#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 8. března 1900.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 66.
#4
alto_textblock
#4
Ra ranní a odpol. 1lat
předplácí ee-
v Prase v adnlniek
:: :: k a
s drojí don ánkoe
Bns :
unh Pakde ,
nlsto . Poštese
E .
droji sianio
#6
alto_textblock
#6
sk o
#8
alto_textblock
#8
NILI
#10
alto_textblock
#10
polean.
#11
alto_textblock
#11
V árobném prodeji
poj, de2e o soks
#12
alto_textblock
#12
re sllslkács aa veskorí
#13
alto_textblock
#13
.. . . .
#14
alto_textblock
#14
Iuseraty
phau se hotově sapře.
Pelrlaosni alerty pn dlsl-
Tan rsebátají s tsk reš-k
tiskárun a ezpedica , Národnica Lieta
Bakoplsy se nisvreno
#15
alto_textblock
#15
nsk
#16
alto_textblock
#16
el
#17
alto_textblock
#17
Už zase v koncích.
Jako hr. Clary uprostřed října minulého
roku, tak dr. Körber uprostřed letošního
ledna dostal poslání, aby způsobem, jemuž
v Rakousku se říká ústavní, co nejdříve
provedl tak zvané nezbytnosti státní. K těmto
minulého podzimku v první řadě počítalo se
dokončení vyrovnávacích předloh rakousko-
uherských; letošního jara prý náleží k nim
zvýšení počtu vojenských nováčkův. O jiných
nezbytnostech soustátí rakouského v kruzích
vládních a v táboře na důstojnost a moc
vládní strany povýšené nedávné nejdivočejší
obstrukce německé patrně se neví, ani se
o nich nemluví. Ale poněvadž k tak zva-
nému ústavnímu projednání a provedení ře-
čených nezbytností státních bylo na podzim
a jest i nyní na jaře nevyhnutelně potřebí
sdělnosti« vídeňského parlamentu, všechno
úsilí někdejšího předsedy ministerstva, hrab.
Clara, a i nynějšího nástupce jeho, dra.
Körbra, neslo a nese se k tomu, aby v par-
hamentě vládlo utišení myslí, vzbouřených
hlavně sporem česko-německým.
Jen že toto úsilí bylo velice jednostranné.
Jako vláda Clarova, tak i Körbrova žádá n
zástupcích národa českého, aby se podrobili
všemu, čeho na prospěch své nadvládya
libovůle v Rakousku domáhají se jednatelé
velkoněmecké politiky v této říši. Poněvadž
obstrukčníci německo-nacionální po dvě léta
všechnu ústavní a zákonodárnou činnosti říš-
ské rady vídeňské tak důkladně mařili, že
parlamentní stroj konečně sám se zastavil,
domníval se hr. Clary a po něm domnívá se
i dr. Körber, že jest povinností — národa če-
ského, aby je udobřil, smířil a k nové ústavní
činnosti navedl. Clarovo zrušení jazykových
výnosů vládních a Körbrovy porady doroz-
umívací neměly a nemají účelu jiného, než
aby národ český svými nejpřirozenějšímia
nejlepšími právy zaplatil účet zbujnělosti.
divoké svévole a nenasytné panovačnosti
politiky velkoněmecké, která v této říši už
za jasného dne se provozuje s nejzpupnější
okázalostí. Ministr Clary se přesvědčil za ne-
celé dva měsíce, že s národem českým ne-
jsou žádné žerty ... Dru. Körbrovi, jak
úřadně se říkalo, dr. Wíttek prý připravoval
cestu k dorozumívací činnosti vládní.
Ta příprava trvala netto dvacet dní
Zeptejte se dnes kohokoli chcete, v čem
vlastně záležela, nedostanete odpovědi. Nikd
v celěm Rakousku to neví. Za těch dvacet
dní nestalo se za ministerstva Wittkova v
vnitřní politice rakouské, zejmena pak
v srovnání velikého národního sporu česko-
plneckého, zholá nic. Neůstavní, nezákonný,
potiprávní skutek hr. Clara ze dne 17. října
r. zůstal za ministra Wittka v praktické
platnosti — a trvá v ní až podnesl
Přes takové jednání vlády, vzhledem
k národu českému, od něhož přece napořá
se žádá ochota a obětovnost, fakticky ne-
smířitelné a zatvrzelé, zástupci našeho ná-
roda i přišli na porady dorozumívací i opě
vstoupili do parlamentu. Tato jejích přítom-
nost i v sálech konferenčních i ve sněmovně
poslanecké patrně vykládá se velmi nesprávně
v úřadech ministerských.
