#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
enaědělství
#3
alto_textblock
#3
Obchod —Prčrysl
#4
alto_textblock
#4
Finančnictví
#5
alto_textblock
#5
Příloha „Národních Listů“ kčíslu 30. ze dne 30. ledna 1969.
#6
alto_textblock
#6
Měd.
#7
alto_textblock
#7
Telegrafické zprávy.
#8
alto_textblock
#8
Bankovní otázka v Ubrách
Z Pešti, 29. ledna. (K. k. uh.) Bankovn
výbor konal o 5. hod. odp. schůzi, za předsed-
nictví hr. Th. Batthyanye.
M.-p. dr. Wekerle sdělil, že vypracován byi
tlaborát na podkladě kartelovaných bank.
Dotýká se delailů nejen stadia přechodního, nýbrž
i definitivního stavu, ale min. předseda nepokládá
účelným probíruti jednotlivosti, předně proto, že
na základě tohoto podkladu se vyjednává a bylo
by povážlivé pčedem mluviti o těchto jednollivostech
a za druhé přejí si jednotliví členové vlády ještě.
aby mohli projevili o tomta elaborátu svoje mínění
Tak pracuje nyní ministr obchodu na doplňcích. Není
účelným před delinitivaím dohotovením elaborštu
něm se šíriti. Doufá, že na tomto poůkladě bude
lze již v nejbližší době, snad již během příštího tý-
dne zabájiti vyjednávání s delegářy rakouské vlády.
Předseda hr. Batthyany navrhl, aby vzhledem
ku prohlášení min. předsedy sešel se výbor opět
v II. polovici února a zahájil meritorní porady
bankovní očázce.
Ref. Helló připojil se k tomuto návrhu a po-
znamenal o vyjednávání, jež má mezi oběma vláda-
mi býti zahájeno, že, dojdo-li mezi oběma vládami
k dohodě, může se tak státi pouze tak, že cedulová
hanka každého státu bude míti svůj oddělený orga-
nism, úplně odloučený akciový kapitál, jakož i svoj
individualitu, opirající se o úplně oddělený kmenový
kapitál. Podobné kartelové dohody mezi bankami
nejsou myslitelny jinak, než že oba cedulové ústavy
zachovají svoji samostalnost.
Rečníci strany neodvislosti prohlásil
rovněž, že je bezpodmínečně nutno trvati na zásndě
samostatné banky a že kartelovou banku lze
rozuměti jen v tom smyslu, že uherská banka za-
chová si úplnou samostatnest
Posl. Babocsay (neodv. lev.) navrhl vyzvati
vládu, aby ce nejrychleji skončita vyjednávání s ra-
kouskeu vládou v otázce bankovní a zaujtla pei
těchlo vyjednáváních stanovisko pro samostat-
nou uherskou banku.
Posl. Teleki (str. neodv.) prohlásil, že dříve
Hřeba zříditi samostatnou uberskou banku
pak teprve má učiněn býti pokus uzavříti kartel.
Posl. Ugron (str. neodv.) soublasil by se zří-
zemím kartelové banky jen, kdyby zřízení úplně sa-
mostatné uherské banky postavily se v cestu nepře-
konatelné obtíže.
Výbor usnesl se, že dle návrhu předsedova přiští
schůze bude koncem února. V ní má podati zpravoda
svůj zdůvodněný návrh. V této schůzí bude zahájene
meritorní jednání o zásadní částí bankovní otázky.
Úroková míra v Německu nezměněna.
Z Berlína, 29. ledna. (K. k.) Na dnešn
schůzi ústředního výboru Říšské banky německé
dovozoval její ředitel, že stav ze dne 23. t. m.
byl uspokojivý a zůstal tak až do 28. t. m.
Daněprostá zásoba bankovek činí 265 milionů
marek naproti loňským 78 mil. marek. O sní-
žení diskontu nelze jednati; politické poměry se
dosud nevyjasnily, kursy devis jsou ještě vy-
soké a v poslední době nastal odliv zlata do
ziziny, třebas ne značnou měrou. Dále působ
na mezinärodní peněžní trh též emisse nové
zuské půjčky, jejíž záčtování není ještě skon-
teno, jakož i emisse uherských pokladních po-
nkázek.
#9
alto_textblock
#9
st Z Pešti, 29. ledna. (Zvl. telegram » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 6000 q o 5 hal.
levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská 8
kg K 13 35, 77 kg K 13 05, 76 5 kg K 12 65
snětivá peštská 79 kg K 13.35, 76 kg K 13 05.
stolnobělehradská 78 kg K 13.20, horňácká 75
kg K 12 90, bačská 77.5 kg K 13.20, 77 kg
K 12.60, snětivá podunajská 77 kg K 12 774.
a přísadou mezö turská 80 kg K 13 45; žit
K 9.80 až 9.85; oves K 810 až 8 80
kukuřice K 7.— až 7.05; ječmen k
8.20 až 8 40.
Terminový obchod byl klidný.
K večeru znamenala: pše nie s na duben
K 12 64, na říjen 10 78; žito na duben
K 10.02, na říjen K 904; oves na duben
K 8.60; kukuřiee na květen K 7. 27
řepka na srpen K 13 95.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Mrzne.
