ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 25e64040-66b6-11dc-9702-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Strana 4.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
27. června 1900. Číslo 175.
#4 alto_textblock #4
vídaná na podobných zábavách. Kdo máš v lásce »naši Matičku«, příjď a přispěj dle možnosti svou hřivnou. Cyrillo-Methodějská slavnost v Kar- lině zakončena bude dne 1. července t. r. lidovým představením lehkého slohu, jímž zvolen »Kulatý svět«, fraška se zpěvy o 4 odděl. od F. F. Samberka. Představení provedeno bude v divadle Variété v Kar líně ochotnickými spolky karlínskými: Č. O. J. »Klic- pera«, dramatickými odbory Dělnické besedy a Sokola z nichž vybrány síly rutinované, za režie osvědče- ného ocholníka Jana Kamelského. Ceny ku předsta- vení stanoveny nejlevněji, takže lze doufati v hojnou účast veškerého ochotnictva z Prahy i z předměstí tím spíše, jelikož tentokráte poprvé vystupují sdru- žené ochotnické spolky karlínské na jevišti velikém, aby ukázaly obecenstvu svoji vyspělost. Měšťanská beseda v Hodonině pořádá dne 29. června v 8 hod. več. ve dvoraně beseduího domu velký slovenský večer ve prospěch »Matice hodonské«. Slavnostní řeč promluví p. dr. Pavel Blaho z Uh. Skalice. Zpěvy nacvičil a jídí p. Hipolyt Hopp sbormistr Besedy. U klaviru p. Čeněk Damee.
#5 alto_textblock #5
Sokolský věstník.
#6 alto_textblock #6
Sokolstvo ohroženému území. Z územ ohroženého docházejí denně zprávy o útisefch. jakým vydáni jsou bratři naši na národnostním pomezí a v krajinách jazykově smíšených a bezohledném krutém boji, který v první řad vypovězen všem jednotám sokolským a členům sokolských jednot jakožto předním bojovníkům a chrabrým zastancům národnosti a jazyka na- šeho. Hlas trpřeích nemůže zůstati bez odezvy a proto usneslo se Sokolstvo pražské a okolní k podnětu České Obce Sokolské na tom, vý- mluvným a manifestačním způsobem projeviti svou solidaritu se strádajícími a pro věc českou trpicími bratry, ukázati, že jest ochotno jim po- skytnouti ruky pomocné v těžkých chvílích zou- falého jich zápasu. Za tím účelem pořádá v ne- děli dne 22. července t. r. opět »sokolský dene ve všech místnostech výstaviště a české dědiny v Královské Oboře. Pracovní výbor, záležejíe ze zástupeů všech pražských a okolních jednoo sokolských, zahájil již všestrannou činnost, aby pořad této významné slavnosti co nejpečlivěj byl upraven a aby o ušlechtilou zábavu vše- možně bylo postaráno. Na návsi české dědiny provede sokolská župa podbělohorská a doroso sokolský veřejná cvičení, na cvičišti k účelu tomu zvláště upraveném. Veškeré ženské odborr. tamburašské sbory a pěvecké kroužky spolu- působení ochotně již přislibily. Slavnostní výbor volá dnes již ke všem srdcím českým, zvlášt však k bratřím Sokolům, aby v přípravných pracích pořadatelstvu byli nápomocní, tak aby slavnost korunována byla skvělým výsledkem. — Živnostníci, hostinští i jiní podnikatslé, ji na umístění své při »sokolském dni« na výsta- višti reflektují, se vyzývají, aby přihlásili se v tajemnickém úřadě České Obce Sokolské su Choděrů« ve Ferdinandově třídě. Slet župy podbělohorské konal se dne 25. t. m. za příčinou 25letého trvání tělocvične jednoty břevnovské pod záštitou obecního zastupi- telstva břevnovského na rozsáhlém cvičišti zahradní velkorestaurace »Kajetánky«, jehož se zúčastnily různé deputace bratrských jednot s prapory. V po- ledne konala se valná hromada sna Královce«, načež odebral se průvod sokolský k radnici, kde starosta obce pan Blumentritt oslovil Sokoly vzletnou řečí Odtud nastoupen pochod »na Kajetánku«, kde 4. hodině konalo se cvičení při velice četné návštěvě obecenstva. Veškery výkony svědčily o značně vy spělosti Sokolů. Slavnost navštívil také starosia České Obce sokolské br. dr. Podlipný, který by přítomnými Sokoly hlučně pozdraven. Po cvičen uspořádana v zahradní restaurační místnosti přátelsk zábava s tanečním vínkem v sále. Za soumraku vypálen pyrotechnikem p. B. Hájkem velký ohňostro — Sokolský den na výstavišti. Schůze slavnostního výboru koná se ve čtvrtek 28. t. m. 8. hodině večerní v zasedací sini »Sokola« pražského — Ze »Sokola« pražského. Jednota zúčastn se v neděli 1. července otevření Sokolovny »Sokola nuselského; schůze členů přesně o půl 1. hodin odpol. v Sokolovně, načež pochod do Nuslí na se- řadiště. Zapotřebí četné účasti.