Vláda páně Körbrova dle všeho se do-
mnívá, že národ český a jeho poselstvo ko-
nečně budou ochotní provésti s ní nějaky
čachr, aby ona za to odčinila ústavní zločin
vlády Clarovy ze dne 17. října m. r. Ne-
majíc ani dosti mravní odvahy, ani dosti
státnického umu ani exekutivní moci, aby
po prostu vykonala, co vzhledem k ne-
zákonnému a neústavnímu skutku hr. Clar
ze dne 17. října m. r. jí káže její povinnost
jako vládě opravdu rakouské, totiž vládě
ke všem zdejším národům ve všem stejné
#18
alto_textblock
#18
spravedlivé, vláda Körbrova očekává, ze
národ český jí přinese na talířku pre-
sentem smíření své s obstrukčními Němci,
vykoupené svými životními právy.
Tak zajistě vypadá všechna posavadní
činnost této vlády v otázce česko-německé.
Ještě ani na předvčerejším zasedání sně-
movny panské nynější přodseda ministerský
nemohl pověděti, co posud učinila sama
vláda, aby veliký spor a boj česko-německý.
jímž stůně celé Rakousko, aspoň poněkud
se zmírnil. To jest prasmutné vysvědčení
pro něho samého, jako pro »ministra
dorozumění« par excellence. Kdežto
pan dr. Körber před rakouskými lordyo
sobě, jako o původci a strůjci porad doroz-
umívacích. mlčel jako ryba, rozhovořil se
o ostatních účastnících jejich. Mluvil jako
nebožtík Sokrates, když pravil, že v otázce
jazykové dosáhne se cíle všeobecnou
ochotou. Ale ibned opustil pole filosofie
theoretické a přesmykl se do oboru prak-
tického. Neví prý, jaký bude konec doroz-
umívací konference. Lišák, on to už ví, ale
nechce to už díes říci, poněvadž by musil
přiznati dvě věci: předně, že sám ku zdaru
těchto porad vůbec nic nepřičinil, a za
druhé, že jeho chráněnci a miláčkové ze
strany německé neprojevili ke skutečnému
dorozumění, ke spravedlivému a čestnému
smíření ani nejmenší ochoty
Tak by byl musil dr. Körber vylíčiti
předvčírem onu všeobecnou ochotu,
již pro zdar vyjednávání v otázce česko-
německé sám prohlásil za nezbytnou. Tako-
vou ochotu ze všech účastníkův dorozumí-
vacích porad projevili toliko zástupci národa
českého. Ale i tato jejich ochota už
dospěla k svému konci.
Vyjádření, kteráž jmenem celého tábora
německého ve sněmovně poslanecké minulé
soboty učinili poslanci Pergelt a Prade, žá-
dajíce zákonné prohlášení němčiny ja ko
jazyka státního v Rakousku, na
dobro zarazilo všechno pokra-
čování v poradách dorozumí va-
cích a vyznačilo poselstvu če-
skému další jeho jedině možnou
a správnou cestu v parlamentě.
Rozpisuje se o této sobotní události.
jeden vídeňský list přináší prý ze »zvlašení
strany parlamentní« delší úvahu, jejížto jádro
zní: »Obecně má se za to, že dr. Pacák řek
pravdu a že dvéře, které vedouk
poradám dorozumívacím, zůsta-
nou zataraseny.« A vzhledem k tomuto
neodvratnému účinku, jejž sobotní pourvalý
útok poslanců Pergelta a Prada na práva
jazyka českého v úřadování státním podnikli,
praví se v témž vídeňském listě: »Činnos
vlády Körbrovy, s takovou pečlivostí
připravovaná a také s nepopíratelnou zruč-
ností(!?) zahájená, musí po parlament-
ních událostech z minulé sobot
býti pokládána za ztroskotanou.
