#1
alto_textblock
#1
Dne 10. srpna 190z
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Číslo 218. Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
v Libici n. C.; Václ. Zörníg, kaplan, za administr.
v Týncl n. L.; Jos. Klement, kaplan, za administr.
v Žacléřl; Jos. Hypš, kooperátor ve Veliké Úpě, za
kooperátora do Šlapánova; Jos. Soukup, kaplan
v Jelení, za kooperátora do Nekoře: Jos. Toušek,
kooperátor Výprachtický, za kooperátora do Heř-
manic. Z neomystů pp.: Al. Lorenz za kooperátora
do Veliké Úpy; Václ. Stříbrný za kaplana do
Chlumce, L. Moláček za kooperátora do Výprachtlc,
Ferd. Vogel za kaplana do Jelení. — Uprázdněná
místa: Čechtice, fara, patron. kníž. Schaumburg-
Lippe od 1. srpna t. r. — V Pánu zesnul: Monsig.
Dom. Filip, jubilár, pap. prelát, protonotář, rytíř
řádu Frant. Josefa, konsistorní rada, c. k. dvorní
kaplan, bisk. notář atd.
Osobní. Bývalý kaplan kovářovský P. Václav
Řepa přeložen byl na novou štaci do Žírovnice.
Pohřeb vsdp. preláta Dominika FIlípa
bude konán v rodiští jeho v Jamném dne 13. srpna
o půl jedenácté hod. dopol.
Úmrtí moravského rodáka kněze V.
Čoky. »Míru« z Ameri y se píše: Daleko od
svého hlavního působiště na vinlci Páně a skvělého
výsledku své neúmorné práce, zemřel po delší trapné
nemoci 15. července t. r. generální vikář dlecése
omažské, vdp. Vilém Čoka, zakladatel osady sv. Pro-
kopa v Chicagu, největší to české kolonle v Americe.
Smrť jeho nepřišla neočekávaně, přátelé zesnulého
byli na ni stále připravení. Vdp. Vilém Čoka narodil
se dne 20. prosince 1840 v Černovíře u Olomouce,
kde jeho otec František Čoka byl truhlářským ml-
strem. Gymnasium studoval v Kroměříži u Piaristů
a byl stipendovaným chovancem chlapeckého semináře
v Kroměřížl. Bohosloví studoval v Olomouci a byl
5. července 1866 na kněžství vysvěcen. Do r. 1871
kaplanoval v Luchnově u Frenštátu, pak v Hranicích
na Moravě a přibyl do Chicaga jakožto duchovní
správce druhé české osady sv. Jana dne 28. listopadu
1871. Založlv r. 1876 osadu sv. Prokopa, přesídlil
z osady sv. Jana na 18. a Allport ul. do osady sv.
Prokopa, jíž ku cti a chvále Boží řídil po 9 roků.
Vystavěl tu nádherný chrám Páně v ceně 50.000
dollarů a dočkal se též rozvoje osadní školy, která
jest dnes ještě nejčetněji navštěvovanou českou školou
v Americe. Po převzetí správy osady sv. Prokopa řá-
dem českých Benediktlnů, přestěhoval se dp. Čoka
do Omaho, kdež r. 1885 převzal správu osady sv.
Václava a zvelebil ji velice. Roku 1887 stal se ze-
snulý bískupským tajemníkem pro české osadya
v srpnu 1889 ustanoven generálním vikářem diecése.
V hodnosti té spravoval po čas nemoci biskupa
O'Connora celou omažskou diecési a to tak důmyslně,
že se mu za to dostalo lichotivého uznání od vyso-
kých církevních hodnostářů. Od 13. ledna 1893 pů-
sobil vdp. Čoka v Monterey, Comming Co., 8 mll
jižně od West Point v německé osadě venkovské,
kde našel klídu po namahavém působení v Omaze.
Hlavně z ohledů zdravotních byl nucen zesnulý dát
venkovu přednost před městem. Když však churavost
se nelepšila, byl před časem k vůli lepšímu ošetření
vdp. vikář nucen vyhledati si útulku v omažské ne-
mocnici sv. Josefa, kde po delším utrpení 15. července
pozemskou svoji pouť dokonal.
Zpráva eírkevní. V klášterním chrámu Páně
sv. Voršily koná Bratrstvo Neposkvrněného Početí
Panny Marie Lúrdské svoji pobožnost dnes, v neděli,
dne 10. srpna o půl 5. hod. odp. jazykem německým.
