#1
alto_textblock
#1
Dne 1I. dubna 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 99. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
ním, že buď řečník mluví anebo nemluví, něco tře-
tího není možno. (Velmi dobře! Bravo! Veselost! Ve
skupinách jednotlivých poslanců hovoří se živě dále.)
Posl. dr. Baxa: Jako poslanec sněmu králov-
ství českého mohu mluviti jen tenkráte, je-li sněm
kompetentní.
Nejv. zem maršálek (po přestávce): Jako
nejvyšší maršálek království českého prohlašuji, že
se držím jednacího řádu. (Bravo! Výborně! Potlesk.)
Ostatně má pan posl. dr. Baxa právo proti prohlá-
šení, které jsem učinil, podati protest přiměřeným
způsobem, ale nemohu mu však přiznati právo, aby
dle své vůle mluvením nebo nemluvením řízení sněmu
zdržoval! (Bravo! Souhlas, trvalý hluk v celé sně-
movně)
Posl. dr. Baxa: Já jsem takových protestů již
podal několik, ale ještě nikdy se nestalo, že by to
bylo bývalo co platné. Mně se jedná o to, abych do-
kázal, že jest celá veliká řada pánů poslanců, kteří
úřad na ně vznesený pojímají tak, že když se jedná
i o předmět tak důležitý, jako právě jest dnes na
denním pořádku, že nejsou přítomni. Jest povinností
poslanců, aby jednání sněmovnímu byli přítomni a
hájili zde zájmy lidu, jejž zastupují. Já trvám, nej-
vyšší p. maršálku, na tom, že jako poslanec sněmu
království českého mohu mluviti pouze na sněmu
kompetentním a poněvadž sněm kompetentním není,
nepokládám se za povinna, abych v ctěném shromáž-
dění 80 osob mluvil jako soukromá osoba.
Posl. Wolf: Přijímání diet nedělá ještě poslance,
je-li pravda?
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Jestli pan
dr. Baxa nemíní mluviti, pak musím míti za to, že
se slova vzdává.
Posl. dr. Baxa: Já se slova nevzdávám, ale
chci mluviti ve sněmu, který jest jako takový kom-
petentní.
(Hluk v celé sněmovně, do něhož se mísí četné
polohlasné výkřiky jednotlivých poslanců, trvá dále.
Přestávka.)
Posl. Wolf: Poněvadž nikdo nechce mluviti
navrhuji, aby schůze byla svolána zítra na 11. hod.
dopolední.
Posl. dr. Baxa: Račte dovolit, p. posl. Wolfe,
vy nemáte slovo.
Nejv. zem. maršálek (zvoní): Račte prosím
dovolit! (Opětné zvoní.) Upozorňuji, že zamýšlím po
řeči p. posl. dra. Baxy přikročiti k ukončení sezení a
odložiti pokračování v jednání dnešním na příští schůzi,
která, jak jsem již několika pánům na dotaz jejich
sdělil, bude se konati ve čtvrtek po svátcích. (Hluk.)
Posl. dr. Baxa: Prosím, jak k tomu ale přijdu
zrovna já, že mám mluviti k prázdné sněmovně?
(Přestávka, v níž hlučný rozhovor jednotlivých po-
slanců trvá dále.)
Nejv. maršálek zemský: Připomínám, že
se již stalo velmi často, že mluvili řečníci v době,
kdy nebylo dosti poslanců přítomno. Jsem ochoten
k tomu, jestliže p. dr. Baxa s tím souhlasí, přerušiti
nyní schůzi a vyhraditi panu dru. Baxovi slovo při
počátku příštího sezení. (Hluk a odpor u četných po-
slanců. Hlasy: Proč nemluví hned?)
Posl. Wolf: Plváme na takový parlament.
Nejv. zemský maršálek: Protože mně jako
nejvyššímu zemskému maršálku přísluší právo, usta-
noviti schůze sl. sněmu, ustanovuji příští schůzi na
čtvrtek po Velikonocích.
Posl. Wolf: Je to následek toho, že máme zde
jmenovaného a nikoli zvoleného presidenta.
Posl. dr. Dvořák: Tady nejsme ve vídeňském
parlamentě. (Hlučný nepokoj. Hlasy: Zde to nejde
jako ve Vídni, pane Wolfe! To není Fuchs!)
Posl. Wolf: Tento parlament nestoj za víc, než
vídeňský. Ani za ránu prachu.
Nejv. maršálek zemský přistupuje za trva-
lého nepokoje ve sněmovně k ukončení schůze. Sdě-
luje, že do rozpočtové komise zvolen byl k doplnění
jejímu posl. hr. Dey m.
