#1
alto_textblock
#1
(икАо nArodolho diftdU «» viAjem jind vý-
lohj nk и vanne — Zpriva temi kého výbora
o doplněni archiva iv.-Václavského a o ode*
vídáni tAol v opatrováni archiva zemskéma.
Petice. Poti. p. F. Morivek petici obecního
výboru v Plstenicich sa upraveni břehů řeky Loutně.
— Posi. p. Josef Vraný petici místní ákolní rady ve
Viejanech sa vřadění tamní ikoly do vyisi třídy
služného. — Posi. p. J. Krumbhols petici místní ék.
rady v Páoblika aa vřadění tamní ikoly do vyíií
třídy služného. — Posi. p. Em. Tonner petici místní
ikolní rady mělnické sa vřadění tamní školy do vyšší
třídy služného. — Posi. p. dr. E. Kaizl petici místní
ikolní rady v Dolních Hbytech za totéž. — Posi. p.
dr. Peták petici místní školní rady v Ledcích za
totéž. — Týž petici místní školní rady v Pertolticích
za totéž, dále petici sboru učitelského v Častalovicích
sa totéž, petici místní školní rady v Strážové za vřa-
dění tamní školy do vyšší třídy služného. — Posi. p.
Tekly petici místni školní rady v Budyni nad Ohři
za totéž. — Týž petici obecního zastupitelstva v Hor.
Duinici za totéž. — Posi. p. dr. K. Kaizl petici ob.
zastupitelstva v Dolnich Hbytech za zřízení pošt.
úřadu tamtéž. — Posi. p. dr. Václav Sedláček petici
obec. zastupitelstva v Chudenicích za zřízení okres,
soudu v Chudenicích. — Posi. p. A. Kahles petici
mistai školní rady ve Svétlé za vřadění tamní školy
do vyšší třídy služného. — Poel. p. dr. Milde petici
místní školní rady v Bolehošti za totéž, dále petici
místní školní rady v Studnici za totéž, petici okres,
výboru opočenského za zamítnutí žádosti v příčině
zřízeni nového okres, soudu se sídlem v Třebechovicích.
— Posi. p. dr. Peták petici obec. zastupitelstva
v Německé Bříze za subvenci к stavbě nové školní
budovy. — Posi. dr. Krofta petici obecního zastupitelstva
v Plzni za zrušení školného v království
českém.
Spisy došlé dne 14 a 15 července
1883. Zpráva komise rozpočtové o áčetnl závěrce
fondu vyvazovacího za rok 1882. —
Zpráva téže komise o rozpočtu fondu vyvazova
čího na rok 1884. — Zpráva komře pro véci
obecní a okresní v příčioé statistických výkozů
o přirážkách na pop atníky uvalených a o výlohách
obcí a ol.reefi r. 1881. — Zpráva Jtéže
komise o petici městské obce Zbraslavické za
zřízeni nového okresu soudního se sídlem úřadu
v Zbraslavicich. — Zpráva výb. zem. o žádosti
obce bubenecké za povolení к vyb ránl poplatku
z nájemného v letech 1884—1889. — Taktéž
o žádosti archeolog sboru яУосеГ v Hoře Kutné,
za subvenci 5000 zl. na opravu chrámu sv.
Barbory v Hoře Kutné. — Taktéž o žádostech
obci Chotánek, Manettna a PUné pak Dubého
a Smiřic za povoleni к vybíráni poplatku za
přijeti do svazku domovského. — Taktéž o petici
městské rady v Kolíně společně se spolkem
pro opravy chrámu sv. Bartoloměje, za subvenci
к opravě chrámu uvedeného. — Zpráva výboru
zemek, se zprávou budžetní komise v posledním
zasedáni nevyřízenou, v příčině splacení sumy
150 000 zl. да usedl. č. 223—11 v Praze (české
nšrodnl divadlo) vypůjčené v annuitách.
