Na oba listy předplácí se V Brně v aáministraci na měsío. K 2.— na čtvEI roku . K 6.— V Prné o donáškou do domu dvakrát denně o 40 hal měsíěně vice. V prodejnach v Brně i na venkově mě. slčně hez donášky K 2.50 Poátou a jednou zaailkeou na mičsí N 2.59 na čtvrí roku K 7.5 s dvojl zánilkou o ( a ba měsis viee

LD

(

E MALH

Toto číslo stojí výjinečně haléře.

No

VDÁNi

N

V drebném prodej li Velký list . . . 8 ha, Ma ž list . . . 2 hrl v Brněi na venkově. Jedsn z obou lista zvlášt nelze předplatiti. Předplatné a inserty splatny a žalovatslny jso v Brně. Redakce, administrace, tiskárna a szpedice Rudolfeva ulice ís. 6 Telefon; Redakce č. 12a administrace č. 12b. Číslo účtu u poštovní spořitelny 60.739.

Ročník XX.

V Brně, ve středu dne 12. června 1912.

Vychází o 4. hod. odpolední.

Číslo 159

Káv

jemné chuti, denně praženon, v nejlav- nějších cenách nabízí pp obchodníkům HUB. LAMPLOTA, velkopražírna kávy elektr, pohonem, Brno, Rudolfova ui

Prádlo

vlastní výroby, pánské modní zboží, nákrčníky. rukavice, ponožky a cestovní potřeby atd, nabíz „DERBY“ V. DRESLER, BRNO, Kobližná ulice č, 24.20.

Eudou hlasovai — pro stát Ndyž před časem v českém lidu na Moravě propuklo spravedlivé rozhořčení pro nové stranieké jmenování u soudůa státních úřadů, pii němž opět jsme byli olopeni o některá čelná místa, tu i po- slanee P. Šilinger uznal za nutné přidat se k všeobecnému protestu a za stranu kle- nikalni v Hlase prohlásil, že poslanci její ve Vidni se s nepřátelskou vládou náležítě vyrovnali a že z jejího protičeského jed- nání vyvodí veskeré důsledky. Zazname- nali jsne tehdy klerikální projev s po- znáukou, že si prohlášení dobře zapama- tueme, abychom je P. Šilingrovi a ostat- nin poslapsí připomenuli v přihodné kv až budou mit ve sněmovně příleži- tst k účtování s vládou. P. Šilinger nás telidy v Hlase odbyl, že klerikálové takového petpomenuti nepotřebuji, ale po- steluy nebezpeči«, honem otevřel si zalni dvika pro vládni politiku dodatkem, že klenkálové hálit budou úsilovně proti- vládní postup v jednotném klubu a že ovsem podrobí se rozhodnuti většiny. . Siliger již tehdy počital, že na oposiei pedojde a že se vymluví na mladočeské a asarní poslance. Sotva klerikálni poslanci přišli do Vlune, zapoměli skutečně na to nepfátel- stvi vlády, na slh, daný lidu, a horlivě působili k tomu, aby české poselstvo bez- podmínečně podporovalo kabinet, v němž sedi Hochehburger a Hejnold germanis- toli soudů a úřadů moravských. Miado- češi, agrárníci a klerikálové svorně pečo- vali o to, aby »nepřátelské vkádě kde možno vyhověli a vypomolui. V tisku sice dál se hrozilo, že s vládou bude se účtovat při rozpočtu, při nových daních a při bran- ných přediolách, avšak teď již na slibo- vané úětováni nikdo z klerikálů nepomý šli. Vcera radila se parlamentárka jednotného eského klubu o diktátu bar, Hieinolda, aby btanná reforma vyřízena byla ihmned a bezpodminečně, ale k usnesení nedospěla. Ponechala rozhodnutí ledno- tlivým stranám. A proč? Inu — mladočešti, agrární a klerikální poslanci sou pro vyhovění vládě, pro na- stoupeník vládní politice. Jaký hanebný podvod tu se opět páše na české věci, na zájmech našeho lidu, lze nejlíp rozpoznati ze článku, který včera tedy před rozhodnutím v klubu — uve