Posl. Mareš a soudr. podávají dotaz v příčině
poskytování podpor rolnictvu k odčinění škod, způso-
bených povodní v okresu hořovickém; posl. Teklý
o udělení příspěvku k vypracování regulační a me-
lioračních prací pro povodí Blenice.
Posl. Březnovský a soudr. podávají na místo-
držitele tento dotaz: V poslední době staly se chudé
vrstvy širšího obyvatelstva pražského obětí neslýcha-
ného vydřidušství. Židovští obchodníci ..
Posl. dr. Scharf: Co dělají křesťanští obchod-
níci, o tom pan Březnovský jakživ nic neslyšel.
Posl. Březnovský: Já mám na starosti jen
židy, o těch křesťanských podejte zase interpelaci vy.
Posl. dr. Scharf: Jen tak dále, s tou konfes-
sionální jednostranností to daleko přivedete!
Posl. Březnovský: . . . . moukou v mlýnech
Pickových, Gütigh a Wantoch, vydali totiž zvláštní
bloky po 1 zl. 50 kr., slibujíce tomu, kdo kupony
v nich nalepené po 25 kr. rozprodá, v tom případě,
vrátí-li všech šest ostatních překupníků tyto kupony
a zakoupí-li zároveň polzl. 1.50 bloky nové, »zdarma«
#5
alto_textblock
#5
50 kg mouky. Poněvadž dle posledních záznamů
1 q mouky stál pouze 13 zl. 50 kr., půl centu tedy
zl. 6.75, vydělávala firma jmenovaná až přes 4 zl.
při 50 kg. mouky, kterýmžto nestydatým švindlem
řada nezkušených chuďasů a řádné maloobchodnictvo
těžce bylo poškozeno, aniž by byli povolaní orgánové
i v nejmenším proti tomuto zlořádu zakročili. Vzhle-
dem k tomu dovolují si podepsaní vznésti na Vaší
Excellenci tento dotaz: 1. Jest Vaší Excellencí tento
případ nestoudného vyděračství znám? 2. Co hodlá
Vaše Excellence učiniti, aby těmto a podobným zlo-
řádům, páchaným namnoze židovským obchodnictvem
v brzké době a radikálně přítrž učiněna byla.
Posl. Krejčík podává dotaz ve příčině zave-
dení zkrácené služby praesenční pro absolventy škol
průmyslových, řemeslnických a kupeckých.
Posl. Doležal a soudr. dotazují se místodržitele
ve příčině přísného způsobu vybírání daní v soudních
okresích novobydžovském a chlumeckém.
Nejv. maršálek zemský přeje všem po-
slancům šťastné a veselé svátky.
Příští schůze koná se 19. dubna
o 11. hod. dopol.
Konec schůze o 4. hod. 45 min. odpol.
#6
alto_textblock
#6
Ze sněmovních komisí.
#7
alto_textblock
#7
Schůze komise školské ze dne 10. dubna
1900. Posl. Šťastný popírá, že by byl podán
důkaz, že učitelstvu se vede zle; důkaz takový se
podává jen tenkráte, jestli příslušníci dotyčného stavu
z něho utíkají; při rolnictvu se tak děje, kdežto na-
opak ke stavu učitelskému se lidé hrnou.
Dále mluví posl. dr. Scharf, po něm prof.
dr. Čelakovský.
Prelát dr. Krásl vítá slova pana posl. dra.
Scharfa, a dokládá, že nám všem musí na tom zále-
žeti, aby se náboženství náležitě vyučovalo a aby se
nevěře a zpustlosti mravů uzavřela brána do králov-
ství českého. Katecheti nic nespravedlivého nežádají,
přejí si jen, aby jisté nevýhody, ve kterých oproti
učitelům se nalézají, byly odstraněny. O těchto ne-
výhodách bylo loni v zemském sněmě mluveno, a jsou
vytčeny ve zprávě školské komise ku sl. sněmu. Tyto
nevýhody dají se odčiniti několika málo větami v No-
vém Zákoně. Proto si přeje, aby tato zpráva byl
dána subkomitétu, jenž bude volen, za podklad v pe-
ticích katechetů. Dále prelát Krásl vřele se při-
mlouvá, aby upraveno bylo vyučování náboženské
v přespolních obcích, kam duchovní za příčinou vy-
učování při mrazu a větru, při sněhu a dešti, po za-
blácených a neschůdných cestách docházeti musí. Vy-
učujíce zadarmo, jsou honorováni jen za cestu, a to
jen] tenkráte, kdyží škola přes 1/22 kilometru vzdá-
lena jest od farní osady. Je-li jen 1/22 kilometru, ne-
dostanou ani za cestu ani za vyučování ničeho. Ho-
norář za tyto kilometry je tak nepatrný, že by
mnohdy onu cestu ani nejchudší člověk za tak bídný
peníz nekonal. I sám posl. Sokol uznal loni v za-
sedání sl. sněmu, že by vyučování náboženské v přes-
polních obcích mělo se honorovati. Prelát dr. Krásl
praví dále, že by cestné mělo náležitě se zvýšiti, jak
již loni bylo navrhováno.
