ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1eb842e0-70c6-11dc-9e16-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
21. srpna 1903.
#4 alto_textblock #4
Císlo 227.
#5 alto_textblock #5
vystaviti totiž nejen ukázky prací dílenských, ale ukázky vyučování theoretického; vždyť právě u těchto škol jest to velice zajímavé, sledovati, jakým způsobem se tam nejen předmětům kreslířským, počtářským atd. vyučuje, ale jakým způsobem provádí se nezbytné jejich přimknutí ku praxi samé a k vyučování dílen- skému. Některé školy v tomto chledu podávají obrázek zvé činnosti úplný, jiné oproti tomu spokojily se' bohu- žel buď jen pracemi z dílen, anebo z nauk ostatních vystavují jen neúplné a nepatrné ukázky. Škoda Většina škol odborných vystavuje v budově školní a s těmi počneme. Kompletně, tedy jak po stránce vyučování prakti- ckého, tak i grafického a theoreticko-přípravného z- stoupena jest státní odborná škola pro tkal- covství z Rychnova n. Kn. Tkaniny, žactvem jak na strojích ručních, tak na stavech mechanických zhotovené a zde vystavené (flanely, ručníky, koberc jutové, samety a plyše, oděvní látky vlněné, gobeliny. damaškové stolní prádlo, nábytkové ripsy a j. v.) jsou vesměs výrobky vkusné a moderní: ale i vyložené práce z odborného kreslení, z vazby tkanin, strojni- ckého rýsování a j. poutají školského odborníka v míře nemalé a nutno doznati, že celkový dojem této expo- sice jest v každém ohledu výborný. Však i stální tkalcovské školy v Lom- nici n. Pop. a v Jilemnici vypravily své vý- stavky s plným vědomím svého důležitého poslání. Vedle skvostných výrobků praktických (tkaniny gázov a záclonevé, látky nábytkové, smyrnenské koberce damašky, látky pikové, kapesníky plátěné i hedvábné ručníky, ubrusy, krepová plátna a j.) jsou tu výkresy ornamentální i odborné, práce z rozboru tkanin, zá pisníky přednášek o technologii a mechanice atd. jež svědčí, že školy ty plní úkol svůj vychovatelský zdárně; kollekce ty se také všeobecně libí. Krajkářské školy ve Strážově a ve Vamberce vystavují obdivuhodné, v pravdě pavu- činové a s nepopíratelným uměleckým vkusem pro- vedené krajky, jež obzvlášť u damského světa budí zasloužený obdiv a touhu, býti majitelkami tak krás- ných, českých. vzorných prací krajkářských; zajímavo jest sledovati, jak krajky takové se paličkují a sličná pracovnice má stále a stále houf pozorovatelek a i po- zorovatelů. Obě tyto školy jsou soukromě. Státní košikářská škola mělnická vystavuje velikou kollekci překrásných stolků, stojano na noly, houpací židle, dětský roztomilý nábytek, ko- šíky elegantních tvarů, květinové košíčky a pod. Vše jest tak hezounké, vkusné a při tom solidní a účelné. že se navštěvovateli odtud ani nechce. Práce grafické neb práce z učení povšechně vzdělávacího, škola tato nevystavuje Státní odBornáškolakeramická z Be- chyně, ač jest mimo rayen severovýchodu Čech, přec výstavu hořickou obeslala a sice v každém ohledu vzorně. Vedle překrásných výrobků kamnářských z uměleckého hrnčířství a malby keramické (velká kollekcel) jsou tu pěkně výkresy z kreslení ornamen- tálního, figurálního i odborného, práce z dekorativního modelování a j. a sice v množství hojném a u výběru vší chvály hodném. Plně se tu zamlouvá moderní duch, který vane jak z výrobků dílenských, tak i z praci grafických. Státní odborná škola pro umělecke zámečnictví v Hradci Králové vedle řady vzorných výkresů z odborného kreslení vystavuje jen práce dílenské, ale ty jsou v pravdě překrásné; tai světlíková mříž, stojany, balkónová krásná moderní mříž a celá řada jiných dávají jasné svědectví o výši na jakou škola tato dospěla. Mimo tuto kollekci mo hradecká skola ještě před pavillonem královéhrade- ckým monumentální zamřížení studňové se vkusnou mříží, určenou k pomníku Erbenovu do Miletínaa v kollekci hořické odhorné školy skvostná kovaná ramena na mramorových kandelá brech. Státní odborná škola pro broušen a rytí drahokamů a pro klenotnictví v Turnově má na výstavě pěkné práce z odborného a figurálního kreslení, z modelování ve vosku a j. a velkou i neobyčejně cennou kollekci žákovských prací klenotnických, ciselérských, ryteckých a j. a to v provedení, úpravě a slohu přímo