ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 1ec1dfd0-70c6-11dc-ac6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 41
#1 alto_textblock #1
Strana 4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
21. srpna 1903.
#4 alto_textblock #4
Císlo 227.
#5 alto_textblock #5
+ Ppštěkovo lidově divadlo na Král. Vinehradech Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny „Jan Hus“, dramatická báseň o 5 jedn. od J. K. Tyla. Zítra je lidové představení za poloviční ceny po šestadvacáté „Zelené mládr,
#6 alto_textblock #6
+ Dozvuky k pohostinským hrám pl. Laudovš- Hořlcové v Rusku. V úterý dne 18. srpna vystoupila pí. Laudová zase poprvé v Národním divadle v rol Fanelty ve Vrchlického „Sondu lásky“. Naše obecen stvo přívítalo ji kvělinovýmí dary, jež dle divadelního řádu nesmí se nyní podávali na jevišti, a byly tedy zaslámy umělkyni domů nebo do její garderoby. Z nici na prvém místě jmenujeme obrovskou palmu s ná- pisem: „Za vítězství v Rusku budte pozdravena! Krou- žek abonentů Národního divadla“. Tato palma a zá- roveň čestné dary, jež paní Laudová na ruských scé- nách od obecenstva dostala, sťuhy s věnců a kytic. v Rusku umělkyni věnovaných, skupina umělců car- ských divadel fotografovaných s paní Laudovou, jsou vyslaveny v knihkupeckém závodě p. Topiče na Fer- dinandově třídě. Ruské listy ještě dodatečně přinesly úvahy o představení „Polosvěta“, v němž pí. Laudová hrála roli Zužany. „Navosti“ praví mimo jiné: Vždy, když slyšín s jeviště, jak zamilovaný vicomte mluví předmělu své vášně: „Baronesso, vy jste okouzlující! Vaše mládí atd.“, vždy se vystříhám hleděti na baronessu Obyčejně „baronessa“ dávno přežila balzacovská létn a nemilosrdné kukátko odkrývá všechny lnjnosti diva- delního umění, kterého široce užila vysoko postavená dáma, aby se zdála býti okouzlující. Ale včera jsem měl zlost na Dumasa. Slova zamilovaného Raymonda byla příliš malou daní skutečně okouzlující a pod- maňující kráse Zuzany, kterou zosobňovala pí. Lan- dová-Hořicová. Znamenitá umělkyně se loučila s ora- nienbaumským obecenstvem a vyvolila si k posled- nímu svěmu pohostinskému vystoupení Dumasův „Polosvět“. Paní Laudová utvořila uměleckou postavu dámy z polosvěta, způsoby, taktem i „tónem“ obelhá- vajícími důvtip až i skulečných aristokratů. Jakým bo- hatým, různostranným nadáním vládne lato umělkyně Ani nevím, čemu více se obdivovati u ní. Zdali uchva- cujícímu scěnickému zjevu, vzácnému hlasu, vyjá- dřujícímu všechny odstíny citu, mimice, anebo tomu vnilřnímu svatému ohni, který ozařuje to celé bohat- ství její umělecké povahy. Obecenstvo, jež ocenivši podle zásluh našeho proslaveného hosta, přeplnil divadlo a vřele se loučilo s pí. Hořicovou. Hřměl po- tlesk, na jevišti byl pravý sad čerstvého kvítí, podá- vány těžké kytiec, hudba hrála tuš, umělkyně nesta- čila ani vycházeti na vyvolávání ... „Birževyja Vědomosti“ píší: Sympatie duchaplného člověka nevolně se obracejí k Zuzaně. Ona je přes všechny své nedostatky omamující jako žena a sympatickou je jako zosobnění ženských pů- vabů, krásy, duchaplnosti, zkaženosti a ona bojuje za právo býti takovou a okouzlovali nás. A dokud nám osobně žádného bolu nezpůsobila, jsme hotovi všechne ji odpustiti a býti jí uneseni. Přála-li si pí. Laudová úlohou způsobiti takový dojem, může býti hrdou na dosažený jí výsledek. Skvěle dokázalu, že umělkyni není třeba býti Francouzkou či správněji Pařížankou aby se jí podařilo zosobniti typy Pařížanek Alexandra Dumasa a že je dostatečne míti nadání, které s neoby- čejnou pružností pojímá Magdu Sudermanna a Zu- zanu Dumasa. Spravedlnost vyžaduje, abychom pod- škrtli, že třeba v Magdě není nic typického pro Něm- kyni, ona je přímou protivou baronessy d'Anges v při- čině charakteru ideí a obsahu života. O posledním představení „Domova“ na carském dvorním divadle v Petěrgolě praví „Svět“: Pí Lau- dová hrála úlohu Magdy. Skvělý a silný talent české umělkyně rozvinul se zde v celé své síle. Diváci mohli se zde ještě jednou přesvědčiti o mnohostrannosi scénického nadání pí. Laudové. Veselá, bujná a tempe- ramentní v roli Madame Sans Gčne, ukázala v úloze Magdy vzácné mistrovství v podání silných dramati- ských scén. Bylo by žádoucno, viděti pí. Laudovou v některých vynikajících dramatech ruského reper- toiru. Bylo velmi příjemné a poučné naslouchati jej české řeči. Toť nejlepší důkaz, že příbuzné nám češtině může každý poněkud vzdělaný Rus rozuměti. Ale pro širší obecenstvo bohatství a rozmanité odstíny umělecké hry se tím ztrácely. Na štěstí ruská řeč, jal jsme seznali, nečiní vysoce vzdělané a talentované umělkyni velikých oblíží. Za jediný měsíc učinila lak skvělé pokroky v ruském jazyku, že nemůže býti po- chybnosti u ní o docílení dokonalého mistrovstvív ovládání jeho. Doufáme, že pí. Laudová nezapomene svých ruských přátel a ruské scény a že brzy se k nám vrátí s ruskou řečí a v ruských kusech bude hráti. „Svět“ ze dne 14. srpna přináší na rozloučenou vzlelné verše, věnované paní Laudové z péra i Če chům dobře známého básníka Sokolova.
