Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 287.

původní ledkovací stroje „Ideal“, mezi všemi, konkurence se zúčastnivšími výrobci ledkovacích strojů — jak z Čech tak i z ce- lého Německa — I. a jedinou cenu, a tak nej- lepší pověsti výrobku českému v Německu dobyla: zhotovila a uvádí do prodeje mlýnek na drcení ledku, kainitu a p. hnojiv. Jen stejnoměrně rozmělněným ledkem, docílí se úplně stejnoměrného troušení ledku, což jest zajisté jednou z prvních podmínek řádného ledkování. Ledek a pod. soli hnojivé přichází do obchodu ve stavu hrubém, v menších i větších kusech a musely se tyto kusy, do- kud nebylo žádných strojů na rozmělňování hnojiv strojených, obyčejně paličkami na mlatě roztloukati a na sýtě prosývati, aby se jich mohlo vhodně užíti k stejnoměr- nému rozhození strojem, kterážto práce jest velmi zdlouhavá a nákladná a sýta po každém upotřebení se od solné rzi úplně zničí a musí býti nově pletivem potažena. Obtížnou tuto práci vykoná mlýnek (obr. 99. na drcení ledku velmi lehce a roz- mělní hnojivo co nejjemněji a velmi rychle. neb za hodinu lze mlýnkem tím 500 až 600 kg ledku rozmačkati. Mlýnky ty pro svůj znamenitý výkon těší se velké oblibě a jdou čile na odbyt. Zařízení jich jest následující: Na 2 čtyr- hranných hřídelích, ozubenými kolečky proti sobě v pohyb uváděných, nasazeny jsou trojhranné hvězdice 7 mm síly, pro- cházející proti sobě mezi roštnicemi, kteréž ledek z velkých hrud na malé kousky rozdrtí. Takto rozdrcený ledek padne mezi 2 lité, proti sobě se pohybující válce, které silnými ocelovými spirálními péry proti sobě tlačeny jsou. Válce rozmáčknou ledek úplně na nejjemnější součástky, kteréž padnou na zem, neb do podstrčené nádoby. Na válce přiléhají stírací plechy, které na válcích lpící ledek stírají. Přijde-li mezi válce cizí předmět n. př. silný hřebík, neb železo a p. přimíseniny, po- volí spirálová péra následkem silnějšího tlaku na válce a cizí předmět propadne, aniž by válce v nejmenším poškodil. Cena mlýnku na drcení ledku jest 55 zl. čili 110 korun, a postačí takový mlýnek pro celou obec a vyplatí se vždy velmi dobře.

Pokusy s pěstováním různých odrůd ovsa. lovutný F. Heine z Hadmerslebenu jeden z nejpřednějších aklimatisa- torů obilních druhů, provedl r. 1900 obsáhlý pokus s pěstováním růz- ných odrůd ovsa, k zjištění, která od- růda jest nejvýnosnější. Pěstováno bylo 14 různých nových odrůd ovsa a výsledek pokusů vidný jest z násle- dovní tabulky. Poskytnul výtěžek: sklizeň po 1 ha v kg Odrůda zrna slámy úhrnem Chalenge . . . 3176 5314 8496 Deinertův nejvýnosnější 3484 5058 8542 Viktoria . 3740 5346 9086 Newmarket . . . . . 3750 5386 9136 9756 Deinertúv ranný . . . 3744 6012 9142 Dupavský . . . . . . 3824 5338 Zlatý letní .. . . 3718 6680 10398 Heineho hroznový . . 3806 5834 9640 3808 9654 Schlanstädtský . . . . 3846 Eichsfeldský . . . . . 3826 10196 6370 Besellerův . . . . . . 3910 9566 5656 Obrovský letní . . . . 3916 6108 10024

sklizeň po 1 ha v kg zrna slámy úhrnem 3974 6620 10494 Lentovický . . .. Heineho nejvýnosnější 3952 6572 10524 Jak vidno, poskytnuly největší výnos: oves lentovický a oves Heineho nejvýnosnější. Netřeba ani připomínati, že veškeré od- růdy pěstovány byly pod zcela stejnými podmínkami vegetačními. Z odrůd uvedených byly rannými: Cha- lenge, Newmarket, Deinertův ranný, du- pavský a zlatý letní. Oves Chalenge uzrál za 126 dnů, zlatý letní za 121 dnů. Poloran- nými byly: Deinertův nejvýnosnější, Viktoria Heineho hroznový, Eichsfeldský, Besellerův a obrovský letní. Pozdními: Schlanstadtský lentovický a Heineho nejvýnosnější. Bílé zrno mají: Chalenge, Newmarket Besellerův a Heineho nejvýnosnější. Žluté zrno mají: Heineho hroznový, obrovský letní a lentovický. Zlatobílé zrno mají: Deinertův nejvýnosnější, Viktoria, Deinertův ranný, dupavský, zlatý letní a schlanstadtský Z celého pokusu seznal Heine, že nej- větší výnos poskytují pozdní odrůdy ovsa

Odrůda

Obr. 99. Mlýnek na drcení ledku, kainitu a podobných hnoji vých solí,

se zrnem bílým neb světležlutým. Odrůdy ranné poskytují ve všech poměrech výnosy menší, třeba že zrno jest výživnější, po- něvadž má poměrně tenčí slupku.

