W£

bri Ladvík více pánem situace Sami historikové­ protestantští praví, ie tímto dnem za- háieua byla revoluce. Od téhož dne krájel­ Ludvik XVL na quillotinu. Z národního­ shromáždění vylouplsedne 1. října 1791 sbor zákonodárný, z té- ho>i dne 81. záři 1792 národní kon Teint a tento poslal krále dne 21. ledna 1793 ва quillotinu. Г Svatá alliance nechala drahý čas téméř třicetiletého klidu nečinné uplynouti Byla to vlastné restaurace bez restaurace.­ Re s t a u r a c e h m o t y, r e s t au- race světského ramene bez restaur­ af eduéí, restaurace policie bez restaurace Církve. Rámě revoluce bylo u Lipska a u Waterloo ochro meno, nikoli vlak duch revoluce, kterýž bez valných překážek v papírové byrokracii tlel a tlel, až r. 1848 v plameny vyšlehnul. Po francouzské revoluci nelíbilo se panovníkům za pomocí sněmů stavovských vláduouti

vládlo se jim lépe bez sněmů vůbec, což bylo velikou politickou chybou. Rok 1848 oktroyoval jim za to Parlamentarismus revoluční t. j. ten moderní, kterýž musí nutně vésti L revoluci,­ jako к ní přivedl Francii za Ludvíka­ XVI. Nyní ovšem jest Parlamentarismus­ ten Bismarkovi ohavností a proto pomýšlí­ se opravdu na jeho odstranění, či jinak obmezení. neb přeměnění. Z Vídně ozý- vají se hlasy, že bude se příště Vládnout! konštitučné sice, ale ne parlamentárně. Musí to být nejen smělá, ale i velmi fortelná ruka jež tuto změnu či reformu bude chtít provésti. Kéž by to jen za ten pravý, t. j. křestanský konec chytila Po hříchu podávají dějiny lidstva pramálo příkladů, že by kdy který vládce neb státník státní povoz v bahně ne véry a spustlosti mravů zabředlý na pravou dráhu opět vytrhnul, obyčejné dějství podobné­ zakončuje se katastrofou! A( si již nadejde cokoliv, tolik jisté víme, že Bůh Církvi své bojující zahynouti nedá. Jako zkázou Jerusalema a odvedením lidu do zajetí monotheismus nejen že ne byl vyhlazen, ale naopak к novému životu povzbuzen, tak ani všebecnou sociální katastrofou­ křestanství nebude zničeno, nýbrž teprv na troskách a spáleništích chrámů к novému, netušenému životu v národech se probudí Religio depopulata, fi des intrepida. Náboženství t. co do vnéj šího kultu bude popleněno, leč víra, náboženské uvědomění bude vzdor tomu, či právě proto sesíliti a šířit i. Prozřetelnost Boží ukáže opět a opět, že к uhájení své Církve ramene světského nepotřebuje. „Co jest u světa mdlé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné.“ v é c ľ a č á s ů'“ ' není třeba obávali se všeobecného­ odpadnutí mas lidu od víry. Již nyní nasvědčují tomu mnohé úkazy, že právě mezi lidem opravdové přesvědčení nábo- žehské kořeny vpouští, ano místy, jakov Německu, částečné i v Rakousku mnoho slibně na venek vyráží. Teprv u všeobecném sociálním zmatku uvidí se, s jakou hrdinností ze země vyrůstat budou mučeníci za pravdu křesfanskou, zrovna jako v prvních dobách křěstanství. Uvidí se, že národové románští, o tajjchž nyní mnohý Katolík přímo zoufá, v jádře svém jsou a zůstanou katolickými a že toliko potřeba bylo krvavé očisty, aby v nové bujarosti před tváří světa opět se objevili. Nastane­ opět restaurace, ovšem že zcela jiná. než o jaké teď státníkům sotva se zdá, restaurace,­ jakouž znázornil prorok slovy: bydleti bude vlk s beránkem tele a lev a ovce spolu přebývati budou -a bude kocbati se dítě nad děrou slepýše a do jeskyně bazi-

