#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 294. ze dne 25. října 1901.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Sensační odhalení. Z Madridu se ozna-
muje: Před několika dny udála se zde příhoda, jež
vzbudila značnou pozornost. Jakýs Ital přišel do
voňavkářského krámu, před nedávnem teprve zříze
ného, jal se cosi vyjednávati s majitelem, Belgiča-
nem Guigalem, pohádal se s ním a když jej chtěl
udeřit, byl manželkou voňavkářovou, Španělkou,
střelen z revolveru do srdce a usmrcen. Z počátku
zdálo se, že jest to milostné drama, avšak vyšlo na
jevo, že Ital Del Sole žil ve šťastném manželství.
V jeho pěkně zařízeném bytě nalezena větší suma
peněz a v jeho knihovně jakožto jediná kniha trestní
zákonník španělský. Tato okolnost a jiné podezřelé
příznaky vzbudily pozornost policie. Pátráno dále a
těchto dnů se podařilo odhaliti tajemství úplně. V
bytě voňavkářky paní Guigalové nalezen obrovský
vak, plný německých, francouzských a anglických
adressářů, s nesčíslnými dopisy vesměs téhož ob-
sahu, vypravujícími známou historii o skrytém po-
kladu, kotouče proužků telegramového papíru, ruční
tiskací stroj k napodobení telegrafních typů, padě-
laná razítka úřadů a firem, chekové knížky, bezpo-
chyby rovněž padělané, s firmami bank londýnsko-
mexické a anglicko-jihoamerické. Zkrátka celý arse-
nál pověstných španělských »pokladníků«. Vyšlo na
jevo, že usmrcený Ital a belgický voňavkář byli ná-
čelníky takovéto šejdířské společnosti, jež teprve
před nedávnem spolu s jakýmsi Hugem, jenž se vy-
dával za Bura, uniknuvšího z anglického zajetí,
obrala jakéhos hloupého Němce o 20.000 mark.
Právě při dělení této kořisti došlo ke sporu mezi
Italem a Belgičanem, při čemž Ital, jenž prý mimo
to byl ještě velmi obratným dolinářem, zastřelen.
Zajímavo jest, že šmejdům »pokladníků« daří se
nejlépe v Německu, jakož právě zjištěno dle naleze-
ných dokladů.
= Vrchol šetrnosti. Z Paříže se oznamuje
Pan X—, bonvivant, známý v kruzích urozených za-
halečů pro svoji lakomost, meškal onehdy v noci ve
svém klubu při pokeru. Ač jako vždy sázel jen velmi
nízko, přálo mu štěstí, tak že ponenáhlu vyhrál
značnou sumu. Když se počalo šeřit, opustil klub
s tobolkou plnou bankovek. Zavolal drožku, aby jej
odvezla domů. Avšak ještě na stupátku napadlo mu.
tázati se drožkáře: »Jezdíte přece již podle denní
sazby?« — »Ještě ne, pane, ta platí teprv od sedmé
hodiny.« — Pan X— pokoušel se smlouvat, že prý
nezaplatí přirážku 50 centimů, vždyť prý je již bílý
den atd. Avšak milý drožkář nepovolil a trval na
své sazbě. Pan X— rozmrzen tvrdošíjností vozkovou
seskočil se stupátka, zvolav zuřivě: »Jeďte k čertu!«
a vrátil se do klubu. »Sázím 25 louisdorů,« pravil
vyzývavě, přistoupiv ke hracímu stolu. Chtěl roz-
ptýliti svůj zlý rozmar, aby zapomněl na nemilou
příhodu, ale štěstí, jež mu dosud přálo, od něho
ustoupilo. Prohrával a prohrával neustále. O osmé
hodině měl prohránu nejen svojí značnou výhru, ale
ještě nějakých deset tisíc franků k tomu. Rozmrzele
bruče vracel se domů, ale měl při tom tu jedinou
útěchu: nemusil aspoň platit noční sazbu.
= Ze zlatého území. Ze Seattle. Wash., se
oznamuje: Parník »Queen«, který těchto dnů s 19
cestujícími a značným nákladem vydal se na cestu
do Kap Nome, jest posledním parníkem, který letoš-
ního roku odjel na daleký sever. Až do příštího léta
#4
alto_textblock
#4
bude paroplavební spojení s Kap Nome přerušeno,
avšak poštovní doprava po zemi bude udržovánai
v zimě. Parníky, které se v nejbližších týdnech
z arktického území vrátí, přivezou zpět asi 4 tisíce
osob; většinou jsou to zlatokopové, kteří se ve své
naději na brzké zbohatnutí úplně zklamali. — Dle
zprávy jakéhos časopisu z Vancouveru, B. C., po
mýšlí se na stavbu přímé železniční trati z Dawson
City do Skaguay a k průplavu Lynn. Tento projekt
chtějí provésti zámožní majitelové zlatých dolův
Klondike.
#5
alto_textblock
#5
= Tragedie při svatbě. Z Neapole se ozna-
muje: Salvatore Aspro slavil svatbu s Annou Scog
namillovou v jakés hospůdce při zálivu neapolském.
