3
masthead
9. ledna 1905. Číslo9.
4
article
rodní. Jedněm zdá se, že se příliš mnoho stará
o ideální statky a zanedbává potřeby
hospodářské, druzí soudí, že prý se až
příliš mnoho ohlíží na drobné záležitosti a za-
pomíná prý velikých našich idejí státoprávních.
Jedněm zdá se býti tuze radikální
druzí stěžují si, že prý jest chabou ve svém
vystupování.
Mohl bych odbýti všechny tyto výtky snadno
opakováním známého úsloví, že snazší jest rada
nežli čin, lacinější a pohodlnější kritik a než
vlastní práce.
Než jednu výtku nemohu přece bez zvláštn
odvety nechati, totiž výtku, že prý národní
strana svobodomyslná jest chabou v obraně
našich práv.
Velectění pánové ! Radikálním skrz na skrz
smi a může býti jen ten, kdo níčeho nemůže
zkaziti, tedy jen ten, kdo z daleka toliko k ri-
tisuje, aniž by sám pracoval, nebo kdo sice
i činně vystupuje, však ví, že činnost
jeho rozhodnuti nepřinese a tudíž
ničeho pokazili nemůže,
Jinak však jest to se stranou poli ti-
ekou, národ representující, jejlž
činy platí za činy národa a jejíž každý chybný
krok odpykati musí národ sám.
Strana taková musí míti nejen o dvahu
nýbrž i rozvážnost, pečující o to, aby
nejen nevyčerpala své síly i síly národa v pod-
nikání bezáčelněm, nýbrž aby také nedávala
v sázku pochybnou přecenné statky, jichž správu
i ochranu jí národ svěřil
Strana laková, která začasté musí klást
maze návalu citovému, jež musí v zájmu vlasti
čeliti výtkám často z neporozumění protini
vznášeným, jež obětovati musí nezřídka svoji
popularitu, aby nepoškodila věci hájeně, ta ne
může proto zvána býti chabou. Naopak, v z d
želivosti jeji jest více stateč
nosti, než jaká jest ve výrazu každého cito
vého affektu, než jaká jest v pouhých radikál-
ních řečech, vypočtených na potlesk eitově roz-
ohněných posluchačů.
5
article
A tak tomu jest i s národní stranou svobo-
domyslnou, která jest stranou vedoucí a jež
ve všech svých činech řídili se musí nikol
snahou reklamy a nikoli honbou po popu-
laritě, nýbrž pouze a jedině ohledy věe
nými a prospěchem obecným. Zdrželivost
jež si prolo mnohdy musí ukládati, není tudí
známkou slabosti a jest tudíž výtka jí v tom
směru činěná dojista nesprávnou.
Co výtek ostatních shora naznačenýchse
dotýče, dokazuje již jejich vzájemná kontrár-
nost, že národní strana svobodomyslná voli pří
slušnou cestu střední, že činnost její snad ne-
kryje se se všemi směry, jednotlivými frakcemi
hájenými, za to jest však výslednie
všech těchto směrů, že tudiž národní
strana svobodomyslná jest opravdu onou vše-
národní organisael, která kdyby tu
nebyla, musila by se ve prospěchu národa
v život vyvolati, je-li však tu, nutno ji v zájmu
celku udržeti, rozšířiti i sosílili.
Udržení její jest tím víec nezbylné, že
opravdu není v národě našem organisace jiné
klerá jako ona mohla by se státi střediskem
všech a která by i dědictví strany této mohla
nastoupiti.
Proto přispěje li dnešní schůze k utužení
této organisace a přispěje tak k upevnění di
cipliny v řadách bojovníků národních, spln
nejen úkol svůj, nýbrž provede i kus práce
vlastenecké.
Na vás jest, velectění pánové, abyste nejen
dnes usnesením svým základ položili, nýbrž ve
svém okolí v tomto smyslu dále pracovali,
abyste hlásali potřebu národní jednoty a disci-
pliny i nutnost zachování programu národního
a svobodomyslného.
6
article
Jsem přesvědčen, že netoliko vaše přisluš-
nost ke straně svobodomyslné, nýbrž i vědomí
vlastenecké povinnosti i péče o dobro národa
země věsti vás bude ve vaší zdatné činnosti ve
směru naznačeném, jejíž zdárným výsledkům
provolávám své upřímné »Na zdarl«.
Řeč dra. Pantůčka, se souhlasem přijímaná,
odměněna byla na konec hlučným, dlouhotrvají
cím polleskem.
Zemský a říšský poslanec Jindř. Maštálk
rozvinul pak řadu organisačních otázek, jichž
zdárného rozřešení jest v zájmu strany třeba,
poukázav mimo jiné na úkoly krajinské žur-
nalistiky.