#7 alto_textblock #7
Hudba.
#8 alto_textblock #8
skvostnou „Modlitbu“, rozmarný „Slib“ a zdravým humorem vyzněly populární „Libické“. Klavirní průvod všech čísel obstaral sám pořadatel koncertu hud. nakladatel p. Mojmír Urbánek z Prahy, s ru- tinou vyškoleného hudebníka. —ák.
#9 alto_textblock #9
Ze soudní síně.
#10 alto_textblock #10
Jak je srovnali.
#11 alto_textblock #11
Drobná episodka, která udála se počátkem června v jedné venkovské hospodě. Seděli tam kteréhos ne- dělního odpoledne kmocháček Loula se sousedem Hou- lou a při pivečku sobě vyprávěli. Napřed o úrodě potom o hospodáství, pak o záležitostech různých soukromých — nu, zkrátka, hodně toho „probrahi“. A když už s těmito ihematy byli holovi, vjela po- jednou do kmocháčka Louly, který sobě popřál chme- loviny trochu víc než náležitě, „rejpavá“. Žačal hne na ostro. „No jo, tobě se teď arci ňák vede. Ale cák jsl byl dřív, he? O tom nepovídáš, že si's takovou ma- škaru ošklivou vzal pro peníze a že's sem přišel v badrech? Nic jsi neměl, ty.... a teď se chceš nafukovat přede mnou? Nevídáno, takovýho .. Nebyl to rozhodně kompliment pro souseda Houlu a ten — dle pravdy řečeno — „proslov“ kmocháčkův v tom smyslu také nepojímal. Odpověď dlužen ne- zůstal. „Afsisi“ — replikoval řezavě. „Ale nekraď' jsem má žena je z poclivého rodu a není zlodějkoua četníci mne nevodili . Replika působila. Kmocháček beze slova dopil, zvedí se a šel domů a za chvilku platil také Hloula. „Počkej, tohle ti přijde draho!“ — bručel sobě jeden- každý do vousů, když potáceli se různým směrem na kulě. A zatínali křečovitě pěsti Že mínili to do opravdy, dokázaly dvě žaloby. o nichž jednal za králko okresní soud. Žaloval soused Houla a žaloval zas navzájem kmocháček Loula,a k oběma přidaly se drahé jejich polovice. Soused Loula odcházel však od ličení pramrzutě. Se svou žalobou pohořel nadobro, protože soudce po úvaze některých okolností uznal obranu Hloulovu pouze všeobecnou n ke všemu dostal ještě pětku po- kuty, že soubedu Houlovi a jeho sedmé svátosti tak nepěkně vynadal. Ale co: ještě zhývá „appellací“ Honem běžel k advokátu a odvolání putovalo do Prahy kde předvčírem přišlo na tapet a kde rozsudek první ve všech směrech potvrdili. Pomoz pánbu, až se o tom doví kmotr Loula až se setká s Houlou zase jednou v hospodě!
#12 alto_textblock #12
II
#13 alto_textblock #13
Dvě jiné žaloby podali na sebe navzájem slavby- vedoucí N. a mlékař X. Také pro „differenci“ při pi- večku. Jenom že ta byla ve svých důvodech vážnější. než v prvním případě. Zavinil ji vlastně stavby- vedoucí sám. Několik hodin besedoval s mlékařem zcela přátelsky, ale jak se octli ve „vyšší dimensi“, byl oheň na střeše. Stavbyvedoucí dal se totiž do „vtipkování“ o ženě mlékařově a nachmelený mlékai vyplatil mu na místě honorář. Soudce prvé stolice srovnal rozvaděné soky tím že oba osvobodil: mlěkaře proto, že pronesl slova svá pod vlivem vyšší dimense, vtipkáře z té př- činy, že uvedl vlastně fakt, ze kterého jenom zlo- myslná duše mohla vyvozoval dvojsmysly. Ale není nevyzpytatelnější vlastnosti nad lidskou pemstychlivost a ješitnost. Ani jednomu, ani druhému ze srovnaných občánků nebyl výrok prvého soudce vhod. Oba odvolali se „nahoru“ a přišli k líčení osobně. Předseda (k sokům): Pánově, říkále sami, že proti sobě navzájem ničeho nemáte. On přiznává, že jste vy člověkem počestným a vy to o něm povídáte také. Nebylo by líp. kdybysle se smílili? Stavbyvedoucí (úsečně): O ne, to nejde. Já měl v celém okolí ostudu. Leda by dal odvolání do novin. Jeden z votantů: Uvažte, že vlastně vy jste svým špatným vtípem byl rušitelem mírul Stavbyvedoucí: Ne, ne, ať se o tom roz- hcdnel
#14 alto_textblock #14
IIL.
#15 alto_textblock #15
Soud odchází k poradě a předseda prohlašuje že osvobozující rozsudek ohledně žaloby stavby- vedoucího na mlékaře se potvrzuje ze správ ných důvodů prvé stolice. Za homerického smíchu veškerého posluchačstva nucen je teď usednouti na lavici obžalovaných ne- smířitelný sok sám. Činí tak s tváří uzardělou a — jak pochopitelno — náramně nerad a mrzutě po- slouchá, co sobě o podstatě jeho „vtipu“ navzá jem vykládají advokáti, z nichž ovšem jedenkaždý účtuje na koncc své řeči přiměřené palmare. Na štěstí vyvázl. Ani odvolací soud neshledal jeho poznámce trestného činu a potvrdil i v tomto pří- padě osvobozující rozsudek I. instance, neopomenuv přisouditi advokátům útraty. „Poslyšte, sousede, jste teď spokojen?“ = vol l na zahanbeného stavbyvedoucího jeden vtipkář z po- sluchačstva. Ale nedostal odpovědí. Oba sudiči byl už dávno za dveřmi .a.