vzorném. Obzvlášt peutavou jest kollekce našeho českého granátu a různé drobnější předměty domácího luxu, zdobené draho- kamy i polodrahokamy. Všechny tyto odborně školy, jejichž vodílkem jesl umělecký průmysl, jsou umístěny, jak bylo již při- pomenuto, v budově školní a činí výstava ta, umístěná ve dvou velikých síních učebných, dojem v každém ohledu příznivý a vnimavý návštěvník si odtud odnáší množství dojmů, jež mu z mysli tak hned nevymizi málo kdy tolik škol umělecko-průmyslových víděti pohromadě. Škoda jen, že nebylo více místa k dispo- sici, aby kollekce ty mohly volnějším rozložením při- jíti ještě více k platnosti Státní odborná škola sochařská a ka- mennická v Hořicích vystavuje v palácovém pavillonu pro sochařství a kamennictví a bylo o ní referováno již na jiném místě. Budiž tu jen k vůli úpinosti referováno, že vše, co tu v počtu značném vystavuje, jest také vše výborné; nejen práce z mode- lování figurálního a ornamentálního, z kamenořezu a sádrování, ale i výkresy odborné a figurální zasluhuji plné chvály. A práce dílenské, ty vzbuzují pravý obdiv, obzvlášť monumentální „Anděl míru“, kandelábryz tvrdých materiálů, rozměrné monumentální vásy, go- tický oltář z hofického pískovce, gotická skvoslná křtitelnice z mramorů, několik pamětních desk s věr- nými portréty a m. j. v. V bohaté kollekci školy ho- řické (k niž dlužno počítati i monumentální pomník Smetanův, v sadech výstavních umístěný) jest zastou- peno nejen sochařské, ale i kamennické zpracování hořického pískovce, české i cizi žuly, různých domá- cích i cizích mramorů, syenitu a jiných tvrdých ma- teriálů. Celkové uspořádání jest vzorné a získalo velice tím, že jsou práce ty umistěny v prostorných, vyso- kých a účelně osvětlených místnostech; v poměrně nízkých učebnách budovy školní a bez světla hořejší- ho by nepůsobily tak kompaktně a tak výrazně. Dlužno pak doznati k závěru přehledového tohoto relerátu, že výstava všech těchto umělecko-průmy- slových škol odborných jest pravou perlou výslavy hořické, jíž dodává obzvláštního neobvyklého, uměle- ckého rázu. Na toto školství můžeme být v pravdě
#6 alto_textblock #6
pedstavec na tága firma Václav Urban v Kolíně. Vedle Svoboda Joseí na Žižkově (kulečník, 12 tág. tabulku na markování, 3 slonové kule a hru kuželek). V témž oddělení salonní garnituru dle pařížského vzoru a nádbernou výzdobu koberci firma Adolf No- votný v Týništi. Další dvě oddělení zabírají výrobky krejčovské, látky lněně i přezné, ložní přikrývky atd. Svou nádherou a pěkným provedením poutá vý- stavka Dobročinného spolku „Božena Němcová“ v Do- mažlicích, vyslavujíc ložní přikrývky. Látky lněné vykládá cech humpolecký v Humpolci a Ant. Jelínek, soukenník v Rychnově n. K. — Zboží lněné a bavlněné: Josel Štěpánský z Úpice, J. Aug. Lelek tkalcovna na lněné zboží ve Zbečníku, Josef Hybský, mech. plétárna v Pardubicích, J. Just v Pardubicích (ubrusy, servity damaškové). — Provaznictví: A. Menčík z Přelouče, Jan Sa- hula ve Skutči. — Damské koníckce: Juliána Lahulková z Pardubic, Ant. Novotný z Chru- dimi, firmy Mladý a Puš v Chrudimi, Jakub Petr v Něm. Brodě. Snaživá firma Frant. Mettl, krejčí v Kyšperku, rovněž zde zastoupena. Kráčejíce dále nenecháme jistě bez povšimnuti nádherné koberce na podlahu i na stěnu, jež obeslal V. Marvan z Hlinska. V těmž oddělení upoutá nás, zejmena ale naše švadleny a hospodyně kollekce ši- cích strojů a ždímadel na prádlo, jež zde vystavují- Ant. Verner a Frant. Karásek z Chrudimi. Dra samohraci pianové stroje, zhotovené firmou Fr. Je- bavý v Trutnově, nabízejí za 20 h své hudební pro- dukce; ostatně karakterisují toto poslední oddělení vý- robky nožířské. Vystavují zde lirmy: A. Piskory nást., Bohumil Vácha z Pardubic, Frant. Volej- ník, umělé nožířství a Eman Kroupa z Chrudimi. Blízíme se opět k místu, kde jsme svá pozoro- vání začali; nohy již bolí, však hle! tu lenoška svůdně vybízí k odpočinku: při bližším však ohledání vyklube se z lenošky osobní váha, již vystavuje Josef Kaláb z Brna. — Ještě pohled na výrobky kominnického mistra p. Jos. Hrdličky z Kolina a Karla Janečka z Vídně a jsme hotovi s prohlídkou exposic při přední stěně levého křídla paláce prů- myslového.
