ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 27c61250-8d4e-11dc-9aa3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 61
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
enaědělství
#3 alto_textblock #3
Obchod —Prčrysl
#4 alto_textblock #4
Finančnictví
#5 alto_textblock #5
Příloha „Národních Listů“ kčíslu 30. ze dne 30. ledna 1969.
#6 alto_textblock #6
Měd.
#7 alto_textblock #7
Telegrafické zprávy.
#8 alto_textblock #8
Bankovní otázka v Ubrách Z Pešti, 29. ledna. (K. k. uh.) Bankovn výbor konal o 5. hod. odp. schůzi, za předsed- nictví hr. Th. Batthyanye. M.-p. dr. Wekerle sdělil, že vypracován byi tlaborát na podkladě kartelovaných bank. Dotýká se delailů nejen stadia přechodního, nýbrž i definitivního stavu, ale min. předseda nepokládá účelným probíruti jednotlivosti, předně proto, že na základě tohoto podkladu se vyjednává a bylo by povážlivé pčedem mluviti o těchto jednollivostech a za druhé přejí si jednotliví členové vlády ještě. aby mohli projevili o tomta elaborátu svoje mínění Tak pracuje nyní ministr obchodu na doplňcích. Není účelným před delinitivaím dohotovením elaborštu něm se šíriti. Doufá, že na tomto poůkladě bude lze již v nejbližší době, snad již během příštího tý- dne zabájiti vyjednávání s delegářy rakouské vlády. Předseda hr. Batthyany navrhl, aby vzhledem ku prohlášení min. předsedy sešel se výbor opět v II. polovici února a zahájil meritorní porady bankovní očázce. Ref. Helló připojil se k tomuto návrhu a po- znamenal o vyjednávání, jež má mezi oběma vláda- mi býti zahájeno, že, dojdo-li mezi oběma vládami k dohodě, může se tak státi pouze tak, že cedulová hanka každého státu bude míti svůj oddělený orga- nism, úplně odloučený akciový kapitál, jakož i svoj individualitu, opirající se o úplně oddělený kmenový kapitál. Podobné kartelové dohody mezi bankami nejsou myslitelny jinak, než že oba cedulové ústavy zachovají svoji samostalnost. Rečníci strany neodvislosti prohlásil rovněž, že je bezpodmínečně nutno trvati na zásndě samostatné banky a že kartelovou banku lze rozuměti jen v tom smyslu, že uherská banka za- chová si úplnou samostatnest Posl. Babocsay (neodv. lev.) navrhl vyzvati vládu, aby ce nejrychleji skončita vyjednávání s ra- kouskeu vládou v otázce bankovní a zaujtla pei těchlo vyjednáváních stanovisko pro samostat- nou uherskou banku. Posl. Teleki (str. neodv.) prohlásil, že dříve Hřeba zříditi samostatnou uberskou banku pak teprve má učiněn býti pokus uzavříti kartel. Posl. Ugron (str. neodv.) soublasil by se zří- zemím kartelové banky jen, kdyby zřízení úplně sa- mostatné uherské banky postavily se v cestu nepře- konatelné obtíže. Výbor usnesl se, že dle návrhu předsedova přiští schůze bude koncem února. V ní má podati zpravoda svůj zdůvodněný návrh. V této schůzí bude zahájene meritorní jednání o zásadní částí bankovní otázky. Úroková míra v Německu nezměněna. Z Berlína, 29. ledna. (K. k.) Na dnešn schůzi ústředního výboru Říšské banky německé dovozoval její ředitel, že stav ze dne 23. t. m. byl uspokojivý a zůstal tak až do 28. t. m. Daněprostá zásoba bankovek činí 265 milionů marek naproti loňským 78 mil. marek. O sní- žení diskontu nelze jednati; politické poměry se dosud nevyjasnily, kursy devis jsou ještě vy- soké a v poslední době nastal odliv zlata do ziziny, třebas ne značnou měrou. Dále působ na mezinärodní peněžní trh též emisse nové zuské půjčky, jejíž záčtování není ještě skon- teno, jakož i emisse uherských pokladních po- nkázek.
#9 alto_textblock #9
st Z Pešti, 29. ledna. (Zvl. telegram » Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 6000 q o 5 hal. levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská 8 kg K 13 35, 77 kg K 13 05, 76 5 kg K 12 65 snětivá peštská 79 kg K 13.35, 76 kg K 13 05. stolnobělehradská 78 kg K 13.20, horňácká 75 kg K 12 90, bačská 77.5 kg K 13.20, 77 kg K 12.60, snětivá podunajská 77 kg K 12 774. a přísadou mezö turská 80 kg K 13 45; žit K 9.80 až 9.85; oves K 810 až 8 80 kukuřice K 7.— až 7.05; ječmen k 8.20 až 8 40. Terminový obchod byl klidný. K večeru znamenala: pše nie s na duben K 12 64, na říjen 10 78; žito na duben K 10.02, na říjen K 904; oves na duben K 8.60; kukuřiee na květen K 7. 27 řepka na srpen K 13 95. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Mrzne.