#7 alto_textblock #7
Schůze.
#8 alto_textblock #8
Dne 27.t. m.: Pěvecký kruh »Tovačov ský- v Praze má zkoušku o 8. hodině večer »u Donátů- na sbory určené ku XX. slavnosti Mistra Jana Husa evang. besedou dne 4. července t. r. na Žofíně po- řádané. — Spolek absolventů vyššíc prům. škol. odděl. stroj. má večer schůzi správ. výboru »u Pravdů« v Žitné ulici. — Spolek »Pa nicové« má v 8 hod. večer schůzi správního vý horu v místnosti p. Šustery ve Vítkově ulici. — Dělnická beseda v Karlíně má o 8. hodině večer schůzi správního výboru.
#9 alto_textblock #9
Zábavy. Měšťanská beseda v Praze. Dne ve středu za příznivého počasí koná se koncert hu- dební kapely p. J. Schustra. Začátek o půl 8. hodině večerní. Dne 8 července: »Sokol« žižkovský pořádá zahradní zábavu na Letné (velkorestanrace Letná). Na pořadu taneční zábava, tombola, koulen o ceny, večer benátské osvětlení (účinkují 2 kapely). Začátek o 8. hod. odpol. Vstupné v předprodej usoba 10 kr. Za nepříznivého počasí odloží se zá bava na 15. červenee
#10 alto_textblock #10
Výlety a vycházky. Jednota magistrátních a obecních úřadníků král. hlavního města Prahy pořádá zejtra ve čtvrtek prohlídku českého anatomicko pathologického ústavu. Schůze o půl 4. hod. odpo v Kateřinské ulici před českou pathologií.
#11 alto_textblock #11
Nepokoje v Číně.
#12 alto_textblock #12
V Praze, 26. června.
#13 alto_textblock #13
V dolní sněmovně anglické sdělil officiálne státní tajemník pro zahraniční záležitosti Brod rick, že veškeré spojení s činskou vládou pře stalo. Tedy nové potvrzení skutečného válečného stavu. Že se situace stále horší, hlásají zprávy jež docházejí. Tak je neodbytno rozhlédnouti s po válečných silách obou sporných stran : spo- jených moci a pak Činy. Stojí pak dle zpráv londýnských k dispo sici: Rusku tři válečné lodi, a to »Petropa- vlovský« o nosnosti 10..960 tun, »Sisoj Veliký- o 8800 a »Navarin« o 9476 tunách, křižáky »Rossija«, »Burik«, »Dimitrij donský« a »Ka nilov«, konečně dělové lodi » Bobr«, »Giljalde a »Korjec«. Německu: křižáky »Císařovna Augusta« 5956 tunách, »Irene« o 4330, »Gefion« o 4044. dvojice nejnovějších křižáků »Hansa« a »Hertha o 5539 tunách, pak dělová loď »Iltis« o 90 tunách Francii : křižák »D'Entrecasteaux« o 798 tunách, »Jean Barl« o 4044, »Descarles« 3970 tunách, pak dělová lod »Lion« o 476 tunách. Anglii: dvojice válečných lodl »Barfleure a »Centurion« s nosností 10.500 tun, pancé řové křižáky »Aurora« a »Orlando« o 560 lunách, dále dělové křižáky »Terrible« o 14.20 tunách, »Endymion« o 7350 tunách a »Piquee
#14 alto_textblock #14
o 3600 tunách, dělová loď »Algerien« o 1050 tunách, 2 ničící torpedové čluny »Whiting« »Fame«. Při Jankcekjangu čekají křižáky »Un- dannted« o 5600, »Hermione« a »Bonaventaree o 4360 tunách. Celkem má Anglie v čínských vodách daleko přes 30 lodí. Japonsko má po ruce proti Číně několil moderních křižáků, pak válečné koráby »Shili- shima« s nosností 14.850 tun, »Fadshi« 12.450 a »Yaskima« o 12.300 tunách. Všecký tyto lodi jsou u Taku. Nepatrné lodi mají v pečilském zálivu F kousko, Italie a Amerika; Rakousko, jak známo jedině dělovou loď »Zentu« Na veškerých těchto lodech je značný poče vojska. Čínské válečné loďstvo čítá asi 100 korábů z nichž však pouze 30 má vojenskou cenu. Obrněnce má Čína dva, a sice točitým