#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemoědělstv
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Prmysl
#6
alto_textblock
#6
Einaněnictví
#7
alto_textblock
#7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 328. ze dne 28 listopadu 1909
#8
alto_textblock
#8
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 27. listopadu.
#9
alto_textblock
#9
Jeden z předních mužů vídeňského ban
kovi ho svěla, rytíř Taussig, není již mezi ži
vými. Jim odeházl z vídeňského bankovnictv
individualita nepopíratelně z nejsilnějších. B
předmětem hojné závisti a měl ještě více po-
ehlebníků, kteři nadsazovali jeho talent i jeho
práci, aby si získali jeho přízeň. Jeho živoln
dílo bylo vídeň kým tiskem přeceňováno a i tam.
odkud ozývá se krilika méně přiznivá, nebylo
přece jen dbáno objektivity, poněvadž bylo by
nutno přiznati mnoho nepěkných rysů vídeň-
ského bankovnictví a doznati tendence, jež ne-
mohou buditi úctu v obchodním svétě naprostou
a úplnou. Rytiř Taussig stal se velikým proto,
poněvadž jeho okoli bylo malým a poněvad
prostředí, ve kterém rezvinovala se jebo živoln
práce, nebylo schopno ani větších činů, ani vyš-
ších koncepeí. Umění jeho života spočívalo
v tom, že uměl těžiti z chyb jiných a že spe-
ciálně uměl proměňovati chyby a nedoslatky
rakouských vlád ve velké zisky pro svoji banku
Byl finančním poradcem všech rakouských vlád.
kleré k němu utíkaly se z tradice a které za
časté jeho rady přijímaly jenom proto, aby ne-
bylo třeba přiznati, že vedle vídrňských finaně
ních veličin jsou i veličiny jiné. Ale nejen to -
ač byl na jedně straně domácím finančníkem
rakouských ministerstev financí, dovedl na druhé
straně neobyčejně energcky těžiti ze špatného
jména, kterému se vždy tento stát těšil v Evropě
po stránce finanční, a dovedl i z tohoto pra-
mene čerpati pro sebe i pro banku, resp. pro
skupinu, jíž sloužil, neobyčejně veliké zisky.
Nebyl geniem, jak rádi někteří ho zovou.
nebyl ani velikým obchodním talentem. B
mužem klidného, zdravého úsudku, který po-
chopoval, jak snadno možno v Rakousku těžite
z malosti poměrů a z chyb ostatních lidí. V tom
byla moudrost jeho života, což ukázalo se nej-
lépe v okamžiku, kdy chtěl i po stránce prů-
myslové státi se vůdčím činitelem a kdy ukázal
se u něho i nedostatek initiativy, i nedostatek
znalosti i nedostatek velikých plánů. V tomlo
oboru zůstal malým a dilo jeho, pokud ho pře-
žilo, není ani trvalým ani velikým.
Bylo z kterésí strany po jeho smrti vyslo-
veno, ze Vídeň nemá bankovních ředitelů anebo
že jich má nedostatek. Není třeba, abychom
proti této autokritice vídeňských časopisů něčeho
namitali, ale jest jisto, že v době, kdy pan
Taussig vstoupil do Rakouského pozemkového
ústavu, byl těchto povolaných sil nedostatek
tím pronikavější a vělšl. Vyrostl přízní poměrů
a poněvadž měl chuť k moci, dovedl si ji
i v malých vídeňských poměrech získati. Tato
touha po moci, třeba brutálně vykonávané, byl
charskteristickým rysem celého jeho působení
bylo-li energiekým, bylo energickým zvláště po
stránce využivání moci. V jednání byl tvrdým
a právě jeho mocenská posice umožňovala mu.
aby prosadil svoji vůli i tam, kde jinému ne-
bylo by možno toho dosíci. Byl obestřen nimbem
autority a těžil z tohoto fsktu. Jako vůdce
finanční skupiny rakouské bránil se všemi pro-
středky tomu, aby prolomen byl monopol finaně-
ních ústavů vídeňských v tomto směru s ne-
šutil se tu prostředků všelijakých. Zůsta
i v tomto směru velikým kramářem, který těži
z náhodných poměrů, a nebyl obchodníkem,
který tvoři na léta napřed, který buduje útvan
trvalý, pevný a pro budoueno zajištěný.
Kariéra pana Theodora Taussiga budela
hojnost závisti a nejeden mladý adept bankov-
nietví toužil, aby štěstí usmálo se naň do t
míry, jako stalo se guvernéru Rakouského ústavu
pro úvěr pozemkový. Absolvent vyšší reálky
v Praze stává se po osmileté službě v bankov-
ním domě vídeňském Landauer a Goldschmied
ředitelem Rakouského ústavu pro úvěr pozem-
kový. Té doby ovšem podnik tento nebyl tím.