#16 alto_textblock #16
Nevinně odzouzen. Z Nového Sacze, 20 srpna. Roku 1897 byl Petr Gostinski odsouzen po- rotním soudem v Novém Saczi pro žhářství k do- životnímu žaláři. Ačkoliv Gostinski ujišťoval svou nevinou, byl přece jednohlasně uznán vinným. protože svědek, 13letý hoch, s naprostou určitoste tvrdil, že viděl, jak Gostinski oheň založil. Rozsudek byl potvrzen nejvyšší soudni instancí a žádost matky odsouzeného za obnovení trestního řízení a za císař- skou milost byla zamitnuta. Nyní vyšly na jevo okol- nosti, z kterých jest nade vši pochybnost jisto, že Go- stinski byl nevinně odsouzen. Záslupce jeho dr. Heman Sychrava podal žádost za obnovu trestního ří- zení, jež byla vyřízena příznívě. Nové ličení jest určeno na den 1. září t.r.
#17 alto_textblock #17
Ze soudů cizích. Humberlovi před sou dem. Z Pařiže, 20. srpna. O polednách bylo líčení znova zahájeno. Ob- hájce Humbertových Labori dovozuje ve svém plaidoveru dále, že domnělou závěť Črawfordovu nevybájela sobě ani Tereza Humbertova, ani jeji manžel, nýbrž že udržovala se pověsť o ní v rodině Daurignacových ještě za mládí Terezina. Připomí ná, že právním rozsudkem z r. 1886 byla soudem uznána oprávněnost kroků proti Crawfordovým, že tehdejší zástupce Humbertových, Durier, byl mužem čestným a soudí z této okolnosti, že Crawfordovi, jež viděl — jak sám tvrdí — advokát Parmentier, skutečně existují. Obhájce popírá hodnověrnosť průvodních svědků, vytýká policejnímu prefektu Lepinovi na- kvašenosť a tvrdí dále, že pojišťovací podník Hum bertových »Renta viagěre« zcela řádně byl spravován. Za měsíc vykazoval prý podnik tento čistého zisku 100.000 fr. a výnosem jeho byli by prý věřitelé plně uspokojeni, kdyby nebyl Humbertovy svou ža- lobou na mízinu přivedí bankéř Cattani. V plaidoyeru svém pokračovati bude Labori ještě zejtra. Z Paříže, 20. srpna. (Zvl. telgr. »N. L.«) Chystané »odhalení« Terezy Humbertové je prý as toto: Tereza a Roumain jsou prý v Castýni dětmi maršálka Ba- zaina a jedné Mexikánky. Bazaine měl uzavřít však prý kromě toho ještě jiné manželství a dva synové z tohoto poměru právě upírali Romainovi a jeho sestře právo na milliony, k nimž se prý arci Bazaine po porážce u Met nesměl hlásiti. Ale tylo milliony jsou prý dobře uloženy. »Lanterne« podo- týká k této své zprávě zcela stručne: »Bazaine zemřel téměř jako chuďase.
#18 alto_textblock #18
Kapitola pro ty, kdož potřebují peníze. Ke včerajší zprávě pod tímto titulem uveřejněne sděluje nám gremium majitelů koncesí pre sprostředkování realitních obchodůa půjček, že se Josef Kvíčala sprostředkování půjček jenom pokoutně zabývá, ježto nemá žád- ného úřadního povolení a že gremium proti němu co nejpřísněji zakročí. Majilelé koncesovanýcb inform a čních kanceláří v Praze a v předměstích problašují prostřednietvím pana PbMra. Františka Rocha, ž s Josefem Kvíčalou vůbec ve spojení nebyli, ani ne- jsou a že mu také žádných informac nepodávali.
#19 alto_textblock #19
Sokolský věstník. Sokolská župa šumavski, sídlem v Klatovech. pořáda evičitelský běh v Klatovech vedením bratra Rud. Bilka, náčelníka »Sokola« v Praze-Vyšehradě a župy středočeské, člena techn. odboru Č. O. S. redaktora »Věstníka« atd. a zve vás k účasti na něm Vyuč vání theoretické i praktické počne ve středu, dne 2. září a potrvá do úterka dne 15. září, a sice každý den od 7. hod. večer v sokolov ně klalovské. Vyučování jest zcela bezplatně a zúčastniti se ho může každý bratr ve cvičení tak vyspělý a schopný, aby při rychlejším průběru s úspěchem učivo sledo- vati a si osvojiti mohl. Přijati budou jen bratři do- poručení písemně správním výborem své jednoty, sice nejdéle do 24. srpna. O bezplatně ubytování (mimo stravování) v udaný čas přihlášených bratrů p stará se br. jednota klatovská. Přihlášky, dotazy a pod. přijímá náčelník Václ. Mayer. Po 24. srpnu obdrží každý přihlášený bratr další pokyny. Bratři, kteří odbudou celý běh, obdrží o tom písemný průkaz. Družstvo pro postavení tšlocvičny »Bokolu« ve Velvarech pořádá dne 29. a 30. srpna za spoluúčin- kování tělocvičné jednoty »Sokol« a jejího odboru ženského, jakož i pánů studujících, první národní slavnost ve prospěch stavebního foudu. Dne 29. srpna jest o 8. hod. več. v hostinci páně Fiedlerově divadelní představení: »Pro péro Sukolí« od Václ Smutného a »Vzletem Sokolím« od Jarosl. Borotín- ského. Dne 30 srpna: Promenádní koncert na ná- městí od půl 12. do půl 1. hod. odpol. Seřadění spolků na Václavském náměstí o 1. hod. odpol. odchod na Čermákovu louku, kde jest sokolské cvi- čení. Večer o 8. hodině taneční věneček v hotelu »Záložna«.
