Strana 2.

LIDOVÉ NOVINT

V Brně, 8. října.

dohodě a trojspolková skupina jest rovněž rozhodnuta učiniti vše, co je v její moci aby byto zabráněno vypukmutí nepřátel- Bulharsko soustřeďuje Joďfstvo. Tel. - Z Cařihradu, 2. října. Všechny bulharské lodi dostaly rez- kaz vrátit se do Bulhar ska.

ství,

Bulharské sobraní. Tel. - Ze Sofie, 2. října. Bulharská tel. ag. oznamuje: Sobra- níje svolánona 5. tm. k mimořád- nému zasedání, aby schválilo stav obležení v celé zemi vyhlášený a po volilo výdaje na mobilisaci armády.

Žáci vojenských škol bulharských do války. Tel. - Ze Sofie, 2. října. Žáci poslední třídy vojenské školy byli povýšeni na podporučíky a žáci před poslední třídy na poddůstojníky. . Dobrovolnická legie bulharská. Tel. - Ze Sofie, 2. října. Z manifestaci, které včera uspořádal výkonný výbor macedonsko--drinopol- ských společností, táhly zástupy nejen před srbské a řecké, nýbrž i před angliché a ruské vyslanectví, kde byly mluveny řeči. Macedonsko-drinopolské společnosti daly podnět k utvoření legie dobrovohníků. jejichž síla bude obnášet přes 20.000 mu- žů. Najímání již zača! o.

záležitostí a protestoval proti zdráhání se Porty vydat řeckým lodím obchodní pa- sy k průjezdu Dardanelami. Řečtí důstojníci opustill Rakousko. Tel. - Z Vídně, 2. října. V Rakousku dlící řečtí důstojníci poč- tem pět, kteří byli přiděleni k různým od- větvím vojenské služby, odjeli dnes na výzvu své vlády domů. Generalissimus řecké armády jmenován. Tel. - Z Athén, 2. října. Agence d'Athenes sděluje: Ko- runní prine složil přísahu jako genera- lissimus řecké armády. Řecko zastavilo bursovní operace. Tel. - Z Athén. 1. října. Agence d'Athenes sděluje: Bur- sovní výbor po dohodě s vládou zasta- vil bursovní operace vc stát- ních papírechi. Řecký tisk o mobilisaci. Tel. - Z Athén, 1. října. Listy schvalují jednomyslně mobili- saci a píší, že tuto lze přičisti jedině vy- zývavému chování Turecka.

vstříc možnosti války. Všechny listy ape- lují na Otomany, aby byli svorni a zane- chali rozmíšek. V tom smyslu píše zejmé- na mladoturecký Tanin, při čemž však vládu činí zodpovědnou za situaci uvnitř země, která balkánské země povzbudita. Jenni Gazeta oznamuje, že Porta se usnesla mezi tím zachovat defensivu. Ve- litel Dardanel Risa paša se sem vrátil.

Proč by balkánské státy válčily? Tel. - Z Berlína, 2. října. Ve zdejších kruzích vzdor válečnému poplachu nevzdali se ještě úplné naděje na mír. Poukazuje se na to, že nedá-li se válka zadržeti, bude lokali- sována na Balkán. Státní sekretář Kiderlen-Waechter pravil, že bal- kánské státy mohou dobýti nanej- výš slávy, ale žádného území i při nejšťastnějším pro ně vý- sledku války. Toto vědomí bude snad v poslední chvíli na ně působit uklidůují- cím vlivem. Rusko i Francie jsou bezpeč- ny, že status quo na Balkáně zůstane zachovádl. V Rakousko- Uhersku a Anglii soudí se stejně. Za tako- vých okolnosti není zjevno, proč by balkánské státy válčily.

Allanční smiouvy balkánských států. Tel. - Z Cařihradu, 2. října. Člen kabinetu prohlásil k zástupci Sa- bahu, že sice existuje srbsko-bulharskáa bulharsko-černohorská alianění smlouva. ale nikoliv mezi Srbskem a Černou Horou. Také Recko takovou smlouvu nepodepsa- lo a zdá se, že bylo v poslední hodině te- prve strženo smýšlením lidu. Ministr pro- jevil přesvědčení, že napěti pomine, jak- mile balkánské země odzbrojí.

bylo litovat, kdyby toto úsilí zůstalo mar- no, přece není důvodu k bezprostředním obavám o německé zájmy. Poslední udá- losti zvýšily pravděpodobnost konflikuu. S možností takového konfliktu evropské kabinety musily však již dlouho počítat a měly tudíž také čas mezi sebou se dohod nout o svém stanovisku k takové eventna- litě. Při pevné vůli všech mocností zahrá- nit rozšíření konfliktu nemůže nedojit k definitivní dohodě. Vzdor možnosti sráž- ky jest ještě naděje, že rozvětvení koníla- grace, do které by byly strženy evropské velmoci, bude zamezeno.