#10 alto_textblock #10
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yerku, 29. ledna. (Peněžní burse Závěrečné smýšlení peněžní obursy slabé. Obrat akcli 620-000 (690.000). Uulon-Paeifie 174.— (1773/2). Kanada Pučilte 1711/2 (1721/2). Uuited States Steel Corporian 52.25 (523/.) Baitlmore and Ohio 1113/% (111 /%). Káva. 29. ledna 28. ledna Rle fatr čls. 7 . . . . . 7.50 750 na leden . . . . . . . 5.95 5.95 na březen . . . . . . 6.65 6.05 Cukr. 29. ledna 28. ledna Cukr Falr Muse.) . . . 31? 3.17 Tuky Westera Stenm . . 10.05 10. Luky známka Wileox . . 10.25 10.15 Pšenice. Z Nového Yorku, 29. ledna. (Obilui burse Sm, šlení obilní bursy ustálené. 29. ledna 28. ledna pohotová nová sklizeň . . 110v, 110 na květen. . . . . 111.25 10 na červenec . . . . . . 147 104. 50 Kukuřiee 29. ledna 28. ledn na květen. . . . . 70.25 na červenec . . . . 701 70.— na září . . . . . . . . 69, Petrolej 29. ledna 28. ledn rafinovaný, kesonový . . torepo 10.90 8.50 raflnovaný Standard Whlte 8.50 Kovy. z9. ledna 28. ledna 13.87 14.12 14.— 14.12 . . . 2725 27.45 27.37 27 Železo čis. 2. . 1675 1725 16.75 172 Barlna. Z Nov. Torku, 29. ledna. (Itavlnářská bursa. Bavlnové lhůty byly daes ostabeny mdlými zprá vami z Liverpoolu a prodeji, kouétly však ustá- leně. 29. ledna 28. ledna 27. ledna pohotová . . . . 9.85 10.— 3 90 9.60 9.52 na leden . . . 9.60 na březen . . . . 9.59 9.69 na květen . . . . 9.50 9.61 9 55 na říjen . . . . 92 9.33 9 30 Zavěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu, 29. ledna. Na březen 9.54 (9.64), na květen 9 60 (9.71.
#11 alto_textblock #11
K otázce českého pokrač. školstv živnostenského v Dol. Rakousích. Zemským zákonem o živnostenských ško- lách pokračovacích ze dne 30. listopadu 1907. č. 171. z. z., platným pro Dolní Rakousy, upra- veno pokračovací školství v této korunní zemi. Všude jinde v Předlitavsku chybí pokračovacímu školství živnostenskému zákonný podklad. Zákon dolnorakouský, jenž po stránce věcné a formální v nejednom směru nevyhovuje, stal se pověst- ným nikoliv pro svůj obssh, nýbrž proto, že v § 2. ustanovil němčinu jako jazyk vyučovael na pokračovacích školách živnostenských v Dol. Rakousích. Vedle škol veřejných, povinných, organiso- vaných dle I.—VII. hlavy eitov. zákona, zná zákon ještě školy dobrovolně zřizované (hl. VIII.), ohledně nichž ustanovení o německé řeči vyučovací neplatí. Vyložil jsem již v »Právnických Rozhledech« *) podrobněji ne- snáze, jež vzniknou dobrovolným českým ško- lám pokračovacím. Hlavní závada spočívá jednak v tom, že učňové, soukromou pokračovaci školu navštěvující, nejsou osvobozeni od návštěvy ve- řejných škol povinných (srovn. § 99. b] ž. ř. V. hl. citov. dolnorak. zákona [88 21., 23 , 24 a VIII. hl. 2. odst. 8 52), jednak v tom,že teprve přiznání rázu školy povinné škofe sou- kromé má v zápětí osvobození učňů od návštěvy příslušné školy veřejné a že přiznání toto jes českým školám téměř nedostižné. V § 52. cit. zákona z 30. listopadu 1907 se totiž ustanovuje: Jestliže organisace některé dle hl. VIII. dobrovolně zřízené živn. školy pokračovací odpovídá organisačnímu usta- novení III. hl. a jestliže její vydržovatelé, po- davše výkaz o trvalěm zajišlění prostředků pro vydržování školy o to zažádají, může zem- ská školni rada za souhlasu („Zustimmung“) zemského výboru, obchodní a živnostenské ko- mory a obecního zastupitelstva přiznatí takovét škole ráz školy povinné a tím i veřejné, a usta- noviti jí zároveň přiměřený obvod školní. O stížnostech na rozbodnutí zemské školní rady rozhoduje ministerstvo veřejných praei v dchodě s ministerstvem obchodu. Jest zřejm , že souhlasu řečených 4 instancí pro školu s če skcu řečí vyučovací nikdy docíleno nebude útěcha, že jest možno se odvolati k minister- stvu, jest velmi slabou. Leč i kdyby dobro- volně zřízené škole byl přiznán ráz školy po- vinné, má jí opět býti odejmut, jestliže odpadne některý z předpokladů, za kterých jí byl ráz povinné školy přiznán, zejména nelze-li podnti výkazu o tom, že jsou trvale zajištěny prostřod- ky k vydržování školy, nevyhovuje-li pokračo- vací škola a její