#1
alto_textblock
#1
Dne 22. února 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLIUKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 51. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
František Kamarýt případnou řečí, zpívanou mší sv. a p.
řídící učítel Pivoňka krásnými zpěvy. Manželé jubilanti
šijí na výminku ve mlýně Blanici, kdež spolu celých 50
roků prožili. Těší se na farní osadě i za jejími hranicemi
veliké, zasloužené úctě a vážnosti, zvláště pro své pevné
přesvědčení náboženské, které všudy a před každým na
jevo dávaji. Také chrámu Páně na Hrádku mnohých darů
poskytli. Začali s málem, ale Bůh jim žehnal za jejich
pevnou živou víru, že ve stáří klidně a spokojeně žijí.
Přejeme, aby ještě aspoň tolik roků živi byli, kolika kra-
jánkům „pan otec“ napravoval hlavy ohledně víry, vodě
je s sebou v neděli a ve svátek do kostela.
Jmenování. Ministr finaucí jmenoval berní in-
spektory Ferdinanda Nemetschke, Jaroslava Potůčka, Jindř.
Proše, Karla Schrölla, Karla Proche, Jaroslava Němečh a,
Františka Bareše, dra. Karla Prokopa a Josefa Kábrle
vrchními berními inspektory pro obvod zem. fin. ředitelství
v Praze.
Vyznamenání. Císař udělil ministerskému sekre-
táři při kancelářském ředitelství poslanecké sněmovny říšské
rady Heřmanu Vukobrankovičovi de Vuko et Branko, jako
i archiváři téhož kancelářského ředitelstva Josefu Kupkovi
ryt. kříž řádu Františka Josefa.
* Potvrzená volba. Ministr obchodu potvrdil opět-
nou volbu Josefa Holče za předsedu a Jana Prochá-
zku za místopředsedu obchodní a živnostenské komory v Bu-
dějovicích na rok 1900.
* Z městské spořitolny pražské. Ve schůzi
dne 17. února 1900 usnesl se výbor městské spořitelny
pražské k návrhu řiditelstva navrhnouti sboru obecních
starších král. hlav. města Prahy, aby spolku »Mensa aca-
demica českých vysokých škol pražských« věnována byla
s výhradou schválení c. k. místodržitelství z reservního
fondu městské spořitelny pražské částka 30.000 korun,
* Výbor Ústřední Matice školské ve své ple-
nární schůzi dne 14. února 1900 povolal do komise pro
úpravu služného učitelstva matičního na místo p. inspektora
Libického p. P. Fluma. — Zvýšil subvenci jisté pokračovací
škole na Moravě. — Dal souhlas k tomu, aby jisté české
firmě bylo uděleno matiční privilegium za zvýšený příspěvek
na její výrobky. — Zvýšil služné a požitky 9 učitelům,
kdežto některé žádosti za zvýšení služného musily býti, jsouce
nedostatečně odůvodněny, odloženy. — Mimo to vyřídil ještě
některé záležitosti rázu důvěrného.
* Lidové přednášky universitní. Za doby postní
bude se konati čtvrtá řada přednášek, skládající se opět ze
šesti kursů šestihodinných. Předměty jsou následující: Doc.
dr. Karel Švehla: »O výživě dětí«, docent dr. Ivan Honl
Ochrana a boj proti tuberkulose jako nemoci lidové (s de-
monstracemi), prof. dr. Rudolf Dvořák: »Čína« (kulturně-
historický obraz země a národa), prof. dr. Jaroslav V rchlický
»Hlavní proudy poesie francouzské v 19. století«, asistent dr
Václav Švambera: »Polární kraje a jejich vyzkum«, prof
dr. František Drtina: »Myšlénkový vývoj evropského lidstva«.
— Za každý z těchto 6hodinných kursů platí se 1 koruna
Dny a místnosti oznámeny budou příště.
Stávka v Hodoníně. V sobotu zastavilo 200
dělníků parketárny Kohnovy v Hodoníně práci. Chtějí
zvýšení mzdy a propuštění jistého neoblíbeného dozorce.
Nová knihtiskárna. Syn majetníka knihtiskárny
ve Frýdku p. Josef Orel obdržel koncessi ku zřízení knih-
tiskárny a kamenotiskárny v Místku.