#20 alto_textblock #20
Sportovní věstník. Z oyklistského ruchu. ** V neděli dne 30. srpna pořádán bude u pří- ležilosti krajinské výstavy v Hořicích velký cykli- stický den za záštity slav. městské rady a slav. výstavního výboru v Hořicích, spojený s distančním závodem klubů župy pražské na trati Praha Hořice. při němž spolu rozhodnuto bude o přebornictví župy pražské, jakož i o přebornictví zúčastněných klubi pro rok 1903. Pořad slavnosti: 1. Dopoledna: di- stanční 100 km závod klubů župy pražské. 2. V 1/21. s poledne: společné obědy klubů. 3. V 1/23. hod. od- pol.: nastoupení k průvodu, jenž vyjde přesně o 3. hod odpol. k výslavišti: 1. Vzdání holdu městské radě a výstavnímu výboru. Po uložení kol: 2 Spor- tovní meeting s tímto pořadem: a) Damské reje. (K- C. »Čechie« Král. Vinohrady.) b) Panské reje. (K. Č V. »Král. Vinohrady«.) c) Krasojízda na kole. (. an Mariani, člen »K. V. Praha 1883«.) d) Ukázka ame- rckého pola. K. Č. V. »Král Vinohrady«). e) Raje klubu hořického. (K Č V. »Hořice«.) f) Skupiny (Pp. Mariani a Štraub, členové »K. V. Praha 1883«.) g) Polový match. (K. C. »Čechie« na Král. Vinohra dech versus K. V. »Praha 1883«.) b) Žertovné závody a hry pro členy všech zůčastněných klubů.) 4. Pro hlídka výstavy. Athletika a sportovní hry. ** Na zápasišti výstavy v Pardubicích konán dne 15. t. m. footballový zápas klubů »Smíchov«a »Pardubice«. Neočekávaně zvítězili pardubičtí v po- měru 1:0. Mimo to hrál »S. K. Slavia« proti »S.K Č. Brod« v poměru 8:0. V mužstvu česko-brodském hrálo osm členů Slavie. Den na to zápasy konány nebyly, jelikož půda hřiště byla odpoledním deštěm velmi rozmoklá. A. C. »Sparta« zastoupena byla při závodech Č. A. A. U. dne 9. t. m. na výstavišti v Pardubicích pořádaných 7 závodniky, kteří starlovali ve 12 č- slech a dobyli celkem 16 can a to 5 prvých, 4 druhé a 7 třetích. Prvých cen dobyli: Gondol v handicapu na čivrt míie (18 m. napřed) v čase 537.a, dále v běhu na půl mlle, poraziv v čase 2 m. 14 a dvě pětiny vteřin lehce Kolinského (S. K. Slavia), který v po- sledním kole několikráte marně se namáhal získati vedení, Souček ve vrhání disku hodem 38 m. 1 cm. poraziv starého svého konkurenta Šasteru (Stavia) o 1 metr. Vyskočil ve vrhání koule hodem 12 m. 23 cm., týž před závody bodil 13 m., Rodina chůzi na I angl. míli, poraziv po urputném bojí čase 7 m. 48 vt. Jar. Hegra, který v posledním kole v prvé zaláčce ve spurtu Rodinovi se vzdává a do- chází jako druhý v čase 8 m. 13 vt., Pražský ve skoku do výše tvoří český rekord skokem 1 metr 65 cm. bez opravy, ježto však i po opravě Karlln- ský skočil 1 m. 65 cm. a oběma pak další poku skočiti výše se nezdaří, rozhodnuto zcela neprávem, by se losovalo o prvou cenu, jež připadla tak Kar- IInskému, ač posuzovati se měl výkon, byl-li docílen bez opravy či s opravou — dle toho ovšem byl by zcela správně prvým Pražský. — »Sparta« může býti s výsledky docllenými při závodech těchto úplně spokojena, uváží li se, že nestartovali v Pardubicích Nemastil, Nedvěd, Štekl, Sucharda, Hrouda, Sokol
#21 alto_textblock #21
a jiní.
#22 alto_textblock #22
Věstník spolkový.
