ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 0307ba80-fd96-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Strana 4. Číslo 95.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKN LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 7. dubna 1900
#4 alto_textblock #4
notář a osobní děkan v Merklíně. — Ve správě du- chovní byli ustanoveni: vpp. Šatra Karel, katecheta měšť. a obecné chlapecké školy v Sušici, za faráře v Žihobci. Záhorský Jan, zám. kaplan v Lukavici, za prvofaráře v Řenčích. Kraus Karel, konventuál v klášteře ve Vyšším Brodě, za farního administra- tora v Kaplicích. Jána František, kaplan v Přešticích. za zám. kaplana v Lukavici. Pixa František, kaplan v Horčicích, za kaplana v Přešticích. Zdeněk Eman., kooperator v Půhoři, propuštěn na svou žádost do diecése Chicago. Úmrtí. V Pustoměři u Vyškova zemřel tamější vdp. děkan monsignor František Buček ve středu dne 4. dubna. Narodil se r. 1847 v Dobroslavicích, okr. klimkovského ve Slezsku, na kněze vysvěcen byl r. 1871. R. i. p. Generální visitace kanonické a udělování svátosti sv. v r. 1900 v diec. budějovické. V dubnu: dne 23. a 24. ve Vyšším Brodě a v Kapellnu, 25. a 26. v Dvoříšti Dolním a v Rožmitále, 28. a 29. v Dvoříšti Horním, dne 30. dubna a 1. května v Rožmberku, v květnu: dne 4. a 5. ve Frimburku a na Vejtoně, 6. a 7. ve Světlíků, 9. a 10. v My- šlanech, 14. a 15. v Pacově, 16. v Cetorazi, 17. v Harlíkově, 18. v Křeči, 19. a 20. ve Věžné, 21. v Pošné, 22. ve Zhoři, 23. ve Smílových Horách, 24. ve Velké Chýšce, 25. a 26. v Hořepníku, 27. ve Vonšově, v červnu: 18. a 19. v Kašperských Horách, 20. v Nicově, 21. a 22. v Unterreichen- steinu, 23. v Rehbergu, 24. v Mouřenci, 25. v Hart- manicích, 26. ve Sv. Vintíři, 27. v Prášilech, 28. v Hůrce, dne 29., 30. června a 1. července v Eisen- steinu, v červenci: dne 2. u Sv. Anny a dne 3. ve Zhůři. Ve velechrámu sv. Víta koná se svěcení palem o 10. hodině (vsdp. probošt mnsgr. Hora). pak průvod slavnostní a návrat do velechrámu, kdež na to sloužena bude slavná mše sv. Pašije (podle se- psání sv. Matouše) zpívají tři diakoni a příslušné částky sbor svatovítský. Přede mší sv. koná se sbírka pro brob Boží v Jerusalémě. Hudba chrámová v kostele karlínském dne 8. t. m. o 9. hod. dop.: Mše »S. Fidelis« op. 12. z Cdur od J. Molitora, Pašije sv. Matouše od J. Nešvery, Graduale, Offertorium a zpěvy při svěcení ratolestí od O. Horníka. Sv. missie v Černisku u Blatné konána ode dne 24. března do 4. dubna t. r. od dp. P. Jos. Nedbala, P. Locha a P. Wimra ze Sv. Hory zdařila se přes prabídné počasí a zaváté cesty velmi dobře Ač osada černiská čítá jen 1804 duše přijalo sv. svá- tosti 1500 osob, z nichž pro neschůdné cesty mimo- farních bylo málo. Tak v Černisku je nyní nejen kostel vnitř obnovený, ale, což hlavnější, i duševní obnova farnosti s pomoci boží a horlivostí dp. missio- nářů provedena.
#5 alto_textblock #5
K pouti římské.
