Str. 414.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXXVII.

nastala žádná újma v rozvoji všech lučních travin. Probereme-li to, co bylo dosud řečeno o významu hnojení luk ledkem, nesmíme přece přejíti další pozorování, jež bylo učiněno při dusíkatém hnojení luk a zasluhuje právem všeobecné pozornosti. Bylo totiž zjištěno, hlavně v suchých rocích, kdy hnojení dra- selnato-fosforečné nik terak se nevyplatilo, že současné hnojení kyselinou fosforečnou, dras- lem a ledkem přece vykázalo zisk, přes zvýšené útraty, nastalé přidáním ledku. Práce Dra Falkeho k tomu se vztahující potvrzují rovněž tato pozorování a vytčený badatel přichází na základě svých pozorování kona- ných v suchých létech k důsledku, že v suchém, na píci chudém roce na nově založených lukách větší zisk se dosáhne hnojením bud draselnatým nebo draselnato-fosforečným, než nebylo-li hnojeno vůbec. Teprve přidáním ledku hnojivo draselnato-fosforečné se vy- užitkuje, takže zisk bude větší, než útraty za obojí hnojivo. Při tom v žádném směru nebude zmenšena nebo snížena hodnota do- saženého sena.

Thomasovy moučky a kainitu bylo užito na podzim, chilského ledku z jara. Výsledky pokusu jsou zřejmé z dole uvedeného výkazu. v němž vedle způsobu hnojení a docílené žně sena a otavy též náklad za hnojení a „ren- tabilita“ (výnosnost) hnojení jsou uvedeny g 2

4050 1150 5200

P+ N 2. Thom. moučka 40.65 5900 1750 7650 2450 147 106-35 a chilský ledek N 3. chilský ledek 26.— 5700 1500 7200 2000 120 94.- K 12.50 5650 1000 6650 1450 87 74.50 4. kainit K+P+N 5. kainit, Th. moučka a chilský ledek 53.15 6500 2000 8500 3300 198 144.85 K+N 6. kainit a chilský ledek 38.50 6000 1600 7600 2400 144 105.50 K + 7. kainita Thom. moučka 27.15 5750 1350 7100 1900 114 86.85 9 8. Thom, moučka 14.65 4300 1550 5850 650 24.35 4100 1200 5200 50 9. Při hořejších výpočtech byly počí- tány následující ceny za 1 q: chil- ský ledek 26 K, Thomasova moučka 5.86 K, kainit 5 K, seno 6 K. Z výsledků těchto pokusů může- me si učiniti úsudek ten, že výnos stoupl, užilo-li se samotného chil- ského ledku nebo pouze Thomasovy moučky s kainitem. Přírůstek obná- šel však při užití chilského ledku 20 q, při kainitu 14.50 q a při Thomasově moučce 6.50 q z 1 ha, byl tedy při užití chilského ledku nejvyšší. Podobně docílen býl při stej- noměrném hnojení chilským ledkem a kainitem větší výnos o 24 q, při současném užití chilského ledkua Thomas. moučky o 24.50 q a s vy- loučením chilského ledku, tedy pouze při pohnojení Thomasovou moučkou a kainitem docílen větší vvýnos pouze o 19 q z 1 ha. Nejlepších ýsledků však dosaženo úplným hnojením. V tom případě obnášel větší výnos proti parcele nehnojené 33 q z 1 ha, to jest více než 63%, nebo v penězích uvedeno 198 K, a následkem toho čistý zisk obná- šel 144.85 K. Připomeneme-li si, že nejdůležitější úko lukařství spočívá v dosažení co možno nej- většího množství píce jakosti nejlepší, ne- můžeme dle udaných výsledků pochybovati že k řešení tohoto úkolu, hnojením luk chil- ským ledkem, za daných poměrů skutečně co nejvíce jest přiblížiti a je podporovati. Bohužel, nebyly v uvedeném pokuse pro- vedeny žádné zkoušky sena, k vůli vyšetřen jeho jakosti. Máme však po ruce zprávy Dra. Bedřicha Falkeho, ze kterých vysvítá. že v 1 kg sena s 85.7% sušiny nalezeno stravitelných bílkovin při hnojení: kainitem 19.58 q, po užití kainitu s Thomasovou moučkou 24.4 q a při úplném hnojení, totiž Thomasovou moučkou, kainitem a chilským ledkem 26.81 q. Při tom seznáno, že ne-

s

Obr. 195. Býk „Korunní princ“ plemene simenského (normál- ního utváření).

