ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1090c2b0-fd9f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 99.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKE LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 11. dubna 1900.
#4 alto_textblock #4
takovým podnikatelstvům veliké slevy poskytují. Tak platil důl Janův dle tarifu za 10 vlečných tun 1 zl. 20 kr. a z toho mu dráha vrátila 1 zl. 10 kr. Slevy ty obnášely u státních drah v r. 1898 na 350.000, v r. 1899 pak 320.000 zl. Jedné firmě konečně zdráhala se dráha ty slevy dáti, ale na pokyn z ministerstva musely jí přece býti přiznány. Inu ano; je to Johann Liebig v Teplicích a ten je s ministerstvem spřízněn. (Veselost.) V po- slední kalamitě uhelné se ukázalo, že náš místodrži- tel nemá žádné exekutivy, ale i kdyby měl takovou pravomoc, jako má kníže Imeretinskij, on by přece ty darebáky nedal vyvézt. Jednak by neměl ani kam, jednak by mu v tom zabránilo jeho okolí, které se tak rádo shromažďuje ve zdejším německém kasině. Jak málo mají rozhodující kruhy na zřeteli zájmy lidu, toho doklad podává výrok, který učinil horní rada Göbl v ministerstvu orby. Když se k němu dostavil zástupce jedné firmy a žádal ho, aby s ním stát uzavřel smlouvu o dodávání uhlí ze šachet Ju- liových v Mostě, pokud možno za nižší ceny, aby mohl konkurovati. Na to mu odpověděl pan Göbl: »Není nyní vyhlídky, že by ceny uhlí mohly býti sníženy, poněvadž Anglie rozmnožuje své loďstvo, Ně- mecko chce rozmnožiti své loďstvo o polovici, průmysl železářský vzkvétá, textilní také a následek toho bude, že bude veliká poptávka po uhlí, jež bude míti v zá- pětí na dobu nejméně 5 let, že ceny uhlí nebudou moci býti nižší. Snad jen v tom případě, kdyby při- šla na rolnictvo nějaká kalamita živelní, mohlo by se pro tyto kruhy uleviti.« — Když takto se v mi- nisterstvu lichvářům s uhlím pracuje do rukou, pak ovšem zájmům lidu špatně se musí vésti. A snad nezbude nic jiného, než abychom místo co bychom mluvili s vládou, raději poradili se s Petsckem a Wei- mannem, protože tito mají větší moc než vláda. (Vý- borně ! Pochvala.) Posl. Stein prohlašuje, že zamlouvá se mu návrh posl. Kaftana hlavně proto, že žádá, aby 10 procent čistého zisku bylo přikazováno na prospěch sestárlých dělníků. Potom pojednává řečník o návrhu se stanoviska dělnického vůbec, útočí na židovskou soc. demokracii a velebí slavného císaře Viléma I. jenž vydal na prospěch dělníků zvláštní poselství. Uvádí při tom také Bismarkův výrok z roku 1884, jenž zní, že dělníku, aby, pokud je zdráv, dáváno bylo právo na práci, ve stáří pak nebo v případě jeho onemocnění že se mu dostávati má podpory a oše- tření. Po příkladě Německa děje se něco již také u nás v Rakousku, ale je toho dosud málo. Potom rozvinuje řečník svůj program sociální opravy a stěžuje si na nedostatečné pojišťování proti úrazům a na nedostatek pojišťování pro případ invali- dity. Žebrota zapovídá se zákonem, ale příčiny žebroty se neodstraňují. Pravilo se, že má se mluviti o uhlí a nikoliv o židech. Uhelní lichva a židé spolu však souvisí. Židé tvoří ovšem 5 procent veškerého obyva- telstva v Rakousku. Ale mezi 35.000 horníky v se- verních Čechách jest všeho všudy 7 židů. Avšak majitelé dolů jsou samí židé. Za pluhem nenaleznete žida, ale na plodinové burse jsou samí židé (Tak jest!), kteří výrobce odírají. V příčině statistiky zlo- činů vypočítává řečník, jak značně židé v té příčině poměrné procento převyšují. Jest to smutné, že Němci dosud se ujímají židů. (Výborně!) Není pochyby, že židé stávku vyvolali. Návrh posl. Kaftana má ten nedostatek, že nezmiňuje se o upravení tarifu, bez něhož účel návrhu byl by zmařen. Polemisuje proti vývodům ministra orby