1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 269. ze dne 29. září 1904.
3
article
= Podivná překážka plavby. Hamburský po-
štovní parník »Graf Waldersee« oznamuje: V neděli
11. září as dva dny plavby před průplavem La Man-
che zpozorovali jsme temnou hmotu, jež při silně
vzedmutém moři brzy vysoko vynikala z vody, brzy
byla úplně potopena. Považovali jsme to z počátku za
vrak lodi plynoucí kýlem vzhůru, avšak při bližším
ohledání vyšlo na jevo, že to mrtvá velryba. Naše
plavba směřovala přímo k tomuto obru. Těleso 120
stop dlouhé plynulo na hřbetě. Voda kolkolem po-
kryta byla vrstvou tuku. Množství ptáků bylo se
usadilo na žlutohnědém tukovém pancíři, kdežto žra
loci, zakousnutí do ploutví, počínali dílo zkázy z dola.
Hlava vězela hluboko ve vodě a mohutný ohon sle-
duje pohyby moře, pleskal sebou ochable sem tam
Ačkoliv jsme byli od velryby vzdáleni několik lod-
ních šířek, táhl přes celou loď silný zápach zdechliny
a starý král moře mžoural na nás polouzavřenýma
očkama velmi smutně a malomocně, zatím co na
sta fotografických komor zamířilo na podivné to di
vadlo.
Graf
Le Man
4
article
= »Dante II.« Z Říma se oznamuje: Jedna z nej
karakterističtějších osobností zdejších, muž, jež řím-
ským humoristickým listům poskytla látku k četným
dobrým i špatným vtipům, lékař a básník dr. Pietro
Lollobrigida podlehl těchto dnů na ulici záchvatu
mrtvice. Milý Lollobrigida, jenž jako lékař byl velm
oblíben a vydělal mnoho peněz, dosáhl věku toliko
48 let. Jakožto básník provedl, pokud se týče bez-
děčné komiky, co jen člověku bylo možno a ve své
básnické potrhlosti konečně tak se potřeštil, že zcela
vážně věřil, co mu podšití přátelé namlouvali, že
smí právem žádat, aby byl vyvolán na Kapitolu ja-
kožto »poeta laureatus« a že má nárok na cenu No-
belovu! Lollobrigida, vydav dva svazečky lyrických
básní, chystal se stát novým Dantem, sesmoliv »No-
vou Božskou komedii,« jež počínala následujícím
verši:
Dante
doktor
Lollobrigida
Řím
Kapitol
5
article
»Nel mezzo del cammin di nostra vita
Jo mi trovai smarrito sopra un monte
Che mai non ebbe scesa ně salita.«
(Original v překladu Vrchlického zní: »V pů
naši zemské pouti když se vkročí, já octl se ve tma
vém, pustém lese, neb cesta pravá zmizela mi
s očí.« — »Dante II.« pak: »ocítil se zbloudilý na
hoře, kam nebyl přístup ani sestup.« — Jakmile se
Lollobrigida někde ukázal, počal některý Říman re-
citovati tyto verše, které skoro každý zna! a to či-
nilo ho tak pyšným, že zůstával stát jako u vytržení
= Výprava turackých torpedových lodí proti ře-
ckým loupežníkům. Ze Soluna se oznamuje: Několi-
kráte jsme již upozornili, že vzorný činitel pořádkua
míru, jak jmenují někteří krátkozrací diplomaté Recko.
