#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne 22. srpna.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 23l.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#10
alto_textblock
#10
Dr. Lueger.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 22. srpna. Zhoršení stavu nemoc
dra. Luegra zavinily záchvaty, které v po-
nlední době musil přestáti následkem velké sla-
bosti celkové, která dle »D. Volksbl.« včera od-
poledne trochu popustila.
#12
alto_textblock
#12
Telegrafické zprávy.
#13
alto_textblock
#13
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. srpna. (K. k.) »W. Z.« ozna-
muje: Ministerstvo vnitra dorozuměvši se s mi-
nisterstvem spravedlnosti, ministerstvem obchodu
a ministerstvem financí schválilo změnu stanov
akciové společnosti »Rakouské měďárny«
(Kupferwerke-Oesterreich), usnesené na 7. řádné
valné hromadě akcionářů této společnosti
v Praze 18. března 1907.
Ministerstvo vnitra schválilo změnu stanov
akciové společnosti »Plynárna akci ové
společnosti v Kolíně«, sídlem v Ko-
lině, usnesenou na valné hromadě akcionářů
této společnosti 20. ledna 1907.
#14
alto_textblock
#14
Dynamitový atentát na rychlovlak.
Z Pešti, 21. srpna. (K. k. uh.) Dle zprávy
ředitelství uherských státních drah byl učiněn
mezi stanicemi Botfalu a Földvarem
útok, ne štěstí nezdařený, na rych-
lík č. 601, který o 10. hodině v noci 19. t. m.
vyjel z Brašova. Výpuchem dynami-
tové patrony, položené pod levou
kolejnici, byla trať nepatrně po-
škozena. Rychlík projel místem útoku, aniž
se vyšinul. Nikdo nebyl zraněn. Hmotná škoda
obmezuje se pouze na okna lokomotivy a poštov-
ního vozu, která popraskala otřesem. Bylo zahá-
jeno přísné vyšetřování.
Co ujednali spolu car a německý císař.
Z Londýna, 21. srpna. (K. k) »Reuterova
kancelář« dovídá se s diplomatické strany, že
#15
alto_textblock
#15
car Mikuláš a císař Vilěm mluvili
ve Svinemünde mezi jiným také o otázce neu-
trality Norska, která— byla rozřešena
způsobem plně uspokojujícím Velkou Britanii.
O otázce odzbrojení rovněž bylo roz-
hodnuto, aby Německo prohlásilo svůj souhlas
se zněním resoluce, která bude podána na
haagské konferenci a na níž shodli seV Nelidou
a svob. pán Marsehall. O otázce bagdadšké
dráhy nestala se zmínka, za to učinili oba moc-
náři přátelská prohlášení pokud jde o všeobec-
nou politiku.
Také prý německý císař dal na srozuměnou,
že Německo nechce nijak brániti politice Ruska
ve srozumění s Francií a Anglií.
#16
alto_textblock
#16
Z anglického parlamentu.
#17
alto_textblock
#17
Z Londýna, 21. srpna. (K. k.) [Horn
sněm ovna.) Poněvadž oposice projevila úmys
ku předloze o skotských pozemcích podati pro-
nikavé pozměňovací návrhy, rozhodla se vláda
upustiti od předlohy.
#18
alto_textblock
#18
Třenice mezi Srby a Chorvaty.
Ze Záhřeba, 21. srpna. (Uh. tel. kor. kane.)
Pro krvavou srážku ve Sv. Rochu udály se
v Gospiči další třeniice mez i Srby a
Chorvaty. V den císařových narozenin šli
členové srbského pěveckého spolku »Balkán«,
který právě cestuje po Chorvatsku a pořádá
koncerty, se srbskými trikoloramin k restaurantu,
kde měl býti pořádán jejich koncert. Tam se
zatím shromáždil velký zástup li du,
který srbské zpěváky vypísiklal a
tupill. Aby zabránil rvačice, po-
volal okrlesní starosta z okole
velké množství četnictva, které
jednak stálo pohotově, jednak uzavřelo
kordonem ulice, vedoucí k hostinci, takže
bylo možno večerní koncert provésti beze vši
závady. Současně uspořádali Chorvaté na pro-
menádě zábavu, při níž bylo demo nisit ro-
váno proti Srbům. Četnictvo rozehnalo
demonstranty.