Naléhavé je také upravení otázky vyučování ná-
boženství se strany světských učitelů, kteří za celo-
roční vyučování jedné třídy dostávají povze 20 zl.,
tedy za hodinu v celém roce pouze 10 zl. Je to plat
skutečně žebrácký, náboženství nedůstojný a přímo
škodlivý, nebo s jakým zápalem asi vyučuje učitel,
jemuž tak nepatrné mzdy se dostává?! Studující, již
vyučují po domech, dostávají za jednu hodinu vyučo-
vací o kolik více než-li 10 zl. Z těchto příčin vřele
se vsdp. prelát přimlouvá, aby v novém zákoně
učitelském náležitě se přihlíželo k vyučování nábožen-
skému, by bylo přihlíženo k četným peticím kate-
chetův i správců duchovních, aby jejich služné i cestné
i také remunerace učitelů, kteří vyučují náboženství,
byly zvýšeny. Katecheti jsou faktorem důležitým,
který ve školách vyučuje, a proto je spravedlivo, aby
jako v jiných zemích, ku př. na Moravě a v Dolních
i v Horních Rakousích služné jejich bylo zvýšeno.
Posl. velmistr Horák přimlouvá se za kom-
promis, není však pro to, aby se dělal zákon do zá-
soby, čehož by se však dosáhlo jen tenkráte, kdyby
se platy upravily v té míře, jak země je může platiti.
Řečník k tomu, co poslanec Krásl navrhl, dodává
ještě, že by bylo žádoucno, aby ve vyučování nábo-
ženství bylo všechno rovno; pojednávaje o některých
podrobnostech, z nichž některé pokládá za přemrštěné,
obrací se konečně proti tomu, co pan posl. Šťastný
řekl o učitelkách, jimž může na základě dvoule-
tého působení na školách vydati jenom nejlepší vy-
svědčení.
Na to ujímá se slova posl. kanovník dr. Se-
dlák: Průběh dosavadní debaty v tomto slav. gremium
ukázal, že všichni souhlasíme v tom, aby nová úprava
platů učitelských se stala. Také v tom souhlasíme
všichni, aby dosavadní systém místní byl odstraněn
a aby soustava osobní zavedena byla, čímž již mno-
#8
alto_textblock
#8
hým nesrovnalostem v platech učitelských odpomoženo
bude. Všichni přejeme učitelstvu přiměřenějších platů,
jen v tom se rozcházíme, že finanční stránka úpravy
platů těch jeví u jedné strany větší vliv, u jiné menší,
u některých pánů snad docela žádný. Pro svou osobu
podotýkám, že mám důkazy toho, že samo učitelstvo
nedoufá, že by splněny byly požadavky jeho v ta-
kové míře, jak obsaženy jsou v podaných návrzích.
Povážlivé učitelstvo rozumně nahlíží, že to vůbec
nejde pro zbědované finance zemské. Strana naše
bude hlasovati pro nové spravedlivé, slušné upravení
platů učitelských, neboť z toho vzejde mnohý pro-
spěch. Bude-li učitelstvo v spravedlivých svých ná-
rocích uspokojeno, odvrátí se mnozí sami sebou od
těch živlů, v jejichžto řadách žádný jeho opravdový
přítel je rád nevidí. Učitelstvo uspokojené rozmnoží
řady živlů konservativních, kteréž aby více se roz-
množily a sesílily, každý z nás jen přáti si musí.
Také si slibuji — aspoň pro svou osobu — tlumočím
tu vroucí přání své, že nastane pak zase větší sblí-
žení učitelů duchovních a světských, kněží a pánů
učitelů, těch dvou tak závažných činitelův, kterým je
svěřena výchova mládeže; těch dvou mocných či-
nitelů, kteří dle přirozeného práva — řekl bych —
k sobě náležejí, které jen zloba času, podvratný duch
času rozdvojil neb sobě odcizil.