#7 alto_textblock #7
Krajinský sjezd učitelský konal se dne 19. ve výstavní aréně v Pardubicích za slabého účastenství. čehož asi příčinou byla nejistá povětrnost. Předseda »Budče pardubické« vítá přítomné; praví, žesi »Budeč pardub.« nemohla dáti ujíti vzácné příleži tosti, aby v době výstavní nesvolala krajinský sjezd učitelstva. Vítá hosty, zejmena posl. p. Černého, předsedu »Ústředního spolku učit.« p. Rašína, slečnu Srůtkovu, jako zástupkyni jednoty učitelek. PanE Werner vítá účastníky sjezdu jako náměstek starosty jménem města; nanejvýš uznale zmíňuje se o prán učitelů a záslubách, jichž si získali o zdar výstavyí vzpomíná dob, kdy on sám chodil do školy a př vzpomínce té vidí ten ohromnýrozdíl mezi školou starou a dnešní: p. Fr. Kostelecký žádá, aby pan Štolba, předseda výstavního výboru, byl omluven ježto je praci přetížen. Praví: »Jako učitelé k eíl svých lužeb brali se cestou příkoří, tak také výstav- nímu výboru bylo přemoci řadu předsudků a překo nati četná příkoří, nežli myšlenku výstavy přivedl ke skutku.« Za svého náměstka jmenoval p. předseda Klečke p. uč. Ventla. Následovala přednáška p. uč. Navrátila »O vyšším vzděl ání učitelstva«, ve které pravil, že pokrok je heslo nové doby; pokrok zna menati ve všech odvětvích hospodařství, průmyslu obchodu; dnes podivně vyjímal by se rolník s vě domostmi svého praděda. Pokrok podmíněn jest vzdě láním; již Havlíček naznačuje cestu pokroku v sll vlastní a ve vzdělání. Také škola a učitelstvo ne- mohou ve snaze za vzdéláním zůstati pozadu. Jen to přirozeno, protože škola obecná vychovává 9u 0 všeho národa a ludíž není lhostejno, jaké kvalili kace jsou učitelé; národ jest takovým, jakým jsou jeho vychovatelé. Je-li pravdivým výrok, »že v bu doucnosti budou rozhodovati učitelé a nikoli děla« pak jest v zájmu pokroku nutno, aby učitelé osvo jili si fond vzdělání co největší a v každém oboru učitelem dobrým není ten, kdo si osvojil jistou me thodu, jisté parngrafy, nýbrž ten, kdo propracoval se k jistému filosofickému názoru na svět, kdo ovládí zákony psychologie a dovede, uče, individualisovat to vše vyžaduje učitele s vysokou intelligencí a vě- domostmi; každý učitel na prvním místě musí být- vychovatelem a umělcem. Má učitel takové před běžné vzdělání, aby mohl vyhověti požadavkům mo derních proudů v paedagogice? V další řeči podro buje kritice učitelské ústavy, ukazuje na jich nedo- statky a na vládnoucí syslém, jenž učitele zbavuje každého vznětu, takže učitel po jisté řadě let klesne na učitele ze řemesla. Faktum jest, že pokud uči- telstvu nedostane se vyššího vzdělání, budou vždy možní mezi nimi Riemanni se svými filky a Flachs- manni se svými protivnými zvonky. Kněži, lékai atd. mají universilní vzdělání, proč by ho nemohli míti učitelé, jimž svěřují rodiče svůj nejdražší po- klad — dítě? Žádá, aby učitelé měli vzdělání s ka demické; než však se požadavek ten uskuleční hled učitelstvo mezery dohoniti sebevzděláváním, aby v nás bylo co nejvíce Flemmingů.« Pan posl. Černý promluvil potom k thematu »Národ a škola«. Spásu školy vidí v jejím osvobo zení od vlivů byrokratických a přimknutí se učitel stva pomoci osvícené aulonemie k lidu.
#8 alto_textblock #8
Sermířský den na výslavě pardublcké dne 3 t. m. bude svým bohatým programem zajímavou no vinkou. Český šermířský klub »Riegele uvázal se pořádáním akademie v úlobu nikoli lebikou které však, jak z přípravných prací zjevno, zhost se způsobem zajisté důstojným. V čestném výboru, výhradně pro akademii se- staveném, zasedají pánově: Alex princ z Thurn T zisů, JUDr. Bedř. prine ze Schwarzenbergů, Jindřicl hr. z Larisch Moennichů, nadporučík D. Riegel, H Felfel. JUDr. Ant. Formánek, JUDr. Jiří Guth, JÚD K. Pippich, JUDr. Jos. Stolba. Účelem vystoupení klubu jest, aby předveden byl obecenstvu širšímu šerm moderní, vynikajíeí v útoku i v obraně nejen elegancí a hbitostí pohybů. ale i jistým a správným ovládáním zbraně a cele toho jistě plnou měrou bude dosaženo. Akademie vy- vrcholí v zápase končířem, jenž vybojován bude amaléry členy klubu o stříbrný pohár čestnou to cenu, již pro fleuret věnoval předsed čestného výboru J. J. Alex princ z Thurn- Taxisů. Akademie zůčastní se proslulí mistři šermu, pp. Italo Santelli, Benjamino Alesiano, S. Cor- tese. Orazio Santelli; rovněž i bývalý mistr šermu p. arch. Vanderlind. Z amatérů šermo- vati budou pp.: Fr. Dušek, dr. K. Musil, G. Nigger, Bedř. Schejbal, Lad. Šourek, Jar Tuček. Školu šavlí provede s mistrem O. Sanlel- lim p. K. Saxl, feuretem pak žák Feigl. Přesný program akademie uveřejníme v nejbližšich
#9 alto_textblock #9
hrdil
#10 alto_textblock #10
*
#11 alto_textblock #11
*
#12 alto_textblock #12
Zupa lékařův zevere-východních Čech pořádá v středu dne 26. srpna schůzi na výstavě v Hořicích Pořad: 1. Schůze o 1. hod. odpol, v divadelní re- stauraci hořického pivovaru. 2. Zde společný oběd 3. O 2. hod. zahájení valné schůze předsedou. 4. P - chůzka výstavou. 5. O půl 7. hod. večerní veřejná populární přednáška dra. L. Baťka: »O občan- ských povinnostech zdravotnických.- Návštěva výslavy. V posledních dnech navští- vily výstavu hořickou různé vynikající osobnosti (spisovatelka Věnceslava Lužická, univ. prof. Albín Bráf, kustos dvorní víd. knihovny a spisovatel Ferd Menčík, dramatický umělec Jos. Šmaha, ředitel praž ských škol pokračovacích K. Bulíř a mn. j.) Nejzají- mavější návštěva byla zajisté ale ve středu dne 19. t. m., kdy výstavu návštěvou poctil královéhradecký biskup Th. Dr. J. Doubrava; týž před polednem příjel do Hořic a byl tu na děkanství uvítán vůkol- ním duchovenstvem, patronátním úřadnictvem, ho- řickou radou městskou, zástupci úřadů a pod. Pro hlídka výstavy provedena ještě před polednem a od- poledne. Vzácný host pronášel stále projovy upřím- ného uznání a údivu nad krasami ladné výslavy ho- řické; všem, kdož po výstavě jej provázeli, impo- noval svou nelíčenou a prostou přívětivosti, roz- hledem a jasností úsudku o všech odborech bohalé výstavy. — Škoda, že drobný, ale obtížný déšť byl po celé toto odpůldne vytrvalým a nevitaným prů- vodčím.