výbor předpisům zákona atd. Stanovy takověto školy, jednací řád a složení jejího výboru podléhají. Schválení zemské škol- ní rady. I tu se opět objeví otázka jazykovál Omezujeme se na vytčení těchto hlavních vad zákona. Dosěhnouti pro pokračovací školu českou ve Vídni rázu povinnosti jeví se takměř nemožným. Učedníci, navštěvující soukromou, dobrovolně zřízenou školu českou, jíž ráz po vinnosti (dle hl. VIII., § 52.) nebyl přiznán, nejsou však osvobozeni od návštěvy příslušné povinné školy veřejné a musili by pak navště- vovati školy dvě, jednu (německou) povinně, druhou (českou) dobrovolně. To však při trva- jících poměrech v živnostech není možno a jest i z důvodů pedagogiekých povážlivo. Jisto jest, že zákon z 30. listopadu 1907 neposkytuje českému pokračovacímu školství v Dolních Ra- kousích pražádné možnosti utěšenějšího rozvoje a jen velmi obmezenou možnost vzniku. Snad by bylo nejúčelnějším řešením celé otázky zavedení důkladných jazykových kursů pro české učně, navštěvující německé pokračovací školy ve Vídni, v nichž by uční byla poskytnuta příležitosť všestranně vzdělati se v jazyku mateřském. Ve Vídni jest rozhodujícím ještě další moment. Živnostenské školy pokra- čovací jsou tam velmi značnou měrou zodbor- něny dle jednotlivých živnostenských odvětví převážná čásť učňů a to právě zdatnějších, na- vštěvuje odborné školy pokračovael, jichž jest ve Vidni asi čtyřicel. Učňů jest značně přes 40.000 a z nich na- vštěvuje odborné školy pokračovací bez mála 15.000. Na některých odborných pokračovacích školách jsou Češi velmi četně zastoupeni (73. 32, 28, 15, 14 atd. proceni). Zřízení i vydržo- vání odborné školy pokračovací, zvláště je -li opa třena také dílnami, jest velmi nákladný a nutno uznati, že četné odborné pokračovae školy ve Vídni jsou výborně vypraveny. Tat okolnost nepochybně přivábí četné české učně do německých odborných škol pokračovacích, kde dojdou dokonalejšího vzdělání odborného, než na všeobecných školách pokračovacích, nebo n odborných nedoslatečně vypravených. Zřízení kursů jazykových pro české učně německé školy pokračovací navštěvující, zdá se tudíž prostředkem účelným a poměrně levným. Tím nemá býti zrazováno od zakládání dobro- volných (soukromýck) českých škol pokra čova- efch, jestliže lépe informovaní činitelé místní by potřebu jich uznávali. Kéž podaří se obětavé ná- rodní svépomoci alespoň z části překonati na kupené překážky a potížel
#12 alto_textblock #12
Postátňovací akce.
#13 alto_textblock #13
V debatě, jež vedena byla ve výboru že- lezničním rady říšské, uvedl posl. inž. Neumann mezi jiným též pro širší veřejnost zajímavá data o dopravním ruchu v nádražíeh pražských. Dle statistiekých výkazů činil roční obrat vagonů r. 1907 na nádraží Frant. Josefa 750 080 t. j. průměrně denně 2084; — v Nuslích 908.046 čili denně 2488; na Smí- ehově 1,217.166 čili 3334 denně; v nádraži spol. st. dráhy 416.701 t. j. denně 1142.
#14 alto_textblock #14
*) JUDr. Václav Schuster: »Zákon o pokračova- cím školství živnostenském v Dol. Rakousích pe stránce národnostní« v e. 5. ze dne 10. ledna 1909.
#15 alto_textblock #15
JUDr. V. S.
#16 alto_textblock #16
krel-
#17 alto_textblock #17
»
#18 alto_textblock #18
Doprava cestujíeíeh, z Prahy odjiždějícíei r. 1907 jeví se následovně: Nádraží Frant. Jos. . . . . 1,200 000 » Nusle Vršovice . . . 92 000 » Smíchov . . . 440.000 » Praha sp. st. dr. . . 1,290 000 » severozáp. dr. . 590 000 » Karlín st. dr. . . . 302 000 » Bubna . . . . . . 82 000 47. 000 » Libeň sev. -z. dr. . . te Úhrnem osob 3.043 000 Počitá-li se příjezd cestujících do Prahy n zmíněná nádraží okrouhle na 4,000 000 osob, tu jeví se počet osob, jež pražská nádraží ročně vypravili musí, eifrou 8 milionů. V další své řeči poukázal posl. Neu- mann na důležitou okolnost, že z tratí spol. spol. st dráhy leží 587 km. v král. českém, 543 km. na Moravě a 233 km. v Dol. Ra- kousích. Postátněním spol. st. dráhy (1363 km. ). severozápadní dráhy (938 km.) a jihosevero německé sp. dráhy (285 km.) dosálmnou c.k sl. dráhy dělky 18.100 km, na nichž bude zaměstnáno 180 000 želez, zřízeneů.