#19
alto_textblock
#19
»Hrvatsko Pravo« se dovídá, že 18. t. m.
servali se víKule u Gospiče opětně
Srbové a Chorvalti, při čemž jeden
Srb prokláli nožem chorvatského
stilničiního dozorce. Zpráva ta nebyla
však dosud potvrzena.
Události v Marokku.
Z Londýna, 21. srpna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ oznamuje z Mogadoru z 19. t. m., že
je tam sice dosud zcela ticho, že však Evropané
jsou velice znepokojeni, poněvadž by francouz-
ský křižák nestačil k ochraně města, kdyby se
kmeny zdvihly. Kancelář sděluje dále, že Mu-
lej Hafid byl v Marakeši za velkého
jásotu prohlášen sultánem a se-
sadil nynější vládu. Kaid atlasský
bylprý jmenovánguvernérem v Ma-
rakeši. Dále se oznamuje, že se Mulej
Hafid chystá s 2000 jezdci táhnouti
k severu na Casablanku a napad-
nouti evropské vojsko. Je obava, že
nový sultán vyšle do přístavních měst vyslance,
aby tam jmenovaliové guvernéry, což bude za-
jisté příčinou dalších nepokojů.
Z Madridu, 21. srpna. (K. k.) Z příslušného
místa v miništerstvu námořnictvr se prohlašuje,
že za obdopíbouří, které každoročně v tuto
dobu nastává, nebudou moci španěl-
ské a francouzské válečné lodi
po začátku září zůstati v některý ch
marockých přístavech, poněvadž
nejsou dosti bezpečný mi.
Z Paříže, 21. srpna. (K.k.) Ministr vojen-
ství a ministr námořnictva nechtějí ani po-
tvrditi, ani vyvrátiti zprávu „Tempsu“,
že žádal generál Drude o posily.
Poukazuje se k tomu, že bude míti gen. Drude
brzy více než 5000 mužů, což prý stačí
k ochránění Casablanky, nest'an e-li
se něco nepředvídaného.
Z Madridu, 21. srpna. (K.k.) Po skončené
ministerské radě, která se zabý-
vala marockou otázkou, prohlásili mi-
nistři, že Španělsko nepošle posil
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
Nevděk světem vládne.
#23
alto_textblock
#23
Pravdu tohoto přísloví zkusil ke své škodě
Ernest Blum, jak vypravuje ve svém »Journal dlun
vaudevilliste«: Kdysi chtěje koupiti svému strýci
k svátku dárek, vešel jsem do velkého obchodního
domu, kde jsem chtěl vybrati pouzdro na doutníky.