*Ceny uhlí. Píše se nám: Nejvyšší ceny při ve-
řejné dražbě na panství barona Leonhardiho ve Stráži po-
dala Živnostenská banka pro král. české.
Učitel raněn tabulí. Píše se nám z Kard. Ře-
čice: Znám jest případ z Jičína, kde před několika lety
tabule na stojanu položená dívku vedle stojící usmrtila.
Nedávný případ v Řečici nebyl tak tragický; p. učitel
Pl. po 4 dnech opět vyučuje; ovšem rána v obvazcích se
ještě nezhojila; žák lehce poraněný školu navštěvoval pravi-
delně dále. Radno jest stojan, o zeď opřený, i dole upevniti
k podiu třebas hřebem neb lištou; spolehlivější však jest
pořizovati tabule na kladkách pohylivé mezi 4 lištami sil-
ného rámu, ke zdi přidělaného dlouhými skobami. Na řeme-
slníky rám upevňující si dohlédněme, aby se opět nestalo,
co před 4 roky na jedné staroměstské škole v Pr aze
i s »rámem nehybným«.
Výbuch plynu. Včera ráno zpozoroval sladovnický
pomocník v »Černém pivovaře« Jan Stíbr, bytem v č. 352
na Moráni, na záchodě zápach svítiplynu a chtěje se pře-
svědčiti, kudy plyn uchází, rozžal sirku; v tom však se plyn
vzňal a popálil neopatrného muže na rukou, na krku
v obličeji. Na ochranné stanici poskytli Stíbrovi první po-
moc a odkázali ho pak na polykliniku.
* Dynamitový atentát na vlak nalezl dosti ko-
mické rozluštění. Při zkoumání domnělé pumy shledalo se
že tato nejen jako závaží od pendlovek vypadá, nýbrž sku-
tečně nic jiného není. Jak se závaží do těch míst dostalo,
není známo.
* Útok na stávkokazy. Na policejní strážnici
v Libni oznámili dělníci z Umrathovy továrny v Holešo-
vicích, 38letý kovář Jos. Němeček z Kobylis a 27lelý zá-
mečník Fr. Vlček, že o 6 hodině večerní byli blíže svého
bytu na váze přepadeni čtyřmi stávkujícími soudruhy.
Z těchto jakýsi Fr. Macourek udeřil Němečka kladivem
do obličeje, do zad a přes ruku, a druhý, jménem Rarášek
mlátil ho býkovcem. Podobně ztýrán i Vlček. Oběma zra-
něným poskytl lékař p. dr. Řehák pomoci, na pachatele
pak učiněno trestní oznámení.
Dvounohé kuny. Předevčírem v noci ukradli
neznámí pachatele v cihelně č. 857 na Smíchově spodek
čtyřkolového vozu v ceně 50 korun a menší žebřík a po-
mocí těchto rekvisit přelezli pak zeď u usedlosti Spiritka
do dvora, kde se probourali do drůbežárny a ukradli 20
různobarevných slepic v ceně 30 K. Byli to patrně lidé
s místními poměry obeznámení.
Nalezená mrtvola. Pohřešovaný p Novák, ři-
ditel místní dráhy Studénka—Štramberk, nalezen byl po
12 dnech utopen v řece Moravě blíže Charvát u Olomouce.
V osudný den zmizení 31. ledna byl vidén v okolí Novo-
sad, i hádalo se, že někde tam skočil do vody. Rybáři
hledali několik dní, leč marně Až v pondělí 12. t. m. byl
konečně nalezen — blízko svého rodiště.
* Povětrnost. (Zpráva meteorologické vídeňské sta-
nice.) Střídavě pod mraky, místy mlhavo a velmi chladno.
#5
alto_textblock
#5
** Jak se baví angličtí důstojníci v Kap-
ském městě. V Kapském městě vycházející list „Chro-
nicle“ přinesl několik zpráv, kterak se angličtí důstojníci
v hotelu „Mount-Nelson“ baví. Dle z práv listu toho ukra-
covali si důstojníci v hotelu tom dlouhý čas pustými ne-
mravnými orgiemi. Zprávami listu byl upozorněn lord
#6
alto_textblock
#6
Kitchener na hanebné tyto zábavy a zjednal nápravu. D-
stojníci za odvetu vylákali redaktora listu Mr. Timhrella
do přístavu a srazili ho do moře.
