Periodikum ALTO Viewer

1 Vyoká’/л každý den

Vyoká’/л každý den mino po neděli n ivátku. Předplácí •• v administraci

2

•rtakovaaé a podcpoaa* pMJim* redakce ▼ Ostrovní oliti ě. 1508 I. Rukopisův ■msefna a aepodopMných sedkám« REKLAMACE ■aaspečeMné potýláuy bodtal na frsa* kaiány. literáty poéítám* et ntjltTn^l*

Rukopisův

3

ÖÖFMSIY

4

Ostrovní itlioo čís. inos-ll.

5

a Preist patlout ■tteiéaě . SlTrtlftné pAlletné .

6

Mlarotal

7

Jednotlivá dlela po 4 kr.

8

Za áoDiienl do doma miilčai 10 kr.

9

éislo 21

10

V Praze, v sobolu dne 27. ledna l£№3

Praha

11

Horník XV.

12

I nil. I I II II r I * ■ ■ T - I

II II r

13 title

Pozvání к předplacení

14 article

na měsic únor politiolvého dennitxu

15 title

Diplomacie na cestách.

16 article „CECH“

„CECH“ Poétou předplácí se: ua čtvrt lou 8 ri. 75 kr., na pftl lota 7 zl. 50 kr., na celý rok 15 zl. — V Praze bez donášky : na měsíc 90 kr., na čtvrt leta 2 zl. 70 kr., na pál lota 5 zl. 40 kr., na celý rok 10 zl. 80 kr. Za donášku do domu, kterou* výhradné •dministrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe pošt о V nimi poukázkami administraci „Čecha“ v Praze, ostrovní ulice číhIo 1508-11. V Prate, dne 86. Isdna.

Čecho Cecha Praha ostrovní ulice Prat číhio 150811

17 article

—K.— Giers opět na cestách. Co tu zase chce? Táže se cely svět a novináři z pér svých na čtenáře sypou tisícerých domněnek at si již pravdivých, či nepravdivých, vše jedno, jen když zvědavost čtenářstva něčím se ukrotí. V zimě tak kruté nikdo, byt i Rusem byl, nerad cestuje. Musit к cestování zimo- mřivé diplomacie zvláštní býti příčina. My váecbno proč a proto stranou ponechávajíce dovolujeme si tuto toliko povšechnou situaci v Evropě nakresliti. Úmrtím Gambetty obzor politický ve střední Evropě S& povyjasnil, naproti tomu na západní zachmuřil. Zde nyní tři rázné strany závodí o vládu nad národem jenž od věkův navyknul, v čele civilisace a politické moci kráčeti. Francie co do moci první místo postoupili musela Německu, dosud však zůstává předmětem bázně i naděje své soupeřte. Zdaž a co v blízké době z čarodějuického kotle, jakým dnes Francie jest, vyškvaří se, neb vykrystalisuje zdaž potrvá republika, neb z něho vyskočí monarchie, kdož by mohl uhoduouti ? Poměry ve Francii velice jsou zamotány. Každý spůsob vlády, at si již monarchický, neb republikánský bude miti nesmírných obtíží к překonání Francie tajnými spolky až na dno jest rozryta, tak že musel by tam nový přijití Napoleon staršího vydání, aby politickou! strategickou ženiálností pořádek tam trochu zjednal. My aspoň skrovných máme nadějí v konečné uspořádání poměrů ve Francii.

Giers Gambetta Napoleon Evropa Francie Německo střední Evropa S & povyjasnit

18 article

Napoleon I. obrovskou přejal úlohu, pře- obtížné dědictví po revoluci, z něhož měl opět vytvořiti říši velmocenskou, světovládnou Skalný ostrov stal se nejen jeho ale i hrobem jeho dynastie. Dnes dědictví toto mnohem horší jest, jelikož stiženo jest socialismem, jenž šírým světem podvratně hýbe. Socialismus v různých ovšem formách zasahuje ze střední Európy nejen do všech její říší, ale až i za moře do nového světa obou Indií, ano i de říše syna nebes. Tento nový, strašný odpůrce státníkům evropským jde na rozum. Vedle toho i nemocný muž v Turecku Čím dál více blíží se ku svému nezbytnému rozkladu. Jindy by Turecko opět a opět stalo se osudným jablkem к válkám mezi velmocemi evropskými. Dnes situace v Turecku mnohem chladněji, mírněji se posuzuje — Žádnou válku, pro Bůh, žádnou válku! — zdá se heslem bytí diplomacie. Máme doma co pořizovat, doma co krotili, blahobyt u&rodů hyne. státní vydání úžasné vzrůstá, dluhů státních přibývá, čehož socialisté velmi obratně dovedou ku své propagandě ту užitkovali, trůny tisícileté povážlivé se viklají, monarchie činí dál více stárnou, к čemu tedy mezi sebou se škorpiti, к čemu spolu válčili?