Když jsem už odcházel s nákupem, ukázal mi jeden
z ředitelů domu, s nímž jsem byl znám, mladou
dámu, která prošla mimo nás. „Hleďte, tam tu dámu,
povídá. »Ale tu znám.« „Tak? »Ale ano, je to mladá
herečka, která se někdy sníží i k tomu, aby hrála
v mých kusech.« ,U všech rohatých, herečka, poví-
dáte? Ale zde jest — jednou z našich nejlepších
zlodějek! »Zlodějka?« „Ovšem, hlídáme ji už delší
dobu; teď zrovna jest v nejlepší práci, chcemeji
pravě dát zatknouti. Sledujme ji chvíli!“ Učinivše
tak, víděli jsme, jak má mladá interpretka se zasta-
vila u různých skladů, dala si od prodavačů před
ložiti zboží, a když nový kupec na se upoutal po-
zornost prodavačovu, nechávala zmizeti hromadu
menších i větších věcí v kapse. Bylo opravdu úžasno
vidět, co všechno dovedla pobrati mladá dáma, aniž
by získala na objemu. Provedši svou denní práci,
měla se k odchodu. Následovali jsme. U východu
pokynul můj přítel inspektoru, který v zápětí po-
prosil dámu, aby ho doprovodila k řediteli. Překva-
pena se tázala, proč. Ale přece následovala beze
stínu nedůvěry nebo se tak aspoň tvářila. My zase
za ní. Domnělý pokoj ředitelův byl kabinetem sou-
kromé domáci policie. Inspektor suše prohlásil;
„Slečno, vaše kapsy jsou plny věcí, které jste zde
nakradla. Jste zlodějka a zatýkám vás.“ — »Nemám
nic v kapsách!« zvolala má herečka. „Máme vás
tudíž prohledati? Dobře!“ a pokynul dámě, která už
v tomto zaměstnání měla — jak se zdálo — zna-
menitou praxi. Za chvíli bylo ze spodních sukní he-
reččiných vyloveno několik kilogramů zboží, „Vidíte“,
pravil můj přítel, nemařila času, věci ty mají
cenu 1000 franků“. Zpozorovavši mne, začervenata
se mladá dáma až po ušt a vrhla se ke mně: »Pro-
bůh, nevěřte tomu, co povídají tito lidé. Nejsem zlodějka.
Nevím, jak se věci octly v mé kapse ! Někdo mi
je tam strčíl, aby mne zničil. Zastaňte se mne, vždyt
mne znáte.« Pokládal jsem opravdu za svou povin-
#24
alto_textblock
#24
nost zakročiti a zachrániti v osobě nešťastného dítěte
čest hereček a zejména těch, které hrají v mých
kusech. Orodoval jsem za ni a vyprosil jí milost,
které se jí dostalo tím spíše, že věci byly zachrá-
něny . . . Odešel jsem se svou malou herečkou,
která ustavičně ještě prolévala horké slzy a neustá-
vala ujišťovati, že jest obětí ničemného manevru.
Její dobra pověst prý je zničena; nezbývá jí, než
vzíti si život nebo opustiti Paříž a Francii a ukrýti
v cizině svou hanbu! Snažil jsem se ji utěšiti, jak
jsem uměl a s onou dojemnou nevinností, kterou se
vyznamenává vždycky vaudevillista, jsem si pravil:
Konečně jest vše možné. Vždyť se už stalo, že poli-
cisté, aby dokázali své umení, sahli i k takovým
prostředkům! A poněvadž chudák byla bolestí všechna
zdrcena a nemohla atii jit, zavolal jsem drožkua
dovezl jsem ji domů, přísahaje jí, že nikdo nezví
ani slůvka o omylu, jehož se stala obětí. Když vy-
stoupila, jel jsem rovnou k strýčkovi, abych mu ode-
vzdal dar k narozeninám. Cestou jsem se chtěl ještě
sám pokochati klenotem, který byl hoden starého
strýčka, po němž chceme dědit. Sáhnu. do kapsy,
prohledávám kapsu za kapsou — doutníkové pouzdro
bylo pryč. Moje malá herečka přece nepřišla domu
s prázdnou . ..
#25
alto_textblock
#25
= Když člověk neumí píti. Do dvorního pivo-
varu v Mnichově vešla onehdy pětičlenná anglická
rodina okusit u pramene prostulého moku. Za něko-
lik minut se týčilo před nimi pět povědomých džbánků.
