ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fb8f3d50-668e-11dc-a45d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 61, place 51, org 10, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. března 1900.
4 masthead
Císlo 65.
5 article
Ač předpokládám, že ministerstvo podá věc k roz- hodnutí říšské radě, — nevím to — přece se mi zdá, že není to správná ústavní cesta. Neboť nehledě ani ke všeobecné povaze § 11. ústavy, nečiní se tam kde uvádějí se všecky plnomoci říšské rady, žádné zmínky o jazykové otázce. Mně se zdá, že jazyková otázka jest vlastně ústavou již rozřešana. Neboť v ústavě jest zcela zřejmě stanovena rovnoprávnost všech národů ve školství, úřadech veřejném životě, nevidím tudíž žádné příčiny, proč by bylo ještě třeba zvláštního zákona. Ale dejme tomu, že je toho třeba, dosud všecky vlády se do- mnívaly, že vydání prováděcích předpisů ku platným ústavním zákonům je věcí vlády. Nyní najednou se od toho upouští a praví se, že to musí býti vyřízeno zákonem. V zásadě proti tomu nemám ničebo, po- něvadž by to mělo také pro sebe prospěch a poně- vadž platný a správně vydaný zákon nebyl by před- mětem sporu. Ale přece je podivno, že strana, která takovou na to váhu klade, aby tento zákon byl vy- dán nynější říšskou radou, strana tato, jak se zdá, pořád ještě se domnívá, že je v její moci, aby byl vydán takový zákon, jakého si přeje, která se do- mnívá, že je s to, aby do toho uhodila silnou rukou aby diktovala státní jazyk a pod. Všichní však víme že se věci úplně změnily a že co před lety již k ná- vrhu bar. Scharschmida se nemohlo státi zákonem, dnes ještě méně může býti uzákoněno. Liberální strana nalezá se ve velkém omylu, domnívá-li se, že říšská rada se usnese na zákoně o německé státní řeči. Tato strana podobá se inva- lidovi, který v boji pozbyl ruky, který však pozdějí stále ještě cítí svrbění v ruce, které již nemá. Toho by měla býti liberální strana pamětliva.
6 article
Zmínil jsem se již, že otázka, o které se zde jedná, není toliko otázka jazyková, nýbrž eminentně politická. Pánům je zajisté známo, jaké agitace, zvláště u nás v Čechách, ale také v jiných zemích, dějí se se strany, která, bůb ví, nemůže býti na- zvána rakouskou. (Souhlas.) Pojem nlěme c ké jednoty, velkého německého národ- ního státu a pojem našeho císlařis tvi rakouského, to jsou pojmy nesluči- telné, navzájem se vylučujlíci. Ti, kteří si přejí spojení všech Němců v jedné monarchii, za- jistě nejsou Rakušané (Souhlas), a my, jimž naše existence přímo velí, by Rakousko bylo zachováno nemůžeme s lidmitoholo simiěru se shodnouti. Mezi námi a nimi je molžný toliko boj. Strana tato však u nás stále roste. (Odporv levo.) To se nedá popříti. Strana ta terrorisuje tak jiné umírněné živly. Hlasy: Bohužel! Dr. Rieger (pokračuje): Strana ta si nepřeje by u nás v zemi došlo k míru. Strana ta chce za- chovati vřavu, by jiní nemohli dospěti k cíli, kterýž mají před očimn. To dokazuje, že otázka jazyková u nás je právě politickou a ústavní otázkou a že tu není shoda snadnou, pokud straua ta bude míti ta kový vliv. Řečník vypravuje pak rozmluvu s polským šlech- licem, který si stěžoval na neštěstí, které bylo pol- skému národu způsobeno tím, že se neposlechlo markýze Bielopolského. Na otázku řečníkovu, pro se příslušným agitacím nečelilo s větší rozhodností odpověděl zmíněný šlechtic: Jsou lidé, kteří v dešt kulí by nehnuli ani brvou, kteří se však třesou, jestliže některý ničema o nich řekne, že jsou špatní Poláci nebo špatní vlastenci. Mutato nomine dete fabula narratur. Je totěž tak. Dějiny učí, že zbabě- lost umírněných a dobře smýšlejících vždycky způ- sobila v politice největší přehmaty.
