ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2ab6d610-8f1a-11dd-a533-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 66
#1 alto_textblock #1
24. října 1913. číslo 292.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
záležitost posl. Stapiňského. S různých stran byli navrženi kandidáti pro tuto komisi, leč při hlasování byli zvoleni kandidáti, navržení parlamentní komisí, a to posl. Jabloňski, Ko- lischer, Wróbel, Ptas a Wysocki. Posl. hr. La- socki vyslovil se proti volbě posl. Koli- schera, obviňuje jej ze strannictví, neboť jest přítelem posl. Stapiňského. Posl. Koli s ch en prohlásil pak, že se vzdává volby. Byla-li tatn resoluce přijata, známo není. Potom byla za- hájena politická debata, ve které posl. German žádal, aby vláda byla vyzvána. aby co nejdříve svolala haličský sněm.
#5 alto_textblock #5
Protesty a intervence českých poslanců. Z Vídně, 23. října. Poslanci dr. Kramář dr. Lukavský protestovali u m.-p. hraběte Stürgkha proti poslednímu způsobu povyšo- vání a obsazování míst úřadnických u státních drah vůbec a plzeňského ředitelství zvláště Vyložilí mu důtklivě nezbytnost pokračovati regulačních pracích na Radbuze a Mži v Plzni ukázavše při tom na škody, způsobované ne- ustálými odklady a na mimořádnou poplatnost Plzně. V témž smyslu a v téže věci intervenovali u ministra veř. praci dra. Trnky posl. dr. Lu- kavský a dvor. rada dr. Hráský. Posl. dr. Lukavský intervenoval pak u správce ministerstva financí, svob. pána dra. Engela, v příčině urychlení prodeje budovy starého hejtmanství obci plzeňské.
#6 alto_textblock #6
Německá deputace u ministra dra. Trnky. Z Vídně, 23. října. (K. k.) Dle „Deutsch- böhm. Korresp.“ dostavila se dnes za vedení posl. Pachera, Lössla a Schreitera deputace německé zemské ústředny pro péči o památky a ochranu přírody a domoviny v Čechách, je- již předsednictví převzal kn. Max Egon Für- stenberg, k ministru veřejných prací dru. Trnkovi. Sestávala z předsedy kom. rady šl. Mattoního a tajemníka Otta a vyslovila přání, aby ministerstvo veřejných prací jako státní úřad podporovalo cile, o něž sdružení usiluje. Dále upozornila na nebezpečí, hrozící známé Panské Skále, tím, že v ní mají býti zařízeny lomy, a žádala, aby vláda podporo- vala úmysly zemské ústředny, pokud jdeo koupi náležitými úděly. Ministři veřejných prací i vyučování, k němuž se deputace v téže záležitosti později dostavila, slíbili svou nej- dalekosáhlejší podporu.
#7 alto_textblock #7
Vystěhovalecký skandál. Z Vídně, 23. října. „Arbeiter-Z tg. poukazuje na to, že bývalý ministr obchodu, nynější purkmistr města Vídně, příliš nápadně ujímal se společnosti „Austro-Americana“a že se mu nejen podařilo monopolisovati pro ni rakouské vystěhovalectví, ale že jí i proti vůli parlamentu a protizákonným způsobem pomocí § 14. zajistil státní podporu ročních 2 mil. K. Společnost však požádala o zvýšení této státní podpory o další dva miliony, ak vyšetření této záležitosti zvolen byl rozpočto- vým výborem poslanecké sněmovny v létě užší výbor, který zabývati se musil také afé- rou Canadian Pacific. Z vyšetřování této ko- mise je zřejmo, že nejen agenti společnosti Canadian Pacific provozovali nedovolené vy- stěhovalecké rejdy mezi haličskými sedláky. nýbrž i „Austro-Americana“, tato však za po- moci křesťansko-sociálního ministeriálního ra- dy Weichs-Glona, kterému k tomuto místu ministerstvu dopomohl Weiskirchner. Weichs- Glon stal se však později generálním agentem atlantického dopravního kartelu. „Austro- Americana“ za pomoci Weichs-Glona provo- zovala přímo trestuhodnou přehnanou agitaci vystěhovaleckou, hnala rakouské sedláky do krajin, jejichž podnebí je vražedné.
#8 alto_textblock #8
Kulometová oddělení u jizdy.
#9 alto_textblock #9
Z Vídně, 23. října. Jak se dovídáme, bu- de zde z projektovaných 30 jízdeckých kulo- metových odděleni ještě letos 6 zřízeno ao- statních 24 v r. 1914. Každý jízdecký pluk do- stane 2 kulomety se 4 puškami a celkem se 60 jezdci. sa a Oposiční pověsti o Tiszově pádu. Z Pešti, 23. října. Peštské oposiční noviny tvrdí, že dny ministerského předsednictv Tiszova jsou sečteny: jeho nástupcem bude pr Wekerle.
