Ročník XXVI.

V Chrudimi, dne 17. května 1901

Číslo 33.

Hospodářsk

list.

Týdenník věnovaný rolnietví, hospodářskénu průnyslu, národnínu hospodářství a sanosprávě.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno

vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. Rukopisy se nevracej

Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. školy v Roudnici, poslanec zemský. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — B. Beniš, jednatel hosp. spolku v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — F. řessler, prof.střed. hosp. školy v Chrudimi. —

V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě.— J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. v Hunčovicích na Moravě. —Dr. J. Stoklasa, pr J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v o Ant. Štěpánek, řiditel velkostatku v Medlešicích

—MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze, — A. Leníčková, koč. učitelka zeměď. rady v Luži. — K. Kříž, řiditel úřadu okr. zastupitelstva v Chrudimi. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — J. Nolč, statkář v H. Počernicích. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. — I. Staroštík, říš. posl. ofessor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střední hosp. školy v Chrudimi. — lomouci. — K. Šafránek, správce zimní hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. — —J. Trojan, professor střed. hosp. skoly v Chrudimi. — J. Vaňha, ředitel pokusné stanice v Brně.

Obsah: Jednání o průplavech na říšské radě. (—k.) — Nedostatek zeměděl. dělnictva. (—k) — Nynější stav otázky, týkající se očkování půdy. (J. Munzar.) — Pokyny ku pěstování zelí. (Jos. Šlais.) — Vodotěžebný stroj „Mamut“. (J. Rak.) — Nový způsob konservování vajec.— Josef Schütz, statkář v Častolovicích atd. — Kovaříkova pa- tentní plečka řepní. — Něco o chroustu. P. V. Kredba.) — Nový vynález. — Noviny národoho- spodářské. — Rozmanitosti. — Drobné zprávy. — Záležitosti spolkové. — Zvědy a odpovědi. — Zprávy tržní. — Uprázdněná místa. — Jaký vliv mělo by zrušení vývozních premií cukerních na zemědělství. (Karel Eger). — Inserty.

Jednání o průplavech na říš. radě

o celá desítiletí zanedbávaná a úmy- slně odkládána úprava našeho vod- stva a stavba velkých průplavů spojujících Dunaj s Vltavou a La- bem, pak s Odrou octla se ne- očekávaně v popředí otázek, jež mají býti u nás s podivuhodným urychlením řešeny. Příčinou tohoto vzácného urychlení ne- jsou arciť přičiny věcné, ale ohledy poli- tické; řešením těchto velkých, po stránce hospodářské a obchodní ovšem vysoce důležitých úkolů má býti vykoupena děl- nost říšské rady. K tomu sluší pilně přihlížeti při po- suzování této překvapující akce vládní a tím se také vysvětluje mnohé podivné zjevy při celém tomto jednání. 31./1. 1901 obnovili poslanci čeští na říšské radě návrh na stavbu průplavů labsko-dunajského a dunajsko-oderského, a na upravení horního Labe. 20./3. 1901 ohlásil dr. Körber ve výboru pro vodní stavby, že vláda předloží osnovu zákona o stavbě průplavů a — dne 26. 4. t. r.splnil tento slib. Vláda navrhla stavbu průplavu dunajsko-vltavského a kanaliso- vání Vltavy od Budějovic do Prahy, pak stavbu průplavu dunajsko-oderského s od- bočkami k Labi a ke Krakovu, Lvovua Dněstru. Stavby tyto mají býti provedeny státem za spolupřispívání království a zemí, měst, okresů aj. »Bude-li o tyto příspěvky provedeno do- hodnutí« má se se stavbou průplavů počíti r. 1904 a celá síť (1600—1700 km) má býti nejdéle ve 20 letech vybudována. K uhrazení těchto nákladů učiní stát