čím jest dnes. Založen roku 1863 s původním
kapitálem 3,600.000 zl. střibra, měl poslání vy-
slovené firmou svou. »Národo hospodářský roz-
květ« v počátku let sedmdesátých přinesl mu
hojné ztráty, tak že s určité strany mluvilo se
již o likvidaci jeho. Rakouská vláda, která byla
spoluzodpovědna za hospodářatví v tomto ústavu.
jenž činně zúčastnil se ve službách liberální vl-
deňské vlády i v postupu proti Čechům, měl
přímý zájem i mravní zodpovědnost za even-
tuální sanaci jeho. Tehdejší sekční chef mini-
sterstva financi Alois Moser byl vyhlédnut ku
provedení sanace a nutno přiznati, že jebo
energii zdařilo se urovnali cestu pro budoucno.
Obchodní vedení závodu připadlo tehdy vedle
barona Hopfena nově jmenovanému řediteli
Thsoduru Taussigovi. Reorganisace podniku pro-
vedena byla zvláště tím způsobem, že nebyly
zjednávány žádné emissní obchody nové a že,
pokud možno, uhražovány byly ztráty utrpěné
během periody tak zvaného rozkvětu. Od roku
1873 až do roku 1877 nebyla placena také
žádná dividenda a jest význačno pro původní
vedení tohoto ústavu, že roku 1871 platil divi-
dendy 214% a roku 1872 264%. Bezprostředně
po léto 26 dividendě nastal obrat, který uká-
zal, na jak slabých nohou byl neobyčejně rychlý
rozvoj tohoto ústavu.
Počátkem let osmdesátých nastává ve vý-
sledeích ústavů obrat. Roku 1880 platí se
111% dividenda, r. 1881 dostupuje dividenda
134%. Té doby také byly hlavně ztráty, prame-
nici z hypotekárních úvěrů, hraženy a r. 1880
přistupuje ústav ke konversi svých 5% zástav
ních listů na 41% zástavní listy ve zlaté splatné,
zatím co hypotekární obehody neobyčejně živě
dále se rozvijejí. Dnes obíhá 49), zástavních listů
úslavu toholo za 194 miliony, 3 prémiových
zástavníeh listů z roku 1880 za 50 milionů
3 prémiových z r. 1889 za 71 milionů a zá-
stavních listů statkových za 21 milionů korun.
Hypotekární obchody rakouského úvěrního ústavu
rozšířily se postupem času i na vydávání ban
kovních dlužních úpisů, založených hypotekárně
zjištěnými úvěry průmyslovými a železničními
Tato perioda, v niž po své sanaci věnovalse
#10
alto_textblock
#10
ústav
#11
alto_textblock
#11
ústav téměř výhradně obchodům hypotečním,
náleží k nejvýnosnějším jeho obdubli (bylo třeba
malého na to akciového kapitálu a bylo dosa
ženo velkých obratů) a jím založena po vý
dělečné stránce hlavně dnešní posice této banky
V létech devadesátých platí banka 18 —20
dividendu, která však rokem 1906 klasá na 149
pak na 15 a 16%, kdy bylo třeba pracovaii
s akciovým kapitálem zvýšeným. Toto sesilován
prostředků vlastních bude pak nadále nutno
ježto ústav stává se nyní vlastně bankou i prů-
myslovou.
Na sanaci podniku případá zásluha ryl
Taussigovi tedy jen z části. Bylo by nesprávn
však neuznati, že v jiném směru dovedl ústavu
zjednati velký význam a velikou váhu. Finančn
transakce státní byly vždy slabou stránkou vídeň
ských vlád a proto zákulisí vídeňských bankov-
ních podniků byla vždy v úzkém spjeti s finaně
ními ministerstvy. Rytiř Taussig toho doeflil, že
po r. 1880, kdy stal se výhradním chefem
ústavu, dovedl spojiti úvěrní transakce státní s
zájmy svého ústavu a dovedl z lohoto zdroje
těžiti mnoho.
Řekli jame již výše, že mu malé finanční
znalosti kaneléřů pokladů tohoto státu umož-
ňovaly jeho postup a uvedli jsme, že dovedi
velmi mnoho získati i ze špatného jména télo
ríše vůbec. Roku 1879 převzal rakouský ústav
pro úvěr pozemkový druhou emissi rakouské
zlaté renty. Až do té doby byli finančníky ra-
kouského státu Rothschildové s Rakouským úvěr
ním ústavem a bylo snahou Taussigovou, aby
do této skupiny byl pojat. Nezdařilo se mu to
hned a tak proveden tento první obchod s Vi
deň-kou bankovní jednotou, se kterou po 5 le
pak tvořil skupinu zvlástní, jež soutěžila s
skupinou výše uvedenou. Ale spojení s vládou
bylo pevně navázáno a r. 1880 účastnil se
rak. ústav pro úvěr pozemkový dále již na
emissi 4 2 spojené reny, 5 rak. papírové
renty a počiná konati službu státu i po
stránce jině.
