o knřiíoh v čeoháoh ■ ti doky oká«»t». Or»- tntajeme Riitoriokéma kroniko, ie к dHvéj lim »namenilým pfedriìkàm pbpojil toto потоп,­ j«j(i velice itrniDý obiah dovolíme ei pode ti. Jako úvod jaon citovány ateaky kcčae O odlej o a Broda па tebdejii kndiatvo atoleti itrnáotébo. Pan plednáíejioi vlak vřené je Ty vrací, dokládaje eo pH tom i.ovntoými hiato- riky Palackým, Helfertem, Borovjm i atarými latopiay. Tak odpovídá к výtce, ie kořil atavi nádherci, citátem z dřjin uměni Branilových, kterých apiaovatel análý památak nměleokých velice chválí „bHeh1* ten, jehož ae dopouétJli koiiití hodnoatáH. Vídjť dnes „hhcby* ty aloni! nám ku cti. Tak ta aroikiakepa Jana n Jenitejna jeat pteitavováo ohrám av. Víta, atavěn chrám v Týně. kHiovníoi n kamenného moata budují avúj vjholelý špitál, praemon- etráti v Milevakn pleatavojí koatel. V chrí- míoh a uměním atavitelakým podává ti roee nměni mallHké a aoohařaké, které v dobách těab atejí na vyaokém atapni a aloni! ku cti naieina národu. Bobniel, ie tyto ahHohy' kcěiitva ana- žili ae amatati Huaité. Tak Kartnaianaký kláiter krkaný za Oojesdakou branon do aá kladn aniěiln jich váieň a anHvoat. Chováni ae viak mv.iohň vypotených odtad vyvrací žaloba­ drahoa, ie mniii eterají ae jen o evúj žalo dek. T. nrniíi, kteří odvedeni by vie luzou в kláitera na radnici ataroměitikon, neopomenuli­ žiti na dále dle jich příané řehole, ti mniii, kteří nemeprchli ae, nýbrž apoleěně ili dále trpét ti eajiaté neattrali ae ponte o tvůj ialndek. I jiní řádové chovali ae tak, ie pochvaly­ tavlnhojí, jako oieterciaoi ibraalavitf, te- dleětí a jiní. V nékterém konventu ani mata nejedli, jinde taie chndé obdarovávali, živili a léčili. Pa.i přednášející jmenuje oelon řadu kláiterA, které nmirňuji bída lidí neštaitnýoh. Že by v té době ditoiplina u kněittva po- kleila není možno ti pomyaliti, porěvadž aroi- biakup Jan z Jeoile na velice dbalý byl discipliny­ ěaaem až úakostlivý. Kde nřjaký, byt měnil přeitnpek, hned zakroč-l proti němu. Tak vyztonpeno proti Zderatským mnichfim na farách, kdyi zapomínali, vadáleni jsouce kláitera,­ na regale ; stíhání interdiktem kněií neb ■nipendování, jakmile po jiné ceatě ili než i předepsáno. Tate horlivá činnost arcibizknpova hojnými doklady historickými dokáaánu panem předeá- íejíoím rovněž pádnými důvody vyvrácena výtka, ie by kněžstvo nebylo dbalé stndií a věd. Vypočítává vdp. Hamržmíd řado klášterů, T nichž byli snameoiti lektoři theologie zmiňuje ее o velikých knihovnách kláiterníoh na Stra- h ivě, n av. Tomàie, v Poatoloprteoh, v Třekoni, v Esauaioh, kde jeitě s'ovsnakó rukopisy v tn dokn byly zachovány, v Oseku, Zlaté Koruně, a jinde. — O vzdělanosti kněiatva mluví téi jich dosazováni za úředníky královské, jsou kancléři, písaři desk atd. Vynikajícími ušonoi v této době pak json ■ám arcibiskup Jan t Jenitejna, po němi stintalo­ 31 apiaů. alohn prostého přirozeného, mistr Albík, jenž byl znamenitým ’ákařem a Jan Šindel, výtečný matematik a hvězdář a jiní. Toto znameniton činnost kněiatva však podvracela strana husitská, o níž lze říci, ie výtky činěaé katolickému duchovenstvo, jí patřily­ plným právem. Vždyť Qosité niěid atavi- telaké památky, knihy pálili, jich knéií byli vit&non nevzdělaní, snrovf, trnoží lupiči, vrahové.­ Slova tato pan přednáiející hojné historickými­ fakty potvrsnje. Tot atročný obsah této znamenité, věcně sa základě správných pramenů, slohem valetným z přece nrozamitelným spracované přednášay, které horlivě naslonobalo přítomné poalnahaěatvo. Zajisté velice ae mu ztvdéáil vdp. přednášející, vsáv ai za úkol obranu knřil ae 14. a 15. století, o nichž nepřátelé církve katolické tak moobo špatného snaží se napaati.