#13 alto_textblock #13
dnech.
#14 alto_textblock #14
Výstava v Třebíčl. (Původní dopis »Nár. Listůe.) Mezi nejzají ravější oddělení třebíčské výstavy dlužno počítati expos ce, obstarané »A k. fer. klu- bem v Třebíči«, především ovšem PhC. Křížem- jest to umělecká výstavka, jež těši se neobyčejne přízni návštěvníků a o níž referát podáme později, za druhé sbírka autografů a hraček. Zvláště sbírka autografů má do sebe mnoho zajímavého a dává nám takořka nahlédnouti do nitra jednotlivých mužů. Sbírka umísténa jest v dívčí měšťanské škole ve velké světnici, k tomu účelu zvlášť bohalě a vkusně upravené. Stěny zdobí obrazy našich nejlepších spi- sovatelů Jiráska, Nerudy. Vrchlického. Čecha a vy- obrazení geniálního pěvce »Máje«, jehož jeden z po- sledních dopisů jest vystaven. Roztřídění jest velmi pěkné; rukopisy umístěny jsou z části na stolech, k tomu účelu zhotovených to tak, že nalezají se na ohou stranách, kdežto uprostřed nachází se příslušná literatura dílem za- půjčená, dílem majetek PhC. Kříže. Kromě stol nalezají se rukopisy i na stěnách, tvoříce zvláštní tableau, jako tableau »České Demokracie«, »Nového Kuliu«, »Srdce a všech přispívatelů«, tableau našich učenců atd. O zajímavých diagramech zmíníme se při jiné příležitosti. Roztřídění rukopisů, pokud jest to ovšem z daných okolností možno, jest předsevzato za prvé dle období časových, na obdobi předhřeznové, dobu novější, rok 1848, první květ (1848—1879., naše dni
#15 alto_textblock #15
Výstava v Pardubicích.
#16 alto_textblock #16
Průmyslový palác. (Lové křídle. (Pokračování.)
#17 alto_textblock #17
Výslupek při přední stěně levého pavillonu blíže hlavního vchodu karakterisují ponejvíce výrobky z oberu obuvnictví. Z oboru toho vystavují Ant Havlík z Josefova, Jos. Klofát v Dašicích, Jan Svoboda v Přelouči, Karel Röhrich v Pardubi- cích (předvádí též základy obuvnictví, ukázky cho- rých noh názorně na diagramech i sádrových mode- lech), Josef Ješátko v Josefově. Různé brašnářsk výrobky: Zahradník Fr. v Pardubicích, zboží kartáčnické Moravec Rud. v Lodči. V sousedním oddělení, zdobeném umělými květinami, stromky kve- toucími a plody oblěžkanými, firmy Symon Vincene z Chocni, vystavuje 2 kulečníky, stůl hrací na kartv
#18 alto_textblock #18
(1879—1900) a tu zase boj o rukopisy atd., zakon- čením jest oddělení literární historie, za druhé dle oborů, v nichž ten či onen muž většinou byl čin ným; že nebylo možno roztřídění po této stránce provésti do všech podrobností, toho nesou vinu pře- kážky, jež pořadaleli stavěly se v cestu. Téměř všichni spisovatelé, počínaje Čelakov- ským, Šafaříkem, Palackým a konče nejmladším Sekaninou, Müldnerem atd. jsou zastoupeni několika ukázkami, jako dopisy a pak zvláště zlomky děl. Také původních, nikde dosud neotisknutých básní jest v autografech mnoho; především připomenouti sluší báseň »Na výstavce autogrsfů«, jež ad hoc napsána byla Maternovou. Něs teré kusy jsou ma- jetkem klubu, jiné, zvláště starší, majetkem soukro mých osob. Zastoupení jsou dle abecedního seznamu a) z básníků: Adámek Bohumil, Bartoš Fr. Bo- recký Jar., Brabec Julius, Breska Alfons. Sv. Čech. Fr. Lad Čelakovský. Červinka Karel, Černý Ad. Dostál Alois, Dostál Lutinov. Dyk Viktor, Erben Karel Jaromír, J V. z Finberka, M. Fučík, Grossma- nová Brodská, Hájek Karel, Havlasa Jan, Heyduk Adolf, Hvězdoslav (Pavol Orzságh). Chalupa Fr., Ja- kubec Jos., Kara Ban Jehuda, Jesenská Růžena Kalus J., Kaminský Bohdan, Kläšterský Ant, Krá snohorská El., Kvapil Jar., Kvapil Fr., Leger K., Em z Lešehradu, Mächa Karel Hynek, Makš (Škampa) Mašek K., Maternová Pavla, Miňovský M, MüldnerJ. Mužík Aug., Neruda Jan, Opolský Jan, Otomar V. Pakosta V., Procházka Fr., Ouis Lad., Rokyta J. (Ad. Černý), Rubeš Fr., Sekanina Fr., ScharlandtJ Sládek Jos., Soldan J., Sušil Fr. Svoboda F. X. Simon L mnický, Škampa Alois, Šťastný Vladimír, Táborský Fr., Tichý Jar. (prol. Hypáček). Vrchlický Jar., z Wojkowicz J. b) Z krásné prosy mimo ty, o nichž zmink se stala již při básnictví: Albieri Pavel, Arbes Ja kub, Arietto Lad., Barlacha J., Braniš, Bystřina Ota kar, Čapek, Kučera, Dvorský Fr., Fiala Hubert, Ga- ston Humbert (Guth), Geisslova Irma, Havelka J.