Zásluby Jesnitů. Dr. Kyzlink ve svém díle
»Z cest po sv. Zemi« píše o Jesuítech takto: »Nej-
lepší školy v Egyptě a v Orlentě vůbec mají školní
bratří a Jesuité, zvláště pak tito; jsou cice v Egyptě
školy mchamedánské, než mohamedáné dobře vědí, že
tam dítky jejich mnoho nepochytí, a proto je vodí
raději do škol křes ťanských. Vážil jsem si vždy ve-
rlce slavného řádu Jesultského, ale vída jeho pože-
hnanou činnost na východě, vážím si ho, možno-li
ještě více. Bohudík, že pohané lépe pochopují a cce-
ňují blahodárnou jeho činnost, než našl žvastalové,
kteří sotva kdy Jesuitu jen okem spatřili.« (Str. 14
a 15)
#5
alto_textblock
#5
Z kraje.
#6
alto_textblock
#6
Z Dolních Kralovie. Píše se nám: Dne 3.
t. m. s žalem loučil se vdp. děkan Vilém Chmelíček
s farností čechtickou, kdež po 10 roků platně působil,
aby nastoupil nové působiště, jako děkan v Dolních
Kralovlcích. Po 1. hod. odpol., uděliv přítomným
osadníkům bývalé své farnosti požehnání, odebral se
vdp. děkan v průvodu osadníků a školní mládeže
k soše Panny Marle na náměstí, kterouž před krátkým
časem za přispění knížete Auersperga a z dobro-
volných příspěvků značným nákladem vzbudoval. Zde
loučil se tklivými slovy se všemi, a přál všem osad-
níkům všeho dobra a hojného požehnání. Na to pan
starosta obce čechtické poděkoval p děkanovi za jeho
všecky zásluhy o kostel, město i farnost, a přál mu
další dlouhá, spokojená léta. Obecní zastupitelstvo
čechtlcké v uznání lásky, přízně, toho dobrého, zla-
#7
alto_textblock
#7
tého srdce, jmenovalo vdp. děkana čestným měšťanem
čechtlckým. Pan děkan dojat, děkoval za vyzname-
nání, načež, rozloučlv se ještě se všemi, nastoupil za
hlasitého štkaní věrných osadníků cestu do Dolních
Kralovlc, kamž doprovázen byl obec. zastupitelstvem,
sborem učitelským, klubem velocipedistů a přečetnou
intelligencí z Čechtlc. Na cestě do Dol. Kralovic
uvítán byl vdp. děkan četným banderlem, kteréž da-
leko vyjelo svému duchovnímu pastýři vstříc. Na
hranici farnosti dolnokralovické očekávala ho v čet-
ných povozech veškerá Intelligence, obecního předsta-
venstva a přednostové úřadů, spolků a j. V Dolních
Kralovicích zatím s radostí očekávali u slavnostní
brány příchod děkana. Ol brány ke chrámu Páně
utvořily špalír: I. a II. Živnostenský spolek, hasičský
sbor, odbor Nár. Jednoty Pošumavské, Občanská Be-
seda, Okrašlovací spolek, odbor Ústřední N atlce
školské, Červený kříž, Okresní hospodářsko-lesnický
průmyslový spolek. Uvnitř špalíru stála školní mládež.
U slavnostní brány zaujali místa a oslovili p. děkana:
patronátní komisař A. Hergesell, duchovenstvo
s admin. Václ. Stýblem, představenstvo místnía
deputace přífařených obcí s p. okres. a obec. starostou
A. Lanzem, knížecí, soudní, berní úředníci, fl-
nanční stráž, četnické oddělení, israelitlcká obec,
učitelstvo a žákyně C. Novotná. Širší, přečetné obe-
censtvo zaujalo místo po obou stranách špalíru. Po
slavnostním uvítání doprovodily korporace a spolky
p. děkana do chrámu Páně, kdež tento děkoval všem
za milé, srdečné přijetí, a žádal za podporu v těžkém
povolání svém. »S láskou k vám přlcházím,« pravil,
»ardce své vám věnuji, přijměte mne do svého středu,
zachovejte ml lásku. Chci u vás pěstovati pravdu
krásu a dobro.« Srdečná slova vzbudila u všech pří-
tomných hluboký dojem. Pak následovalo požehnání
Z Předbořic. Ve středu, dne 6. t. m. k ve-
čeru přistěhoval se k nám nový náš duchovní správce
P. Fr. Souhrada z Chraštlc, kde byl dříve 13 roků
kaplanem. Obyvatelstvo osady Předbořické s hasičl a
hudbou šlo svému duchovnímu až do obce Zahořan
naproti, kde k němu promluvil p. starosta obce a ve-
litel hasíčů předbořických p. Dolista. Zástup lidstva,
maje uprostřed svého nového duchovního, po jehož
obou stranách šli místní učitelé Cvrk a Vůjtěch, kráčel
pak ke kostelu předbořickému. Hlavně veliké množ-
ství mužů a drůžiček šlo naproti, ač bylo velice pilno!