Němec Rakušan doktor Rieger Bielopolský Polák Čechy Rakousko
7 article
Druhým momentem je poměr obou národ- ností v zemi. Je pochopitelno, že naši němečto krajané pociťují jisté obavy, že by se jim mohl špatně vésti, kdyby jejich osud byl vydán na milost a nemilost české většiny ve sněmu království če- ského. Domnívají se, jako oni dříve germanisovalí u v německém zájmu centralisovali, že bychom tako my v českém zájmu centralisovali a čechisovali. Odpusťie, že se zde zmiňuji o své osobě, ale mohu zajisté říci: podal jsem důkaz svého přesvědčení tím, že jsem popularitu více než třicetiletým působe ním v politickém životě získanou bez rozpaků na- sadil, aby došlo ke shodě s našimi německýmni kra- jany. Mluvím-li tedy o této otázce, můžete mi věřiti že jsem upřímný. Vidíme na Anglii, na Uhrách jinde, jak těžko je najíti národy, kteří by vůči sobě navzájem chtěli býti spravedlivými. Je naprosto nezbytno, by byla zjednána insti- tuce, která by podávala záruku proti zneužití majo rity. V Čechách musíme se především dorozuměti, učiníme to tím spíše, čím méně se bude do našich sporů někdo jiný vměšovati. (Pochvala na pravici. Jiný postup by k ničemu nevedl, neboť usnesení uči- něná většinou českého sněmu zemského nebo majo- ritou říšské rady bez souhlasu obou národních kmenů byla by předmětem stálé opposice. Rozřešení může býti zjednáno jenom opravdo vou shodou, a že k ní dojde, nepochybuji. My, Če- chové, kteří jsme v zemi majoritou, musímev uznat — a všickni rozumní u nás to uznávají — že ne smíme své německé krajany nijak utlačovati, bychom je tím nevehnali v náruč clitelům Bismarkovým.
Bismarkův Anglie Uhry Čechy
8 article
Musíme nastoupiti rozumnou cestu. Německý živel v zemi je svým kulturním a hospodářským postave ním tak mocný, že žádný rozumný člověk nemůže pomýšleti na to, by jej chtěl uvésti v podružné po- stavení. Německý živel musí míti vždycky rovno- právné postavení, postavení, jaké má v zemi již téměř po 300 let, tak že v této věci může se odvo- lávati na historické právo, chcete-li, na stát n právo. Musíme však tyto instituce u nás upraviti dle našich potřeb. V zásadě samospráv spočívá prod nás rozřešení tohoto sporu. V této zásadě lze doufati, že si na vzájem vyhovíme a že se konečně budeme snášeti, nebo rozdělení naší země je již geograficky nesmyslem. Z osmi kusů země, kteréž německé obyvate- stvo objímá, učiniti nějakou provincii nebo státní útvar, je nesmysl. Ovšem pak je možno v jednotlivých krajích nebo okresích zavésti větší míru samosprávy, při čemž by bylo šetřeno národních zá- jmů. Nechci v této věci předstihovati konference které nyní zasedají, ani pokud se týkají volebního řádu. Ten je otázkou velmi důležitou. Od 40 roků se poměry v Čechách tak velic změnily, že města, která dříve měla 12.000 obyvatel. mají nyní 62.000, a mají toliko jednoho poslance. Již z toho důvodu je oprava volebního řádu ne- zbytna. Mimo to nesmí se zapomenouti na zastou- pení tříd, které dosud zastoupeny nejsou. Snad se řekne: žádaš opětně octroy a zrušení ústavy. V této věci musím říci: Od 50 roků nacházíme se ve stálé změně ústavní. Jedna ústava byla dána a opětně vzata, a tak byly zde tři ústavy tak že naše ústavy vypadají již jako forum romanum: jako ohromná massa zřícenin.
Čechy
9 article
Nesmíme v otázce té býti příliš skrupulosní- mi. Jedná se o to, bychom našli pro sebe a pro říši to pravé. Se všech stran se praví, že naše monarchie je zvláštní útvar a že má jiné potřeby nežli jiné země. Jak velké jsou rozdíly po stránce kulturní, materiální i historické, sociální i hospodář- ské, na př. mezi Čechami a Dalmacií nebo Buko- vinou! Právem Jeho Veličenstvo již v říjnovém diplo mu řekl, že jenom instituce, které vyhovují histori- ckému a právnímu vědomí i různosti zemí, jsou s to, by zjednaly trvalý stav a aby zaručily svor nost národů. V tomto směru bude sn ad nezbytno vrátiti se k diplomu říjno- vémunikoli puret simple, nýbrž vzhle- dem k jeho autonomistickému rázu. Rozřešení otázky jazykové samé neumožní ještě mír v zemí. Bude se musit přikročítí ku změně ústavy, kteráž je takév zájmu německého lidu unás. Nynější ústava byla zjednána způsobem, který při nejlepšt vůli nemůže býti nazván správným, ani příliš liberál- ním výkladem ústavy samé. Do 4. května 1873 bylo hlasování provedeno, jímž zemským sněmům bylo odňato právo vysílati poslance do říšské rady. Toto právo trvá však dosu v zemském zřízení. Dle českého zřízení máme práve obesílati říšskou radu a nikdo se dosud ještě ně- odvážil navrhnonti změnu tohoto paragrafu, po- něvadž by to neprošlo. Je známo, že Schmerling když navrhl svoji únorovou ústavu, především n to pomýšlel, aby Němcům zajistil majoritu. Sněmům bylo odňato právo voliti do říšské rady za neplí
Schmerling Němec Čechy Dalmacie Buka
10 article
tomnosti všech zástupců českého lidu z Čech a Mo- ravy proti protestu a za nepřítomnosti poslanců z Haliče, Tyrol, Horních Rakous a Slovinců. Po- něvadž bylo třeba dvoutřetinové většiny, pomohli si páni tím, že prohlásili, že čeští poslanci jsou zba- veni mandátův a že tudíž prostě neexistují. Tak bylo odňato 120 proti dvěma hlasům volební právo do říšské rady. Mohla by se nahoditi otázka, zdal by nebylo dříve povinností bezpráví tohoto vý- znamu napraviti. Je přece parlamentní zásadou, že se hlasování může odvolati, stane-li se to větší ma- joritou, než bylo učiněno usnesení. Dnes by to ne- působilo žádných obtíží, najíti více než 120 hlasů pro tuto změnu. Po padesát let již snažíme se zjednali ústavu a dosud se nám to nepodařilo, po- něvadž se nevzal zřetel na poměry a poněvadž Řa- kousko stonalo fixní ideou německé hegemonie.