věžemi opatřený »Ting.Yuen« a »Laí- Yuene První, z roku 1881, má dvojí šroub a rychlos 13.9 uzlů za hodinu; vykazuje nosnost 7430 a čítá posádku 250 mužů. Dělostřelecký ma teriál její skládá se ze čtyř děl o 350 mm. dále ze dvou o 150 mm., pak ze dvou 100 mm. osmí mitrailléz atd. »Lai Yuen« spuštěn r. 1887 má dya šrouby a rychlosť 15.7 uzlů za hodinu koráb je o 2900 tunách a čítá posádku 202 mužů; vyzbrojení jeho skládá se ze dvou dě o 210 mm., dvou o 150 mm., tří rychlopalných a osmi revolverových děl. Chráněných křižáků má Čína třináct sice: »Čao-Yong« a »Yang Uei« o 1350 tunách dvou šroubech a rychlosti 16 uzlů na hodinu posádka obou čítá 130 mužů, dělostřeleck materiál tvoří 2 desítipalcová děla, 4 čtyřpal- cová, 2 rychlopalná a 7 nových mitrailléz. »Či-Yuen« a »Shing- Ynen« o 2300 tunách mají dva šrouby, rychlost 18.5 uzlů za hodinu. posádku 204 muže a dělostřelecký materiál 3 děl o 210 mm.; 2 děl šestipalcových, 18 rychfopalných a 6 mitrailléz. »Hai-Shen«, » Hai- Čeu« a Hai-Ying« o 2950 tunách, dvou šrou- bech, rychlosti 19.5 uzlů za hodinu, posádku 250 muzů a třech 15 mm., osmi 105 mm. rychlopalných, šesti 37 mm. a šesti 20mm. dě- lech. »Hai Ši« a »Hai-Tien« o 4300 tunách. dvou šroubech, rychlosti 24 uzlů za hodinu s posádkou 400 mužů. Vyzbrojení jejichse skládá z 2 děl 203mm., 10 děl 120mm., 12 děl 47mm., 4 37mm. a 6 mitrailléz. »FI-Ceng« o 2500 tunách, dvou šroubech, rychlosti 13 uzlů za hodinu a posádce 25 mužů; dělostřelecký materiál záleží ze 2 devlt- palcových děl, 6 šestipalcových děl a 4 mitrai- léz. »Fi-Čing« o 1040 tunách, dvou šroubech rychlosti 16 uzlů za hodinu, má posádku 130 mužů, vyzbrojení jako předešlý. »Nan- Shuin « »Nan-Thing« o 2800 tunách, dvou šroubech rychlosti 151 uzlu za hodinu a 250 mužíek posádky, má 2 děla osmipalcová, 2 o 15 cm. 6 o 12 cm. a 8 nových mitrailléz. Kromě toho náleží Číně jeden menší křižál »Kiang.Ting« a šest minonosek: »Fei-Ying« Fei-Ting«, »Hai-Šing«, »Hai-Hoa«, »Hai- Ling« »Hai-Nji« různých velikostí. Ostatní koráby válečného loďstva jsou staré soustavy, ze dřeva a buď dopravní nebo parní a plachetní lodi. Činská vláda objednala loni u různých to- váronských družstev a společností dvě mino- nosky, jednu dopravní lod a několik malech dělových lodic k obraně ústí řek. Kromě toh vyjednávalo ministerstvo námořnictva o dodávku šesti obrněnců o 8000 tunách. Velení n čínských válečných lodích je ve- skrze v rukou Evropanů; prvne strojníci aředitelé dělostřelectv námořního jsou rovněž výhradn evropského půvo du. Výpočtem upotřebitelného válečného loďstva čínského není ovšem řečeno, že všechno je p hotově proti lodím států cizích. Je však n snadě, že v případě dalsího a většího konfliktu bylo by čínské loďstvo dříve na místě nežli po- sily pro loďstva státův evropských. Nezapomínejme, že posily vypravily a vy- pravují do Činy všecky hlavní státy evropské Rozsah možných hrůz na dalekém východé tím stejnoměrně vzrůstá a — rozřešení je daleko. Po dlouhém napjetí, čekání a nejistotě ko- nečně positivní zpráva: cizinecká vojska vtáhl do Tjencinu. Nejdůležitější cizinecké osadě do- stalo se tím ochrany a posily. Stavu anglickéh admirála Seymoura, který se vydal na Peking snad nyní dostane se podpory: tím, že část vojska, zaměstnaného boji u Tjencina, může mu vytáhnouti na pomoe.