bar. Giovanelliho, řečník před- čítá jistý konfiskovaný článek a prohlašuje posléze že souhlasí s návrhem posl. Pachera a přeje si jen, aby část zisku z obchodu uhelního byla věnována dělníkům. Posl. Opitz: Velkoobchodníci s uhlím a maji- telé dolů kořistí ze stávky neoprávněným zdražením uhlí. Povstalo z toho v lidu takové rozčilení, že sněm nesmí se rozejíti, dokud v této věci něco ne- vykoná. Stávkujícím dělníkům nebylo v ničem při- lepšeno a spojení židé a uhelní lichváři zdražují uhlí neslýchanou měrou. Velicí kapitalisté se obohacují, ale chudina musí trpěti a strádati. Nenávist a zášť dělníků proti jich zaměstnavatelům vzrostla a pro- pukne záhy znova. Zdražení uhlí pocíti veškeré obyvatelstvo. Stát v této záležitosti nevykonal svou povinnost. Řečník vítá návrh posl. Kaftana, který vznikl zajisté z nejlepších úmyslů. Ale řečník nesouhlasí se sezemštěním obchodu uhlím. Návrh tento není uskutečnitelný. Zavání jakýmsi státním zemským so- cialismem. Proti uhelní lichvě musí se něco státia sice musí býti zavedena jistá uhelná taxa na každém dole. Také horní zákon musí býti opraven. Řečník navrhuje, by návrh Kaftanův nepřikazoval se rozpočtové komisi, nýbrž aby všechny návrhy v pří- čině uhelní lichvy byly odevzdány zemskému výboru s uložením, aby ještě v tomto zasedání nebo v pří- štím podal sněmu zprávu; po případě budiž návrh Kaftanův přikázán náredohospodářské komisi. Posl. dr. Fořt: Celý tento slavný sněm, vyjí-
#5 alto_textblock #5
maje snad jediné onu skupinu, která se dosud nedo- vedla vymaniti z doktriny staroliberalisující školy ho- spodářské, zajisté že s intencemi, z nichž pramení návrh posl. Kaftana, v plné míře souhlasí. Intence návrhu směřují k tomu, aby zakročením moci veřejné tržní cena minerálního paliva vhodným způsobem v zájmu veřejném byla regulována. Uhlí jest dnes jednou z nejdůležitějších surovin průmyslné výroby. Než jak těžba uhelná, tak i obchod uhelný v prů- běhu několika desítiletí stal se doménou výroby velko- kapitalistické, která nezná ethiky a humanity. Kapitál má v sobě přirozenou tendenci, hromaditi zisk na zisk. To jest skutečnost, se kterou dlužno počítati, ale která ukládá státu, veřejnosti i veřejné správě určité povin- nosti, jež vrcholí v tom, aby tam, kde kapitalistická tendence výdělková přesahuje hranice přípustné, za nimiž nalézá se poškození veřejného dobra, mocí ve- řejnou bylo zakročeno. (Výborně!) Moment kapitalistický v těžbě a obchodu uhel- ném překročil již onu hranici tvorby cen a děje s způsobem, který snad v mnohém ohledu právem v tomto sněmu byl nazván lichvou. Uznává se z povinnost státu a správy veřejné, aby zakročily vhod- ným způsobem k tomu konci, by cena jistou mez přesahující repressí veřejné správy byla regulována. (Výborně!) Problém jest však tak těžký a složitý, že nestačí, aby sněm vyslovil jen intenci, nýbrž že jest také potřeba, aby jí dal vnitřní strukturu, aby cíl kýžený mohl býti také skutečně dosažen. Nevěřím v uskutečnitelnost zemského obchodního monopolu uhelného, a to z celé řady důvodů. První obtíže jsou povahy legislativní. Dnešní poměry horního práva jsou podstatně jiné, nežli byly před r. 1854. Dnes těžíř na základě horního práva nabývá vlastnictví vytěženého minerálu, nabývá neobmezeného vlastnického práva vůči uhlí, uhlí se tím stává věcí volného obchodu, a tu by neběželo o nic jiného, nežli aby se stanovilo jakési předkupní právo pro ten neb onen subjekt, pro stát nebo zemi. Pochybuji však. že by říšská rada vypracovala a schválila zákon in- tencím našim odpovídající. Další obtíže jsou čistě technické. Mono- polní zákonodárství vyhraženo jest říšské radě a týká se monopolu celoříšského. Monopol výhradně zemský tvořil by novou obtíž, jež by se ovšem dala