Na oba listy předplácí se: V Brně v administraci na měsíc. . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.—— V Brně s donáško do domu dvakrát denně o 40 hal. měsíčně více. V prodejnác v Brně i na venkově mě- síčně bez donášky K 2.50 Poštou s jodnou xánilkou na měsíc. . . . K 2.50 na čtvrt roku . . K 7.50 6 dvojí zásilkou o 60 hal. na měsic více.

Za 4 haléře-

s nedělní zábavnou přílohou.

V drobném prodejie Velký list . . . 8 hal. Malý list . . . 2 hal. v Brně i na venkově. Jedeu z obou listní zvlál nelze předplatiti.

Přodpiatné a jnserty splatny a žalovatslny jsou v Brně. Redakce, administrace, tiskárna a expedice: Rudelfova ulice čís. 6. Telefou: Redakse 5 12a, administrace č. 12b. Číslo účtu u poštovní spořitelny 60.739,

Ročník XX.

V Brně, v sobotu dne 13. července 1912.

Vychází o 4. hod. odpolední.

Číslo 190.

Cuki křišťálový

jest nejvydatnější ku zavařování ovoce, marmelád a ovocných šťáv. Za ceny nejlevnější nabízí H. Lamplota. Brne, Rudolfská ul.

Kávu

jemné chuti, denně praženou, v nejlev- nějších cenách nabízí pp. obchodníkům HB. LAMPLOTA, velkopražírna kávy elektr. pohonem, Brno, Rudolfova ui.

Místo národnostního vyrov- Rání útok na české menšiny. V době, kdy z Prahy každodenně se oznamuje, že smiřovací akce blíží se rychle a bezpečně k šťastnému zakon- čení, docházejí z Vídně poplašné zprávy, že tamní němečtí rváči s křesťanskými so- clály v čele chystají se k novým útokům a násilnostem proti české menšině a že vládci na vídeňské radnici hodlají z obec- ních služeb neúprosně vypudit všecky, kdož nezapomínají českého původu svého. V tom jeví se smířlivá nálada, kte- ré teď Němci pořád mají plná ústa. Po míru v Čechách volají, touží a ve Vídni. v Dolních Rakousích proti českým menši- nám běsní. Ostatně, netřeba shánět do- klady pro poctivost německých smiřova- cích úmyslů až ve Vídni, neboť lze je na- lézt i v Praze samé. Jak známo, mají Němci v Praze nadbytek obecných a měšťanských škol. Školy ty byly by polo- prázdné, kdyby v nich nebylo českých dětí, které Němci lákají všemožným způ- sobem. Nyní však se sděluje, že německý spolek pro městské záležitosti v Praze hodlá zřídit ještě měšťanskou školu soukromou. Jelikož školv není třeba pro německé děti, pak lze říci. že Němci v Praze chystají se k výboji, že zvyšují germanisač- níúsilí vkrálovskémhlavním městě, slovanské Praze. Tak Němci sami prozrazují, že při vy- rovnací akci v Praze nejedná se jim o ná- rodnostní mír v zemi, že jim nejde ani o pouhé příměří, nýbrž že usilují výhradně o spoutání českýchmenši n v uzavíraném územi a toho že chtějí dosáhnout ve vyrovna- cí akci národnostním roz- tržením země. Budou-li mít volnější ruce vůči našim menšinám, které je ted značnou měrou zaměstnávají, získají-li rozdělením zemské správy nových cest a prostředků k ubíjení našeho lidu v krajích zněmčených, pak s větší silou a smělosti vrhnou se na germanisaciv českých krajích, hlavně pakv Praze, kde vydatnou pomoc jim poskyt- nou Němci u státních úřadů a soudů, ně- mecký průmysl a obchod, jakož i výbojné spolky německé, zásobované penězi z celé říše i z Německa. A až vyrovnacími záko- ny omezena bude česká pomoc, péčea ochrana statisíců v uzavíraném území.

která je Němcům nepříjemná a vyžaduje na nich značného napětí sil, až nebudou se muset obávati žádné české odvety. pak i Němci ve Vídni a v Dol. Rakousích budou k barbarství stupňo- vat pronásledování tamní- ho lidu našeho. Zardousit naše men- šiny, uloupit nám na milion lidí, zvýšit germanisaci v českých krajích — to je plán Němců, k jehož uskutečnění má jim přispět tak zvaná vyrovnací akce v Če- chách.

Polilický přehled.