Italle pro mír. Tel. - Z Říma, 2. října. Ag. Stefani oznamuje z Athén Italský vyslanec, rovněž tak jako zástupe Italie v Bělehradě, Četyni a Sofii dostal rozkaz zdejší vlády ve smyslu rad, dáva- ných ostatními velmocemi, nabádat k míru a k umírněnosti. Vzhledemí k toman že Italie je s Tureckem ve stavu válečném. nemůže ovšem také v Cařihradě podnik- nout stejné kroky v zájmu zachování míru na balkánském poloostrově a za účelem provedení reforem, stanovených berlinskou smlouvou.

Anglický posudek situace Tel. - Z Londýna, 1. října. Večerní listy považují situaci, způso- benou mobilisací armád čtyř balkánských států, za mimořádně vážnou Prohlášení na vídeňské burse. Tel. - Z Vídně, 2. října. Zeměpanský bursovní komisař ozná- mil burse, že je ministrem zahraničních záležitosti zmocněn prohlásit, že se si- tuace od poslední řeči ministra nezměnila a že se mocnosti snaži zachovati

Nadšení v Bulharsku. Tel. - Ze Sofie, 1. října. Výkonný výbor macedonské drino- polské společnosti uspořáda! odpoledne na ukcích města projev, kterého se súčast- nili zejména vystěhovalci z Ma- cedonie a vilajetu drinopolského. Nadšení lidu stále roste. Zálož- níci ve skupinách za zpěvu válečných písní berou se ke svým plukům. Vojsko odjíždějící na jih je na nádraží hlučně aklamováno.

Kréta a Řecko. Tel. - Z Athén, 1. října. (Agence d'Athenes.) Krétští poslanci kteří sem přibyli, aby se súčastni rokování řecké sněmovny, dostavili se dnes dopoledne k předsedovi ministerstva a prohlásili, že se zřetelem na vážnost situace jsou úplně k disposici. Turecko zamítlo sbrský požadavek. Tcl. - Z Cařihradu, 2. října. V pozdní hodině noční zamí tla věera, jak známo, turecká ministerská rada požadavek Srbska v záležitosti pro- vozu válečného materiálu. Ministr války a námořnictví, jak se proslýchá, hlaso- vali pro válku. Zahraniční ministr prohlásil, že dosud žádné cizí vojsko tu- recké hranice nepřekročilo. Situace je vážná, ale lze ještě doufat, že válce bude zabráněno. Ministr měl včera rozmluvus rumunským vyslancem. Vláda vyšlev příštích dnech několik důstojníků do Ru- munska. Nákladní doprava do Bulharska a Srbska je přerušena. Turecká vlá- da zamezila vjezd 55 řeckých parníků. kotvících v Marmarském a Černém moři. a dala rozkaz, aby byly ihned vrácenv do Cařihradu.

Rakousko nemobilisuje! Tel. - Z Vídně, 2. října. Ministr války ryt. Auffenberg prohlá- síl dnes v uherské delegaci, jejíž někteří členové se ho tázali, je-li pravdivá zpráva, že dva armádní sbory na jihu byly uvede- ny ve stav válečný: »Není pravda, že jsme mobilisovali. Také zprá- va o válečné pohotovosti dvou sborů — 7. a 9. — nezakládá se na pravdě.«

mir.

Tel. - Ze Sofie, 2. října. Když přišli manifestanti včera před budovu ministerského předsednictva, před- stoupil za nadšených ovací ministr Niko- forov a prohlásil, že vláda vykoná napresto svoji povinnos t. Ke konci pravil: »Avšak nechte nás pracovati v mírn.« Recký vyslanee se pak odebral na ulici mezi manifestanty. Prosloveny různé reči. Hudba hrála ná- rodní písně. Zakázaný vývoz obilí a pícnin z Bul- barska. Tel. - Ze Sofie, 2. října. Královským úkazem byl zaká zán vývoz obilí, mouky a picn in za jihovýchodní hranice. Turci prchají z Bulharska. (Agence Telegraphioue Roumaine.) Ná- sledkem bríharských projevů pro válku ve Svištově uprehli svištovšti Turci na rumunskou půdu.