Důvěrník V. Hamzík, obchodník a městský
radní v Jičině, pronesl po všeobecně politickém
úvodě, kterým řeč svou počal, řadu cenných po
kynů pro výkonný výbor strany a v souvislost
s nimi vytkl celou soustavu úkolů, jichž plněn
náleží sboru důvěrníků.
Tajemník výkonného výboru G. Moudrý vy-
ložil stručně podetatu a organisační poslání kraj
ské organisace strany.
Zemský poslanec Jindř. Doležal položil dů
raz na úkoly strany v obcích venkovských a vy
ložil, kterak bylo by vhodno důvěrníkům pečo
vati o stabilní interní záležitosti strany
Zemský i říšský poslanec dr. Fořt vyložil
jak práce organisační souvisí s povšechnými po
litiekými poměry
Po skončené debatě bylo dle návrhu dra
Ign. Klimenta usneseno, by jeden každý sbor
důvěrnický zvolil svého zástupce do krajského
výkonného výboru jičínského; dr. K limen
vyslovil přání, by výsledek voleb těch byl pří-
pravnému komitétu co nejdřive sdělen a podě-
kovav srdečně poslancům a důvěrníkům, ze-
jmena z okresů vzdálených, prohlásil poradu za
skončenou.
Pantůček
Jindřichův
V Hamzík
G Moudrá
Doležal
doktor
Fořt
Igny
Klimenta
7
article
Schůze manifestační.
O druhé hodině odpolední uspořádána byl
ve velkém divadelním sále »Sokolovny« jičínské
manifestační sehůze národní strany svobodomy
slné, tvořící druhý oddíl sjezdu důvěrnického
Sehůze této súčastnili se korporativně důvěrníci
kleři brali podíl na poradě dopolední, stoupenei
a přátelé strany z Jičína, z okresů jičínského,
novobydžovského, královéměsteckého, sobote-
ckého, libáňského, vysockého n. Jiz. a j., jakož
i občanstvo jičinské všech vrstev společenských,
dělnictvo, rolnictvo, živnostnictvo i intelligence.
Celý veliký sál divadelní byl účastníky naplněn.
Současně v tutéž hodinu konala se v Jičíně
první přednáška universitní extense obsahu filo-
sofického. Přednášejícím byl univ. prof. Masaryk.
Obě schůze skončily takořka současně, a dle
pravdy třeba zaznamenati, že manifestační schůzi
národní strany svobodomyslné v Sokolovně ne-
byla na překážku přednáška extense, což zajisté
platí také naopak. Nutno poznamenati, že časová
shodnost obou schůzí byla bezděčná.
profesor
Masaryk
Jičín
Jizera
8
article
Manifestační sehůzi národní strany svobodo-
myslné, v »Sokolovně« pořádanou, zahájil krátee
po druhé hodině odpolední jménem připravného
komitétu sjezdového JUDr. Ignát Kliment, jenž
poukázav na důvody svolání schůze, které vy
ložil na dopolední poradě důvěrníků, pravil dále.
že dvě jsou hlavní příčiny, které komitét důvěr
níků národní strany svobodomyslné přiměly
k uspořádání veřejné schůze sjezdové. Důvěrníci
strany pokládali především za svou povinnost způ-
sobiti, by občanstvo vzhledem k politickým změ-
nám, v poslední době nastavším bylo povola-
ným činitelem českého sboru poslaneckého
informováno o nynějším stavu politickém, a dále
aby z výkladu o něm nabylo nové možnosti
přesvědčiti se o potřebách naší organisace ná-
rodní. »Myslím,« pravil řečník dále, »že mlu-
vím za souhlasu vás všech, když pravím, že
v každém politicky vyspělém národě, a zvláště
u nás je nutný nejužší styk mezi voličstvem
poslanci; místem takového styku mohou a mají
býti naše krajské sjezdy. Zde občanstvo má
možnost vyslechnouti a uvážiti důvody, které
pro naše poslance byly směrodatnými při jejich
postupu, a poslancům dána jest možnost vy-
slechnouti mínění a tužby občanstva.
JUDr
Ignát Kliment
národní strana svoboda
9
article
Vedle těchto všeobecných vedla ke svolání
dnešního sjezdu a zvláště jeho schůze veřejně
ještě pohnutka zvláštní, ryze časová. V dějích
vnitrostátní politiky zaznamenána jest v době
poslední i částečná změna ministerstva a brzy
po ní pád ministerského předsedy dra. Körbra
Tyto události jsou zajisté význačné dost, aby
chom manifestovali znova, že trváme při svých
národních požadaveích, Místem této manifestace
má býti dnešní naše schůze.«
Řečník představil potom shromážděným
poslance dra. Fořta, dra. Pantůčka a Maštálku
a sdělil, že poslanec Doležal, který ranní porady
se zúčastnil a také na odpolední schůzi se do-
stavil, omluvil předčasný svůj odchod náhlou
nevolnosti.