překo- nati, ale opatření, aby monopol nezasahoval do zemí jiných, bylo by velice těžké. Vedle překážek legisla- tivních kynou také překážky povahy finanční. Zemský monopol uhelný zasáhnul by nepopíratelně do sféry soukromých práv, jednak uhelných obchod- níků, jednak uhelné těžby. Kdyby se cestou legální zavedla regulace ve smyslu návrhu posl. Kaftana, šla by věc cestou vyvlastnění, ale cesta ta předpokládá, že by vyvlastnění ono díti se musilo proti náhradě utrpěné ujmy majetkové. Uvažte, jaké ohromné obtíže by zjišťování této náhrady musilo působiti, jak dlouho by akce taková trvala, a do jakých sum tato pří- padná náhrada by zasahovala. Jakkoliv s formou návrhu posl. Kaftana ne- mohu souhlasiti, nicméně debatu o něm vítám, poně- vadž se naskytuje příležitost, poohlédnouti se po ji- ných prostředcích. Co se týče stanovení taxy, není příčiny, proč by nemohlo býti právo taxovní rozšířeno také na uhlí minerální, ale zase naskytuje se tu celá řada velikých podstatných překážek technických. Mnohem více se mně zamlouvá zásada otevření dru- hých dvířek konkurencí. Sestátnění nebo sezemštění všech dolů považuji jen za pium desiderum, ale když nejde sezemštění nebo sestátnění celku, dá se odů- vodniti, i jeví se býti uskutečnitelno získání několika objektů, které by svou silou a svým významem sta- čily, aby konkurenčním tlakem držely ceny ostatních v soukromé tržbě prodávajících závodů v jistých ho- spodářsky odůvodněných mezích. Finanční oběti by zde nebyly tak veliké a risiko by nebylo žádné. Obnos 60 až 80 mil. zl. stačil by úplně k získání tolika dolů, aby stát, po případě země konkurencí vlastního svého zboží mohly vykonávati přiměřenou, hospodářsky žádoucí a účelnou regulaci cen. Celková tržba uhlí v Rakousku činí asi 400 mil. q ročně. Dejme tomu, že by byla regulována touto organisací cena jen polovice uhlí a že by bylo uspořeno rakouské výrobě průmyslové na jednom q jen 5 kr., již pak by tímto prostředkem se zlepšily podmínky hospodářské o celých 10 mil. zl. ročně. Jsem přes vědčen, že i tato cesta, mnou naznačená, setká se s obtížemi, ale u porovnání s obtížemi, na které narazí uskutečnění zemského prodejného mono- polu uhelného, jsou tyto obtíže daleko menší. Ve všech předmětech, o kterých se v tomto slavném sněmu z pravidla před zahájením rozpočtové debaty jednává, kompetence usnášení nenáleží nám, nýbrž jest závislou od dobré vůle a milosti zastupi- telstva říšského. Z toho plyne, že veškerá dotýčná naše usnesení mají jen ráz akademického přánía platonická tato přání mohou nabyti jen tenkráte vý- znamu, zjednati si respekt a býti východištěm k ná- pravě, když se oprou o vnitřní pravdivost, technickou uskutečnitelnost a věcnou důvodnost. Proto prosím,
#6 alto_textblock #6
poněvadž po stránce formální nemám práva činiti návrhu resolučního, aby kcmise, které návrh posl. Kaftana bude odkázán, ať je to již komise roz- počtová nebo národohospodářská, anebo obě tyto ko- mise, vzala k vývodům mým laskavý zřetel. (Vý- borně!) Debata dnešní má svůj podnět v otázce nad- míru palčivé a tvoří předmět dlouholetého dělnického hnutí v otázce zkrácení pracovní doby, zejména v dolech uhelných. Máli která dělnická vrstva vůbec nárok na legislativní zkrácení doby pracovní, jest to vrstva dělníků v uhelných do- lech pracujících. Kdo viděl ty polonahé postavy, pracující 10 až 11 hodin hluboko pod zemí, jednak v nesnesitelném vedru, jednak vydané studenému průvanu, pracující ve vzduchu hustým prachem uhelným přeplněném, pracující za fysické námahy, vydané přečetným ne- bezpečím života i zdraví, ten musí doznati, že čítají-li se vojáku válečná léta dvojnásobně, možno u hor- níka vším právem říci, že jeho pracovní výkon u po- rovnání s pracovním