Čechy Halič Tyroly Horní Rakousy
11 article
S polěšením mohu konstatovati, že dnes také na druhé straně této sněmovny nebylo pokládáno z možné, udržeti tuto hegemonii. Kulturní a hospo- dářský vývoj národů rakouských, zvláště vývoj ná- roda českého je historicky známou událostí. Když jsem kdysi o tom mluvil s hr. Taaffem a poukáza jsem na to, jaký pokrok náš národ za padesát let učinil, takže nemůže již býti pokládán za quantit negligeable, dodal jsem: »A toho všeho dosáhli jsme bez podpory vlády!« načež mně hr. Taaffe jak měl vaobyčeji, odpověděl: »Dokonce i proti vládě.« Od myšlenky, že německá hegemonie a německý státní jazyk pro Rakousko je nezbytnou potřebou, musí se jednou pro vždy upustíti. Pozorujeme v Uhrách, jak se tam podobný názor vůči jiným ná- rodům může vykořisťovati. Při našem kulturním po- kroku, při významu národů, o něž se jedná, je te však naprosto nemožno. Ústava musí býti zjednána způsobem nestranným, s ohledem na kulturní, so- ciální a politický stav, dle právního vědemí národův a dle nynějších rozdílů. Jen tehda bude ústava zá- rukou svobody a jen tahda bude trvalou. To dejž bůh. (Hlučná pochvalá a potlesk na pira vici.)
Taaff Rakousko Uhry
12 article
Hrabě Kottalinsky libuje si v hospodářském programu vlády, jenž svědčí o její moudrosti a zna- losti potřeb. Chválí projektované železniční stavby a uznává význam průmyslu a jeho rozhodující po- stavení ve státě. Připoušti, že vynasnažení horníkův o zlepšení jejích poměrů zákonnou cestou sluší po- suzovati příznivě, avšak musí se míti také ohled na oprávněné nároky obyvatelstva zejmena však prů- myslu. Přimlouvá se za vydatné podporování země. dělství, jehož zadluženost za poslední desetiletí velic stoupla. Očekává nápravu od nových obchodních smluv, avšak žádá též ochranu před cizozemskou, zvláště zámořskou soutěží. Nalehá na opravu plodi- nové bursy, zrušení lhůtního obchodu a ochranu dobytka před nákazami zanášenými z ciziny. Žádá,. by se odvolalo nařízení o svobodném dovozu do- bytka z Uher. Vytkl hlavní požadavky rakouských agrařův doufá, že vláda uspořádá záhy politické poměrya bude moci přistoupiti k provedení svého blahodár- ného programu národohospodářského. Předseda chce proto, že čas pokročil, schůzi pře- rušit a večer v ní pokračovati. (Odpor.) Pro vyskylšt se však odpor, dá o věci hlasovati. Předsedův návrh na přerušení schůze propadl
Kottalinsky Uhry
13 article
(Veselost.) Dvorní rada prof. dr. Albert: Ujímám-li se po tolika řečnících slova, mám pro to osobní důvod Jsem Čech rodem a professorem německé vy- soké školy, jsem spisovatelem českým německým a ve svém úřadě neměl jsem nikdy nejmenší myšlenky, německé zůjmy poškoditi. Cely můj život plynul dvěma proudy, jimiž oběma jsem byl dotčen. Poněvadž již zde vane historický vzduch chci učiniti několik poznámek se stanoviska kultur- ního a dějinného. Roku 973 při zařízení pražského biskopslví byo ustanoven biskupem německý mnich, který rozumě česky a byl lidem uvítán německy. Řečník pouka- zuje dále k instituci zemských desk, které v Čechách byly napodobeny dle německých knih městských. První zápisy do nich děly se latinsky, později la- tinsky a česky a teprve za válek husitských pouze česky.