Kronika církevní.

* Noví kardinálové. ,Pol. Corr.*

z pramene prý nejspolehlivějiího se dovídá, že novými kardinály ae stanou : eaaeaor kongregace­ iokvisiění msgr. Sego», arcibiskupové milánský,­ bologoaký, ferrar<ný, valencijský, bi Bsup actanský msgr. Per.aad a bavorrký člen řáda S J. P. Steinhuber. o němž ja božto nám npjbližším podáváme tato dáta : P. Steinhnber narodil se v Utlavi, dieoé*e faaoviké v BavoHeb, roka 1826. Stadia svá konal v Římě, kdež později jako profesor pft aoktl v némeohé keleji, Dne 27. října 1857 vstonpil do řádn jeanitského. Od roka 1860 až do 1867 byl mf-jscfem v lansbrncku. R ku 1867 jmenoval jej generál Bekx rekttrem německého­ kolegia v Římě, v němž pokyl až do roka 1881. Když úřada toho ie vídal, byl atáie činným jako něený theolog v Poniten- tíarii a konanltorem v kardinálním kolleg n. * Osobní Z aroidiecéae olomoncké Fara v Kostelci n Kyjova udělena jest vp. M. Sormovi, kaplanu v Moraviěaneob. Fara v Oto- blaze ndělena jest dp. Josefa Kutýnovi, faráři v Moravské Basové, k. aro. копа, auditom. — Vp František Zgode, administrator v Džbánech,­ ponechán tamtéž aa kooperatora. Administrátorem­ v Klikově ustanoven jest dp. Al Barblř, úředník kn. are. konzistoře; vp V.no.

Kolář, administrator v Německém Brodkn, ustanoven aa administrators do Skřípova; administratorem­ v Cbolmě ustanoven jeat tamní prvý kooperator, vp. Frantéek Ševčík, vp. L. Černý, kooperator a Podhradní Lhůty, poslán za kooperatora do Alenkovio.

dům nei — pan dr. S ránský, nebet vyprášil atatků. Kéi by naij příklady ty náaledování