Protest řecké vlády. Tel. - Z Cařihradu, 2. října. Řecký vyslanec Gryparis dosta- vil se dopoledne k ministru zahraničních

Turecké přípravy. Tel. - Z Cařihradu, 2. října. Oficiósní communiqué odůvodňuje tu- reckou mobilisaci tím, že balkán- ské státy mobilisují a soustřeďují vojsko. Všecky strany se usnesly, že budou jednomyslně vládu podporovat. Vládá opatřuje všecky doprav- ní prostředky a lod . Tel. - Z Cařihradu, 1. října. Všechny otomanské obchodní lodě. které zdržují se v přístavech Černého moře, obdržely rozkaz okamžitě vrátiti se do Cařihradu.

Turecký tisk o situaci. Tel. - Z Cařihradu, 2. října. Všechen turecký tisk posuzuje situac klidně a hledí vítězosla v ně

Uherská oposice proti rakouské intervenci. Tel. - Z Pešti, 2. října. V oposičních kruzích se chystají pro- testní tábory protimožné rakouské intervenci. Tábory tyto mají se konat jak v Pešti tak i na venkově a první pro- jektuje klub strany neodvislosti v Pešti. Nezdá se však, že by tato akce měla váž- —ič. nější pozadí.

Německý oficiosní hlas. Tel. - Z Berlína, 2. října. Nordd. AlIg. Ztg. píše: Domnělé nebo skutečré přípravy Turecka k mobi- lisaci zavdaly balkánským stitům příči- nu nebo záminku k mobilisaci jejich bran- né moci. Jedná-li se jen o odvetu proti tureckým opatřením nebo o vážné váleč- né úmysly, nelze tou dobou určitě se- znati. Za všech okolností přivodila však opatření balkánských vlád blízkou mož- nost válečné srážky s Tureckem. Úsilí Ačkoli by mocností zachovat mír trvá,

Z dějin bulharské armády. V dnešní kritické chvíli, kdy každým oka- mžikem lze čekati první výstřely v balkán- ských horách, obrací se největší zájem k ar- mádě Bulharska, oné země, která je zřejmě duší vojenské a politické konfederace balkán- ských států proti Turecku. Bulharská armáda má zvučné jméno ve vojenském světě a předčí nejen všechnu brannou moc ostatních států na Balkáně, nýbrž možno ji srovnávati zcela do- bře, pokud zdatnosti, vyškolení a vyzbrojení se týče, s vejenskou mocí velkých států stře- doevropských. Zejména důstojnický sbor bul- harský je inteligentní a moderně vzdělaný a je školen zvláště dle německého a ruského vzoru. V mužstvu panuje národní nadšení a vojenští znalci byli vždycky plni chvály vo- jenských poměrů bulharských. Ovšem jméno a pověst ve válce nic neznačí a může se rá- zem obrátiti. Před bulharskými úspěchy v roce 1885 bylo toto vojsko posuzováno velmi ne- příznivě. Stačí si vzpomenouti také na pře- kvapení z rusko-japonské války, aby vysvitlo, jak velmi relativní cenu mají všechny úsudky o kvalitě té které armády. Jisto je nicméně, že na Balkáně znamená Bulharsko ve vojenském chledu malé Prus- ko. Tato evoluce započala teprve osvobo- zením Bulharska Ruskem ze jha turec- kého. Do té doby považováni Bulhaři za pa- sivní lid, mnohem poddanější než Srbi a Černo- horci. S Bulharskem nemělo Turecko nikdy takových potíží jako se Srbskem a Černou Horou. Když už dosáhlo Bulharsko státní ne- odvislosti a počalo si budovati moderní armá- du. bylo jen terčem vtipů Evropy. Teprve srbsko-bulharská válka f. 1885 zvrá-