Do télo doby spadají prvé pokusy postát
ňovací a jest to Rskouský ústav pro úvěr po-
zemkový, který spolupůsobí při skupování akcí
dráhy Elisčiny ve prospěch státu, aby Uimto
způsobem usnadnil převzetí dráhy této do správy
slátní. Stejnou měrou účastní se i později po-
státnění bývalé dráhy cís. Frant. Josefa, dráhy
Rudolfovy a počíná navazovati neobyčejně úzké
spojení se Severní dráhou cís. Ferdinanda, jíž
provádí r. 1887 emissi pri rit. V této době
ryt. Taussig pochopil — a poměry ukazovaly
k tomu samy — jak snadno možno dosíci ne-
obyčejně velikého vlívu v železnietví rakouském
vůbec. Za jeho vedení a za jeho působení stává
se Rakouský ústav pro úvěr pozemkový finan
čníkem rakouské dráhy severozápadní a společ-
nosti státních drah. Speciálně u této druhé dráhy
ukázala se methoda obchodování pana Taussiga
nejlépe. V jistých kruzích příčítá se mu za zá-
sluhu, že dovedl získati pro Rakousko držbu
valné části akeil společnosti státních drah, jež
byly po většině v rukou francouzských. Zapo-
míná se však dodali, že nejdřive pracováno bylo
syslematicky právě se strany pana ryt. Taussiga
k tomu, aby pověst akcil za hranicemi byla co
možno nejvice zhoršena a aby kurs jich byl
iím způsobem stlačen.
Když tohoto cíle, bylo dosaženo a akcie
levně přicházely na trh, podjal se pan ryt.
Taussig svého díla, aby skupováním akcií pr
účet domácl zajistil sobě i svěmu ústavu vedení
v tomto podniku, ale aby zároveň vyzbrojili s
oproti státu pro případ postátňování těchlo trati,
probihajících kraji nejprůmyslnějšími. Byloť ve
druhé polovině let osmdesátých již zřejmo, že
nebude možno nadále spokojovati se se smí
šenou soustavou železniční, a bylo jisto, že dříve
anebo později přistoupí stát, donucen požadavky
poplatnietva, k nykoupení těchto drah. Jest za-
jimavo, že tento manevr, nesoucí se k získán
větší držby akcií společnosti státní dráhy, na
účet zhoršování pověstí této říše po stránce ho-
spodářské prováděí Tanssig s dorozuměním s ra-
kouskou vládou. Že tento postup stíží emissn
podminky státních rent, ve Vídni si neuvědo
mili, a tak byla rakouská vláda přesvědčena
že pan ryt. Taussig konal služby v její pro
spěch . . . Jaké to byly arci služby, jest ney
lépe zřejmo při nynějším sestátňování tra
téchto, kdy stát byl donucen železnici tutode
facto přeplatiti . . .
Ale ještě po jiné stránce ukázala se ob
chodní metoda pana ryt. Taussiga v tomtu
směru. České obecenstvo, jež nuceno jest uži-
vati těchto linil pro dopravu osobní i nákla-
dovou, doložilo ji nejlépe svými opělnými
opětnými stížnostmi do nedostatečnosti vozidel,
do nepevnosti trati a pod. Ryt. Taussig věda
že stát bude nucen trati tyto převziti, mě
snahu jedinou: aby zvýšil výnos trati co možná
nejvíce a poněvadž bylo to možno pouze n
úkor zařízení těchto drah, věnoval jen nejnut-
nější samy na doplnění obozu, ponechával sta-
nice v zanedbaném stavu, užíval při dopravě
osobní zastaralých vagonú atd., správa státní
byla oproti němu — snad zůmyslně nebo nevě-
domky — slaba a inspekce železniční počala
proti němu energičtěji postupovati, kdy vlastně
již bylo pozdě. Zůstal i zde mužem, kterému
byly lhostejny škody, které zasazuje celkovému
rozvoji hospodářskému a pro kterého bylo roz
hodným, že pro chvili vydělává sám, resp jeho
Takového spojence měly tedy rakouske
vlády v panu Taussigovi, takového příznivce
mělo v něm specialně železniční ministerstvo
jež tak rádo vzpominalo kdysi jeho dobrých
obětavých služeb . .. Ale konečně víme všichni
že prohlédavost nikdy nebyla zvláštní vynikajleí
vlastnosti rakouských vlád a proto nezbývá než
konstatovati, co bylo. Rekriminace činiti bylo
by pozdě, poněvadž důsledky této politiky po
platnici byli nuceni — zaplatiti.