* Z osady ledccké. (Nekrolog.) V pálek dne 9. března t. r. záhy a rána rozlétla­ ae trachlivá zvěst po široiirém okolí na- iem, že truchlé šumění křídel smrtonosných neúprosné morany smířilo nejkráenějií, mužný rěk vdp. Jana Pluhaře, aasloněiló.io fsráře v Ledoíoh u Pianě. Vydav se ve ótvrtek dne 8. břevna t. r. přílešitoatí svuu do Planě adráv a zotaven po třínedélní chorobě, aby svému ošetřovateli a lékaři pano dru J. Jaklíoovi au poděkoval, aklesl n přítomnosti lékařovi ranin jsa mrtvicí. V noci vypustil avébo aboioého dache. V pitek převesena tělesná schránka sesnnlého do Ledcc, kdež byla v pondělí due 12. března t. r. na zdejším hřbitově kn věčnému­ odpočinku slavnostním spůsokem nloiena Krásnou a dojemnou řeč nad rakví dnoboven- štvem do chráma Páně přeneiané proslovil osobni přítel sesnnlého vdp. P. M. Páchl, kn. srcib. vikář a farář ve Vejprniofcb, řeč tak dojemnoo, ie nebylo jediného oka alzon bolo nesaroseného. jež by nejhlnbií city sonstrastné na jevo nedávalo. Po řeči té slonžena byla smuteční mže svátá za spása duše sesnnlého. Průvod pohřební vedl vdp. P. M. Páchl t vdp. P. J. Heroldem, infoi, arciděkanem v Plzni za velmi četné asistence důstojného duchovenstva. Pohřeb sám byl skvělým důkazem, jaké lásce se zesnulý těšil n všech těch, kdož mirnon a šlechetnou povahu jeho snah. Kromě pH* bažných, přečetné deputace sáitnpoů jednotlivých­ obol, okolní úředniotvo, veškerá školní mládež z celé osady se avými něiteli, spolek dobrovolných hasičů, vysloužilců a dělníků, uniformovaní havíři a ekláři z Třemeioé a nepřehledné­ množství osadníkův a ctitelů senno- lého, kteří ku pohřbu ae dostavili a to mnoi- atví překrásných vénců, jež rakev zezoulého zdobily, byly toho výmluvným avěieotvím. — Pan Jan Pluhař narodil ae v Těiovioíoh v r. 1848. Studoval na vyhlášeném gymnasiu v Kla tovech z odbyv stadia gymnaaialní, vstoupil do semináře v Budějovicích, kdež byl v roce 1864 na kněžství vysvěcen Na to stal se kaplanem­ v Klatovech, později působil v tése hodnosti v Dnfš.cíob, Přešticích a Dolní Ln- kavici У roce 1879 stal se farářem v Ledoich n Planě, kdež málem 15 roků blahodárně pů- b 1. Byl vzorem víry, ctností, lásky kře •tanské, statečnosti a vytrvalosti v okorn po vdání svého Proto také ztráta muže tak vynikajícího jest pro osado naši velmi citelnou neočekávaná, bouřná vlna amntkn rozedmula hluboce rozbrázdila ntěíenon hladinu myslí našich. Duše stlnmená opuítěné stařičké matky a všeho příbuzenstva sténá, srdce, ostnem bolo protknnté, lká a krvácí — neb ztrácí nbohá matka svého nadějného syna, bratří z seatry npřímného bratra, Osada naše atráoí v zesnulém vzorného otce dnohosního a výtečného kazatele, církev zvatá horlivého Blahu Páně, duchovenstvo vidy npřímného zpolndrnhe, ikolni mládež milého duchovního nčitale a výtečného p&edsg ga. učitelstvo vždy nelíčeného přítele, chudí itédrého dárce a potřební­ utěšeného rádce. Odpočívej zladce a bndii Ti země lehká, milený otče dachovni. Ani drahné doby neodvanou vděčné vzpomínky naie.

Denní zprávy • Dr. AdolfStránský a žid kořalka. V oné čáiti avé řeči na ajezdu lidovců, kde dr. Adolf Stránský potíral poalanoe atrany národní,­ ie to ze avon oposioí vášně nemyzlí, a ie zase jen čekají, jak by mohli еэ nejdříve ▼trhnouti do nějaké notě vládni většiny, vypravoval,­ aby svon přepepřenon řeč taky trocho osolil vtipem, anekdota o i da, jenž se opíjel kořalkou, tohoto znění : .Opíjel se žid keřai коп я dělal obci velikou oitndo. Obecní sterií se sešli a radili ae o tom, jak vytrestali žida, aby ze n-opíjel Usne di se, až ae zase opije, ie ho zavrou do rakve a dají к ni člověka, který bude hlasem uapodobiti posléze zemřelého­ žida, kdyi se cn z opilosti probéře. Brzo se žid opd, a starší provedli své c snesení — Kdyi во v rakvi prospal, začal tlouci na rakev­ : jsi . . nýra hlásím. Žd pozná1 hlas a pravil: .Umře) jsem. a ty jsi Msrkna Lajbl. co nedávno se- mřel?* ,Ano já jsem Marku* Lajbl.* .Po- alcnchej Lajbl, ty jsi tu již dý1, kde pak b; chom dostali kořalky?* .Biněná veaeioat* —