#8
alto_textblock
#8
Zprávy denní.
#9
alto_textblock
#9
* P. Albán a »Reichenberger Zeitung«.
Z toho, že podpřevor emauzského kláštera P. A lbán
v ruce pražského starosty dra. Srba složil slib rakou-
ského příslušnictví, vyvozuje jmenovaný liberecký list,
že předurčen je k nějaké vyšší církevní důstojnosti.
P. Albán je prý v Rakousku prvním církevním hod-
nostářem, jenž zavedl methodu, náboženství, či spíše
ultramontanismus obhajovati novinářskými
Inseráty. A za to prý má se mu dostati té vyšší dů-
stojnosti. »Relchenb. Zig« byla mezi prvními listy,
jež inseráty P. Albána přinášela. List tento ovšem
neví, že P. Albán je slavnými sliby vázán na řeholl
sv. Benedikta. A vymohl li si rakouské státní příslu-
šenství, učinil to za tou příčinou, aby mohl všude
v Rakousku vystupovati jako kazatel anebo řečník ve
schůzích k obhajování naší víry.
* Stavba českého domu v Karlových
Varech rychle pokračuje. Čím více však blíží se
svému dokončení a vnitřnímu zařízení, tím více zmáhá
se nenávist v karlovarské žurnalistice a bylo by věru
smutným znamením, kdyby způsob jejího psaní sku-
tečně odpovídal názorům i citům obyvatelstva tam
usedlého. Nejvíce starostí se stavbou dělá si redakce
páně Fellerova karlovarského »Tagblattu«, nemilost
svou pak vylévá si na p. dru. Englovi a Slovanské
Besedě. Jak nesprávným způsobem list ten občany
karlovarské přímo k násilnostem popuzuje, vidno
z toho, že slyší — jak se říká — i »trávu růst« a
zná mnohem více, nežli tl, kdo stavbu podniklia
vedou. Zmíněný list oznamuje veřejnosti, že 28. září
t. j. v den sv. Václava, bude stavba účelu svému
slavnostně odevzdána, a že veliký počet hostí z Prahy
za tou příčinou do Karlových Varů přijede. — Pro
uspokojení myslí můžeme na základě svých Informací
se slav. karlovarským »Tagblattem« sděliti, že sta-
vítelé jmenovaného domu pp. Fr. a V. Sallerové bu-
dou hotovi teprve v den některého nejbližšího ně-
meckého patrona, tak aby dotyčný pan pisatela
třebas celá redakce slavnosti rovněž súčastniti se
mohla, což lidu českému pranic vaditi nebude, aby
z dokonaného díla upřímně se potěšil. Štvaní je pro-
středkem naprosto pochybeným. Právě toto štvaní
karlovarského časopisectva zavdalo příčlnu, že byl
koupen hotel, který dobře prosperuje a známé urá-
žlivé odřeknutí místnosti ke koncertu, Slovanskou be-
sedou loni bez nejž enší vyzývavosti pro uzavřený
kruh hostí slovanských pořádaného, nejvíce přispělo
k provedení myšlénky, aby zřízen byl vlastní dům
Čechů. Nebude-li karlovarská žurnalistika šetřiti
oprávněných nároků každého a tudíž ! českého ná-
#10
alto_textblock
#10
roda, nebude-li považovati své světové lázeňské město
za půdu, na které každý, nehledě k národnosti neb
vyznání má právo na stejnou ochranu, pak ji ujišťu-
jeme, že i mravně i hmotně nejvíce poškodí karlovar-
ské občanstvo samo.
* Pravda čí sen? Píše se nám: Letos mají
kaplani a sedmistoví faráři zvláště veselé prázdnlny.
A proč? Jakýsi ferina poslance prý pronesl, že je
ministr vyučování dr. Hartl zvláště v dobré náladěa
že prý po úpravě platů učitelských, která prý se co
nejdříve uskuteční, dojde zcela loglcky i na kaplany
a sedmistováky, jelikož prý by to bylo příliš křiklavé
a nespravedlivé, aby pak kněz byl tak bídně postaven
proti učiteli a jiným! Nuže, těšte se, sedmistovácia
kaplani, na zimu prý dojde i na vás! — Ovšem na
kterou zimu, se neví.
O příčinách zrušení zasnoubení arci-
vévodkyně Marie Annunciaty s vévodou Sleg-
frledem bavorským oznamuje »Prager Tagblatt« z Mní-
chova nyní něco zcela jiného, než se původně tvrdilo.
Zasnoubení nebylo zrušeno proto, poněvadž by prlnc byl
vedl příliš veselý život a byl prodlužený, jak se tvr-
dilo, nýbrž jeho nevěsta původně jen po vellkém pře-
mlouvání odhodlala se prince za manžela pojmouti,a
opětovně prosila za dovolení, aby prince směla žádati
o vrácení daného slova, poněvadž ho milovati nemůže.