Představiv dále starostu města Jičína Fr
Knotka, žádal řečník za provedení volby
předsednictva.
Pantůček
Maštálek
Doležal
Knotek
Jičín
10
article
Jednohlasně byli pak zvolení: předsedou
sehůze Fr. Knotek, továrník a starosta mě-
sta Jičína, místopředsedy Václav Kobrč, sta-
rosta ze Smidar (v okrese novobydžovském)
Jan Lemberk, statkář ve Slatinách, a zapi-
sovatelem dr. J. Sedmidubský ze So-
botky.
Starosta Fr. Knotek z Jičína, ujav se
předsednictví a poděkovav za důvěru, volbou
mu prokázanou, pozdravil nejsrdečněji všecky
účastníky schůze, zejmena přítomné poslance,
načež vysloviv srdečné přání nejplnějšího zdaru
sjezdu dal projev své tužbě, by národ náš ne-
třištil sily svoje zbytečným rozptylováním po
zornosti na jednotlivé drobnosti, nýbrž soustředi
pozornost svoji na veliké úkoly, celému národu
společné. (Výborně!)
Projeviv vrouci přání, by jičínský sjezd
národní strany svobodomyslné korunován by
zdarem nejplnějším, přečetl předseda starosta
Knotek telegram poslance dra. Kramáře, ob-
sahující omluvu jeho nepřítomnosti a vyslovujíe
přání po zdokonalení lidové organisace národn
strany svobodomyslné.
Telegram tento byí účastníky hlučně akla
mován.
Potom ujal se za všeobeeného napjet
slova zemský i říšský poslanec dr. Josef Fort
Promluvil takto:
Dnešní schůze přichází jako na zavolání
Nový rok přinesl do politických poměrů našich
změnu značně pronikavou. Běží o to, aby o po-
vaze a významu jejím česká veřejnost zavčas
správný si učinila úsudek. Milerád skrovnou
silou svojí k vyjasnění tomu přispěji. I já mám
sice za to, že — jak jinde bylo praveno-
k jásotu není dosud příčiny, však nicméně při-
pojuji, že s hlediště zájmů českých nej méni
jest přípustno, aby význam pádu Kür-
brova byl podceňován. Suďtež samil
Od sedmi let kupí se příznaky těžké krise,
lomeující timto soustálím. Za vlády dra. Körhra
se krise tato mocně stupňovala. Praští to
tedy a puká na všech straná ch
v roubenině soustáti habsbur-
ského.
Knotek
Kobrč
Jan Lemberk
doktor
Fort
Francie
Jičín
Smidary
11
article
Za takovéto scenerie padá ve Vídni mi-
nistr, jenž vyvrcholeni chaosu nynějšího z valné
části spoluzavinil, a na jeho místo vslupuje
osobnost nová. Nuž, oceňmež především, jaký
význam má pád Körbrův pro nás, pro německe
soupeře naše a pro dalš! vývoj věci vnitro-
rakouských
Řečník dokazuje, že zmatky posledních let
nejsou než akutním zostřením postupného pro-
cesu rozkladního, kterýž ústavní skladba nynějsí
již od řady let prodělává; dotýká se ohstrukee
německé za Badena, před jejíž vzpourou státní
autorita r. 1899 kapitulovala a stělesněním
vítězství německého byl — kabi-
net Körbrův
Co nám vůči tomu zbývalo, než přidržeti
se zásady: oko za oko, zub za zub? Vítězstvím
Němců byli jsme vrženi do záseků, z nichž
nebylo jiného východiště, než buď se pro-
sekat, neb sklonit šíj k otrock
kapitulaci. CIlem Körbrovým bylo
za trvání německého vet
učiniti parlament dělným a k tomu
cili buď lstí a šalbou, buď hroz-
bami a vyhladověním zkrotit
zlomit českou obstrukci! Za těchto
úkolů Körbrových lze si vysvětliti, proč tak
ochotně za vlády jeho hověno bylo příkazům
německých pohlavárů při obsazování úřadnictva
zejmena za účelem tak zvaného »očisťování«
zněmčeného území od úřadníků národnost
české; v tom leží i vysvětlení, proč se Körber
tak pohodlně zařídil na vládu paragrafem čtrná-
etým.