4%, v 90 letech umořitelnou půjčku a to nejprvé na potřebu v l. 1904—1912 u výši 250 mil. K. Později potřebný úvěr must býti svolen novým zákonem. Při veškerém právním jednání při pro- vádění těchto projektů jsou povoleny velké úlevy kolků a poplatků. Právo vyvlast- ňování nemovitostí k těmto stavbám po- třebných upraveno jest obdobně dle zákona o stavbě místních dráh ze dne 31./12. 1894. Tato osnova vládní, postrádající zevrub- nějšího věcného odůvodnění, zvláště proto neuspokojila, protože jest neúplnou a ne- soustavnou, jakož i proto, že v ní nejsou bezpečné záruky úplného provedení všech projektovaných úprav a komunikací a ž za hlavní podmínku se klade přispíván k uhražení nákladů na tyto stavby zeměmi, městy, okresy aj Vláda se ani nepokusila alespoň o po- všechný výklad výnosnosti těchto podniků. jichž provedení bude vyžadovati nejméně 75o mil. K. Dr. Körber — odůvodňuje tuto předlohu na říšské radě — prostě podotkl. že projektované průplavy některým od- větvím průmyslu prospějí a doložil: „Oby- vatelstvo na stavbě těchto průplavů trvá a chce si je zaplatiti; proto nemůže býti jich stavbou na dále odkládáno!“ Vláda v odůvodnění této předlohy ani se nedotkla stávajících sporů o hospodář- ské důležitosti navržených průplavů, o jich směru aj. — Slovem, touto předlohou podala vláda důkaz, že není na racionálné řešení tak velikých úkolů připravena a ne bez důvodu bylo vytýkáno, že není příkladu v parlamentech, aby byla vláda k řešení otázek tak velikého dosahu, jako jest pro- vedení této sítě průplavu, přistupovala tak nepřipraveně a s tak lehkou myslí, jako se to stalo v tomto případu. Ano, namnoze se z toho soudí, »že vládě o skutečné pro- vedení těchto projekti opravdově ani nejae.“ Tomu zda se zvláště nasvědčovati dů- razné trvání vlády na spolupřispívání zemí, obcí a okresů na tyto stavby; jestiť jí za- jisté povědomo, že jest tento požadavek při zbědovanosti hospodářství autonomních za- stupitelstev přímo nesplnitelným. Vážné jsou také námitky věcné, že jest osnova vládní neúplnou a nesoustavnou, a že nezaručuje úpravy řek, jež musí bjt

před stavbou průplavů provedeny, má-li toto podnikání vůbec obecně prospěti. Ústřední hospodářská společnost pro království České, zemědělská rada a j. sbory záhy k těmto nedostatkům vládní předlohy ukázaly a nalezly při tom plného souhlasu všech čelných časopisů našich. S největším důrazem se hájí nárok, aby byly před stavbou průplavů dokonale upra- veny naše řeky, zvláště pak Labe od Měl- níka po Jaroměř, a Vltava, a aby byl náležitě zajištěno provedení po drahné doby připravovaných a pro nedostatek prostředkt dosud neprováděných melioraci Poselstvo české na říšské radě učinilo dne 2./5. t. r. v této důležité akci pro- gramový projev, v němž žádá za následující změny vládní předlohy o stavbě průplavů: § 1. budiž stanoven takto: Stavby vod- ních cest a to: a) splavného průplavu od Dunaje k Odře, b) splavného průplavu od Dunaje k Vltavě poblíže Budějovic, c) splavného průplavu od dunajsko-oder. ského kanálu k horníma Labi, d) splavného spojení od dunajsko-oderského průplavu k obvodí Visly a ke splavnému toku Dn- stru, buďte provedeny státem tak, aby: I. napřed státním nákladem se provedla: kanalisace Vltavy od Budějovic d Prahy ku připojení na provedené kana- lisační práce, v to počítaje zbudování pražského přístavu v Holešovicích, preli- minovaným nákladem 70 mil. K, dále kanalisace středního Labe od Mělníka p Faroměř a po případě zřízení kanalisace až po Králové Dvůr, preliminovaným ná- kladem 80 mil. K; 2. regulace horníh Labe od Jaroměře až po Vrchlabí, Oharky (od určitého místa), Berounky, Moravy, Dyje a několik řek v Haličí celkovým nákladem 34.5 mil. K; jakož aby II. provedeny byly státem za tou pod- mínkou, že zúčastněnými královstvími a zeměmi, které získají podporu ostatních interessentův, a tolikéž městy Vídni a Prahou poskytnou se přiměřené příspěvky. Budiž dále ustanoveno (v od. 1. § 5.): „Práce, označené v § 1., 1., 2., buďtež zahá- jeny, jakmile budou vypracovány, resp. před- loženy projekty, nejdéle v r. 1903, a stavba budiž dokončena nejdéle v 10 letech.“ Do § 6. vloží se nový odstavec, který