Strana 2.

LIDOVÉ NOVINY

V Brně, 19. května.

tože zbude panská sněmovna, kde osud ostovy té je vehi pochybný. Že se ještě jednou bude ji poslanecká sněmovna za- hývat, je jisto. A pak teprve bude třeba zlounti odpor vlády, která bez nových da- n nechce dosud o sankcionování předlo- by styšet,

Justh triumfuje. Resignace předsedy Navaye. Tel. - Z Pešti, 18. května. V politické situaci nastal dnes vý- znamný obrat. Průběh sehůze znamenal ttiumf strany Justhov y, která bez jakékoliv námahy dosáhla, že v dnešní sehůzi, která trvala čtyři hodiny, se o hranných předlohách ani nehleslo. V okoli vlády vzbudil tento výsledek sehůze s tak velikými nadějemi ohlašované neivětš kervositu a v souvislosti s tím ohlásil president Navav ministrpresidentovi Lu- kaesovi, že skládá předsedni- etvísněmovny. Šl. Navay jakožto ná- stupce šl. Berseviczyho není ochoten násil- ným výkladem jednacího řádu lámat ob- strukci, a aby nestál v cestě straně, jejíž je příslušníkem, vyvozuje důsledky z toho- to konfliktu a svul úřad skládá. Vláda do- sadí za jeho nástupce svého muže a vše obecně má se za to, že to bude hr. Štěpán Disza, který vlastně již dnes dával po- vely vládnímu táboru ve veřejné schůzi; dokud svůj úřad nenastoupí, bude jej za- stávat vicepresident Beöthy, věrný je- ho přívrženee. Odpoledne vyšlo také vlád- ní comuniqué, které ohlašuje, že s neděle dojde k velmivýznamným poli- tickým událostem. Prohlášení toto, rozšiřované uherskou korespondenění kan- celáří zní: Členové vládní strany, kteří dli na venkově, byli vyzváni vedením strany, aby do pondělní schůze sněmovny se do- stavili a stále dleli v hlavním městě, proto- že nastane rozhodný obrat. Jak se dále o- znamuje, přinášejí večerníky pověsti o změně v presidiu sněmovny. Má býti zvo- len nový president, který přísným dodržo- váním jednacího řádu by mařil obstrukci. Potvrzení zprávy té dosud chybí. Potud oficiální prohlášení, které s dostatek na- značuje, jaká je v Uhrách situace. Ve straněJusthověpanuienapro- stý klid a odvaha k boji. Všechny pověsti o hrozící roztržce ve straně se vy- vracejí. Strana prohlašuje, že kdyby pre- sident Lukacs ve spolku s Tiszou své hozby splnil a vzdor původnímu ujišťová- ní, že volební reformu provede, pokusil se nyní jeji přivržence odstraniti, stal by se uherský parlament jevištěm bojů, jaké je- ště tam nebyly. — ič.

Válka ltalsko-turecká. Italové dobývají úspěchů ale niko- liv na vlastním bojišti, kde veškeré akce jsou omezeny jen na odrážení útoků ne- klidných Arabů, kterým letní vedro.v Tripolsku panující, nikterak nepřekáží. Italové »dobyti« v pátek ráno definitivně ostrova Rhodu a dle cařihradské zprávy vysadili dokonce na arabský břeh Rudé- ho moře, poblíž sídla nepokojného Saida Idrisse, maličký oddíl vojenský. Pomalu nebudou Italůn stačit vlajky národních barev, co se jich stále navztvčují, na ostrovech, na pevnině a kde se dá. Caři- hradská vláda nedává se však tímto vzty- čováním italských vlajek a vítězenim mimo Libyi nikterak mýlit. Jak se tele- graficky z Cařihradu oznamuje, přijme po-

slanecká sněmovna v dnešní schůzi odpo věď na adresu, ve které se vyslovuje pro další vedení války. Z Italie tedy Turci strachu nemají, za to však tím větší z Ruska, které přes několikeré dementi koná různé podezřelé přípravy na Černém moři a na jihu říše.