- Havlik Jos., Hejda, dr. J. Herben, Fr. Heriles, Ignát Herrmann, Hladík V., Höfler, Holeček Jos., Holeček Fr., Hovorka J, Hrnčíř Fr., Hrubý Jaromír, Hrušk Jan, Hübner V., Husová Anna, Chaloupecký, MI. Jabn, Janča J., Jelfnek Hanuš. Jeřábek Viktor, Jirásek Alnin. Jiřiček Alex., Kabelik J., Karásek Jiří, Klosterman Karel, Kolda Malínský, Konrád Jos., Kosina Jan, Kosmák V., Kratochvíl J., R. J. Kronbauer, Krušine Josef, Kučera K., Kuffnar J., Ladecký Jan, Menšík Al., Merhaut Jos, Mrštík Alois, Mrátík Vilém, Ná- prstek Fr., Novák Vlad., Nováková Teraza, Očenášek Jos., Pippich Karel, Pittnerová Vlasta, Podlipská So- fie. Pokorný Rudolí, Popelka Benjamin, Podjavorin- ská Ludmila, Vansová Terezla, Preissová Gabriela. Procházková Mil., Rais Karel, Roháček Fr., Rožek Karel, Řehoř Fr., V. Rezníček, Sezemský KKarel. Schulz Ferd., Sísová Mil., Starý Polykarp, Stašek, Antal, Strabatý J., Stránecká Fr., Studnička Alois. Svobodová Růžena, Šarpen V., Šídlo Fr., M. A. Š- máček, Šipek Karel, Skarda J., Smilovský A. V. Štech V., Šťastný A. B., Šubert Fr. A., Tevér Felix, Theer Olokar, Tonder Čeněk, Tréval Emil, Božena Viková—Kunětická, Viček Václav, Wenig Adolf. c) z prosy vědecké, kritické, lit. hi storie atd.: prof. dr. Albert E., Bílý Fr., proí Albín Bráf, Brandí Vincenc, prof. dr. Fr. Čáda, Čech Lennder, prof. Lad. Celakovský, Čenský Fr., prol dr. Fr. Detina, dr. Flajéhans, Frič Ant., dr. Vílé Gabler, prof. dr. Jan Gebaner prof. dr. Jar. Goll, dr. Grágr, Groh Fr., Hajaiš Lad., prol. dr. Hley- rovský. Hořica Ignál, prof. dr. Olokar Hostinský. J. V. Jahn, Jireček Josef, Kamper Jar., Kott, prot. dr. Arnošt Kraus, Karel B. Mádl, prof. dr. J. Máchal. prol. dr. T. G. Masaryk, prof dr. J. Metelka, prof J. Mikš, E. Mourek, Navrátil B., prof. dr. Lub. Nie- derle, Fr. Pastrnek, Patočka Jos., prof. dr. Jiři Po- livka. Pražák Albert, dr. Otokar Pražák, dr. Raud , dr. Boh. Rieger, dr. Lad. Rieger, prof. dr. Strouhal prof. dr. Fr. Sludnička, prof. dr. Šlupecký. Šafaři Pavel Jos., dr. Thomayer J., dr. Toman Hugo, Tou- žimský Jos., Tyršová Renata, prof. Jos. Vávra, prof dr. Jar. Vlček, Vymazal Fr, Winter Zikmund, dr. Čeněk Zibrt d)z malířů, soch ařů a ostatních u měl ců- Dědina Jan, Kivaňa Josef. Adolí Liebscher, Kare Liebscher, K. Mašek, Ondříček Fr., prof. Jan Prou- sek, Fr. V. Sasinek, prof. dr. Ant. Sucharda, Sla nislav Sucharda, Uprkak Joža. Veselý Gabriel Zbývá zmíniti se o tablech; největší jest tableu »Srdce« a jeho spolupracovníků: Karel Řoček, Sv Karmen, Petr Deymek, M. Šedlbauerová. Karel Ba bánek, Alfons Breska, Víktor Dyk, Jiří Karásek. Voglic (Otomar), Jar. Borolínský, Em. šl. z Lešehradu. Karel Toman, Zdeňka Háskova, Opolský Jan. Juliua Skarloudt, Roman Hašek, Karel Kamínek, Miloslav Sísova. Blažej Jordán, Arne Novák, Fr. Sekanina R. Těsnohlidek, Jos. Müldner; »Česká Demokracie- má autografy: V. Klofáče, redaktora Jiřího Pichla Jana Vorla: »Nový Kulte: Gellner Fr., Lamanu J Šrámek Fráňa, Neumánn Stanislav, Neltlem M.a Viktor Dave. Zamýšlená výstavka časopisů nedala se usku tečniti pro velkou liknavost redakcí; taktéž ostatní tabla nemohla býti z téhož důvodu hotova.
#19 alto_textblock #19
Kt
#20 alto_textblock #20
Živelní pohromy.
#21 alto_textblock #21
Podpůmá akce hospodářům, kteží byli postiženi krupobitim.
#22 alto_textblock #22
Dle výnosu zemského výboru ze dne 29. červen 1903 č. 69.401 utvořiti se má k podnětu Zemské banky dobrovolnými sbírkami zvláštní fond, z něhož nahražovati se budou aspoň první rok úroky ze zá- půjček, které okresy a obce učini k tomu konci, aby potřebné prostředky mohly býti jako půjčka rozdě- leny mezi poškozené rolníky. Aby rozsah této pod- půrně akce mohl býti stanoven, jest žádoucno, aby příspěvky do fondu toho byly zaslány co nejdříve Zemské bance království českého s vý- slovným označením: „pro úrokový fon nouzový“. Označení toho jest tím více třeba, ježto Zemské bance zasílají se též přispěvky pro „ústředni sběrnu milodarů ve prospěch krajin stížených krupo- bitím“, decházející pro ústřední komitét pomocný při českém odboru zemědělské rady a ježto následkem nedostatečného označení, k jakému účelu příspěvek jest určen, vznikají zmatky a průtahy. Též krajin ské listy se žádají, by upozornění tok otisklv.