** Mladiství hrdinové v Anglil. Londýnský
list „Morning Leader“ píše, že tyto dny přijel do New-
Yorku známý obrovský parník „Oceanic“ s 500 vystěho-
valci, mezi nimiž bylo 350 mladíků z Anglie, kteří se vy-
stěhovali z bázně, že v Anglii bude zavedena všeobecná
branná povinnost.
*e V Anglii ubývá zločinnosti. Soudní stati-
stika v Anglii vykazuje od vzniku jihoafrické války ná-
padný úbytek zločinců. Událost ta vysvětluje se tím, že
mnoho darmošlapů a syčáků odešlo na válečné pole a na
druhé straně, že v Anglii samé obsadilo se mnoho mist
lidmi, kteří byli dříve bez zaměstnání. Člověk by ani ne-
věřil, že i válka může míti v tom směru dobrých účinků.
*t Utonulá loď. Z Londýna, 20. února. (T. k.)
Dnes ráno nalezena byla západně od Craigleithu na blízku
North Berwicku ve Firthu of Forth trojstěžejní na rub
obrácená loď. Na břehu leželo prkno s nápisem: „Thalia
Windau“. Jest obava, že zahynulo všecko mužstvo.
#7
alto_textblock
#7
O krisi uhelné.
#8
alto_textblock
#8
(Od našeho zvláštního zpravodaje.
#9
alto_textblock
#9
Jak jsme již oznámili, byla předevčírem o čtvrt na 9.
hod. večer zahájena schůze v místnostech pražského klubu
p. prof. JUDr. Jiřím Pražákem. Ten požádal shromáždění,
aby si vyvolili předsedu. Zvolen byl řiditel p. dr. Trakal,
který pak udělil p. prof. dru. Pražákovi slovo. Týž se ujal
řeči, aby vysvětlil právní stanovisko hornické krise. Opa-
tření administrativní a zákonodárná dlužno tu uvážiti. Jak
čeliti zdražení uhlí? Živnostenský řád § 51. připouští, že
nejvyšší sazby mají býti ustanoveny pro drobný prodej, jež
politický úřad určuje. V praxi se paragrafu toho neužívá,
ale mohlo by he býti užito pro drobný prodej věci. Ne-
týkale by se velkoobchodníkův, ani majitelů dolů. Mnoho
naděje tedy není Sekvestrace dolů se nemůže státi podle
řečníka. Podklad by byl, kde se nedoluje, § 174. vyhrazuje
státu právo, aby se podávaly zprávy, kde se nedoluje. Hned
by to ovšem nešlo. Napřed by se dávaly pokuty, pak se
odejme právo dolovati. Na rychlo by tato náprava nešla.
Jest otázka, zda nový podnikatel bude lepší. Druhá otázka
jest, když se doly drancují, aby se nabylo většího zisku.
Toto drancování jest nepřímo zakázáno, a tu mohlo by se
zakročiti. Opět by byly pokuty nejdříve, a pak teprve by se
odňalo právo horní majitelům. Nešetří prý se také předpisů,
to však není dokázáno. 10 hodin se pracuje a 2 hodiny se
čítají na vjezd a výjezd, je tedy 12tihodinná šichta.
R. 1886 byla ustanovena 4nedělní výplata a postup
v účtování; proti oběma předpisům se dosud nevyskytly ve-
liké námitky. Třetí opatření administrativní by bylo vy-
vlastnění. Názory o tom se rozcházejí. Jsou pochybnosti, že
se to dá provésti platnými zákony § 365. zákonníka občan-
ského. Majitel je sám vyvlastňovatelem, soukromý vlastník
by musil ustoupiti. Měl by tedy majitel i stát práve vy-
vlastnění. Je to kollise a není zákona smírného. Ve velikém
slohu by se to musilo provésti; jest otázka, zda by to cestou
správní se provedlo, kde se jedná o určité předměty, ale tn
toho není. Kdo bude platiti náhradu, která
by byla zajisté veliká, a neví se, jaká by byla. Mohla by na-
stati pak nemožnost, aby státní pokladna náhradu zapravila.