Baden
Němec
Körbrový
Körber
Vídeň
Körbrův Company
12
article
Uvažujte, co by se bylo stalo, kdyby vášně
prostá vytrvalost Körbrova byla se dodělala
úspěchu, t. j. kdybychom lati neb hrozbam
jeho byli se dali pohnouti k upuštění od ob-
strukee a parlament byl se stal za Körbr
trvale dělným!? Výhled to pro nás věru
désivý:
na straně německé jásot k nevy-
psání —
Körber by byl slavil triumfy, my
bývali bychom se sami deklasifikovali na p le-
meno skutečně podružné, na jehož
hřbetu možno i na dále bez trestu třebas dřiví
štipat
a ke všemu tomu doma u nás bývala b
nadešla — spousta; nezdar a zahanbujíeí
pokoření bývaly by se staly studnicí no-
vých vážnivých rozbrojů a kdyby
pak vítězný Körber v daném okamžiku sně-
movnu byl rozpustil, bylo by u nás došlo
k volbám ve znamení boje všech proti všem
vzniklé z toho roztříštění, ba a tom i so ván
šiků našich bylo by politickou
sílu národa na léta podlomilol
Vůči těmio perspektivám seznáte, draz
přátelé, že dobře radili ti, kdož v okamžicíeh
kolisání hlásali: vydržet, nejvy šší ná
zákonl
Nuž, my vydrželi a týž Körber, jenž prů
během r. 1905 chystal se nad celým státem
převzíti úřad kuratora, leží dnes před bra
nou parlamentu jakožto — politická mrtvola.
Nuž, na místo Körbra vstupuje baro
Gautsch. Jak se vůči němu postavíme?
Körber
Gautsch
13
article
Chci mluvit jasně a otevřeně. Doznávám,
že naprosto nevím, co positivního skrývá se
říze Gautsehově, jehož příští, zdá se, že již od
delší doby bylo připravováno. Známo, že osobou
svoji bar. Gautsch není žádným programem.
nýbrž toliko věrným vykonavatelem vůle panov-
níkovy. Je-li odstranění dra. Körbra, jak zajisté
nesporno, negativním úspěchem naší vytr-
valosti, bylo by nieméně předčasné spatřovati
v povolání bar. Gautsche nějaký úspěch posi-
tivní. Vše závisí od toho, je li bar. Gautsch
účinkem buď již nastalého neb zvolna vznikají-
eího obratu ve smýšloní kruhů rozhodujících,
aneb je-li jen plodem — rozpaků, z nichž
východiště hledáno býti má novým tan cem
mezi vejci. Která z obou alternativ odpo-
vídá skutečnosti, nedovedu sic povědít, však
závěr ze stavu tohoto pro nás plynoucí jest
prostý a jednoduchý. K dvěma okolnostem
dlužno tu především přihlédnouti. Předně k to-
mu, že pádem dra. Körbra naše sehopno s
ke konání pohybů a posunů takti
ckých značně stoupla. Dr. Körber by
balvanem, tarasícím nám cestu v před, balva
nem, k jehož odstranění páka vytrvalé obstrukce
jevila se být jediným a nejúčinnějším prostřed-
kem. Dnes po odstranění balvanu tohoto jsou
naše ruce volnější a volba vhodných zbran
útoěných i obranných snadnější a svobodnější
Dnes nad politiekou mrtvolou dra Körbra není
žádné příčiny, proč bychom za změněných po-
měrů po případě nezměnili i zbraň.
K tomu druží se ještě zjev jiný, přímo zá
bavný. Německé noviny tetelí se strachem, aby
chom, pro bůh, „nezmoudřeli“ a obstrukce vůči
Gautsehovi nezanechali!
Gautsehův
Gautsch
doktor
Körber
Körbr
14
article
Rozhodnutí o dalším našem postupu nená-
leží však jednotlivcům, nýbrž klubu. Že se př
tom na pohodlí a tužby Němců zřetel bráti ne-
bude, leží zajisté na jevu. Z logiky poměrů plyne
ostatně naše postavení samo sebou. Ani nám
ve snách nenapadne, dělati už předem nad pří-
padnou další obstrukci křiž. Dokud ve sně-
movně dle jednacího řádu obstrukce jest přípust-
neu, zůstane i pro nás nadále zbraní, dle po-
potřeby vhodně uživanou. Ukáže-li se, že
Gnutsch jest pouze novým Vydáním Körbra, že
i za něho německá zvůlo platí dál, pak k témuž
eíli týchž užito bude prostředků. Naproti tomu
stane-li se zjevným, že Gautsch jest plodem sku-
tečného obratu, směřujíciho k vyba-
vení státu a ústavnosti z jedno-
stranného povelu německého, pak
nemáme příčiny, snahy dotyčné mařiti. Tedy
jedním slovem: po pětiletém úsilí jest Körber
palitickou mrtvolou; vůči jeho nástupci Gaut-
sehovi: k noze zbraň, však v suchu
prachl
O těchto věcech, myslím, že nebude mezi
námi celkem rozporu. Leč vlastní těžisko oka-
mžiku spočívá v odpovědi k otázce: co dál?