#23 alto_textblock #23
Slavnosti. Velká národní slavnost v Náměští u Olomouce ve prospěch české matiční školy v Hněvolině pořádaná, slibuje býti jednou z nejzdařilejších, jež letošního roku v širokém okolí pořádány byly. Již sama volba místa výletního byla velice šťastnou, po - poněvadž sna Hradě«, jak samo jméno dosvědčuje. je romantické návrší, lípami i jinými stromy hojně porostlé, v jichž stínu nádherné přímo jest pobylí. Od nádraží jest nepatrných několik kroků vzdálenoa taktéž i z Náměští ani 5 minut tam není. Vlaky z Olomouce i Prostějova přijíždějí v nejvhodnější dobu odpolední a taktéž i večer v přiměřený čas mohou se P. T. výletníci vrátiti. Ke každému vlaku s přiby lými hosty bude vatříc vyslána kapela, která je na místo uvede. Kdo chce viděti zřídka kdy tak organi- sovanou slavnost, jistě neopomene v neděli dne 23. srpna t. r. o 3. hod. odpol. nejdéle do Náměští se dostaviti, aby v kruhu svých známých, kteří do- zajista všichni tam budou, se pobavil. Neboť vzáe- nou tuto slavnost projektují 23 představenstva obeí: Biskupství, Drahanovic, Kyniček, Loučan, Lu- běnic, Náměští, Obranic, Odrlic, Ohnic. Olšan, Pěn- čína, Příkaz, Ratají, Senic, Seničky, Skrbeně, Slatě- nic, Slatinek, Střížova, Těšetic, Topolan. Třeběína, Ústína—Skalova a pořádají 32 národní spolkyz celého okolí. Jsou to: Občanskě besedy v Ná- měští, Odrlicích, Loučanech, Nákle, Řemeslni cká beseda v Horce, Čtenářské spolky v Těše- ticích, Vilímově, Drahanovicích, Luběnicích, Topola- nech, Seničce a Obpicích, Spolek mlá dencův Senici, Odbory »Ú. M. Š.« a Národní jednoty v Příkazech, Spotřební spolek v Drabanovi cích, Jizdní tělocvičná jednota »Hory- míre v Olomouci, Dobrovolné hasi čské s bory v Nákle, Vilímově, Skrbeni, Obranicích, K vě- tově, Horce, Ústíně, Náměští, Luděřově, Slatenicích, Senici, Spolky vojenských vysloužilcu v Senici. Drahanovicích, Květově, Výherní spo- lek v Těšeticích. Z pestrého programu vyjímáme. Vítání hostí, zvláště spolků korporativně se zúčast- nivších, jakož i vlakem přijedších hudbou. Přednáška pana Ant. Geislera, advokála z Olomouce a čestného člena Školského spolku v Hněvotině o »Poměrech národnostních školství našeho a školy v Hněvotíně zvlášť.« Dále znamenitě pobavi národní tance moravské několika sty páry hanácké chasy v národních krojích předtančené. Upoutá kou- zelné divadlo dokonalými eskamotéry řízené zvlášt objednaní), rozveselí přednes mnohých kupletů, vý- stupů, básní i písní. Nasytí buffet a překvapí to, čem výbor zábavní nechce referovali. Večer bude ta- není zábava. Vstupné jest nízké, 30 h za osobu, buffet nadmíru laciný, pivo nezdražené a vše ostatní zdarma. Nuže, kdo cheeš uplatniti dobře své národní přesvědčení, kdo jsi přítelem české školy v Hněvo- tíně, kdo miluješ, vlasteneckou společnost, neopomeň v neděli do Náměští zavítati.
#24 alto_textblock #24
* Slavnost akademiků v Mísťku. Češ akademikové uspořádají v neděli dne 23. srpna t. r. ve všech místnostech Národního domu v Místku slavnost s tímto pořadem: O 1/23. hodině odpolední koncertuje v zahradě Národního domu hudební sbor spolku vojenských vysloužilců »Břetislav« na Ma- rianských Horách. V přestávkách předneseno bude několik zpěvů a kuplelů O zábavu všech, též i dětí, hojně bude postaráno. O 8. hodině večerní taneční věneček (domácí úbor). Čistý výnos věnován dobro- činnému účelu.
#25 alto_textblock #25
Měšťanská beseda v Praze žádá půny členy, by hojným počtem zúčastnifi se pohřbu při- spívajícího člena pana MUDra. Pavla Durdíka, býv. vojenského lékaře v hoilandské Indii a spiso- vatele. Pohřeb koná se dnes v pátek o 4. hod. odpol. z ústřední kaple v Olsanech
#26 alto_textblock #26
Balkán.
#27 alto_textblock #27
Řecko a makedonské povsťáni
#28 alto_textblock #28
Dop. „N. L. Z Athén, 14. srpna. Nové události v Make- donii pobouřily nejen zdejší obyvatelstvo, nýbrž i vládní kruhy řecké, jež konečně začínají pocho- povati, že nepřirozenou alliancí Řecka s Ture- ckem a štvaním makedonských Řeků proti Bul- harům vydali Řeky makedonské v šane nej- většímu nebezpečí, neboť bulharští povstalci ná- sledkem té politiky nečiní rozdílu mezi Řekya Turky, považují za stejné svoje nepřátele o bn- jují s jedněmi jako s druhými na život a na smrt. Při tom Bulhaři viní Řeky ze zrady věci křesťanské a eití se povinnými trestati je. Bohužel neděje se Řekům křivda. Velká čásť řecké ráje v Makedonii držela z počálku s povstalei a teprve, když Řecko udělalo z ma- kedonské otázky bulharsko-řeckou, spolčili se s Turky a stali se povstaleům nebezpečnějšími samých Turků. Řekové ovšem by rádi zatajili pravý stav věci a chtějí se před světem zdáti pouze ná- rodem mírumilovným, kterému se každé prole- vání krve hnusí. Avšak kdož by nevěděl, odku prýští řecká mírumilovnost? Jednak z finanční ruiny, do níž Řecko zapadlo, jednak z chytrého výpočtu, že Bulhaři v nerovném boji podlehnou a že jejich zničením dopomoženo bude k vítěz- nému úspěchu Řecku, a to bez jediné kapky krve, bez jediného výstřelu. Neni více tajemstvím, že veškeré ře- cké konsuláty, duchovenstvo i uči- telstvo stoji v službách Turecka naproti Bulharům a vodí turecké vcjsko na stopu povstaleů. Proto ty časté porady řeckých ministrů se zdejším ture- ckým diplomatickým zástupcem, jemuž řecké ministerstvo sděluje všechny zprávy svých kon- sulův i jiných osobností makedonských. Ture- cké postupování proti povstaleům děje se v dorozumění s řeckou vlá- dou. Že tato společná činnosť řecko-turecká je hanebná, o tom není sporu. Ona však jest i zá- hubná všem Makedoncům bez rozdílu, nebot jim může býti pomoženo pouze tím, bude-li dáno všem tamním národnostem stejné právo. Kdyby Řekové stali se tureckými vladaři v Makedonii, ostatní národnosti tamní, zvláště Slované, hůře by se měly, než pod tureckým jarmem. Žel, stokráte žel, žc Bulhaři v čas tuko osnovu neprohledli, nespojili se se Srby a neuči- nili z makedonské otázky otázku všeho balkán- ského Slovanstva! V Makedonii se nyní rozpoutává občanská válka. Srbové sice přidávají se k Bulharům, za- pomínajíce všech růzností a křivd, ale arnautské, turecké a nyní i řecké obyvatelstvo dělá proti- novstání. Řekové již vypravili proti povstaleům tři čety. Jestliže tu- recké vojsko řádilo, bude se ozbrojené obyva- telstvo chovati k povstalcům ještě krutěji a sve- řepěji. Zdejší makedonský komitét na- bídl tyto dni tureckému vyslane- ctvu, že vyzbrojí nové čety, které budou tureckému vojsku pomáhati proti makedonským povstalců m. Stejné nabídnutí učinilo mneho studujících athénské university. Turecký vyslanec pánům studentům odpověděl, že o jejich šlechetném a vlasteneckém nabídnutí podá telegrafickou zprávu sultanovi. To zna- mená, že Turci jsou přece chytřejší než Řekové. Nechají Řeky, aby svou bezcharakternosť ob- nažili před celým světem, aby se dopustili tako- vého zločinu na Slovanech, po jakém nemůže zblížení nastati ani za staleti, ale daleko k vodě jich nepustí, aby jim zůstali pěkně pod rukou. Prvou odměnou za toto řecké vlasteneciví bude, že TureckopostoupíŘecku Kre- tu. Korunní prine řecký již to napověděl v roz- mluvě s jedním krétským poslancem, jemuž pra- vil, že mezinárodní posádka brzy bude z Kréty odvolána. Nemo.