Přejeme-li si uspokojené učitelstvo světské, mu-
síme tím více si přáti a o to dbáti, aby ve školách
s láskou pracovati mohlo i učitelstvo duchovní. Ne-
budu zde šířiti se o nedostatečné odměně za vyučo-
vání náboženství, která se vyplácí duchovním správ-
cům někdy dosti libovolně po uplynutí dlouhé doby
a pod., o tom zevrubně pojednal p. řečník přede mnou.
Chci, vetpp., sympatie vaše získati pro ty duchovní,
kteří si zvolili za své povolání působiti ve školách
obecných a měšťanských.
Potřebí je, aby také katecheté byli uspokojeni
ve svých požadavcích, aby mohli s celou láskou pl-
niti důležitý a těžký úkol svůj. Ale dosud mají
dosti příčin stěžovati si do toho, že v mnohém
ohledu jsou oproti učitelům v značné nevyhodě.
Shrnu to krátce jen. Katecheta má, musí míti delší
předběžné studium, vyžadující Fi většího hmotného
nákladu. Katecheta nastupuje své místo v letech
pozdějších než učitel, který v 20. roce už může na-
stoupiti. Kněz z pravidla vysvěcen v 24. roce, rok
dva roky v duchovní správě, některých diecésích smí
se až po třech letech hlásiti o místo katechetské.
Pak ustanoven provisorně. Než ustanoven definitivně,
je mu 28—30 i více let, od té doby teprve má
nárok na kvinkvenálky. Kdy pak se dočká většího
platu! Pak má postup zamezen, nestane se ani
správcem školy ani řídícím. Mimochodem podotý kám,
po tom ani nebaží, nadarmo se rozčilují, kteří se
toho obávají. Ač pense po něm nikdo bráti nebude,
musí přece platiti 10 proc. a 2 proc. do pensijního
fondu. Při tom učí katecheta předmětu nejdůležitěj-
šímu a nejtěžšímu. Bylo zde řečeno, že práce na
škole jednotřídní veliká, těžká. Tu mají kněží stejně.
Katecheta má těžký úkol, ustavičně mluviti 25i
více hodin. Učitel v 1. třídě celkem 19 hodin, nebot
2 hodiny připadají na náboženství. Učitel oddechne
si, uleví, katecheta nemůže. Z třídy do třídy, často
i z jedné budovy školní do druhé, vzdálené. To vše
působí, že nemá postavení závidění hodné, že mnohý
zklamán, opouští školu, že mnoho je změn, a to není
na prospěch dobré věci. Nebýti kanonické posluš-
nosti, nevím, jak by to dopadalo s obsazením míst
katechetských, která třeba dotována i služným 600 zl.
Nám musí záležeti na nábožensky mravní výchově
mládeže a proto musíme opatřiti katechetům slušné
opatření, jakého požaduje od nich společenské posta-
vení, aby mohli vyhověti nárokům, jež se na ně
kladou i se strany národa, vlasti. Požadavky kate-
chetů jsou skromné. Předně nevyžadují mnoho obětí,
že je samostatných katechetů v celých Čechách všech
jen 327 — 206 českých a 121 německých —
dle zprávy c. k. zemské školní rady za rok loňský.
Jedná se pak hlavně o katechety na školách
obecných, aby nebyli na roveň se svým služným uči-
telům mnohem mladším a s menší kvalifikací. Jedná
se, aby, když předmět je tak těžký, měli asi o 2 hodiny
méně a aby nemusili stejně připláceti do pensijního
fondu, nýbrž procentem nižším. Katecheté se uspo-
kojí, budou-li skromné jejich požadavky vyplněny.
Požadavek oprávněný, slušný, není nijak přemrštěný.
To chtěl jsem říci ve prospěch katechetů a mám na
zřeteli ony pány, kteří zvoleni budou do subkomitétu,
aby tyto požadavky katechetů spravedlivé uvážili a
spravedlivým přáním katechetů vyhověli. Tím pro-
spějí jen dobré věci. Budou se hlásiti síly dobré, ale
i vytrvají v tom tak nesnadném povolání. Tím řešiti
se bude i kus sociální otázky . . . . katecheté, oby-
čejně synové učitelů a tříd středních — rároveň
opatřují v stáří své rodiče chudobné neb sestry. Jest
si přáti, aby mohli povinnosti synovské plniti, aby
mohli zaříditi i domácnost svou a ve škole mohli
s klidem, se vší láskou působiti ve prospěch církve
svaté a vlasti. Budeme- li tedy hlasovati pro přimě