O nějakém pokračování v pracích porad do-
rozumivacích nemůže býti řeči.«
Co z takové naprosté bezvýsledností
a úplné planosti porad dorozumívacích násle-
duje pro dělnost parlamentu, může si pan
dr. Körber vypočítat na svých pěti prstech.
Však kdyby to přece nedovedl, přichází mu
na pomoc včerejší číslo vídeňské »Reichs-
wehr«, kde se může dočísti: »Výsledky, jichž
ministerský předseda, dr. Körber, v oboru
své činnosti dorozumívací docílil, j sou jed-
ním rázem zničeny požadavkem ně-
mecké strany lidové a pokro-
kové, aby na poradách dorozumivacích se
jednalo také o statní němčině . . . Ne-
byla to ministerstvu Körbrovu přátelská snaha,
která způsobila toto přiostření protiv, už bez-
toho dosti vyhraněných. Nyní octla se
#19
alto_textblock
#19
vláda před předlohou o brane-
ckém kontingentu, s určitou lhů-
tou, rovněž, jako v prosinci roku minulého
vláda Clarova se octla před předlohou zákona
přikazovacího a dnes jako tehdy něj a ká
záruka, že česká obstrukce by
mohla býti zažehnána, »tu nen
a sotva může býti zjednána . . .«
Dějiny vnitřní politiky rakouské patrně
končí novou, dvouměsíční kapitolu.
#20
alto_textblock
#20
Říšská rada.
#21
alto_textblock
#21
Poslanecká sněmovna.
(Schůze čtyřicátáprvá.)
Ve Vídni, 7. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů-.
Pan Jindř. Prade byl slabost
pravice a zpronevěrou katolicke
strany lidové zvolen druhým pre-
sidentem poslanecké sněmovny.
V tomto aktu, který jest politický m,
jeví se jako v zreadle změna situace proti pod-
zimu. Tenkráte bylo zamitnuto nalehání levice,
by se jí vyhradilo místo prvního vicepresidenta
pro jmenovaného německého nacionála. Jako
všechny činy výkonného výboru však také ten
byl polovičatým. Německé obstrukci nebylo sice
tehdy vyhovéno, ale byl jí. obětován. dr. Fer-
jančič. Obětován nodostatkem pevnosti katolické
strany lidové a kola polského.
Dnes pan Prade dostal se do presidia.
Jenom zase chabostí a nesvorností pravice
neloyálností a vrtkavostí kato-
lické strany lidové zvláště. Aby se
tam mohl dostati, zvolen prazvláštní postup.
V exekutivním výboru, který konal v pátek
schůzi, dr. Ksthrein prohlásil jmenem katolické
strany lidové, že posl. Prade nesmí býti ni-
žádným způsobem volen. Nikoliv proto, že se
odpírá minoritě zastoupení v předsednictvu, nýbrž
pro jeho velkoněmecké smýšlení. Hlavně se
zřetelem na řeč, kterou měl 17. listopadu roku
1898 a ve které pravil, že nestane-li se Němcům
v Rakousku po vůli, »jeviti bude veliký ně
mecký magnet na severu svoji přítažlivost«.
Před 5 dny byli tudíž černo-žlutí vůdeové
a členové kafolické strany lidové ochotni učiniti
vše, aby německý radikál s takovýmto smýšlenim
nebyl povýšen na vicepresidenta rakou s ke
sněmovny
Na podnět katolické strany lidové bylo usne-
sono, že pravice demonstrovati bude proti posl
Pradovi vesměs bílými lísiky a že těchto bude
více, nežli Prade dostíne hlasů.
Nemůžeme se pro takovou taktiku na
dehnouti, protože je to taklika pasšivnosti a ne
gace. Má-li některá formace většinu, musí ji
užíti a to taktikou aktivní. V polítice jest jako
v životě soukromém. Tam imponuje a váží pouz
ona moc, která se vykonává.
Prázdné papiry stran pravice mohly by mí
smysl toliko za naprosté jednoty jich. Pan Prade
maje proti sobě více hlasů nežli pro sebe, neby
by mohl dobře funkci vicepresidenta přijati.