řejnil olomoucký orgán dra, Hrubana, toho Hrubana, jenž loni v listopadu na veliké protestní schůzi v Olomouci hřímal proti vládě a sliboval za stranu kraini boj za práva a potřehy českého lidu. V článku tom pokusil se dr. Hruban zastřít chysta- ný podvod těmito zmotanými frázemi: »Čechové jistě v převážné své části av přední řadě to plati o poslancích našich, neodpírají říši, čeho potřebuje ku svoji ochraně a čeho vyžaduje velmocen- ské její postavení, neodeprou ji tedy ani branných předloh, ale dovedou rozeznávat mezi státem a vládou. A nynělší vlá- da jest jen dalším pokračováním systé- mu nepříznivého českému ná- rodu a i jinak systém tento, za nějž roz- vrat v říši a klesání veškeré autority a pořádku neblaze pokračuje, ukázal se ne- sehopným k ovládání a uspořádání po- měrů ve státě tak složitém. Usnadňovati této vládě, která nemá žádné většiny, její práci a tak beze všeho dopomálati jik uspěchům, které upevňuií celý systém, ne- může býti úkolem a povinnosti zástupeů českého národa. Toto jest stanovisko za- jisté správné a lovální a dá se na něm setrvati i bez planého radikálničení.« Z těehto zmotaných výmluv lze pod- vod snadno postřehnout. Klerikálové ne- troufají si popřit, že nynější vláda je nám nepřátelská, jako byla Bienerthova, že je nesehopná k řádnému vedení státní sprá- vy, ano — že řiši samé je nebezpečná, avšak přes to vše chtějí pro ni hlasovat, chtějí ji pomoci brannou reformu uskuteč- nit. Učiní to poněvadž prý dovedou roze- znávat mezi státem a vládou! Tímn sice postavení vlády, nám nepřátelské, zname- nitě upevní, protičeský vládní systém na dlouhou dobu zajistí, avšak to je jim jedno. Mluví ovšem prozatím jen o hlasování pro brannou reformu, aby se nezdálo, že ne- tníní proti vládě dál »statečně bolovat«, To je ta podvodná hra! Ano, budou proti vládě »bojovat« a zároveň všecko povolovat. Až vláda opět nařídi ne- jaké hlasování, znovu se poslušně podrobí, poněvadž dovedou — rozeznávat mezi stá- tem a vládou. Tato výmluva výborně se hodi na všecko, neboť vláda vlastně nikdy nežádá od parlamentu něčeho pro sebe, nýbrž všecko výhradně pro stát. Ovšem, tentokrát je klerkkální podvod tak vyložený, že není pochyby, že český lid důrazně si promluví se strůjci a že při nej- bližší příležitosti sám se vyrovná s poi- vodnou stranou.

Polilický přehled. Branná předleha. Jak známo, diktuje vláda stranámv poslanecké sněmovně, aby brannou refor- mu vyřídily do 25. t. m. Nebude-li diktátu vyhověno, pomůže si vláda § 14. a pro- vede jimn brannou reformu na jeden rok. Poněvadž sněmovní strany jsou plny ochoty, doufá vláda, že ji budde vyhověno, Starosti působi toliko Rusíni. Předseda branného výboru Pogačnik troufá si branné předlohy vyřídit do soboty, tak že by se do plena sněmovního dostaly již příšti poudělek. Ovšem, nesměli by Rusini, kteři provádějí obstrukci v rozpočtovém výboru, s obstrukci začit v branném vý- boru. Včera obstruovali dál v rozpočtovém výboru, kde ryt. Vasilko mluvil pět hodiu a dnes bude v řeči pokračovat. Vše- eko tedy závisi ien na Rusinech.