Všichni příbuzní a přátelé byli pozváni k hostině.
Ohnivé víno teklo proudy a mandoliny a kytary hrály
brzy veselé, brzy unylé milostné melodie. Pojednou
objevila se u vchodu révového loubí bledá dívka, vo-
lajíc zděšeně: »Chraňte mne, chraňte mne, chce mne
zavraždit.« — Pronásledovatel, jakýs Ciro, surový,
násilný chlapík, záhy se objevil a žádal, aby mu
ukázali jeho milenku. Avšak Salvatore Aspro vyzval
rušitele, aby se odstranil a Ciro s výhrůžkami opu-
stil svatebčany. Dívka zůstala u svých ochránců a
účastnila se svatebního veselí. K večeru odjížděli
svatebčané k domu novomanželů, jehož vrata ověn-
čena byla zeleně. Když novomanželé sestoupili s po-
vozu, trousily jim děti na cestu růže. V tom zatřeskla
rána a Salvatore klesl zasažen do srdce mrtev vedle
svě mladé manželky. Úkladný vrah byl Ciro, jehož
milenka byla svatebčany vzata v ochranu. Nevěsta
Anna Scognamillova byla druhého dne ráno dopra-
vena do ústavu choromyslných.
#6
alto_textblock
#6
= Chytrácká podmínka. As před třiceti lety
hodlala jedna z paroplavebních společností v Liver-
poolu rozšířiti svoje budovy a odhodlala se zakoupiti
k tomu účelu jakýs pozemek, jenž náležel svobodné dá-
mě, ne právě již mladé. Stará panna prodala žádaný po-
zemek za cenu dosti nízkou, ale vymínila si, aby do
smlouvy přijat byl odstavec, jímž se jí a její průvodkyni
povoluje doživotně bezplatná plavba na parnících spo-
lečnosti. Den po podepsání smlouvy prodala svůj ná-
bytek, pronajala svůj dům a odebrala se na první
parník, přichystaný k odplutí, náležející společnosti,
nestarajíc se, kam pluje. Až do své smrti před něko-
lika dny žila neustále na tom neb onom parníku
společnosti, stále v průvodu dámy, kterou získala ná-
věštím v novinách, davši si od ní zaplatiti snížené
cestovné, jež ponechala pro sebe. Vypočítalo se, že
prodejem svých několika čtverečných loket pozemků
získala tímto způsobem více než 2000 1. st. Paropla-
vební společnost několikráte nabízela jí značné
summy, aby se této výsady vzdala, ale povždy na-
darmo. Po třicet let žila takto na útraty paroplavební
společnosti, jež k tomu ke všemu musila snášet více
méně povedené šprýmy pro svoji výhodnou smlouvu.
#7
alto_textblock
#7
Zemřelí v Praze.
#8
alto_textblock
#8
Dne 20. října 1901. Braunová Kateřina, vdova
po úřadníku, 66 roků, 1485—II. Čadova Amalie, dcera
listonoše, 1 rok a 5 měsíců, 1876—II. Fuchsová Fi
lipina, manželka soukromníka, 63 roky, 695—II. —
Ve všeobecné nemocnici: Hrabáková Anna,
nádennice, 69 roků. Chaloupka Ferdinand, syn ná-
#9
alto_textblock
#9
dennice, 3 roky. Jedličková Marie, hospodyně, 45
roků. Koppová Anna, manželka rolníka, 52 roky.
Kubíček Vojtěch, fiakrista, 46 roků. Rus Frantřšek,
soustružník, 20 roků. — U milosrdných s e-
ster: Jandová Františka, posluhovačka, 50 roků.
Pazderová Karolina, manželka kočího, 41 rok.
Dne 21. října 1901: Kratochvílová Aloisie,
vdova po krejčím, 67 roků. 310—I. Nešvera Václav
pískař, 43 roky, 401—II. Brádková Antonie, manž.
zlatnického pomocníka, 56 roků, 261—II. Černá Pav-
lína, manželka inženýra, 36 roků, 487—VIII. — Ve
všeobecné nemocnici: Beršíková Alžběta,
vdova po učiteli, 66 roků. Boučkova Antonie, 19r.
Rakušanová Anna, manželka kováře, 32 roky. Slavec
Ondřej, městský vážný, 46 roků. — U milosrd-
ných sester: Duchoň Jan, dělník, 50 roků. —
U Alžbětinek: Rochová Marie, krámská, 43 r.
Dobiášová Anna, vdova po typografu, 59 roků.
#10
alto_textblock
#10
Král. české zem. divadlo v Praze
#11
alto_textblock
#11
Národní divadlo.
#12
alto_textblock
#12
32. hra v předplacení.
(4. čtvrtka.)
#13
alto_textblock
#13
V pátek dne 25. října.
#14
alto_textblock
#14
Komedianti.
Lyrické drama o 2 dějstvích. Slova i hudbu napsal
R. Leoncavallo. Text z vlaského přel. V. J. Novotný.
Dirigent: Moric Anger. Režisér: Adolf Krössing.