Jen s největší těžkostí dala se pohnouti k návštěvě
v Mnichově, kde byla sice co nejsrdečněji přijata, ale
odpor proti sňatku s princem přemoci nedovedla.
Hlavní příčinou tohoto odporu byla prý láska k jinému
německému princi, jejž arcivévodkyně poznala při jeho
návštěvě ve Vídni, jejž však dle rodinných pravídel
pro různost náboženství za manžela pojmouti nemůže.
Nyní konečně císař k nejnalébavějším prosbám svojí
neteře svolil, a pak bylo po delším vyjednávání za-
snoubení zrušeno. Arcivévodkyně Marle Annunclata
hodlá prý se přesídliti do pražského damského ústavu,
jehož jest abatyší.
Střední školy v Praze a předměstích
s českou a německou řečí vyučovací ve světle stati-
stiky. Pro 30.262 Němců v Praze a předměstích vy-
držuje stát 10 středních škol, 6 gymnaslía
4 reálky; pro 435.139 Čechoslovanů v Praze a okolí
13 středních škol, 7 gymnasií a 6 reálek. Dle
letos vydaných programů na 6 německých gymnasiích
bylo celkem 989 veřejných žáků a 37 privatistů;
oproti tomu na 7 českých gymnaslích bylo 2273 ve-
řejných žáků a 22 privatisiů. Ve vyšších třídách ně-
meckých bylo 431 žáků, v českých 850 žáků. Na
jeden německý ústav připadá průměrně 163, na
vyšší třídu 18 žáků; na jeden český ústav prů-
měrně 328, na vyšší třídu 31 žáků. Dle národnostl
bylo na německých gymnaslích 105 (11 proc) Če-
choslovanů, 488 (43 proc.) Němců a 420 (42 proc.)
židů, 13 jiné národnosti. O nic není to lepší na
reálkách. Na 4 německých reálkách bylo sotva 1331
veřejných žáků a 4 privatisté, na 6 českých ale 3083
veřejných žáků a 3 prlvatisté. Na jeden ústav ně-
mecký připadá tu průměrně 335, na český 515
žáků; vyšší třídy německé čítají 353, české 906
žáků; na jednu vyšší třídu německou připadá 35,
na českou 57 žáků. Dle národnosti bylo na něme-
ckých reálkách 255 (19.4 proc.) Čechoslovanů, jen
461 (34 6 prcc.) Němců a 610 (45 9 proc.) žídů a
9 jiné národnosti. Na českých gymnaslích byli jen
2 Němci a 113 židů (zas as 4 proc). Německá gy-
mnasia vyžadují nákladu 564.200 K, tedy jeden žák
as 549 K; česká gymnasia vyžadují 621,560 K,
tedy jeden žák jen 270 K. Náklad na německé re-
álky byl 392 000 K, tedy na žáka 293 K; náklad
na české reálky 564.560 K, tedy na žáka 182 K.
klassifikace na německých ústavech byla ovšem
příznivější než na českých, ale tu hledati nutno pří-
činy ne v menší pilnosti a talentů českých žáků, ale
zcela jinde — v systému, jaký se u nás provádí.
Čísla tyto mluví tak jasně, že nepotřebují doprovodu;
jen tolik dlužno podotknouti, že právem nám patří
26 středních škol. Ale sotva se jich dočkáme!
* K úpravě Svatovojtěšské čtvrti. V po-
slední schůzi městské rady pražské jednáno m. j. také
o opětovné žádosti obecního staršího a stavitele pana
Novotného, by v ulici Svatovojtěšské mohl vystavěti
dva čtyřpatrové domy. Pokud známo, ustanoveno před
časem městskou radou po úradách s komisí uměle-
ckou, aby ullce ta rozšířena byla z ohledů estheti-
ckých jen na 12 m. a aby tu stály jen domy tří-
patrové. Ale letos koupil dvě stavební místa obecní
starší p. Novotný a ten se namáhal kolikráte, aby
mu povolena byla stavba domů čtyřpatrových. Této
jeho žádosti ujali se v poslední schůzi pp. městští ra-
dové dr. Holubovský, stav. rada Tereba, dr. Podlipný
a Zikan. Oproti tomu upozornil městský radní pan
Červený, že v ulici Na struze, do níž zasahuje ro-
hová parcela obecního staršího pana Novotného, jsou
již vystaveny dva nové třípatrové domy dle schvále-
ných regulačních plánů. Dále uvedl, že kdyby měla
ulice ta se rozšířiti na 14 m., musil by sdělán býtl
nový regulační plán, a tu že by majítelé zmíněných
dvou domů podali námitky, čímž by se celá assanace