Tuto jednotu však porušila právě katolická
strana lidová. Když dnes o 10. hod. dopoledn
sešel se opět výkonný výbor pravice, překvapi
jej p. dr. Kathrein sdělením, že tato strana,
nic nedbajíc usnesení pátečního, se usnesla
včera na volnosti svého postupu, t. j., že sobě
vyhražuje dáti své votum také panu posl. Pra-
dovi. Hned potom opustil dr. Engel síň, ve
které zasedali předsedové pravice, pravě, že po
této změně fronty strany katolické lidové klub
poslanců českých zajisté jinak se rozhodne.
V klubu tom — budiž to dle pravdy konstato-
váno — hned od prvopočátku byl nezvratný
úmysl hlasovati stůj co stůj pro kandidáta slo-
vanského. Po příchodu dra. Engla a po jeho
zprávě, co se ve výkonném výboru přihodilo.
#22
alto_textblock
#22
tento úmysl nabyl formy hotového a nezměni
telného usnesení.
Současně s klubem českým rokovaly tak
klub slovinsko-chorvatsko-rusinský a klub polský
V onom projevena nejhlubší nevole nad počí-
náním si katolické strany lidové, nad počíná-
ním, které jest dílem dra. Kathreina, vždycky
se klonícího na levo.
Zároveň usneseno zachovati pospolitos
s klubem českým. V kole polském dána direl-
tiva odevzdati lístky bílé.
Volba konala se beze všeho rozechvění.
Zúčastnilo se ji pouze 318 poslanců. Chybělo
tedy 107. Pro poslance Prada odevzdáno
hlasů 163, pro dra. Žáčka 93, prázdných lístků
bylo 52. Ostatní hlasy byly rozptýleny. Dr. Žá-
ček dostal své hlasy jenom od Čechů, Slovinců,
Chorvatů a Rusinů. Konservativ ní vel
kostatkáři, jakkoliv byla jim ohlášena
kandidatura dra. Žáčka, nehlasovali, až na zcela
ojedinělé výminky, pro něj, nýbrž odevzdali
lístky bílé. Kdyby tak byli alespoň učinili
všichni plným počtem; pak bylo by bývalo
hlasů proti poslanci Pradovi více, než jich
bylo pro něj. Všech hlasů buď pro dra. Žáčka
nebo pro jiného kandidáta bylo totiž 103,
prázdných 52. Činí dohromady 155, t. j. jenom
o 8 méně, nežli měl Prade. Kdyby tudíž ne-
bylo scházelo tolik konservativních velkostat-
kářů, jako skutečně jich nebylo při hlasování,
a kdyby nebylo scházelo 21 členů kola pol-
ského, byla by proti Pradovi byla většina nej-
méně 25 hlasů. Nejhůře bylo však, že kato-
lická strana lidová buď nehlasovala nebo hla-
sovala přímo pro posl. Prada. Její přičiněním
byl dr. Ferjančič z presidia vypuzen, její přiči-
něním do něho posl. Prade uveden.
Než, nehledě ani k tomuto národnímu
rakouskému momentu, věc má ještě jinou,
mnohem vážnější a povážlivější stránku. Budiž
o ní promluveno s celou nepokrytostí.
Člen katolické strany lidové pan dr. Viktor
Fuchs byl proti levici zvolen několikráte
presidentem sněmovny hlasy pravice a jen
těmito. Tatáž katolická strana lidová však pro-
vedla dnes diversi proti pravici na levo a dílem
svou abstinencí, dílem svými hlasy pomohla
k vítězství kandidátu německé obstrukce a to
kandidátu frakce nejkrajnější, kandidátu ko-
nečně, jehožto pouhé jmenování klub jiho-
slovanský nazval největší provokací všech ná-
rodů neněmeckých. To nebránilo panu dru.
Kathreinerovi agitovati pro něj, to nebránilo
jeho stoupencům hlasovati pro něj.
Takové věrhosti spojenecké, takové loyalitě,
takové slušnosti rozuměj a věř, kdo chceš. My
ji prostě nerozumíme a nevěříme. Dle našeho
přesvědčení je svrchovaný čas, aby si Čechové
uvědomili skutečnosť a podle ní se zachovali.