liákovy sáhne rukou svou ten, kterýž odstaven­ bude. A co zatím v Evropě tento krvavý třevrat véci a časů dít! se bude, mde Církev bojující v ostatních dílech světa skvěle vítěz№ Religio depopulata v Evropě stane se příčinou, že ва tisíee věrozvěstů rozprášeno bude až do střední Afriky a do středu říše nebes a do středu Australie mezi idožrouty a že tam základy se položí к té- též křesfanské osvětě, jako před tisíci lety »oloženy byly Evrop*. Snad ještě toto poko ení velikého převratu věcí a casi dočeká se, však které z příštích dožije se oné restaurace Církve boží mezi národy, est u Boha, nám nesluší o tom pátrat!, ný trž co na nás jest. spolubojovati. Každý věrný catolík necht modlitbou i skutkem přičiní se, aby krvavý průběh převratu toho byl ukrá cen, jakož sám Kristus vyvoleným svým byl zaslíbil. Prozatím buďme v příštím roce na všechno připraveni Rychlozvéstný drát může nám každé chvíle přinésti zprávu, že revolucionáři­ ztekli Vatikán. Vyhnáním papeže — ne stane-li se cos horšího ! — zahájen veliký převrat věcí i časů; co se dále stane, o tom nechť ve dne v noci přemýšlejí ti, iimžto říše svěřeny jsou, půjdeťto o jich vlastní kůži. Tu teprv budou státnic biti se v prsa a kajícně, leč pozdě, volatí : Pravda jest, co Pius IX. a po něm LevXIII. marně volal: zájmy trůnu papežův jsou zájmy trůnu panovníků, nepřátelé­ jich jsou nepřátelé naši, svoboda papeže svoboda i našel

Politický přehled domácí. У Praze, dne 27. prosince. V t&boře ústavácké oposice šíři se malomyslnost. Sviji se pod ranou, které se jim dostalo s nejvyššibo mista, nevědouce si rady. Ozývají se mezi nimi hlasy vyzývsjicf к složeni­ mandžtů. Poslanci města Terstn, kterých se výrok císařův bezprostředně dotknul, vzdali se již svých mandátů, ale jeden z nich poslanec Tenschel chce prý se hlásiti к slyšení n císaře, aby vyložil svoje politické stanovisko a ospravedlnil­ se ze svého chováni Ač si ostatně oposice­ Astavácká poradi jak chce, at opět a sebe zuřivěji se pastí v boj s kabinetem Taaffeovým, slovo vznešeného panovníka jest nám zárukou, že v Rakousku nenastanou nikdy vice doby privi lejováni jedněch a belotovánl druhých. Vláda nynější je císařským slovem na dlouho npěvněna a závis! jen od ni, aby pevnost tu učinila nezvratnou­ i tím, když všeliké živly Astaváckou dobou v státní výkonné Astroji nastrkané, a ve smyslu oné doby proti intencim nynější vlády pracujici, bezohledně vymýtí. Jak se zdá, dospěla­ již vláda к tomu Amyslu. „Morav. Orlice* pfináit — tužíme — inspirovaný dopis a Vidné,­ dle něhož bude překažen každý daišl jjo^ nejmeuším zákonným a ke viem národům v říši stejně blahovolným záměrům vlády v cesta — u tajný i veřejný odpůrce vlády, ze státní pokladny­ podporovaný bade příkladně trestán. Antorita vlády, piše dopisovatel, vyžaduje, aby veškerá moc výkonná se tímtéž brala směrem, jako rada kornny. Kdo jsa v štátni službě ne souhlas! se směrem nynějším a odboj stroji ministerstvu,­ pr dlévaje v táboře zuřivých nepřátel vlády, at vzdá se úřadu, nechtě podstonpiti trest zasloužený Ty duby, kdy byrokraté směli mèriti zvou moc s moci vlády, bohudíky již minuly. Z Vidné. (Císařův dar. — R 1 i s.k á rada.) „W Ztg ‘ přinesla dne 25 t. m. vla- stnornčni list císařův br Taaffeovi, v němž ohlášeno nejvjššl rozhodnuti, aby na místě vyhořelého­ okrnintbo divadla ze soukromých prostředků­ císařových vystavena byla votívni kaple s budovnn pro zaopatřováni chudých lidi. — Říšská rada nebude odročena. Den, kdy se