Indie Turecko

19 article

Jeden tedy hlas po Evropě ozývá se a ten tlumočili lze slovy: mír, shodu mezi třemi monarchiemi: Rakouskem, Ruskem a Německem. Francie dnes přestává býti spojencem komu koliv. Dokud věci tam se nevykrysta- lisují, nemůže na ni se Rusko spoléhali, a nežli se skryatalisují, mnoho ještě vody uplyne! Cár strojí se tímto rokem ku korunovaci I to nemalým znamením míru může se nazvali. Výkon tak posvátný, v našich dobách čím dál řidší, třeba se zvláštní okázalostí provésti. I к tomu jest třeba míru Rusko vedle toho přichází к poznání, že nihilismus nejvíce zahnízdnil se v její církvi státem spoutané. V katolickém Polsku o nihilismu téměř ani nevědí, ba ani mezi protestanty v pobal- tických zemích není ho valně znáti. A co horšího. že jmenovité synové popů nihi- lismem jsou zachváceni, takže cár třásli se musí před synysvých popů. To snad i nebylo poslední příčinou, proč t. diplomacie ruská tentokráte к Ítímu kulantnější se osvědčila. Církev ruská osudným s e z a m e m jest, к němuž cár nemá klíče, aniž zná čarovná slova, aby se otevřel a proto jaksi utekl se к tomu, jemuž Kri - stus ty pravé klíče odevzdal л kterýž jediné právo má království pravdy a spásy zde na zemi otvírali a zavírali.

Evropa Rakousko Rusko Německo Francie Polsko

20 article Strašnú lichva v novém vydáni.

Strašnú lichva v novém vydáni. (Panu vrchnímu státníma zástupci k povšimnutí.)

21 article

V ubohém chudém Plánicku poiamavském taH lichva nejhroznéjil stále. Zde dosaváde vydán jest nbobý nái český lid několika vydíi- duchům obfesaným i neobřezaným. Tito bohatnou a ještě vlče aež dříve lid vyisár-j1. Oni kopají nejenom četné nájmy dávajíce za SOOzla- tový nájem toliko 150 zl., jsou nejenom vjbi račí velkých úroků, ale i náhončími nesvedomitých advokátů některých, kteří jim v díle ožebračení kraje tohe zdárně pomáhají. Ne* tím jejich hltavost není nasycena. Tito dob odi nečkové (?) lidn sňatí se umírajícího bídon venkovana zdejšího ještě jinak dorazit ! Oni půjčují nelehká na šminky papírové, a!e vedou obchod svůj nekalý i se živými směnkami. Koupi totiž, neb ssbtron tvým dlninlků t na sta kasů dobytka keviiiho i skopového — a ten půjčnjl chudým zadluženým rolníkům, chalnpnlkům i domkátům. Jako dobři (? 1) přátelé pod ronchem beránčím pfieházejt к takémn nbotákn tonoo- clraa se slívy: Ale, ale, pantáto Vokonnejc, rei nevědí pomoc? Pánbůh vl, aby viděli, te jich mám rád a to a nimi dobře myslím, vezmou si ode mne pomoc; vesmon si hovisi nebo sko- piky u pomůrou si — Tonoucí chytá se i stéblu a sadluteaý i iidat Vesme si ed pana Sroubku nebo Hasthorlika, od pana JaiteJesa nebo Šmel- kheleaa na přiklad dle rady jeho ty 2 kravky, 1 telátko a několik skoplků. Snad si tlm pomůže?