#10 alto_textblock #10
Audience.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 23. října. (K. k.) Císař přijal včera berlínského velvyslance hr. Szěgenye Marl- cha v Schönbrunnu ve zvláštním slyšení. Vel- vyslanec, jenž zůstane za přitomnosti německého čisaře ve Vídni, odebere se pak na svoje místo.
#12 alto_textblock #12
Katolická propaganda v Bulharsku.
#13 alto_textblock #13
Ze Solije, 23. října. V sále, kde konal se před 3 lety Slovanský sjezd, konala se veřejná schůze, na které jednáno bylo o přiklonění se Bulharska ke katolicismu. Domnělou nutnost fohoto kroku odůvodňoval Marinov, Grabla- šev a plukovník Michajlovský, tvrdíce, že ma- kedonští Bulhaři uhájí svou národnost jen, přestoupí-li ke katolicismu a zjednají si tím mocnou ochranu Rakouska. Spojení s Římem opřel se důrazně N. Danev, poněvadž by se pak Rusko odvrátilo od Bulharska. Definitivní usnesení se nestalo; porada ještě trvá.
#14 alto_textblock #14
K návštěvě rumunského následníka ve Vídni. Z Bukurešti, 23. října. Ve zdejších poli- tických kruzích přikládá se zvláštní význam návštěvě rumunského následníka ve Vídni. zejména okolnosti, že představí císaři prinee Karla, který jede do Petrohradu na návštěvu carského dvora.
#15 alto_textblock #15
Německé vojenské vzducholodí. Z Berlína, 23. října. (K. k.) Dle místní kores- pondence bude v nejbližší době vojenské vzdušné loďstvo rozmnoženo o 4 nové lodi, takže vojen- ská správa bude míti 10 moderních vzducholodí Zkouška mobilisace v ruské střední Asií. Z Petrohradu, 23. řijna. (K. k.) Dle úřadní vy- hlášky bude se z nařízení carova konati mobili- sace na zkoušku v kraji samarkandském v říjnu 1. r
#16 alto_textblock #16
Rusko-turecké vyjednávání.
#17 alto_textblock #17
Z Caříhradu, 23. října. (K. k.) Dle zpráv z i- lormovaného tureckého pramene mělo vyjednávání Džavida beje jako zástupce Porty s ruským vele- vyslancem o politických a hospodářských otázkách. které interesují obě země, příznivý výsledek. Úmlu- va bude v několika dnech pedepsána.
#18 alto_textblock #18
Reformy ve východo-anatolských krajích. Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) Ministerská ko- mise, která za předsednictví Talaata beje studuje reformy ve východo-anatolských provinciích na zá- kladě německo-ruského promemoria, pokračuje ve svých pracích. Dle „Jeune Turc“ rokovala komise v jedné z posledních schůzí o jmenování ruských a německých inspektorů.
#19 alto_textblock #19
Nepokoje v Portugalsku. Z Lísabonu, 23. října. Vláda se dozvěděla, že monarchistické výbory v Evropě a Brasilii očeká- valy nepokoje, o kterých noviny předčasně ozná- mily, že k nim už došlo. V malých skupinách de- monstrantů nalézal se toliko jediný voják. Mez osobami, které byly zatčeny v různých domechv Lisaboně a Oportu, nalézalo se několik vojenských osob. V Oportu nedošlo k demonstracím a nesta se ani pokus o ně.
#20 alto_textblock #20
Mexická revoluce. M. Z Londýna, 23. října. (Zvl. tel. „Nár. Listů“. Dle washingtonské depeše dostal zdejší americký velevyslanec rozkaz, aby promluvil s ministrem Greyem o mexických poměrech a jak se k nim po- staví Anglie a nový velevyslanec. Zdá se, že ame- rická vláda podporuje zatím stranu převratua kdyby tato nepochodila, zakročí. Očekává se, že po případě v poslední chvíli sejde se zamýšlené ná- vštěvy atlantského loďstva ve Středozemním moři.
#21 alto_textblock #21
v Národní hospodář.