Výslovně podolýkáme: My trváme na sta-
novisku, že minoritě zastoupení v presidiu náloži
Aby však osm millionů Němců mělo místo
prvního a druhého presidenta ve sněmovn
poslanecké, šestnáct millionů však ostatních
národův aby odbývalo se presidentem třetím
je spravedlnost, kterou chce snad pan dr.
Kathrein, tento protektor německé levice a tento
její favorit, ale která nezasluhuje býti zvánu
ani katolickou, ani lidovou.
Nový první místopředseda narodil se v Li-
berci roku 1853, poslancem stal se roku 1885
a vždycky náležel k nejvýstřednějším výstřed-
níkům. 30. ledna 1899 měl ve sněmovně řeč,
v níž pravil, že veškerá zákonodárná činnos
parlamentu vídeňského zůstane nadále ochro-
mena, nebude-li kapitulováno před německou
obstrukcí. Poslanec s takovou a to nedávnou
minulosti byl nejméně oprávněn, v proslovu,
který měl, nastupuje svůj úřad — mluvil jej
pouze k levici, neboť celá pravice byla demon-
strativně do muže vyšla — vyzývati ku plodn
a positivní práci. Z téchto úst byl takový appel
čirou blasfemií.
#23
alto_textblock
#23
Po debatě netrvavší ani hodinu by
zamítnut návrh na obžalobu kabinetu W i tt-
kova pro akci zákonodárnou na základě § 14.
majoritou 94 proti 60 hlasům. To jest: 271
poslanců nehlasovalo při návrhu, ve kterém
užito proti vládě nejostřejší zbraně. Jak roz-
prava, tak hlasování bylo velice zajímavo.
Z celé německé opposice promluvil jedině
navrhovatel posl. Kaiser. Kromě něho jen
sociální domokrat Rieger, jehož řeč měla
v zápětí obligátní prudké srážky s antisemilya
vídeňskými liberály. Dr. Stránský zbičoval
krejearovou tu komedii podle zásluhy. V celé
směšnosti se ukázala tato teprve, když posl.
Jandou bylo navrženo a také přijato hlaso-
vání dle jmen. Z německé strany pokrokově
zbylo v sále hrdinů sedm. Německý velkostatek
prchl skoro celý. Antisemité hlasovali proti svým
spojencům v německém spolúručenství. Čestí
poslanci dobře učinili, že nechali panstvo mezi
sebou. Popralo se jak náleží. Pan dr. Lueger
dokonce nabízel posl. Noskov i výplatu hoto-
vými. Byla to fraška v pravdě másopuistní, ve
které působili známí silnohlasí aktéři křesťansko-
sociální, Gregorig, Bielohla vek a
Gessmann
Sněmovna vyřídila dnes ve 2. a 3. čtení
důležitou osnovu zákona, kterou se mění ně-
která ustanovení o dani rentové, o klerou mají
podstatný zájem naše záložny a hypoteční
#24
alto_textblock
#24
ústavy.
#25
alto_textblock
#25
Předseda dr. F uch s zahajoje schůzi ve 12 hiodln
15 minut dopol. za přítomnosti všech ministrů.
Předseda ministerstva jako ministr vnitra podal
předlohy: o úlevách při splácení záloh
a povolení odpisu jejich a o úpravě s1u-
žebních poměrův úřadních zvěro-
lé kař ů.
Ministr financí podal předlohu o použití doda-
tečného úvěru k investičnímu preli mi-
náři na r. 1900 a předlohu o změně čí. 9. a 10.
finančního zákona letošního a předlohu o výměně
erárních pozemků.
Ministr obehodu podal předlo hu o pr od-
poro vání průmy slu. Obsahuje řadu ustano-
vení na zdokonalení a specialisování rakouských
průmyslových odvětví, jež jsou zastoupeny posporu
nebo zastoupeny dosud nejsou. Povoluje se jim
12letá berní svoboda, prosty kolkův a poplatků jsou
smlouvy, zřizování společností, první dvě emise
akcií a výminečně dostane se jim také státní pod-
pory. Tyto výhody poskytnou se jen průmyslu, jenž
může prospívati. O státní podpoře budou rozhodo
vati spolu odborníci znalí obchodu.
