Str. 290

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

Válení neb vláčení pšenice.? ásledkem velice nepříznivé zimy jest zajisté odůvodněná otázka: jak za- cházeti s přezimovanou pšenicí? Ne- hledě k místnímu vyzimování, nehledě k tomu, že nutno bude četné pšenice zaorati máme zde na zřeteli onu pšenici, která ob- stojně přezimovala a tu jest důležitou otá- zka, jak pšenici takovou k bujnějšímu vzrů- stu povzbuditi? Jakmile na jaře půda oschla, dostavil se okamžik, kdy záhodno jest lehkým Cambrid- geským válcem pšenici převáleti. Škraloup půdy se tím rozdrtí a činnost kořenů výměnou plynu mezi vzduchem a půdou se povzbudí. Již po několika dnech možno pozorovati že se poválené rostlinky opět pozvednou intensivní zelenou barvu nabudou — důkaz to, že byly rostliny ve vzrůstu podporovány. Současně jeví válení ještě jiný výhodný vliv na vzrůst pšenice. Mrazem byly totiž kořínky na povrch vytáhnuty a obnaženy; válením se rostlinky opět k půdě přitlačí. Půda stane se po válení kompaktnější a pšenice stane se takto otužilejší oproti lehnutí. Dle náhledu vynikajících odborníků lze dáti válení přednost před vláčením. Výsledek vláčení pšenice závisí totiž velmi od jakosti půdy a od doby, kdy se vláčení pro- vádí. Je-li půda tvrdá, rozpraskaná a zaple- velená, jeví vláčení pšenice s lehkými želez- nými branami blahodárný vliv; avšak je-l půda ještě vlhká, škodí spíše vláčení neb brány mnoho rostlinek vytrhají, případně kořínky obnaží a pšenice jest mezerovitá. Pohnojení ledkem na vrch a sice as 25k na 1/4 ha na dvakráte a okopání pšenici mnoho prospěje.

Noviny národohospodářské. E

Malé rolnická svěřenství, jimiž by byly zachovány rolnické statky střední velikostí, budou uzákoněna na Rusi. Ruská vláda vy- pracovala o těchto svěřenstvích osnovu zákona, jíž se stanoví maximum i minimum nedělitelné rozlohy těchto usedlostí. Maximum stanoveno na 3000, minimum na 50 desjatin (1 desj. = 3 korcům). Taková svěřenství mohou býti toliko v celku prodávána a nesmí býti nad polovici hodnoty zadlužována. Exekuěních prodejů nemovistostí v král. Českém r. 1900 bylo 3069. Tyto usedlosti byly odhadnuty na 48,084.163 K; mezi nimi bylo 63 mlýnů odhadnutých na 4,852.770 K- Oproti r. 1899 bylo v r. 1900 prodáno v exekucí usedlostí více o 653 v ceně 8,415.250 K. Z usedlostí exekučně prodá- vaných bylo 1503 v ceně do 1000 K, 1822 do 10.000 K, 374 v ceně do 20.000 K, 211 do 50.000 K a 102 přes 50.000 K. Na podporování dobrovolného zalesňování osvobozením od daně pozemkové učinil ve výboru českého odboru rady zemědělské posl. Dostal dne 14. února b. r. následující návrh: Budiž dožádána c. k. vláda, by podala k ú- stavnímu projednání osnovu zákona, dle něhož by majitelé pozemků menší výnosnosti vůbec, strmých a holých strání pak zvláště, kdy tyto pozemky lesem osází a v katastr lesní jako les zanésti dají: osvobozeni byli na řadu let od daně pozemkové z těchto pozemků a sice dle těchto zásad: a) Při proměně v les vysoký sleví se daně a dávky pro prvých 20 roků