jest největší překážkou zavedení reform v tureckých
krajích. Se všech stran štvou Řekové obyvatelstvo proti
cizím důstojníkům v Makedonii, obviňujíce je, že bud
nadržují Bulharům, Turkům a Rumunům, neb pracují
pro zájmy svých vlastí. Nejprudčeji napadají rakou-
ské, ruské a italské důstojníky, uveřejňujíce proti
nim v řeckých novinách nejhanebnější lži. Jde jimo
to, zabrániti zavedení rovnoprávnosti pro křesťany
jiných národností, neboť vidí, že, jakmile tyto ná-
rodnosti nabudou sebevědomí, vyjde na jevo nepatrná
menšina řeckého živlu. By tedy dosáhli svého cíle
vypravili za ochrany řecké vlády několik čet loupež-
níků, většinou odsouzených v Řecku k dlouholetému
žaláři nebo k smrti, do Makedonie. Před třemi dny
organisovali ve Volu velmi četnou tlupu a ozbrojili ji
Nela
Vrchlický
Dante
Lollobrigida
Říman
Řek
Bulhar
Turek
Rumun
Makedonie
Řecko
uno monte Che
6
article
vojenskými puškami a revolvery. By však vpád »vla-
stenců« těch přes hranice nepřipravil řecké vládě ne-
příjemnosti, najali pro ně plachetní loď, která je měla
dovézti na pobřeží u Skály sv. Kateřiny. Ale turecký
konsul ve Volu, který zná věrnost Řeků, podal o tom
tajnou telegráfickou zprávu zdejšímu místodržiteli,
který s dovolením Vysoké Porty vyslal oddělení tor-
pedových lodí, by zamezily vylodění loupežníků. T
nezůstalo však tajemstvím pro řeckou vládu a proto
zastavila se loď v Zagozi, by vyčkala vhodnou příle-
žitost k další plavbě. Zároveň podal turecký vyslanec
v Athénách protest proti jednání tomu, obviňuje ve-
řejně řecké úřady, že organisují loupežnické četya
posílají je přes hranice.
= Zajímavý nález pokladu učiněn onehdy ve
městečku Romfordu ve hrabství essexském. Dělníci
zaměstnáni byli přestavováním pekařského krámu.
nalezajícího se na jedné z hlavních ulic. Vykopali
před vchodem krámu hlubokou díru a vyhazovali
zem na ulici. Pojednou vyhozeno se zemí na hromadu
množství zlaťáků, jež byly zakopány pod podlahou
krámu. Několik z těchto zlaťáků pochází z 15. a 17.
století, avšak bylo nalezeno také množství zlaťáků,
jsoucích dosud v oběhu, sovereignů a polosovereignů,
jakož i mnoho stříbrňáků. Rozumí se, že netrvalo dlou-
ho a shluklo se množství lidí, kteří důkladně prohle-
dávali vykopanou zem, takže konečně nebylo lze
ulicí projít. Nynější majitel krámu bydlí tam teprve
dvanáct let a neměl ovšem o pokladu nni potuchy.
Dům sám jest jeden z nejstarších v městě a zajisté
přes 200 let starý. Odpoledne vykopány ještě dalš
zlaťáky. Kterak se peníze pod podlahu dostaly, zů-
stane navždy hádankou, neboť z rodiny, jež před dva-
nácti léty onen dům obývala, není již nikdo na živu.
Řek
Atény
Romford
Skála svatý . Kateřina
7
article
= Zajímavé obrazy z rodinného života ture-
ckého podává francouzský jeden sborník. Jestližev
domě urozeného Turka pořádá se večerní zábava,
nesmí se v části domu, kde meškají hosté, objeviti
žádná ženská bytost nebo služka. Dámy baví se
jiném křídle domu. Takovéto »rodinné slavnosti« vy-
znamenávají se v Turecku nádherou a okázalostí
přímo marnotratnou a hodování jakoby nebylo konce.
