ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2aa5d010-fd9e-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Číslo 38.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 9. února 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redakce, administrace a expedice: Praha. Pštrossova ulice, číslo 200—II. Refrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Mezapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vřdy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KA
#6 alto_textblock #6
ULKt
#7 alto_textblock #7
Lle
#8 alto_textblock #8
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 88.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně. ... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: 12.— čtvrtletně . .. celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- zie, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně ... K 52.88 Telefon rodakce č. 1126.
#9 alto_textblock #9
Slunce vychází v 7 hodin 24 minuty ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 5 minut odpol.
#10 alto_textblock #10
Pátek:
#11 alto_textblock #11
Sv. Apollonia, panna a muč. — Sv. Ansbert.
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Ducha na Starém městě od 5.—9. února.
#13 alto_textblock #13
Katolický generál Butler a spis Blochův.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 8. února. = Ve vojenských kruzích koluje vtip: »Proč jest v Londýně nebe sivé«? Odpověď zní: »Že Angličané selhali už celé modré nebe v době války jihoafrické.« Věru, mnoho bylo nalháno o válce jihoafrické, ale pravda přichází na povrch. Byly zde příčiny, které byly uměle vzbuzeny a které označuje potupný obrázek v anglických listech, představující vojíny, jdoucí do Afriky, defilující kolem zlatého pytle a pod obrazem nápis: »Zdráv buď, Kroese, na smrt jdoucí tě pozdravují « Válka stála též žurnalistickou obec anglickou značné oběti: do polovice ledna podlehli útrapám tři refe- renti anglických listů: v Ladysmithu zemřel refe- rent »Standardu«, druhý den dopisovatel »Daily Mail« (proslulý žurnalista Stevens) a korrespon- dent »Morning Postu« Ferrand. Pokoření Anglicka ve válce s Boery snad vy- koná větší kus práce pro mír, než celá haagská konference míru. Znatelé vojenství prohlašují dnes, že bojiště v jižní Africe na vlas potvrzuje vše, co napsal rada Jean Bloch ve svém díle: »Válka bu- doucnosti se stanoviska technického, hospodářského a politického.« Druhým jeho dílem jest spis: »Jest válka nemožna?« Odpověď zní: — nemožna — a dokazuje v něm matematicky jako prorok: 1. válka budoucnosti bude řada obrovských porážek před zásekovými ohradami, 2. válka budoucnosti přinese výsledek jen straně obranné, 3. frontální útoky bez nesmírné převahy jsou nemožuy. Na 380 str. na 100 obrazcích znázorňuje své výsledky theoretického bádání a úsudku. »Rev. of Rev.« přináší článek o spisu Blochově a srovnává 17 bodů jeho spisu, které ve válce boerské úplně se potvrdily. Vražedné střelné zbraně se hodí výtečně pro obranu a jsou na škodu útočníkům. Dřívější puška slabším střelivem pálena nesla kulku vysoko ve křivce a toliko v čáře krátké vraždila; moderní puška silně pálená nese kulku takměř v přímce a jest smrtelnou po celé její čáře. Staré pušky pře- nášely, nové jdou skoro v rovině oka střelce a proto všude zasáhnou útočícího nepřítele, jenž by musil býti v obrovské převaze. Podobně jest s dělo- střelectvem, které může býti připraveno o děla (při palbě bezdýmé), aniž by vědělo, odkud mu pě- chota hrozí. Ponecháváme vojenské úvahy — vo- jenským listům. Theoretik zde předčil praktiky. Špis Blochův byl právě přeložen do angličiny a vykoná snad missii míru. Utočníci snad poznají, že nadarmo útočí, nebo zbraně pořízené za milli- ardy jsou zbraněmi obrany, ale ne útoku. Ironie válečnictví XIX. věku! Beránek má přemoci vlka. Bloch tvrdí, že generál, jenž chce vzíti útokem ohradu polní bez obrovských ztrát, podobá se vůdci, jenž chce provésti vojsko průtrží mračen bez vody. S katolického stanoviska jest nám vítati účinek spisu Blochova, poněvadž k moudrosti pro- budí mnohé vojenské státy, vypočtěné na výboj. Je-li napadený v tak veliké výhodě, kdo bude chtíti býti bláznem útočícím? Hrdinou v Anglii jest nyní generál Butler, Ir a katolík, bývalý hlavní velitel