„Kde jsem?* „Kde jsi — umřel jsi — na Zhlené lince“, odpovídal druhý změně

rozumí se, byla odpovědí na tento vzácný pa

! ji o ůl< věku s lido našeho. Jet přes všecko, čím židé js o nám nesympatičtí, pravda, že json — mimo jiné chvalitebné vlastnosti — střídmí n že nejméně jii opíjejí se kořalkou. Ale pan dr. Stránský cbtél bodně vyniknout! jako .bodrý křestsn* a to myslil, ie niiní nej lépe, kdyi se amřiného a ubohého hrd ny anekdoty oěiní — žida. Pa'rač počítal, ie posluchači si pomyslí : „No, kdyi ten Stránský tropí si takové ioofsy se žida, pak je jistě jii dokonale .překřtěn* a „bodrým křeatanem*. Jak my však aitoaoi jen z ref-rátn vyoitojeme, žel pan dr Stránský tentokráte přece jen trochu daleko v Listrionství a pca'nchačúm se ta „hlačná veselost* v ústech přeoe snad jen hatila. Ve příčině anekdoty myslíme, ie dp. farář Kosmák naší paměti ještě určitějšími po můokami přispěje. * Jak to začalo ! Lidovečtí augurové hrají sice dosti zručné, eie stane se občas, ie. některý z nich z přílišné „dobráokosti* pro špleohtne, jak to vlastně v jejich straně vypadá.­ Tak na banketu po „manifeateóním* sjeida brněnském pronesl přip tok tèi pan J R. čepek, známý avým výrokem o „státním právu*, které učinil v červenci r. 1892, když J. V. c s -ř při své návštěvě v Brné několik slov к němu promhvil. A to, co řekl pan čepek v neděli, jest vysoce cenné charakteristikou­ pro jeho vlastní strano, kteréž ai třeba sapamatovati Pravil totiž podle „Lid. Novin* o vzniku hnutí „lidového* : „Několik mušů před málo lety hledělo nespokojenost vzbudili v 1 i d u a e 1 в k é m, lid selský pak přemýšlel o příčinách té nespokojenosti a jal se budovali bývalý „Selský spolek*, který ata! ae základem strany lidové.* Vida, jak pan čepek ve chvíli, kny ze neovládal, vyivatlal, co všichni vážní lidé na Moravě i v Cechách lidovcích dávno tvrdí ! Každým způsobem třeba si to aapiati. * Hydrostatika ve slnžbé lidovecké. Ve vzpomenutém námi j.ž článku .Tužba Svatoplukova­ (plněna!*, kterým „Lidové Noviny* sypaly „voničky* na cestu převsácrých boati, tvrdí se také, ie lidovci teprv ayneiezi vzá jemcott mezi Cechy a Moravoo. Do éry lidovecké­ byla meli Cechy a Moravon čínská zeď, kterou teprve lidovečtí Dž og<icháaové prorazili,­ tak ie nyní bratři .leží si v objeti*. — Tento akt abratřeni vytv: Ы ze v hlavě pisatele jako představa splývání dvon proudů vodních, proto ji vytváří takto : „Hled potkává re hledem, proud činorodé jednoty ve vodo rovné čáře proudí * Moravy do Cech a Cech na Moravu, vody (věříme rádi I) jeho

mlsek chndovtipné zpi lečnoati. Páni se výtečně­ bavili (dámy je obaypávali kyticemi) a komuž tedy napadlo skonieti anekdoty, co do jejich původnosti ? Nám vlak, zotva jsme ji přeěet i, sně o něco známého v jchu. A kdyi jame ze tak podle všech mnemotechnických przvidel snažili dopátrali, kde anekdota tato byla jii vyprávěna, atannli jame nz tm pře svědčení, že to byl „knkátkář* dp. kons-sto- riá ní rada Václav Kosmák, farář v Proto méboíih, jenž ji v loni, nemýlíme-li ae ca schůzi katoliokopolitické jednoty vyškovské v Lysicioh vyprávél. Ale pan farář Ko-mák měl více amyz n pro pravda z více ohledů к li­

se orzici atd.. . . Jak anámo, ve vodorovné čáře voda neteče, nýbrž stojí, rosplývá