z očí horké vyplynou slzy. ústa však zůsta- bou uzavřená a zamlklá, když zřítí jest nelíčenou,­ ano tajenou lítost. Mnohému snad napadne, že nemožno jest, aby takový zármutek­ se jevil pro věc snad malichernou, než nepřeháním nikterak, jen jděte a vizte. Doma čekají všichni na návrat, čekají na práci vždyť nemají zásoby příze na dva stavy, nebude práce a když tato uebude, nebude také co jíst a hlad jest téžká véc. Kupec opět vrátil vébu než tenkráte není tak zle, ten má aspoň co jíst a chudí mu klnou, aby jim nebral výdělek. I vébu .šnpáka* jest možno prodati někde venku aneb v hospodě ale jak? Tam čeka>í již „mejkltři,* kteří kupují­ vrácené práce za velmi nízkou cenu, tak že délník na své práci škodu utrpéti musí ; vedou takto obchod dosti výnosný, mají dobré­ známosti a snadno skoupené opét prodají.­ Jest to dření chudého lidu za živa, ale výmlita se proto přece najde, buď se vyřkne slovo „obchod je obchod.* aneb „každý hledí býti živ“ a to postačí. Jest případ, že obchodník,­ který začal s ničím, jest nyní mi Uonářem, jenž kupuje ayní celé panství. Až řemeslo tkalcovské tak skrovný poskytuje­ výdělek, přece dělníci jsou spokojení в ckválí si, jen když se kupuje, když aspoň «a ty brambory se vydělá, o chlebu ani ne- nďuvé. Není potom diva, že lidé vesnic takových­ zůstávají ve vzdělanosti za ostatními, k4ýž jest jim stále starati se o výživo těla Moohý snad odkáže se na neděli, ale i to jeet těžké г v sobota pracuje se až do půl aoei, v pondělí se od půl noci opét začíná, ▼ aodéli ráno ide se do kostela a odpoledne bud také, aneb ai každý rád tn chvilka po­

hoví. Mnozí, kdo neznají příčiny nevzdělanosti­ takových chodáků, považují je za neschopné­ vyššího vzdělání, ale ať postarají se předem o vezdejší chleb a výsledek potom zajisté je překvapí, ľravda je t sice, že lidé tito stálým seděním při teže Mráci jaksi zdřevění,­ jest to však jen n<sied«|t přílišného na-