Turecká sněmovna pro válku. Tel. - Z Cařihradu, 18. května. Sněmovna zahájí zítra a dre sn deba tu. Osnova adresní, která prav- děpodobně bude nezměněně přijata, jest většinou parafrásí trůnní řeči. V přičině války zdůrazňuje o snov a, že Ottomani, kteří mají přání býti důležitým činitelem světového míru, litují pokra- čování a rozšíření války. Avšak ottoman- ský národ setrvá v tvrdošijném hájení národních práv a cti vlasti. Jest tudiž pasus trůnní řeči, dle něhož válka může býti skončena pouze skutečným a plným za- chováním suverenních práv Tureeka, tlumočením pocitů všech Ottomanů a reflexem národního veřei- ného mínění. V příčmně Kréty pravi se v adrese, že příslušný pasus trůnní řeči jest u spokojivým pro ottomanské veřejné mínění. Sněmovna považuje za svoji povinnost upozorniti velmoce na nutnost, aby přestaly hrůzné činy, které neustále jsou páchány vůdci tlup v Mace- Turecké opatření ve prospěch obyvatelstva v Libyi. Tel. Z Cařihradu, 18. května. Vláda předložila sněmovně osnovu zá- kona o osvobození obyvatelstva Tripolisu a Benghazi od všech daníproběžný rozpočtovýrok s prominutím všech dluhů a dále osnovu zákona, kterým se po- skytuje ministerstvu války dodatečný úvěr v obnosu jednoho milionu liber k účelům válečný m.

donii.

Italové přistáli na arabském břehu, Tel. - Z Cařihradu, 18. května. Jedna lokální korespondence se do- vídá, že i talský detachement o 20 mužích přistál s jední civilním funk- cionářem v Diisanu na pobřež Rudého moře, 6 hodin od Sabie, sidla to Saida Idris se.

Italská akce námořní. Tel. Z Říma, 18. května. Admirál Amero sděluje radiotelegra- ficky: Válečná loď Regina Marge ritta vyplula dnes v noci do zálivu Mar maraského naproti Rhodu a zničila tamní tureckou kasárnu.

Obavy Turecka před Ruskem. Tel. Z Milána, 18. května. Seccolo oznamuje z Plovdiva, že poslední ministerské rady v Cařihradě tý- kají se návrhu, který ministr války Mah- mud Šefket paša vypracoval propří- pad zápletky s Ruskem. Obavy v této věci jsou tak veliké, že obsazení ostro- vů Italy je tím úplně zastiněno.

Politika domácí.

Pražské smiřovačky. Tel. Z Prahy, 18. května. Dnes dopoledne sešel se na českém sněmu šestičlenný komitét, dosazený ko-

misí národně-politickou pro změnu zřízení zemského, aby vyslechl zprávu, kterou předseda hr. Clam-Martinic vypra- coval o dosavadních pracích komitétu pro odpolední schůzi pracovního výboru ná- rodně-politické komise. Šestičlenný kom- tét měl za úkol hledat dohodu o sporných paragrafech zemského zřízení §§ 32. a 42. (národnostní rozdělení zemského výboru). Usneseno bylo v dopolední schůzi žádat od- polední pracovní výbor komise, aby roz- šířil pravomoc šestičlenného komitétu na celý soubor osnovy zemského zřízení. Odpolední schůze pracovního výboru schválila zprávu hr. Cla m-Martini- ee o dosavadním jednání, týkajícím se § 32. až § 42. zemského zřízení a zároveň zprávu o výsledku prací komitétu k pora- dě o autonomním zákonu jazykovém. Zá- roveň pracovní výbor zmocnil referent- ský komitét, aby pokračoval ve svých pracích a rozšířil je na celé zemské zříze- ni. Příští schůze šestičlenného komitétu ustanovena bude asi na příští sobotu 25.

května.