Útok četníků na maďarské oposlčni poslance. Když oposični poslansi ubirali se věe ra v Pešti z parlamentu do klubu Košutovy strany, napadla je ze zadu jizdní četnická hlídka. Několik osob, mezi nimi poslanec kernbach, zraněno bylo kopyty koni, Posl. Sümegimu nasadili četnici bodá- ky na prsa. Posl, lusth se proti nim vrh a zvolal: »Mne probodněte!« Poslan- ci však jej odtáhli do průjezdu jednoho do- mu. Teprv když se policejní úředník do- stavil, ukončena byda tato vzrušující scé- na, k níž přihližel zástup lidu, který Jir- sthovi připravil ovace. Justh promhrvil pak k lidu a vyzval na konec přítomné, aby šk klidně domů, neprolévali svou krev, která je drahocennější, než život uchvatitelů mo- ci. — Oposiční strany měly včera poradu, v níž se usnesly, že pokračovat budou v nejostřejším postupu proti vkidě a většině a že všichni zůstanou v Pešti pohromadě. — Klub nemaďarských národností ve včerejší poradě ozna- čil jednání vlády a většiny za protizákon- né a protiústavní, usnesl se však, že se prozatím k oposičnín bloku nepři-

poll.

Bo) u Zauzuru. Z Cařihradu se oznamuje: Minister stvo války uveřejnno včera depeše o prů běhu boje u Zanzuru, v nichž se praví:

Italové napadli s 12 divisi opevněnou cást Zanzuru a s jednou pak divisí východní část. Na straně Italů súčastnilo se boje lodní a pevnostní dělostřeleetvo, 2 horsk baterie a 4 polní baterie. Boi trval 21/4 ho dity. Levé křidlo tureckého vosska pro prudkou palhu italského loďstva hylo n ceno vyklditi své posice. Druliá st obranné čáry kladla hrdisný odpon dok měla střelivo. Na to došlo k vel krvavému boli na muže. Nep telské ztráty činí přes 1000 mu žů, na turecké straně padlo 150 a raněno. bylo 300 mužů.

A

Dnešní malé číslo je výminečně zal baléře pro svůj dvojnásobný rozměr. Dalsi čísla ranní a večerní budou nepřetržitě přinášeti podrobné zprávy o sensačním líčení s Tomanem a společníky. Kdo přeje si průběh procesu sledovati a není abonen- tem, musí v prodejuách si oba listy zamlu- viti, aby se predelny dostatečně zásobily. Administrace.

Denní zprávy.

Hájíme právo statečně. V lěchto dnech ko- nala se v Lysicích klasitikace koni z místaa okoli. Když přitomný poručík česk y se tázal Inocence Vlacha z Voděrad na stáři koně, odpověděl tázaný — ně mecky a slova čenká- ho nepronesl. A tento statečný obhákce práv jazyka českého — býval staroston obce a chtěl jim zůstat do smnrtil Představený terclářů ve Vídlal. V plátku hr. Huvna a P. Srámka je dnes uveřejněno hlaho- přání Ant. Kostkovi, představenénu III. řa- du sv. Prantiška ve Vídai. Bůh neckt mu bol- ných milostí ndělí a žehna všceku snahu a prá- ci jeho! — Kostka, nedoučený obnvnik. chyli se před lety klerikální agitace ve Vídni a ve službách panáčků znamenitě se uplatnil — jas ko sběratel příspěvků na české bohoslužby, na českou útulau atd. Sebral již mnoho peněn Je mu též daří se výborně, neboť má liž slušt jmění jako jeho kolegyně představená Barbor Matonšková. Práce pro klerikální stran ve Vídni je tedy požehnaná. A ke všemu lešt takové krásné zratulacel Bolovný farář ve St. Hrozenkově P. Hoj je samý soud. Jaký je to piitel lidu, lze posoj