Přes to však postrádají hosté nejednou úsměvů, po-
hledů a hlasu ženy a následkem toho bývá mnohdy
náležitá nuda. Někteří Turci se odvážili porušiti pří-
sný mohamedánský mrav a uvésti do společnosti
aspoň dorůstající dcerky. Avšak neměli s tím mnoho
štěstí, neboť sultán jakožto vládce věřících nerozumí
v těch věcech žertu. Jediný velmož odvážil se vzdo-
rovati jeho hněvu. Kiamil paša představil jednoho
dne cizím hostům svoje dcerušky. Již den na to dal
jej sultán povolati k sobě, aby se ospravedlnil. Avšak
Klamil paša se nedal a odpověděl hrdě: »Veličen-
stvo, moje dcery náležejí mně a toliko já rozhoduji
o tom, mají-li být zavřeny anebo mají-li se ukázati
světu.« — Sultán se velmi pohněval, ale paša nedá-
vaje se zmýlit, pokračoval: »Chci dokázat a dokáži,
že moje dcery smějí poslouchati toliko mne.« A nej
bližšího dne ukázaly se k největšímu zděšení Staro-
turků dcerušky Kiamilovy v nádherných pařížských
toilettách na ulicích cařihradských. Teď byla trpěli
vost sultánova u konce a paša byl by zajisté býva
uvržen do vězení, kdyby se ho nebyli zastali vele-
vyslanci anglický a ruský, ale přece nemohli zabrá-
nit, aby nebyl z Cařihradu vypovězen.
Zemřelí v Praze
Turek
Turecko
Cařihrad
Praha
Jestližev dům
8
article
Dne 22. září 1904: Snopova Božena, dcera
kupce, 2 dni, 12—I. Heinz Antonín, syn číšnice, 1 m.,
127—I. Grohova Anna, dcera magistr. úřadníka, 5 m.,
589—II. Böhm Bohumil, syn stavbyvedoucího, 19 m.,
818—VII. Boček Tomáš, mistr přadlářský, 62 roky,
292—VIII. Iller Jaroslav, typograf, 37 roků, 1849—II.
— U Milosrdných bratří: Fanta Antonín, pe-
kař 27 roků. — U Milosrdných sester: Dvo-
řáková Barbora, dělnice, 31 rok. Kroupová Anna, býv.
služka, 76 roků. Maternova Františka, služka, 22 roky.
— Ve všeobecné nemocnici: Naslerová Bar-
bora, manželka oekonoma, 42 roky. Vundrová (Ježdí-
ková) Marie, 78 roků.
Dne 23. září 1904: Škaloud František, obuvník,
69 roků, čp. 642—I. Romler František, syn ruka-
vičkáře, 6 týdnů, č. 539—II. Hein Leopold, holič,
40 roků, čp. 661—II. Müller Jaroslav, truhlář, 33 roků,
čp. 493—III. — V nemocnici Milosrdných
sester: Arltová Anna, vdova po inženýru, 68 roků.
Hájková Anna, vdova po obuvníku, 78 roků. — V ne-
m. ocnici Alžbětinek: Brůžová Antonie, vdova
po krejčím, 84 roky. — V obchodní nemcc-
nici: Pelech Jakub, komptoirista, 24 roky. — V ži-
dovské nemocnici: Homolková Anna, vdova,
79 roků. — V garnisonní nemocnici: Andres
Jan, infanterista, 23 roky. — V c. k. všeobecné
nemocnici: Pátek František, dělník, 25 roků.
Heinz
Antonín
Grohův
Anna
Böhm
Bohumil
Boček
Jaroslav
Barbora
Maternův
František
Ježdět
Marie
I Romler
Hein
Müller
Pátek
Anna
Snopov Božena
Dvo
Škaloud František
Fanta Antonín
Naslerová Bara
Vundrová
Arltová Anno
Brůžová Antonia
Pele Jakub
Andres Jan
9
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 29. září.
276. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Dolorosa.
Drama o čtyrech dějstvích. Napsala Abigail H. Ho-
ráková. Režisér Alois Sedláček.
Po prvním dějství přestávka.
Konec po 9. hod.
Začátek o 7. hod.
Abigail H
Sedláček
Drama
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 7. hodině.
Ve čtvrtek 29. září.
Ve prospěch p. Fr. Hlavatého.
Po prvé: Dědeček a babička.
Žert ze života starého mládence o 4 jednáních. Na-
psal M. Dreyer. Přeložil V. Táborský. Režisér Fr
Hlavatý.
Hlavatý
Dědeček
Žert
M Dreyer
V Táborský
Praha
lidový divadlo
12
article
Aréna na Smíchově (bliže Palaokéh
Aréna na Smíchově (bliže Palaokéh
mostu.