Úprava školství a učitelských platů v Bosně a Hercegovině. Tel, - Z Vídně, 18. května. Nejvyšším rozhodnutím byl společný ministr financí zmocněn, aby prostřed- nictvím zemské vlády bosensko-herce- govské předložil zemskému sněmu osnovu zákona o vydržování vyučovacích a vy- chovávacích útavů v Bosuě a Hercegovi- ně, jakož i osnovu zákona o úpravě práv- ních poměrů bosensko-hercegovských uči- telů obecných škol. V prvni osnově stano- ví se zásada, že v každé obci se 40 školou povinnými dětmi nutno zříditi obecnou školu. Zákon sta- noví povinnost obci při zřizování obec- ných škol jakož i podminky, za jakých mohou obce dožadovat se pomoci země. Dále se upravuje zřizování a vydržování škol středních. Druhá osnova je ve svých zásadách totožná s rakouskými a uher- skými školskými zákony a obsahuje také nová ustanovení pro učitelky. Úprava pla- tů učitelstva bosensko-hercegovského vy- žaduje na rok 1912 zvýšené vydánío 224.865 korun

Proti zřízení rusínské university ve Lvově. Tel. - Ze Lvova, 18. května, V Szanboru, Tarnopolu, Jaslu a jiných haličských městech konaly se protestní schůze proti zřízení rusínské u- niversity ve Lvově. Polské národní orga sace v Rudki zaslaly předsedovi polského kola na říšské radě telegram ve kterém vyzývají polské kolo, aby se vůbec žádného jednání o zřízení rusinské university nesúčastnilo, dokud Rusíni ne- poskytnou záruky, že zasedání zemiského sněmu haličského nebude rušeno obstrukcí. Dále se v telegramu protestuje proti zří- zeni rusínské university ve Lvově, Pře- myšlu a v Tarnopolu. Šměrodatní činitelé se vyzývají, aby provedení takového plá- mu všemi prostředky zamezili.

Za hranicemi, Rozpory v italském ministerstvu. Tel. Z Vídně, 18. května. Wiener Allg. Ztg. dává si ozna- movat z Říma, že mezi ministrpresidentem Giolittim a ministrem zahraničí Sau Giulianem panuje již delší dobu na- pětí. Giolitti přesunuje prý veškeru zodpovědnost za italskou politiku na mini-

stra zahraničí San Giuliana, při tom však mu neponechává žádnou volnost po- litiky, nýbrž vzhledem na parlamentární poměry zasahuje do jeho záležitosti. Ná sledkem toho není poměr mezi oběma státníky u spokojivýa v okolí zahra ničního ministra jsou stížnosti na jednán ministrpresidenta. Z německého říšského sněma Tel. - Z Berlína, 18. května. V dnešní schůzi byl projednáván ro počet zahraničního úřadu. Prvním řeči kem byl soc. demokratický poslanec D vid, který vytýkal různé nedostatky ne mecké diplomacii. Odvolání bar. M an s cha lla z Cařihradu označil jako ka pitulaci německé politiky v Č řihradě před anglickou. Tro spolek dostal italskou akcí na ostrovee v Egejském moři těžkou ránu. Zbroie ní o závod zapříčiňuje jen Němeeko ve chvíli, kdy přestane, ustane v tomto za vodění i Anglie. Posl. dr. Oertel (konservativee mluví o trojspolku a pravi: Není pravda že trojspolek se rozpadl aneb se rozpadne. Můžeme spíše doufat, že bud obnoven. Rakousko, kterému jsme proká zali mnoho služeb, (!) projevilo jednu dobu vůči nám velikoulhosteino s Troispolek sám nás však nezajisti; zna mená jen jistou záruku pro evropsko rovnováhu. Ostatních entent nej střebuje me se obávat. Jsme ochotni uzavřiti dobrý poměr k Anglii, ale nesmějí být při tou vydány v šane důležité německé zájny To, co potřebujeme k ozbrojení, o tou smíme jen my rozhodovat. Posl. Basser- mann mluví o poměru kRakousk o- Uhersku, který nazývá uspokoji. vým, tak jako k Rusku. Za nejbezpečněj ší podklad německé politiky považuje s il- né vojsko. Také uznává potřebu silue ho loďstva k hájení oněch zájmů. Na to ujímá se slova státní sekrenii Kiderlen Waechter, který o rů ných přednesených věcech obšírně mluv Mezi jiným zmiňuje se také o poměru Anglii, ale praví, že nemůže říci vice než co bylo řečeno již v komisi. Na dota co se stalo v Persii, praví: Vyčítá se náu často, že od toho neb od onoho jsme upu stili. Většinou se však jedná o věci, kten nám vůbec nepatří. (Velká veselo st. Pak se nám také někdy říká, že máme vě lat politiku takto: máme jenom říci, že ma me tolik a tolik vojáků, tolik a tolik lodl a pak naše zakročení bude míti výsledek. To by mělo úspěch, kdybychom to mohli vždycky říci zejména státům velmi vzdá lenýma, ale taková politika by se nám vel- mi špatně vyplatila. Co se týká poměru Italii a Turecku, praví, že v obtížné situaei německá diplomacie velmi ob'ratuě proklouzla, tak že neutrpěl ani poměn k Italii, ani k Turecku. Co se týká stížno stí na diplomaty, praví: Vyškolení dinlo- matů není otázkou, kterou možno zdev parlamentě vyřídit; na konec zůstane su zase u akademie zahraničního úřadu. Jisté musí se diplomati mnoho učit a my cheeme je také hospodářsky vzdělat, ale všemu je nemůžeme naučit, neboť by umřeli dříve. než bychom je úplně vyučili. (Velká ve- selost.) V dalši debatě odůvodňoval poslanee Hebel (centrum) resoluce na úpravu pra- covních poměrů zahraničního dělnictva. Státní sekretář dr. Delbrück praví, že práva zahraničního a domácího dělníka jsou v podstatě stejná, jediným rozdílem prý jest, že zahraniční dělníci mohou býti vypovězeni. Tuto možnost musí si stát vyhradit z mravních a politických důvodu.