#10
alto_textblock
#10
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yerku, 29. ledna. (Peněžní burse
Závěrečné smýšlení peněžní obursy slabé.
Obrat akcli 620-000 (690.000).
Uulon-Paeifie 174.— (1773/2).
Kanada Pučilte 1711/2 (1721/2).
Uuited States Steel Corporian 52.25 (523/.)
Baitlmore and Ohio 1113/% (111 /%).
Káva.
29. ledna
28. ledna
Rle fatr čls. 7 . . . . . 7.50
750
na leden . . . . . . . 5.95
5.95
na březen . . . . . . 6.65
6.05
Cukr.
29. ledna
28. ledna
Cukr Falr Muse.) . . . 31?
3.17
Tuky Westera Stenm . . 10.05
10.
Luky známka Wileox . . 10.25 10.15
Pšenice.
Z Nového Yorku, 29. ledna. (Obilui burse
Sm, šlení obilní bursy ustálené.
29. ledna
28. ledna
pohotová nová sklizeň . . 110v,
110
na květen.
. . . . 111.25
10
na červenec . . . . . . 147 104. 50
Kukuřiee
29. ledna 28. ledn
na květen. . . . . 70.25
na červenec . . . .
701
70.—
na září . . . . . . . . 69,
Petrolej
29. ledna 28. ledn
rafinovaný, kesonový . . torepo
10.90
8.50
raflnovaný Standard Whlte 8.50
Kovy.
z9. ledna 28. ledna
13.87
14.12
14.— 14.12
.
. . 2725 27.45 27.37 27
Železo čis. 2. . 1675 1725 16.75 172
Barlna.
Z Nov. Torku, 29. ledna. (Itavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly daes ostabeny mdlými zprá
vami z Liverpoolu a prodeji, kouétly však ustá-
leně.
29. ledna 28. ledna 27. ledna
pohotová . . . . 9.85 10.— 3 90
9.60
9.52
na leden . . .
9.60
na březen . . . . 9.59 9.69
na květen . . . . 9.50 9.61
9 55
na říjen . . . . 92 9.33 9 30
Zavěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orleanu, 29. ledna. Na březen 9.54
(9.64), na květen 9 60 (9.71.
#11
alto_textblock
#11
K otázce českého pokrač. školstv
živnostenského v Dol. Rakousích.
Zemským zákonem o živnostenských ško-
lách pokračovacích ze dne 30. listopadu 1907.
č. 171. z. z., platným pro Dolní Rakousy, upra-
veno pokračovací školství v této korunní zemi.
Všude jinde v Předlitavsku chybí pokračovacímu
školství živnostenskému zákonný podklad. Zákon
dolnorakouský, jenž po stránce věcné a formální
v nejednom směru nevyhovuje, stal se pověst-
ným nikoliv pro svůj obssh, nýbrž proto, že
v § 2. ustanovil němčinu jako jazyk vyučovael
na pokračovacích školách živnostenských v Dol.
Rakousích.
Vedle škol veřejných, povinných, organiso-
vaných dle I.—VII. hlavy eitov. zákona, zná
zákon ještě školy dobrovolně zřizované
(hl. VIII.), ohledně nichž ustanovení o německé
řeči vyučovací neplatí. Vyložil jsem již
v »Právnických Rozhledech« *) podrobněji ne-
snáze, jež vzniknou dobrovolným českým ško-
lám pokračovacím. Hlavní závada spočívá jednak
v tom, že učňové, soukromou pokračovaci školu
navštěvující, nejsou osvobozeni od návštěvy ve-
řejných škol povinných (srovn. § 99. b] ž. ř.
V. hl. citov. dolnorak. zákona [88 21., 23 , 24
a VIII. hl. 2. odst. 8 52), jednak v tom,že
teprve přiznání rázu školy povinné škofe sou-
kromé má v zápětí osvobození učňů od návštěvy
příslušné školy veřejné a že přiznání toto jes
českým školám téměř nedostižné.
V § 52. cit. zákona z 30. listopadu 1907
se totiž ustanovuje: Jestliže organisace některé
dle hl. VIII. dobrovolně zřízené živn.
školy pokračovací odpovídá organisačnímu usta-
novení III. hl. a jestliže její vydržovatelé, po-
davše výkaz o trvalěm zajišlění prostředků
pro vydržování školy o to zažádají, může zem-
ská školni rada za souhlasu („Zustimmung“)
zemského výboru, obchodní a živnostenské ko-
mory a obecního zastupitelstva přiznatí takovét
škole ráz školy povinné a tím i veřejné, a usta-
noviti jí zároveň přiměřený obvod školní.