#15 alto_textblock #15
Telegramy. Z Londýna, 26. června. (C.-B.) Noviny přinášejí včerejší šanchajský telegram, v němi praví se: Anglický křižák »Terrible« přibyl sem z Taku se zprávou, že brannému sboru z 800 sikhův a 200 walliských střelců podařilo s obnoviti spojení s americkým, ne- meckým a ruským vojske m, jež čínsk vojsko z askočilo předešlé dva večery o sm angl. mil od Tiencina. »Daily Express« oznamuje včera ze Ša chaje: Úřadně prohlašuje se, že v Pejt ajh a Čauchajkvanu přistály kozáck o ddělení, jež obsadila obě místa a založil cestu čínskému vojsku, postupujícímu z Mían džurska na Tjencin- Z Čifu, 25. června. (»Daily Express«. Došla zpráva, že 7000 m. čínského vojska přibylo nakvap z Taku do Tjencina n a po silu tamějšího čínského vojska boxer ů Z Berlína, 26. června. (» Wolff«.) Dl dnešní depeše německého konsula v Čífu ad- mirál Seymour nachází se s vy sl a ne 20 angl. mil od Tjencina. Boxeři čínské vojsko na něho dorážejí Sbor, jenž mu má přispěti, vytrhl z Tjencina 24. t. m. Minulou sobotu odpoledne vrátil s tam sbor, jenž vyprostil Taku. Včerejší telegram kiao čauského guvernér německého oznamuje, že dle zpráv z čínskéh pramene pomocné“ vojsko pod a d m rálem Seymourem dorazilo do Pe-
#16 alto_textblock #16
kingu. Z Nového Yorku, 26. června. (C.-B. Depeše z Čifu oznamuje: Admirál Ke m pt dostal po japonské minonosce zprávu,ž mezinárodní pomocný sbor po boji, v němž evropské vojsko utrpělo jen skrovných ztrát, při
#17 alto_textblock #17
byl do Tjencina, odkudž odešlo vojsko na pomoc Sevmourovi. Z japonského pramene proslýchá se, že Seymour byl zajat. Cizí vy- slanci opustili Peking pod stráží čín- ského vojska, ale kde jsou, neví se. Z Washingtonu, 25. června. (Morning- post.) Pro poměry v Číně vláda usnesla se od- volati polovici pravidelného vojska z o stro va Kuby a pošle je na Filipiny, za vojsko vypravené odtud d o Taku. Kabinet usnesl se, aby president M Kinley svolal kongres k mimo řá d né mu za sedání a námořní tajemník Lon g poslal tajné rozkazy loděnicím v Portsmouthu (Virginie) a na ostrově. Mare v zátoce San- Franciseské. Z Hongkongu, 25. června. (Reuter.) Makaoské vojsko je ve zbrani Tamější guverněr poslal zbraň kanton- ským Portugalcům, neboť tam byly vy- věšeny výhrůžné plaká ty. Z Paříže, 26. června. (Č.-B.) Ministn Deleassé sdělil ve včerejší ministerské radě d- peši šanchajského konsula ze dne 24. t. m. večer, že v jížních krajích je klid. V Tiencině jsou poměry dosud kri- tické. Z Pekingu neni žádnýc zpráv. Před Šanehajem stojí 11 vo- jenských lodl čínskýc h. Ze Šanchaje, 25. června. (Reuter.) V Taku přistálo 8000 mužů evrop- ského vojska, mezi nimi 1200 Němeů. Proslýchá se, že Rusové byli odra ženi 22. t. m. u Tjencina se ztrátou 120 mrtvých a 300 raněný c h. 300 střeleův a 900 mužů indické h vojska, již přibyli z Hongkongu do Taku, vy- pravili se na osvobození Tjencina. Z dobrého pramene proslýchá se, ž a an- gřická vláda ubezpečila čínskou, že ne- pošle na pevnínu v údolí M odré řek y (Jance) ani jediného vojáka, leda že by podporoval činskou vládu při potlačení nepokojů. Z Londýna, 26. června. (Č.-B.) Křižál »Terrible« přibyl do Čir. Z Petrohradu, 26. června. (C.