#22 alto_textblock #22
Letošní výnos daní v Rakousku. Jako obvykle předložila vláda současně s rozpočtem úřadní výkaz o skuteč- ném výnosu daní a dávek za prv- ních 9 měsiců t. r., z něhož jsme již některá základní data sdělili a nyní se vra- címe k podrobnostem, jež jsou cennou po- můckou pro posouzení naší hospodářské situace. Čistý výnos přímých daní stoupl oproti soudobí loňskému o 15,929.927 K. naproti tomu čistý výnos nepřímých dávek poklesl o 4,761.900 K. Nejdůležitější číslice o čistém výnosu jednotlivých daní jsou tytot I. Daně příme
#23 alto_textblock #23
Čistý výnos od ledna do konce Oproti sou- září 1913 dobí 1912 korun 28.963.326 — 69.199 5,397.949 — 212.61 76,608.083 + 4,006.00 7.917.273 + 556.261 84,719 25,787.522 +
#24 alto_textblock #24
Daň pozemková . . . Domovní daň třídní . . Domovní dan činžovní . 5proc. daň z novostaveb Všeobecná daň výděl- ková. . . . . .. Výdělková daň z pod- niků kočovných . . . Výdělková daň z pod- niků veřejně účtujících Daň rentová . . . . Osobní daň z příjmu . Daň z vyžšího služného Poplatky exekuční . . Úroky z prodlení-
#25 alto_textblock #25
142.750 61,966.586 8.433. 059 62,397.672 2.806 365 1.485.707 1.184.312
#26 alto_textblock #26
1.717
#27 alto_textblock #27
9,378.7 152.24 1,973.66 167.26 61.950 163 817
#28 alto_textblock #28
253,091.480
#29 alto_textblock #29
+ 15.929.97
#30 alto_textblock #30
Úhrnem. II. Nepřímé dávky a státní mono- poly. Daně spotřební:
#31 alto_textblock #31
korun
#32 alto_textblock #32
46,512.006 — 2,425.282 578.714 — 58.03t 697.595 828 + 62,376.792 — 1.728.00 + 13.418,880 128,197.039 + 20,735.902 1,190.015 8,436.510 — 1,097.56 13,197.337 + 36.703 716,393 + 5 56 — 4,278.192 105.649 +
#33 alto_textblock #33
daň z lihu . . . . . » z droždí . . . kontrolní poplatek . daň z piva . . . . . » z cukru . . . » z petroleje . . . » z vína . . . . » z masa . . . . potravní daň z ostat- ních předmětů . .. pacht potravní daně na čáře . . . . . . jiné příjmy . . . . zvláštní dávka z výčepu lihovin . . . . . Kolky. . . . . . Taxy . . . . . . Poplatky . . . . . Daň z jízdních lístků. Puncovní poplatky .. Loterie . . . . .. Monopol solní . .. » tabákový . .
#34 alto_textblock #34
25.202 1.423
#35 alto_textblock #35
1,117,822 11.5 48,312.663 + 215.91 6,117.149 + 141.12 113.727.369 — 20,142.85 20,349.882 . 295.554 677.793 — 230.281 10,126.145 — 2.047.986 21.485.337 — 1,116.9 8.898.6 5 167,836626 +
#36 alto_textblock #36
úhrnem . . . 674,955.343 — 4.761.90 Z přímých daní pozoruhodný vze- stup čistého výnosu oproti soudobí loňskému vykazují zvláště domovní daň činžovní, 5proc. daň z novostaveb, osobní daň z příjmů a zvlá- ště výdělková daň podniků veřejnému účtován podrobených. Vzrůst výnosu domovní da- ně činžovní o 4,006.009 K vysvětluje se dle vládního výkladu jednak přestoupením dosu dočasně osvobozených budov od daňové po- vinnosti, jednak stálým stoupáním čin- že. Vzrůst výnosu 5proc, daně z novo- staveb vysvětluje se — nehledě k přírůstku nových daňových objektů zvláště ve městech — nápadným rozdílem činží v domech v nej- novější době zbudovaných, všem požadavkům moderní doby vyhovujících oproti činžím v do- mech ještě před málo lety vybudovaných. Vý- dělková daň podniků veřejnému účtování podrobených vynesla v prv- ních 9 měsících 1913 o 9,378.776 K více než v soudobí loňském, kterýžto vzrůst vysvětluje se jednak tím, že byla předpisována ještě na podkladě příznivých bilancí za rok 1911, jed- nak přírostem nových poplatných podníků Značný vzestup vykazuje ovšem také osob- ní daň z příjmů, což vysvětluje oficiální zpráva stálým vývojem této daně. Jak známo. v posledních letech berní správa tento vývoh usilovně podporuje, snažic se všemožně výno osobní daně důchodové co nejvíce vyšroubo- vati. Vzestup výnosu jeví také daň úroková či rentová (+ 152.240 K). dále všeobecná vý- dělková daň, která je — jak známo — kontin- gentována (+ 84.719 K) a výdělková daň podniků kočovných (+- 1717). Jako obvykle pokles výnosu vykazuj z přímých daní opětně obě specificky země- dělské danč, totiž daň pozemkováo 68.199 K a domovní daň třídni o 212.61e korun. Pokles výnosu této daně vysvětluje se dle oliciální zprávy zejména nepříznivou ho- spodářskou situací zemědělského obyvatelstv v Haliči. Kdežto přímé daně jeví vzestup výnosu. o který zajisté hlavní zásluha přísluší činnosti berní správy, výnos nepřímých dan oproti soudobí loňskému poklesl, jak bylo ji uvedeno, celkem o 4,761.900 K. Tento po- kles jasně svědčí o zmenšení kupnosti oby- vatelstva, jež těžká hospodářská krise, zostřo- vaná balkánskými zmatky, a všeobecná dra- hota nutíla k značnému obmezování spotřeby Tak poklesl výnos daně z lihu o 2,425.28