#19 alto_textblock #19
Z trhů peněžních, 29. ledna. (Zvl. zpr. »N L Praha. Na dnešní burse převládalo smýšlení pevně a sjednány závěrky akeií Hosp. úvěrní banky za K 392.—, akcif Pražské úvěrní banky za K 597.- a K 598.—, dále akcií spol. pro průmysl cukerní z K 187.— při ofic. záznamu K 186.—. Ža akcie První čes. akc. pojišť. na život (zbož!) uváděno K 268.— ale zůstaly bez peněžilého podání. Jinak podáváno akcie: České průmysl. banky K 415.—, »Merkuru směn, akc. spol. K 601.—, České banky »Unione K 245.—, Zajišť. banky K 201.—, Živnostenské banky K 241.75, Králověhradeckého úvěrn. ústavu K 444.— Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labe K 450.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské to- várny na kávové náhražky K 715.—, Podolské cementárny K 202.—, pivovaru v Českých Budě- jovicích K 880.—, strojírny Daňkovy za K 424.— První českomoravské strojírny K 885.—, Škodo vých závodů K 277 50, P.vní české akciové továrny orien- talských cukrovinek K 250 —, Západočeských to- váren kaolin, a šamot. K 490.— peníze. Vídeň. Na začáteční burse panovala pevná tendence. Ruská cirkulární nuta sesílila naději na dohodu mezi Tureckem a Bulharskem a jinak dosly příznívé zprávy o sestátnění, které působlly dobrým dojmem. Místní a pešťské nákupy vzbudily živější reprisu zejména v kreditkách a akcjích státní dráhy Na polední burse z počátku potrvalo slabší smýšlen následkem zpráv z bertínského baňského trhu. P - zději však nastalo také v Berilně zotavení a ozná- mená baissa ruských papírů nepůsobila žádným de- jmem. Kreditky, uherské kreditky, eskomptní banky a hypoteční banky, jakož i několik lokálních baní byly vyšší, akcie státní dráhy z počátku stouply, al jenom částečně. Apinky byly pevny, rýmavské upev něny, pražské železářské nezměněny. Trh k uklá- dání rovněž nezměněu! na eskomptním trhu peníz nezměněny 31/2—53/44 v. O hospodářských hásledcích tureckého boykoln má »Volksw. W.« podle »Konst. HI. B.« zajimav zprávy. Vyjímáme z nich: Nešťastný turecký boykol rakouských výrobků způsobil úplný pokles všeobecné obchodní situace v Cařihradě. Z boykotu mají zvlášt domácí obchodníci turečtí nesmírné ztráty, ji chž nikdy nenahradí, kdežto rakouský obchod a průmysl je oželí. Ten našel si již nová odbytiště, ztráty ture- ckého obchodu však trvají. Boykot ovšem nevyšel se strany turecké, nýbež se strany, které záleželo na tem, by nahradila zboží rakouské zbožím svým. Poně- vadž turecké sebevědomí více než annexi Bosny Hercegoviny dotčeno bylo prohlášením bulharské samostatnosti, zabráním dráhy východní a annerí Východní Rumelie, nemůže — vykládá se v řečené stati — nezasvěcený pochopiti, že turecký boykot vyhlášen byl jen proti rakouskému, nikoli však proti bulharskému zboží. Vysvětlení je takově: bulharský vývoz do Turecka je malý a zabývá se výrobky o něž se jiné evropské státy nezajímají, rakouský obchod s Tureckem byl však rozsáblý a zaujíma produkty a fabrikáty, jichž dovoz do Turecka byl konkurenčními státy již dávno sledován okem zá- vistným. Na př. červené fezy mají teď uvnitě firmu anglickou. Některé židovské a arménské firmy jsou pouze filiálkami velkoobchodů manchesterských, glasgowských, londýnských atd., což vysvětluje úča stenství velkého počtu židovských a arménských ob- chodníků při protirakouském boykotu: měli z něho vlastní prospěch. Za to domácí turečtí obchodníci stěžovali si na boykot ten, poněvadž některé výrobky, jichž potřebují, dodává výhradně Rakousko; někteři z těchto obchodníků byli hoykotem přímo zníčeni. Boykotový komilét uspořádal v jajich prospěch v Cařihradě — dobročinný