#29 alto_textblock #29
*
#30 alto_textblock #30
Společná akce Bulharska, Srbska a Černé Hory. Rozumné slovo pověděl tyto dni v Sofii předseda moskevského Slovanského spolku Če- rep Spíridovič, jenž Bulharům ukázal na bez- úspěšnosť makedonského povstání i možné války Bulharska s Tureckem, nechopí-li se díla společně s Bulhary i Srbsko a Černá Hora, s ni- miž ovšem by se Bulhaři musili dříve dohodnouti o tom, co by za svou pomoc získaly. O společné akci se Srby v království a n Černé Hoře Bulhaři ještě loni nechtěli slyšet. Zkušenosť je poučila, že spolučinnosť obou srb- ských států jest jim nevyhnutelně potřebna. Jak „Zastavě“ píšou ze Sofie, vážní poli- tikové tamní jsou přesvědčeni, že ve spole č- ném postupu se Srbskem a Černom Horou jest jediná spása. Úspěchu jsou si jisti. Bulharská vláda učinila již v tomsmyslu návrhy v Bělehradě ina Cetyni.
#31 alto_textblock #31
+ Slečna Marie Heritesova hrála dne 15. srpna v České Skalici, v koncertu, který tamější ochot- nická divadelní jednola ve prospěch stižených živelní pohromou v jižních Čechách uspořádala. Dojem slečniny hry byl mocný a vzbudil všeobecné nadšení. Květinami byla koncertistka zrovna zasypána, po- flesku bylo po každém čísle do nekonečna a obe- censtvo nemohlo ani navoliti se stálých přídavků. v koncertě četně navštíveném, zastoupeno bylo též pan- stvo zámecké. Na den panovníkových narozenin, 18. t. m., dostalo se pak mladistvé umělkyni cti pozvání na zámek v Ratibořicích, kde v sále slavnostně upra- veném koncertovala u přítomnosti rodiny vzácného příznivce hudebního umění prince ze Schaumburg- Lippé, z které zúčastnily se koncertu též princezna Olga, choť Maxmihána ze Schaumburg-Lippě a prin- cezna Elsa, choť Albrechta ze Schaumburg-Lippé; dále přítomni byli: bar. z Ulmensteina se svou rodinou. četně jiné šlechty, jakož i zástupcové úřadů státních. církevních i samosprávných. Slečna Heritesova i tu svcu procítěnou hrou, jež provází její oslňující tech nika, dobyla si plného uznání a neobyčejné přízně umění milovného panstva ratibořického. Princezna Alexandra ze Schaumbur Lippé vlastnoručně uměl kyni na pamálku od pána domu podala skvostný dá- rek, krásnou jehlici. + Jubilejní koncert Cecilské hudebni jednoly Úslí nad Orlicí. Již předběžné oznámení tohoto kon- certu, jenž má plné právo, aby se těšil nejživějšímu zájmu celého našeho hudebního světa, měle za ná- sledek, že jednoty došlo množství přihlášek o místa. Proto upozorňují se všichni, kdož by v koncertu zúčastniti se chtěli, aby přihlásili se neprodleně up Fr. Vrbického v Ústí n. Orl., náměstí, aby na jich přání mohí býti vzatzřetel. Koncert Buehtele-Bech. Dva čeští umělci, kteří si za hranicemi získali plného uznání, vystou- pili u příležitosti výstavy dne 18. srpna v jediném kon- certě v Pardubicích. Pan Buchtele, rodák písecký, jest virtuosem na housle. Koncertoval s velkým úspěchem v Brusselu, kdež za výkony své jmenován čestným členem spolku umělců a spisovatelů; potom působi jako koncertní mistr berlínské fiharmenie přes 314 roku. Odtud byl vyzván do Varšavy, kde jako první kuncertní mistr dobyl si výstupy svými vřelých sym- patií obecenstva i kritiky. Druhým umělcem jest p Václav Bech z Lounek u Roudnice, jeden z nej- lepších absolventů školy kontrabasové na pražské ko- servatoři. Jeho technika uvádí posluchnče v obdiv V koncertě v areně výstavní konaném přednesl kažý z nich vedle několika větších skladeb prvních mistro i své vlastní komposice a transkripce a společně pro- vedli velké koncertní duo pro housie a basu od Bolte- sinia, v jehož podání ukázali se hýti nedostižnými. Vy- stoupení těchto umělců bylo v jich vlasti pavním Obecenstvo odměňovalo je bourlivým potleskem hlučnou pochvalou. + Z Fardubic. Výstavní koncert devitileté pianist- ky Milády Černých, vydařil