#37 alto_textblock #37
kor., jenž však zmenší se po vyúčtování vzá- jemného obchodu s Uhrami a Bosnou a Herce- govinou asi na 1,400.000 K. Tento pokles vý- nosu vysvětluje se zmenšenou spotřebou lihu Výnos daně z piva zmenšil se o 1,728.065 k což se vysvětluje poklesem spotřeby vzhleden k chladnému létu a zavedení zemské pivní dáv- ky v Čechách. Výnos daně z vína klesl e 1.09 mil. K, což se vysvětluje špatnou loňskou sklizní vína. Pokles jeví dále pacht daně po- travní na čáře (— 25.202 K), solní monopol (— 1,116.979 K), loterie o 2.047 mil. K (sáz- ky pokleslyi). Pokles puncovních poplatkůo 230.281 K svědčí o stagnaci v živnosti zlatnické a střibrnické. Nejpozoruhodnější je pokles po- platků (o 20.14 mil. K), ovšem nutno uvážiti že r. 1912 jejich výnos stoupl hlavně se zře- telem na zdanění pozůstalosti po Alb. Roth- schildovi. Naproti tomu vzestup výnosu jeví ze- jména daň z cukru (o 13.41 mil. K), což se vysvětluje vzrůstem spotřeby, který byl umož- něn snížením cen cukru (srovnání týká se tedy roku abnormálně nízké spotřeby), a daň z pe- troleje fo 1.097 mil. K), jejíž vzrůst umožnila jednak zvýšená spotřeba v tuzemsku, jednak vzestup odbytu do Uher. Daň z masa vynesl jen o 36.703 K více. Vzrůst příjmů jeví dále kolky a taxy. Vzrůst výnosu tax vysvě- tluje se zvláště stoupnutím poplatků z patentů Vedle daně z cukru nejpozoruhodnější vzrůst příjmů vykazuje ťabákový monopol, totiž o 8,898.625 K. Čistý výnos cel pro celé mocnářstv činí v prvních 9 měsících t. r. 165,613.464 K po srážce režijního paušálu zbývá čistý přeby- tek 158,950.796 K, což znamená oproti soudob loňskému úbytek o 8,553.143 K. Tento ne- příznivý výsledek vysvětluje se hlavně pokle- sem dovozu obilí, dobytka, textilií, polo- celotovarů ze železa a kovů, strojů, chemi ckých látek a výrobků. Celkem obráží se i v tomto úřadním vý kazu o výnosu daní za prvních devět měsíců 1913 — nehledíme-li k daním, jež vděči pří- znivý vývoj hlavně utahování berního šroubu — neutěšená hospodářská situace, kterou oby- vatelstvo naší říše strádá citelně již od pod- zimu minulého roku od propuknutí balkánské krise a jež je nutí k obmezování spo- třeby, patrnému zvláště v poklesu nepří mých daní.
#38 alto_textblock #38
va českých měst v král. českém o sanaci obecních financí.
#39 alto_textblock #39
Svaz českých měst v král. Českém za- slal všem českým klubům poslaneckým na radě říšské obšírné memorandum, v němž důtklivě upozorňuje na nulnost sanace financí samospráv- ných, zejména obecních. Z podání toho vyjímáme „V čas, kdy za všeobecné lísně hospodářské též na české obce těžce doléhající, chystá se po- slanecká sněmovna rady říšské projednávati t. zv. malý finanční plán jako první elapu k reforme financí státních — tím naléhavější, že na obzoru jsou nová miliardová břemena na zvýšené poža- davky správy vojenské — dovolujeme si ke všem českým klubům poslaneckým na radě řišské vzné- sti uctivou a důtklivou prosbu, by při jednání reformě financí státních ráčili věnovati laskavý zřetel též sanaci financí samospráv- ných, zejména obecních. Předpis státních daní, přirážkám podrobe- ných, stoupl v král. Českém — vyjma statutární měsla Prahu a Liberec — v období 1874—1908 ze 32 mil. na 60 mil, korun, ťedy ani ne dvoj- násobně, zatím co předpis všech samospráv- ných přirážek v těmž období vzrostl z 22 mil. na 91 mil. korun, tedy více než čtyřnásebně. V číslicích posléze uvedených zahrnuty jsou i při- rážky obecní, jež — pozorovány jsouce samy o sobě — vykazují vzrůst opravdu překotný: z 5 mil. kor. r. 1874 vzrostly do r. 1908 na 31 mil. korun, tudíž šesteronásobněl Vývoj obec- ních přirážek byl tudiž poměrně třikrát rych- lejší, než vývoj státních daní, jim za základ sloužících. Též v desitileti 1901—1911 bral se vývoj tem- pem podobným: Předpis státních daní, přirážkám podléhajících, ve všech obcích království Českého stoupl tu ze 69 mil. na 83 mil, korun — tedy as o 20 procent — zatím co předpis všech přirážek samosprávných stoupl z 83 mil. na 125 mil. korun. tedy asi o 50 procent a předpis samotných při- rážek obecních, obecních školních a osadních vzrosti z 25 mil. na 48 mil. korun, tedy bezmála o celých 100 procentl