#6 alto_textblock #6
Pp. poutníci a ti, kteří vůbec chtějí se dověděti bližších zpráv o pouti neb cestě do Říma, se upo- zorňují, aby obraceli se pouze na pražský komitéta ne jednotlivě do Říma na své známé a neznámé, poněvadž tito pracemi přípravnými tak jsou přetíženi, že jim téměř nemožno jest odpověděti. Mimo to snadno by nastati mohl zmatek, poněvadž nemožno hned do Říma sděliti na čem se komitét pražský usnesl. Komitét pražský na jejich dotazy ochotněa svědomitě odpoví. Konečně se upozorňuje, že od nového roku psaní z Čech a Rakouska do Italie nutno opatřiti známkou 25haléřovou za každých patnác te grammův, a ne pouze 20- neb dokonce jen 10- haléřovou. To budiž upozorněním i pro ty, kteří poutníkům českým do Říma psáti budou. Dopisy, noviny atd. do Říma poutníkům adresovány buďtež takto: N. N. atd. Roma, Piazza di Pietra 26, Cir- colo di S. Pietro. Italia. Včerejšího dne opět přišlo více přihlášek, což s potěšením oznamujeme, tak že jest vlak na jisto zabezpečen. Avšak přes to nelze skládati ruce v klín. Jest na duchovenstvu, aby tato pouť skutečně byl důstojným výrazem naší oddanosti k papežské Stolici. Poukazujeme při tom na první pouť českou r. 1888, kterého roku se vypravilo do Říma 460 poutníků; byla to ovšem společná pouť Čechů a Moravanů. Roku 1893 pak při druhé pouti bylo účastníků 360, poněvadž se officielně pořádal vlak pouze z Čech, ač též více poutníků bylo z Moravy. Bylo tedy již více našich stoupenců ve věčném městě, avšak to zajisté nepřekáží, aby opětně se nevypravili na pouť. Poněvadž přípravné práce již se v brzce skončí, je třeba přihlásiti se nejdéle do 10. dubna; pozdější přihlášky nebudou přijímány. Veškeré peněžní zásilky dodávány buďtež pod adresou: vdp. Jan Drozd, profesor a sta- rosta sv.-Václavské záložny v Praze a spolu- lednatel komitétu v příčině pouti římské.
#7 alto_textblock #7
1. Za jízdu z Prahy (a Velkého Oseku) do Vídně: I. třída 52 K 40 h, II. tř. 23 K 28 h, III. tř. 12 K 60 h. Z Čáslavi do Vídně: I. třída 45 K 92 h, II. tř. 22 K 96 h, II. tř. 11 K 50 k. Z Německého Brodu do Vídně: I. třída 38 K 26 h, II. tř. 19K 14 h, III tř. 9 K 58 b. Z Jihlavy do Vídně I. třída 30 K 60 h, II. tř. 15 K 30 h, III tř. 7 K 66 l. Ze Znojma do Vídně: I. třída 15 K 23 h, II. tř. 7 K 66 h, III tř. 3 K 84 h. 2. Za jízdu z Vídně do Říma a zpět, za- opatření na cestě a při desítidenním po- bytu v Římě: v I. třídě 255 zl. čili 510 K. v II. třídě 190 zl. čili 380 K v III. třídě 125 zl. čili 250 K. Jen v mimořádných případech za jízdu bez opa- tření v Římě: v II. tř. 105 zl. čili 210 K, v III. tř. 80 zl. čili 160 K. 3. Za jízdu do Neapole a zpět a veškeré zaopatření na cestě, ovšem jen pro ty, kdož sobě toho výslovně přáti budou v II. třídě 100 zl. čili 200 K, v III. třídě 85 zl. čili 170 K.
#8 alto_textblock #8
Peníze rakouské za vlašské obstará též komité, jinak doporučuje směnárnu Živnostenské banky pro Čechy a Moravu na Příkopě.
#9 alto_textblock #9
Zprávy denní.