JaiteJesa

22 article

Soad nepatrná dávka s dobytka toho p Jaiteiesovi mn neaškodf. Ach! on si tak vypůjčuje břitvu, která mu к aamov;aidě hmotné pod lichotnon podobou vnntkána. V tom spočívá právě ta schytralost těchto pijavek lidu, te rolníka neb i jiného venkovana zadlnieného, neumějícího počítali, obelsti a při tom jeitě za dobrodince se mn stavějí. „Pantáto, vědí z ten kravek mi dají pakatýlek, z každej 20 vlatek anebo aby viděli, že jich mám moc rád, z té sek mi daji 19 a i té plavek 19 zl. a 60 no- vejeb rožně a je na tenhle rok jejich a budou zase dobře hospodařit. Baden m t mrva a užitek budem mit na půl. Z těch skoplků badoa mít voní půl vlny a já půl. Ny? pánbůh vl! není to dobře ? ! To telátek můion si nechat do tři let, budon mit rase kravička a užitek a mléko bode jejich, sie potem je mein! Ny to pro nich terno, to je češti weissgott!" Tak syčí nejhorží nepřítel ubohého lidu našeho své ebeti do uši a prekasuje mn dobrodiní nejbrůtnéjžl — půjčuje ran na vlče než sto procent živý svůj lichvářský majetek. Tot nejborži směnky!! Tot strašná lichva v novém vydáni !

23 title

Politický přehled domácí.

24 article Z Králové-Hradeeka.

Z Králové-Hradeeka. (O upraveni kongruy.) .Vivat sequens !* stálo v 17 č. .Čecha“ se dne 23. Jedna t r — Na toto vyzváni, odhodlal jsem se i já svůj souhlas s opravením kongroy vysloviti Nejsem sice čtyrstovým, nýbrž rnrálnlm farářem, neb dostávám z berního úřadu jen 36 zl. výknpn ročně — a ostatní mně má dát rnrále. Ale to rnrále není takové, te by mně čtyrstovi kollegové mnoho co cávi- děti měli. Na 400vé farce byl jsem aspoň pokojněji iiv. Mát rnrále téi svoje obtíže. Drží-li je farář sám, vl se ze zkaženosti, mnoho li mn nese, svlážt je li sám a proto dostatečně dohližeti nemůže A pronajme-li roli, platí zas nájemníci bnď nepořádně nájem, aneb ho vůbec neplatí, aneb ani nenajde dost nájemníků, poněvadž se hospodářství při větších obtížích méně vyplácl, než obchod в hotovými penisy, a poněvadž si každý osadník několik měřic pole raději konpl od rolniků, ktfřl čfm dále tim vlče své živnosti o nás paneloji. Lnka a jeteliska v takové zimě, jako vloni a letos vymrsuou, následkem čehož je sas dobytok laciný. Z žeho tedy ten rorálni farář, nenl-li beneficiala jeho právě skvělé u nepomá- bá-li au na osadě malé tlačit nějaký ten příjem ze štoly — s čeho m* ten vybývut pravidelná a nepravidelná vydáni, když u něbo nikdy není prvního, aby ti mohl t kvitancl poslat pro jisté toldy? V usnáni těchto okolnosti bylo zdejší faře původni přiřknuto 100 sl. s .kasy salis*.

Čecho Z Králové

25 article

Ale následkem .zlepšováni beneficii* byla zdejší fasse výše vyšroubována a řeklo se, že fsrář oněch 100 zi. vico nepotřebuje. Před r 1850, když býval zde desátek a vše lacinější, byl by farář spíše mohl těch 100 zlat. oželet. Za to můžeme se těšit sáslnboi, že se s katolických fondů podporují naši nepřátelé. Než vzdor torno, anebo právě proto, jak kdo ebee, souhlasím nejen s nutnosti brzkého upraveni kongruy, nýbrt i s kvinkvenálksmi a se změnou patronátu , jak si ji dopisovatel .Nár. L * přeje, o čemž ostatně již před lety v .Časopisu pro kat. dscbovenstínéU jednáno bylo a hlavně s vydáním náboženských fondů do správy biskupů jednotlivých zemi. Cnique enom ! Není to žádná koacese, upravi-li se naše příjmy době přiměřené ; nehe t je к tomu vládu od r. 1852 zavázána, kdež při prováděni výkupu desátku se slibilo, že se koř gros zvýší, poněvadž si vláda ze skrovného výkopu třetí dli shrábla a se zbytku mniime ještě 10 pct. daně platit ! — O rozdělováni subvence darmo mluvili. Ve zdejším vikariátu nejmenšl 2 fary nedostaly ani zbla, kdežto větším a velkým beneficilo po 100—200 *1. uděleno bylo. Ohledně p. Krále a .Ústřední matice" souhlasím úplsě s redakci .Čecha". — Kdyby p. Král složil mlstopředsedoictvi, jistě by kněžstvo ještě horlivěji potřebného ústavu toho se ujalo, majte jistoto, že příspěvky jeho nebudou vynaloženy na agitace protináboženské. Běda tim, kteří nesvornost v národě roruěcnjl ! Beato* populus, eojns Dominus Deus est. V Praze, dne 86 ledna