-B.) Ca vy znamenal za statečnost, osvědčenou při dobytí tackých tvrzí, velitele dělových lodí a ka- nonirky »Bobra«, kapitána I. tř. Dobro- volského, kapitána kanonýrky »Korejce«, kapitána II. tr. Silvatova a poručíky Z- ruževa. Děděnova a Titova řádem sv. Jití IV. tř.; mimo to válečnou medaillí po 4 poddůstojnících každé kanonýrky a 4 m. z vojska, jež účastnilo se útoku na tvrze. Tuto medailli dostali také 4 m. východosibiřského pluku střeleckého a poručík Stan ko vič, téhož pluku, jenž účastnil se útoku na Taku, řád sv. Jiří IV. tr. w. Z Londýna, 26. června. Z několik stran se oznamuje, že nové výpravě k vy- prostění Evropanů nedostává se po třebných dopravních prostředku a že jednotlivé její oddily nepostup uji ve společném souladu, nýbrž že každý chce jíti svou cestou. n. Z Berlína, 26. června. Příchozi z Tjencinu vypravují, že Čiňané střilející na evropskou osadu používají patrně no vé h střeliva, které krátce před vypuknutím po- vstání dodáno bylo zástupci evropských firem v Tjencinu čínské vládě. Před několik měsíci, když nepokoje teprve vznikaly, pohlíželo se v Tjencinu na situaci lhostejně; také misionáři byli klidni a přesvědčeni, že vážné události stanou se ve vnitřku země, ale nikd nepomvslil na útoky proti evropským osadám. Jediný člověk v Tjencinu, který jevil rozechvění a nervosnost, byl americký konsul který, potvrdí-li se z Tjencinu došlé zprávy. byl první obětí událostí v Číně. Z Londýna, 26. června. Čínský prefsk v Šanchaji prohlásil tamějším konsulům, že s mýlil, když jim sděloval, že vyslanectva v P - kingu byla dne 20. t. m. bez pohromy, nebot spletl si datum toto se dnem 16. června. »Daily Telegraph« nazývá opravu tuto o sudno u mysií, že právě podezřelá jednomyslnost se kterou ujišťují na čínské straně, že vysla- nectva v Pekingu jsou neporušena, jest důvodem k nejhorším obavám. Z Berlína, 26. června. (Zvl. tlg. »Nár. Listů«.) Ve zdejších kruzích, obeznámených s poměry v Číně, nevěří se přes pessimistické zprávy, docházející z Londýna, v možnost,ž v Pekingu nastala již katastrofa. Ujišťuj se zejmena, že vyhladovění. vyslanecte jest věcí nesnadnou, protože v ulici, které se nalezají, jsou dvě skladiště ev- ropských obchodníků, jež zásobena jsou hojně, zejmena uzenářským zbožím a kon- servami, které pro vyslanectva vystačí n delší dobu. Otázkou však jest, jak vyživilo b se 2000 vojáků admirála Seymoura, do- stali-li se do Pekingu. Znepokující okolností jest, že ani z vyslanectev, ani od admirála Seymoura nepřišli poslové k moři. Vyslání Evropana bylo by ovšem bezvýsled- ným, protože sotva podařilo by se mu projií územím mezi Pekingem a Tjencinem, hemžícím se povstalci a čínským vojskem. Čínského posla vyslati, jak se ve zmíněných kruzích ujišťuje, nebylo možno, protože veškeré čínské služeb nietvo vyslanectev, při vzniku nepokojů bez- pochyby prehl o, následkem čehož by vyslan neměli s čínským obyvatelstvem žádných styků Domněnka tato potvrzuje se tím, že také př povstání v Yangčekiangu čínské služebnictv den před útokem na domy Evropanů z nich prchlo. Z Paříže, 26. června. (C.-B.) Zdejs čínský vyslanec sdělil ministru zahraničních zá ležitostí Deleass éovi, že mu dnes vice- král v Junnanu telegraficky oznámil, že fran couzský konsul Frangois opustil dne 24 t. m. se svými lidmi, provázen stráží, Junnanu a odebral se do Tonkingu a že bezpochyby b obtíží dostal se přes hranice. Z Jokohamy, 26. června. (C.-B.) Časo- pisv žádají, by se do Číny vyslalo tolik vojska. by zjednalo se spojení mezi Takem a Pekingem. Z Washingtonu, 26. června. (C. - B. Z Manily odeházi 300 vojínů do Taku. Dělov lodici »Princtom« nařízeno, by odplula do Sva- tomu, Fuču, Aneye a pak do Šanghaje a mezi místy těmito zřídila telegrafní spojení. Z New Yorku, 26. června. (C.-B) Telegram admirála Kempťfa z Taku ozna-
#18 alto_textblock #18
muje, že Evropanům v Tjencinu ku pomoci vyslané vojsko do Tjencinu včera přibylo a že vojsko admirála Seymoura nalezá se 10 mil o Tjencinu a obkličeno jest nepřítelem
#19 alto_textblock #19
Válka jihoafrická. V Praze. 26. června.