v jižní Africe, jenž zrazoval důtklivě od války. Ač upřímný ka- tolík jako každý Ir, cenil opravdovou zbožnost Boerů evangelických, ano i sympatisoval s nimi v jejich právu. Stal se ovšem bojechtivým důstoj- níkům anglickým nenáviděným jako Ir a katolík, ač právě Irové vždy stáli v prvních řadách vojska anglického. Boerové před anglickými vo- jáky mají pramálo úcty a velmi malé mínění o jejich válečnictví. Nejlepší vojsko a generály měla Anglie z Irska, kteří jsou pokládáni za nej- lepší bojovníky, jako raga keltická vůbec. Slavný Wellington a skoro všichni generálové přítomní, kteří se mohou pochlubiti výsledky, jsou irského původu. Když britští emisaři v Johannesburgu štvali do války, telegrafoval Butler: »Ať se podá jejich petice královně, chci je viděti napřed odsouzené. Nechci dovoliti, aby vláda Jejího Veličenstva byla
#15 alto_textblock #15
učiněna nástrojem těchto bláznů«. Vláda Jejího Veličenstva královny dala ze sebe učiniti nástroj blázna. Generál Butler, jenž získal si rytířské ostruhy v Kanadě, při výpravě na řeku Červenou, v zemi Ašantů, v Egyptě, v Nilské výpravě, jenž šel po stopách generála Gordona, stal se osobou nemilou v jižní Africe, že zrazoval od války. Dnes už má více než dostiučinění. »Řev. o Rev« (Janury 20) píše o jeho sympatii s utlačova- nými: »Od svého mládí generál Butler byl vychován v tradicích pronásle- dované ragy a proskribované církve. Ač se v pozdějším věku stal mocným nástojem vruce panující ragy, ani okamžik neskrýval sympatie s li- dem, které ho ovládaly někdy spra- vedlivě někdy ne. Snad tato okolnost zavi- nila nesympatické jednání s ním v poslední době, poněvadž malé předsudky jsou i proti katolickým Toryům; je-li katolík náhodou liberálem a Irem (o), jest zřídka kdy »osoba milá« ve vládnoucích kru- zích. Nemůžete vzíti knihy Butlerovy — a napsal jich mnoho a dobrých — abyste nenašli tam stranu, kde by se nechvěl opotlačované racy světa. Žádné rozdíly racy, nábožen- ství, ani barvy nezměnily jeho sym- patií. První projev tohoto ducha učinil ve spise jednajícím o vládě kanadské. Jako mladý muž při- šel do styku s rudými Indiány severní Ameriky a nikdy nechtěl míti nic společného s Angličany a Amerikány, kteří měli heslem: »není hodněj- šího Indiána — nad mrtvého.« — Potud citovaná »Review«. S chloubou poukazujeme ke katolickému generálu — Iru, jenž právě dostává dostiučinění ve veřejném mínění anglickém. Sná- šenlivost jeho a sympatie s utlačovanými učinily jej na čas neoblíbeným, dočasná oběť, avšak byla začátkem větší jeho slávy. Anglickým katolíkům generál Butler jest nejlepším dokladem upřímného vlastenectví, daleko vznešenějšího než vlastenectví štváčů, kteří anglický lid vedli na jatky pro zla- tého »Kroesa«. Butlerovi bude možno dáti na pomník nápis, jaký si zvolil katolický francouzský generál: »Miles Christi« — »vojín Kristův«.
#16 alto_textblock #16
Zprávy politické.
#17 alto_textblock #17
V Praze, dne 8 února.
#18 alto_textblock #18
Česko-německé konference. Vládní ča- sopisy jsou dnes plny nejkrásnějších a nejrůžo- vějších nadějí. Soudíce totiž na základě klidného průběhu dosavadních konferenčních schůzí, před- povídají, že konference skončí šťastně. Rozporů, na něž došlo již v těchto dvou schůzích, se nele- kají. Považují je pouze za slabý mráček, kterýž rozptýlí se zrovna tak, jak vznikl; za mimojdoucí blesk, kterýž může na okamžik oslniti, ale nikoho nemůže poraniti. Ani toho ne, koho zasáhl. Také časopisy německo-liberální si libují, že zvláště debata, kteráž vyvinula se ve včerejším če- ském oddělení konferenčním o zákonu, jenž týká se užívání zemských jazykův od samosprávných úřadů v Čechách a jenž byl schválen od sněmu králov- ství českého, nesla se duchem naprosto klidným a věcným. Zákon ten byl, jak známo, změněn po prání vlády hr. Thuna a všecky jeho články pro- vanuty byly duchem naprosté rovnoprávnostia spravedlnosti. Ale právě proto nelíbil se Němcům, kteří při každé příležitosti a na každém místě usi- lují o nadvládu jazyka německého a nebyl před- ložen nejvyššímu schválení. Mohli tudíž delegáti čeští býti vším právem roztrpčeni. Že však jedná se jim skutečně jen o mír a o nic jiného, zapřeli se i tentokráte a dopustili, aby také ve včerejší schůzi o něm bylo rokováno a projevili ochotu ke všelikým možným změnám některých jeho článků. Ještě před zahájením rokování bylo usnešeno, aby žádný řečník nemluvil déle nežli čtvrt hodiny. A třeba že, až na zástupce českých konservativ- ních velkostatkářův, ujali se slova řečníci všech stran, docíleno bylo přece vzájemného souhlasu o některých podstatných bodech jmenovaného zá- kona. Umluveno bylo m. j., že za obce jazykově