#10 alto_textblock #10
* J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev svob. pán ze Skrbenských. Ve stavu choroby Jeho kníž. Milosti ndp. arcipastýře nastalo potud zlepšení že mohl včerejšího dne vykonati malou vyjížďku na čerstvém vzduchu, dosud však audiencí udíleti nemůže. * K úpravě platů duchovenských. Píše se nám z venkova: Úvodní článek v »Katol. Li- stech« č. 89. byl psán zcela ze srdce veškerého niž- šího duchovenstva. Že není mezi kněžstvem svornosti a tudíž ani ne pravé bratrské lásky, je nám samým nejlépe známo. Že učitelstvo řídilo se známou zása dou Moltkeovou: »Zerstreut marschiren, vereint schla- gen«, dojde přece splnění svých tužeb. Bohužel, ž tomu není tak u duchovenstva. Nižší duchovenstvo, kaplani a sedmistoví faráři, jsou dnos jako popelka všady. Kaplan a sedmistový farář pracují den ze dne do únavy v duchovní správě a hlavně v mnoho- třídních školách, ale o tom neví nikdo. Dnes platí i mezi námi zásada: Když mlčíš, zdáš se býti spo- kojen, i kdyby ti srdce krvácelo! A ty mlčeti musíš, toť tvůj úděl. A věru, že by žádný stav nesnášel tak stoicky to, co vše musí snášeti nižší duchoven- stvo v každé příčině. U mnohých duchovních platí dnes zásada: »Beati possidentes« a »Sedere post fornacem« ... Proto se tak snadno ničeho nedo- můžeme, protože ti, kteří by nám měli pomáhati, o nás nedbají a takřka nás odstrkují. Je však tento stav na pováženou. Dnes nejsou více návštěvy z fary na faru, jako to bývalo ještě před málo lety. Chudý farář neb kaplan stydí se za svou bídu (inu, jsme lidé) a nevyhledává společnosti spolubratrů a snadsi jí nepřeje. Toť skutečnost, která se nijak popříti nedá v našich dnech. A následek, že jeden druhému stále se odcizuje a zájmy jich čím dále tím více se křižují. Lid je dobrý a zbožný, ale nemá. Rád by pomohl, ale nemůže. Za to, kdo by mohl pomoci, nechce. Že se semináře prázdní, není divu, kdo poměry jen trochu zná. Dnes pracuje nižší duchovenstvo do úpadu — a proto zasluhuje odměny a pomoci. Dnes není na venkově jedné farnosti, kde by nebyly nábožné spolky a bratrstva četná a jak horlivě duchovní vše vedou a o vše se starají. Toho před třiceti roky nebylo. To musí doznati každý starší kněz. Je tu jiná doba a duchovenstvo ji úplně pochopilo. Dnes nesmí ani nej- větší nepřítel kněžstva říci, že někde je kněz, který by nepracoval — ten by se při horlivosti ostatních ani neudržel. Proto je třeba věc opravdu do ruky vzíti, sbírati petice na řádné upravení kongruy, vlažné a netečné veřejně pokárati! Nechť veřejně jsou vy- staveny vikariáty, které doposud nepodepsaly petice na zrušení patronátu! Co se nikdy nepodaří jedno- tlivci, to musí se podařiti společné práci. V květnu bude opět zasedati říšská rada, a tu snad při mno- hých peticích by také na nižší duchovenstvo pamato- vali páni poslanci, když tolik ohledu a soucitu pro- kazují stavu učitelskému. Nový poplatek kněžstvus Píše se nám Naproti tvrzení p. dopisovatele v č. 89. »Katol. L.- trvám na mínění, že školní poplatek byl neprávem předepsán. Pojem právnické osoby předpokládá úče- lový substrát (jmění), při mešních nadacích tedy jmění ku čtení mší sv. Účele toho lze dosáhnouti jen v ko- stele — a proto ten všeobecný termin: kostelní jmění. Vždyť všeliké za jistým účelem kostelu věnované
#11 alto_textblock #11
jmění tvoří právnickou osobu a to ve spojení i s ko- stelem, kterážto osoba právnická oprávněna jest dále jmění účelového nabývati. Toto nové jmění srůstá s právnickou osobou a netveří nikterak zvláštní její část. Právě, že zmíněný zákon podrobuje školnímu příspěvku všeliké ekvivalentem stížené jmění a na druhé straně taxativně z této povinnosti vyjímá jmění kostelní a beneficiální, chtěl dotýčný zákon pro tato jmění učiniti jakousi příznivou výsadu. Všelikou po- chybnost lze odložiti pouze dovoláním se náležitých instancí. * Náklad na zemský archiv a dějiny království českého vykazuje dle zemského roz- počtu na r. 1900 potřebu 18.957 K, úhradu pak 810 K. Pokud se týče zemského archivu, vyža- duje nákladu 30.757 K, a sice: stálých požitků (služného) 21.757 