Na denním pořádku nalrzá se nejprve
zpráva výboru zemského o žádosti obce Předního
Oíence (Bubenče) za povolení к vytíráni
přirážky z nájemného. Zpravodaj dr. Škarda.
Výbor zemský navrhr-je, aby věc odkázána byla
komisi pro obecní a okresní záležitosti. Přijato.
Dále jest na denním pořádku zpráva výboru
zemek, se zprávou petiční komise v posledním
zasedáni nevjříienou v příčině zrušeni
všech mýt na okresních, zemských a erárntch
silnicích. Zpravodaj dr. W a 1 d e r t. O^ka-
zeje se komisi petiční к předběžné poradě.
Třetím předmětem denního pořádku jest
zpráva výboru zemsk. o žádosti městské obce
jaroměřské za povoleni přirážky z nápojů na
dobu 15 let. Zprávu podává dr. Škarda. —
Obci Jaroměři bylo již dříve na 6 let povoleni
к vybíráni dárek z nápojů a sice 1 kr. z každého
litru piva a 3 kr. z každého litru lihovin ;
nyní žádá obec, aby takové povelení jl bylo dáno
na 15 let. Ojkazoje se komisi pro věci obecni
a okresní.
Následuje zpráva výboru zemsk. o žádostech
některých obcí za povsloai к vybíráni poplatku
za přijeti do svzzku obecního. Zprávu podává
posi. dr. Škarda. Sněm svaluje к žádosti
některých obci, tby vybitati směly dotyčné po
plátky; jsou to obce: Spál Pořiči, Oörsdoif,
Orlice Vrchní, Děčín, Johnsdorf, Šamberk, Bratře
nice (okr. benátský). Strašnice (okr. vinohradský),
Gborcušky (okr. mělnický) Krasticc (okr. kra-
lohradecký), Voitov (okr. Ostí n. L.), Štveřln
(okr, turnovský), Jeníkov, Dobro vice (okr. mladoboleslavský),
Náchod, Kejín, Křečboř (okr. kolínský),
Jeitčtice.
Da'ším předmětem denního pořádku jest
zpráva zemsk. výboru o petici obet Špule a Plešina
za vyloučeni ze soudního okresu novo-
kdyĎského a za přiděleni к okr. klatovskému.
Zprávu podává posi dr S c h m e у к a 1. Od
kaznje se komisi pro obeeut a okresní záležitosti.
Následuje zpráva komise pro věci okresní a
obecni o petici č«s .é komory inženýrské, spolko
úředně oprávněných civ. inženýrů, architektů atd
za propůjčeni aktivního práva volebního. Zemský
výbor navrhuje, aby se pro tentokráte
o žádosti té přešlo к denníma pořádku
Posi. Tilšer opírá ze tomu a navrhuje,
•by se nepřešlo к dennímu pořádku, nýbrž aby
žádost přikázána byla zemskému výboru к podrobnějšímu
uváženi a fa příznivému doporučeni
sněmu.
Návrh jest dostatečně podporován.
Kn slovo se blásl
posi. Sigmund, jenž v souhlasu s předešlým
řečníkem přimlouvá se za příznivé vyřízeni
petice a přidává se к návrhu pref. Tiiiera.
#2
alto_textblock
#2
Zpravodaj dr. Funke pfipoatná, le alce
také komise souhlasí в ttm, co oba páni řečníci
povédili, uznává, že by úřadně opráv. civ. inženýrům
příslušelo právo volební juko učitelům,
doktorům u j., že však pro tentokrát
nemůže věc к vyřízeni doporučiti. ftečnlk doporučuje
ku přijeti návrh komise.
Při hlasováni návrh posi. prof. T H i e r a
se zamítá a přijímá se návrh komise.
Na denním pořádku jest dále zpráva v. z
se zprávou komise pro vládol předlohu v příčině
zvelebení rybářství v Čechách.
Zpravodaj br. Cbotek; zemský výbor
navrhuje, aby záležitost tato přikázána byla
zvláštní lůčlenué komisi. Přijato.