O stížnostech na rozbodnutí zemské školní
rady rozhoduje ministerstvo veřejných praei
v dchodě s ministerstvem obchodu. Jest zřejm ,
že souhlasu řečených 4 instancí pro školu s če
skcu řečí vyučovací nikdy docíleno nebude
útěcha, že jest možno se odvolati k minister-
stvu, jest velmi slabou. Leč i kdyby dobro-
volně zřízené škole byl přiznán ráz školy po-
vinné, má jí opět býti odejmut, jestliže odpadne
některý z předpokladů, za kterých jí byl ráz
povinné školy přiznán, zejména nelze-li podnti
výkazu o tom, že jsou trvale zajištěny prostřod-
ky k vydržování školy, nevyhovuje-li pokračo-
vací škola a její výbor předpisům zákona atd.
Stanovy takověto školy, jednací řád a složení
jejího výboru podléhají. Schválení zemské škol-
ní rady. I tu se opět objeví otázka jazykovál
Omezujeme se na vytčení těchto hlavních
vad zákona. Dosěhnouti pro pokračovací školu
českou ve Vídni rázu povinnosti jeví se takměř
nemožným. Učedníci, navštěvující soukromou,
dobrovolně zřízenou školu českou, jíž ráz po
vinnosti (dle hl. VIII., § 52.) nebyl přiznán,
nejsou však osvobozeni od návštěvy příslušné
povinné školy veřejné a musili by pak navště-
vovati školy dvě, jednu (německou) povinně,
druhou (českou) dobrovolně. To však při trva-
jících poměrech v živnostech není možno a jest
i z důvodů pedagogiekých povážlivo. Jisto jest,
že zákon z 30. listopadu 1907 neposkytuje
českému pokračovacímu školství v Dolních Ra-
kousích pražádné možnosti utěšenějšího rozvoje
a jen velmi obmezenou možnost vzniku.
Snad by bylo nejúčelnějším řešením celé
otázky zavedení důkladných jazykových
kursů pro české učně, navštěvující německé
pokračovací školy ve Vídni, v nichž by uční
byla poskytnuta příležitosť všestranně vzdělati se
v jazyku mateřském. Ve Vídni jest rozhodujícím
ještě další moment. Živnostenské školy pokra-
čovací jsou tam velmi značnou měrou zodbor-
něny dle jednotlivých živnostenských odvětví
převážná čásť učňů a to právě zdatnějších, na-
vštěvuje odborné školy pokračovael, jichž
jest ve Vidni asi čtyřicel.
Učňů jest značně přes 40.000 a z nich na-
vštěvuje odborné školy pokračovací bez mála
15.000. Na některých odborných pokračovacích
školách jsou Češi velmi četně zastoupeni (73.
32, 28, 15, 14 atd. proceni). Zřízení i vydržo-
vání odborné školy pokračovací, zvláště je -li opa
třena také dílnami, jest velmi nákladný
a nutno uznati, že četné odborné pokračovae
školy ve Vídni jsou výborně vypraveny. Tat
okolnost nepochybně přivábí četné české učně do
německých odborných škol pokračovacích, kde
dojdou dokonalejšího vzdělání odborného, než
na všeobecných školách pokračovacích, nebo n
odborných nedoslatečně vypravených.
Zřízení kursů jazykových pro české učně
německé školy pokračovací navštěvující, zdá se
tudíž prostředkem účelným a poměrně levným.
Tím nemá býti zrazováno od zakládání dobro-
volných (soukromýck) českých škol pokra čova-
efch, jestliže lépe informovaní činitelé místní by
potřebu jich uznávali. Kéž podaří se obětavé ná-
rodní svépomoci alespoň z části překonati na
kupené překážky a potížel
#12
alto_textblock
#12
Postátňovací akce.
#13
alto_textblock
#13
V debatě, jež vedena byla ve výboru že-
lezničním rady říšské, uvedl posl. inž.
Neumann mezi jiným též pro širší veřejnost
zajímavá data o dopravním ruchu v nádražíeh
pražských. Dle statistiekých výkazů činil roční
obrat vagonů r. 1907 na nádraží Frant. Josefa
750 080 t. j. průměrně denně 2084; —
v Nuslích 908.046 čili denně 2488; na Smí-
ehově 1,217.166 čili 3334 denně; v nádraži
spol. st. dráhy 416.701 t. j. denně 1142.
#14
alto_textblock
#14
*) JUDr. Václav Schuster: »Zákon o pokračova-
cím školství živnostenském v Dol. Rakousích pe
stránce národnostní« v e. 5. ze dne 10. ledna 1909.
#15
alto_textblock
#15
JUDr. V. S.
#16
alto_textblock
#16
krel-
#18
alto_textblock
#18
Doprava cestujíeíeh, z Prahy odjiždějícíei
r. 1907 jeví se následovně:
Nádraží Frant. Jos. . . . . 1,200 000
» Nusle Vršovice . . . 92 000
» Smíchov
. . . 440.000
» Praha sp. st. dr. . . 1,290 000
» severozáp. dr. . 590 000
» Karlín st. dr. . . . 302 000
» Bubna . . . . . . 82 000
47. 000
» Libeň sev. -z. dr. . .
te Úhrnem osob 3.043 000
Počitá-li se příjezd cestujících do Prahy n
zmíněná nádraží okrouhle na 4,000 000 osob,
tu jeví se počet osob, jež pražská nádraží
ročně vypravili musí, eifrou 8 milionů.