K, platy pomocným osobám, na opatřování listin a jejich opisu pro archiv a jiné vý- daje 4000 K, na zachování historické knihovny 401 koruna a na vydávání sněmovních protokolů od roku 1526 až do nové doby 4600 K. Náklad na dějiny království českého vykazuje tyto položky: K dalšímu vydávání »Archivu českého« až do konce r. 1902 — 6000 K; na prozkoumání vatikánskýcha jiných cizích archivů 10.000 K; na koupi, vazbua zasílání knih pro české oddělení příruční knihovny ve Vatikáně ročně 200 K; na vydávání česko- moravského diplomatáře 2000 K. Pohřeb školního rady p. Em. Ton- nera, řiditele Českoslovanské obchodní akademie spisovatele a bývalého žurnalisty, konal se včera za o romné účasti všech vrstev společenských z chrámu Páně sv. Štěpána. Pohřební obřady vykonal dp. farář od sv. Štěpána Baťha za assistence farního du- chovenstva, načež rakev snesena do šestispřežného zlatého andělového vozu. Průvod zahájili posluchači obchodní akademie se svými profesory, za nimiž ubíralo se duchovenstvo. Za pohřebním vozem, kolem něhož tvořili zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova pohyblivý špalír nesouce na ramenou věnce a v rukou hořící pochodně, ubírali se nejbližší příbuzní a za nimi representanti nejvyšších úřadů samosprávných, zástupci nejvyšších úřadů zeměpanských, profesořia učenci a nesčetní přátelé a ctitelé zesnulého. Z nich sluší jmenovati: Nejvyššího maršálka kníž. Jiřího Lobkowicze, starostu měst pražských dra. VI. Srba s oběma náměstky drem. Kühnem a Voitlem, knížete Adolfa Schwarzenberga, prince Bedřicha Schwarzen- berga, hrab. Karla Schönborna, hrab. Bougouye, hrab. Lažanského, hrab. Černína, hrab. Pálffyho, vsdp. probošta mons. Horu, kanovníky Hornsteinra, J. M preláta dra. Krásla, Marka, dr. Karlacha, dra. Se- dláka, členy obecních starších a městské rady, depu- tace četných spolků, jmenovitě Svatovítské Jednoty pp. hrab. Zdenka Thuna, dra. Vlčka, vrchn. poklad- níka Mensiho, dv. dodavatele Stüdla, členy správní rady Českoslovanské obch. akademie cís. radu Ottu, prof. dra. Bráfa a j., řid. Strakovské Akademie dra. Trakala, profesory českoslovanské akademie, profesory vyšší dívčí školy, řiditele a profesory středních škol, celou řadu profesorů vysokých škol s rektorem prof. drem. Gebaurem a děkanem prof. drem. Mourkem v čele. Průvod ubíral se Štěpánskou ulicí a Václav- ským náměstím na hřbitov Olšanský, kde rakev s pozůstatky zesnulého byla pohřbena do rodinné hrobky. Uctění památky Emanuela Tonnera. Klub »Za Starou Prahu«, aby trvale uctil památku jednoho z nejstatečnějších a nejnadanějších bojovníků pro ideu »Staré Prahy«, školního rady Emanuela Tonnera, věnoval z nevelkých dosud prostředků svých obnos 100 korun r. č. jakožto prvý základ ku zří- zení zvláštního »fondu Tonnerova« ku vydávání po- pulárních spisů, pojednávajících buď o starých pa- mátkách pražských aneb o myšlénce zachování staro- bylého a krásného rázu Prahy. Známí Tonnerovi nechť dle sil svých přispějí k tomuto fondu. K fondu tomu zaslalu klubu pí. Eleonora Jeřábková, vdova po intendantu Nár. divadla a přísedícím zemského výboru obnos 20 korun. * Z městské rady kr. hl. města Prahy. Schůzi dne 6. t. m. zahájil předsedající starosta pan dr. V. Srb následujícími slovy: Slavná rado! Právě nyní doprovodili jsme ku hrobu muže vzácných vlast- ností, vynikajícího vlastence, ducha nevšedně vzděla- ného, prodchnutého láskou k dějinám českým, k umění a všemu krásnému. Spojoval v sobě ryzí charakter a ducha neoblomného. Emanuela Tonnera není dnes mezi námi! Do poslední chvíle obdivovali jsme se všichni jeho čilosti a neunavné píli v záležitostech obecních. Byl členem odboru školního, předsedou dozorčí rady a paedagogickým dozorcem vyšší dívčí školy, předsedou kuratoria a paedagogickým dozorcem vychovatelny manželů Olivových v Říčanech, zástup- cem obce ve školním výboru pokračovacích škol ře- meslnických, členem komise pro obecní knihovnua dozorcem městského archivu. Ježto rada městská do- sud nezasedala, učinilo presidium opatření, aby na radnici staroměstské, na budově vyšší dívčí školya