#20 alto_textblock #20
Je všeobecným a na sradě úsudek, že nyní kdy zahraniční situaci anglickou ovládá Čína přáli by si v Londýně brzkého konce války. Týdenní příměří, mlčky uzavřené mezí Robertsem a Bothou, je toho dokladem. O jednání s presi- dentem Krügerem a jeho zamítavému chování stala se na těchto místech již dříve zmínka. V úvodní stati »Timesů« bylo řečeno: »Lordu Robertsovi je asi možno, by ve své zbrojniei v Pretorii pomocí paní Krügerové (manželk presidenta Krügera zůstala v Pretorii i potom. když města toho zmocnili se Angličané. Red.). které by mohl použíti jako nového argument ad hominem, připravil nám hodně brzy zvláštní překvapení, ačkoli ovšem v tomto okamžiku není naděje na možnost brzkého vzdání se«. Krátký smysl tohoto spleteného proroctví je ten, že má býti paní Krůgerové použito k nátlaku, by se president Krüger stal povolným. Z narážky »Timesů« je však zároveň zřejmo, že Angličané ještě mají dosti daleko tam, kam chtějí dospěti. Že jsou rozlícení, dlužno souditi z jejich nadávek, obsažených v officiálním orgánu anglického důstojnictva, kde president Steijn a jeho vojsko nazýváni jsou morovou bandou. Mnohem horší věci dostávají se na světlo od samých anglických vojáků. Dle jejich vy- pravování bylo jim zakázáno Bury pardonovati. nařízeno pak postřileti všechny, kterí padnou v zajetl. Na východě státu oranžského pořádají An- gličané dobytčí trhy, na kterých se prodává konfiskovaný dobytek burský. To znamená, že Angličané pobrali Burům tolik dobytka, kolik mohli a dovedli, nikoli jen tolik, kolik ho po- třebovali ku svému stravování. Tisk, který nestojí na straně anglické, cha- rakterisuje takověto válečné prostředky jako ne- dovolené. Zodpovědnost za ně padá na hlavy vůdců, je však otázkou, bude-li kdy od nieh požadována a kým. Novější zprávy zaznamenávají drobné třeba, ale přece neúspěchy Burů. Nyní jsou pochopi- telny: bojujících Burů je už velmi málo. Dř- vější jich porážky vysvětlují se tím, že bur- skými generály stali se mužové, kteří byli do- brými lidovými řečníky, ale nikoli vojáky a že tito generálové měli pod svým velením více mužstva, než dovedli vojensky ovládnouti.
#21 alto_textblock #21
Telegramy.
#22 alto_textblock #22
Z Londýna, 26. června. (C.-B.) Násle kem přerušeni telegrafu obdrželo ministerstvo vojenství úřadní zprávu o zajetí 5 vozů anglického zásobního sboru 150 muži burského vojska u Heilbronu teprv dnešního dne. Generál Roberta oznamuje. že sbor tento byl obklíčen. Velící důstojník poslal pro posilu do Vred- fortu, která byla neprodleně vyslána, avšak o- ražena byla silnějším nepřítelem. Lord Roberta dále potvrzuje, že deibyshirský pluk byl pře- paden. Angličané měli 35 mrtvých a 111 raněných. Ostatní mužstvo bylo zaja to. Z Kapského Města, 26. června. (C. -B.) Reuterova kancelář sděluje: Velitel Dewetí počíná si velmi statně. v sobotu zaskočil přední stráže Kanaďanů na trati z Kronstadtu do He ningspruitu a napadl ohražený tábor shropshi ského pluku a kanadského oddělení, zaskoči vojenský vlak a vytrhal před ním a za ním kolejnice. Osvobození zajatci z Waterfallu přispěli vlaku ku pomoci a z Kronštatu došly rovněž Burové po několikahodinném boji ustoupili Angličané měli 4 mrtvé, mezi nimi jednoho dů- stopníka, a 17 raněných.