profesor doktor Albert Čo Čechy
14 article
Palacký sepsal dějiny české jen do r. 1526 nečerpal proto jako politický vůdce své podněty z doby, ve které Čechy náležely již k habsburské monarchii, tak že porozumění aktuálním otázkám poměrům nebylo jím úplně rozšířeno. Tomuto ne- dostatku snažili se noví dějepisci odpomocí. Nynějš ministr Rezek ve svých dějinách Čech napsal : Cel dějiny Čech oď r. 1526 dají se shrnouti v následující oddíly: před bitvou bělohorskou byl stát po stránc politické oligarchickým, po stránce jazykové českým, po náboženství protestantským. Po bitvě na Bíle hoře stal se stát katolickým, monarchistickým a utra- kvislickým, ka více německým. Od Joséfa. I. rozvíje se čistě absolutistický stál pomalu ve stát ústavní převážně německý, ve stát utrakvistické rovnopráv nosti a ve stát katolický. ziasbisle Poslední fáze, která se odehrává v tomto věku. je fáze ústavního života. Na dnešní poměry mělo vliv následující: státoprávní program českého lidu kaceřovaný v době ústavy, nachází se v rozhod ném úpadku. Od deklarace přišlo se k fundamentál- ním článkům, odtud opět k obeslání říšské rady v této dvakráte k utvoření majority, v níž byla vět šina poslanců českých.
Palacká Čo Čechy Bíl hoře
15 article
Zároveň počal čílý národní život a zatím, co státoprávní program upadal, rozvíjela se tím více ná- rodní síla. Když r. 1861 Čechové vstoupili na sněm český, byl brzy potom podán návrh na provedení rovnoprávnosti na pražské universítě. Tento návrh tehdy v zemském sněmu vzbudil poněkud podivení,že mezi těmi, kteří hlasovali proti onomu návrhu, byl také mužové, jichž náklonnost k českému lidu byla známa a kteří měli značnou účast na státoprávních snahách českého lidu. Dnes se musí těmto mužům dáti za pravdu. Kdyby se bylo tehdy pouze z národ- ních příčin trvalo na zřízení české university, bylo by se učinilo něco, co by se musilo nazvati přímo ranou pro český lid. Neboť tehdy nebylo sil, které by byly umožnily obsazení stolic na universitě. Tim byl by býval poškozen nejen rozvoj jednotlivých od- borů vědeckých, nýbrž také výprava jednotlivých fa- kult byla by ze opozdila. A z toho bylo by se po- ukazovalo na inferioritu českého národa. Po 20 le- tech jednalo se opětně o tomto předmětu. Vídeňská vláda mohla nyní přimlouvati se za zřízení - česk university a po památné debatě v této sněmovně vyslovili se četní mužové téže strany, která r. 1861 hlasovala proti universitě, pro universitu. V nej- bližší době bude zajisté dokonce po- třebí druhé české university
Čecho český univerzita le
16 article
Řečník poukazuje pak na význam a úspěch če ské akademie pro vědy, slovesnost a umění a na rozvoj umění českého lidu v poslední době. Český lid ve svém kulturním životě převzal právě podněty vycházející od evropských národů, především od ně- meckého národa a s úspěchem a s nejlepší vůlí je zpracoval. Ale také politická moc Čecho značně se posílila. Před nedávnou dobou byl návrh Čechů na změnu volebního řádu chladně odmitnut a dnes činí se ve svatodušním programu německém nejochotnější koncese českému vnitřnímu úřadnímu jazyku.
Čecho uměný český lid evropský národ
17 article
Přes to, že státoprávní program upadá, rozvinul se síla českého lidu a také na straně německé přes morální neúspěchy celé ústavní éry vzrostla síla národní vůle německého lidu. To je okolnost, která má psychologicky takový význam, že se může doufat že dojde k vyrovnání. Oba protivníci nemohou se udolati a musí přijíti okamžik, kdy se počnou na vzájem vážiti. Nelze popírati, že německý lid stál jaksi pod patronancí vlády v době ústavní. Této vý čitky, kterou jiní národové tehda činili německému lidu, že je dítětem protekce, může se nyní německý lid zříci a také tento moment zajisté zjedná pří znivou náladu pro vyrovnání. Vyučovací správa musí chovati ke všem národům stejnou přízeň. Taková vyučovací politika však za nynějšího stavu je naprosto nemožnou. Proto musí býti se všech stran vládě vysloveno přání, by se po- dařilo smiřovací akci přivésti k nějakému výsledku Jistý německý poslanec zde řekl, že Němci nechtějí germanisovati, nýbrž civilisovati. Má-li politika ně- meckého lidu dnes skutečně cil, hlásati nebo kázati německého ducha, musíme s ní souhlasiti. Němei zachovají svůj úkol, býti učiteli ostatních národů. Němci nepotřebují uslanovení k ochraně svého ná- rodního života. Nie není zbytečnějšílo, než význam německého lidu chuu vtěsnati do paragrafů. (Sou- hlas.)