v případě, nebude-li nutno vůči Gautschovi užiti
zbraně obstrukční. Tak zvaná „positivní poli
tika“, o níž často se mluví, tvoři záhadu, v při
čině jejíž obsahu kolují dosud namnoze před-
stavy nejrůznější. Netajme si, konečný cíl jes
nám všem znám, však o cestách k jeho dosažen
nepanuje ani jasnost, tím méně sjednocení
Němec
Gautsch
Körber
15
article
Všichni víme, že cílem naším jest politická
svéprávnost, zjednaná takovou úpravou
peměrů veřejnoprávních, prostředkem které ná-
rod český v otecké domovině své by přestal být
podruhem a stal se po boku rovnoprávných kra-
janů německých vlastním samostatným hospo-
dářem. Víme dál, že cil ten za dnešních poměrů
prostým opakováním státoprávní kampaně let še-
desátých a sedmdesátých dosažen býti nemůže-
Aniž bychom se nároků z historických skuteč
nesti plynoucích vzdávali, víme též, že jediná
technická možnost dosažení onoho cíle pro do
zírnou dobu v tom spočívá, když se podaří
otázku českou rozluštiti. Více méně všichni sho-
dujeme se v názoru, že praktická politika naše
nemůže mít v daných poměrech jiný účel, než
cestou opravdu lidové, pokrokové práče, sbí-
ráním sil, hospodářským i kulturním mohutně-
ním národa, konati úsilovné přípravy, abychom
se k naznačenému cíli aspoň postupně blížili,
16
article
Však vytčení přesné linie, po které
v naznačených směrech nutno postupovati, jes
nikoli sic nemožným, však jistě velice nesnad-
ným. A to z té příčiny, poněvadž boj svůj ne-
vedeme na osamoceném ostrově, nýbrž na širo-
kém otevřeném zápasišti. Řešení české otázky.
tudy praktická naše politika musí stálý míti
zřetel k souvislostem, jež plynou z politického
prostředí, v němž zápas svůj vedeme. Obdoba
hodinového stroje, v němž jedno každé kolečko
zasahuje zuby svými do celého mechanismu,
platí i v politice. I my musíme si toho býti vě-
domi, že nalezáme se v situaci plavce, který
na vzedmutých vlnách, drže kormidlo své lodice
bedlivý musí níti zřetel, aby ani nebyl zachvá-
cen vírem, aniž uvázl na písčité mělčině, aniž
narazil na skalisko, z hlubin se nořící.
Určitěji řečeno: ta tam jest doba, v níž
jsme k vlastní škodě jako v létech 60. a 70. ko-
nali politiku s výhradným zřetelem k sobě sa-
mým, vše ostatní kolem sebe z očí pouštějíce.
Dnes nutno vedle úsilovné práce domácí opěta
opět upírat těž zrak ke všem těm
stále se měnícím zdrojům politi-
ckých sil, v jejichž síéře, ať chceme či ne-
chceme, nepopíratelně se nalezáme.
A není žádným výronem slabosti, do-
známe-li si, že takýmito silorodými zřídly jsou
dnes pro nás nejen Vídeň, nýbrž i Berlín
a Pešt.
Vídeň
Berlín
17
article
Vůči Vidni jest postup náš dán sám
sebou. Žádný servilism, žádné lokajské černo-
žlutáctví, žádná zimomřivost. Leč na druhe
straně rovněž žádné jalové furiantství. Zato
ale snaha, k tomu směřující, abychom uvědo-
mili sobě a všem, jimž na ozdravění Rakouska
a jeho budoucnosti záleží, čím že v Rakousku
jsme a v jakých směrech nutno, ve prospěchu
společném zájmy naše se zájmy Ra-
kouska uvésti v soulad. Čítáme v Před-
litavsku čtvrtinu obyvatelstva a se Slováky jest
nás v říši víc než Němců v Předlitavsku a víc
než Maďarů vůbec. Již tento etnický momen
svědčí o přirozené nutnosti onoho historického
trojspřeží, v kterém bylo by nám lze, přiměřený
podíl namoci a panství v tomto soustát
nejen vydobýti, nýbrž i udržoti. Toť onen zorný
úhel, pod kterým náš postup vůči Vídni nutno
upraviti.