Sanace raiffeisenek v Bukovině. Všecky strany bukovinského sněmu usilují o sanace raiffeisenek. Je navrženo, aby likvidaci svazu raiffeisenek provedla zemská banka. K tomu bylo by třeba4 až 6 mil. kor. Dále je návrh na utvoření ústř. pokladny raiffeisenek s obnosem 10 mil. kor., kterýž obnos by se opatřil vy dáním fondových dlužních úpisů. Jelikož je tu třeba zemské záruky, musil by sněm odhlasovat příslušnon osnovu zákona. O těchto návrzích bude nejdřív jednat konfe- rence předsedů. Docílí-li se dohody, bude se usilovat o svolání sněmu.

Mírumilovný projev anglický. Pří hostině, pořádané včera večer Mansion House lordmajorem na počest gu- vernera a ředitelů Anglické banky, pro- nesl kaneléř pokladu Lloyd George řeč, v niž blahopřál přítomným ku nyněj- šímu zdárnému rozvoji obchodu. Meziná- rodní situace, pravil řečník, nebyia nikdy lepší. V zahraniční politice není ničeho, co by mohlo vzbuzovati pocity úzkosti nebo nevolnosti. Počala éra dobré vůle. Si- tuace je dobrá a bude vždy lepší. Je vídě- ti, že u všech národů stává se silněj- ším přání, žíti spoluv dobrém poměru. Okolnost ta může podnikavo- sti, která je nutná ku zachování obchodní- ho rozvoje Anglie a všech ostatních zemí. poskytnouti jen podpory a vštípiti jí dů-

věru.

Turečtí vyjednávači v Římě. Berlínský Localanzeiger sděluje ze zasvěcených kruhů v Římě, že tam přibyli soukromí vyjednavači turečtí, aby ne- závazně vyjednávali o podmínkách k uza- vření příměří. Tato forma byla zvolena, aby v případě nezdaru akce nebyly Ture- cko a Italie nijak vázány. Výsledek těchto

konferencí očekávají jak várčící strany, tak ostatní velmoci s napětím. . — Demise Mahmuda Šefketa. Před podáním demise objevil se v by- tě Mahmuda Šeíketa důstojník, kte- rý měl v ruce revolver a jenž prohlásil. že ministra války jménem důstojnického sboru zastřelí, neodhodlá-li sek ústupu z úřadu. Mahmud Šefket paša pohrozil důstojníkovi, že jej dá zavřít. Důstojník však odpověděl, že by jej pomstila důstojnícká strana, která je již tak silná, aby stáva- jíci vhádní režim zvrátila. — Pod dojmem tohoto výstupu Mahmud Šefket podal demisi. — Z Cařihradu se sděluje, že Nazim paša, vůdce vojenské strany, převezme úřad ministra války. Z jiné strany však se praví, že Na zim paša utvoří zcela nový ka- binet.

Povstání v Albáni. Dle zpráv, jež si všecky odporují, ne- možno je utvořit si nějaký úsudek o stavu věcí v Albánii. Nejnovější informace ze Soluně praví, že vojenská vzpou- ra ustavičně se šiří. Turečtí vojá- ci denné prchají přes hranice do Bulhar- ska. Na zakročení turecké vlády odpově- děla vláda bulharská, že tomu nemůže za- bránit. Boje tureckého vojska s povstalci opakují se denně. V bojích u Mitrovice u- trpěly obě strany velké ztráty. Povsta- lecké hnutí vzmáhá se i ve střední Albánii a jsou obavy, že ve výroční den zavedení ústavy v Turecku 23. tm. dojde k velkým bojům. Ta j a bej, který vyjednával se zástupci turecké vlády, přerušil vyjednávání, poněvadž tu- recká vláda nechce přistoupit na všecky podnínky povstalců. Při poradě vůdcůs uprchlými důstojníky bylo ujednáno vytrvat v boji. — V sandžaku novopazarském řádí ozbrojené če- ty: přepadají jednotlivce a celé obce. Oby- vatelstvo je bez ochrany.

Denní zprávy.

Dovolává se vládního listu proti nám. Přinesli jsme zprávu z Kroměříže o fiasku. s jakým skončil tamní klerikální protest proti Macharovi. O správnosti referátu přesvědčili jsme se též z p ku německého biskupa hr. Huyna a jeho českého sluhy P. Šrámka, který v neděli 7. tm. přinesl velmi stručný a nápadně suchý referát o kroměřížském táboře. Třetí den po tomto stručném a suchém referátě však