Odhodlaně se pustili do nektaru, ale největší ná-
maha spojených sil nezmohla více než jeden jediný
džbánek. Dál to nešlo. K tomu ještě se hlava rodiny
rozpomněla, že v Německu platí za smrtelnou urážku
nechati nedopito. V úzkostech přišel na skvělý nápad.
kývnutím přivolal vrátného sklepa a vybídl ho, aby
vypil čtyři džbánky. Trainovaný Bavorák se nene-
chal dvakrát prosit a provedl těžký úkol s Jehkostí.
nad níž Angličané žasli. Vtáhnuv poslední deušek
otřel kníry a požádal za odměnu práce 50 feniků.
které od vděčného hostitele okamžitě obdržel. Koupii
si za ně okamžitě pátý džbánek.
= Oloupen a přivázán ke stromu. Ž Paříže, 20.
srpna. Bankéř L. Perrin, který inkasoval v několika
obcích departementu Isere peníze, byl u Bonvesse
ve voze přepaden třemi lupiči, kteří ho obrali
15.000 franků a připoutali ke stromu. Teprve po třec
hodinách byl bankét vysvobozen ze své trapnési
#26
alto_textblock
#26
tuace.
#27
alto_textblock
#27
= Pro vepře zavraždil bratra. V Bogenu ve vý-
chodním Prusku se dostali bratři Augustin, Valentin
a Eduard Thater, kteří společně hospodaří, do sporu
pro prodej vepře. Rozzuřen až k nepříčetnosti běžel
August Thater pro pušku a vystřelil ze sýpky něko-
likráte na dole stojící své bratry. Mladší z nich Va-
lentin klesl mrtev, kdežto staršímu střela jenom roz-
trhla oděv. Když povolaný četník chtěl zuřivce
zatknouti, vypálil tento dvě rány proti sobě. Náboje
mu vnikly do boku a ramene. Vida, že neunikne,
pokusil se podřezati si krk a způsobil si hlubokou
ránu. Pak teprve mohl býti zatčen. O jeho vyváznutí
se pochybuje.
= Kníže Borghese a protisoubojová liga. Římský
ústřední výbor protisoubojové ligy poslal hrdinovi
automobilní jízdy Pekin —Paříž, jenž jest jeho čle-
nem, tento telegram: »Jménem ústředního výboru
protisoubojové ligy Vám nejupřímněji blahopřejeme
k triumfu, který skvěle utužuje sympatie, které poci-
ťují odpůrci souboje ke každému ušlechtilému pro-
jevu odhodlanosti a odvahy.« Kníže odpověděl: »Sou-
hlase úplně s myšlénkou Vámi projevenou srdečně
děkuji.«
= Spotřeba psacích potřeb na berlínské radnici.
V berlínské radnici se nejen mnoho mluví, nýbrž
i mnoho píše. Podle právě uveřejněné statistiky bylo
minulého roku spotřebováno: 93.000 archů papíru
na obálky akt, 259.000 archů obyčejného psacího pa-
píru, 879.000 obyčejného konceptního papíru,
285.000 archů dopisního papíru, 101.747 archů pija-
vého papíru, 52.000 archů balicího papíru, 11 svazků
čili 275 brkových per, 4104 veletuctů ocelových per,
33.200 tužek, 11.510 barevných tužek, 3128 litru čer-
ného inkoustu, 983.000 obálek, 3476 pryží, 16.336 ná-
sadek, 845 kg. motouzu, 338 kg. pečetního voskua
79 kg. oplatek. — Ať někdo řekne, že na berlínském
magistrátě se málo pracujel
= Povolání vzduchoplavcovo. Z Newhavenuv
Conectičutu, 21. srpna. Vzduchoplavec French vystou-
pil včera svým balonem do výše několika set metrů,
odkudž podnikl sestup v padáku. Ten selhal a vzdu-
choplavec sřítiv se k zemi, byl roztříštěn v beztvár-
nou hmotu.
= Nová výprava k jižní točně. Z Paříže, 21. srpna.
Dr. Charcot dává s podporou vlády stavěti v jedné
z francouzských loděnic úplně novou loď pro vý-
pravu k jižní točně, kterou podnikne příštího roku.
Francouzské učené společnosti vypracovaly už in-
strukce pro výpravu.