úplně, po dalších 20 let z poloviny. b) Při proměně v les nízký aneb střední trvati má doba úplného sproštění daní a dávek při lesu nízkém do prvého sekání, při lesu středním do prvého vysekání podrostu. c) Pěstuje-li se při podniknutém zalesňování lesní polaření, nastane sleva daní a dávek teprve tehdy, kdy se pěstování meziplodin zanechá a délka osvobození bude o tuto dobu kratší. — K tomu učinil hr. Schönborn dodatný návrh : Lesnímu komité se doporučuje, aby vzal v úvahu otázku soupisu veskerých oněch pozemků neplodných neb měné výnosných, jichž zalesnění vzhledem k jejich poloze neb jakosti půdy jeví se zá- doucím. Tento soupis slušelo by prováděti dle okresů berních a měly by v něm býti uvedeny tyto nejzávažnější momenty: výměra (v hektarech), spůsob obdělávání dle ream- bulovaného katastru a třída výnosu a sazba berního tarifu. Oba návrhy jednohlasně přijaty. Nedostatek zemědělského dělnietva v Ně- mecku kritiekým. V pruské sněmovně při rokování o rozpočtu prohlásil posl. Pohl, že se ve východním Prusku nedostává 50.000 dělníků zemědělských, a že při rostoucí nouzi o dělníky budou zůstávati pole ležeti ladem. Na Rusi bude prodáváno obilí dle váhy. Finančním ministerstvem předložená osnova zákona, jímž se zavádí místo dosavádního měření vážení obilí na trzích byla říšskou radou v měsíci prosinci 1900 schválena. Cukrovarnietví hrozí nebezpečí nepoměr- ným k spotřebě vzrüstáním výroby eukru. V 1. 1899—1900 vzrostla spotřeba cukru na Rusi asi o 20.000 tun, v Německuo 91.243 tun. ve Francii o 29.250 tun, kdežto v Rakousko-Uhersku klesla pro zvýšení daně spotřební o 27.692 tun. Spotřeba v ostatní Evropě nestoupla. — Pouze Velká Britanie vykazuje větší spotřebu o 46.000 tun. Do- voz zahrnuje v roce 1900 ještě 141.675 tun třtinového cukru, leč tento dá se sotva vytlačiti řepovým cukrem, protože se upo- třebuje většinou pro zvláštní speciality, které jen ze třtinového cukru lze vyráběti. Špa- nělsko, Italie a balkánské státy počaly též vyvážeti, ano i Egypt, kamž ještě před něko- lika lety bylo z Terstu dovezeno cukru 50.000 tun, vyvezl veliké množství do Amerikya do Indie. Mimo Anglii nezbývá jiná veliká země pro odbyt než daleký východ. Veliká část v Uhrách a na Moravě pro export vol- ného cukru byla tam dovezena, kdežto české tovary byly vyloučeny ze soutěže, protože nenastala změna v nestejných sazbách do- pravních. V Japanu se čekala dále stoupající spotřeba evropského cukru, ačkoliv 1. dubna 1901 platnost nabývající daň může míti z zá- pětí omezení spotřeby. Cukrovarství evrop- skému hrozí konečně pohroma zavřením trhů ve Spojených Obcích. Cukrovarníci vyhledá- vají pevnost v kartelování a vývozních pre- miích. Jest svrchovaně na čase pečovati, aby nenastala velká nadvýroba, kterou by byly opětně v cukrovarnictví vyvolány zhoubné krise. Trh na obili v Hradei Králové nabyl v po- sledních letech velké důležitosti. V r. 1900 bylo na trhy hradecké přiveženo pšenice 20.173 hl, žita 9733 hl, ječmene 25.621 hl. ovsa 18.126 hl, prosa 305 hl, vikve 1312 1/2 hl, hrachu 450 hl, čočky 161 hl, jetelového se- mínka 4714 hl, lněného semínka 5131/2 hl. olejky 513 hl, máku 257 hl, bramborů 13.407 hl. jahel 577 hl, krup 481 hl, celkem 96.432 1/2 hi obilí a j. hospodář. plodi. Velké obchody byly