Ze světa. Spolupracovník. Jakou náhodou se stává ž noviny upadnou v podezření být zlomyslné, ebo že chtěji přímo urážet, ukazuje případ, terý se udál v Szatmáru před krátkým časem. Soudu tohoto města byla podána žaloba pro arážku na cti. Mladý manžel žaloval redakci místního týdenníku a připojil k žalobě číslo ono- ho časopisu, v němž bylo zaškrtnuo oznámení sňatku. S timto oznámením stala se zvláštní přihoda. Poslai je sám manžel, když však ozná- meni vyšlo, zažaloval zodpovědného redaktora pro urážku na cti, tiskem spáchanou. Oznámení mělo tento slovosled: »Ilonka B. a Valentin R. uznamují se jako novomanželé. Spolupra- sovník Karel V.« Poslední věta byla vy- lištěna o řádek níže, ale právě pod oznámením sňatku. Jméno stálého spolupracovníka Karla V dostalo se, jak je každému zřejmo, na ne- prave místo a sice chybou při lámání sazby. Ale mladý manžel stal se od té chvíle, co ozná- mení v této formě vyšlo, předmětem posměš- ných poznámek — jak sám v žalobě uvádi. Ob- žalovací spis končí slovy: »Prosím o potrestání zodpovědného redaktora tím důtklivěji, poně- vadž mne nejen urazil, ale také mou ženu kom- promitoval.« — Pochybujeme, že soud i při této naléhavé žádosti sprostí ubchého manžela nepřijemného »spolupracovníka«. Dobří přátelé mladého manžela se listě o to postarají, aby tistorka neupadla tak brzo v zapomenutí. »Které šaty si mám vzít?« Který manžel nezná tuto otázku z krásných úst své vlastní ženy? Nedávno napsal na ni Maurice Levelv pařížském »Journalu« pěknou satyru. Manže přijde domů. Po rychlém pozdravu a zběžné bubičce řekne mu drahá manželka: »Jsme na úterý pozváni k Machinovým« »Dobrál« »V neinžším kroužkue

»Dobře.« »Do nejužšího kroužku... Zde je ostatně pozvánka.« Manžel na ni zběžně pohlédne a vraci li. »Dobre, půjdeme.« Ona zdá se přemýšlet. Na čele objeví se malá vráska a pravděpodobně táhnou její hla- vou vážné myšlenky. »Které šaty si mám vzít?e »Které chceš!« »Modré nebo zelené?« »Modré!« »Jsou moc uzavřené...« »Tak si vem třeba zelené.- »Viš přece, že jsou moc vystřižené« Ou si sedne, vytáhne z kapsy novinya řekne po chvíli. »Ovšem.« Ton, jímž ono slo- víčko pronesl, ukazuje, že celou historii nepo- važuje za příliš důležitou. Ona však není téhož názoru. »Ovšem, to není žádná odpověď. Které šaty mi radíš?. Před chvíli řekla: »Které šaty si mám vzít?« Teď říká: »Které šaty mi na- díš?« Je to zdánlivě totéž a přece je v tom odstín významuplný! Ví, jaké má vyhlidky a po- něvadž nechce nést zodpovědnost, začne lavi- rovat. »Opravdu nevím, miláčku...« »Můj Bože, vždyť isi u nich už byl a viděl jsi, co tam ženy mají na sobě!« »Opravdu nevím... Nevzpomenu si. Ostat- ně stojí na pozvánce: V nejintimnějším kroužku.« »Vezmu si tedy kostym.« »Ne, jen kostým nels »Ale musíme přee dospět k nějakému vý- sledku. Pro nejintimnější kruh stačí šaty vy- cházkové. Není-li to tak intiminí »lá si vezmu smoking. Obleč si tedy šaty, které u vás žen odpovídají smokingu.« »Vezmeš-li si smoking. pak už to nen ancintimněií krahs l