Důležitost pitné vody pro obee a jednotlivce. Sděluje Joža Rak v Mor. Hranicích. ejdůležitějším ze všech oborů vo- dotěžby jest tak zvané samočinné opatřování vody z níže položených a vzdálených pramenů a studní, z potoků neb rybníků na místa vysoko položená. Samočinným způsobem těžiti vodu z do- liny do kopce, zdálo by se mnohému za- jisté nemožným. Leč není tomu tak, nýbrž jest to skutečnost, v níž zračí se ohromný pokrok ve prospěch člověčenstva, které pod- niká tu důmyslný a vynalézavý duch lidský. V časopise našem zmínili jsme se již několikráte o samočinných strojích vodo- těžných a jich důležitosti, zejména pro hospodářství vysoko položená, vodychudá,

jímž jest vodu namáhavě ze vzdálených nížin dovážeti neb jiným nákladným způ- sobem opatřovati. Dnes chceme poukázati opětně na toto důležité těžení vody samočinnými hydrau- lickými stroji, rozmnoženými několika velmi důležitými novinkami. Dříve upotřebované a ještě i dnes od mnohých neuvědomělých jednotlivců ku- pované, tak zv. trkače, berany a p., se- strojené po způsobu Francouzů Jos. Mi- chaela Montgolfire-a (původní vynálzce r. 1796), Morina (zdokonalil značně stroj Montgolfireův) a Angličana Johna Whi- ternsta, (jehož Angličané považují za pů- vodce myšlénky stroje tohoto), jichž se- strojení bylo velmi primitivní, liší se velice od moderních, dokonalých a precisních strojů vodotěžných úplně. Největší obrat ve zdokonalení těchto strojů učinila věhlasná domácí firma naše Ant. Kunz, cís. a král. dvorní dodavatel v Hranicích, jejíž stroje vodotěžné nabyly jména světového a jsou také téměř po celém světě v praktickém upotřebení. Avšak nelze vždy všude jeden a týž stroj k samočinnému těžení vody užíti, neb všude je téměř jiná situace celého projektovaného zařízení, při čemž na váhu padá nejen mohutnost pramene, spád jeho a těžná výška, kterýmžto podmínkám od- povídá zase množství těžené vody, určení světlosti rour a pod., hlavně pak volba roz- měru a vnitřní úpravy stroje vodotěžného. Kdežto různé okolnosti na jednom mí- stě působí k příznivému výkonu, mohou zdánlivě tytéž okolnosti na místě jiném míti účinek přímo opáčný a škodlivý. Velmi na tom záleží, mají-li se stáva- jící okolnosti k samočinnému těžení vody využitkovati, aby vyšetřeny byly veškeré vůkolní prameny, potůčky, studánky, říčky a řeky, a určena jich mocnost, to jest ry- chlost a hybná síla, vydatnost vody, jakost vody a vše tak projektovati, aby zařízení v každém směru nejen vyhovovalo a sku- tečný užitek donášelo, nýbrž i tak kombi- novati, aby co nejméně rour spotřebováno bylo, by se zařízení zbytečně nezdražilo. Má-li těmto podmínkám v plném jich dosahu vyhověno býti, musí veškery tyto práce vypracovány býti odborně na místě samém, zkušenými odborníky a nejlépe obrátiti se na odborný závod přímo (firma páně Ant. Kunzova z Hranic vyšle na po- žádání ochotně své vyškolené odborníky). Dnes přinášíme vyobrazení nového pa- tentního stroje vodotěžného (obr. 100. a 101.), „Skřítek“ zvaného. Stroj tento, jejž výrábí firma Ant. Kunz v Hranicích, má tu výbornou vlastnost, že může se upo- třebiti i v těch případech, kde pramen velmi slabý jest a ani 5 7 vody za minutu nevydá. Ode všech ostatních líší se stroj tento v tom, že vždy počká, až se dosta- tečné množství vody z praménku ve shro- mažďovací jímce nahromadí, aby tuto pak na libovolně vysoké a vzdálené místo úplně samočinně vytlačil. Není-li v jímce shro- mažďovací vody, zastaví se stroj „Skří- tek“ na tak dlouho, až se jímka naplní a voda přepadní rourkou A na stroj téci počne, čímž jej opětně v činnost uvede. Výhody „Skřítka“ jsou tyto: 1. že se každého, byť i sebe menšího