#23 alto_textblock #23
Denní zprávy.
#24 alto_textblock #24
— Barvy a znaky zemské. Barvy bílá červená nejsou barvy národnosti naší, nýbrž barvy země, kde žijeme a kde jsme domovem. Němci nemaji tedy nejmenší příčiny ignorovat je, neb dokonce v neúctě je míti. Pokládají toto království za svou vlast, tak jako my, musí tedy pro ně míti prapor bíločervený týž význam jako pro nás. Co ale zalím se děje a jak cho- vají se milí naši krajané oproti barvám zem- ským? Projděte křížem krážem to tak zvané »jejich« území, v němž domovem je bezmála třetina Čechů, nikde barvy bílé a červené ne- spatřite. Ani nikde na budově veřejné, státní, ba ani ne na budovách, v nichž nalézají se kan- celáře úřadů a ústavů samosprávných. Kdyby tu i tam nevyvěsila český prapor česká beseda, nebo zvláště horlivý jednotlivec, nevěděl by záhy z Němeů vůbec nikdo, co barvy ty znamenají. A přece o nie nejsou barvy ty v ceně za bur- vami říšskými. Naopak jsou staršími a tedy etihodnějšími, neboť cena tohoto zboži dle stáří se platí. A také zákonem není nikde vyměřeno pro barvu černou žlutou větší právo než pro bílou a červenou. V příčinětě jsou si barvy říšské a zemské zcela rovno- právné a mají tytéž nároky na ochranu. Co ale se zatím děje ve skutečnosti? Zvěděli jsme. že nejen barvy zemské německými jednotlivei úplně se ignorují, nýbrž že dokonce jejich vy- věšování se zakazuje a že vznikl náhled, jako by bylo nejen dovoleno je tupit, nýbrž jako by zneuctíváním jejich vynášelv se zvlášť barvy
#25 alto_textblock #25
říšské. Máme právo žádati, aby úřadové stejným právem jako barvy státu chránili před potupou barvy země a voláme je za tou příči- nou, aby konali svou povinnost. Nikdo sice nemůže nutit soukromníka, aby vy- zdobil svůj dům nebo byt prapory v určitých barvách, však máme právo žádati, aby si toho byli vědomi úřadové a instituce veřejné. A proto žádáme, aby všude v zemia ne pouze v českém kraji byly stální budovy úřadní vyzdobeny nejen barvami černožlutými, nýbrži biločervenými. Dosud měli státn úřadové zřetel ten k zemi v krají českém, my žádáme právem, ab se tak dělo po vší zemi. Jestli ž na každé budově školní české či německé dle Thunova pověstného škol- ního rozkazu vláti má prapor černožlutý, žá- dáme větším právem — poně- vadž škola je ze tří čtvrtin ze m vydržována — aby na každé škole v celém království ve slavnostn dny vlál též prapor bíločervený. Nebude-li vydán v tomto sméru rozkaz, neb nebude-li německými školami a obcemi plněn, zasadime se vší silou o to, a by zrovna tak se dělo každému jiné- mu praporu v barvách jakýchkoli. Žádáme ale také, aby veřejní úřadové všude konali svou povinnost naproti těm, kleří hanoh barvy a emblemy české, zrovna tak, jak si počl- nají naproti každému, kdo zneuetí barvy a em- blemy říšské. Úřadové zemšti nemají sice u nás exekutivy, ale tolik moci má snad přece zem- ský výbor, aby nakázal okresním zastupilel- stvům, aby opatřila si ne pouze v kraji českém, nýbrž i v německém nápisy v barvách zemskýeh a se zemským znakem: stříbrným Ivem v čer- veném poli. Připomínáme, že takých nápisů má jen menšina okresních zastupitelstev, kdežto vět- šina barev zemských se znakem zemským úplně ignoruje. To by zemský výbor za žádnou cenu trpěti neměl a také zvláště na tom trvati by měl, aby distinkce autonomních zřízenců, najmě ale zemských, byly upraveny v barvách zemských, zejmena aby polní hlídači, jakož i všicci zři- zenci, nalézající se přísežně ve službách auto- nomních, opatřeni byli — jak zvláště zákonem ustanoveno — odznakem zemským a aby s netrpělo, aby v německém kraji zřízenci tito odznaky odhazovali i s dekoraeí v barvách zemských. Všimněmež si přece Maďarův, jal žárlivě bdl nad každou maďarskou pentličkou nad každou sebe nepatrnější zevnější značkou národní. Tážeme se na příklad, proč nejsou všude u nás policejní strážníci adjustováni tak, aby viděti bylo, že jsou to zřízenci obeí če- ských? Je to až hnusno, jak se opičí všechno u nás po policejních strážnieích pražských. Ne- mohli by míti všichni obecní strážníci u nás jednu uniformu? Zde byla by též vhodná přileži- tost zabočiti na jiné pole a sice na železnice, ze 70 procent a i více ze zemských peněz vy- stavené a garantované. Všimněme si nápist na lokomotivách a na vozech těchto zemskýeh podniků. Na dráze z Votie do Seléan a z Ko- lina do Čerčan je všechno právě tak německé. jako na dráze z Vídně do Štyrského Hradce Že dráhy ty spravují státní dráhy? Kdo platí, poroučí a na tuto zásadu náš železniční úřa úplně zapomněl, zrovna tak jako na příslušné odůní zřízenců na dráhách lokálních. — Paragraf vypovídací. Změnou zákona týkajícího se příslušnosti obeení, nebylo změ něno