On zajímá se právě pro cosi v novinách a říká, krče rameny: »Nemohu ti opravdu pora- dit! Obleč se iak eheešl« »Vezmu si tedy modré šaty. Budu však jisté směšná, poněvadž Zuzana a Lotka přijdou jistě dekoletovány.« »No, tak idi také dekoletována!« Trapné mlčení. Ochlazení. Snídá se mrzutě a poněkud rychle. O týden později objeví se »ona« u Machino- vých. Má nové, třetí šaty ha sobě a dala si je k účelu dnešní návštěvy zvlášť šít. U krku jsou tyto šaty méně otevřeny než její zelené, ale zase víe než ony modré. Zuzana a Lotka obje- vily se v šatech hluboko vystřižených. Po dobu večeře sonas tak tak že odpovídá svému sousedu. V salonu sotva otevře svá krásná ústa a odchází první ze společnosti: počínající in- fluenca, migrena. Temné mlčení ve voze: sotva však zavřela dvéře své šatny a shodila se sebe plášť vypukne, zlostně točíe šerpou svých šatů, jako praporem: »Nu teď jsi asi spokojen! Tobě mohu poděkovat za to, že jsem se tak neho- rázně blamovala, že se už nemůžu ukázat mezi slušnými lidmi!« »Mně?s Vzdychne, dívá se ke stropu a mlčí. Arménské anekdoty. Dcera Nasr-ed-dinova přišla jednoho dne domů a stěžovala si: »Můi muž udeřil mne na levou tvář a urazil tím nejen mne, ale i tebe, poněvadž jsem tvou dcerou.« — —»Můj zeť urazil mi dceru; abych se mu po- mstil, urazím jeho ženu« a při těchto slovech dal jí Nasr-ed-din poliček na pravou tvář. — Stalo se, že hodžovi (mohamedánský kněz) se zaběhl osel. Když ho byl dlouho a nadarmo hledal, přísahal hodža, že osla ihned prodá za piastr (asi 30 hal.) jakmile ho najde. Když pak osla skutečně našel, bylo mu líto dát ho za tak levný peníz, Ale také se bál nedodržet přísahu. Aby se dostal z nepříjcmné sitnace vymyslil si tme nemac. Uvázal osln na kzk tenký neennaza

na něj přivázal kočku. Pak prohlásil: »Panove dodržim svou přísahu. Kdo chce koupit méj osla? Stoli jen jeden piastr. Neprodám ho vaaa bez kočky, která stojí 100 plastrů « Římské hroby v Abruzzích. V Amiterno ( Aguily), vlasti římského historika Salustia, na lezeny poslední léta velmi znamenité a vzácu památky z dob pohanských, z nichž některé jsou nyní v Museu Kapitolinském. Při letošních pras cích vykopány zvláště vzácné kusy starověkého uměni v San Vittorino a uloženy v Museuv Aquile. Z nich zvláště zmínky zasluhuje vzneses ná obrovská kariatida Herkulova, znamenit dílo umělecké. Objeveno též staré divadlo řiln- ské s nádhernou dlažbou kamennon, s kamena nými polokruhovými stupni k sedění, se zbytky krásných soch, se zdivem z obrovských bal- vanů [1881). V záři 1906 nalezeno bronzové lože obrovské římské, z doby občanské války mezi Mariem a Sullou a za vlády Flaviů. Na loži tom provedena znamenitě podoba Siléna, naproti němu Menady, vše ozdobeny břečtanem a po- kryty koží tygří. Tomu je velmi podobno bisellio kapitolinské, taktéž u Aauily nalezené. Postavy ty vykazují podrobnosti čarovné dokonalosti. navzdor patině a hlíně přilepené. Strigile doka- zuje, že je to lože muže, s nádobím do hrobu jako věno uložené. Méně dokonalé provedení ukazují dvě hlavy oslí, též břečtanem ověnčené, pak poprsí muže a ženy a hlavy hus. Člověk z doby ledové. Člověk obývá zemi asi milion let, avšak kulturní památky zacho- valy se po něm teprve asi z doby 50.000 let staré, tedy dávno po době ledové. Už počátky doby diluviální ukazují bezpečně stopy člověka na zemi. Dřívější obyvateistvo Evropy, čeled neanderthalská, objevila se tu na začátku doby diuviální, jako nevyvinutý, primitivní typ. jenž se průběhem druhé části doby diluviální trošku vyvinul. Ke konci doby diluviální tato čeled zmizela z Evropy, bezpochyby vyhnhena vziě- lnnční aní, přištími nem z Anla.