vybočiti, nemá-li přestat býti divadlem. Tento Mirakcl, kterýn vyděsil napřed Londýna který do Vídně přivezí zřejmě z ohledu na ná- lady eucharistického siezdu, je takový tauz pas z čistě divadelního stanoviska. Tolik je jisto: kardinál Nagl mohl by seu Reinhardta přiučiti, jak se to dělá. Věříme, že když byl přítomen jedné z jeho komparsních zkoušek, byl cetý nadšen a vyslovil Keinhard- tovi plné uznání. Vídeňáci, kteří na kongresu ničeho nevidéli, slyší teď v rotundé nejen ko- stelní zvony, ale vidi také procesí. A jaké! Trvá sice jen čtvrt hodiny, ale za tu dobu pře- valí se obrovskou scénou zástupy středověké- ho lidu, kněži, biskupů, děti, vojáků, je tu dým a vůně kadidla, jsou tu zpěvy, baldachýny. kříže, mučednické nástroje, hudba, chromí, sle- pi, umírajíci — všechno v pravých barvách pra- vých kroju, ani dvě roucha tu nelsou stejná. Báječné, úžasné, nevídané, neslýchané! Na tru- ně uprostřed scény sedí zázračná bohorodička. které ku poctě koná se obrovské procesí a při něm jsme svědky uzdravení chromého. Mladá jeptiška Megildis, která ještě neubila v sobě ži- votní pudy, dostává kliče kostela v opatrová- ní, ale svody života doléhají na ni a Megildis jim podléhá. Krásný rytiř, život sám, prováze- ný démonem, Spieimannem odvádí ji z kláštera * Panna Maria sestupuje s trůnu a přejímá po nevěrné opuštěný úřad, obléká se v šaty Me- gildiny a nadpozemská síla vznáší ji, když jep- tilky zděšené zmizením zázračné sochy vrhají se na domnělou nedbalou sestru. Megildis zatím prožívá divoká dobrodružství. Loupeživý hra- bě si ji odnáší z náručí rytíře, kterého hraběcí šeldka zabije, Megildis tančí mu na stole u- prostřed divokého bacchanale. Přichází prine. hned uchvácený její krásou, vyhrává ji v kost- kách a loupeživý hrabě ze zoufalství se usmrti. Princ vede ji do své ložnice, kde mu však zastupuje cestu otec, král a ze soustrasti či žárlivosti mu bývalou jeptišku přebírá. V sráž- ce otec vraždí syna a sešilí hořem. Spielmann. tásající nad novou a novou obětí, štve lid proti »čarodějnici«. Soudní scéna. Lid žádá smrt Mezlldinu. ale žádný ze soudců tváři v tvál

obžalované nedovede rozsudek vynésti, všichn s hrůzou prchají, až Spielmann sám pronás ortel inkvisice. Ale v okamžiku, kdy kat chystá se k rozhodnému mávnutí mečem, přemáhá da- vy krása Megildina a v triumfu na koni odvá- žejí ji odtud. Megildis klesá níž a níž, provází jako děvka s dítětem v náručí soldatesku a Spielmann předvádí jí všechny ty, jež zahubi- la. Tu vyrve se z moci démona a vrací se zlo- nena a kající do kláštera, kde dosud Bohoro- dička ji zastupuje v úřadu klíčnice. Nyní Panna Maria usedá zase na trůn a jeptišky a lid, kte- ré zvony samy sebou se rozhoupavší přivolaly. žasnou nad novým zázrakem. Déšť růží padá skůry Tuto marianskou legendu zpracoval Mac- terlinck ve své Sestře Beatrici — zdejší Residenzbühne ji zrovna před Miraklem vypravila — s neskonalou poesií, s kterou se lze shledati také u německého novelisty Gott- frieda Kellera. Reinhardt, když se odhodlal hráti ji jako pantomimu se 2000 účinkujících před 10.000 diváky, potřeboval ovšem, aby se z ní stal ohromný oslepující barevný fil m. Pabule Vollmöllerova, básníka, který jednou u- kázal velký tragický styl, je hrubě prázdná, primitivně plochá, jak ji Reinhardt právě po- třeboval k vyplnění celým bohatstvím své re- žisérské fantasie a přímo naivně mechanicky vyvíjená, takže hlubší, citovější a duševní do- jem by nemohla zanechati. Nezanechává ho však ani v Reinhardtově podání, které samo o sobě je úžasným a velkolepým triumfem scé- nickým. Jenže s divadlem, s dramatickým u- měním, s dramatickou poesií nemá nic společ- ného. Přichází z opačného polu všeho divadel- ního účinku: z elementu výtvarné statiky, ně- mé obrazotvornosti, malebné skulpturálnosti. Je to hrubý omyl viděti v Miraklu nějaký vyšší stupeň, novou dokonalost divadelního u- mění. Divadlo mass, divadlo deseti tisíc diváků nikdy se touto cestou nevytvoří a prá- vě tento úmysl zdá se je podstatou posledních pokusů geniálního režiséra. Reinhardt byl nu- cen vzdáti se při realisaci tohoto svého snu mluveného slova, které zůstane vždycky duši