Dále jest к projednáni zpráva komise pro
věci okresní a obecní o žádosti obce Dolních
Chobolic za vyloučení několika pozemků z obco
Libeiické. Zprávu podává poslanec dr. Funke.
Zemský výbor navrhuje přechod к dennímu pořádku,
což se přijímá.
Následuje zpráva komise pro věci okresní
a obecní o petici obce Cerhovická za vyloučeni
z okresu soudního Zbirovekého a za přidělení
к soudnímu okresu Hořovickému. Zprávu podává
posi. Fáček. Zemský výbor navrhuje,
aby se o žádosti té přešlo к dennímu pořádku.
Přijímá se.
Následuje zpráva rozpočtové komise v příčině
přispíváni na stavbu českomoravské příčné
dráhy z prostředků země. Zprávu podává posi.
Hlávka. —
Při závěrce listu v jednáni se pokračuje.
— Příště zprávu doplníme.
#3
alto_textblock
#3
Politický přehled domácí.
V Praze, dne 16. července.
Musí to asi bědué vypadali v táboru našich
ubohých fakciozův, neboť dle známého pořekadla
„nouze jest vynalezava", nemine téměř
ani dne, aby neučinili nějaký světodějný,
převratný vynález „Nene Fr. Pr.“, jak známo,
zažvanila se před několika dny o roztržce v
klubu českého velkostatkářstva Němečtí „kleri-
tálové“ — tak píše dotčený list — setrvávají
na vlastním feudálním a klerikálnlm principu,
ale v ohledu národním naprosto nechtí býti spojenci
frakce českých fsudálů. Jelikož pak němečtí
„klerikálové“ nechtí pomáhati v potlačování
Němců (!) a jelikož by bez nich nynější
většina byla illusomi, bylí prý Čechové nuceni,
Němcům nabíduoati třetí místo v zemském výboru.“
— Těžká ovšem řeč s někým, kdo honí
se stále za fantomem nějakého „pronásledování
neb potlačováni Němců v Čechách“. Fakciosům
stalo se toto naříkání skutečnou fixní ideou. Ve
skutečnosti o tom nikdo ničeho neví, že by, a
třeba jen v tom nejmer.šim, byli u nás Němci
potlačováni. Co se pak té „roztržky“ v klubu
českého velkostatkářstva týče, přináší „Vaterland“
ze zcela spolehlivé strany z Prahy toto
prohlášení: „Co „Neue Fr. Presse“ napsala о
roztržkách v kurii velkostatkářské, jest naprosto
a úplně vymjšlené, postnádá veškerého základu
a nalézá se v plitém odprrn se skutečnými
pomery.“
Dnes nastane ve schůzích českého sněmu
malá přestávks, aby mohly komise svěřené jim
práce dckcníiti a své návrhy pak sněmovně po-
datli. Na český sněm, jejž jakýsi vtipálek nazval
„sněmem divadelním“ dopadla celá průtrž
peticí na stavby divadel. Němci pro své zbytečné
„konkurenční“ divadlo žádají půl milionu,
družstvo českého divadla žádá na stavba letního
divadla 800 000 zl. Jedno i drahé nazvali lze
vším právem zbytečným. Němcům těch 400.000
zlatých, jež dosud dobrovolnými sbírkami vytěžili,
může svrchovaně dostačili ku stavbě letního
divadla, (nejedná-li se jim o nic jiného) a ne-
mnsl se podobných atentátů na kapsy ubohého
poplatnictva doponítčti Družstvo českého divalla
má již své letni divadlo, které ještě na hezkých
pár let vystačí a může tndíž také české poplat-
nictvo ušitř t podobného břemene, které věrn
uení na čase, aa čekají jiné věci s palčivější
nutností na své vyřízení. Jest zde stavba če-
kébo veleehrámu sv. Vita, která jest zajisté
otázkou cti a povinnosti české země ; jest zde
dále stavba nrvé hadovy českého musea. Tyto
dvě věci se musí vyřídili а к tomu musíme působili
by skctečiě vyřízeny byly v tomto zasedání
sněnu, neboť ony dopadají tak těžce na
vábn, že otázka německého „trnctyátra“ na
druhé mlsce váhy mizí v nedohledných výšinách.