rozbředá ae, h n i j e a konečné bahní. A

to zcela se hodí na procd mladočeiko-'idoveoký z Cech dn Moravy a „vice verz»“ (podle Vavřince Lebedy). Dobře j-te to napsali, pánové ! * Dárek 8V. Otci V pátek přijal sv. Oteo v audienci dvorního kaplana dra P. Fischera, jenž princezna Alžběta, doernškn paní korunní pri-scezny vdovy Štěpánky, vyučuje­ v náboženství. PH audienci té odevzdal P. Fischer zv Otci ve jménu princezny dárek a sice krá»ou šerpa s bílá vlny, kterouž by » princezna aama vyi vaia. * Dar pohořelým J. M. ndp. kníže arcibizknp dr. Th. Koho daroval pohořelým v Ub. Hrad iti tizio zlatých. * Zakázaný sjezd sokolský. Sjesd českých, moravských, polských a jiboslovan- zkých Sokolův, jenž byl projektován do Brna na den 1. července byl úředně zskásán. * Starobylá basilika sv Jiří byla včera veřejné návštěvě otevřena. Po celý den. aejmena odpoledne byla náviižva neobyčejné četné. * Májová slavnost na smíchovském hřbitově na Malvasinkách koná se v neděli 24. června * Font sv.-Filipo Jakubská na Smí ehoVČ byla přeložena definitivně na áid >vibý ostrov, poněvadž městská rada na Smíchově odepřela postavení Stánků cích. Pont potrvá dva dni v neděli dne 6 května. * České ferialní rokn dá-á si -po ek pro navihnouti 400 dítek od profesorských v Praze i v lékařském vyšetření těchto dítek co největií počet, skutečně zotavení potřebujících na venek vyslán by'. Poind však scházejí vhodné místnosti­ к umístění tsad. I vybízíme každého, kdo nrůie propůjěiti 6—6 pokrjů к nm ztění osady o présdninách, aneb kdo by věděl o miatě. kde by místností takových besplatně spolkn zí-.kati bylo možno, aby se pHblásd n předaedy spolku pana M. Tur nskébo číslo 602—II. v Praze. — 0>ada f-ríaloí, kde nzjde potřebných místneatí, jeat zřízena apolkem a nevyžaduje žádných ná kladu dalších se strany propůjčovatele míst nost;. Dítky osady jzon pod doaorem svých pě stonnů a posud všade, kde oaada naše d e'a, byly rády viděny a i předsudky, které tn a tam byly proti osadě, »mizely po nabyté zkn- šenosti. Dokladem, ie osady naie naléaají pod pory, jest příklad J. Em. p. kardinála praž akého, který jii aedmým rekem v zámku Svém osadě míatnosti milerád propůjčuje; rovněž tak ěmi ochotně pan baron O. Nádherný z J steh- nice a jmi členové urosené ileoLty {a velko-