se po stránce umě lecké skvěle. Obecenstvo nadseně teskalo malé mladě virtuosce a nutilo ji vžly poznovu zasednout ke klavíru a přednésti ještě něco z velkého repertoiru Malá Milada je skutečným divem. Tak vyspěli lech- nická zručnost, iakové pechopení a taková poměť ne nalezá se u přemudrovaných „zázračných dětí“. Hrála Mendelssohnovo Rondo. Chopinovu, co do přednest těžkou. Cis-moll Polonaisu a obtižné Pespetuum o Webera. Ve všech objevila se Mišáda Černých jako absolutní vládkyně svého nástroce. — Slečna Josefa Přibylova, žákyně pí. Parové, udelala škole vá- žené učitelky čest. Její soprán, vší affcktsce prostý, nese se lehce a lahedně. Šlečna má skvělý přednee a pojetí její připomíná vkusné provedení Naňi Men- šíkovy. Vokalisace je správná. Lepý zjev slečnin vzbudil obdiv. Těšíme se, že se brzy s ni setkáme v samostatném konceutě, jako se znamenitau inter- pretkou písní. Zpívala a velebným klidem Mlalálovu
#32 alto_textblock #32
Otec a syn. (Před číyřělenným senátem v Mle dé Boleslavi.) U židů málo kdy se stává, aby syn tak dalek se zapomněl, že by na vlastního otce ruku vztáhla židovstvo pohaněl. Rud. Weil jest synem obchodníka z Loukovce u Mn. Hradiště, celkem nepatrný to človiček malé postavy, jehož židovský ráz jest znatelný už z daleka. Otec Weilův nebyl se svým synem spokojen, soudě, že co on nashromáždil, mladý chce rozházeti. Ačkoli dříve synovi sliboval domek a nějaké pole, přece, když na splnění slibu dojiti mělo, rozpa- koval se z obavy prý, že syn svůj stateček záhy probije. Když konečně starý Weil viděl, že se synem nie nesvede, vyhnal ho z domova, aby jej přiměl k ně jaké práci. Mladý Weil zaopatřil si skutečně práci ve mlýně V. Hubálově a lak nějaký čas se živil. Avšak starý Weil pojav k synovi mocnou nenávisl, staral se, aby Rudolf přisel vůbec z obce. Dne 27. července t. r. došel si starý Weil k Ha- nušovům, u kterých byl mladý na stravu a zakázal těmto, aby dále pro syna nevařili, čehož tito také uposlechli. Když pak mladý Weil přišel večer domů a sháněl se po večeři, odpověděli mu Hanušovi, že nesmějí dále pro něho vařit, že jim to olec jeho za- kázal. Rudolf nemeškal a došel si k otci, kterému činil výtky a prohlásil, že on si vše sám platí a že ledy otci nic po tom není, co on dělá. Starý ovšem nemlčel a řekl synovi několik per ných slov, což mladého tak dopálilo, že popadl trou- bel od dýmky a starého Weila počal tlouci přes hlavu a křičel: »Ty žide smradlavá, ty žide hilsne- rovsků, já tě zabiju, abych měl od lebe pokoj !« Starý také synovi tiše nedržel, nýbrž popadl kámen v sebe- obraně a uhodil Rudolfa do ruky. Lidé se na pokřik obou sběhli a udělali další rvačce přítrž. Celá událost měla pak dohru před se- nátem kraj soudu v Ml. Boleslavi dne 17. srpna. Mladý Weil popíral, že by byl vínen a svaloval všechnu vínu na otce, který prý, kdyby ho byl ne- chal, nebylo by se nic stalo. Otec prý mu před ča- sem sliboval domek a kus polí a když nalehal na něho, aby mu to dal, vyhnal jej z domu. Lituje svého skulku, ale na obhájení své uvádl že byl velice rozčilen. lředvolaný svědek starosta obce loukovské pan Knéhl vypovídal ve prospěch obžalovaného a tvrdil. že tento jest povahy mírné a divil se velice, že če- hos podobného mohl se dopustit. Švědek Hanuš vypovídal, že měl od starého Weila zakázáno mladého stravovati, což Rudolfa tak rozčililo, že vztáhl roku na otce, ale jinak že je to člověk velmi hodný. Rovněž svědci Koťátko a Flan devka vypovídali ve smyslu dřívějších svědků a líčili mladého Weila jako člověka řádného. Když však byl vyslýchán otec obžalovaného. nechtěl se svědectví svého vzdáti, ač mu to zákon dovoluje, nýbrž líčil svého syna jako nezdárníka, zahaleče a lumpa. Soud následkem příznivých výpovědí svědků částečuého doznání vyměřil obžalovanému trest z měsíců.