Němec
18 article
Přirozené síly jsou tak velkolepé, že se od jieh formulování může upustiti. Německý národ provede pak skutečně velké tradice: bude učitelem a bud působiti ve smyslu apoštola, který praví: »Litera za- bíjí, ale duch oživuje«. (Pochvala.) Hr. B. Schönboru konstatuje mírnost a věc- nost předešlých řečí. Odmítá důminku, že dřívějš dvě vlády postupovaly po vůli jistých stran. Úřad níci byli dosazováni dle týchž zásad, jež ministr president dnes vytkl. Ve vládním prohlášení je ne- jedna věc, jež došla pochvaly jeho i jeho strany Byl by povděčen splnění vládního programu. Panská sněmovna je ráda, že vláda podá nejdříve jí některé předlohy. Jeho strana byla mile dojata nejen prohlá- šením, ale i skutky vlády. Vláda, svolávajíc dorozumívací konference, měla asi nejlepší úmysly. Je svrchovaný čas, aby se do- cílilo smíru ve prospěchu Čech a státu. Doufá, že tentokráte rozřeší se velka čásť sporných otázek Dlouholeté národní zápasy způsobily smutné poměry. ale v bojích těch jeví se stejná statečnost a cena obou národností. Nyní nenastává otázka : Co musín postoupiti protivníkovi? Ale: co musím postoupiti Pojednává o úloze panské sněmovny v zákono- dárství a o poměrech ve sněmovně poslanecké. Vyslovuje se proti všeliké obstrukci, leda by měla před sebou většinu jako byla ve francouzském konventu. Nejvíce politování hodna je obstrukce která ochromuje veškerou sněmovní činnost, nebo sahán k násilí.
Hradec Čechy panská sněmovna
19 article
„Nepochybuje o dobré vůli vlády a tronfá, že dostojí svým slibům. Podmínkou toho bude náprava politických poměrů. Třeba opatření proti jistému pře- rušování ať pochází z které koli strany. Prohlašuje, že on a jeho přátelé jsou ochotní spolupůsobiti při uskutečňování vládního programu, pokud to dle jejich přesvědčení bude možná. Zejmena jsou povděčhi, že vláda bude přispívati k nápravě zemských financí. Ku konci byl řečník vládě radou, aby zachová- valá učení křesťanské. (Pochvala a potlesk.) Bar. Czedik diví se, že vždy jen jedna strane žádá zákonné upravení jazykových poměrů. Plalná ústava nasvědčuje, že národnostní a jazykové otázky mají se pořádati zákonem. Čl. XIX. zák. ze dne 26. pros 1867 stanoví, že otůzka narodnosti/ a ja- zvka je částí všeobecných práv státních občanů. Ná- rodnostní a jazykové otázky řešívaly se od staro. dávna jen zákonem. Dokládá to příklady z dějina úvádí také reskript ze dne 8. dubna 1848 jako zá- konné nařízení. Pochází z absolutistické dobya také nejvyšší soud uznal jej za nařízení zákonné. Potom nelze pochopiti, na jském základě byla vy- dána jazyková nařízení. Jejich zrušení bylo prý ob- novením zákonnosti a český národ nemá proč po- važovati se za uražena. Uznává také, že je třeba smíření mezi oběma národy v Čechách. Němci ne- trvají prý při atátní řeči, ale prostředkovací řeč je nezbylnou. Češi mají prý proč chovati se k Němcům ochotně a tito mají prý právo žádati, abý němčina byla ustanovena za prostřodkovací řeč provcelou říši.
Němec Čech Čechy
20 article
Radikálové měli by se odkázati do svých mez na obou stranách. Shoda uskuteční se, nahlednou-li na obou stranách chyby, které se staly. Růd by, aby pokus o dorozumění nebyl rušen a vláda po případě nemeškala podati potřebné předlohy a tak převzala jaksi rozhodčí úřad. Převezme-li jej, může se bezpečiti na podporu všech, jimž záleží na blabu a velmocenském postavení říše. Baron Lenrayer polemisovál s drem Riegrem a opřel se jeho vývodům o žádoúcí změně nynějšt ústavy. Tato je prý ochranou a štítem všech ná- rodností. Nynější vláda měla by upustit od etapní polítiky, její hlavní úlohou je návrat k úlohám státním národní požadavky mohou se splňovat jen pokudt dovoluje síla a jednota státu. Nynější vládan — dle řečníkova náhledu — má srovnati národní nároky se státními požadavky. (Hlučná pochvala.) Kn. Auersperg prohlašuje, že Riegrova řeč potvrdila obavy, že jedná se o bytí nebo nebyt říšské rady. Jazyková ctázka je dru. Riegrovi poli- tickou, nám — praví řečník — hmotnou, čistě tech nickou. Otázka, o niž se jedná, nebude nikdy roz- řešena, bude-li se jí politicky zneužívati. Zastává se německých radikálů; Němci nepotřebují Riegrov poučování. O loyálnosti jeho samotného není po- chyby, a ví prý, že takovými, jako on, jsou milliony Rakušanů. (Hlučná pochvala. Konec schůze v 5.30 hod. odpol.; příšt schůze oznámí se písemně.