V předloze vyslovuje se náhled, že lépe je pod-
porovati zarozujíeí se průmysl berními a poplat-
kovými slevami a j. přímými výhodami než ochran-
nými cly, jež ztěžují průmysl dosavadní. Dále obsa-
huje ustanovení, že dosavadní dvojí poplatnost vlast-
ních kapitálů bankovních, jichž používá se k roz-
šíření průmyslových závodů, odstraní se a že při
dodávkách pro stámí, zemské a obecní úřady při
stejně nabídce domácí průmysl má míti přednost
před cizozemským.
Posl. L orber a spol. navrhojí zmiěnu zákona
o úpravě platů učitelstva na státních středních ško-
lách; — dr. Roser a spol., aby se učilo na školách
počátkům zdravotnictví a podporovaly ruční práce.
Posl. A. Steiner a spol. dotazovali se po po-
volení svobodného skladiště chmelového v Žatci; —
Verkauf a spol. po konfiskaci »Glück auf !« —
Biankini a spol. po podporování Dalmacie, jež
byla stižena živelními pohromami; — Želler a
spol. po zákazech a rozpouštění schůzí v obvodu
okr. hejtmanství duchcovského a mosteckého a po
nezachovávání předpisů o parních kotlech: — Ber-
ner a spol. po kontrole společenstevných záložen;
— Vukovič a spol. po jednoročnické službě pro
žáky obchodních a námořnických škol.
Ministr obchodu, bar. Call, odpověděl na E-
bův dotaz po provedení § 8. předpisů pro traf-
kanty a na Wolfův po výkazu vyplacených slu-
žebních platů a srážce osobní daně příjmové. Tento
závazek nemůže prý zrušiti, neboť zakládá se na
ustanovení zákona o příjmové dani
na Vukovičův po snížení cen soli pro
rybáře, že hodlá tak učiniti
— na Steinerův po rozšíření nedělního klidu
na kořalny, že příslušná opatření jsou zůstavena po-
litickým úřadům, jež řídí se místními poměry
— na Doležalův po průtahu s otevřením
ejchovní expositury v Lomnicí n. P. a na Vuko-
vičů v po bagrování zejmena v Makarské a na řece
Dravě.
#26
alto_textblock
#26
FEUILLETON.
#27
alto_textblock
#27
V Praze, 7. března.
— (Kronika.) Slovanský klub se tedy
konečně proklubal ze skořápky příprav. ! Za slib-
ného účastenství přihlásil se onehdy k životu
chutě bohdá rozvine plodnou činnost.
Nový klub nečitá ještě žádných něko-
lk set členů; také své přijmy a vydání neroz-
děluje dosud na roční desítky tisíců; jeho míst-
nsti nevyznačuje z večera řada elektrieky ozá-
řených oken v prvním patře moderní novostavby
ma Přikopech nebo na Ferdinandské ; také se
uin večer co večer neshromažďuje posud četná
solečnost zástupců všech povolání, mužů vede-
zítha nesených ideou; není tam denně ohlášena
nivšléva nějakého hostě, tu z té, tu z oné kon-
činy slovanského světa přivátého, jenž by byl na
své ptojíždce Prahou zaklepal u Slovanského
kubu známého již po všech zemích a krajích
není ještě hojným návštěvám otevřena veliká čitárna
Habovm, aniž je šumno a hlučno od slovanského
hlaholu kolem stolů a křesel elegantní hovorny
klubu: to všecko ještě není, je prozatím jen
nastinéno čarami projektu. Ale podmínky jsou
už dány, aby to všecko časem bylo. A chce-
teli předvídati ve smyslu přirozeného vývoje
feknete směle, že to vše časem bude.
Máme tedy svůj klub
Je-li česká Praha kapitálou slovanské my-
šlenky a je-li myšlenka slovanská semenem ži-
volným, rozkvětu schopným, pak musilo v Praze
vzniknouti takové ústrojí, ohnisko idey, stř-
disko její podnětů.
Má tedy idea nyní své ústrojíl
„
Naše slovanomilství bývalo dosud z těch
nedomyšlených idef, s jakými se to tak sladce
spokojeně prochází po tom kulatém světě.