#33 alto_textblock #33
Věstník živnostenský a dělnický. * Výboru hromady pomocníků rukavičkářských v Praze a okolí! Výbor hromady pomocníků rukavič- kářských uveřejnil v časopise „Národní Listy“ ze dne 19. srpna t. r. pod záhlavím „Rodičům, kteří syny své chtějí dáti na učení řemeslu rukavičkářskému zasláno, jímž odpovídá na článek podepsaného před- stavenstva v téže záležitosti v témž časopisu dne7. srpna t. r. uveřejněný. Nechtějíc pouštěti se do obšír- nější polemiky pokládá podepsané představenstvo v zájmu pravdy za nutné konstatovati: 1. Že článkem svým ukázalo pouze na nepravdy, obsažené v letácích hromady pomocnické, 2. že článkem svým nikoho do učení na řemeslo rukavičkářské nelákalo, nýbrž pouze na to váhu položilo, že při nynějších všeobecně málo utěšených poměrech všeho stavu řemeslného není řemeslo rukavičkářské horším, než kterékoli řemeslo jiné, 3. že při 200 členech společenstva, kteří úhrnem více nežli 1500 pomocníků stále zamněstnávají, nalézá se tou dobou pouze 180 hochů v učení a že ledy o žádném vykořisťování laciných sil učednických mluviti nelze, ježto na 100 pomocníků pouze 12 učňů připadá a konečně 4. že učňové rukavičkářští z velké části zase z rodin pomocníků rukavičkářských pocházejí, což neklamným jest důkazem, že se jim při řemesle tom tak špatně nedaří. Pokud tedy výbor hromady pomocnické neporadí rodičům, které jiné ře- meslo dětem jich lepší a pehodlnější budouenost by zabezpečilo, potud považovati musí podepsané před- slavenstvo výstrahu jmenovaného výboru nikoli za upřímnou radu rodičům poskytnulou, nýbrž jen za pouhý prostředek, aby pomocníci rukavičkářští, zba- veni jsouce doroslu, v požadavcích svých, pro ten čas nesplnitelných, byli volnějšími. Za představenstvo společenstva rukavičkářů z Prahy a okolí, dne 20 srpna 1903. Starosta Jos. A. Franzl. Zaměstnání abzolventů 2třídních obchodních škol. První otázkou rodičů, kteří chtějí své syny dáti do školy obchodní, bývá: „A čím může býti, až školu vychodí?“ Na tuto otázku nejlépe odpoví umísťovací výkaz, jejž ředitelství škol těch každorečně sestavují. Dle výkazu obchodní školy v Přerově umístění byli absolventi její, kteří vyšli loňského roku, následovně 4 jsou praktikanty v obchodech (1 z nich ve drogerii) 15 jest zaměstnáno jako komptoiristě v různých zá- vedech, 1 jest příručím v obchodě, 1 cestujícím, 1 ob- chodvedoucím, 1 účetním, 2 slouží u vojska, 1 se učí sladovnictví a 1 studuje na německé soukromé obchod- ní škole. Ze 121 absolventů, kteří vyšli v pěli prvních létech (1898—1903) trvání 2třídní obchodní školy plzeňské jest dle výkazu loni vydaného 25 samostat- ných obchodníků a průmyslníků (20.6626), 28 věnovalo se povoláním, která účelu školy neodpovídají (23.149%). totiž k poště, ke dráze, k vojsku a pod., ostatní (68). (t. j. 56.196 zaměstnáni jsou v různých závodech jako účetní, korrespondenti, cestující a pod., takže se dů očekávati, že ještě značná část z nich se osamo-
#34 alto_textblock #34
statní.
#35 alto_textblock #35
stávky- * Stávka pekařských pomocníků v Madridě na- byla — jak se odtud telegrafuje — rázu brozivého. Došlo dokonce již ke srážce, za níž bylo stříleno. Celá řada stávkujících byla zatčena. Ke slávce v Bareeloně. Z Barcelony, 20. srpna. (C. B.) Před jedním domem v ulici sv. Pedra nale- zena puma s doutnákem. Dle náhledu policie jde o anarchistický attentát
#36 alto_textblock #36
Hasičský věstník. Obecní sbor dobrovolných basič v Podolí-Dvorci koná v neděli dne 23. srpna o 3. hod. odpol. veřejné cvičení na počest 25letého trvání na domě p. Václava Vacka ve Dvorcích. Po cvičení konají se taneční zábavy v hostincích pana Josefa Hory v Podole a p. Jos. Klímy ve Dvorcích. — Hasičského sjezdu všeslovanského zúčastnila se největším počtem svého členstva žup podbrdská a sice 370 muži, kromě toho 66 nehasiči. Starostou jejím je p. Fr. Wáclav v Holoubkově a jednatelem p. Fr. Karásek v Čenkově. Župa přijela s praporem zvláštním vlakem v sobotu v 9 hodin dopoledne na Smíchov a odlud odebrala se pocho- dem s hudbou na své stanoviště k sv. Jakubu. Svým vyspělým vystoupením získala si všeobecné po-
#37 alto_textblock #37
chvaly.
#38 alto_textblock #38
Zábavy. Za příznivého počasí koná se dnes v hostine na Nebozízku koncert kapely pěš. pl. č. 11 vozy lanové dráhy jezdí do 11 hod. večer. Výlety a vycházky, Staroměstský klub českých veloci pedístů »Praha« pořádá v neděli dne 23. t. m. celodenní a odpolední výlet do Nouzova u Unhoště. Odjezd celodenního oddítu o 7. hod. ranní, odpoled- ního (pouze silnější jezdei) rázem 1 hodiny z klu bového cvičiště.
#39 alto_textblock #39
Od hranice černohorské. Z kraje beranského turecké úřady vyhnaly do jiných pašalíků všecky srbské hlaváry. Dra nejlepší hlaváry Lazara Daleviče a Milutina Vu- kičeviče, jim ubili. V pečském pašalíku uvalili na lid nové platy, jichž dosud nebylo. Každlá mužská hlava má platit po 46 groších, každlá ženská hlava po 2 gr. s 20 parách. Kromě toho místo dosavadního desátku vybírá se nyní sed- mina. Větších břemen pod Tureckem nikdy ne- Úřady turecké mimořádnými přirážkami shánějí peníze na vojsko. Obyvatelstvo, dosud pokojné, vidí, že za to má jen nové a nesnesi- telné daně a že lépe jsou na tom ti, kdo prchli do hor k povstaleům.
#40 alto_textblock #40
bylo.
#41 alto_textblock #41
Telegramy. Z Vídně, 20. srpna. (Zvl. tel. »Nár. L. e) »Wiener Allgemeine Zlg.« sděluje z Berlína: Dle autoritativní zprávy sem došlé, potvrzuje se, že Rusko zašle zejtra Portě rozhodn o u notu, rovnající se ultimatu, ve které bude žádati okamžité provedení po žs-