zároveň ustanovení o právu obce nepohodl ného nepříslušníka vypověděti. Je to vlastně anomalií, neboť tím, že dnes příslušenství možno domoci se určitou dobou, kdy ten který nepříslušník v obci se byl zdržoval, změněn byl tak důkladně princip, na němž zakládala se dřívější ustanovení v této věci, že právo vy povídaci visi dnes vlastně ve vzduchu a že upřímně řečeno, hodí se k novému zákonu jako pěsť na oko, jako prostředek uvést jej kdykoli a komu se zlíbí ad absurdum. Neboť co je mi platno třeba devět a půl lela zdržovati se na určitém místě, když v posledním čtvrtletí může mi obec učiniti prostým usnesením tak důklad- nou čáru přes kalkulaci, že nezbude mi nie jiného, než pokusiti se někde jinde, zdali mne lam ponechají deset let. Kdo není »b ez- úhonným« s tím mohou obce nakládat v tomlo směru dle lihosti. A co znamená u nás »bezúhonnost«? V tom právě to vězí. Vykládá si ji každý, jak se mu zlíbí. Kdo na přiklad byl kdysi proto trestán, že přiliš rychle jel, kdo že se koupal na nedo- voleném místě, nebo že místo vrabce, s bezu červenku sestřelil a za to byl poku- tován, není dle výkladu jistých náramně ostrých pánů bezůhonným. Jinde opět počínají si libe- rálněji. Vylučují z bezůhonnosti všechny pře- stupky policejní. Však bezůhonným přestává býti v tomto případě přece i ten, kdo byl přistižen čelníkem, že si v slabší hodince kdys hodil barvičku, neb že si vystřelil na koropt- vičku bez zbrojního listu. Ostatně i malý peněžitý trest vyměřený pro urážku na t zbavuje dle názoru různých Katonů člověka »bezůhonnosti«. A člověk taky může následkem toho býti z té které obce, již si zvolí za by. dliště, vypovězen. Příčí se to rozumu, leč li- terou dá se to odůvodnit. Této nejistotě zá- konní měl by dávno již býti učiněn konec. Především by mělo býti právo vypovídati určité osoby z obce vůbec zrušeno, vždyť je ve přimém odporu s právem individua volně se stěhovati. — Jak ostalně dá se odůvodnit toto právo v obci, když ve státě dávno již bylo odstra- něno. Vypověděti někoho ze státu, jehož je příslušníkem, je dne nemožno. Potom měl by býti pojem »bez- úhonnosti« určitě precisován. Nejrozumnějš bylo by stanoviti, že bezúhonným je ten, kdo jako člověk svéprávný je v plném požitku čest- ných práv občanských. — Český jih strádá nejkrutěji, všechny důsledky hrozné katastrofy ze dne 26. čer- vence, kterou kvetoucí role ohromné části če- ského bytu v království obráceny byly v pu- stiny, dostavují se s neúprosnou logikou vývoje událostí. A ta bývá z pravidla trpkým posmě- chem logice lidí, povolaných k tomu, aby vě- hlasem a státnickou prozíravostí a především povinnosti svého úřadu aspoň mírnili strašně brutální vlivy živelních pohrom na lidský bla- hobyt a existenci. Nouze, bída, hlad a nemoc neptají se po vokroku státního vyšetřování stavu
#26 alto_textblock #26
zasažených krajů a zatím co erár provádí s ne- šťastníky, přes jichž statky šlo zkázonosné pásmo ledubití, hotovou »lacbu«, kvačí s příšer- nou dochvilností za živelní zkázou všichni strašní následovníci její, po nouzi přišla bídaa dnes dívá se do rolnických chýší na českém jihu bledolící hlad skelným okem, vyhlí žeje, bude-li pod rolnickými střechami ještě místa také pro nejbližší jeho sestru, nemoc! V této době, kdy vybíráme slova, která by nejbřit- čeji šla k srdci čtenářstva a našla tam soustrast, ůčinnou soustrast a vybouřila je k skutkům lásky bratrské, v tisíci českých obch tisíce nebožáků, tisíce českých pokre- venců hladoví. Trpí hlad ! To slovo »hlad« bohudíky není dosud příliš otlučenov jazyce českého novinaření, tím jménem se ještě k české veřejnosti nemluvilo tolikrát, neboť tak velikých pohrom a tak rozsáhlých jako červen- cová nezažili jsme dosud mnoho, a proto jest možno, že při prohlášení: »V Čechách zuří hlad mezi tisíci našineů!« otřesou slitováním také tisíce srdcí českých! Vídeň hluchá vůči všech- něm sebe oprávněnějším výkřikům nejjednoduš- ších nutností práva českého, odbyla výkřik če- ské hmotné bídy málo platným ujištěním, že není nepřítelem strádajícího lidu českého, ale třebas, že by toto ujištění — —— hřálo, nikdo se ho nenají Almužna Vídně 600.000 K nestačí ani na potřebu jednoho týdne, počítá li se, že při- padne z tohoto obnosu na jednu obec z postiženého tisíce něco kolem 500 K. Této Vídni, která sedí na millionech státních pokladních hotovostí, na- čerpaných z českých berních peněz, a čeká, zdali by nemohla na říšských zástupeích českou bidu — snad koupiti, bylo by možná dosti lhostejno, kdyby část českého kraje, dne 26. července postiženého, nutno bylo na mapě krá- lovství českého jako poušť třeba pro všecky příští doby vytečkovati . .. Protož, jakkoliv