Sla.noQti při uvítání císaře v L c-
blani jsou velkolepé, navzdor tomu, že tamni
fakciosové stávkují ze vzteká, že se jim nepodařilo,
osvědčili německý ráz biavniho města
Krajiny. Cisař daroval městu Lublani své překrásné
bronzové poprsí. V sobotu položen slavnostně
základní kámen Rudo’fina. Po vysvěceni
jeho kcížetem-bisknpem, zaklepal na kámen nejprve
císař, pak zemský hejtman, zemský předseda
a purkmistr
#4
alto_textblock
#4
Politický přehled zahraniční.
V Praze, dne 16 července.
IV Ò moc Vi O. Z Říma dochází zpráva
t ■ měl Scblůzer v sobotn delší rozmluvu s Jaro-
biniro. „Journal de Rome“ praví: Brzký odjezd
Schlůzera mobl by se stáli rozloučením na vždy,
neb Schlözcr požádal sv. Otce o audienci na
rozloučenou. Německo obává se více nežli doznává.
že neurovnanest parlamentárnlch a vládních
poměrů mohla by zavdali podnět к roztržce
в Církvi. Papežská stolice jest ochotna
ke všem možným ústupkům, ale s tou podmínkou,
že bude jl dána záruka, kterou by mohla
přijati. Věříme, praví se v listě, dnes vice nežli
kdy jindy v mírné rozluštěni sporných otázek.
— „Osservatore Romano* mluvte o článku
#5
alto_textblock
#5
„Norád. AUg. Ztgu.* su dne t. červne«, praví,
le Vatikán projevil avá přáni, a vlak iádnd odpovědi
s Berlína neabdrlel. Prusko předloiilo
prý sice sákon, který! vlak nebere lidného
ohledu na to, by se vyjednáváni dělo „puri
passu* a který! tedy spile vyjednáváni učinil
nemožným. Chce li Berlin sám jednali, nemá
prý ani „Nordd. AUg Ztg.“ unii kdo jiný právo,
na 6tm ialovati neb mloviti o nijaké uesmlřli-
vosti se strany Rima.* „Germanii“ doila z Říma
telegrafická zpráva, že poslední nota kardinála
státního sekretáře Jacobiniho byla jednohlasné
přijata viemi kardinály, již tvoři komisi pro
mimořádné církevní záležitosti. Zprávy o něja
kých neshodách jsou neodůvodněny. Komise tato
sestává ze 22 kardinálů a státního sekretáře. —
Cirkevné-politická novella byla
tedy, jak jsme již oznámili, císařem německým
potvrzena. „Germania“ dodává, pojednávajíc o
záležitosti té: „Nesmi se zapomenooti, že Prásko
i nyní po clrkevně-politické novelle ostane c o
se týče Církve, nejméně svobodnou zemi
celého světa. Kdež jest ta země, jež by tato
„palma* Prnska upírala?“
P*r*»>AOle. V sobotu n přlležátosti národní
slavnosti odhalena byla socha republiky.
Přítomni byli předseda obecni rady, se vanský
prefekt, pařížští senátoři, poslanci a velké množství
lidu. Sekvanský prefekt pravil ve své řeči,
že socha republiky má v race olivovou ratolest
na znamení, fe pominula doba násilí (!) —
Což pronásledování církve, pokutování kněii?