#19 alto_textblock #19
smíšené dlužno považovati ony, z jejichž obyvatel- stva přiznává se aspoň většina ke druhé zemské řeči. Kromě toho upustili Čechové od ustanovení zákona, na základě jehož samosprávné úřady, kteréž by neřídily se jím, propadly by určitým trestům. Ale některé články zákona zůstaly spornými také i na dále a nebylo docíleno o nich žádoucí shody. Němci vzpírali se m. j. zvláště článku, jenž ustanovuje, že v obcích jednojazyčných musejí býti také podání, učiněná v druhém zemském jazyku, přijímána. Také o jednacím jazyku ve schůzích sborův samosprávných nemohlo býti docíleno žádné shody. Protože náhledy německých a českých dele- gátů rozrážely a tříštily se tak silně, že nebylo možno vlny a proudy jejich uvésti v jedno řečiště, zvolen byl, jak telegramem bylo oznámeno, zvláštní devítičlenný podvýbor, kterémuž bylo uloženo, aby pokusil se o překlenutí propasti, jež v té příčině rozšklebila se ve včerejší schůzi mezi českými a německými delegáty. Nezdaří-li se to ani tomuto podvýboru, bude sepsán o veškerém jeho jednání a rokování úřadní protokol, ve kterém čeští i ně- mečtí delegáti vytknou a označí své stanovisko. Vládě bude pak uloženo, aby sama vypracovala zvláštní, všech sporných článků zákona se týka- jící předlohu a vzala v ní, pokud jen možná, pří- slušný zřetel na názory, jež obě strany projeví a zastávati budou ve schůzi podvýboru, jenž podle všeho sestoupí se již dnes. Spor, jenž docela zbytečně vyvolaly »N. L. mezi českými národními delegáty a delegáty kon- servativních velkostatkářů byl zase již urovnán. Stalo se to ve včerejší schůzi obojích těchto dele- gátův. Vydaná o této schůzi zpráva praví: »Ve dnešní poradě zástupců českých lidových poslanců i konservativního velkostatku z Čech a z Moravy jednáno bylo o postupu ohledně schůze, kterou od- poledne má konati sekce pro záležitosti české. Při tom vůči různým zprávám jednomyslně konstato- váno, že žádného věcného sporu, ba dokonce roz- kolu mezi zástupci lidovými a konservativního vel- kostatku nebylo a není; neboť hned v první po- radě sdělili zástupcové konservativního velkostatku, že příčina, proč nelze, aby též jejich jménem dr. Engel (v zahajovací schůzi vyrovnávacích konfe- rencí) známé prohlášení podal, jest pouze formální, poněvadž za daných okolností nebylo možno, aby v čas opatřili si též nutného schválení svých klubů. Zástupci velkostatku však ihned výslovně uvedli, že v průběhu dalšího jednání bude s jejich strany učiněn projev souhlasu se zásadami dotyčnými. Jest tudiž každá pověst, která by dosavadní spo- lečný postup líčila jako ohrožený, bezpodstatnou. Zpráva tato potvrzuje, co sami včera pronesli jsme o konečném sporu, kterýž, jak označilil jsme již, byl zbůhdarma opovězen a zveličován. Nemů- žeme za nynějších obtížných poměrů ani dost silně varovati před takovýmto, mírně řečeno, drážděním a vyzýváním konservativní strany velkostatkářské. Je to právě strana, jež netočí korouhvičky svého přesvědčení podle větru a proto nesmí ani dost málo býti podezřívána z neupřímnosti k našemu národu. Z vynikajících českých poslanců vyslovili se dva o nadějích, jaké kladou do nynější českoně- mecké konference. Jsou to pp. dr. Engel a dr. Žáček, kteří rozmlouvali o té věci se zástupcem časopisu »Volksztg.« Dr. Engel pravil, že již sestoupení konference samo budí zajisté, třeba ni- koli veliké naděje, avšak že bude nutno omeziti bojiště. Boj, jenž trvá již tolik let, nabude mírněj- ších forem. Naposledy nikdo neočekává nic a my — řekl dr. Engel — budeme spokojeni, bude-li boj mezi Čechy a Němci omezen na menší prostor. Méně důvěřivým jest dr. Žáček, neboť do- cela otevřeně pravil, že nedoufá v úspěch vyrov- návací konference. Na otázku pak, jaké důsledky mohl by míti zmar vyrovnávací akce, dr. Žáček odpověděl: Nastal by strašný zmatek, říšská rada stala by se nedělnou. Boj dosavadní by se přiostřil.