výkonem dělníka zaměstnaného nad zemí, vykazuje pracovní koeficient trojnásobný, ba i ještě větší. Od kapitalistů, kteří mají kapitál investovaný, nelze očekávati, aby konali úkoly hu- manity. Úkol ten náleží v obor sociálně-politické činnosti státní. Ochrana hospodářsky slabších, kteří nemají nežli jeden statek, svůj výkon pracovní, který jsou nuceni zpeněžiti k záchraně svoji existence, jest jedním z nejvznešenějších úkolů a jednou z nejsvě- tějších povinností moderního státu, jest to cíl sociálně politických snah, které dnes činnost státu zušlech- ťují. Každý soudný a střízlivý národohospodář dovede v plné míře uznati hluboký význam výroby kapitali- stické, ale běží o to, aby výstřelky této velkokapita- listické výroby nezasáhly za mez, která jest v ohledu na hospodářsky slabší diktována. Kapitálu se vyho- věním této žádosti horníků neublíží. Řečník pronáší pak prosbu, aby komise, které bude návrh posl. Kaftana přikázán, vzala v úvahu, zdali by se neodporučovalo, aby při druhém čtení o návrhu tomto vhodným způsobem přišlo na jevo mínění tohoto sl. sněmu ohledně zkrácení doby pra- covní v uhelných dolech. (Výborně! Výborně!) V ohledu formálním navrhuje, aby návrh ten při- kázán byl nejen komisi rozpočtové, nýbrž i výboru národo-hospodářskému. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se blahopřeje.) Posl. dr. Reiniger kritisoval návrh posl. Kaf- tana v politickém i národo-hospodářském ohledu. Prohlásil jej za nepřijatelný, poněvadž by prý zmo- nopolisováním uhlí moc výboru zemského byla jen ještě zvětšena. Upravení uhelných cen má státi s osnovou zákonnou, pomocí parlamentu. Posl. dr. Baxa: Nemohu dříve přikročiti k své řeči, dokavad nezjistí se otázka, je-li toto shromáždění ještě sněmem a bude li kompetentní se usnášeti. Prosím nejv. pana maršálka zemského, aby zjistil, zda-li jest sněm kompetentní a můžeme li přikročiti k hlasování čili nic. Nejv. maršálek zemský: K tomu nemohu dáti jiné odpovědi, než že náš jednací řád nezná vy- zvání předsedy, aby mezi jednáním zjišťoval způsobi- lost usnášení se. Způsobilost tato konstatuje se na počátku schůze a může během jednání ještě při hla- sování zjištěna býti, jestliže totiž dostatečný počet poslanců žádá příslušným způsobem za hlasování dle jmen. Přepočítávání přítomných ve sněmu během de- baty náš jednací řád nezná. Prosím tedy pana posl. dra. Baxu, aby svou řeč zahájil. Posl. dr. Baxa: Nač bych mluvil před shro- mážděním, které není vlastně sněmem. Jak jsem spo- četl, je zde 75 poslanců a k platnému usnášení se jest jich potřebí 125. Mám právo žádati, abych mluvil před sněmem a ne před shromážděním sou- kromých osob. Nejv. maršálek zemský: Musím jen opa- kovzti, že pan posl. dr. Baxa má slovo a že jest ovšem jeho věcí, chce-li mluviti čili nic. (Bravo!) Posl. dr. Baxa: Před shromážděním soukro- mým mluviti nebudu. Je zde jen 75 poslanců i s těmi, kteří sedí v restauraci a chodí po kuloárech. (Mezi- tím tvoří jednotliví poslanci skupiny, v nichž živě mezi sebou hovoří Nepokoj v celé sněmovně.) Nejv. maršálek zemský (zvoní): Prohlašuji ještě jednou, že až dojde k hlasování, bude každému volno žádati za hlasování dle jmen, čímž kompetence sněmu se zjistí. Nyní ale žádám p. dra. Baxu, aby prohlásil, chce-li mluviti anebo ne. (Hluk a četné polohlasné poznámky se strany poslanců.) Posl. dr. Baxa: Trvám na tom, že sněm není kompetentní a před neúplným sněmem mluviti jako poslanec nebudu. Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si k p posl. dru. Baxovi dotaz, zda-li se vzdává slova nebo ne? (Trvalý hluk a nepokoj v celé sněmovně.) Posl. dr. Baxa: Ovšem že chci mluviti, ale jako poslanec sněmu království českého na sněmu. Nejv. zem. maršálek (po chvíli zvoní) : Mí.