Baron Lenrayer Riegr Auersperg Riegrův Němec Rakušan
22 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. března. (Konec rakou- ského parlaméntu?) Zatím, co v orgá- nech politických stran vede se ješté spor o toy trvá-li pravice říšské rady, či se už rozpadla i rozpadla-li se, jaké seskupení stran vstoupí na její místo, zabývají se jiné listy otázkou, kdy uhasne poslední plamének nynějšího rakouského parlamentu a co nastoupí. na jeho místo. Zpra- vodaj petrohradského »Kraje«, vidí v nynějším jednání říšské rady Apouhou agonii umírající ústavní organisace, která dávno uže strávila veškeru svou životní sílu a zvolna odumírá Marny jsou všechny naděje, že by z tohoto parlamentu mohl rakouským národům vzejiti ještě nějaký zisk. »Státník — píše » Kraj«. — jenž by měl odvahu tento dohořívající parlament rozehnat a provésti státní převrat, došel by vděčného a sympatického ohlasu v srdcích millionů lidí. Jsme zvédavi, jak dlouho potrvá ještě trpělivost koruny a vlády. Pokrytectví, jímž Němci stihají českou obstrukci, jest v pravdě odporno. Nechválíme ze zásady žádné obstrukce, ale lidé, kteří se dopustili největších zločinů na parlamentě a nabyli výsady jako patentovaní rdousitelé ústavy, nemají práva souditi jiné hledati mrvu v oku Čechů. Konečně už cele
Němec Čecho Praha
23 article
Rakousko touží po osvobození z pout revoluce ne a anarehismu parlamentního.« K této pohřební písni rakouského parla- mentu sluší dodati, že ve Vídni se přikládá zvláštní význam včerejšímu slyšení hr. Golu- chowského a dra. Körbra u panovníka. Soudí se, že oba ministři předložili panovníku daleko- sáhlé návrhy, jež už předpokládují zmar smiřo- vacích konferenei a o nichž bylo také už jednáno s vládou uherskou. Má prý se však za to, že provedení oněch návrhů bude poodloženo až do té doby, kdy říšská rada odhlasuje zákon o rekrutech a zvolí novou delegaci. Také průběh příštích zemských sněmů a delegaci má býti rozhodujícím pro provedení oněch dalekosáhlých návrhů. Jsou prý ve Vídni lidé ještě tak naivní, že očekávají od českých a velkostatkářských členů panské sněmovny jakési nové smírné pro- jevy, rozumí se ve prospěch ubohých, utlačo- vaných Němců, a tyto projevy mají zdržet v pádu meč, vznášející se nad dohořivajícím rakouským parlamentem.
Gola Němec Rakousko Vídeň panská sněmovna
24 title
Politické zprávy zahraničně.
25 article V Praze, 6. března
V Praze, 6. března Italské loďstvo v přístavu fran- couzském, Italské loďstvo oplatí loňskou návštěv francouzského loďstva v Cagliari při velké pře hlídce loďstva francouzského, jež se konat bude za příčinou francouzské výstavy v někte rém z přístavů francouzských. nyje K řeči Deschanelově. Projev předsedy poslanecké sněmovny fran couzské směřoval — iak čtěnář již z telegr
Praha Cagliari poslanecký sněmovna
26 article
fického obsahu řeči jeho seznal — jasně k tomu, aby Francie nevyhledávala konfliktu Anglií vzhledem na přiští případné uskutečněn myšlenky odvety. Tento projev nebudí ale val- ného ohlasu ve veřejném mínění francouzském, jež proti Anglii jest přirozeně velice rozezleno, neboť Fašoda i co následovalo byly pro Francii citelným rovněž pokořením, byť ne tak krvavým jako Sedan. »Temps« a »Débats« spokojuj se všeobecnými frásemi o věci té, vyhýbajíce se zmínce o Deschanelově narážce na Německo. Nacionalistický tisk ale, jemuž byl Deschane dosud velmi sympatickým, s tím jeho projevem posledním spokojen není. Ozývá se dokonc hlas podivu, že někteří státníci francouzšt, kteří sice na počátcích kariéry své stotožňovali se z pravidla s nacionalistickými proudy, jež pak byly podkladem jich populárnosti, když octli se na místech zodpovědnějších, vyhýbali se všeliké politice činu ve smyslu theorií jimi dříve kázaných, tím, že jednalo-li se akci proti Anglii, omlouvali se ohledy na příšt konflikt s Německem, aby však jindy zase, níěli-li podporováti akci proti Německu, omlu- vili se tím, že třeba upustiti od ní se zřetelem na možnost konfliktu anglo-francouzského,I Millevoyova nacionalistická »Patrie« píše, že pan Deschanel marně se namahá u tlumiti protian glické hnutl. Celá Francie — dokládá list ten — stojí dnes proti Anglii. — Ovšem, když i pan Deschanel stoí na stanovisku v řeči jeho vytknutém, není divu. že pokusy hr. Muravěva v Paříži na, počátku války anglo-burské nedoznaly úspěchu.