Touha po moci, která charakterisovala pana ryt
Taussiga, způsobila, že v druhé polovině let osm
dezátých dochází k smíru mezi jeho skupinou a sku
#13
alto_textblock
#13
plnou Rothschildovou, obě tyto skupiny splývají
stávají se pak výhradním finančním konsorciem ra-
kouské vlády. Ol té doby stát neprovedl ani jediné
emisse, ani jodiného většího finančního obchodu, kte-
rý by nebyl prošel rukama tohoto konsorcia, jež do-
vedlo arci také státu svoje podmínky i diktovati
Ve skupině samě získal si pan ryt. Taussig vedení
a byl to právě on, který co nejenerzičtěji pracoval
proti tomu, aby i české banky přibrány byly don
a aby také slovanským peněžním ústavům dle spra
vedlrosti byla dána příležitost zúčastniti se na vel
kých finaně. transakcích státních. Dle jeho názoru by
pouze jeden finanční rozum v Rakousku a sice ve
Vídni. Rakouští ministři financí příliš byli slabými
než aby dovedli tomuto monopolistnímu diktátu od-
porovati. Nechápali, že doba, kdy bylo nuceno Ra
kousko počítati s vývozem svých rent, již dávno mi-
nula a že úsporné síly obyvatelstva tohoto státu
stouply měrou neobyčejnou. Zapomínalo se, že dneš-
ní domácí trh rakouský jest dobrým odbytištěm pr
domácí rentu, že trh tento soustavně se zvětšuje
Bylo kdysi dckonce řečeno v ministerstvu financi
že bylo velikým činem pana Taussiga, jak doved
jakoby kouzlem převésti renty rakouské na domác
trh a uložiti je v rukou domácího obecenstva. Ne-
vědělo se, že ténto div vyrostl z hospodářské činnost
všech národů této říše a že pan Taussig klidil zde
úrodu, jinými připravovanou a to zvláště těmi, prot
nimž jeho nesnášelivost obracela se nejvíce. Říka
o sebě, že jest jen obchodníkem, ale zamlčoval, jal
hlubece se cítil německým stranníkem do posled-
ních důsledků. Soverozápadní dráha jest zřejmým
výrazem téte jeho protičeské politiky a jeho sou-
stavné ignorování slovanských bank bylo jejím do
kladem druhým. Nechtěl pochopiti, že slovanští ná-
rodové této říše jsou dnes důležitým faktorem hospo-
dářským a že tedy slovanské peněžní ústavy maj
právo participovati na obchodech státních. Byl pře-
svědčeným obhájcem zásady monopolu Vídně a v
tomto směru šel až do krajnosti.
Vlastně bylo dobře, že ho v třetí periodě jeh
působení počal vábiti odbor, kterému až do té doby
věneval málo pozorností. Zřel rostoucí význam prů
myslu pro banky a zatoužil jíti i po této dráze
Rcku 1905 prcvádí akcionování kosmonosských zá
vodů tiskařských, kráňské průmyslové společnosti
rakouských lextilních závodů dříve Isak Mauthne
a syn. Rtakouské hutní a báňské společnosti, r. 190
akcionování rafincric dř. David Fanto a spol. Byly
to největší jeho podniky průmyslové a tvoří slabiny
celkové jeho bankovní politiky. Zdálo se, že při zi
skání železářských závodů dříve arcivévody Be-
dřicha chce nastoupiti veliký boj o primát v kartel
železářském, aby se krátce na to ukázalo, že spoko
juje se s více méně výhodným kompromisem, ktery
byl však současně resignaci na politiku většího style
v průmyslu tomto. Vláda mužů Dolnorakouské es
kontní společnosti nebyla otřesena ani v nejmenšin
a pravděpodobně také se strany Rakouského ústavn
pro úvěr pozemkový v budoucnosti otřesena již ne
bude. Zde pan ryt. Taussig snažil se pouze přised-
nouti ku plným hrncům, avšak nalezli se lidé zruě-
nější, kteří přivodili, že neoctnul se mezí těmi, kdoí
sedí u nich nejtěsněji. Také akcionování pardubické
rafinerie pelroleje provázeno bylo větší chválou, ne
zasluhovalo. Myslilo se, že provádí je rakouský
ústav pro úvěr pozemkový, jakožto rozhodující či-
nitel ve společnosti státních drah, aby pomocí even-
tuálních výhod dopravních učinil rafinerii tuto roz
hodujicím činitelem v zemích českých. Tyto před
poklady byly nemožny a také se nesplnily a dnes
náleží společnost tato mezi bolestíny ústavu, stejně
jako textilní závody, které vládnouce továrnami mě
ně moderně zařízenými, nemohou býti rozhodujícím
a také nebudou ve svém oboru. Iniciativou pana ry
Taussiga samcstatný nějaký podnik nepovstal vůbe
Byl mužem, který těžil bezohledně z poměrů
kterému proto, že dovedl na sebe strhnouti moc, p
drobovalo se všechno, i správa státní, i bankovní v
ličiny vídeňské i noviny a vše to, co dodává pochyl
nou slávu denní. Po jeho smrti mnoho z těchto chv
umlklo nadobro a pomalu uplatňuje se kritika, která
cení dílo života tohoto muže podle spravedlnost
Ukázal svým životem, jak možno dosíci s průměr
ným celkem talentem vlivného postavení, jak možn
těžiti ze slabosti a neinformovanosti druhých, alo
nevryl hlubokých blahodárných stop do ekonomického
rozvoje říše, jak byl by po tom toužil obchodník vel
kého stylu; zanechal státu dědictví špatně vyprave
ných drah a přesvědčení, že bylo možno zjednávat
začasté finanční transakce pro stát levněji a výhod
něji. Není jeho osobitého díla a jednou bude ho vzpo
mínáno na doklad, jak možno ve vídeňském ovzduš
poměrně snadno státi se slavným. Tím není řečeno
že nebyl mužem pilným, pracovitým, energickým
vytrvalým. Nám pak může to býti dokladem, že nen
správno posuzovati vídeňské muže financí dle slávy
jakou jim propůjčují noviny, nýbrž že možno solidní
energickou a činnou prací nejlépe rozvrátiti před
sudek, jako by moudrost finanční tohoto státu byl
jen a pouze ve Vídni.