V další své řeči poukázal posl. Neu-
mann na důležitou okolnost, že z tratí spol.
spol. st dráhy leží 587 km. v král. českém,
543 km. na Moravě a 233 km. v Dol. Ra-
kousích. Postátněním spol. st. dráhy (1363 km. ).
severozápadní dráhy (938 km.) a jihosevero
německé sp. dráhy (285 km.) dosálmnou c.k
sl. dráhy dělky 18.100 km, na nichž bude
zaměstnáno 180 000 želez, zřízeneů.
#19
alto_textblock
#19
Z trhů peněžních, 29. ledna. (Zvl. zpr. »N L
Praha. Na dnešní burse převládalo smýšlení
pevně a sjednány závěrky akeií Hosp. úvěrní banky
za K 392.—, akcif Pražské úvěrní banky za K 597.-
a K 598.—, dále akcií spol. pro průmysl cukerní z
K 187.— při ofic. záznamu K 186.—. Ža akcie První
čes. akc. pojišť. na život (zbož!) uváděno K 268.—
ale zůstaly bez peněžilého podání. Jinak podáváno
akcie: České průmysl. banky K 415.—, »Merkuru
směn, akc. spol. K 601.—, České banky »Unione
K 245.—, Zajišť. banky K 201.—, Živnostenské banky
K 241.75, Králověhradeckého úvěrn. ústavu K 444.—
Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labe
K 450.—, Akciové továrny na vyrábění umělých
hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské to-
várny na kávové náhražky K 715.—, Podolské
cementárny K 202.—, pivovaru v Českých Budě-
jovicích K 880.—, strojírny Daňkovy za K 424.—
První českomoravské strojírny K 885.—, Škodo vých
závodů K 277 50, P.vní české akciové továrny orien-
talských cukrovinek K 250 —, Západočeských to-
váren kaolin, a šamot. K 490.— peníze.
Vídeň. Na začáteční burse panovala pevná
tendence. Ruská cirkulární nuta sesílila naději na
dohodu mezi Tureckem a Bulharskem a jinak dosly
příznívé zprávy o sestátnění, které působlly dobrým
dojmem. Místní a pešťské nákupy vzbudily živější
reprisu zejména v kreditkách a akcjích státní dráhy
Na polední burse z počátku potrvalo slabší smýšlen
následkem zpráv z bertínského baňského trhu. P -
zději však nastalo také v Berilně zotavení a ozná-
mená baissa ruských papírů nepůsobila žádným de-
jmem. Kreditky, uherské kreditky, eskomptní banky
a hypoteční banky, jakož i několik lokálních baní
byly vyšší, akcie státní dráhy z počátku stouply, al
jenom částečně. Apinky byly pevny, rýmavské upev
něny, pražské železářské nezměněny. Trh k uklá-
dání rovněž nezměněu! na eskomptním trhu peníz
nezměněny 31/2—53/44 v.
O hospodářských hásledcích tureckého boykoln
má »Volksw. W.« podle »Konst. HI. B.« zajimav
zprávy. Vyjímáme z nich: Nešťastný turecký boykol
rakouských výrobků způsobil úplný pokles všeobecné
obchodní situace v Cařihradě. Z boykotu mají zvlášt
domácí obchodníci turečtí nesmírné ztráty, ji chž nikdy
nenahradí, kdežto rakouský obchod a průmysl je
oželí. Ten našel si již nová odbytiště, ztráty ture-
ckého obchodu však trvají. Boykot ovšem nevyšel se
strany turecké, nýbež se strany, které záleželo na
tem, by nahradila zboží rakouské zbožím svým. Poně-
vadž turecké sebevědomí více než annexi Bosny
Hercegoviny dotčeno bylo prohlášením bulharské
samostatnosti, zabráním dráhy východní a annerí
Východní Rumelie, nemůže — vykládá se v řečené
stati — nezasvěcený pochopiti, že turecký boykot
vyhlášen byl jen proti rakouskému, nikoli však proti
bulharskému zboží. Vysvětlení je takově: bulharský
vývoz do Turecka je malý a zabývá se výrobky
o něž se jiné evropské státy nezajímají, rakouský
obchod s Tureckem byl však rozsáblý a zaujíma
produkty a fabrikáty, jichž dovoz do Turecka byl
konkurenčními státy již dávno sledován okem zá-
vistným. Na př. červené fezy mají teď uvnitě firmu
anglickou. Některé židovské a arménské firmy jsou
pouze filiálkami velkoobchodů manchesterských,
glasgowských, londýnských atd., což vysvětluje úča
stenství velkého počtu židovských a arménských ob-
chodníků při protirakouském boykotu: měli z něho
vlastní prospěch. Za to domácí turečtí obchodníci
stěžovali si na boykot ten, poněvadž některé výrobky,
jichž potřebují, dodává výhradně Rakousko; někteři
z těchto obchodníků byli hoykotem přímo zníčeni.