Deschanelův Deschane Millevoyův Deschanel Francie Anglie Sedan Německo Paříž Patria
27 article
Stávky horníků a nedostatek uhl V král. českém. Výjevy před skladištěm uhlí na čom si ol Smíchově. 1 Radlická třída naproti restauraci smíchovskéh pivovaru od několika dnů poskytuje zcela mimořádné vzezření. Několik set chudých, žen tísní se tam po několik hodin a s trpělivostí, která mnohdy až v zuřivosť přechází, vyčkávají, až se jim dostane do koše troška uhlí. Nevídané a dosud neslýchané na staly poměry v nejehudších vrstvách obyvatelstva následkem nedostatku paliva. Výjevy, které se na Smíchově odehrávají nyní každodenně, těžko vy- IIčiti. Jest to opravdový boj a zápas o ždibec uhií jehož nedostatek způsobuje v domácnostech chudých rodin dalekosáhlé trapné následky. Už vzezření Schwarzenbergovy třídy nasvědčuje příchozímu, že nastaly tam mimořádné poměry. P každých desíli krocích stojí policist. Těm uloženo bdíti nad povozy, uhlí do Prahy odvážejícími. Bez tohoto zostřeného dozoru vůz by byl dojista vy prázdněn dříve, než by přijel na most Palackého.
Schwarzenbergův Palacký Smíchov Praha 1 Radlická
28 article
Ale přece dozor nezabrání pouličnímu lupičství uhlí k němuž svedena jest chudina neskonalou nouzí topívo. Zástup mladíků s koši a pytly pobíhá ne- nstále po hlavní třídě a běda tomu kočímu, který není dostatečně ostražitý. S hbitostí veverky vy švihne se několik nuzně oděných chudáků se strany i ze zadu na vůz a bleskurychle naplňují pytle A s lupem zmizí „dříve, než je ozbrojená moc zpo- zerovala.n es Situace před uhelným skladištěm buštěbradské dráhy jest ještě vážnější. Tam v těsném sevření ve špinavém, až po kotníky sabajícím blátě stojí ně- kolik set chudých žen s koši neb pytli na zádech. Hšlučný rozhovor jejich rozléhá se daleko široko Nouze o uhlí jest předmětom rozmluvy jejich. Mnobá čekala tam už od rána. Nemohla oběd uvařita těšila se, že alespoň večeři bude moci připraviíti. A dnes a zejtra bude stejná tlačenice; kdo seji obává, nemů naději, že uhlí dostane. Vrata, kterými se vslupuje do skladiště, byla pevně uzavřena k jejich ochraně stála tam jízdní policejní hlídka několik pěších policistů. Ale celá tato obrana byla velmi slabá, jakmile se vrata otevřela. Dělo se tal vždy za čtvrt hodiny, aby čásť čekajících dostalase na prostranství. A v tom okamžiku nastal před vraiy opravdový zápas o život. Ze zadu byli tlačení ku předu a ti v přeďu chtěli být všichni na prostranství Šťastnými byli, kdo se tam dostali. Ale jaké měli nebožáci vzezření! Ženy měly rozdrásané obličeje. oči vypoujené, odév rozedraný, koše zpřelámané.
Mnobý
29 article
Mnohým i obuv s nohou v nesmírné tlačenici byla stažena. Jednomu chuďasovi ďokonce podpatek ho- linkové boty byl odtržen. l Deset ramenatých mužů drželo vrata, aby ne- byla velikým přívalem povalena. Jakmile as padesá chuďasů po velikém zápasu dostalo se na prostranstv skladiště, dán byl povel k uzavření vrat. Tlak na ně byl však tak mocný, že svalnatí mužové nemohli je zavřít. Hubování a láteření, prosení a žadonění vy znívalo z té spousty hlasů. Jlzdní policisté přijeli. ale ženy z okupovaného místa ani se nehnuly. Spíše by se koňmi daly pošlapatí. Kdo se na prostranství dostal, neměll ještě vy- hráno. Musil podniknouti novou zkoušku u domku v němž se vydávaly poukázky na 25 kg. hnědého uhlí. Vagon stál opodál a náklad uhlí očihledě se menšil. Už bylo ve vagonu jen několik metr. cento a zástup před vraty jakoby se nelenčil. A takový obraz boje a zápasu opakoval se vždy, kdykolis vrata pootevřela. Druhými vraty byli propouštěni chuďasové s troškou uhlI. Jak dlouho jim vystačí? Dnes s výjevy v Radlické třídě budou opakovali, zejtra na novo, pozejtři opět. A situace bude čím dále tím horší, nestanerli se záhy opatření. Smíchovský sta rosta pan Elhenický osobně intervenoval u ředitelstv dráhy, které však uhlí neopatřilo V Radlické třídě je v noci stav obléžení poli cejního. Vyslovena obava, že by mohl do rána zmi zeti veliký dřevěný plot. Takovéto zápasy odehrávají se nejen na Smt chově, ale i v Nuslích a i v obecních prodejnách ubli Podpora soudním sluhům. Na přímluve presidenta zemského soudu v Praze p. dra. Pally dostalo se všem sluhům čtvrté kategorie příspěvku po 10 zl. za příčinou zdražení uhlí.