sehůss sněmoven opět sakájt, nati jeátf ustanoven,­ sondi so, is se tak staao dne 14. ledna. . . — (Ptadloha o fааМ traasver- i á 1 c e) Jeet v miafarteretvn již áplné vypraeo- váM a bnde dle vteho hned po vánočních evát- cicfa Meká vadě podán». Neviete li do véd nic neočekávaného, tol by otáska české trans- vertálky dle smlnéaA předlohy vyflsena byla skutečné spŮeobert se všeeh stran iádoaeim; osnově se totiž navrhuje stavba oboe pro- jektovaoýeh trati, tedy nejenom žele*nice z Jihlavy­ přes Jindř. Hradec ns Veselí, nýbrž i trati s Jihlavy přes Pelhřimov do Tábora. Naproti­ tomu čára moravská vystavěna býti má toliko jednostranní ve směru, proti némnž tyto dny podána byta přečetnými interesenty odůvodněná­ petice na radu řliskon; jest to směr z Brna ns Okfliko s pouhou odbočkou do Velkého­ Meziříčí. Viechny tyto tři tratě stavěny býti máji jakožto dráhy hlavni s přibližný náklad­ stavební rospočtěn jest šamoa 12 milionů zlatých. Politicky přehled zahraniční. V Prase, dne 27. prosince. Italie. (Brožura »Papež a Italie“­ — Vyjednáváni a Německem.) Nedávno vydána v Rimé brožura „Papež a Italie* od nejmenovaného spisovatele, v niž se bystrým duchem probírá poměr sv Otce к Itálii a činf ее návrhy na smiř pod heslem: Svrchovaný­ papež v samostatné Itálii. — Snahy německého­ kancléře o smír s Vatikánem znepoko- jnji italské radikály n veliké míře. „Lega della democrazia* nazývá změna zškona o zárukách ve smlonvn mezinárodni — velezradou a vyzývá.­ aby se odbývaly tábory, na kterých by se žádalo zraženi oněch zákonů O vyjednáváni Vatikánu s Německem zachovává se hluboké mlčeni a do veřejnosti proniká jen tolik, že hlavni překážka konečného smíru mezi Praskem a karii brzo bnde odstraněna. Jest to otázka obsazeni oněch biskupství, jichž majitelé byvše vládon prnskon sesazeni, dosud jsou na živě. Jedná se především o kardinála Ledochowského, arcibiskupa poznaňského, a pak o arcibiskupa kolínského, Melchprse. „Köln. Ztg.* pize, že sv. Stolice je ochotna, přinésti biskupský Ařad obon těchto prelátů církevníma mira s Praskem za oběť a příměti je, aby se dobrovolně vzdali svých Ařadů. Za pravda tobo masi „Köln. Ztg.“ ráčit sama. JF’ru.nol©. (Publikace v „Parisů“.­ — Oprava ústavy.) Uveřejňováni listin Bokhosem zpronevěřených v gambettov- ském „Paris* zavdalo podnět к vášnivé polemice­ mezi oportnnisty a radikálci zrna Ciémen- ceanova. Co dosud uveřejněno, svědčí, že italský konsnlat v Tunisu hleděl poškozovat zájmy francouzské­ v listu „Mostakel*. a Rnstana připravit o důvěra. — Osnova zákona stran změny AsUvr. -шпмш-вь proaiuEt »iiema nned na pocatkn příštího­ zasedáni, jest již hotova. Navrhuje nejen schůzi kongresu nebo národního shromážděni, nýbrž naznačuje také, které věci vyžaduji nejvíce­ opravy ; jsou to : Zvětšeni volebních sborů pro senát, změna volby senátorů doživotních, obmezení moci senato stran rozpočtu. Kromě toho chce kabinet současně předložití seznam všech osnov, které hodlá sněmu podutí. Každý ministr naznačí a vysvětli sám opravy, které v obora svém mini pro vésti Osnovy ministra vojenství­ bndon obsahovati konečnou reorganisaci armády ; ministr námořnictví navrhne, aby v osadách zámořských zřídila se armáda domorodců.­ — (Langiewicz mrtev.) Před několika­ dny aemřel skoro v úplném zapomenutí v městské nemocnici v Liliu bývalý polský diktátor­ Langiewicz. Narodil dne 5. srpna 1827 v Krološfně ; od r. 1848 studoval ve Vratislavi mathematiku, načež sloužil jeden rok v pruském v jskn jako dělostřelec i dosáhl stupně bombardiera­ ; při mobilováni r 1859 byl povolán opět к vojsko a konal služba důstojnickou. Roku 1860 přednášel na vojenské škole Mieroslav- skébo v Paříži nauka dělostřeleckou, načež účastnil se co pobočník generála Milbitse výpravy­ Garibaldih'« proti Neapolskú ; potom stal se učitelem při polská ikole vojenské v Canen

utahání při velmi špatné stravě Výsledek jest na jevě. Odvodní komise diví se těm útlým neschopným brancům, z nichž mnohý vypadá jako dmftiict|letý hošík a statistika dokazuje, že nelze v krajinách těchto sebrati dostatečný počet branců. Odtud dá se vy světlili i velmi slabá návštěva školy, vždyť větší dítky tu usají záhy pomáhat rodičům re práci aneb opatrovat menší bratry a sestry. Kterak mají navštěvovat lidé tito divadlo, hraje-li se jeké, nemají li dětem na papír a na péra? О Ют dalo by se mnoho napsali, ale až poxdějl opět něco. Skutečnost mluví. Ve vesnici veliké, jako je na př. Studence­ u Jilemnice, nenalézá se žádná obecní knihovna a školní čiti jen několik málo sešitů,­ které ještě, nevím čj vinou, stále se ztrácejí­ a přece obce t; ncqime se žádný z do bročinných spolků, ač podpory potřebné, ač ohrožena jest živlem nemeckým, jsouc právě na hranicích, nevím opět čí vinon. Velké dané a mnohé přirážky nudí účinek zhoubný, již nyaí jest mnoho hospodářství na Ьввпиа bnd« jich brzy ještě více. К tomu přidružil se nyaí plat z neschopných branců, к veliké jich škodě i celých obcí. Takový mrzák byl by rád, kdyby schopen byl služby vojenské a platil by, kdyby schoyea byl práč« Jen tak úáfe To jest ta utěiéeá idyll» llda hor- skéhir