#23 alto_textblock #23
posily.
#24 alto_textblock #24
Telefonické zprávy,Nár. Listů.“
#25 alto_textblock #25
Z voličské schůze slovinské. Z Vídně, 26. června. Slovinští po slanci Berks a Žičkar konali společnou sehůzi voličskou s poslanci drem. Dečkem a Serncem v Žalci. Ryt. Berks vyložil situaci, jak se vy- tvořila ve státě od okamžiku, kdy hrabě Clary zrušil jazvkové výnosya prohlásil pak, že dokud Rezek je mi- nistrem, není situace Slovanů rakouských beznadějna. Na poslance říšské vznesl zá- mečnický mistr Rebek z Celje žádost, aby postupovali radikálněji a vzali si příklad z českých obstruk čníkův. Jemu odpověděl posl. Žičkar Vyložil stanovisko klubu slovinsko-chorvat- ského, který podle slov řečníkových ze všech sil snažil se přiměti pravici, by nale- hala na vládu, by tato odvolala tajné výnosy proti Čechům; ona však ze strachu před levičáky toho neučinila. Slovinci prý nemohou provozovati současně obstrukci a v tyz čas předkládati požadavky. V témž smyslu odpověděl také posl. Ber ks.
#26 alto_textblock #26
Jubileum hr. Welsersheima. Z Vídně, 26. června. Ministr země- brany hr. Zeno Welsersheim slaví dnes ju- bileum dvacetileté své působnosti jako člen vlády. Dne 26. června r. 1880 byl jmenován správcem svého ressortu v kabinetě Taaffově. V úřadě tom zůstal bez přestávky, přeži ministerstva Taaffovo, Windisehgrätzovo, Kiel- manseggovo, Badenovo. Gautschovo, Thu- novo, Clarovo, Wittkovo a je nyní v kab- netu Körbrově. Postavení jeho bylo ve všech těchto vládách zvláštní. Nepokládán vlastně členem určitého kabinetu, nýbrž jakýmsi de- legátem a zástupcem společné vojenské správy v každém cislajtánském ministerstvu. Bylo by stačilo, kdyby se den jeho jubilea prostě byl konstatoval a připomenul. Vláda nepřestala na tom. Dávajíc ve »Fremden- blattu« velebiti dvacetiletou jeho působnost, připomíná zejmena rozhodnost, se kterou se zasazoval o německou řeč armádní a způsob, jakým ji mo- tivov al. Vvslovil se jednou, že ji hájí
#27 alto_textblock #27
»nikoli se stanoviska národa privilegovaného, nýbrž jako historicky vytvořeného, nepostrá- datelného a nenahraditelného jazyka obco- vacího.« V nynější chvíli, ve které Němci vystupují s požadavkem státní němčiny, tato reminiscence může vzpomenutý postulát jen
#28 alto_textblock #28
posíliti.
#29 alto_textblock #29
Telegramy korresp. kanceláře.
#30 alto_textblock #30
Z Vídně, 26. června. (C.-B.) Za před- sednictví ministra financí sjeli se včera do Vídně na vládní pozvání chefové všech auto- nomních zemských správ na konferenci o za- vedení zemské přirážky k dani z kořalky. Z Čech přijeli zemský mar- šálek kn. Jiří Lobkovic a přísedící zem- ského výboru dr. Herold a dr. Urban; z Moravy zemský hejtman hr. Vetter z Lilie s přísedícím zem. výboru Fuxem; ze Slezska zem. hejtman hr. Larisch. Ministr Böh m-B awerk vítal shromá- žděné, děkuje za hojné obeslání konference, z čehož vyvozuje dobrou vůli k odstranění nesnází a překážek podniknuté akce, jež má- míti pro hospodářství jednotlivých království a zemí blahodárný význam. Vláda přála akci té již dříve. Ač hlavní její péče věnována je státním financím, přece prý vždy uznávala, že hospodářství jednotlivých království a zemi je důležitým činitelem v rámci veřej- ného hospodářství a správy a že celek může uspokojovati jen, jsou-li jednotlivé veledůle- žité části zdrávy a možny. Proto nerozpa- koval se a užil programu svého předchůdce, aby zavedením všeobecné stejné zemské při- rážky k státní kořaleční dani otevřel se do- sud vyhražený důležitý pramen příjmů také zemským financím. Základní myšlenka tohoto programu byla přijata na loňské konferenci se zásadním souhlasem, ale s některými vý- hradami. Dle projevených tehdy přání mi- nistr hned, jak nastoupil svůj úřad, dal vy- pracovati příslušnou vládní předlohu pro sněmy a rozeslal