Podobné maličkosti se ovšem ve „slavnostních
řečech“ přehlédnou. — Vůbec dopadla letoe
celá národní slavnost (poknd z došlých vpráv
sonditi lze) chndéji, nežli vždy dosud. Zlé poměry,
v nichž se nalézá obchod a průmysl,
účinkují příliš na lid, který věrn nemá příčiny
jásati a radovati se. Mimo to oslabilo dojem
slavnosti chováni se nesmiřitelných, kteří rozhořčeni
json nad tím, že Lonisa Michelova a
její soudruzi neobdrželi milost. Vláda může
ještě o štěstí mluvili, že radikální pouliční lůza
nezpůsobila nějaké pouliční výtržnosti. — Ministr
námořnictví obdržťl zprávy z Tamatavy,
v nichž adnrrál Pierre oznamuje že odrazil dva
útoky Hovasův (a sice dne 22. června a 5. července)
s velkou ztrátou těchto Francouzové měli
jen „jednoho mrtvého“ a žádného raněného.
Depeše admirálovo neobsahuje ničoho o příhodě,
jež se dle anglických listů udála dne 22. června
— Dle pos ednicb zpráv horší se stále stav
Chamboraův a není prý již naděje na
uzdravení. Jak se „Moniteur de Rome“ dovídá,
nčioil prý Chambord hrabžte Pařížského svým
nástupcem.
#6
alto_textblock
#6
Vražda tisza-eszlárská.
(Den jedenadvac&ctý.)
Ve vyslýchání znalců pokračováno. Dr. Horvath
společné sTrsjtlerem a Kiszem sepsali ob-
dokčnl protokol. Drži se stále náhledů, kteréž
vyslovili lékaři v Nyiregyhaze a vysvětluje, že
ležela-li mrtvola tak dlouho ve vodě, jak tvrdl
profesoři v Budapešti, musila podlehnonti rozkládá
a byla rybami ožrána. Dále vypravuje, že
drobnohledu kn prohlédnntí vlasů, jenž mn byl
dodán, nepotřebuje, an dobře vidí bez něho, že
vlasy byly oholeny. — Státní návladnl:
S politováním mnslm vás upozornili na to, že
co jste toď vyřkl, pravdon není; při ohledáváni
mrtvoly pravil jste, že jste nt starý muž a nevidíte
již dobře, že však podpíšete protokol
proto, jelikož ostatní vše dobře viděli. —Znalec:
Toho jsem neřekl. — St. návladnl:
Řekl j»te to. Znalec: Pak-H jsem to řekl,
mluvil jsem nepravdu. — К dalším dotazům
st. návladnťuo odpovídá Horvath, že možným je
spůsob zavražděni Estherky, jak jej Moric vyli-
čnje V průběhu rozmluvy s obhájcem Eötvösem
vypovídá svědek, že o stáři dívky tisza-eszlárské
nelze žádných určitých dát podali, jelikož dívky
tisza-esziárské 13—lólcté menší jsou jiných a
mají větší lebky E ü t v ö s : Trváte při své výpovědi
vzdor výrokům lékařů bnda-peštských ?
O d b. znalec: Žádná moc mne od nich neodvráti
: to jest zrovna tak, jako by někdo na
mě chtěl, abych vyznáni své změnil. — Dr.
Szekely poznamenává, že znalec před svědky
vypravoval, kterak bylo na něm vynuceno, aby
svědčil proti svémn přesvědčeni při obdnkci.
Po výslechu dra. Horvaiha učiněna čtvrthodinová
přestávka. Potom předvolán byl dr.
Kisz, kterýž i teď při svém dobrozdánl trvá.