#15
alto_textblock
#15
Peněžní bursa pražská měla opět dobrý týden
s dobrou náladou, pevným průběhem za směru vze-
stupného, hojným zájmem o domácí hodnoty a čet-
nými obraty. Toliko sobota byla chabá. Zanedbány
zůstaly jen papíry ukládací.
V oboru hodnot bankovních úspěch zazname
nává především Živnostenská banka, ježto její akci-
podražily o 1 kor.; byloť za ně nabízeno 248K
kdežto prvotní záznam byl 247 K. Rovněž akcie Če-
ské průmyslové banky stouply: poptávka po nic
začala K 420, pak přidala 1 kor., konečně byly ku-
povány po 423 K. Akcie Hosp. úvěrní banky po pro-
dejích po 430 K polevily o 1 K. Velikému vzestupu
těšily se akcie Pražské úvěrní banky; zprvu se pro-
dávaly za kurs předchozího týdne, t. j. po K 660.5
a 66t. pak podražily o 10 K, na to o dalších 7 k
a ještě o 1 K. takže bylo za ně placeno až 680 K
posledně kupovány o 6 K levněji. Akcie Zajišťovac
barky zlepšily se z 214.25. což už vůči předcho-
zímu týdnu značí vzestup o 1 K 25 h. na 216 K. z
kterouz cenu se kupovaly; posléze prodávaly seo
1 až o 2 K levněji.
Akcie bradeckého Záložního úvěrního ústavu
byly znamenány po K 449, t. j. o 8 K levněji než
dříve.
Na trhu hodnot průmyslových peněžní bursa
pražská měla tento týden celou řadu vynikajícícl
momentů. Akcie Kolínské továrny na kávové ná-
hražky vyznačily se velkým vzestupem: kdežto kon
cem týdne předchozího byly znamenány po K 825
steunly dle oficiální zprávy hned na 865 K, ve sku
#16
alto_textblock
#16
tečnosti však se kupovaly se zdražením o 50 K. to
tiž po 875 K; z tohote úspěchu jim sice později polo-
vina unikla, přece však končí týden cenou o 25
vyšší než jej začaly. Akcie České společnosti cu-
kerní po některých proměnách zůstaly při počáteč
ním záznamu 212 K. Akcie česko-budějovického pi-
vovaru se pořád hledají; kdežto oliciální kurs zna
mená je po K 1175, byly koupeny o 50 K dráže, tedy
po 1225 K. Za akcie Daňkovy strojírny nabízen
zprvu K 425, koupěmi stouply pak o 4 K, t. j. na
429 K a končí dalším vzestupem: na záznam 431 k
Zdárný týden měly akcie I. českomoravské strojír-
ny: kdož je hledali, nabízeli za ně o 15 K více, nežl
měl prvotní záznam, stouply tedy z 1010 na 1025 k
S velkým úspěchem setkaly se akcie Západočeských
továren na kaolin: po značném vzestupu se v před
chozím týdnu prodávaly po 529 K, a tento týden stou
ply hned na začátku o 2936 kor., byvše kupovány
po 558—569 K; potom poplávka podávala za ně znač
ně níže, t. j. 554—560 K. ale na to měly uzávěrky
po 567 K; oficiálně končí kursem 565 K.
Akciím Rustonky přibylo 5 K, ježto po zázna-
mu 335 následuje kurs 340 K: další poptávka byl
o 1 K nižší. Akcie Pražské železářské společnost
polevily o 8 K, znamenavše 2617 K proti dřívějším
2625 K.
Bursa pražská byla tedy v týdnu právě skonče-
ném velmi plodná.
#17
alto_textblock
#17
Z trhů peněžních, 27. listopadu. (Pův. zpr. »N. L-
Praba. Sobotní bursa bývá obvykle slaběji na
všlívena; na dnešním trhu zavládla také ochablejšt
nálada při cenách oddrobených. Obchod omezil se
pouze na závěrky akcil Zajišťovaci banky za K 214.—
a K 215.— při ofic. záznamu K 213 —, dále akci
Pražské úvěrní banky za K 674.—, za něž ofir, kla-
deno o 50 halěřů méně. Jinak podáváno za akcie
České prům. banky K 423 —, Hosp. úvěrní banky
K 429.—, »Merkuru«, směn. ake společností K 628.—
České banky »Union« K 249.—, Ž vnostenské banky
K 248.— (+ 50 h), Akciové továrny na vyrábění
uměl. hnojiv a lučebnín v Kolíně K 393.—, Kolfnské
továrny na kávové nábražky K 850.—, Podolské ce-
mentárny K 189.-, České spol, pro průmysl cukern
K 212.— (— 50 h), Pivovaru v Českých Budějovicíei
K 1175 —, První české rafinerie v Modřanech
365.—, strojírny Daňkovy K 431.— (4+ K 2.50), stro
jirny Ruston K 339.—, První česko-moravské stro-
jírny K 1025.—, Elektrotechnické akc. spol. dříve
Kolben a spol. K 396.—, První české akciové to-
várny orientálských cukrovinek K 225.—, Západo
českých továren kaolin. a šamot. K 566.—, pen ze.