koncert, jehož výtěžkem však bylo uhraženo sotva jedno procento ztrát. Přes škody bovkotu nechtějí se četní turečtí obchodníci odvážiti toho, by nyní v Anglii objednávali zboží které dosud objednávali v Rakousku, a to za menší peníze. Dle výkazu celních úřadů tureckých škodl protirakouský boykot také státní pokladně turecké boykotem pozbyla dosud již 600.000 tureckých liber Německé zlato do Vídně. Dle zprávy »N. W. T.e zasíla se pořád ještě německé zlato z říšské banky německé do Vídně. Poněvadž ze zlatých marek ně- mechých hodí se jich pouze 80 procent za hranice. vybírají se mince ty a jen bezvadné plynou do Vídně ostalní zůstávají v Berlíně pro domácí oběb. Z uberského textilnictví. Uherská a kciová společ- nost textilníhu průmyslu v Ružemberku na uher- ském Slovensku (po maďarsku Rózsahegy) vykazuje v bilanci za minulý rok K 1 826.336.94 získu. Spo- lečnost bude dle návrhu správní rady platiti 1090. t. j. K 1,200.000 dividendy (40 K na akcii), K 308.981 9 věnuje fondu pro odpisy, jenž bude nyní čítati K 4,760.700, reservnímu fondu připadne K 70 000 lak že činiti bude K 1,170.000; na účet dubiosníeio pohledávek dá se K 118.139.50 a K 111.306.85, jež zbudou po výplatě tantiem, přepíše se na nový účet. Kadaňský cukrovar nezaslavil výrobu. Cukrcvar v Kadani, majetek firmy Spiter a spen., hojovals kartelem rafineril pět let proto, že od něho nedesta. kontingent a zápasil preti němu tím způscbem že vyráběl — první v Rakousku — méně cenně kruhy rafinády, jež měly odbyt v Německu, ježte se jich tam na četných místech uživá. Konečně kariel rafi- nerii přiznal cukrovaru kadaňskému komtingent, na- čež cukrovar ten upouští od výroby. Tate zpráva ko- luje právě vídeňským tiskem; dle sdělení „Pr. Tagbl. je však nepravdiva; ve skutečnosti cukrovar kada ňský nejenem nezastavil výrobu, nýbrž zamýšlí zříditi s ještě rafinerii. První nepřijemnost bozeňíské agrární banky. Jak známo, založili v nejnovější době Maďaři v Sarajevě „Privilegovanou agrární banku bosenskou“, jež to- prve onehdy zahájila svou působnost. Ve správní radě její zásedal též Adam aga Měsiě, vůdce moha- medánské strany bosenské, Měsič však vysloupil jiz ze správní rady a zároveň ohlásil založení nové (mo hamedánské) agrární banky pro Bosnu se zákludní jistinou 4 milionů korun. Při tomto podniku stals společnikem jeho Ali beg Kucukalič v Brčce, směro datný velkocbehodník s ovocem, zvaný „š vestkový Stokornifové renlevé ttry. Vyhláškou ministe- stva financí, dne 28. t. m. vydunou, zmiňuje se 8i vyhlášky ministerstva financi ze dne 6. března 1869 ř. z. č 29, dle něhož se při jednotné rentě obligace na doručitele vyměňují za oblignce stejného druhu
#20 alto_textblock #20
až do hranice 100 zl. čili 200 kor. Na místě před- pisu toho platí dle nynější vyhlášky toto nové usta- novem: nyní vyměňovati se budou obligace na doru- čilele, kusy po 20.000 K (10.000 zl.), pak po 2000 K (1000 zl.) a po 200 K (100 zl.) také za oblignee stej- ného druhu po 100 kor. (50 zl.) a za stejných lhůt úrekovaních. Za výměnu dlužno zaplatiti poplatek za blanket, kterýžto poplatek lze vyrovnuti téz úrokem, Těžha uhli ve Spojených státech americkýchz rok 1908 odhaduje se dle výpočtů stálních inspeklorů dolů na 338.688.000 tun měkkého uhlí (388.222,g6 tun v r. 1907). Na této těžbě mají jednotlivě státy ten- to podil, v tisících tun. vyjádrený: Alabama 11.950 (1907: 14.418); Colorado 9773 (10.920); Illinois 48.000 51317); Indiana 12.000 (11.692); Kentucky 9526 (10.207): Ohio 30.000 (22.466): Pennsylvania 118.309 (149.759): Západní Virginia 44.091 (47.206) Anthraeitového uhlt vytěžily: Colorado 50 000 (r. 1907: 45.113 t), Nové Mexiko 10.000 t (r. 1907 17.000 t), Pennsylvanía 80,240.000 t (r. 1907 86.279.719 t), dohromady 80,280.000 t (r. 1907 86,341 832 t. O zakládání nových podniků průmyslových má „Boh.