ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0b2a51f0-681f-11dc-8a43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 322. ze dne 21. listopadu 1900.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= O sensačni vraždě domnělé mrs. Ren- nettovy oznamují se z Londýna ještě následující podrobnosti: Velmi tajemný a doposud nevysvětlený jest dvojaký život, jejž vedl zatčený Bennett v po- sledních měsících. Zatím co manželka jeho dosud bydlela v podnájmu u manželky policistovy v Plum- steadu, žil Bennett jako svobodný ve Woolwichu ve dvou pokojích s nábytkem. Pravil majitelce bytu, že jest zaměstnán v krámě tamního zásobního spolku, což také bylo pravda. Avšak jeho domácí bylo ná- padno, že se zdál míti více peněz, než by v tako- vémto postavení mohl vydělat. Mluvil též o své sestřence, jež prý bydlí v Bexley-Heathu a kterou jednou týdně navštěvuje. Tím mínil patrně svoji manželku, jež se tam byla přestěhovala. Tři týdny potom oznámil Bennett své domácí, že je teď zaměst- nán v arsenálu, což rovněž bylo pravda a zatím co od července pracoval ve woolwichském arsenále jako nádenník, vydával se v sousedním Bexley- Heathu, kdež týdně jednou navštěvoval svoji man- želku, za obchodního cestujícího. Tajemná jest okol- nost, že z prádla Bennettova a jeho manželky veškeré známkování pečlivě bylo odstraněno. Policie má pro to až dosud jen jediný výklad: že Bennett některé kusy nábytku z obydlí své manželky, jejž vesměs byl koupil na splátky, bezprávně zastavil nebo prodal a že pak zároveň udál se tajemný útěk paní Bennettové do Yarmouthu. Minulého čtvrtka odpoledne byla na policii ve Woolwichu tato záleži- tost znovu přetřásána. Přišelť muž rozčileného vze- zření as v prostředních letech, jenž udal, že jest řezník z londýnského Northí leetu, že se jmenuje Clarke a že se chce přesvědčit, není-li zayražděna snad jeho dcerou. Četl sice již v září o vraždé v Yarmouthu, ale neměl až dosud ani tušení, že by to byla mrtvola jeho dcery, jež oné neděle ráno nalezena na pobřeží Yarmouthu. Teprve dnes ráno předčítal mu syn z novin, že jakýs Bennett ve Woolwichu zatčen byl pro podezření z vraždy a to přivedlo jej na do- mněnku, že mladá žena, zavražděná před sedmi ne- dělemi v Yarmouthu, mohla by býti jeho dcerou. Vyšlo na jevo, že Bennett seznámil se s dcerou Clarkeovou před třemi lety v Northfleetu a zjednal si přístup do rodiny tím, že se učil u ní hře na klavír. Dívka hrála nejen na klavír, nýbrž i na housle a vystupovala také v koncertech. Dal se s ní pak občansky oddat, ačkoliv mu ještě nebylo 18 let. Záhy však nastaly spory s otcem mladé manželky, načež oba manželé odstěhovali se z Northfleetua žili na různých místech a styky mladé paní s pří- buznými skorem úplně přerušeny. Téhož odpoledne dostavila se na policii ve Woolwichu mladá dívka, Fanny Meadowsova, jež chtěla mluvit s Bennettem, udávajíc, že jest jeho nevěstou. Policejní úřadník zpozoroval u ní jehlici, již byla zavražděná nosila v Yarmouthu a záhy vyšlo na jevo, že Bennetjí daroval též šaty své zavražděné manžejky. Dívka neměla potuchy, že Bennett jest ženat. Seznámil se s ní v červnu a slíbil jí, že se s ní do vánoc ožení a vskutku měly býti dne 11. t. m. první ohlášky. Když Bennett poprve vyslechnut před policejním soudem v Yarmouthu, byla celá obec vzhůru a ulice plny lidí, kteří chtěli obžalovaného vidět. Při líčení vyšlo na jevo, že policie při prohlídce bytu obžalo-
#4 alto_textblock #4
vaného nalezla v ručním vaku hodinky a řetízek. jež zavražděná nosila v Yarmouthu. Neštěstí na parníku. Ze Saratova se ozna- muje: Hrozný případ udál se těchto dnů nedaleko odtud na parníku »Christofor Columb«. Na zádi lodi, různým zbožím takřka zatarasené, nalezala se též klec s medvědem z cirku Nikitinova. Krmení šelmy bylo právě skončeno a dozorce odešel pro vodu, při čemž však opomenul připevniti ochranný štít, zakrý- vající mříže. Když desítiletá dceruška strojníka Sv- kova dostala se úzkou uličkou mezi zbožím ku kleci, vztáhl po ní medvěd tlapu, přitáhl nešťastné dítě k sobě a zahryzl se jí zuřivě do nohy. Na pokřik dítěte ihned přikvapili lidé, aby mu