na obecních pozem- ve čtvrtek dne 3. a

osady. Letošního české ferialní osady •borů učitelských a předměstích, aby po

nehet spolek letos rád by vyslal co nejvíce dítek na venek a jen veliký [oedoztztek místností­ pro (sady torna bráoí. Zejména žádá ■polek i pp. fiditele panství, aby neodmítali předem žádosti spolkn našeho alebri přízni- vémn vyřízení je laskavě doporučovali. Také, kd obce přijati do krbn rodinného na prásd- oiny к sobě chadé hodré a mravné dítko se škoi obecních, méitanských neb středních, račii se a výše uvedeného předsedy přihlásili * laskavým­ udáním, zdali chlapce nebo dívko a v jakém asi stáři. * Spolek „Český Kneipp“ pořádá v pátek dne 27. dubna t. r. o 7. hod. večer ve velkohostinci n .Angurie* na Smíchově, IV. přednáško o „neorsithenii* (ulabosti nervů), jii předoeze“p. MUDr. Kačera Djminik, vstnp volný. Výborová zolůze se odbývá v pondělí dne 30. t. m. v mí«tnts‘eoh spolkových. * Koubkův čestný večer. Dnes ve středa koná se o 8 hodině vrčerní důležitá porada i zhoršit» v malém sále Měšť.maké Besedy.­ — O prodeji lístků dooř ásejí správy velmi r.ipokcjivé, zejména sl&rií abonenti Národní io divadla jakož i zondrnb- vé oslavencovi z povolání­ i ae spolků chystají se důstojné súčsst- nti se oslavy zailoaiilého » neúnavného pracovníka.­ Vstupenka pro osobu jest za 1 sl. a sa 2 z), rodinný lístek. * Pěvecko -hudební spolek „Žero- tín“ V Olomouci provede poprvé Smetanova „Hubičko*. Ve veUé dvořané „Národního doma* v Olomouci ve středa d e 2 květne а ve čtvrtek dne 3. května 1894. Solové partie ■pívají vesměs členové .Žerotina* ; aborovon část smíšený sbor .Žerotínaký* ; úplný oroheatr (kapela o. a k. (ěiíno pinko číslo 93.) Řídí pan Antonín Petzold — Re'ii má pan Antonín Bendi. * Na ochranu autorského práva. V parlamentárním výboru pro porada o předloze­ týkající se antorsbého práva byl posi. Pietak zvolen za zpravodaje, jemni výbor uložil, aby při své yráoi přihlížel к ternu, by předloha mohla býti v říjnu přijata en bloc dle usueaení panské sněmovny. * Cestujícímu obecenstva. Mn:«tr obchodu hrahé Wormbrand vydal toto nařiiení; „Na podaim r. 1893 usnesla ae rada státních drah vzhledem к ztíinoitem obecenstva na ipatcon péči o cettnjíoí v nádražních restauracích,­ zejména na nečistota, špatné vyvětrá- váni nádražních restaurací a na předkládáni a opravování pokrmů a nápojů atd. pošádati miniateraívo obch du, aby věnovalo pozornost této záležitosti. M nitteratvo obchodu následkem toho naciává sa notné vysvati cténou správa, aby bděla nad ťm, aby v nádražních restauracích­ bylo vyhověno viem oprávněným požadavkům­ obecenstva ohledně pokrmů i nápojů, čistoty­ stolů a místností a v té věci co nej přísněji­ dohled měla na restanratera a v případě stížností obecenstva zakročila proti němá všemi přípustnými prostředky. V sájmu cestujícího obecenstva bnde, kdyi knih stíiností, jež json vyloženy v nádražních stanicích, použije ae téi к aanáiení stížnosti proti restauratérům. Odpo rněovalo by ze tedy, zby bed nápisy na zté- náah nebo na jídelních lístkách bylo obecenstvo­ cpusorněn , ie stížnosti iéž ohled в restauraci­ může zapsat' do knil у stížnosti nalézající­ se v staniční kanceláři. C. k. generální­ inspekce rakouských státních drah jeat oatatně vyzvána, aky nařídila svým orgánům ■ostřený dosor na stav a zařízení nádražních restauraci.* * Z berního úřadu pražského. tJěetcí závěrka sa méaío deben 1894 aitano- vena na den 2?. dubna t. r. — Za ton příčinou­ br.don se tohoto dne penise toliko od 8. do 10. hodin dopoledne přijímali a vydávali.­ * Dělal Z lidí „lidi“. Brněnský „Hlaa* píle : Dj Bystřice nad Pernitýnem přišel nedávno­ ■ Cech řesbáíský pomocník a byl od zdejších lidovců • otevřenou náručí přijat. Brzy po svém příobodn se vyslovil, že zde začte dělati z lidí „lidi* a také zaěal. V jednom­ hostinci „poněoval* několik mladíků, při čemž porirnl rásra-y Krista Pána, nazývaje Ho aynem tesařovým a Blab. P. Mari ženon tesařovi u, neprává mlnvil o posvátném pro kbždého katolíka inameni sv. Kříže » pod. O záležitoati té se dovědělo c. k. státní násladnictví v Jihlavě a podalo na jmenovaného­ miadísa žalobo PH hlavním přelíčení, konaném dne 16, dobna v Jihlavě, odaonien kyl na 6 neděl do věšení * Drabý dopis, v Brně byl odsooien do žaláře na tři měsíce dělník Josef Vačáček z Mokré, protože vsdp. drn Frt. Zsibertovi,

děkann kapit ly brněnzké, byl poslal výbrůžný dopis, ie kapitulní les bode zapá'en, jestliže kapitniní úřadaíoi „nepolepší*.

prý se

Rozmanitoiti. Šílenec ve chráma. Z Paříže ozna- v neděli odpoledne způsoben b 1 ve

mají : chráma Notre-Dame šílencem velký poplach. Z četného davo, který! naplňoval katheirálo, kde se právě konal obřad prohlášení panny Orleanzké sa blahealavenon, vystoupil pí divně oděný mladý mož rychle na stupně oltáře a ztřalil třikráte do lidu » pak na tsbrrnakol. Nikdo nebyl raněn. PHveden pak na polieii|