“ tyto zprávy: podnikatelé Hahn a Bielhof v Teplicích zřizují tam továrnu na výrobu margarinu Podnikatelé Sigm. Reimann a spol. zamýšlejí zří- diti v Mladkově u Králík mechanickou tkalcovnu za- tím o 250 stavech. Z amerického trhu železářského. „Iron Mon- ger“ přináší tuto týdenní zprávu o americkém trhu železářském: Obchod je neuspokojivý Pred vyříze- ním otázky tarifní nelze očekávali silných nákupů Cbchod se surovým železem je klidný za cen upev- něných. V oboru hotového materiálu začínají menší závody snižovati ceny plátů o 1 dolar, avšak velní výrobci trvají neochvějně na dosavadních cenách. Úprava usancí pro odpadkovou bavlnu a přízi Sdělili jsme již, že za součinnosti bursovní komory vídeňské jedná se o úpravu usancí pro odpadkovou bavlnu a přízi. Dne 27. l. m. konala se ve Vídnio věci té porada, jíž se zůčastnili zástupcové bursovní komory vídeňské a pražské bursy plodinové i peněžní, jakož i obchodní komory liberecké, pak zástupcové spolku tkalcoven bavlny a obchodníků s odpadkov ou bavlnou a přízl. Pražskou bursu zaslupovali pp. bar Eug. Kubinský. Bedř. Perutz, M. Schick, Rich. Mo- raweiz a tajemník Leipen. V debatě projednány byly nejdůležitější otázky, věci se týkající, zvláště pojem odpadkové příze Za souhlasu účastníků byl pojem tento určen a vymezen. Dále bylo usneseno upraviti otázku číslování co možná souvisle s anglickou sou- slavou, platnou již pro jemnou přízi a zrůzniti při- pustnou délku pro přízi až k číslu 4, po případě i nad číslo to. Většina znalců vyslovila se pro nezměněně přijetí anglické svijné délky 137 cm, kdežto liberečtí přádelníci odpadků prohlásili, že nemohou přijati než nanejvýše 130 centimctrovou délku svijnou. Dále upraveny byly tři případy prodejův odpadků a to co do množství: prodcj neobmezené celé produkce, prodej calé produkce s připojením příbližné čislice orienlační a prodej množství presně vyčisleného s přípustnými odchylkami. Co do jakosti doporučeno bylo pro oba hlavní případy — prodej dle vzorkua dle původu — zavěstí volnost, která by se podle roz- sahu konstatované nedocenností ve tři stupně rozli- šovala. Ostatní otázky upraví subkomité!, který se sejde v Praze. Konkurs byl prohlášen krajským soudem v- Li toměřicích na jmění Emilie Neumannové obchodnice se smíšeným zbožím v Trnovanechu Teplic. Konkursní komisař přednosta okresního soudu, správce dr. Polaček, advokát v Teplicích. Lhůty 3. 28. únera, 3. března.
#21 alto_textblock #21
Trhy.
#22 alto_textblock #22
Trh na hovězí dobytek koná se v Domažli- cích dne 4. února. — Výroční trh na hovězí dobytek koná se v Kácově dne 3. února. — Výroční trh v Horažďovicích, připadající na den 2. února koná se teprve ve čtvrtek 4. února t. r. — Výroční trh dobytčí v Uh. Brodě bude se konati v ponděl dne 1. února t.r.
#23 alto_textblock #23
Tržní zprávy z venkova. Z Domažlic, 28. ledna. 1 hl pšenice K 23.— žita 18.50—19.—, ječmene 18.20—18 50, ovsa 15.50 až 16.—, másla kg 2.—, vajec- kopa 5.—.
#24 alto_textblock #24
Banky, záložny a speřitelny. Česká eskomplní banka v Praze. Bilance Česk eskomptní banky vykazuje za rok 1908 čistého získu K 1,348 55317. Správní rada této banky usnesla s ve včerejší schůzi své valné hromadě navrhnouti, aby z dotyčného zisku vyplácena byla 10% dividenda aby zbytek byl připojen po srážce stanovami přede- psaných kvot k dosavadnímu přenosu zisku
#25 alto_textblock #25
Prny peněznt.