Předseda: Tvrdíte, že děvče nalezené v Tiiza-
Dadě zemřelo cbndobrevno:-t(. kdežto jinak povídá
se, že se utopilo ? — Znalec: Domnívali
jsme se toho i onoho. — Předs : Pra
vili jste, že mrtvola jest teprv deset dni stará ;
o tom se pochybuje. Znalec: Nízký stupeň
rozkladu dokazuje správnost našich ndánf. —
Předs.: Udali jste dále, že mrtvola náleží
děvčeti 181etémn. — Znalec: Ovšem; neboť
měřili jsme dolina prsní, kteráž byla tuze veliká
na děvče 14!eté. — Přede.: Tvrdíte dále,
že vlasy by y násilím s hlavy odstraněny. —
Znalec: Za to mnsili jsme miti. Nelze nám
však odati, jaoa-li oholeny aneb pouze vytrhány
Taktéž na další otázky odpovídá znalec
tento, že spůsob vraždy Moricem ličený jest
možný. Udává dá e, že soudně lékařské ohledáni
mrtvoly bylo na doléháni státního n&vlad-
nlho Szekely-ho spěšně provedeno, jelikož byl
on tobo míněni, ie nalezená mrtvola nenáleil
EsOurce. — Dr. E ö t v ö s : Odbnd to věděl st.
návladnl? Co přimělo ho к takém a závěru? —
Znalec: Nevím. — Dr. E ö t v ö s (ironicky) :
Snad proto nemél mrtvolo za Estherčinu, protože
neměla krk proříznutý. Trvl znalec při své
výpovědi, Ie mrtvola náleží děvčeti ISIetému,
ač udati nemůže, co pohnulo jej к tomuto míněni
a nej znamenitější odberal znalci stáří 15
#7
alto_textblock
#7
let uisávsjí ? — Z n ■ 1 e e : Trvám při svém
mínění. — Dr. E ů t v ů • : Ale vy aáa jste udal
sprvu, ie mrtvola je děvčete 1 Kletého ? —
— Znalec: Tenkráte neebledal jsem náležitě.
— St. návladnl ku konci činí sanici následující
otázka : Rád byck věděl, trváte-li při
své obžalobě st. návladnlfao, ie týl ohledáni mrtvoly
v Tiaza-Dadě vlivem svým napíiil ? —
Znalec: Nikoho neialnji, ale co jsem převil,
je pravda. — Státní návladnl (rosěilen) : Vím
dosti 1
Nastala půlhodinová přestávka. (Pokr )
#8
alto_textblock
#8
Kronika církevní.
* Osobní. V biskupství královéhradeckém.
V Pánu zesnnl: Dp. Matěj
Knbec, admin, ve Stariově, dne 9. července.
— Ustanoveni jíou dpp.: Fr. Vogel, kaplan
vrchlabský, za far. ve Forata; Karel Smetana,
farář kamberský, za faráře v Lnbavci; Frant.
Sempík, koop, za admin, v Potitýně.
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy pražské.
V Praze, dne 16. července
* Pohřeb f dp. faráře od sv. Havla Petra
Merbaota konán v sobota epůsobem slavným.
Mrtvola byla v chrámu na katafalkn vystavena
a věnci a svícemi ozdobena. Smntečn! obřady
konal vdp. kanovník custos dr. Edvard Tench,
jenž i průvod vedl. Mrtvola pohřbena byla ve
Volšanech v hrobce zakoupené ndp. biskupem
Prnchon, a sice jest tato mrtvola první v jmenované
hrobce. Na hřbitově vykropil mrtvola
dp. farář Kareš в asistenci kaplana od sv. Havla
P. Šmdeláře.
* Obecní zastupitelstvo pražské mělo
v sobota schůzi, v niž byla městská rada zmocněna
koupili pozemek č. 461 — 2 ke stavbě budov
české faknlty lékařské. Také změna v učebním
plánn české vyšší dívčí školy byla schválena
a vyřízen rozpočet obecní plynárny, jenž vykazuje
příjem 693.137 zl. a vydej 522.928 zl.,
tak že výtěžek činí přes 170 000 zl., z nichl
po odečteni všech výloh správních 33 000 zl.
do obecni kasy splynon ; ze smichovské plynárny
se odvede 32.497 zl. Smlouva o dodáváni plyna
na Vinohrady byla př.jata a platí tatáž na 30
let; také smlonva в obcí emfchovskon o kladení
rour pro pražský vodovod na pozemku jejím
byla schválena.