ne- upouštíme od nejspravedlivějšího požadavku zu- božených lidí našich a nepřestaneme volati stát, který se po staletí českým mozolem vydržovati dal, k jeho povinnosti, aby nyní on vydržel sv poplatníky, když těžha — přece oběma, státu i poplatníkům, společná — na jeden rok zni- čena, ne-li kryl celou škodu, přece jenom při- spěl k takovému jejímu zmírnění tolik, kolik na něj právem připadá, — obracíme se dnes k če- skému lidu o pomoc pro český lid. Pravda, schází našemu provolání vznětlivost nadšení pr velikou kulturní myšlenku morálního prospěchu duševních statků národa, jménem jichž ještě nikdy nebylo marně voláno k národu. Jest však možno, aby týž český národ, jehož obětavost pro tyto duchovní statky stala se příslovečnou u samých nepřátel českých, dopustil s chladnou mysli naprostý nedostatek chleba vezdejšího snad hladomor v tisících a tisících nuzných chatrčí, v nichž bývá i v létech nejhojnějš sklizně chleba jen tak na vlas?! Nejedná s o statky a usedlosti, jimž bude ovšem také krušně zápasiti a na nichž život do nové žně bude se podobati očistci, kteréž ne- jsou však poukázány přece jen na milo- dary, ale běží tu o nejehudší z chudých, jímž nekyne jen hospodářská zkáza, ale jimž bída půjde na život! To třeba vzit doslovně a nikoli za přenáhlené rčení. Proto každý pomni, kdo klidně a bezstarostně pohlížíš budoucnosti vstřic, aneb v přebytku přisedáš v kruhu šťastné rodiny k hojným darům dne, pomni, že tam n jihu v Horažďovicku, Písscku, Táborsku, Cere- kvicku, Jihlavsku, Něm.-Brodsku, Hlinecku v tisí- cerých domáenostech není již dnes co jíst a ž zima z povzdáli počíná již šklebiti se na svou práci, aby dokonala, co bída s hladem začaly. Ustrůto se, voláme, nad svými bratry všichni, kdož můžete a konejle svou povinnost vlastene- cké a národní almužny, ubyste seslabili děsnou bilanci dne 26. července, kterou jaro přinese a kterou bude znáti i na přištím sčítání lidu če- ského, neboť jako závěrek všech běd čeká n nešťastníky naše konečně i útěk z vlas ti, horečka vystěhovalecká, konečný záchvat lidu zuboženého kraje katastrofou, která mimořádným svým rozsahem nemá příkladu. Šlechetné heslo svézáchrany »Národ sobě!« tolikrát osvědčené, nechť koná znovu své zázraky v zemích českých. — Oslava básníka Kotlja revského v Pol- tavě. „Gorodskoj golova“ čili starosta města Poltavy na jižní Rusi zaslal nám tento, širší veřejnosti zajistě svědčící přípis: „Velké zá- sluhy ukrajinského básníka a náčelníka nové periody ukrajinské literatury, Ivana Petroviče Kotljarevského, povzbudily jeho ctitele, aby zřídili mu důstojný pomník v rodne Ukrajině, kterouž on tak miloval, v rodném básníkově městě Poltavě, kde on žil a tvořil. Pomník je už postaven a ke dním 12. a 13. zář dle vašeho kalendáře chystá se slavnost jeho odhalení. Bratři! Podáváme Vám zprávu o této slavnosti. Doufáme, že ona ne- bude jenom naším svátkem, ale že všichni členové veliké slovanské rodiny ji s námi radostně oslaví. Ačkoli nás oddělují umělé hranice a tisíce verst mezi námi se prostírají, dokažte, že jsme si druh druhu blízeil Poltavská městská správa zvouc Vás na řečenou slavnost, prosí Vás: Při- jedte k náml
#27 alto_textblock #27
— Osobní. C. k. dvorní rada a okresní finanční ředitel Josef Novotný, vrátiv se z dovolené, na- stoupil opět svůj úřad. Rodinné zprávy. Slečna RůženaVáv rova dcera ge metra kr. hl. města Prahy a zemský účetní asistent pan Václav Sojka slaví sňatek v sobotu dne 22. srpna o půl 12. hodině dopoledne v chrámu sv. Štěpána v Praze II. Úmrtí. V Praze zemřel dne 18. t. m. pan Josef Šťastný, statkář v Kolči, po krátké těžké nemoci v 68 roce věku svého. Tělesná schránka ze- snulého bude v pátek dne 21. srpna t. r. o půl 3. hodině odpol. v kapli u sv. Štěpána v Praze vykro- pena, na to do Kolče převezena a pak v sobotu dne 22. srpna o 10. hodině dopol. na hřbitov kolečský do vlastní hrobky uložena. — Včera v noci zemřel v Praze-II., Táborská ulice č. 39, c. a k. plukovník v. v. Ferdinand Müller, rytiř řádu žel. koruny III. tř. ve stáří 65 let — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Josel Svoboda, lékař na Kr. Vinohradech v Korunní tř. č. 88. vrálil se z cest a ordinuje pravidelně od 8 do 10 a od 2 do 4 hodin. — Pohřeb spisovatale p. Jana D. Panýrka, pro- lessora ústavu ke vzdělání očitelů v Hradci Králově n. o., koná se dne 21. srpna o 3. hod. odpol. z domu smutku na hřbitov pouchovský. — Hoslé z Anylie. Ku prohlídce památek praž- ských a poznání českého života příjely těcht dnů dvě vzácné dámy Angličanky a sice hraběnk of Cromartie, dcera lorda Francis Levensona- Gowera earla of Cromartie, mladšího syna vévody ol Sutherland a slečna Ella Nora Hepwo rta