#26 alto_textblock #26
Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 29. ledna. (Telegram »NArodníeh Listů«.) Po burse. Kreditky 62975, uherské kre- dilky 729.25, anglobanka 293.50, bankovní jednota 514.25, unionka 533.50, länderbanka 438.—, státní dráha 676.50, jižní dráha 100.—, polabská drába 448.50, severozáp. dráha 448.50, turecké tabákové 326. -, rýmavsko muráňské 530., alpinky 627.75. květnová renta 94.10, uherská korunová 91.— turacké losy 18425, marky za hotové 116.03, ultimo 117.01. Smýšlení upevněné. Závěrečně kursy Zástavní listy: 29. ledna. 28. ledn 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 95.— 95.— (proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95 25 95. 25 4proc. Hypol. banky kr. českého 89.60 89. 60 3t/zproc. Hypot. banky kr. českého 96.45 96.45 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99.75 99 75 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 98.— 98.— Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— x Z Vídně, 29. ledna. (Tellgram. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amslerodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.45. 198 65, Bukurešť na krátké lhůty —.—, — Brussel šek na kr. lhůly za 100 fr. —.—, — .— ——, Německo šek na Brussel na delší ih. —.. krátké lhůty za 100 mk. 116.8712, 117.0712, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.721/2, 239971/2, Londýn na delší lh. —.— —.—, Nový York za 100 dollarů — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94 90. 95.021/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů 251.— 252.—, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Pařiž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.45, Paříž delst —, Curych a Basilej šek a krátké lh. th. 95.20, 95.321/2, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary. šek a krátké lb. 95.20, 95 321/2, na delší lh. —.— —.—. Rerlínská bursa. Z Berlína, 29. ledna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) 29. ledna 28. ledna Rakouské kreditky. . . . . . 198.40 198.40 Státní dráha . . . . . . . 145 25 144.75 17.— 17.— Lombardy . . . . . . . . 186. 50 185 25 Diskonto . . . . . . . . . 244 40 245.— Německá banka. . . . . .. 172.— 171. 40 Obchodní společnost . . . .. 150 40 150.50 Drážďanská banka. . . . . . 220.25 220.50 Bochumské ocelarny . . . . . 193.— 199.25 . . . Lauřina hut 60.— 60.40 Dortmund. Union lit. C. . . . . 190.50 190.75 Harpenská uhl. spol. . . . . . 186.87 185 8 Gelsenkirchen . . . . . . . 385.50 385 50 Consolidace . . . . . . . . 92 00 92.50 Severoněmecký Lloyd . . . . 112.60 112-0 Packet . . . . . . . . .
#27 alto_textblock #27
Turecké losy .
#28 alto_textblock #28
Kanada
#29 alto_textblock #29
klidné.
#30 alto_textblock #30
se n
#31 alto_textblock #31
e
#32 alto_textblock #32
vez
#33 alto_textblock #33
Zástavní listy české hýp. banky 59% 40 „ 31/s Základní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ . . . , » (v K) 400 Mel. úpisy . „ » (ve zl.) 49% „ . . vK) 40 Žel. , . , „ 490 Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 400 Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 1/2 Dlužní úpisy České prům. banky 41/ 29e Dlužní úpisy Ústřední banky 4% českých spořitelen . Zást. listy Hyp. úslavu Městské 40 % spořitelny pražské 50 % Zástavní listy mor. hyp. banky 49% 4 % Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 0 Želez. úpisy 41/29 Zástavní listy L. mor. spořitelny 4 0 41/2 hal. zem. banky 4 4 Kom. dl. úpisy . ,. Železnič. 490 41/2 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 410 4e „ Rak. uherské banky 490 „ Dolnorak, byp. ústavu 31/2 4% Kom. dí. úp.. 3l/ n „ 4 9 Zástavní listy Rak. hyp. banky 3v Prior. obl. spol. rak. míst. dral Buská státní půjčka z r. 1905 5% 4 2 Únorová společná renta (v pap.) Dubnová . . (ve sti.) 42 Kvělnová 4 » (v pap. 4% Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . . 4 %. » korunová renta. . . 4% » investiční . . . . 3 1 / 2 e Česká oskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . » Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka. .. Pražská úvěrní banka . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Kralové Živnostenská banka. . .. Haličská akc, hypoteční banka. Rakousko uhersků banka . . Českomoravská strojirna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . .. Česká spole nost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská ceme ntárna . . .. Poldina hut . . . . Pražská železářská společnost . První česká raď. v Modřanech „ tov. orient. cukrov.
#34 alto_textblock #34