takéžuzavřeny dle vzorků, zvláště při ječmenu, Obrat v obilní tržbě na tomto tržišti r. 1900 přesahoval 2 mil. K, ač rok ten nebyl tržbě plodinami na Hradecku valně příznivý. O lhütovém obehodu pravil v ústředním sboru ku hájení zájmů zemědělských a lesni- ckých ve Vídni mimo jiné ryt. Simič z Hohen- blumu: „Návrh vlády, aby byla provedena reforma plodinových burs, aniž by byl obchod na lhůty zrušen, musí býti ve vší rozhodnosti odmítnut. Proti takové reformě musíme přímo a bezohledně odporovati.“. Spojené Obee jsou s Ruskem utkány v celní spory, vyvolané libovolným stano- vením celních sazeb americkými úřady ze zboží z Evropy přiváženého. Libovůlí touto od nastolení nynějšího presidenta, nastala v tržbě se Spoj. Obcemi velká nejistota. Spoj. Obce uvalily n. p. letos zvláštní clo na evropský cukr přivežený ze států, v nichž stává vý- vozních premií a vyjaly při tom Rus. Nyní však uložily také na cukr z Rusi přivážený kompensační clo 0.992 dol. z centu, tak že se nyní vybírá i z ruské rafinady clo 2 .642 dol. Tímto clem jest zamezen vývoz ruského cukru na trhy americké, protože převyšuje clo, jež se platí z cukru přiváženého z Rakouska i z Německa. Kancléř pokladu Spoj. Obcí odůvodňuje toto nové celní opatření tím, protože bylo shledáno, že také Rusko pod- poruje vývoz cukru premiemi. — Na odvetu zvýšila ruská vláda bez prodlení telegrafickou cestou clo na přívoz amerického zboží i o 50°%. Přívoz americký na Rus převýšuje dvojná soo vyvoz Rusi do Spoj. Obcí. Není pochyby, že za těchto poměrů ve sporu tomto Rus zvítězí. Z Rusi bylo do Spoj. Obeí, dle úřadní statistiky americké, přiveženo za mil. doll. vývoz na Rus činil 1896 . . 3.974 8.054 1897. . . 3.401 8.016 1898 . . . 4.651 7.955 1898 . . 4.654 10.090 1808 . 7247 10. 488. Vývoz Spoj. Obcí do asijské Rusi vzrostl v l. 1898.—1900 ze 618.000 na 3,050.000 dol. Z Rusi bylo do Spoj. Obcí vyveženo cukru v lednu r. 1900. 94 tun, v led. r. 1901. 4298 tun. Na Rus se vyváží za 30 mil. dol. strojů. Zákonem o margarinu ve Spoj. Obcích r. 1900 přijatým, byly zvýšeny poplatky z margarinu jako másla zbarveného ze 2 na 10 cts. z libry (z 25 h na 1 K 22 h z kg), a poplatek z nebarveného margarinu byl sta- noven na 0.25 cts. z libry (3 h z kg). Ve 32 státech jest prodej margarinu úplně zakázán. Obilní ela nejsou dosud zavedena v Belgii, Dánsku, Velké Britanii, Nizozemsku, Ru- munsku, na Rusi, Vých. Indii, Nov. již. Valesu. Celní sazby na pšenici žito ječmen oves kukuřici 5.— 5.— 2.25 4.— 2.— Mk v Německu 92) 3.50 3.50 2. 2.80 1.60 Franciiq 7.— 3.— 3.— 3.— 3.— Fr. Rakousko. (*) 1.50 1.50 0.75 0.75 0.50 Uhersku (*4) 0.75 0.75 0.25 0.60 0.25 zl. Italii 1 tuna 75 45 40 40 75 lir Švýcarsko 0.30 0.30 0.30 0.30 0.30 Fr. Spoj Obce buš. 25 10 30 15 15 cts. Němeětí agrárníci usilují o zvýšení obil- ních eel na 6 až 7 Mk. z q. Při takových clech byl by přívoz cizého obilí do Německa nemožným. Kromě toho žádají zavedení nových cel na brambory 1—1.50 Mk., zeleninu a j. Rusko již zahajuje hospodářský boj s Ně- meckem. Berl. Tagbl. sděluje, že jednomu *) Autonomní sazba. *) Smluvené sazby po- mezní se Srbskem.