Ve čtvrtek 29. září.
Začátek o 7. hodině.
Ve prospěch Mařenky Zieglerové.
Jako host vystoupí pan Filip Zöllner.
Malý vévoda.
Komická operetta o třech jednáních. Text od Mail-
haca a Halévyho. Přeložil Em. Züngel. Hudbu složil
Charles Lecocque. Režisér Josef Kubík.
na Král
Ziegler
Zöllner
em
Züngel
Lecocque
Kubík
Král
Smíchov
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohráceck
Pištěkovo lidové divadlo vinohráceck
Ve čtvrtek 29. září.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra p. Josefa Strouhala.
Hugenoti aneb Bartolomějská noc.
Dramatický obraz o 2 odděl. a 5 jednáních od A.
Dumasa staršího.
20721
Strouhal
A Dumasa
Pištěkův lidový divadlo
15
article
Na popravišti.
Na popravišti.
Týden po pronešení rozsudku soudem vojenským
obrovské množství lidu shromáždilo se za ranní mlhy
kolem vojenského cvičiště vincennesského.
Čekalo zde již od samého svítání na výkon trestu.
Odsouzenci měli zde životy svými pykati hanebný
zločin svůj.
Vykonána byla rozsáhlá opatření bezpečnostní, aby
nesčetné davy udrženy byly v mezích.
Skutečně od několika měsíců veřejné mínění udržo-
váno bylo v rozčilení největším.
Okolnost pak, že líčení bylo se konalo při zavře-
ných dveřích, zvýšila ještě více nervosnost obecenstva.
Teprve čtvernásobné odsouzení toto zjednalo konečně
satisfakci veřejnému mínění a všem těm, kdož nezapomí-
nají ran, Francii Německem zasazených a doufají v jich
odčinění.
Moře lidí vlnilo se na pláni, kam jen zrak mohl
dosáhnouti.
Největší tíseň byla oproti velikému vršku střelnice.
Zde tvořily zástupy široký, rozlehlý kruh, tísníce se
za dvěma řadami policejních strážníkův i vojáků řado-
státní příslušenství jiné země, neodnímají výhod státního
občanství v Německu*), před zákonem tím Němec taký
nepozbývá své národnosti.
Možno věru snadno pochopiti dosah takového usta
novení.
Němec
Německo
16
article
»Zákonné výhody takové dovolují Němci, jenž se byl
do ciziny vystěhoval, aby přijav státní občanství nové
vlasti své, mohl, aniž by vzbudil podezření, vnikati do
všech detailů o existenci a obranných opatřeních cizího
národa a aby pak, vše vyzvěděv, sdělil s vládou staré
vlasti své, jejíž v duchu zůstal věrným poddaným.
Každá země cizí, jejíž poměry Německo podrobilo
z té neb oné příčiny dozoru svému, rozděleno jest ve
zvláštní obvody vyzvědačské.
Každý obvod taký má zcela zvláštní personál svůj
a to v postavení dosti vytrvalém, aby v slídičství jeho ne-
nastaly mezery, aby nic neuniklo jeho vyzvídání.
Francie čítá 12 takých obvodů vyzvědačských,
Rusko toliko 5.
Není možno pověděti, jaké jsou přesné hranice jed-
notlivých obvodů takových, nepochybně kryjí se ale s ob-
vody jednotlivých sborů armádních.
Jisto jest však a mohlo býti prokázáno, že Alží
tvoří jeden obvod taký a že pod dozor personálu obvodu
toho spadají také Marokko a Španělsko.
*) Některé nepřesnosti této stati, jejíž odhalení v hlav-
ních rysech byla ale před lety potvrzena i ruskými listy, klásti
dlužno ovšem na účet malé znalosti Francouzův o vnitěních po-
měrech jiných států, z níž ani autor stati nečiní výminku.
Pozn. překl.
Zaprodáni nepřítoli.
Němec
Alžit
Francouzův
Německo
Francie
Rusko
Maroko
Španělsko