Videň. Přijetí ně rodnostního kompromisu
příznivější zprávy z cizozemských burs působilo na
tendenci začátečního obchodu příznivě. Obchod vzhle-
dem na krisi v Uhrách a lýdenní zakončení byl sice
jenom výminečně živější, ale poptávka ve všech obo-
rech převládala, takže kursy stouply a kromě akci
Škodových, které trpěly prodeji, všechny kursy s
zotavily. Větší zájem měly zejména kreditky a ostatní
bankovní hodnoty, dále báňské, paroplavební, zbro
jovky a ústavu pro železniční dopravu. Priority jižní
dráhy stouply Na polední burse tendence se sesla-
bila následkem realisaci a pověstí o uherské krisi.
Zejména báňké hodnoty klesly. Ve šreňku lloydové
a tabákové se zlepšily. Trh s rentami a ukládací byl
pevněný. Na eskomplním trhu peníze nezměněny
#18
alto_textblock
#18
31/290.
Vyjednávání o olázce bankevní. V Pešti započaly
ve čtvrtek po ady odborných relerentů obou vlád
o olázce bankovní. S rakouské strany súčastní se
jich sekčni šef Gruber a dv. r. Vimmer z min. fi v.
s uherské strany státní sekretář Pap a dv. r. Teleszki.
Porady mají potivati zalím do pondělka. Jak se pro-
slýcha, lýkaji se nynější konference všeobecného roz
boru olázky bankovní a předpokladů pro obnovu
bankovního přivileg a. Jednání o positivní, přesně vy-
mezené základně dosud se nekonalo a zdů se, že an
nyní o ně nejde. Nová uberská vláda se dosud ne-
utvořila, poslední korunní rada minula bezvýsledn
a není tudiž základny, o niž by se uherské jednání
mohlo oplrali. Die toho nynljší jednání bude as
rozebírati jen jednotlivé různé modality, jmiž by
otázka bankovní mohla býti řešena, avšak nestan
ze určité rozhodnutí pro některou z těchto eventualit
Lze míti za to, že obě strany zvolí za východisko
svého jednání předpoklad dalšího trvání spo-
tečné banky cedulové. Zdali však má na-
stoupiti definitivní privilej či jen provisorní prodlou-
žení nynějšího stavu, o tom bude lze rozhodnoui
až nová vláda uherská rozvine svůj program. Také
ále ilest prodloužení nebo výpovědí smlouvy min-
covní a měnové musí býti pojata v nynější porady
nz . Uhram požadované placení holovými
které rakouská vláda chce povoliti jen lehdy bude-l
prodioužení bankovní privileje zajištěno na delší
dobu. Při nynějších konferencích může se tedy jed-
nati jen o ohraničení oborů, v nichž se příští deí
nitivní jednání bude pohybovati nikoli však již o sta-
novení určité pevné báse, jež by byla směrodatnou
pro novou úpravu poměru cedulové banky. V pora-
dách těchto bude ve Vídni pokračováno, až v Uhrách
bude sjednána jistota o nové vládě a principech
příští politiky.
Česká účast na valné hromadě Rakousko-nherské
banky. Česká společnost národohospo-
dářská v Praze dovoluje si timto upozorni
české pp. akcionáře Rakousko-uberské banky,že
ihůta, do kdy nutno deponovati akcie, konči již
30. listopadu t. r. Kdo by se tedy chtěl zúčast.
niti přiští valné hromady v únoru 1910, nechť ne-
mešká — pokud se tak již snad nestalo — akcie
které na jeho jméno nejpozději do 30. června t.r.
byly přepsány, složiti ihned u nejbližší filiálky
Rakousko uherské banky. Netřeba snad dokládati, že
na přiští valné hromadě účast česká musí býti
nejčetnější.
Žádná konverse ruských půjčak. Vzhledem k čel-
ným pověstem, jež se v posledních dnech vyrojily
stran zamýšlené konverse nékterých ruských státních
půjček, informoval se »Berl. T.« na »kompeleninie
místech« a sděluje na základě autentického prohlá-
šení, že na konversi ruská vláda nyn
nepomýšlí. Tím ovšem není vyloučeno, že te-
prve později někdy rusvá vláda blíže se zabývali
bude plány, které ji nyní zatím jen jsou sugerovány
živly spekulujícími v ruských rentách.
Doprava na Labi. Zpráva firmy Josef Kost
v Praze. Nasledkem dostavivšího se mrazu a stále
panujících sněhových vánic je doprava na Labi nyní
velice ohrožena, neboť jakmile by přitoky Labe za-
mraly, poklesla by vodní hladina, což by velice ne-
příznivě působi o na další průběh dopravy. Nena-
stane-li rychlý obrat v povětrnosti, pak jest dalši
doprava lodi, nyní na Labi se nalézajících, velice
stížena. Mimo to panoje toho času v překladištích
tak velký nával zbožt, že na př. v Laube čeká
celá řada lodí na vykládání, což se však pouze po-
stupně diti může, takže některé zásilky teprve v 8 až
10 dnech k vyložení docházejí. Zjev tento opakuje
se téměř každoročně, letou však jest ještě stěžován
okolností, že není mnohdy vhodných železničních
vozů pohotově, čímž i další doprava po dráze velice
trpí. Doprava na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem
musila býti již dne 23. t. m. následkem sklopení
jezů zastavena. Dnešní stav vody na Labí vykazuje
dle drážďanského vodoměru — 123. — Doprava
labská byla v posledních lýdnech neobyčejně živá,
ahy co možná bylo využitkováno ještě plavby prve
než bude musiti býti následkem zimního počasí uza-
vřena. Vývoz cukru dosáhl v posledních 3 týdnech
výše 22.8í14 t. vývoz sladu a ječmene 10.239 t.