Již roku 1908 bylo v Čechách 470 obci, vy- bírajících přes 100 procent jen na obecnícha obecních školních přirážkách a 969 — bezmála tudíž celý tisíc — obcí, ve kterých se platilo přes 200 procent všech přirážek Podobné poměry jsou i v jiných zemích tetc poloviny říše. Těchto několik sucbých číslic mluví zajisté řečí tak jasnou, že k nim dlouhého doprovodu za- potřebí není. Pochopitelno za těchto poměrů, že ze všech stran z kruhů poplatnictva ozývají se oprávněné stesky na nepříměřenou výši obecníeh ostatních samosprávných přirážek, jimiž státní daně rakouské — zejména ty, jež zatěžuji průmysl a obchod — ještě tvrdšimi se stávají, průmysl ohchod vázne, byty a ostatní životní potřeby se zdražují a tím opětně všecky vrstvy obyvatelstva. zejména drobnější živnostnictvo, úřadnictvo i děl- nictvo trpí atd. Též obce a jejich sjezdy a svazy znovu znovu se dovolávaly sanace financí obecních. Bu- diž dovoleno zmíniti se tu jen o projevech z doby nejnovější: VIII. rakouský sjezd měst ve Vídni r. 1911 vyslovil vládě politování a rozhořčení, že dosud nic ve věci té neprovedla, V. sjezd českých měst v Mladé Boleslavi r. 1912 volal po důrazném zakročení poslaneckém v témž směru, podobně VI. sjezd českých okresů v Plzni r. 1913, a lefošní sjezd měst slezských dokonce uložil svému stá- lému výboru, by uvažoval o passivní resistenci obcí v oboru přenesené působnosti, setrvá-li vláda ve svě netečnosti v této otázcel Sama poslanecká sněmovna již od r. 1895 kdy projednávána reforma přímých daní osob- ních, opělně domáhala se soustavné celkové re- formy všeho veřejného hospodářství, státního. zemského i obecního, poněvadž pouze tímto způ- sobem lze důkladně a trvale nulnou reformu pro- véstí. Též vláda opětovně uznala nutnost podob- né sanace financi samosprávných — přes to do- sud ani jeden opravdový krok k jejímu prove- dení, pokud jde o finance obecní, se nestall Svaz českých měst v království Českém do- žadoval se, by jako první etapa k sanaci finanei obecních provedla se u příležitosti nynějšího fi- nančního plánu alespoň reforma II. hlavy zákon o přímých daních csabních ve prospěch obcí bobužel snaha tato výsledku neměla. Jediným — zatím ryze Iormálním — úspě- chem všech naznačených snah je resoluce výboru. navržená pp. poslanci Finkem, Funkem a soudr. a vyslovující, že zdárný vývoj stálního i národ- ního hospodářství vyžaduje nezbytně soustavné důkladné reformy firranční, jež by zjednala rovno- váhu v hospodářství státu a zemi, a ukládající vládě, by do konce r. 1915 předložila příslušné osnovy zákonů, ku projednání otázek těch má s dosaditi zvláštní 12členný výbor
#40 alto_textblock #40
tun.
#41 alto_textblock #41
výnos.
#42 alto_textblock #42
Resoluce tato ovšem dle svého slovního zněn týká se vlastně jen financí zemských — přes to jsme přesvědčení, že navrhovatelům tanuly n mysli též finance obecní a že ani na tyto finanee nebude zapomenuto. Dovolujeme si tudíž vznésti ke všem českým poslancům důtklivou prosbu, by alespoň při pro- jednávání zmíněné resoluce otázku financí samo- správných, zejména obecních, ráčili rozvinouti pokud možno vyvolati mohutné důrazné usnesení celé sněmovny a vyjádření vlády, zdali již opravdu alespoň nějaké přípravné studie ve věci té koná a jak dalece studie ty pokročily. Jdeť tu o zájem obcí všech — nejen českých — a důrazné obhájení stanoviska samosprávného na říšské radě právě se strany českých poslanců pokládáme za žádoucí právě nyní, kdy svémoc- ným činem vládním ze dne 26. července 1913 za- sazena české samosprávě rána tak ponižující. Kdyby bylo možno ještě v nynějším stadiu dosáhnouti nějakého janctim mezi reformou fi- nancí státních a sanací financí autonomních,o jaké Svaz již od let usiluje, bylo by to arci zá- rukou nejbezpečnější. Dovolujeme si v té příčině poukázati na příklad sousedního Bavorska, kde r. 1910 schválena řada zákonů, jimiž zvýšeny státní daně, s výslovným obmezením, že počátkem roku 1919 přestanou zákony ty působiti a daně dotčené budou se opětně předpisovati dřívější nižší výměrou, nebudou-li do té doby předloženy osnovy zákonů ku provedení dalších reforem, předem pokud se týče financi obecníchl
#43 alto_textblock #43
Společenský pivovar v Plzni. Z Plzně, 23. října. (Pův. zpráva „Nár. L.. Správní rada společenského pivovaru v Plzni navrhne schůzi, která se bude konati dne8. prosince, aby se vyplácela dividenda 220 K na jeden podíl. Loni byla dividenda 200 K.