. . . . . . . . . . . . . . Z kasovních paplrů: 23. ledna 28. ledna n Concordia . . . . . . . . . 293.25 292.— Eseliweilské . . . . . . . . 186.50 187 — Geiswesáské . . . . . . . . 172.— 172 40 Hochdahl . . . . . . . . . 86.25 86. 75 Kalovické. . . . . . . . . 246.50 250.75 Wilhelm . . . . . . . . . 250.— 250 25 Phönix . . . . . . . . . . 169 37 170.— Rh. Stahl . . . . . . . . 164.— 162 25 Weslpbaha . . . . . . . . 198.— 201.50 Úrenstem . . . . . . . . . 187 75 188 25 Rh. Metall . . . . . . . . 95 75 95.50 Hasper . . . . . . . . . . 153.50 154. — Donnersmark . . . . . . . 338— 341.— Vulcan . . . . . . . . . . 230.— 230. 50 dismark . . . . . . . . . 266.— 265 50 Caro. . . . . . . . . . . 95.60 95.75 Hoesch . . . . . . . . . . 223.25 223.— Georg Marie . . . . . . . . 41.10 41.30 Königsb. . . . . . . . . . 192.25 193.25 Rombacher . . . . . . . . 153.25 155.75 Z Berlina, 29. ledna. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kredutky 199.—, státní dráha 145.20, lombardy 17.10. Smýšlení klidné. Z Berlina, 29. ledna. K. k.) Kreditky 198.90, ber- línská obchodní 172.—, darmštadtská banka 130 70, německá banka 244.90, diskonto komand. 186.20. drážďanská banka 150.40, národní banka 123.70, státní dráha 145.20, lombardy 17.—, Kanada 171.70, Baltimore 111.30, dráha Henri 110.90, bochumsce 220.—, dortmundské 60.—, Laurina huť 198.70, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 186.10, harpenseé 190.70, Hibernia —.—, Packet 112.60, Lloyd 92.50, dynam. trust —.—. Smýšlení dosti pevné. Z Hamburku, 29. ledna. (K. k.) Rak. stříbrná renta 97 50, rakouská zlatá renta 98.50, uherská ztatá renta 93.10, italská renta 104.30, kreditky 199.—, osy z r. 1860 —.—, státní dráha 145.—, lombardy 17.05, stříbro 70.50 zboží, 70.— peníze. Smýšlení pevné. Z Prankiustu. 29. ledna. (Telegr. závěr. kursy.) Uvěrní akcie 199.— ascie společnosti státní dráhy 145.30, iombaroy 17.10, papir. renta —.—, stři- prna ranta 98.15, rak. zlatá renta 98.30, 4o zak. korun. renta 94.75, uherská zlatá renta 93.35, uher. korunová renua 91.80). Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 29. ledna. (Dodalečná bursa. Úvěrnl skcie 199—, státní drana 145.30, tombardy 17.10. Z Londýna, 29. ledna. Konsoly 831/2%, Ruple 62/, japouska renta 843/4, španělská renta 94. 75. uberská zlatá renta 92.—, Kanada pac. 176.— diskont 254, lombardy 41/4, italská renta 102.25. stříbro 23.75, směnky na Vídeň —.—. — Smýšlení
#35 alto_textblock #35
Pařížská bursa. Z Paříže, 29. ledna. (Počateční bursa.) Sproe. renta 96.57. Smýslení uhájené. Z Pařise, 29. ledna. (Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. renta 96 52, stalská renta —.—, rakouský pozemkový úvěr. ústav 1130.—, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25 17, rakou- ská zlatá renta 99.—, uherska zlata renta 93. —, otomanská banka 706.—, tabákova ražie 354.— ruské 1906 98.82, turecké losy 175.50. — Smýšlenl uhájené. Pražská bursa. V Praze, 29. ledna. Ofiejalní záznamy znějí:
#36 alto_textblock #36
Trhy na zboki. Plodinová bursa. V Praze, 29. ledna. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice ťeská 1908 77—81 kg 12.30, 12.70, rakouska ——, vadna — — —.—, uherská — kg - —.—, žito české nové 1908 72—75 kg 9.90, 10.25; ječmen výběr 10.10, 10 25, I. jakosti 9.75, 9.85, střední 9.45, 9.55, merkunt. 9.20. 9..25; ovea prima 860, 8.65, merkantilní 8.50, 8.55, oves k setí 8.85, 9.25, kukuřice 1908 8.43, 8.50, 1907 0 . —. 10.—, cinguanlinová 1907 10.—, 10 25; vike v če-
#37 alto_textblock #37
„
#38 alto_textblock #38
.
#39 alto_textblock #39
„
#40 alto_textblock #40
» „
#41 alto_textblock #41
„
#42 alto_textblock #42
„
#43 alto_textblock #43
„
#44 alto_textblock #44
.
#45 alto_textblock #45
a
#46 alto_textblock #46
146.25 172.—
#47 alto_textblock #47
145. 75 172 90
#48 alto_textblock #48
Penize] Zboží
#49 alto_textblock #49
101.50 102.50 96.75 97.75 90.— 91.— 99.50/ 100.50 95.— 96.— 95.— 96.— 95.— 96.— 95.— 96.— 95.25 96 25 93.— 94.— 99.75 100.75 99.75 100.75 100.—
#50 alto_textblock #50
100.30
#51 alto_textblock #51
98. — 93.— —.— 103 2 95 85 96 85 94.10 93 10 93.90 94.90 100.50 101 50 96.— 97 — 100.— 101.— 93.25 91.25 93.— 9 1. — 92.75 93.75 99.— 99.35 93.— 97 65 98.65 26.50 97.50 88.— 95.50 77.50 96 — 9e.10 94-l 114 75 94.10 83 90
#52 alto_textblock #52
94.—
#53 alto_textblock #53
89.—
#54 alto_textblock #54
96.20
#55 alto_textblock #55
97.25
#56 alto_textblock #56
89.—
#57 alto_textblock #57
88.—
#58 alto_textblock #58
96.50 78.50 96.5 97 75 97.75 94 90 94.3 14.95 94 30 8F.10 —.—
#59 alto_textblock #59
97 55
#60 alto_textblock #60
57 5
#61 alto_textblock #61
245.— 246.— 120).— 415.— 400033 — 201.— 193.— 391.— —.— —.— 597.— , 99.— —.— 63 — 444.— 450.— 241.75/ 2 43 75 562.—566 — 1758 1769 885.— 915.— 424. 125.— — —.— 186.— 188.— 880.9 10 — 390.— 410.— 212.— 2 4.— 417.— 421.— 2375 2385 —— —.— 250.— 270.—