Boykotový komilét uspořádal v jajich prospěch v
Cařihradě — dobročinný koncert, jehož výtěžkem
však bylo uhraženo sotva jedno procento ztrát. Přes
škody bovkotu nechtějí se četní turečtí obchodníci
odvážiti toho, by nyní v Anglii objednávali zboží
které dosud objednávali v Rakousku, a to za menší
peníze. Dle výkazu celních úřadů tureckých škodl
protirakouský boykot také státní pokladně turecké
boykotem pozbyla dosud již 600.000 tureckých liber
Německé zlato do Vídně. Dle zprávy »N. W. T.e
zasíla se pořád ještě německé zlato z říšské banky
německé do Vídně. Poněvadž ze zlatých marek ně-
mechých hodí se jich pouze 80 procent za hranice.
vybírají se mince ty a jen bezvadné plynou do Vídně
ostalní zůstávají v Berlíně pro domácí oběb.
Z uberského textilnictví. Uherská a kciová společ-
nost textilníhu průmyslu v Ružemberku na uher-
ském Slovensku (po maďarsku Rózsahegy) vykazuje
v bilanci za minulý rok K 1 826.336.94 získu. Spo-
lečnost bude dle návrhu správní rady platiti 1090.
t. j. K 1,200.000 dividendy (40 K na akcii), K 308.981 9
věnuje fondu pro odpisy, jenž bude nyní čítati
K 4,760.700, reservnímu fondu připadne K 70 000
lak že činiti bude K 1,170.000; na účet dubiosníeio
pohledávek dá se K 118.139.50 a K 111.306.85, jež
zbudou po výplatě tantiem, přepíše se na nový účet.
Kadaňský cukrovar nezaslavil výrobu. Cukrcvar
v Kadani, majetek firmy Spiter a spen., hojovals
kartelem rafineril pět let proto, že od něho nedesta.
kontingent a zápasil preti němu tím způscbem že
vyráběl — první v Rakousku — méně cenně kruhy
rafinády, jež měly odbyt v Německu, ježte se jich
tam na četných místech uživá. Konečně kariel rafi-
nerii přiznal cukrovaru kadaňskému komtingent, na-
čež cukrovar ten upouští od výroby. Tate zpráva ko-
luje právě vídeňským tiskem; dle sdělení „Pr. Tagbl.
je však nepravdiva; ve skutečnosti cukrovar kada ňský
nejenem nezastavil výrobu, nýbrž zamýšlí zříditi s
ještě rafinerii.
První nepřijemnost bozeňíské agrární banky. Jak
známo, založili v nejnovější době Maďaři v Sarajevě
„Privilegovanou agrární banku bosenskou“, jež to-
prve onehdy zahájila svou působnost. Ve správní
radě její zásedal též Adam aga Měsiě, vůdce moha-
medánské strany bosenské, Měsič však vysloupil jiz
ze správní rady a zároveň ohlásil založení nové (mo
hamedánské) agrární banky pro Bosnu se zákludní
jistinou 4 milionů korun. Při tomto podniku stals
společnikem jeho Ali beg Kucukalič v Brčce, směro
datný velkocbehodník s ovocem, zvaný „š vestkový
Stokornifové renlevé ttry. Vyhláškou ministe-
stva financí, dne 28. t. m. vydunou, zmiňuje se 8i
vyhlášky ministerstva financi ze dne 6. března 1869
ř. z. č 29, dle něhož se při jednotné rentě obligace
na doručitele vyměňují za oblignce stejného druhu
#20
alto_textblock
#20
až do hranice 100 zl. čili 200 kor. Na místě před-
pisu toho platí dle nynější vyhlášky toto nové usta-
novem: nyní vyměňovati se budou obligace na doru-
čilele, kusy po 20.000 K (10.000 zl.), pak po 2000 K
(1000 zl.) a po 200 K (100 zl.) také za oblignee stej-
ného druhu po 100 kor. (50 zl.) a za stejných lhůt
úrekovaních. Za výměnu dlužno zaplatiti poplatek
za blanket, kterýžto poplatek lze vyrovnuti téz
úrokem,
Těžha uhli ve Spojených státech americkýchz
rok 1908 odhaduje se dle výpočtů stálních inspeklorů
dolů na 338.688.000 tun měkkého uhlí (388.222,g6
tun v r. 1907). Na této těžbě mají jednotlivě státy ten-
to podil, v tisících tun. vyjádrený: Alabama 11.950
(1907: 14.418); Colorado 9773 (10.920); Illinois
48.000 51317); Indiana 12.000 (11.692); Kentucky
9526 (10.207): Ohio 30.000 (22.466): Pennsylvania
118.309 (149.759): Západní Virginia 44.091 (47.206)
Anthraeitového uhlt vytěžily: Colorado 50 000
(r. 1907: 45.113 t), Nové Mexiko 10.000 t (r. 1907
17.000 t), Pennsylvanía 80,240.000 t (r. 1907
86.279.719 t), dohromady 80,280.000 t (r. 1907
86,341 832 t.
O zakládání nových podniků průmyslových má
„Boh.“ tyto zprávy: podnikatelé Hahn a Bielhof v
Teplicích zřizují tam továrnu na výrobu margarinu
Podnikatelé Sigm. Reimann a spol. zamýšlejí zří-
diti v Mladkově u Králík mechanickou tkalcovnu za-
tím o 250 stavech.