Vyvlastnění tedy nevede k cíli.
Zákonná opatření směřují k tomu, aby se zákon
nový v té věci zjednal. Podmínky jeho by bylo třeba znáti.
Kdo jest schopným, zda říšská rada nebo země? Říšská rada
tu má platnost, poněvadž horní zákon náleží říšské radě.
Námitka vyvlastnění tu nemá platnosti. Jedná-li se o postát-
nění, pak se to rozumí samo sebou. Vláda by na to nepři-
stoupila, aby se doly staly majetkem zemským. Mohla by
však připadnouti na myšlénku následkem ustanovení, že vše,
co nenáleží do oboru říšské rady, náleží sněmu zemskému.
S úspěchem pozemštění by se nedalo provésti, sestátnění pak
dokonce ne. Snad podle § 14 by se to dalo provésti?
(Hlučná veselost.) Tím by ovšem sněm byl úplně vyloučen.
Je těžko dokázati nutnost tohoto zavedení dle § 14. Ne-
dotknutelnost vlastnictví tu musí býti též uvážena, a tu b
byl § 14. vyloučen. Pak náklad veliký vylučuje, aby se uží-
valo § 14.
Řečník přechází k opravě horního regálu. Starý regál
horní má povahu fiskální a počítal se k patrimoniálním prá-
vům, k majetku zeměpánovu. Nyní si myslíme majetek ten
jako státní.
Kdyby se starý regál obnovil, bylo by možno odpomoci.
Náš zákon horní jest liberální, totiž svobodný, kdo se hlásí
o provozování hornictví, dovoluje se mu. Nastala tedy svo-
boda horní, poněvadž se zrušilo vlastnictví hor. Za nerosty
neplatí se vlastníkovi nic, pouze za půdu. I stát musí míti
povolení též od horního zákona, je to tedy vlastně popření
práva státu, který nemá předností před soukromými pod.
nikately.
Roku 1786 dekretem bylo stänoveno, že vlastník má
přednost před jinými uchazeči a tvrdí, že uhlí náleží k ne-
rostům vyhrazeným, ale hned několik let na to jiným výno-
sem právo to bylo zrušeno,
Jinak kolísá právo na uhlí v našem zákonodárství
Teprve r. 1830 se ustálil názor, aby regál horní se rozšířil
na uhlí, černé i hnědé, a horní zákon z r. 1854 náleží meai
předměty vyhrazené, ale vlastně nemá tu stát výhradného
práva na hory.
Byloby tedy třeba změniti horní zá-
kon, že hory náležejí státu. Náhrada by
nestála nic, ale staré doly by zůstaly
v majetku dosavadních podnikatelt.
Stát by musil tedy hledati jinde pramenů uhlí. Kdyby byl
pramen vydatný, byla by soutěž a uhlí by bylo lacinější.
Ale není naděje, že by se podobná nezadatelná ložiska našla.
Sestátnění a sezemštění dolů bylo by tedy odpomocí.
V prosinci r. 1899 podal Steinwender a soudruzi návrh na
změnu horního zákona, dále posl. Iro; tento poslední jest
příliš všeobecný a mlhavý. Steinwender nevylučuje sezemštění,
avšak to by se musilo státi povolením říšské rady. Za ná-
hradu by se dala majitelům roční renta z 5letého průměru
po 50 let, dále nic. Za základ by se mohlo vzíti poslední
přiznání příjmů. Kdyby nebylo dosti uhlí, byla by lhůta
kratší. Zemský sněm se může usnésti, aby to vykoupil stát
nebo země. Kdyby byl návrh zamítnut, země by nesměla či-
niti 10 let žádného návrhu v této věci.
Jest otázka, zda by tím stávky byly zastaveny? Výhoda
však by byla v tom, že země by měla právo k úpravě cen.
Tato akce by byla tedy zdárná. Jaký osud návrh bude míti,
ještě se neví.