#44 alto_textblock #44
Jižní dráha. Z Vídně, 23. října. (K. k.) V dnešní schůzi správní rady jižní dráhy podal hlavní ředitel ryt. Eger zprávu stran výsledku nedávno skončeného vyjednávání o základech sanace jižní dráhy a prohlásil, že o nevyřízených otázkách má se co nejdříve dál vyjednávati Smluvené základy sanace byly schváleny dle podaných návrhů. Z Vídně, 23. října. („N. F. P.“) Dnes ko- nala se schůze správní rady Jižní dráhy, níž předloženy byly zásady sanační dohody mezi společností, zástupci majitelů 3% priorit a vládou. O stavu obchodu sdělil generáln ředitel, že osobní doprava jako před tím pří- znivě se vyvíjí, že však doprava zboží v září vykazuje úbytek ve všech skoro relacích druzích. Tento zjev ukazuje se také v dopra- vě obou námořních přístavů, jakož i v dopra- vě zboží v obou polovinách říše. V Uhrách zvýšila se v posledním čase o něco doprava obilí. Úbytek dopravy zboží přičítá se klesání stavební činnosti a slabšímu zaměstnání že- lezářských závodů. Také doprava magnesitu jež stále vykazovala vzrůst, v posledním čase poklesla. O výsledku celoročním nedá se do- sud dobře činiti závěr, poněvadž ještě výsled- ky důležitých měsíců scházejí a nemůžese říci, ve které době deprese bude skončena. Z Vídně, 23. října. V dnešní schůzi správn rady Jižní dráhy byly sanační návrhy po re- ferátu generálního ředitele šl. Weebera jedno- myslně schváleny. Debaty účastnil se ředitel Gwinner z Berlína, jenž podal kriticky pře- hled sanačního programu. Po řediťeli Spitz- müllerovi, který pojednal o genesi nynějšího sanačního plánu, osvětlil jednotlivé body proí Landesberger. Několik otázek nebylo rozhod- nuto a budou tvořiti předmět dalších vyjedná vání s vládou. Je to především ujednání o de tailech, jak má arrangement býti provedeno a otázka kotování obligací, které mají býti od- kolkovány, resp. stanoviska, jež francouzsk vláda k této otázce zaujme. Ředitel Spitz- müller a prof. Landesberger odeberou se v ne- děli do Paříže, aby mezi jiným zjednali si jas- no o otázce kotovací. — V posledních třech dekádách vykazuje osobní doprava plus ko- run 87.000, kdežto doprava zboží úbytek ko- run 750.000. Příznivě utvářil se transport vína a ovoce z Tyrol. Úhrnná doprava činí 2,800.000 Z Peští, 23. října. Co nejdříve odeberou se do Vídně zástupci uherské vlády, aby jed- nali o záležitosti sanování Jižní dráhy. Jak se proslýchá, přijde na přetřes také záležitos košicko-bohumínské dráhy a v první řadě při- pojení na pruské dráhy, a dále nepřístojnosti v oboru sestavování mezinárodních jízdních řádů, jakož i záležitosti tarifní
#45 alto_textblock #45
Obchod s uhlím Z Vídně, 23. října. V souvislosti s aktivo- váním zvýšení vedlejších poplatků nastoupí 1. listopadem také zvýšení cen uhlí o 2 hal. na 100 kg. Spolek velkoobchodníků s uhlím v Rakousku obrátil se na ředitelství severni dráhy se žádostí o udání podmínek, za kterých by mohla býti zavedena mechanická zařízení skládací ve skladištích severní dráhy. Zvýšení kapitálu Cantiere Navale Triestíno. Z Vídně, 23. října. V Terstu konala se za předsednictví p. Calista Kosutiče mimořádná valná hromada „Cantiere Navale Trie- stino“, ve které bylo usneseno, aby spole- čenský kapitál byl vydáním 15.000 nových akcií po 200 K nominale zvýšen ze 6 n 9 milionů K. Nové akcie budou nabídnuty akcionářům za kurs pari a to v poměru jedné nové na dvě staré akcie. Odběrné právo dluž- no vykonati mezi 15. a 20. listopadem. Nove akcie mají nárok na dividendu od 1. ledna 1914. Z výtěžku zvýšeného kapitálu budou vybudovány loděnice společnosti.