jakéhokoli divadelního účinku. Musel veškeru techniku a celý mechanismus svého seénického umění diváku odkrýti a prozraditi, což odpo- ruje divadelní psychologii. Podařilo se mu si- ce seénu uprostřed tisícihlavého cirku vyme- ziti a prostorově determinovati tím, že využil spousty barevných reflektorů, jimiž ovládl ná- ladu a ráz představovaného děje. Ale tyto re- flektory pracují před vašima očima, sledujete každý jejich pohyb, celou hru prostředků a ú- čele stejně jako přípravy k dekoraci scénya šikování statistů a herců. Divadelní divák žá- dá, aby viděl vže hotové a z toho dohadoval se příprav, zde je proces úplně obrácený,z příprav soudíte na to, jaký bude hotový úči- nek a proto nemůže se dostaviti bezprostřed- nost a ryzá illusivnost dojmu. A pak ta neproporce scénického aparátua obsahové intensity! U nás jsme měli do jisté míry podobný experiment v Kvapilově Marathonu. Tu mobilisace sil, prostředků. lidí, barev. hluku, shodovala se s vnitřním ryt- mem, s bohatýrským pathosem díla. Ale něžnou legendární mystiku Miraklu obrovitý scénický a komparsní nápor Reinhardtův spíše ubijí, než aby jí dal rozkvésti ke sladce okouzlenému pro- cítění. V pekelném jícnu takového amíiteatru ne- lze zpívati Ave Maria, aby nevynikly dojmy velmi smíšené. Znamenalo by urážeti Reinhardta, tohoto fenomenálního umělce, který žije jen a jen di- vadlu, sní o něm a vyčerpává se v něm způ- sobem, že ho snad není příkladu v dějinách di- vadla, vyzvedati zvlášť, co se mu v rámci to- hoto monstra podařilo. Nicméně možno říci, že obdivuhodná je odvaha, s jakou přistoupil k podmanění si tak prosaického kolosu, jako je vídeňská Rotunda a s jakou přemohl všechny překážky. Co světla, hlasů a pohybů spotřebuje tato propast! Všechno musí tu býti násobeno, gesto vypočítáno takřka na čtyři strany světa. má-li kdo znázorniti plazení se po zemi, musí se plaziti minimálně pět metrů cesty. Reinhardt důmyslnými adaptacemi, zavře- ním arkád kolem střechy, úpravou oken v ko- stelním slohu, postavením celých varhan, za-

řízením chorů pod klenbou, zavedením ce- lých baterií zvonů a pod. vytvořil z rotundy chrám. Skvěle rozřešil světelný problém, stři- dáním několika málo barev dovedl udati všude náladu i plastiku obrazu. Přímo obdivuhodné v souání scéně: tmou davů proráží jen katov- ská červeň a svatozář odsouzené. A plno ji- ných geniálností. Přípravy k soudnímu obrazu zastřeny jsou příbojem šepotavého »Hexc. Hexe!« a v tomto sykotu je celé rozvášnění pověrečné masy. Nebo jak Megildis — operetní subreta Fedaková — tančí uprostřed zbroj- nošů ležících na břiše, kteří šinou se k ní vždy blíž v sevřeném kruhu, jakoby plameny vášně samy její nohy olizovaly. Pak infernálost obra- zu, kdy Spielmanu — báječný clown-herec Matrcy — píská šalmaj sedě na zabitém rytíři; nebožtík Schwaigr byl by měl ra- dost z té sečny. Nebo jiný obraz: Me- gildis tančí opilé společnosti na stole, zvony náhle v ní budí klášterní reminiscence. ale Spielmann nezapomenutelnou akcí ji probouzí k pokračování v orgii. Nebo jak chromý se před Marií uzdravuje, jeho pro- pukávající extatické pohyby připominaji tu ta- nec Elektry a dav řítí se k němu, jediná massa, jediný výkřik, jediný pohyb. Vůbec co zde Reinharát provedl s massou kompaktně ja- ko nástrojem účinku, vymyká se z »drillu«. kterým vždy oslňoval. Zdá se vám, jakoby nejblbějšímu statistovi byl dovedl vtisknouti kus vnitřního života a duševního posvěcení. Hudba Humperdinekova — nastudoval a řídí ji Nedbal — je líbivá a má své kvality, jenom že v neakustické rotundě se ztrácí vůbec av obrovských dimensích budovy nemá ani přes- ný kontakt s tím, co se šedesát metrů pod ní hraje. Bylo by škoda nezvěčniti tuto práci a ten- to úspěch pro kinematograf, kam patří. K. Z. Klíma. Thčo Drill-Orridgčová v Bruě. Po druhé vystoupila vzácná pěvkyněv Afričance. Zpívala Selicu. A jaký to byl nový, nezapomenutelný výkon! Jak silný, hlubokýa