přispěli ku po- moci, avšak ani dozorce, bušící zuřivě do šelmy že- leznou tyčí, nemohl dosáhnouti toho, aby svoji ko- řist pustila. Ve svém zoufalství odhodlal se strojník k zoufalému činu a podařilo se mu jediným trhnutím vyrvati dítě z tlamy šelmy. Případ ten způsobil na lodi hrozné rozčilení. Kapitán dal loď ihned obráti a vrátil se do Saratova, kdež těžce zraněnému děv čátku musila býti nožka odňata. = Manželské drama. Z Paříže se oznamuje Onehdy odpčledne o čtvrt na čtyři hod. přijela hra- běnka de Cornullier, rozená komtesa de Boisdene- metz v elegantním povoze do ulice de Provence za velkou Operou a dala zastavit před domem, v němž bydlel její milenec. Na schodech domu odehrálo se krvavé drama. Hrabě Cornuliier byl sledoval svoji manželku, viděl ji vstoupiti do domu a na schodech střelil třikráte na svoji manželku z vojenského revol- veru. Všechny tři rány ji zasáhly a dáma klesla těžce raněna na schodech. Hrabě dal se na útěk, byl však ještě v domě zatčen. Raněná hraběnka do- pravena byla do nemocnice Laribosire, kdež záhy potom zemřela. Hrabě odveden na komisařství, tázal se, byl-li k jeho manželce povolán duchovní a když k otázce přisvědčili, jevil velké uspokojení. Hrabě de Cornullier jest 45letý. Měl proces o rozvod se svou manželkou. Od několika měsíců věděl hrabě, že manželka jeho má milostné styky s jedním z jeho přátel a došlo i ke srážce, při níž hrabě Cornullier svého soka spráskal jezdeckým bičíkem. Hrabě Cor- nullier, jenž jest jezdeckým důstojníkem na odpo- činku, podal pak žalobu o rozvod od své manželkya opustil se svými třemi dítkami manželský příbytek. Od té doby dal svoji manželku střežit. Těchto dnu bylo oznámeno, že manželka jeho má dostaveníčko v ulici de Provence a hrabě si na ni počíhal. Udal na komisařství, že neměl v úmyslu usmrtit svoji manželku, avšak jsa rozčilen její nevěrou a hanbou, již způsobila jeho jménu a svým třem dětem, po- zbyl rozvahy. Oči prý se mu zalily krví, když viděl manželku vstupovati do domu milencova a bezděčně prý vytáhl revolver a střelil, aniž mířil. Viděl prý jedva, kam střílí a lituje, že příhoda tak hrozně skončila.
#5 alto_textblock #5
Zemřelí v Praze. Dne 15. listopadu 1900: Šťaslná Marie. dcera obuvnického pomocníka, 8 měsíců, 85—III. Brokeš Josef, čalounický pomocník, 61 rok, 186—V Studihradová Terezie, vdova po kamenníku, 65 roků. 216—V. Landa František, syn dělníka, 13/4 roku, 216—V. Malý Jaroslav, syn krejčího, 91/2 roku. 1152—II. Sokolova Žofie, komptoiristka, 19 roků. 1235—II. Popelerová Aloisie, vdova po řezníku
#6 alto_textblock #6
68 roků, 785—VII. Pazourková Marie, vi. obuvníku, 70 roků, 313—II. Kudrna Karel, kustot 44 roky, 74—II. Deml Edvard, c. k. nadstrážník, 34 roky, 312—II. — Ve všeobecné nemoc- nici: Hrouda Josef, realista, 17 roků. Schneiber- gová Emma, soukromnice, 24 roky. — V josefov- ské nemocnici: Zázvorková Anna, posluho- vačka, 50 roků. — U milosrdných bratří: Mlejnek František, čalounický pomocník, 24 roky.
#7 alto_textblock #7
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 21. listopadu. Odpoledne o 3. hod Představení pro lid. Pan ředitel. Komedie o 3 dějstvích od Alex. Bissona a rab. Carré- Přeložil K. Kadlec. Režisér: Jakub Seifert. Ve středu, 21. listopadu 63. hra v předpl 3. čtvrtka.
#8 alto_textblock #8
Fra Diavolo. Komická opera o 3 dějstvích. Text napsal E. Seribe. Přeložil J. J. Kolár. Hudbu složil D. F. Auber. Režisér Ad. Krössing. Dirigent Moric Anger. — Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hodině. Konec o 1/210. hod.
#9 alto_textblock #9
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Ve středu 21. listopadu. Začátek o 1/27. hod. Třicátétřeti lidové představení za poloviční ceny. Sedlák křivopřísežník. Obraz ze života o sedmi odděleních. Die L. Grubra upravil J. J. Staňkovský. 27007
#10 alto_textblock #10
Švandovo divadlo na Smichove
#11 alto_textblock #11
Ve středu 21. listopadu. Začátek o 7. hod. Cyklus Jednoty českoslovanské IIi Poprvé na českém repertoiru: Plody osvěty. Veselohra o čtyřech jednáních od hr. N. L. Tolstého. Přeložil Libor Petr a Pavel Papaček. Režisér p. Kubík.