něho meal jiným knlbn ■ platebními poukázkami­ nn bank«, vyplněna až po podpis spolkové­ pokladnice. Ve zebůsi sděleno mezi jiným,­ že během uplynulého téhodne 59 přfpaM násilného vystěhováni nájemců ze událo, zároveň­ s 30 pády zatčeni, z nichž 23 následkem donncov&clhob sákons a 7 pro obyčejné přečiay. V odbývané na to tajné sebůzi osneieno o krocích­ к ustanoveni provisorního výkonného komitétu­ pro přlpud, že by členové nynějii exekutivy­ zatčeni a uvězněni byli. — Ve schůzi, odbývané 21. prosince obecni radon doblinskoe, ’ * byl návrh jenž byl podal nově svolený lord- major a člen parlamenta Mr. Diveon, sby se uvězněným náčelníkům irské ligy, Parnellovi » Diilonovi, udělilo právo měiťánzké, předmětem čilé debaty. Po velmi bouřlivé a rozechvěně - schůzi bylo jednáni o tom к přlitlmn úterka odročeno. Husle.O. (»Volnoje Slovo*. — Nejvyiil rozkaz — Zlodějská bundu.) Výkonný výbor terroristické frakce nibilistů vydal­ v Londýně brožuru, nadepsanou „Volnoje Slovo“, v niž se citáty dokázati biedi, ie v Ruska­ zapovězený, v Ženevé vycházejíc! časopis Volnoje Slovo“, byl založen a jest inspirován od hr Ignatéva z té příčiny, aby jim revoluční stranu desorganisoval. Véc ta působi neobyčejnou­ seusaci. — Výkonný výbor sociálně revoluční strany vydal dne 18. t. m. v tiskárně „Nar. Volj.* provedenou proklamaci, v nit prohlainje, že Mělnický, hlavni pokladník moskevského sirotčince,­ kterýž udal, že rou bylo na veřejné alici okradeno 300.bOO rublů, není žádnou oběti nibilistů. „Vybíráni“ ostatních peněz к účelům nihistickým jezt prý úplně v pořádku a oprávněno,­ protože nibilisti pracuji ve prospěch řii* a to mnohem svědomitěji, nežli jeji úřednici. „Bráti* z pokladnic dobročinných ústavů bylo by zločinem a v odporu s nihilistickými zásadami.­ — Vládni věstník uveřejňuje nejvyšií rozkaz,­ že 23 za poslední doby zatknutých politických­ zločinců, které vláda považuje za vůdce nebo rozhodující členy strany terroristů, pospolu máji býti souzeni ve zvláštní schůzi senátu z přibráním­ zástupců stavů. — Tyto dny oznámené zatčeni asi 200 osob týkalo se dobře organiso- vané zlodějské bandy, jež za čerty přestrojena, prováděla svoje neplechy v kostelích a v divadlech.­ Jeji náčelnici přestrojovali se hned zn důstojníky hned za duchovni a j., by mohli se dostati do všech možných vrstev společnosti.

Když v března r 1863 vypuklo povstání polské, dosáhl v čele sborn dobrovolnického brsy jména nejpřednéjštho vůdce a jmenován již 12. března diktátorem, ale již 19. března přestoupil nn půdu rakouskou, kdež byl jat n internován nej- prvé v Tamové, potom v Josefově. Kdy! povstání­ bylo potlačeno, uchýlil se do Carihradu, kdež se věnoval obchodům kupeckým Věci politických­ vadnlovnl se ji* áplné, n když za poslední­ války rnsko turecké zřizovala se v Carihrad#­ legie polská, nechtěl miti při ni účastenství­ nijaké. Před nedávne« debou přestěhoval se s Carihradu do Liliu, kdej jej smrt zachvátila.­ АлхвЦо. Z Irska oznamuje telegraf dlouho« řadu nových zločinů a nàtili, které kapitán Moonlight* (kapitán „měsíček“, jak se tajný tento spolek nazývá, jenž ponejvíce nočni doba к operaci evé vollváj pomoci četných tvých přívrženců beztrestně dosud prováděl Skoro každé noci jest obzor zčervenalý odle skem požárů sločinnon rukou založených, ještě dosud stává ze sbasta zmrzačení dobytka, a těm, kteří by te odvážili, nájemné evé odvésti, etříli se do oken n vyhrožováno jim smrti. Vzdor policejnímu potlačeni ženské ligy odbývala tato minulého úterka přece «von každotýdeanf eehůzi. Dva t«jn< policisté stáli n vchodu ne stráži a zaznamenávali jména vcházejících 'a neházejících.­ Vrátný spolkový byl zatčen a de Kil- máinhamskéke věšeni odveden. NaleieiaC a