Druhým pro nás nutným zřetelem jest nove
dobý rozmach Němectva, představovaného me
tropoli berlínskou. Jako od tisiciletí
tak i dnes vytvářují se poměry naše pod vliven
sil, vlnících se v skladbě národního tělesa něme
ckého. V nynějším historickém období běž
Němeům o te, aby v zemích rakouských ohro-
ženou svoji výhradnou nadvládu udr
želi. Němectvo v říši snahy ty vydatně podporuje
— vždyť i císař Vilém nad pádem Körbra hořce
zalkal! — sledujíe při tom eíl, aby Rakousko.
když prozatím nie jiného, zůstalo aspoň uvniti
rozervané a politicky slabé, a bojíc se v stavu
takovém každého konfliktu s Berlínem, aby
dále krylo jakožto „spojenec“ jeho záda při sle-
dování imperialistické politiky světové. Nuž,
přední, snad jediná cesta k vybovení se z této
odvislosti berlínské spočívá v poctivém smíru
česko-německém. Ani nás, ani Němce rakouské
nelze trvale zdolati. Povždy zůstane jednou
z předních našich met spravedlivé upravení pod-
mínek pro obě strany snesitelného spolužití.
Slovák
Němec
Maďar
Vilém
Rakousko
Předlitavsko
Vídeň
Berlín
18
article
Dnes arci jsme od kýženého cíle toho ještě da-
leci. Dokud trvá rozvášnění, živené sny o možné
obnově říše Karla Velikého, není s Němci o po-
ctivém smíru žádná řeč a nám nezbývá, než
abychom zůstali tvrdi a nepodajni v obraně
i útoku. Proto pramalou mám naději v možnost
zdaru i Gautschem prý chystaných nových smi-
řovaček. Jestliže však nicméně se nevzdávám
víry, že dřív nebo později vzájemnou dohodou
aspoň jakýs dočasný modus vivendi bude do
sažen, tož čerpám tuto víru z nepopíratelné sku-
tečnosti, že i mezi Němci samotnými dostavuje
se vzhledem k illusím velkoněmeckým postupn
vystřízlivění. V soudné Evropě šíří se a houstne
přesvědčení, že bázeň před možným zabráním
zemí rakouských se strany Berlína jest pro do-
zírné doby holým přeludem. O chuť by snad
v duši německé nebylo, však mezi vůlí a silou
zeje propast, tou dobou nepřeklenutelná. Nejen
že Berlín sám, jak dobře Bismark postřehl, vy-
dal by svůj primát zabráním Vídně ve psí, též ži-
volní zájmy, jak Francie a Ruska, tak i Anglie
a Italie, nikdy by hez obrovského krveprolití ne-
připustily, aby od Baltu až k Adrii zavládla
Veliký
Němec
Adrie
Evropa
Berlín
Vídeň
Francie
Rusko
Anglie
Balt
19
article
velkoněmecká trikolora. V poslední době mohlo
se zdát, že těžké pohromy, jimiž Rusko v dál-
ném Východu bylo postihnuto, hrabivou ruku ně-
meckou poněkud uvolní. Však budou-li, jakse
podobá, události asijské kolébkou národ-
ního znovuzrození obrovského ná-
roda ruského, padne-li tam absolutism a
zjedná-li si prostředkem ústavních zřízení cit
slovanského pokrevenství též vliv
na zahraniční politiku ruskou, pak
veškery velkoněmecké spekulace na državu ra-
kouskou poblednou na dobro. Offieiální Rusko
z důvodů dynastických i politických bylo sic az
dosud věrnou záštitou državy babsburské, však
pro snahy uílačovaných slovanských národů ra-
kouských byla záštita tato hrubě bezcennou,
I v té příčině ústavní ruch na Rusi značí čer-
vánky blížící se snad doby lepší. Zmizí-li však
jednou strašák velkoněmecký na dobro, na-
budou-li Němci rakouští vědomí, že jim ne-
zbývá, než s budoucností Rakouska
účtovati, pak zajisté dostaví se i nálada ku
poctivému smíru, jejž uzavříti, povždy jsme a
budeme ochotni.
Němec
Rusko
Rus
Rakousko
20
article
Třetí politický maják, k němuž nám zraky
nutno obraceti, jest Pešť. Dnes víří v Uhrách
dravý proud, snažící se zpřetrhat dosavadní
úvazky dualismu a položiti základy k postup
nému uskutečnění snů Košuta Lajoše o zřízen
samostatně podunajské federace se živlem ma-
darským v čele.