#46 alto_textblock #46
Ruské konsuláty. Z Petrohradu, 23. října. (K. k.) Ruské konsuláty v Cadixu a Lisaboně byly zrušeny. V Brusselu a Elberfeldu byly zřízeny nové ruské konsuláty. lasi Srbská výpůjčka Z Bělehradu, 23. října. (K. k.) Skupštin schválila v 1. čtení 67 proti 52 hlasům před- lohu o výpůjčce 250 mil. Sklízeň cukrové třtiny na Kubě. Z Nového Yorku, 23. října. (K. k.) Dl zprávy „Sunu“ z Kuby odhaduje se výnos cu- krové sklizně na Kubě na 2,429.240 tun, t.j o 500.000 tun více než dosud docilený nejvyšš.
#47 alto_textblock #47
Bankovní výkazy. Výkaz banky anglické. Z Londýna, 23. října V tomto Rozdíl o (K. k. týdnu minulého vbm v tisících lib. šter Zásoba celková . . . . . 26.601 + 100 Oběh bankovsk . . . . . 28.675 — 17
#48 alto_textblock #48
Zásoba v hotovosti . . . . 36.826 — 838 Portefeuille . . . . . .. 24.929 156 Na účet soukromníků . . , 41.322 — 440 Na účet státního pokladu . 5.951 610 Zásoba bankovek . . . . 24.911 913 Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 23. října V tomto Rozdíl od týdnu minulého v tisících franků Hotovost ve zlatě . . . . 3.467.508 + 3797 Hotovost ve stříbře . . . 636.770 + 3987 Portefeuille hl. banky a filiál. 1,485.815 + 25.159 Oběh bankovek . . . . . 5,670.178 — 110.474 Běžný účct soukromníků . . 533.147 + 70.937 Účet státního pokladu . . 333.025. + 70.910 Uhrnné zálohy . . . . 725.712 — 9208 Výnos úroků a diskontu . . 24.000 + 1131 Poměr hotovosti k oběhu bankovek 72.38 proe
#49 alto_textblock #49
(K. k.)
#50 alto_textblock #50
Americké hursovní a tržní zprávy
#51 alto_textblock #51
(Kabelové jelegramy »Národních Listů«.)
#52 alto_textblock #52
Dražší petrolej. Z Nového Yorku, 23. října. Ceny petroleje dnes opět stouply. Bílý, který 14. května stoupl z 8.50 cts. na 8.70 za galonu, platil dnes 8.73 cts. Petrolej v nádobách stoupl z 5 na 5.25 cts.
#53 alto_textblock #53
Peněžní bursa.
#54 alto_textblock #54
Z Nov. Yorku, 23. října. Chabé smýšlení trhu, jež bylo charakteristikou včerejšího obchodu, pře- neslo se také na dnešní bursu. Na počátku byly silné londýnské prodejní příkazy, které způsobily, že většina hodnot byla odmítána a zvláště kanad- ské baissou nabízeny. Amalgamated klesly o 1 1 dol., akcie ocelářského trustu o 1 dol. Chabé smýšlení ovládlo také na dále trh. K rozladění přispívaly zprávy z Mexika. Tyto zejména měly vliv na akcie Southern Pacific a American Smel- tings and Refining Co. V dalším průběhu podnikla baissa útoky na akcie ocelářského trustu, čímž došlo k dalšímu poklesu. Akcie New York, New Hawen and Hartford dráhy byly slabší, neboť se proslýchalo že dividenda bude menší. Odpoledne došlo k zotavení, na úhradní koupě, z nichž zí- skaly nejvíce měďové hodnoty. Když však k zá- věru oznámen nepříznivý interview presidenta Atchison and Popeca dráhy, nastalo lebké oslabe- ní. Celkový obrat činil 300.000 shares, státních papírů prodáno za 1,6 mil. dol. 21 23. Poslední peníze . . . 3.— 2.25 3.25 Kabel. transí. . . . 485.82 480.90 481.10 Amalgamated. . . . 74.50 75.25 76.3 64.50 65.75 American Smelting . 62.50 American Lokomotive 30.50 31.12 31.25 35.75 36.37 Anaconda . . . . . 35.6 93.62 94.25 Atchison . . . . 93.— 93.87 Baltimore a Ohio s 93.— 93.50 Canadian Pacific . . 229.50 226.75 228.12 Chicago, Milwauke 100.90 101.25 102.50 27.12 27.62 28.— Great Northern . . 123.50 123.87 123.75 Louisville a Nashville 131.— 131.50. 132.— 20.75 19.25 20.25 Missouri Kansas. . a 95.50 96.75 95.50 New-York Central . 107.50 108.25 107.— Northern Pacific : 190.62 110.50 Pennsylvania . . . 108.25 161.37 161.87 163.25 Reading . . . . 1 r 14.— 13.— 13.75 Rock lsland . . 