#10
alto_textblock
#10
Kdyby se sestátnily dráhy, byl by to krok ku postát-
nění dolů. Kdyby se provedlo sezemštění, musil by poměr
se státem ohledně železnic býti upraven, poněvadž by pak
mohl stát zemským dolům uškoditi.
Jinak by se rozřešila otázka, že by majitelé
dolůmusili prodati výrobky státu. Dříve
byli majitelé dolů nuceni předkládati ceny státu, aby si stát
zařídil ceny ve svých dolech. Kdyby v té věci bylo zákonem
upraveno, byl by to pokrok. Ceny by se ovšem občas musily
upraviti. Majitelé dolů neprodávají nic, vše skoupí velkoko-
misionář; tím by překupnická odměna byla zamezena, poně-
vadž by pak zisk připadl státu.
Tato jadrná, srozumitelná a poučná řeč byla přijata
hlučným potleskem.
Řid. p. dr. Trakal pak krátce vyvodil důsledky
těchto řečí, načež si p. dr. Fáček vyžádal slova, Nejbližším
podnětem uhelné krise byla stávka, ale jinak stojí za tím
vlastně těžařské společnosti, které mají dosud monopol těžby
ve svých rukou. Štačilo by provésti pozemštění, nebo sestát-
nění částečné. Pro příště by měl užívati těžení pouze stát,
nebo země. Poukazuje na mezeru v návrhu Steinwendrově,
že není ustanoveno co do náhrady při dolech, kdese
nepracuje.
Pan dr. Horáček: Tři závady, to jest drancování,
nebezpečí, že soukromé podnikatelstvo nešetří zájmů vše-
obecných, dále sociálně-politická okolnost, poměry mzdové a
jiné vyžadují nápravy, které od soukromých podnikatelů
nelze očekávati, dále zdražování ceny uhlí či kartel. Náprava
méně radikální záleží v tom, že by závady se odklidily. Po-
ukazuje na Bavorsko, kde zavedena osmihodinná pracovní
doba. Bratrské pokladny jsou v nevýhodě vůči jiným děl-
níkům. Tu třeba nápravy. V sestátnění dolů nelze viděti
státního socialismu, neboť vidíme tento úkaz při tabáku,
poště, soli a j. S finanční stránky vyvlastnění jsou veliké
překážky. Pak by tu musilo býti me inárodní dorozumění
k vůli jednotě.
Pan dr. Luboš Jeřábek poukazuje na obce,
které by se chopily obchodu uhlím, jak se to nyní stalo.
Dnes máme pokus. Vídeň chce to zaváděti ve velkém. Zda
se to dá provésti.
Pan rytíř Rašín z Ryzmburka, majitel
dolů, poukazuje na to, že třeba činiti zásoby. Vláda by ne-
mohla čeliti stávce, neboť nemůže nutiti ku práci. Překupník
nemá radosti při prodeji. Uvádí pak příklad Josefa Egypt-
ského, aby se činily zásoby. Což, když přijde živelní po-
hroma, pak by nemohli ani dělníci pomoci. Při obilí to bylo
také tak. Za zlato se nekoupí všecko. Nedostatek není tak
eitelný, po vodě se vyváží uhlí do ciziny. Přeje dělníkům,
aby hodně vydělali, poněvadž by pak peníze přišly mezi
živnostnictvo a obchodnictvo. Kdyby nebylo majitelů, nebylo
by podnikatelů, kteří mají také starosti. Kapitál bez pracu-
jících sil, jako pracující síly bez kapitálu nejsou nic plat-
nými v této věci. Když se doly zatopí, je potřebí záloh pe-
něžních, a na to je třeba pomýšleti.
Pan Veselý, majitel prodeje uhlí, souhlasí s před-
řečníkem a obrací se proti tomu, aby obec se ujala obchodu
s uhlím. Obec pražská neměla odborníka při nakupování.
Obchod je 8 měsíců mrtvým, ale odbyt je malý, ve 4 mě-
sících jest nákup těžký a odbyt lehčí. Přijdou Němci a
skoupí všecko Řípy vezmou vagony, doprava na dráze je
obtížná. Zásob nemožno konati, poněvadž se procenta tratí,
neboť uhlí práchniví a nemá výhřevnosti. Vývoz nechť se
omezí za hranice. Vyváži se 7,600.000 metr. centů za hra-
nice. Je třeba uvaliti clo na vývoz, aby z toho měl stát
něco. Stát měl důl a pronajal jej židovi, který z toho těží.