Zásada tato platí nejen pro louky nově založené, ale i pro staré a přírodní. Odů- vodněna jest 13 pokusy o hnojení luk, pro- vedenými v Sasku-Výmarsku a v Sasku- Altenbursku pod vedením prof. Dr. Edlera z Jeny, při nichž proti parcelám nehnojeným průměrně docílen větší výnos sena a otavy o 393 kg při pouhém hnojení kainitem, při hnojení Thomasovou moučkou a kainitem o 1252 kg a při užití Thomasovy moučky, kainitu a chilského ledku o 2022 kg. Ža všech těchto pokusů bylo počasí pro vzrůst lučních rostlin nepříznivé, poněvadž násled- kem velkého sucha z jara a abnormálně nízké teploty v létě bylo působení hnojiv značně omezeno. I zde však lze seznati zřetelně, že parcely ledkem pohnojené nejvíce dovedly odporovati nepřízni, která se vyskytla ve vzrůstu rostlin lučních. Stejným způsobem poskytuje též shora zmí- něný pokus A. S. Fröhlicha velmi pozoru- hodné zjevy. Proveden byl v r. 1904, kdy

všem pícním rostlinám dařilo se velmi špatně Ovšem v krajině, kde pokus konán (Roven- sko u Zábřehu), bylo počasí vzhledem ke sklizni sena poněkud příznivější, ježto seno suchem méně utrpělo, avšak seč otavy do- padla špatně. Ukázalo se též při tomto po- kuse, že parcela, pohnojená draslem, kys fosforečnou a ledkem, právě následkem sucha. předčila daleko parcelu pouze draslem a kys fosforečnou hnojenou, ježto větší výnos na parcele pohnojené

draslem a kys. fosfor. draslem, kys. fosfor. a ledkem obnášel. Nesmíme ovšem zamlčeti, že pozorování uvedenými čísly doložená, ještě dalších bá- dání vyžadují a že ještě dalšími s největší možnou přesností provedenými pokusy mu- sejí býti potvrzena. Proto nezdá se zbytečným vzhledem k četně projevovaným různým ná- zorům pevně stanoviti, že není správným úplně upustiti při lukách od hno- jení dusíkatého a že konečný vý- sledek rolníků dusíkem hnojících proti ostatním hnojitelům luk daleko překonává cíl racionelní výživy luč- ních rostlin. Téměř všeobecně užívané hnoji- vo draselnato-fosforečné, které vý- vin a vzrůst lustěnin tak vydatně podporuje a které může přivésti k účinku v podrostu rostlin odpo- čívající a často velmi bohaté zá- soby nerozpuštěného ústrojného du- síku založilo svůj vítězný postup — o tom nemůže býti pochybnost — z části na úkor hnojiva dusíka- tého. S tím v nejužší souvislosti stojí však rychlejší vzrůst luštěnin na útraty trav, což nezdá se býti výhodným pro trvalé udržování do- brého a výnosného lučního pod- rostu. Této vadě může se předejíti jen občasným hnojením luk dusí- kem. Nelze nikterak přehlédnouti, že chilský ledek rozházen na mladou, vlhkou jetelinku rozežírá ji, užilo-li se ho následkem nemož- nosti užití hnojůvky neb jiných přirozených hnojiv dusíkatých, pročež má býti rozmetán jen tenkráte, když rostliny jsou suché. Pokus Dr. Backhausena z Kralovece:

60.%

739

Hnojení na 1 ha 6 q kainitu kilogramů 2 q superfosfátu, 1.5 q síranu ammonatého 5835 4626 541.2 12.83 6 q kainitu, 2 q superfosf átu 8790 6821 876.4 12.85 2 q chilského ledku Pokus tento řeší vyskytnuvší se otázku, jaký bude výsledek, je-li síran ammonatý

si zachováte; Vaše slabost, bolesti zmizí, Vaše oči, nervy, svaly, žlázy stanou se silnými, Váš spánek zdravým5 Vaše zdraví se opět dostaví, užíváte-li pravý Fellerův fluid se zn. „Elsafluid“. Poslechněte naši radu. Zkuste za5 K franko objednati u lekárníka Fellera ve Stubici, Elsaplatz č. 261 (Chorvatsko).