chvíli za živa, chodit na pohřby spolučle- nům zemřelým a ziskávati nové členy, kteří by se rovněž dali pohřbíti za asisten- ce svého spolku, Příspěvků členských, po- kud byly arci, užívalo se na výpravu po- břbu, někdy se koupil věnec, někdy ky- tice, někdy se sebralo i něco pro vdovu a sirotky. Pan Pone si umínil, že zavede určitý, pevný směr v intencích spolku, aby se lehčeji došlo vznešeného cíle, jakým se nemůže vykázat hned tak spolek jiný. Výbor přijal páně Poncovy vývody s úžasem, pochvalou a nadšením. V téže schůzi provedena byla kardinální změna stanov, spočívající jen v několika slovech. pan Pone zvolen předsedou a to na vždy, doživotně, uznán za majitele spolkové po- kladny a členstva; výbor od nynějška bude se doplňovat dle nově vsunutého ustanovení, jež se zamlčelo úřadům, jen ze středu osvědčených členů, aby byl předseda a majitel spokojen, a za to kaž- dému výboru bude se dostávati odškod- né za účastenství na pohřbech a úřední agendě spolkové, První doživotni předseda ulal se opravných prací, seč mu síly stačily. Za nedlouho změnila se »křesťanská pomoc blížním« v soukromý pojišťovací ústav páně Poncův; pojišťován byl každý, sta- řečkové nad hrobem i statní pensisté, kteří měli naději, že se dočkají věku sto let. Nově získaným členům se zajistilo, že se jim vypraví krásný pohřeb, že se jim zaplatí mše zádušní asi na pět let, pří-

buzní dostanou kromě toho pojistku 200 až 400 korun, Upraviv vnitřní poměry, nalal pan Pone několik osvědčených cestujícícha rozeslal je do světa získávat přivrženee »křesťanské pomoci blížním«. Cestující pracovali horlivě a nadšeně, poněvadž se jm platilo většinou dle hlav a jako provisi dostávali polovičku prvního ročního pří- spěvku. I příspěvky byly různé, vyměřo- vány byly podle majetku přistupujících a dobroty srdce páně Poncova od desiti do dvaceti korun. Pan Pone měl po venkově hojně od- daných příznivců. Psával jim, zval je do Brna, nikdy se nehoršil, že neplatí pří- spěvků, ale jestliže měl chuť a dobrou ná- ladu, vyjel si na venkov, který měl tak rád, a navštěvoval po řadě členy svého spolku, což by nedokázal jistě kromě něho ani jeden předseda. Pohovořil, povyklá- dal, získal leckdy zase nového člena po- jištěnce. Tak si vyjel nebo vyšel dvakrát třikrát měsíčně. Domů se vracel vždycky obtížněji, neboť nesl uzly s tvarohem, vejci, máslem, i drůbež přinášel jako lí- šeňka. To byly také přispěvky, Pan Pone je svědomitě zanesl do pokladní knihy a říkával svým nejmilejším výborům: »Není to lepší než peníze, když je tak draho? Ti naši lidi by mě zanesli vším možným, jen ten grejcar neradi dávají z ruky. Proč bych nebral, když to mohu pokladně na- hradit v penězích?-