Maďarům skýtá rakouské soustátí od desíli
letí vše, co hrdlo ráčí. Plati málo a mají nejer
v Zalitavsku plnou zvůli k násilné maďarisnci
nýbrž vládnou zároveň politicky i hospodářsky
celým mocnářstvím. Jest opravdu záhadou, c
je za okolností tak skvělých pobádá k nynějšímu
odboji. Vysvětlení nemůže býti hledáno jinde.
než buď v předtuše o možné blí-
žící se likvidaci Rakouska, ne
v přímém působení vlivů — velko-
německých. Nebylo by věru s podivením.
kdyby berlinská politika, chtějíe ovládati Vídeň,
vedle přímého i nepřímého podněcování rakou-
ských Němců zasahovala k témuž cíl
prsty svými i do Pešti. Jak v této
příčině vůči věcem uherským sluši kroky naš
politiky zařídit, netřeba blíže označovati. Nech
tedy nynější volební souboj mezi Tiszou a Appo-
nyjem dopadne jakkoli, na nás bude, a by-
chom i vývoj věcí uherských, be-
dlivě je sledujíce, pojali do kal-
kulu praktické svojí politiky.
Košut Lajoš
Maďar
Němec
Tisza
Appa
Pešť
Uhry
Zalitavsko
Rakousko
Vídeň
21
article
Již z těchto zběžných črtů plyne, že není
snadno v dnešním spletitém politiekém ovzduš
vytýčit správnou linii, kterou ve prospěch věe
české nutno slodovati. Však ještě větší těžkost
působí úkol, aby o základní této l i nii
ne-li mezi všemi, tedy aspoň v
většině všech politicky soudný ch
našinců shoda a jednota byla do-
cílena. A přece jest shody této nezbytně
potřebíl
Věřte, sleduje-li kdo v dějinách českýchtu
nekonečnou řadu svárů, rozbrojů a půtek vnitr
ních, tu chytne se za hlavu, do níž dere se
mimoděk myšlenka, zda nynější svou porobou
nejsme po výtce přec jen vinni samolni, zda
nikoli nepřízeň naší zeměpisné posice, nýbr
nedosťatek mravní síly, nedostatel
vlastenectví a sebezapření všech obětí schop-
ného, nejsou vlastní příčinou stalelé naší poli-
tické a národní bídy. Však bráním se vždy
černé této myšlence ze všech sil, neboť vzpo-
mínky na zářivé doklady mravní sily našieh
předků, pohled na zázračné naše probuzení
22
article
respekť vzbuzujíeí rozmach, jehož jsme se vlast-
ním příčiněním dodělali za krátké půl století,
to vše budí ve mne přesvědčení, že skepse
svrchu dotčená nikterak není důvodnou. Proto
jsem i vůči nynějším našim domácím pračkám
dost shovívavý a něztrácím naděje, že přes
všechno dnešní roztříštění, přes všechnu nevra-
živost a vzájemné zlehčování dříve nebo později
přece se podaří, sbychom při politické
práci k zabezpečení lepší budoue-
nosti národa opět všichni táhl
za jeden provaz a sice ve směru
jediné m.
23
article
Zápas mlado-staročeský náleží minulosti a
způsoben byl v podstatě odrazem obrovité po-
hromy, která nás stihla nezdarem šestnáctiletého
passivního odporu. Dnešní sváry vysvětluji s
poměrnou neplodnosti dosavadní práce politické
a těžkostmi, s nimiž jest nám zápasiti. Ani ve
snách mne nenapadá, horovati za mrtvou svor-
nost hřbitova, však to mějmež na zřeteli, že
dalším zbytečným atomisováním
českých šiků byehom nikomu tak
neposloužili, jako odvěkým svým
nepřátelům. Bylo-li kdy, tož dnes zvlášt
jest nutno, aby všichní věrní, uvědoměli Čechové,
byť i spory místní, zájmy hospodářské a názory
společenské sebe víe je dělily, aspoň v bitev-
ním šiku politickém stáli za jedno,
soustředěni jsouce pod praporem jasné, vzá-
jemnou dohodou na základě perných dosavadníeh
zkušeností vyhraněné myšlenky, jejíž obsshem
byl by nejen určitý eil, nýbrž i vědomí o vhod-
nosti prostředků k eíli tomu vedoucích. A kdyby
snahy tyto stokrát setkaly se s nezdarem, každý
upřímný syn vlasti i s nasazením obětí
osobních o uskutečnění jejich opět a opět
musí se přičiňovati. Nic nám nepomůže fysieká
početnost, ba nic ani intellekt, jesliže obě tyto
vlastnosti nebudou se snoubiti se silou
mravní, spočívající ve starém českém hesle:
svšichni za jednoho a jeden za
všechny!« Souhlasíte-li, staniž se každý
z vás snah těchto apoštolem, načež hlavy
vzhůru a chutě ke společné, bohdá, úepěšné
práci dalšíl
Čecho
24
article
Řeč dra. Fořla byla při jednotlivých oddí-
lech a součástech provázena živými projevy
souhlasu. Když dr. Fořt skončil, nastal v ce-
lém sále všeobecný, trvalý potlesk a pochvala.