V nováni

Kronika církevní. pražské arcidiecési byli jme* dp Frantiiek Šťovíček, dosud farář ve* Steiuu, duchovnim administrátorem v trestnici svato-Václavské v Praze ; vp. K. Kupka, kaplan nn Dobříši, farářem ve Višňově ; vp Vincenc Vosáček, kaplan ve Svatém poli prozatímním kaplanem na Dobříši ; vp. Josef Knnt. čleň ráda křišovniekého. kooperator v Cblomn, kaplanem n svátého Bartoloměje v Chebu. — V b i- Bknpstvi královéhradeckém: Dpp. Václav Rezek, farář v Borovnici a Jan Kosek v Pravonioé obdrželi canon, expos. — Jmenováni­ byli : Dp. Václav Záleský, farář a sv. Kateřiny,­ farářem ve Zdirkn ; vp. František Sin- kora, kaplan v Přel nči, administrátorem v Mo- rašicich. — V bisknpství bndějovi c k é m : zemřel : vp. Amad Happl, člen řáda františkánského v Jindř. Hradci ; Josef Petřík obdržel can. expos. — Jmenováni byli : dp. Josef Paleček, farář v Bezděkové, arcibiskop- tkým notářem; vp Václav Novák, kooperator v Sndoměřicich, kaplanem v Méčlně; vp. Vojtěch­ Pfeferle, kooperator v Liberka, vojenským kaplanem II třídy. Denní zprávy pražské. V Praze, dne 27. prozince. * Návrat Jeho Eminence nejdůstojnějil pan kardinál vráti ее s Ríma v sobota, dne 31. prosince do Prahy. * Občasná valná hromada katolicko- politického npolku pro království české sešla se opět včera, aby závěrečně usnesla ее о petici к radě řliské v přičíně svěceni neděl. Schůzi zahájil předseda hrabě Karel S c b 5 a- born, vedle něhož nalézal se n stolu předsed- nického místopředseda kníže Jiři Lobkovic. Doslovné zněni dotčené petice přineseme xftra, zde toliko připomínáme, že shromážděni usnesli se jednohlasné, aby petice tato podána byla oběma sněmovnám rady říšské současné. Zprávu o petici­ podával prof. Borový, který! na konec přečetl­ projev soahlaen katolicko-politického epolka žateckého ■ petici v příčině svěceni neděl. Spolek­ tento prohlašuje ve avéra lietu, že ochoten jest spolnpodepsati petici, což ale není v son- hlasu e ustanoveními zákonu o spolcích politických­ n protož bude žatecký katol.-pol. spolek vyzván, aby podal sám o sobě petici radě říšské.­ Také přijat návrh, aby petice dánu byla do tiská v českém i německém sněni n aby rozdána­ byla viera členům obon sněmoven rady říšské. — Po vyřízení záležitosti petíéof ajal ae slova pan Václav Z i ž к a. stříbrník, a trefa* Učil nebUhý stav řemesel, otiskovaných na muoio roamoiiář-kými podnikateli,- kteříž Bonstřeďnjl ka svým prospěchům vice řemesel a živnosti, aniž by se vůbec sami dotyčným řemeslům byli vynčili. Řečník doporučuje zřúeni samostatných kemor řemeslnických, neboť od dosavadních komor obchodních nella /se nuditi ničoho eo prospěch řemesel. Třeba vůbee dbáti toho, aby v konservativnfm státu každý občan jsa «jednou­ živnosti se spokojil, aby takto každém« bylo poskytnuto volaé pole к poctivé činaosti a výživě, a aby tlm i vydatné podpory se dostalo vždy vies klesajícíma stavn středníma. V podob-