ji zemským výborům, aby o ní podaly svá dobrozdání. Pro spletitost věci a také zájmů akce na první ráz se ne- povedla. Některé zemské výbory chovaly se od- mítavě, jiné pronesly různé obavy a přání. Ministr snažil se obavy odstraniti slohovými. změnami předlohy, nebo vyrovnati skutečné difference. Kde se křižovaly zájmy jedno- tlivých království a zemí, tam arci nemohl věc změniti, ani písemně ji vyřizovati. Stane-li se pokus, aby se důležitá ona věc v době co možná krátké provedla, bude třeba, aby se chefové autonomních správ zemských ještě jednou sami sešli. Podnět ten došel povšimnutí a proto troufá, že i tato konference skončí v úplné svornosti, podaří se vzájemnou ochotou difference po dobrém odstranit a zjedná se operát, jenž bude schválen všemi sněmy ku prospěchu všech království a zemí. S jedné strany vysloveno přání, by akce ta podnikla se cestou říšského zákonodárství. Mohlo by se tak státi, ale kdo si přeje rychlého a bezprostředního výsledku, uzná, že bude lépe, vyřídí-li věc zemské sněmy. Ministerský místotajemník Joas podal potom zprávu o příslušné vládní předloze a vytkl postavení jednotlivých zemských vý- borů. Podstatným předmětem neshod byl klíč k rozdělení čistého výnosu, rozpočtěného na 19.3 mill. K z přirážky 20 h z 1 litru lihu. Základem rozvrhu byla spotřeba, avšak Štyrsko, Korutany a Krajina bývaly by měly u porovnání s tamní dosavadní zemskou přirážkou škodu, úhrnem asi 860.000 K. Tyto země opřely se teda rozvrhu, ale zá- roveň navrhly, jakým způsobem by se měla věc zařídit, aby také tyto země mohly za- mýšlenou akci schváliti. Zemský výbor korutanský soudí, ze zemím, jež vybírají samostatně zemské při- rážky kořaleční, mohl by se výnos ten hned přikázati a zbytek rozděliti dle klíče na všecky země. Žemský výbor štvrský a kra- jinský jsou pro vyvazení dosavadní zemské přirážky zvýšením přirážkové výměry o 4 kr. Avšak ministerstvo financí prohlásilo jiz- výslovně, že ze státně finančních příčin nelze svoliti k větší přirážce, než jest obsažena ve vládní předloze. V druhé řadě předložilv. oba jmenované zemské výbory prostřednický návrh, aby zemím, jež by z rozdělení měly škodu, jejich podíly zvýšily se o sumu vy- plývající škody a podíly ostatních zemí zten- čily se o toto praecipuum. Referent rozbíral potom dle přehledných tabulek, vypracovaných ministerstvem financí, jednotlivé návrhy. V následující vícehodinné debatě uznána zamýšlená vládní akce za vhodný krok k nutné nápravě zemských financí. Zástupci Štyrska, Korutan a Krajiny nechtěli upustiti od náhrady škody a s druhé strany činěny různé námitky proti podaným návrhům. Po- ukazováno k tomu, že jednotlivé země dle zemského zřízení sotva by byly oprávněny povoliti praecipuum pro jiné země z výnosu přirážky, o níž se mají usnésti. Některé sněmy by k tomu nijak nesvolily. Zemský hejtman bukovinský Lupul myslí, že by tak poměrně malá suma mohla se dáti ze státních prostředků. S jedné strany pravilo se, že praktický následek zavedení praecipua byl by ten, že jmenované tři země dostaly by privilegované postavení před druhými, neboť konsumenti v oněch zemích platili by méně než teď, ale země dostávala by tolik jako dosud. Vše- obecně projeveno přaní, by se pro poměrnou maličkost 860.000 K nemařila akce, jíž se má dostati hospodářství království a zemí úhrnem 19 mill. K a proto vláda požádána, by na každý způsob předložila sněmům ve příštím zasedání svou předlohu. Čeští zástupci kn. Lobkovic a dr. Urban navrhli umožniti zákon tím způso- bem, aby zemím, jež vybírají přirážku z pro- deje kořalky, ponechala se tato přirážka v skrovnější míře i s podílem ze státní při- Haličský maršálek hr. Badeni s tím souhlasil, vyslovil však přání, by země, jež neutrpí škody, na každý způsob sřekly se dosavadní své kořaleční přirážky.
#31 alto_textblock #31
rážkv