Když projevy souhlasu utichly, měla být
zahájena rozprava. Jelikož nikdo ke slovu s
nepřihlásil, navrhl p. JUDr. Ign. Kliment ná-
sledující resoluci:
»My Čechové, shromáždění na krajském
sjezdu národní strany svobodomyslné v Ji-
číně, prohlašujeme tímto slavnostně, že o
svých národních práv neustoupíme a že oče-
káváme od našich poslanců, jimž vyslo-
vujeme plnou důvěru, že neochvějně
budou státi na splnění našich požadavků
to jak ve směru národním a o světovém, t
i hospodářském, žádajíce nikoli sliby, nýbrž
skutky vlády.«
Resoluce tato byla bez debaty jednomyslně
přijata.
Na to předseda starosta p. Kneřek vzdal
jménem celého shromáždění dík poslanci dru.
Fořtovi za vysoce poutavý a výstižný výklad
jeho a projevem nejpřátelštějšího poděkování
všem účastníkům skončil schůzi.
doktor
Fořt
JUDr
Igny
Čecho
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jubileum německého Schulvereinu.
Podle zpráv německých listů dopadne slavnost
pětadvacetileti Sehulvereinu dne 13. května nějak
neobyčejně skvěle. Správa Schulversinu sděluje,
že do 31. prosince m. r. plsemně oznámilo 212
německých obcí v Rakousku, že pořádati hodlají
samostatné slavnosti v den jubilejní. — Z toho
počtu připadá na Čechy 100 obcí, 34 na Mo-
ravu, 6 na Slezsko, 26 na Štyrsko, 19 na Dolní
Rakousy, země to největšího zájmu schulverein-
ského. Očekává se, že ještě několik set obcí,
anebo místních skupin přihlásí jubilejní slavnosti
Obzvlášť velkolepou slavnost chystají prý spojené
místní skupiny vídeňské. Potud schulvereinské
přípravy, z nichž nejzávažnější jest agitace
k sebrání mimořádného půlmillionového čest-
ného daru na nových deset schulvereinských
škol. O tom, kterak Ústřední Matice škol-
ská hodlá oslaviti svůj jubilejní rok, málo
se dosud proslýchá. Kromě vypsání důstojného
jubilejního daru v novoročním ovšem velmi vřelém
matičním manifestu, veřejnost česká netuší, ja-
kým mimořádným jubilejním skutkem označeno
býti má uplynulé čtvristoletí matiční práce.
Rakousko
Čechy
Dolní Rakousy
den jubilejní
26
article
Propagační význam několika set současných
sehulvereinských slavností jubilejních v českých
zemích nutně vyžaduje protiváhy se strany
české právě se zřetele zdůraznění významu ma-
tičního mezi lidem. Pamatujme prozatím na věe
nejdůležitější, na schulvereinský půlmillion a
nových deset schulvereinských škol. To zna-
mená zmohutnění protislovanské, protičeské
zhouby, vyžaduje zmohutnění národních sil na
odvratl
— K pohřbu mistra Felixe Jeneweina, který
pochován na břbitově svého rodného města Kutné
Hory, píše nám účastník smutečních slavnosti:
»Jest pravda, tak velkolepého a slavnostního
projevu smutku jako nad rakví nesmrtelného
českého umělce ukládanou v rodnou zem jeho,
Jenewein
Kutná Hora
27
article
Kutná Hora ještě neviděla. Bylo to především
obrovské účastenství všech kruhů vrstev, kor-
porací, osob postavených na vynikající místa
veřejná, z nichž přišli všichni do jednoho, od
nichž se to očekávati dalo, obzvlášť okázale do-
provodili c. k. professor brněnské techniky k
hrobu veškeré úřady politické i soudní, jichž
zástupcové přišli korporativně. Nejvíce dojímalo
svědcetví, jež k uctě k zesnulému vydal český lid-
který se dostavil v ohromných tisících nejen
z města, nýbrž i ze širokého dalekého okoli,
imposantnosti veleby a grandiosnosti nebylo ne-
dostatek tak jak to bývá v Čechách pravidlem,
když pochováme muže, který měl všechen nej
spravedlivější nárok na imposantní projevy lásky.
velebení a obdivu za svého života. Těch dostává
se mu, když už nevidí, neslyší a srdce jeho ne-
bije. Pak teprve se přijde s vrchovatou splátkou
dluhu, když už zesnulému, jenž za živa tohou
po lásce a uznání jenom plál, je ovšem mrtvě
lhostejno, co se asi děje kolem skříně s jeho
vezdejšími pozůstatky. Jenewein nenáležel k těm,
kdož by se nějak urputně hlásili po odměně
uznáni, bez níž každému umělci tak těžko
hotko žit, zvláště je-li přesvědčen o tom,k
Jenewein
Kutná Hora
Čechy