1- 22.25 22.50 23.12 Southern Railway 1 88.37 Southern Pacific . . 86.75 87.6 58.87 Steel Comon . . . . 56.50 57.75 153.62 Union Pacific . . . 150.— 151.25 Wabash, pref, 1 3 . 10.— 12.— 10.25 107.— Steel pref.. . 106.12 106.75 86.12 Southern Pacit. Bd 4%% 85.62 85.87 Obilí, mouka, plodiny. Z Chicaga, 23. října. Pšenice. Trh začal dosti pevně na méně příznivé zprávy o argentin- ské sklizni a skrovný ruch v jaré pšenici. Později upevnil se lepší zahraničnou a poptávkou ameri- ckých mlýnů. Kukuřice. Trh byl dosti pevný na lepší pokladní uzávěrky domácí a předpověd skrovnějšího hnutí mezi farmáří. Z Chicaga, 23. řijna 18. Pšenice zimní č. 2 23 na prosinec . 84.37 84.12 83.75 83.37 82.50 87.62 na květen . . 89.— 88.87 88.62 88.37 na červenec . —.— Kukuřice č. 2 65.3 na prosinec . 68.75 68.50 67.50 67.25. na květen. . 70.50 70.25 69.50 69.25 68.6 na červenec . 70.25 69.87 69.25 69.— 68.25 Oves č. 2 na pros. 39.62 39.25 28 25 38.12 37.6 Z Nového Yorku, 23. října. 23. 22. 21. 20. 18. Pšenice zimní č.2 95.75 95.50 95.50 95.75 95.50 pohotová . . 93.75 93.37 92.87 92.87 92.37 na prosinec. 96.62 96.12 95.87 95.62 95.— na květen 78 25 78.— 77.25 76.75 76.25 Kukuřice pohot. 44.75 44.75 44.75 44.75 45.25 Oves č. 2 pohot. 4.65 4.65 4.65 4.65 4.65 Mouka minneap. 3.— 3.— 3.— 3.— 3.— Obilí liverpool. hamburské 37.50 40.— 40.— 40.— 40.— 35.— 35.— 35.— 35.— 35.— brémské. 7.— 7.— 6.— 7.— 7.— rotterdam. Tuky, maso. Z Chicaga, 23. října 21. 23. 22. 10.45 10.30 Sádlo na říjen . . . 10,52* 10.47 10.35 10.50 na leden . .s 10.62* 19.50 10.67 na květen . . . 10.60 10.55 10.65 Žebírka za hotové . . 10.375 10.30 žebírka na leden . . 10.42 19.52 19.40 Vepřové maso na leden 19.65 19.70 19.55 na květ. 19.80 19.000 28.000 20.000 Dovoz vepřů z Chic aga » » ze západu 69.000 93.000 90.000 Z Nov. Yorku, 23. října. 23. 22. 21. 20. Sádlo prim. vest . . 10.70 10.70 10.60 10.6 Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.50 Hovězi maso . . . . 20.— 20.— 20.— 20.—
#55 alto_textblock #55
Erie
#56 alto_textblock #56
»
#57 alto_textblock #57
Káva. Z Nov. Yorku, 23. října. Trh byl slabý na cha- bé evropské kablogramy a povolné požadavky brasilské, dále na vleklý konsum americký a pro-
#58 alto_textblock #58
deje
#59 alto_textblock #59
Z Nov. Yorku, 23. října.
#60 alto_textblock #60
20. 21. 22. 12.— 11.12 11.— 10.43 10.56 10.58 10.75 10.93 10.94 10.97 11.16 11.15 11.17 11.36 11.34 11.44 11.28 11.48
#61 alto_textblock #61
2 10.87 Káva pohotová č. 7. . 10.30 na prosinec . . 10.67 na březen . .. 10.89 na květen . . a na červenec . . 11.09 na září, . . . 11.19
#62 alto_textblock #62
Bavlna
#63 alto_textblock #63
Z Nov. Yorku, 23. řijna. Trh začal dosti pevně na vyšší liverpoolské záznamy a sychravé a chlad- né počasí v golfových státech. Později ochabnul prodeji místních firem a v očekávání zprávy o vylupování příznivé baissi. Teprv na posledku upevnila se tendence na stesky, že škody na sklizni byly mimo nadání větší a na výstrahu před bouří na atlantském pobřeží.
#64 alto_textblock #64
23. 22. 21. 20. 18. 17. Pohotová . . . 14.50 14.50 14.10 14.30 13.80 13.8 na říjen . . . 14.14 14.11 13.87 14.09 13.58 13.6 na listopad . . 13.88 13.84 13.63 13.08 13.36 13.38 na prosinec. . 13.93 13.89 13.68 13.93 13.41 13.43 na leden . . . 13.71 13.68 13.77 13.68 13.19 13.21 na březen . , 13.72 13.72 13.50 13.71 13.22 13.2 na květen . . 13.70 13.72 13.52 13.74 13.19 13.2 na červen. . 13.60 13.62 13.43 13. 66 13.08 13.11 na červenec. . 13.58 13.60 13.41 13.64 13.06 13.09 na srpen. . . — na září . . . Z Nového Orlesnu, 23. října 23. 22. - Pohotová a . 133 de
#65 alto_textblock #65
1. sk
#66 alto_textblock #66
os