* Z městské rady pražské. Zemský
výbor vrátil městské radě pražské žádost za
vymožení zákona o stavbě rodinných domků a
vil v okolí pražském к toma konci, aby se
ještě otázala těch obci, které až dosud v té
věci svůj náhled neprojevily. Z těch obcí,
které зе již vyslovily, souhlasí úplně s projektem
městské rady pražské : Troj a Podhoř,
Břevnov, Strašnice, Košíře a Radlice; Vršovice
a obě Krče žádají, aby se obvod vyhražených
míst pro vily rozšířil; Vinohrady, Podol, Smíchov,
Žižkov, Michel a Karlin chtějí, aby nebyly
rodinná domky a vily stavěny na blízka
silnic a hlavních cest. nýbrt aby se na návrší
poiinnly. Městská rada pražská tyto žádané
změny schválila a do projektu svého přijala.
Holešovice Bnbny co politická obec přistoupily
sice к prjjektn, ale místní obec Bubny proti
toma zase protestovala. Proti tomuto protesta
podá méstsaá rada pražská obražení z důvodu,
že nemá fjrmálniho podkladu. Hlnbočepy odporují
projektu úplné a proto se z cèbo vypustí.
Dejvice, Nusle, Pankrac a Bubeneč činí
téz námitky a proto bnde so s nimi vyjednávali.
Usneseno, aby se podala zemskéma výboru
žádost, by se podání dotčené předlohy
zemskému sněmu kn schváleni nezdržovalo. —
Méstskon rada pražskou došlo několik stížnosti.
Stěžováno bylo na koňskou dráhu, že jezdí
ponze к „Pizeňce* na Smíchově a nikoliv a!
к tamnímu nádraží. Usneseno, aby se podnikatelstvo
tramwaye upozornilo, že je to jeho
povinnosti, by vozy až к nádraží dojížděly. —
Dile žalováno na velký zápach, který vychází
ze tří skladišť hadrů a kosti v Praze (v Sa-
nytrové ulici, na Františku a na Malé Straně).
Požádá se magistrát, aby učinil v té véci potřebná
nařízeni a opatření a aby zejmena ma-
jetntkům obchodů těch, které již dávno mély
býti z města vyklizeny, na pam-lť uvedl, že je
jejich povinností, kosti a hadry každého dne
z mèsta vyváželi. — Konečně stčžováno na to,
že při zřizování požárního telegrafa nebyli ms-
j etnici domů ani požádáni o dovolení k upevnení
isolatorů na jich domech. Městská rada
se nsuesla, že se to vytkne hospodářskému
úřadu s důtklivým nařízením, aby bndonené
v takých případech vždy se napřed s pány domácimi
dorozuměl. — Oznámeno, že se přestěhuje
zádníul úřad do II. patra na Staroměstské
radnici, kde byl školní úřad a ie do místností
zádniniho úřadu v Uogelté přijde úřad potravní
dané. — Dámám bývalého amerického klubu
vzdány diky za značný dar knih, jímž byly
chudobinec a sirotčinec městský štědře obmyslily.
* Zemská stipendia. К návrhu lékařské
fakulty pražské naneieno v posledním sezeni
zemského výboru, aby operačnímu chovanci L
kliniky cbirnrgiché, MDro. Josefu Rtaboti.
zemské stipendium operatéraké ponecháno bylo
i na studijní rok 1883—4 a aby obě drahá
stipendia, při II cbirorgické klinice opráznéoá,
byla propůjčena MDrům. Karin Fleiechmannovi
а У. Patzeltevi.
* Dobrodincům Kdož by komitétu pro
české feriální oatdy pražské propůjčili hodlali
místnosti svých buď na české západní nebo
pražsko-duchcovská dráze kn zřízeni feriálnicb
osad pro 10 i vice českých chodých a hodných
děti, nebo kdo! by na dobn 3—4 neděl jedno