— Slovanskou idou pěstovat? Copak tím
vlastně chcete
#28
alto_textblock
#28
Typická otázkal
Formule byla v těch věcech dost jedno-
duchá. Trochu novinářské a literární evidence
nějaký přeložený románek, občas nějaká ná-
vštěva, slavnostní vlak, banket, přípitky, řeči
hymna Hej Slované, nějaký šumný den s pro
cházkami a výlety a pak s kyticemi rozloučení
na nádraží!
A potom, když se nadšení chvile vyperlilo.
mezi čtyřma očima:
— Víte, s těmi bratry Slovany přece je-
nom nic není! Vzdyť se to beztoho všecko jen
mezi sebou — pere ! ..
A při tom, rozumí se, jsme u sebe platil
sami za výborně, za »nejuvědomělejší« Slovany.
A když nám někdy naši milí krajané druhého
jazyka příliš zpupně zafoukali kouřem pod nos
rádi jsme si po pansku podepírali boky:
— Oho! Více respektu, račte dovolit ! Nás
Slovanů je tady v říši většina! Tolik a tolik
millionů ! .
S tou slovanskou většinou byla to ale takov
prožluklá věc! Většina tu vskutku nějaká je.
Ale většina, leda ve smyslu, který nám už z
malička ve škole působíval takové trampoty
— Dostaneš-li od maminky dvě jablka,
tři hrušky a pět švestek, kolik to bude —
dohromady? ukládal lišácky pan učitel nechá-
pavému Vašičkovi.
— Deset ! hlásil Vašíček rozhodně.
— Čeho pak ? zase pan učitel.
— Jablek ! bez rozmýšlení Vašíček.
A celá třida hlučela smíchem. A pan uči
tel potom spustil svůj nezáživný výklad. O jednot-
kách, které se dají a o jiných, které se nedají
sčítat. Jablka, švestky a hrušky že dají sice
dohromady kupu ovoce, ale žádný — součt.
Ovoce je hromadné jméno. Dříve, nežli provedš
součet, třeba různorodé jednotky přivésti hezky
— na stejný rod. Na příklad. A tak dále l.
Vásk už vtlel
#29
alto_textblock
#29
A s naší slovanskou většinou má se to na
vlas tak. Slovan je hromadné jméno. Jsme
různé hromádky Slovanů vedle sebe. Ale pro-
zatím nedá se tu nic sčítat. Mluvíme-li o nějaké
většině přece, je to jen Vašíčkova addice. Budi
veselost. Ta jistá procedura s převáděním jed-
notek nebyla dosud provedena a proto addice
nejde! Čech, Polák, Slovinec, Chorvát jsou
Slované, pravda. Ale žádné jednotky, aby s
daly sčítat. Aspoň ne tak sčítat, aby to vydalo
něco. Jedna převáděcí procedura ovšem byla
provedena. Cizí kultura ji provedla. Vzdělany
Čech, Polák, Jihoslovan naučil se némecky. a
to dalo jednotky, které — bylo lze sčítat.
K tomu hromádka jednotek německých, byl to
hezký součet. A poněvadž o rázu státníh
útvaru nerozhoduje národnost, nýbrž vzděla-
nost, byla patřičná většina čili převaha — po-
hromadě.
Co se beztvárné větší hromady dotýče,
byli jsme my Slované silnější. To je jisto. Ale
hromada neplatí, počet jednotek platí. A většinu
sečtených jednotek měla německá vzdělanost.
A kde byla většina, byla převaha.
Kdyby v té měla nastati změna, jakou
si přejeme, je zřejmo, co by musilo pře
cházet. Většinu platných jednotek musili b -
chom míti dříve na své straně. Otázka vzděla-
nosti. Slovanská vzdělanost musila by převáži
německou.
Ale, slovanská vzdělanost!
Co je to? Prozatím několik hromádek.
Česká, polská, jihoslovanská vzdělanost ! Odd-
leny leží tu vedle sebe. Jablka, štky.
hrušky. Nedají spolu žádný součet. Aby byla
addice možná, bylo by třeba nějaké formule,
aby umožňovala souhrn. Formule vzdělanostní,
která by slučovala malé hromádky v jednu
velkou.
Kde je ta formule?