Dráhy neměly ani na 14 dní uhlí, v Německu jest jinak,
tam každá lekálka měla uhlí na 3 měsíce. Buštěhradská
dráha kupuje ze Št. Hradce 60 vagonů lza drahé penízea
má přece svoje doly.
Prorektor techniky p. dr. Slavík se táže na práv-
nické omezení vývozu uhlí. Vláda německá by zajisté zru-
šila vývoz, kdyby tam nastala krise. Roku 1847 byl pří-
voz uhlí do Rakouska na 444.000 tun, vývoz pak 454.456
tun, roku 1896 pak přes 5 milionů tun, vývoz přes 8 mi-
lionů tun, spotřeba 30 milionů tun. Vývoz je tedy o 3 mi-
liony větší.
Nechť se nevyváží tolik uhlí. V domácnosti si pomů-
žeme, ale průmysl si nepomůže. Průmysl se bude stěho-
vati tam, kde uhli jest. V Číně jsou ložisko. Každým cen
tem uhlí vyvezeným si podkopáváme půdu. Je třeba pří-
voz a dovoz upraviti. Laciný dovoz, úprava cest, nechť je
dovoz větší než vývoz. Nemáme plýtvati uhlím, též něco
nechati pro potomky.
V Čechách je naděje, že nové doly se mohou ote-
vríti. V mnohých krajinách lze se naditi, ale stálo by to
mnoho peněz. Jedině stát by se toho mohl dopátrat, jako
v Anglii a Německu na sůl.
Zásoby uhelné nejsou nevyčerpatelny. Stát nechť se
stará o nedrancování uhlí. V době krise by se měl obme-
ziti vývoz, měli bychom dostatek uhlí.
Pan Císař, předseda hospop. úřadu pražského,
omlouvá pražskou obec, která prodává uhlí maloživnost-
nictvu za cenu původní. Velká dobírka by žádala více ná-
kladu. Námitky proti obci jsou neodůvodněny. 14 dní ne-
byl doma, celý hosp. úřad je tím zaměstnán. Není to po-
hodlí, nýbrž přičinění hosp. úředníků.
Pan dr. Fáček vysvětluje právnicky, proč vláda
nezakázala vývozu. Německo by užilo podobných opa-
tření. Vůči dru Horáčkovi poukazuje na návrh dra Stein-
wendra, že by se uplácela pouze roční renta. Máme státní
doly, jen je potřebí rozšířiti. Neodkládati sestátňování, ale
hned je provésti jest potřebí.
Pan inženýr Šantrůček má za to, že stávka
jest dobrá pro budoucnost, aby se šetřilo uhlí. Jak dlouho
bude trvati zásoba uhlí, neví se. Anglie od roku 186) se
tím zabývá. Jeden tvrdí rok vyčerpání v Anglii 1959,
druhý 1965, jiný 2072, komise parlamentární rok 3100. —
Také stoupá spotřeba uhlí. V Čechách jednotlivá ložiska
budou vyčerpána. Naším uhlím roste průmysl německý,
který zachvátí celý svět. V jižních Čechách pro špatnou
dopravu uhlí není mísja pro průmysl. Vodní cesty třeba
upraviti. Cent stojí 15 kr. v Mostu, doprava od nás do
Hamburku 14 kr., do Krumlova 48 kr. Obmeziti výnos,
zlaciněti cestou vodní dopravu. Hospodářsky třeba dolo-
vati a odpadků užívati a ve spotřebé uhlí šetřiti. V to-
várnách vodní síly užívati bylo možno.
Pan Svoboda, majitel dolů: Kostkové a oříškové
uhlí se u nás nezpeněží, proto se vyváží do ciziny. Erár
má tři doly od Chomutova k mostu, ale neotvírá jich více,
ač by mohl.
Na státních dolech povolili 8hodinnou práci, ale
přece dělníci nedolují. K vůli společenskému tonu nepra-
cují. Průměr výdělku jest tam zl. 1.80, havíř zl. 2.80.