Beata Praha

26 article

Z Vidně. .Boskýministr Giere", tot nynt heslo, tot .motto" veškerých vídeňských a většiny zahraničných listů. Návštěva rnského zahraničného ministra dovedla pro tn chvíli veškeré politické události, byt byly sebe závažnější, na stranu odstrčili a učinila sobe přední politickou události dno. V tak pohnuté době,v jaké právě nyní šijeme, vdobě plné vážných události, json pera žurnalistická v takovém .tamia", še již následkem fysické setrvačnosti nejson s to, aby se i o méně význMiBij- žich ndálostech neresepsala do nekonečna. Včera byl rnský ministr přijat ve zvláštni audienci u císaře, rozmlonval a ním přes půl hodiny a když z císařského brada odcházel, zářil prý obličej jeho spokojeností. „Z&řlel obličej diplomatův*, což tn látky pro nejdalekosáblejší kombinace. .Byl prý při svém přijeti císařem neobyčejně vyzcameoán*, tonto frási ulehčili zpravodajové v prvém okamiiku své nejvýš míha

Boskýministr Giere

27 title

XIV.

28 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Задээ-охгха-г!- Fantaatioké obrazy od Petra Kopřivy.

Petro Kopřiva

29 article Nový pokušitel. (Pokračování.)

Nový pokušitel. (Pokračování.) Jindřich stál jako na trní. V sále, byt nebylo již mnoho lidí, bylo ale předce tolik, že znamenali mohli jeho rozpaky i domýšleli se, jakéhos poměru mezi oběma v časích minulých. Celý svět jej znal. i věděl Jindřich, že v malé chvilce bude město plno pravdy i lže o zastaveníčku s dámou, jež mu ani ve snách nenapadlo. Nyní litoval, ie byl kdy z domu vyšel a mohl, kdyby nebyl slabochem se vrátiti! Bázeň я jedné strany, aby předsevzetí svému nestal se nevěrným a takto rodinně štěstí opětně si nezničil s druhé strany hříšná zvědavost, kterak a proč dáma tato zde náhle se objevila? — zmítaly Jindřichem. Zde, zde na tomto místečku, mezi balíky suken stál opětně na rozcestí, — zde rozcházely se cesty: aneb nazpět do náruče své andělské Marie, nazpět ku svému dítěti, nazpět do lůna rodinného, aneb ku předu do nevých břichů, nových pokušení, nových běd, zmatků a konečné záhuby. Obé stálo ted jako oheň a voda, jako nebe a peklo před nín. Kam se ted vrhne? V zadu doma viděl manželku svoji, jaké dle jeho přesvědčení kraj světa by byl nenašel, a kteráž jako an dél atrážce nad ním bdíc, nejsladiími pouty látky manželské к sobě jej vázala. Viděl ji > očima izkostí planoucíma za ním odeháze- jícím se dívali, nyní, v tomto roshodném okamžiku uznával, že nevinná, čistá duše Marie duchem prorockým nové nebezpečí zřela a proto mu odejiti bránila To vše jasné viděl, a proto mu vnitřní hlas pravil: nazpět, nazpět, hledej spásu v útéku! Neboř jedním okamžikem kouzelný hrad štěstí rodinného, pomni, že jsi nejen manželem, ale i otsem, eo je zde ti po té ž e n š t i n ě, kteráž snad schválné přišla, jako had do ráje rodinného se přiloudila, aby ti jej v peklo zaklela.