Není posud vyjádřena. Jisto je jen, kdyby
se naskytla, že by obsahovala celou budo ucnos
#30
alto_textblock
#30
Kdyby vzdělanec český, polský, jihoslovanský.
pokud se uchází o vyšší funkci společenskou.
byl stálá, určitá veličina, typ lidí, vyzbroje
ných potřebně, aby se ve svém oboru dokonale
a bez obtiží dovedli dorozuméti, aniž měli za-
potřebí cizího nástroje — byla by formule
nalezena.
Pak, ale jen pak, mohla by vzdělanost
slovanská podstoupiti rozhodující a vítězný boj
o prvenství s panující vzdělaností dnešní.
Převaha byla by na její straně. Státní útvar,
tvořený většinou slovanského obyvatelstva, měl
by i na venek slovanský svůj ráz. Plemeno
slovanské z dosavadního stavu inferiority vy-
šinulo by se na stupeň živlu prvořádného.
Dosud jím není, třeba nám bylo nemilo to
slýchat. Živel, který se nachází ve většiněa
nedovede svému útvaru i na venek vtisknout
svoji pečeť, je — inferiorní živel. A zů-
stává jim, pokud se z inferiority nevyprostí.
A to nelze jinak, než kulturním bojem. A k
každému boji je zapotřebí — jednotek. A kul-
turní jednotka slovanská . . .?
That is the question
a
#31
alto_textblock
#31
Říkají, poměry! Poměry jsou nám Sl
vanům nepříznivy! Historie, geografie, ethno-
grafie, všecko dohromady je proti nám
Zajisté. Všecko dohromady způsobilo,ž
jsme se vyvíjeli každý o sobě. Čech, Polák.
Slovinec, Chorvat, Srb, každý jsmo stáli zvlást
Nestvořili jsme společné kulturní jednotky.
Vskutku! Nestvořili jsme ji
Ale, co se nestalo dosud, proč by se ne-
mělo státi příště? Kdo praví, že jsme už n
vrcholi svého vývoje? Kdo praví, že stupen
dnešní podružnosti je nejvyšší, nám dosažitelný
stupeň? Kde stojí psáno, že po vývoji jedi-
neckém nemohl by nastoupiti vývoj, řekněm
— spojenecký?
Samé, jak vidět, otázky a melodie — bu
douiehosti.
#32
alto_textblock
#32
Ale přítomnost je vyvolává, třeba nebylo
naděje, že většina dnešních činitelů ochotně
bude na otázky přistupovati. Většinu tvoři
jedinci zhýčkaní, navykli chodit a otáčeti se
v pohodlí ideí hotových, do měkkých forem
života už převedených. A tou idea slovanská —
ještě není! Většinu tvoří prozatím oni rytíři
Gniewoszové, kteří sice hlasují proti zákonu
státní němčiny, ale za to tim ochotněji si hoví
v dobrodiní dorozumívacího jazyka, které jim
ku pohodlí ochotně poskytla cizí kultura, aby
tak snadno nepronikali k vědomi své — infe
Spása může přijíti jen od pokolení nových,
mladých, jež svěžími nozdrami dovedou zvětřit
ideu i vzdálenější, nevtělenou dosud a jen čer-
vánkami se ohlašujíei na obzoru a strhnouti se
její směrem.
Nic netrvá věčně. Tvary organismů v
proudu časův podlehají změně. I tvary velkých
organismů státních a národních. Dvojí proces
je možný. Buď německá vzdělanost uvnitř na-
šeho útvaru znenáhla si podmaní a vsaje drobné,
nedovršeně vzdělanosti slovanské a nepozoro-
vaně tichá dobrovolná germanisace nastane.
Anebo drobné vzdělanosti slovanské vyvrchol
ve společném typu svěží kulturní jednotky,
která s neodolatelností čersívého živlu pronikne
k platnosti — a nadvládé.
Nikdo do budoucnosti nevidí.
Sotva sméry cest v mlhách před sebou
rozeznáváme. Ale zdravý pud nám napovídá, že
každý krok je spasný, který čelí smérem —
ke sblížení slovanských národů.
Slovanský klub má na programu čilejší
styk a bližší poznávání slovanské společnosti.
Chce být vřídlem, z něhož by tryskaly nové
podněty idey.
Kdo máš v lásce ideu, povol zdravému
pudu; přihlas své členství.
#33
alto_textblock
#33
riority.