Také vývoz ovoce a pelroleje byl značný.
Z němackého průmyslu železářskél.. Cenová
dohoda výrobců hrobého plechu byla pradloužena
do 21. března 1910. Současně bylo doeileno jednoly
#19
alto_textblock
#19
Zástavní listy české hyp. banky 5 0
4%
„ „ 31v
Zakladní úpisy české zem. banky 4v%
Kom. dl. ůp čes. zem. b. (ve zl.) je%
„ . » » . (v K) 4 %
Mel. úpisy » . » (ve zl.) 4 %
„ » » » (vK) 49%
Žel. úpisy . .
40
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky .
. . 4 0
Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 e
Dlužní úpisy České prům. banky 4 /2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 490
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražské . . . . 49%.
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
„ 49%
Kom. dl. úp. mor, zeměd. banky c
Želez. úpisy
4 0
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 0r
4 0
„ .
hal. zem. banky 4 2
„
„ . . , 49
Kom dl. úpisy. . . . 4%
Zeleznič. . . „ . 4 %.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 n
.
4 0
„ „ Rak.-uberské banky 4 %
» » Dolnorak. hyp. ústavu 40
„ . „ , 312
Kom. di úp. . . , 40
„ . . .
. „ 3
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. drahi 3 0
Buská státní půjčka z r. 1906 5 %
Únorová společná renta (v pap.) 4 2
Dubnová . , (ve stř.) 4.2
Květnová . . (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . 40
nreslční . . . 3 2
Česká eskontní banka . . . . akci
Česka banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . ..
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . ..
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp.
Česká společnost cukerní .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kollnská továrna chemická . .
Podolská cementarna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost .
První česká rafl. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Západočeské tov. kaol. a šamot.
#20
alto_textblock
#20
i v příčině přirážek cenových a do konvence pojat
kromě toho i materiál pro stavbu říčních lodí. Tim
se dostalo tomuto svazu dalšího vybudovánía
posily.
Pozemková banka bodlá zasáhnouti do pokles-
lého ruchu stavebního v Praze a okolí tím, že sama
získala stavební plochy a výhodně je nabízí na
prodej, dále tím, že poskytuje stavebníkům stavební
úvěr za příznivých podmínek. V Pozemkové bance
soustřeď je se nabídka a poptávka po stavebních
pozemcích celého okolí pražského; Uím poskytuje se
stavebníkům možnost srovnati cenu stavebních ploch
v jednotlivých částech velké Prahy a sledovati ruch
stavební. Jest tudíž v zájmu těch, kdo stavby pod-
nikati hodlají, aby obrátili se na Pozemkovou
banku.
Brvní pražšká zuručovací banka v Praze (Priko
14, »U černé růže«. Telefon 4160). Zařizovací výbor
sděluje, že veřejná subskripce akcií jmenovaného
ústavu byla tyto dny s plným úspěchem skončenaa
tím zří ení společnosti je zabezpečeno. Výbor při-
kročil také již ku provedení všech ke konstitnování
se společností nutných kroků. Organisace služby in-
formační jest v plném proudu a společnost doufa,
že reformní snaby její v tomto oboru dojdou vše-
obecného soublasu interesovaných kruhů. Veškeré
dotazy ochotně zodpoví zařízovací výbor v úřadních
místnostech Na příkopě č. 14.
Není snad nikoho, jenž by se nesnažil v naslá-
vajících dnech vánočních svátků vhodnými dárky
překvapiti své nejdražší. Starostliví otcové zejména
uvažuji, jakým způsobem připraviti rodině upřímnou
radost. A nelekajíce se nákladu, rádi obětují vše
k tomu účelu. Nejeden ovšem na věci ceny pomíje-
jící věnuje obnosy, za něž bylo by možno trvale za-
bezpečiti rodinu. Oč prospěšnějším by bylo, kdyby
zvláště v těchto dnech jako vanočního dárku
bylo používáno životní pojisíky, kter
nepopíralelně jest projevem vroucí lásky a péče o ro-
dinu, poněvadž nejjistěji zabezpečuje její budoucnost.
Nejvýhodnější způsoby pojštění za nejfevnější sazby
a za podminek nejliberálnějších poskytuje jediný
český a slovanský ústav akciový »První česká
všenbecná akciová společnost pro po-
jišťování na život v Prazee.