#12 alto_textblock #12
Trikotové košile trkotové živůtky trikotové spodky
#13 alto_textblock #13
trikotové punčo- chy, ponožky, ná- tepničky a veške- ré zboží pletená doporučuje v nej- větším výběrua 3150
#14 alto_textblock #14
nejlevnějších cenách
#15 alto_textblock #15
J. NOVÁK v Pnaze Vodičkova ulice, „U Štajgrů“.
#16 alto_textblock #16
284
#17 alto_textblock #17
281-
#18 alto_textblock #18
a aby jí pak chvátala ku pomoci; neboť ubohá Bretoňka předvídala jen neštěstí. V té chvíli, kdy se Marie de Verneuil ubírala na ples, odehrával se v komnatě markýza de Montauran výjev dosti zvláštní. Mladý markýz dokončoval právě svoji toilettu a připevňoval si širokou rudou šerpu, jež mu měla sloužiti za odznak jakožto nejpřednější osobě v ce- lém shromáždění, když vešel abbé Gudin se znepokoje- nou tváří. — Pane markýzi, pojďte rychle, pravil, jen vy bu- dete moci ukonejšiti bouři, jež se strhla z neznámé pří- činy mezi vůdci. Praví, že opustí službu královu. Myslím, že ten dábel Rifoěl je původcem celého toho povyku. Tyto hádky mají původ svůj vždy v malichernostech. Paní du Gua prý mu vytkla, že se na ples velmi špatně ustrojil, — Ta žena je nejspíše šílená, zvolal markýz. chce-li ... — Chevalier du Vissard, pokračoval abbé, přerušiv náčelníka, odsekl jí, kdybyste prý mu dal peníze, jež jste mu jmenem krále slíbil . .. — Dosti, dosti, pane abbé! Nyní chápu vše. Tento výjev byl umluven, pravda že? A vy jste vyslancem . .. — Já, pane markýzi? zvolal abbé opět jej přeru- šuje; já vás budu vydatně podporovati a doufám, vy mi učiníte, co je spravedlivo, a uvěříte, že opětné vyzdvižení našich oltářů ve Francii a dosazení krále na trůn jeho otcův má pro moje pokorné působení více půvabu než biskupství rennské, jež jste . .. Abbé se neodvážil pokračovati, nebo při těchto slo- vech objevil se na tváři markýzově trpký úsměv. Avšak mladý vůdce zaplašil ihned smutné úvahy, do nichž se
#19 alto_textblock #19
intelligentnějšími než ostatní, jak mají zacházeti se dvěma děly, jež dle všeho byla celým dělostřelstvem budouci armády royalistické. S hlučným křikem byl přivítán pří- chod garsů z Marignay, jež poznali dle jejich praporu. Dík tomuto pohnutí, jež způsobila v táboře tato tlupaa rektoři, mohla slečna de Verneuil bez nebezpečí projítia vstoupiti do města. Vešla do nepatrného hostince neda- leko domu, v němž měl býti pořádán ples. Město bylo tak přeplněno lidmi, že slečně de Verneuil se podařilo teprve po nevýslovných obtížích obdržeti malý neúhledný pokoj. Když se v něm zařídila a když Galope-Chopine odevzdal Francině krabici se šaty její velitelky, stanul chouan u dveří v nevylíčitelné nerozhodnosti a očekávání. V každém jiném okamžiku bývalo by slečnu de Verneuil bavilo pozorovati, jakou bytostí je bretoňský venkovan, octne-li se mimo svoji farní osadu, avšak nyní zrušila kouzlo, vyňavši ze sáčku čtyři tolary po šesti francícha podavší je chouanovi. — Tu máš, pravila Galope-Chopinovi, a chceš-l mi udělati něco k vůli, vrátíš se bez odkladu do Fougěru, aniž půjdeš táborem a okusíš mestu. Chouan, ohromený takovou štědrostí, pohlížel stří- davě na čtyři tolary, jež dostal, a na slečnu de Verneuil; tato však pokynula rukou a on zmizel. — Kterak jej můžete jen poslati zpět, slečno, tá- zala se Francine. Neviděla jste, kterak jest město obklí- čeno! Kterak je opustíme a kdo vás bude zde chrániti? — Nemáš svého ochranče, odvětila slečna de Ver- neuil, houkajíc žertem temně jako Marche--Terre, jehož pohyby se snažila napodobiti. Francine se zapýřila a usmála se truchlivě nad ve selostí svojí velitelky. Chouani.
#20 alto_textblock #20
71