uveřejnil biskupský plátek nový a nesmírně nadšený referát, psaný zjevně za tím účelem, aby fiasko táboru nějak zastřel. Klerikální ko- respondence Centrum rozeslala všem listům — i německým — dlouhý referát o tomto bezvý- znamném táboře. Vládní Premdenblatt něcoz toho otiskl a dnes zdejší plátek německého bis- kupa hr. Huvna huláká, že Fremdenblatt svou zprávou nás usvědčil ze — lží. Vládní list udělai z 500 účastníků 5000, aby se zavděčil kleriká- lům jako — vládní strané, sloužící zadarmo. to prý nás usvědčuje ze lží. Nikoliv, to jen uka- zuje, jak lacino klerikálové vstoupili do vlád- ních služeb. Krajinská výstava v Boskovicích zahájena bude v neděli 14. tm. o půl 12. hod. v aule bu- dovy kymnasia. O 10. hod. dopol. fanfáry z radnice, promenádní koncert, pak průvod na vý- stavu. Výstava umistěna je v budově gymnasa. v sadě kolem něho a na poli za gymnasiem, ja- kož i ve všech školních budovách. Zemská vý- stava učňovských prací a zem. výstava vče- lařská umistěny jsou ve školách měšťanských Na výstavišti restaurace pivovaru jevíčského Zitra koncertují dvě kapely Knihovna olomouckých autorů a olomou ckých tisků zařizuje se a zakládá při veřejné lidové knihovně Národní jednoty Olomouci. Bu- de to nesmírně významný dokument a soubot kulturně-historický, jak se v Olomouci vyvíjel a soustřeďoval kulturní život veliké části naší Moravy. Soubor tento bude doplněním starých knižních a rukopisných památek, nastřádaných v našem Vlasteneckém Museu, a zachrání mno- hou knihu a publikaci před úplným zánikem a stane se hledaným pramenem pro příští pracov- níky na poli kulturně-historickém. Přečetní au- toři, jakož i nakladatelství a tiskárny byly již o- podniku tom uvědoměny a o dary svých knih a publikací požádány. Akci tuto zavádí a řídí mužský odbor Národní jednoty v Olomouci, na nějž buďtež řízeny všechny dary z tohoto obo- ru, jakož i případné informace a návrhy. Z místního odboru »Brno« víd. spolku po- štovních úředníků. Členové súčastní se v plném počtu schůzí státních úředníků, které pořádají spolek berních úředníků na Moravě a spolek českých státních úředníků na Moravě zítra v neděli 14. tm. o půl 10. hod. a o 11. hod. dopol. v zasedací síni zemědělské rady v novém zem- ském domě. Na těchto schůzích promluví o služební pragmatice členové státně-zřízene- ckého výboru všech politických stran. Z poštovních úřadů. Poštovními koncipisty byli jmenováni konceptní praktikanti Vilém Jerger a dr. Hubert Witwar v Brně. Úmrtí. Ve Slavkově zemřel 11. tm. po dlou- hé a těžké nemoci pan Jan Litomírský. vrchní úředník cukrovaru, jenž těšil se v městě a v okolí všeobecné vážnosti. Pohřeb konati se bude 14. tm. o půl 4. hod. odpol. Na letní byt kdo se ubírá, ať nám laskavě ještě před odjezdem sdělí svou dosavadní i svou novou adresu, aby mu list řádně dodáván býti mohl. Neudá-li někdo určitě, že zásilka listu na dosavadní adresu má být zastavena, tomu posíláme noviny na obě adresy, předpokláda- jíce, že na stálé adrese někdo z rodiny zůstal a noviny také dostávati chce

BESEDA.

št. — Nejstrašnější týden z celého bo- žího roku máme za sebou. Nejparnější a zároveň nejmokřejší dny šťastně jsme pře- stáli. Všichni profesoři, ředitelé a inspek- toři sice tvrdí, že teď to již nic není, avšak přes to přečetní rodiče i děti trpí ten tý- den tělesně i duševně jako nikdy jindyv roce. Kdyby ten týden byl jen o sedm dní delší, přibylo by v něm u nás i jinde tolik bláznů, že ústavy v Černovicích a v Kro- měříži pro ně by nestačily. Netřeba snad vysvětlovat, že mluvím o týdnu Lla- turitní m. Maturita, jak známo, je zkouškou zralosti, kterou se »neomylně« zji- šťuje, zdali náš nadějný dorost po absol- vování střední školy něco skutečně ví, zdali má nějaký názor o světě, o úkolech člověka a zdali již dovede samostatně myslit o všem, čemu se za dvanáct, tři- náct roků ve škole naučil, a zdali již chá- pe, jak má nabytých vědomostí využit- kovat. Jinak řečeno, vyšší školní úřady zjišťují při maturitách, zdali školy nejsou zbytečnými, zdali profesoři mají všecko v pořádku, a pak, jak jsem již řekl, zdali máme mládež zralou či nezralou. S tou zralostí dorostu nemusí to být ale v Ra- kousku nejlepší, neboť maturitní zkouška