Z amerického trhu železářského. „Iron Mon-
ger“ přináší tuto týdenní zprávu o americkém trhu
železářském: Obchod je neuspokojivý Pred vyříze-
ním otázky tarifní nelze očekávali silných nákupů
Cbchod se surovým železem je klidný za cen upev-
něných. V oboru hotového materiálu začínají menší
závody snižovati ceny plátů o 1 dolar, avšak velní
výrobci trvají neochvějně na dosavadních cenách.
Úprava usancí pro odpadkovou bavlnu a přízi
Sdělili jsme již, že za součinnosti bursovní komory
vídeňské jedná se o úpravu usancí pro odpadkovou
bavlnu a přízi. Dne 27. l. m. konala se ve Vídnio
věci té porada, jíž se zůčastnili zástupcové bursovní
komory vídeňské a pražské bursy plodinové i peněžní,
jakož i obchodní komory liberecké, pak zástupcové
spolku tkalcoven bavlny a obchodníků s odpadkov ou
bavlnou a přízl. Pražskou bursu zaslupovali pp. bar
Eug. Kubinský. Bedř. Perutz, M. Schick, Rich. Mo-
raweiz a tajemník Leipen. V debatě projednány byly
nejdůležitější otázky, věci se týkající, zvláště pojem
odpadkové příze Za souhlasu účastníků byl pojem
tento určen a vymezen. Dále bylo usneseno upraviti
otázku číslování co možná souvisle s anglickou sou-
slavou, platnou již pro jemnou přízi a zrůzniti při-
pustnou délku pro přízi až k číslu 4, po případě i nad
číslo to. Většina znalců vyslovila se pro nezměněně
přijetí anglické svijné délky 137 cm, kdežto liberečtí
přádelníci odpadků prohlásili, že nemohou přijati než
nanejvýše 130 centimctrovou délku svijnou. Dále
upraveny byly tři případy prodejův odpadků a to
co do množství: prodcj neobmezené celé produkce,
prodej calé produkce s připojením příbližné čislice
orienlační a prodej množství presně vyčisleného
s přípustnými odchylkami. Co do jakosti doporučeno
bylo pro oba hlavní případy — prodej dle vzorkua
dle původu — zavěstí volnost, která by se podle roz-
sahu konstatované nedocenností ve tři stupně rozli-
šovala. Ostatní otázky upraví subkomité!, který se
sejde v Praze.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v- Li
toměřicích na jmění Emilie Neumannové
obchodnice se smíšeným zbožím v Trnovanechu
Teplic. Konkursní komisař přednosta okresního soudu,
správce dr. Polaček, advokát v Teplicích. Lhůty 3.
28. únera, 3. března.
#21
alto_textblock
#21
Trhy.
#22
alto_textblock
#22
Trh na hovězí dobytek koná se v Domažli-
cích dne 4. února. — Výroční trh na hovězí dobytek
koná se v Kácově dne 3. února. — Výroční trh
v Horažďovicích, připadající na den 2. února
koná se teprve ve čtvrtek 4. února t. r. — Výroční
trh dobytčí v Uh. Brodě bude se konati v ponděl
dne 1. února t.r.
#23
alto_textblock
#23
Tržní zprávy z venkova.
Z Domažlic, 28. ledna. 1 hl pšenice K 23.—
žita 18.50—19.—, ječmene 18.20—18 50, ovsa 15.50
až 16.—, másla kg 2.—, vajec- kopa 5.—.
#24
alto_textblock
#24
Banky, záložny a speřitelny.
Česká eskomplní banka v Praze. Bilance Česk
eskomptní banky vykazuje za rok 1908 čistého získu
K 1,348 55317. Správní rada této banky usnesla s
ve včerejší schůzi své valné hromadě navrhnouti, aby
z dotyčného zisku vyplácena byla 10% dividenda
aby zbytek byl připojen po srážce stanovami přede-
psaných kvot k dosavadnímu přenosu zisku
#25
alto_textblock
#25
Prny peněznt.
#26
alto_textblock
#26
Vídeňská bursa.
x. Z Vídně, 29. ledna. (Telegram »NArodníeh
Listů«.) Po burse. Kreditky 62975, uherské kre-
dilky 729.25, anglobanka 293.50, bankovní jednota
514.25, unionka 533.50, länderbanka 438.—, státní
dráha 676.50, jižní dráha 100.—, polabská drába
448.50, severozáp. dráha 448.50, turecké tabákové
326. -, rýmavsko muráňské 530., alpinky 627.75.
květnová renta 94.10, uherská korunová 91.—
turacké losy 18425, marky za hotové 116.03, ultimo
117.01. Smýšlení upevněné.
Závěrečně kursy
Zástavní listy:
29. ledna. 28. ledn
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 95.— 95.—
(proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95 25 95. 25
4proc. Hypol. banky kr. českého 89.60 89. 60
3t/zproc. Hypot. banky kr. českého 96.45 96.45
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99.75 99 75
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 98.— 98.—
Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.—
x Z Vídně, 29. ledna. (Tellgram. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amslerodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.45.