Terpsichor a.
Balet o osmi obrazech od Ad. Thalassa. Hudbu
složil Leo Pouget.
Choreograf: Achille Viscusi. Dirigent: Moric Anger.
Po »Komediantech« přestávka.
Konec před 1/210. hodině
Začátek o 7. hod.
#15
alto_textblock
#15
33. hra v předplacení,
1. čtvrtka.
#16
alto_textblock
#16
V sobotu dne 26. října.
#17
alto_textblock
#17
Král Harlekýn.
#18
alto_textblock
#18
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
#19
alto_textblock
#19
Začátek o 3/47. hod.
pátek 25. října.
Ve prospěch resižéra p. Jar. Altmana.
Novinka! Poprvé:
25268
Druhá mladost aneb Ukradené štěstí.
Obraz ze života o 4 jednáních.
Napsal B. N. Nevěžinský. Přeložil F. Mikulejský.
#21
alto_textblock
#21
Košile hladké,
košile sámkové,
košile vyšívané,
košile barevné
střihu vyzkoušeného. Límce, man-
žety, kravaty. Největší výběr
3818
nejlevněji.
—
O
v Praze, Vodičkova ul., „U Štajgrůe
#23
alto_textblock
#23
420—
#25
alto_textblock
#25
417 -
#26
alto_textblock
#26
A při tom tloukl hoch bílýma svýma spocenýma rukama
proti železným tyčím mříže.
»Pusťte jej ven, strážníků !«
»Nemohu bez výslovného rozkazu velitelova.«
»Já tak poroučím!« děl North hněvivě.
»Jest mi líto, důstojný pane; ale důstojný pán vi
sám, že to učinit nesmím.«
»Pane Northe!« vzkřikl Kirkland, »můžete klidně na
to hleděti, jak zde hynu na těle i duši — na takém
místě. Pane Northe! O, vy sluhové Páně — vlci v rouše
beránčím — budete za to jednou souzeni. Pane Northe,
slyšte přece !«
»Pusťte ho ven!« vzkřikl North a dupl nohou.
»Nic platno,« děl dozorce. »Nemohu. A kdyby
zemřít proto měl — já nemohu !«
North kvapil k veliteli, ale sotva že zády k dozorci
Hailesovi se obrátil, tento otevřel zprudka dvéře a vrazil
dovnitř.
»Tu máš!« vzkřikl a zasadil Kirklandovi do hlavy
ránu svazkem klíčů. »Vy prokletí anarchisté, vy se nás
nejvíce natrápíte. Tak — a teď zticha lež.«
Velitel, probuzen byv ze spaní, děl, že Kirkland
má zůstati tam, kde jest a že nijak není knězi za to po-
vděčen, že lid vzbudil tak z rána jen proto, že takový
pes trestanecký kdes naříká a huláká.
»Ale, milý můj pane, vy přece znáte povahy tre-
stancův, směstnaných v onom oddělení!« ozval se North
vůči svému představenému. »Můžete tušiti, co as taký
hoch tam vytrpěl.«
»Jest to nestoudný mladistvý žabař! Dobře tak
prokletému utřinosu. Lituji, že jste k nám vážil cestu —
ale teď byste mne mohl nechat spáti.«
#27
alto_textblock
#27
»Chlapík ten má něco na mysli,« soudil schytralý
intrikán Rex, jenž dovedl pozorovati zjevy, z nichž lze
soudit na dševní stav. »Má zajisté jakés tajemství, jež
ho skličuje.«
Marně ale snažil se Rex tajemství to zvěděti. Na
všecky otázky o dřívějším jeho životě, byť sebe chytřeji
kladené, Dawes jen mlčel a Rex marně se při všem dů-
vtipu svém snažil získati si jeho důvěry.
Jednu otázku ale Dawes položil Rexovi sám,: »Kdo
jest tento North?«
»Kaplan. Jest teprve asi týden zde. Nováček ! Půjde
ale do Sydneye. U biskupa není v přízni.«
»Jak to víš ?«
»Pozorováním,« děl Rex, usmáv se. »Nosí oděv
živých barev, kouří a nemluvívá podle bible. Biskup ale
odívá se vždy v roucho tmavé barvy, nenávidí tabák a
cituje neustále místa biblická. North má tu jen vyplniti
na měsíc místo, určené pro Meekina, toho osla. — Ergo:
North není u biskupa v přízni. Chceš zbožnost jeviti ? u
Northa ti to neprospěje. Počkej jen, až přijde vysoce na-
daný Meekin. Tohoto důstojného nástupce apoštolův můžeš
zbožností kol prstu ovinouti.«
#28
alto_textblock
#28
XI.
#29
alto_textblock
#29
Velitelův tajemník.
#30
alto_textblock
#30
Ruf Dawes byl asi dvanáct dní v osadě trestanecké,
když u řetězu připoután byl nový druh.
Byl to mladík as dvacetiletý, světlých vlasů a něžné
postavy a pleti. Jmeno jeho bylo Kirkland i náležel
Ztracen pro Bivot.
105