je prý rok od roku snazší. Zralost u nás tedy pořád klesá. Ano, maturita je prý ted již tak snadná, že na některých ústavech slabší žáci nechávají se v posledním se- mestru propadnout pouze z profesorského strachu, že maturitu by udělali — s vy- znamenáním, kdyby k ní byli připuštěni. V kruzích zasvěcených dokonce se pro- slýchá, že maturita bude v brzku vůbec zrušena, že na duševní zralost našeho do- rostu přestanou být zvědavými i c. k. zemští inspektoři a že místo této zkoušky zavede se na středních školách — po- vinný odvod k vojsku. Až bude střelba ve školách povinným předmětem, pak připojí se snad k odvodu ještě zkouška z ní. V době, kdy všem státům evropským jedná se hlavně o zachování požehnaného míru, je ze všeho nejvíc třeba vojáků. S duševní zralostí mládeže je to včil, jak jsem již naznačil, dost choulostivé. Klesá a ještě každý inspektor a školní byrokrat má na ni jiné měřítko. Jeden při zkoušce pátrá, zdali profesor nepověděl žákům víc, než je úředně předepsáno, dru- hý zas zkoumá, není-li třeba nových draž- ších učebnic, a třetí konečně s příkladnou přísností zjišťuje, zdali mládež — hlavně česká — příliš samostatně nemyskí. Před několika roky pravil profesor jedné střed- ní školy na Moravě studentům před ma- turitou: »Kdo z vás dostane buď otázku o Husovi nebo z doby husitské, nebude

vyprávět souvisle, nýbrž bude nejstručněji odpovídat na moje úzce vymezené otázky. Jsou to věci příliš choulostivé, než abyste o nich samostatně přemýšleli a se vyjadřo- vali. Pana inspektora byste tím nezí- skali.« Z tohoto napomenutí lze si vybrat, že někdy při maturitě mlčet je zlato a že při zkoušce zralosti nutno dát v samostatném myšlení pozor na kolíky, které někdy za- razí pan c. k. zemský školdozorce. Střední škola připravuje mládež pro život i k dal- ší vědecké práci. Teď však uplatňují sev našem školství také c. k. odborníci, kteří jsou toho názoru, že českému národu pro- spět může jen střední škola, která by pou- ze v nejmenším přihlížela k praktickému životu, stejně jako k další vědecké práci. která by však za to nejdůkladněji připra- vovala dorost pro klerikální stranu, čili pro království nebeské. Klerikální strana má náboženství, víru a všecko ostatní v pachtu a proto směle hlásá, že bez ní není života a vědy. Naše mládež má již od útlého dětství v krvi, že všude a ve všem hledá a vidí — nepřítele. Proto s ním bojuje i ve ško- lách. Není to bez příčin a důvodů, nebot ve školách našich skutečně bývá příliš patrným tlak vysokých byrokratů, kteří nemají lásky k českému lidu, k naší mlá- deži a smyslu pro jeho životní potřebya znahy. lakých ouholetých bojů vyžado-

valo, než jsme se domohli takového počtu středních škol, jehož bez boje a obětí mnohem dříve dosáhla švábská čtvrtinová menšina! Tu vídeňskou »přízeň« můžeme i v Brně zjistit v nedostatečných budo- vách obou učitelských ústavů, druhého gymnasia a j. Snáze postaví se za šedesát milonů špatný dreadnought, než za stý díl toho obnosu budova pro českou školu. Máme jedinou universitu, ale ta nemůže se dočkat nejnutnějších budov a násled- kem toho její posluchači musí vzhledem k nedostatku místa »chodit za školu«. Všude staví se proti nám nepřítel! Když náš mladík šťastně vyklouzne ze střední školy, myslí si, že mu patří celý svět a že je již bez nepřítele. Ovšem, brzo dočká se nejtrapnějšího zklamání. Brzo se přesvědčí, že nepřítel dál naň číhá a sice za každým rohem, za každým stromem. Všecko se proti němu spikne, zvláště když usiluje o zabezpečení existence našeho dorostu. My umíme pro cizí pány pěkně a lacino pracovat, cizím lidem oddaně a lacino sloužit. A to nám škodí, neboť právě proto nemůže služeb našich v úřadech po- třebovat stát. Ve všech státních úřadech, podnicích a ústavech zavírají před naší mládeží dvéře. Pro českou mládež není míst. Jedině vysocí páni od c. a k. armády nejsou předpojati a při asentýrce s vel- kým gustem přijmou každého Čecha. aby věrně a poslušně sloužil císaři. Je sice