198 65, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —
Brussel šek na kr. lhůly za 100 fr. —.—, — .—
——, Německo šek na
Brussel na delší ih. —..
krátké lhůty za 100 mk. 116.8712, 117.0712, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.721/2, 239971/2, Londýn na delší lh.
—.— —.—, Nový York za 100 dollarů —
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94 90.
95.021/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů 251.—
252.—, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Pařiž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.45, Paříž delst
—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
th.
95.20, 95.321/2, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary.
šek a krátké lb. 95.20, 95 321/2, na delší lh. —.—
—.—.
Rerlínská bursa.
Z Berlína, 29. ledna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
29. ledna 28. ledna
Rakouské kreditky. . . . . . 198.40 198.40
Státní dráha . . . . . . . 145 25 144.75
17.—
17.—
Lombardy . . . . . . . .
186. 50
185 25
Diskonto . . . . . . . . .
244 40
245.—
Německá banka. . . . . ..
172.—
171. 40
Obchodní společnost . . . ..
150 40
150.50
Drážďanská banka. . . . . .
220.25
220.50
Bochumské ocelarny . . . . .
193.—
199.25
. . .
Lauřina hut
60.—
60.40
Dortmund. Union lit. C. . . . .
190.50
190.75
Harpenská uhl. spol. . . . . .
186.87
185 8
Gelsenkirchen . . . . . . .
385.50
385 50
Consolidace . . . . . . . .
92 00
92.50
Severoněmecký Lloyd . . . .
112.60
112-0
Packet . . . . . . . . .
#27
alto_textblock
#27
Turecké losy
.
#28
alto_textblock
#28
Kanada
#29
alto_textblock
#29
klidné.
#30
alto_textblock
#30
se n
#32
alto_textblock
#32
vez
#33
alto_textblock
#33
Zástavní listy české hýp. banky 59%
40
„ 31/s
Základní úpisy české zem. banky 4 0
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
„ . . . , » (v K) 400
Mel. úpisy . „ » (ve zl.) 49%
„ . . vK) 40
Žel. , . , „
490
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 400
Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 1/2
Dlužní úpisy České prům. banky
41/ 29e
Dlužní úpisy Ústřední banky
4%
českých spořitelen .
Zást. listy Hyp. úslavu Městské
40 %
spořitelny pražské
50 %
Zástavní listy mor. hyp. banky
49%
4 %
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
4 0
Želez. úpisy
41/29
Zástavní listy L. mor. spořitelny
4 0
41/2
hal. zem. banky
4
4
Kom. dl. úpisy . ,.
Železnič.
490
41/2
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky
410
4e
„ Rak. uherské banky
490
„ Dolnorak, byp. ústavu
31/2
4%
Kom. dí. úp..
3l/ n
„
4 9
Zástavní listy Rak. hyp. banky
3v
Prior. obl. spol. rak. míst. dral
Buská státní půjčka z r. 1905
5%
4 2
Únorová společná renta (v pap.)
Dubnová . . (ve sti.)
42
Kvělnová
4
» (v pap.
4%
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . . 4 %.
» korunová renta. . . 4%
» investiční . . . . 3 1 / 2 e
Česká oskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . . »
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka. ..
Pražská úvěrní banka .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Kralové
Živnostenská banka. . ..
Haličská akc, hypoteční banka.
Rakousko uhersků banka . .
Českomoravská strojirna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . ..
Česká spole nost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská ceme ntárna . . ..
Poldina hut
. . . .
Pražská železářská společnost .
První česká raď. v Modřanech
„ tov. orient. cukrov.
#34
alto_textblock
#34
. . . . . .
. . . . . . . .
Z kasovních paplrů:
23. ledna 28. ledna
n
Concordia .
. . . . . . . . 293.25 292.—
Eseliweilské
. . . . . . . . 186.50 187 —
Geiswesáské
. . . . . . . . 172.—
172 40
Hochdahl .
. . . . . . . . 86.25 86. 75
Kalovické.
. . . . . . . . 246.50 250.75
Wilhelm . . . . . . . . . 250.—
250 25
Phönix . . . . . . . . . . 169 37 170.—
Rh. Stahl . . . . . . . . 164.— 162 25
Weslpbaha
. . . . . . . . 198.— 201.50
Úrenstem . . . . . . . . . 187 75 188 25
Rh. Metall . . . . . . . . 95 75 95.50
Hasper . . . . . . . . . . 153.50 154. —
Donnersmark . . . . . . . 338— 341.—
Vulcan . . . . . . . . . . 230.— 230. 50
dismark . . . . . . . . . 266.— 265 50
Caro. . . . . . . . . . . 95.60 95.75
Hoesch . . . . . . . . . . 223.25 223.—
Georg Marie . . . . . . . . 41.10 41.30
Königsb. . . . . . . . . . 192.25 193.25
Rombacher . . . . . . . . 153.25 155.75
Z Berlina, 29. ledna. (K. k.) V 1 hod. 15 min.
Kredutky 199.—, státní dráha 145.20, lombardy 17.10.