Z ú-iředních jatek pražských. Na trh dobytči
v ponděli 29. t. m. přihlašeno jest 160 kusů hovězího
dobytka původu domácího, 450 kusů původu halič
ského a 15 kusů původu uherského
Hospodářské družstvo pro Chrast a okolí, zaps.
společenstvo s r. o. bylo právě zřízeno. Vružstvo
zamýšlí obstarávati, pro své členy nákup uhli,
umělých hnojiv, semen, strojů atd.
Národohospodářská společ aost v Moravské Ostravě
pořádá dne 28. t. m. za součinnosti »Hospodářské
besídky« ve Staré Bělé v místnostech p. Machy ve-
řejnou přednášku »O výnosnosti ovocn ict v íe,
kterouž přednese p. Fr. Škrobánek, ředitel ovocnické
školky z Vítkovic a za součinnosti tělocv. jednoly
»Sokol« ve Frýdku v místnostech české školy ve-
řejnou přednášku »O naší národohospodái
ské svépomoci«, kterouž přednese pan Joseí
Jurajda, profesor obch. školy z Mar. Hor.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek, koně a
zboží na Mělníce n. L. konati se bude ve čtvrtek
dne 2. prosince t. r. Přihon činí na 1200 kusů.
#21
alto_textblock
#21
Trhy peněžní.
#22
alto_textblock
#22
Pražská bursa
V Praze, 27. listopadu. Oficižlní záznamy znějí:
#23
alto_textblock
#23
Vídeňská bursa.
x Z Vídně, 27. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů-)
Po burse. Kredilky 669.— po —.—, uherské kre-
ditky 777.—, anglobanka 311 50, bankovní jednota
540 25, untonka 580—, länderbanka 496.—, státní
dráha 747.50, jižní dráha 125.—, polabská draha
—.—, severozáp. dráha —.—, turecká tabázová
374.——, rýmavsko muraňské 669 —, alpinky 73 1.75 pa
—.—, květnová renta 95.15, uherská korunová 92. 50,
turecké losy 222.75, marky za hotové 117.82, ultimo
117.75. Smýšlení slabší.
x Z Vídně, 27. listopadu. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátke lh. 100 hol. zl. K 198.50
#25
alto_textblock
#25
Peníze Zboží
#26
alto_textblock
#26
101.50 102.50
97.—
90 a0
100.—
96. 10
96 10
96.10
96 19
96 10
#27
alto_textblock
#27
9H —
#28
alto_textblock
#28
99.—
#29
alto_textblock
#29
95 10
#30
alto_textblock
#30
95.10
#31
alto_textblock
#31
95 10
—
#32
alto_textblock
#32
—.—
#33
alto_textblock
#33
99 75
#34
alto_textblock
#34
100 75
100.75
#35
alto_textblock
#35
99.7
#36
alto_textblock
#36
100 30
#37
alto_textblock
#37
100.—
#38
alto_textblock
#38
97.—
98.—
101.50 102.50
97 35
96.35
95 45
94 45
94.25
95.25
100.70 101.70
97 35
96 35
100 —
94.—
93 50
#39
alto_textblock
#39
100. 50
#40
alto_textblock
#40
95. —
#41
alto_textblock
#41
94 50
#42
alto_textblock
#42
94.50
#43
alto_textblock
#43
93. 50
#44
alto_textblock
#44
99.75
#45
alto_textblock
#45
9 1 25
#46
alto_textblock
#46
94.75
#47
alto_textblock
#47
93.75
#48
alto_textblock
#48
99. 25
#49
alto_textblock
#49
98 25
#50
alto_textblock
#50
97 25
#51
alto_textblock
#51
96.25
#52
alto_textblock
#52
87.50
#53
alto_textblock
#53
88 .50
#54
alto_textblock
#54
96.—
#55
alto_textblock
#55
97 —
#56
alto_textblock
#56
83.50
#57
alto_textblock
#57
87.50
#58
alto_textblock
#58
96 25
#59
alto_textblock
#59
95 25
#60
alto_textblock
#60
76.3
#61
alto_textblock
#61
77.9
#62
alto_textblock
#62
98 95
#63
alto_textblock
#63
99 15
#64
alto_textblock
#64
99 —
#65
alto_textblock
#65
99.2)
#66
alto_textblock
#66
95. 35
#67
alto_textblock
#67
95 15
95 —
117.—
9.15
85.25
#68
alto_textblock
#68
95.20
#69
alto_textblock
#69
117.2
#70
alto_textblock
#70
95.35
#71
alto_textblock
#71
85.4
#73
alto_textblock
#73
250 —
423 — 425 —
214.—
130.—
#74
alto_textblock
#74
249 —
#75
alto_textblock
#75
213 —
#76
alto_textblock
#76
429 —
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
673 5
#79
alto_textblock
#79
574.50
#81
alto_textblock
#81
—.—
#82
alto_textblock
#82
152.—
249.—
538 50
——
#83
alto_textblock
#83
443.—
#84
alto_textblock
#84
-
1525
432
#85
alto_textblock
#85
637.—
#86
alto_textblock
#86
—.—
433.—
—.—
414 —
396.—
214.—
212.—
1175
1275
393 — 400 —
189 — 190.—
506.— 509.50
2642 2651.5
—.—
365.—
225.— 255.—
565.— 568.—