Příkladem předsedovým počali se však časem řídit i cestující a jednatelé »křesfanské pomoci blížním«. Často po- eiťovali totiž na svých cestách trpkou nou- zi; pan Pone z nich ždímal peníze a čím dále znemožňoval jim inkaso přispěvků, l začali místo zápisného přijímat klobásy, buchty, věci jedlé nebo zpeněžitelné. Žel tato pěkná soustava vybírání při- spěvků byla příčinou naprostého rozvratu »křesťanské pomoci«. Stalo se kdesi v Te- čicích, že přišli dva cestující páně Pon- covi k dvěma starouškům, blízkým deva- desátce a hrobu. Mluvili a mluvili do nich, aby si dali pojistit mše a menší dědietví vnukům, neboť člověk zanechá hned svě- tlejší památku v srdci pozůstalých, když zanechá pár grošů. Stařečkové se rozpa- kovali, ostýchali a stále odpírali. Nebylo s nimi možno všecko jasně dojednat, jen stařenka projevila ochotu státi se členkou, až si dá přeříkat listiny, které ji cestující darovali. Jeden z nich uspokojen aspo částečným úspěchem, odvázal u vrátek »Oříška«, jediného věrného přítele sta- řečků, a odváděl ho; avšak dědoušek to zahlédl a udělal poplach. Cestující »kře- sťanské pomoci« byli zadrženi a marně vysvětlovali, že Oříšek byl zápisným a celoročním příspěvkem do dobročinného, vzájemně podpůrného spolku. Úřady pá- traly po zásadách páně Poncových, hla- doví cestující naříkali a žalovali a tak ko- nečně vyšla na jevo celá historie koupe- ného svolku.

Onehdy stál pan Pone před tržnici šancích. Díval se smutně a unyle, Je b bený a sešlý. Zkáza »křesťanské pomo. bližnima dolehla na něho těžce.

Umění, věda, literafura. Premie Máje. Praha. Premie spolku českých spisova- telů beletristů Mále v Praze. Na rok 12123 S dřevoryty Otakara Štáfla. Nákladem vlastnim — Jakým dojmem působí na Vás Praha Takovou otázku dalo patrně pořadatelstvo le- tošní Májové premie členům spolku a přes čty- řicet spisovatelů i spisovatelek ochotně vypra- covalo na dané thema svoje domácí pensa. Ne- ni tudíž divu, že některé příspěvky vypadly škrobeně a strojeně při veškerém nadbytku pathetických slov a horoucího nadšení, což platí zejména o části básnické, která je nepo- měrně slabší u srovnání s prózou. Jsme už tak skeptičtí, že nevěříme vynucené extási, zejmé- na když je diktována určitým heslem, a měli jsme již jindy příležitost poukázat na těchto místech, jak bez citu a bez opravdové, srdeč- né vřelosti, jakými opotřebovanými a ohyzdně strnulými frázemi se vyrábějí módni povídky se staropražskými motivy. Shledáváme ses nimi i zde. Je až trapno srovnat ku příkladu Svatopluka Čecha Pražské zvony, roz- košný Nerudův feuilleton Poslední hlás- ný nebo lgnáta Herrmanna drastickou noční idylu Márinko, dej mi hubičkul s ne- chutně načechranými povídkami p. Vyskočila a De Wettera, jaksi zoufale na dané thema vynucenými, nebo s řadou básní, z jejichž roz-