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 29. ledna. K. k.) Kreditky 198.90, ber-
línská obchodní 172.—, darmštadtská banka 130 70,
německá banka 244.90, diskonto komand. 186.20.
drážďanská banka 150.40, národní banka 123.70,
státní dráha 145.20, lombardy 17.—, Kanada 171.70,
Baltimore 111.30, dráha Henri 110.90, bochumsce
220.—, dortmundské 60.—, Laurina huť 198.70,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 186.10, harpenseé
190.70, Hibernia —.—, Packet 112.60, Lloyd 92.50,
dynam. trust —.—. Smýšlení dosti pevné.
Z Hamburku, 29. ledna. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 97 50, rakouská zlatá renta 98.50, uherská ztatá
renta 93.10, italská renta 104.30, kreditky 199.—,
osy z r. 1860 —.—, státní dráha 145.—, lombardy
17.05, stříbro 70.50 zboží, 70.— peníze. Smýšlení
pevné.
Z Prankiustu. 29. ledna. (Telegr. závěr. kursy.)
Uvěrní akcie 199.— ascie společnosti státní dráhy
145.30, iombaroy 17.10, papir. renta —.—, stři-
prna ranta 98.15, rak. zlatá renta 98.30, 4o zak.
korun. renta 94.75, uherská zlatá renta 93.35, uher.
korunová renua 91.80). Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 29. ledna. (Dodalečná bursa. Úvěrnl
skcie 199—, státní drana 145.30, tombardy 17.10.
Z Londýna, 29. ledna. Konsoly 831/2%, Ruple
62/, japouska renta 843/4, španělská renta 94. 75.
uberská zlatá renta 92.—, Kanada pac. 176.—
diskont 254, lombardy 41/4, italská renta 102.25.
stříbro 23.75, směnky na Vídeň —.—. — Smýšlení
#35
alto_textblock
#35
Pařížská bursa.
Z Paříže, 29. ledna. (Počateční bursa.) Sproe.
renta 96.57. Smýslení uhájené.
Z Pařise, 29. ledna. (Telegr. závěrečné kursy.)
Sproc. renta 96 52, stalská renta —.—, rakouský
pozemkový úvěr. ústav 1130.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25 17, rakou-
ská zlatá renta 99.—, uherska zlata renta 93. —,
otomanská banka 706.—, tabákova ražie 354.—
ruské 1906 98.82, turecké losy 175.50. — Smýšlenl
uhájené.
Pražská bursa.
V Praze, 29. ledna. Ofiejalní záznamy znějí:
#36
alto_textblock
#36
Trhy na zboki.
Plodinová bursa.
V Praze, 29. ledna.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
ťeská 1908 77—81 kg 12.30, 12.70, rakouska ——,
vadna — —
—.—, uherská — kg -
—.—, žito české nové 1908 72—75 kg 9.90,
10.25; ječmen výběr 10.10, 10 25, I. jakosti 9.75,
9.85, střední 9.45, 9.55, merkunt. 9.20. 9..25; ovea
prima 860, 8.65, merkantilní 8.50, 8.55, oves k setí
8.85, 9.25, kukuřice 1908 8.43, 8.50, 1907 0 . —.
10.—, cinguanlinová 1907 10.—, 10 25; vike v če-
#40
alto_textblock
#40
»
„
#46
alto_textblock
#46
146.25
172.—
#47
alto_textblock
#47
145. 75
172 90
#48
alto_textblock
#48
Penize] Zboží
#49
alto_textblock
#49
101.50 102.50
96.75 97.75
90.— 91.—
99.50/ 100.50
95.— 96.—
95.— 96.—
95.— 96.—
95.— 96.—
95.25 96 25
93.— 94.—
99.75 100.75
99.75 100.75
100.—
#50
alto_textblock
#50
100.30
#51
alto_textblock
#51
98. —
93.—
—.—
103 2
95 85
96 85
94.10
93 10
93.90
94.90
100.50 101 50
96.—
97 —
100.—
101.—
93.25
91.25
93.—
9 1. —
92.75
93.75
99.—
99.35
93.—
97 65
98.65
26.50
97.50
88.—
95.50
77.50
96 —
9e.10
94-l
114 75
94.10
83 90
#52
alto_textblock
#52
94.—
#53
alto_textblock
#53
89.—
#54
alto_textblock
#54
96.20
#55
alto_textblock
#55
97.25
#56
alto_textblock
#56
89.—
#57
alto_textblock
#57
88.—
#58
alto_textblock
#58
96.50
78.50
96.5
97 75
97.75
94 90
94.3
14.95
94 30
8F.10
—.—
#59
alto_textblock
#59
97 55
#60
alto_textblock
#60
57 5
#61
alto_textblock
#61
245.— 246.—
120).—
415.—
400033 —
201.—
193.—
391.—
—.—
—.—
597.— , 99.—
—.— 63 —
444.— 450.—
241.75/ 2 43 75
562.—566 —
1758 1769
885.— 915.—
424. 125.—
— —.—
186.— 188.—
880.9 10 —
390.— 410.—
212.— 2 4.—
417.— 421.—
2375 2385
—— —.—
250.— 270.—