Jindřich Marie

30 article

To vše Jindřich jasně viděl, však v tom mu i slova matky jeho napadla: nu. rždyt ho tam nikdo neukousne! — Za smál se hlasitě, načež ruku Dianě podal kte- kterak jste se po celý čas měl? My dnes od-j zachytiv vedle sebe na zem položil a jí do jíždíme do Prahy, nežli zboží se složí, máme tvářiček důvěrně hleděl. Děvečky vedle v ku- nčkolik hodin času. Snad se mne nebojíte? — i chyni náraz na stolek zaslechly, přiskočily a dodala s úsměvem, načež mu sesli podala a [vidouce paní omdlelou, daly se do křiku, na proti němu si usedla. : avšak brzy se vzpamatovaly a paní opět Diana a Marie! Marie přibledlá v tvá-1 vzkřísily. Marie ulehla do postela. Chtěla se něco plnější, forem těla kyprých. Marie však [Zvedli ji a položili к matce, kteráž dítě uzříe aspoň o deset let mladší nežli Diana. To jala se bovořiti: a— a — e — ea usmí- byly nyní dvě soupeřnice. i vati. Úsměv tento matce proud slzí vyloudil — — — — a srdei ulehčil. Tarač večer vrátil se smuten domů —J — Ty jsi mým andělem strážným — ie- bez pána. Marie jako bleskem raněna u ко-'ptala, dítě к srdci tulíc, načež oči к ebrazu;řily, ciferník rafijí ukazoval teprv na jedená- lébky stanula. Srdce jf to sevřelo, v němžte Matky Boží bolestné pozvednonc zalkala : ston. — Tyk tak. tyk tak. kolik trapných strašný oheň znřil. Ani slova nepromluvila,IMatko Boží bolestná orodnj za mněl Syn ani alzy nevyronila. Dítě své к srdei tulíc,1 tvůj podává mi kalich přehořký, smutnáf jest zadívala so — do prázdna. V první chvíli duše aá až к "smrti — kterak se to všechno nebyla myšlenky schopna. Торг? poznenáhla skončil Děj se vůle boží! Tak musím pykat

Jindřich Diana Marie Praha vůle boží

31 article

vraeely ae, myšlenky to bolestné, jako dýky bodavé Děvečky její spatřivše nápadnou bledost její tváří, domýšlely se, co asi v srdei jejím se děje a proto i ony mlčely, po špič kách chodily z úcty к bolu evé paní. Tarač po svém zvyku vedle kolébky ulehnuv, odfrkoval si, při každém šustotu venku sluchy zvedaje, zdaž pán nejde. Pán nepřieházeí. Stará Příkrá večer poslala mládence do zlaté Podkovy. Tento vrátil se a s významným úsměvem zvěstoval, že pán se židy ssebou do Prahy odjel. Stará Příkrá lomila rukama, tloukla se v čelo a vřeštěla: o že jsem ho kdy tam posýlala, já, já si zou fám ! a Marie — omdlela, dítě jí z rukou vy- rouž ona oběma rukama uchopíc. pravila : i padlo, však hbitý Tarač, jako by mu velikou1 Marie vzkřikla! tváře rukama si zastírajíc, — pojďte předse na chvilku a vypravujte, ! kost byla hodila, tlamou svojí malou Lidušku jako by myšlenky té se zhrozila. řích s očima temnomodrýma. Diana tváří, svým hořem zůstali samotna. Malá Liduškai— man — manže — lem, nebyl — — naehových a očí éernýsh plamenaých. Z očí lípadem svým ze sna se probudivši, očkama [ et — otcem, ach ani man — ie — lem, Marie zářil svátý klid, z očí Diany zžíravý, marné známou tvář matky hledala a uzříc nad ani — ot — cem! — oheň. Marie postavy poněkud slabé. Diana o sebou ošklivou tlamu Tarače, dala se do pláče. ‘

Marie Diana tvář zžíravý Diana Praha

32 article

za muže, pro něhož jsem si na život sáhla) Mám ho, j«me svoji a jaký život в ním! Já samovražednice, mohla liž jsem něčeho podobného se nadití! — Co si mám nyní po- číti ? Jeti za Jindřichem ? Hledat ho po Praze, kdes po tajných hernách, po peleších rozkoše? — Nikoliv, toho neučiním. Necht Bůh šlohá jej výčitkami svědomí, necht zrada nevěstky rve mu srdce, necht opovržení a potupný smích těch, již jej o statky a čest oloupili, jest mu odměnou a spolu trestem za zradu n& mně spáchanou. Pak teprv, jest-li na dné jeho srdce jen jbkra lásky jest ke mně, vrátí se — snad ! ale v jakém stavu ? Asi jako onen marnotratný syn! — Co poroučíte milost paní? — tázala se děvečka, dveře pootevrouc — Nic, nic ! — volala paní, — nech mne samotnú. — - — Onen marnotratný syn — rozjímala po chvilce dále, — byl synem pouze a nebyl — Slova tato Marie již jenom itkala, poduškou si tváře zakryla, ústa sacpala, aby krutá bolest hlasitě nemohla vytrysknoutí — a z očí lil se proud slzí. Úbohá Marie I Ubohá ženo, nebohá matko! Hodiny na stěně stejným kročejem : tyk tak, tyk tak čaa mě- hodin jeětě do rána ? Mnoho li vzdechů a alzi se ještě vyroní?! (Pokračování.)

Jindřich Praha