Elhenická Palla Nusle Praha kg
30 article Z pánve kladenské.
Z pánve kladenské. Z Kladna, 6. března. (C.-B.) Stávkuje 76.7 dělnictva ranní šichty mZpánve severočeské Z Mostu, 6. března. (C.B.) Včera byly vypra veny 304 vagoný uhlí. Z Ghomutova, 6. března. (C.-B.) Včera v praveny 154 vsgony uhlí. Z Teplic, 6. března. (C.-B.) Včera vytěženo s vagonů uhlí. Z Duchcova, 6. března. (C-B.) Včera byl z 39 dolů zdejšího okresu vypravano 425 vagon uhlí. Ze 107 větších dolů hnědo uhelné pánve ústecko chomutovské pracovalo se včera částečně v 83. Černá anketa. Z Vídně, 6. března. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) t om2 Vídně, 6. března. (C.-B.) Dnesí pokra čovalo se vanketě o zkrácení praco vn 1a0
Kladno Most Teplice Duchcov Vídeň
31 article
inlá e-
32 article
dobyv hornictví. Předseda posl. dr. Bärnreither háji se proti důmince, že neprávem vyloučil vořj- nost z jednání odboru. Dne 1. t. mi byl uvnešeno, že mohou docházeti do schůzí odbor členové výboru a navrhovatelé. Bezpodstatna je též novinová domněnka, že jest již usnešen osmihodinná práce. Dobrozdání pozvaných čle- nův ankety bude podkladem postavení sociálně politického výboru a jeho návrhů, jež předlož sněmovně.
doktor Bärnreither
33 article
Znalec řed. Tillinger opravoval zprán »Neue Fr. Presse« o trvání střídy, načež pokra- čovalo se ve výslechu znaleů Na řadě byl zástupce hr. Ondřeje Poto ckého, řed. Siegler. Anketa trvala od 10 hod. dopoledned 10 hodin večer s krátkou přestávkou. Ve slechnuti byli experti: horní ředitel S i e g ler ze západní Haliče, z kladenského revíru havi Vlček a Kolomazník, z mosteckého revínu ředitelé Bickl a Südmann, horní inženýn Gröger a horníci Bruch, Pánek König, ze štýrské uhelné pánve ředite Zaklbruekner, dělníci Mlasko a Resch. Příšti expertisa ustanovena je na čtvrte 8. března o 10. hod. dopol Sabkomitét sociálně-politického výboru sejde se zejtra o 10. hod. dopol.
Neue Ondřej poto Kolomazník Gröger Bruch Pánek König Mlasko Resch Sabkomitét Halič Bickl SF
34 article Denní zprávy.
Denní zprávy. mi — Coje státní řeč? Zdá se, jako by odpůrcům našim nebylo vhod, že ve smiřova- cích konferencích sotva již se bude pokrače- vati. Aneb pociťují výhodu taktiky, svaliti ne- zdar konferencí na bedra česká a žalovati n českou neochotu, kterouž byla jejich »smířli- vost« odměněna. Je pravda: Němci o to usi- lují, aby také němčině stalo se po právu, však bude-li se jednati o právech všech ostatních jazyků, nemá býti o jazyku německém ani řeči? Tak tážou se pokrytecky. Preč a le sta v němčinu naproti ostatním ja zy- kům, proč nestaví ji vedle nich? Prohlásí-li se za zásadu: rovné právo všech jazyků, není teprve zapotřebí mluvit o každém zvlášť. Určiti, jek třeba si počínati při jednotli- vých výkonech úřadních, verámci, této zásady bude hračkou, Ale v tom to vězí, že Němei nemohou a nemohou se zříi fixní myšlenky,ž jejich jazyk má v Rakousku míti jisté před- nosti a výsady a že jej nelze ve stejnou řadu postaviti s ostatními. — Dále dokazují, že prj dr. Pacák zcela zbytečně vrhl Němeům ve tvář ultimatum k vůli tomu, že jejich řečnící reklamo- vali pro němčinu vlastnost jazyka dorozumívacího. Dr. Pacák a vůbec čeští poslanci měli prý vy- čkati, až zvědí, jak si Němci dorozumívací ře představují a jaký jí dáti chtěji obsah. Chytráci.
Němec doktor Pacák Rakousko
35 article
Jako by nám již to nebyli dávno pověděli, jak bychom to dávno už nevěděli. Co žádají pro němčinu? To, co bylo obsahem punktací. Něm- čina v celých Čechách na místě prvním a vedle ni čeština na místě druhém, a jen v krajích ryze českých. Co chtěli? Aby Němec ve své řeči nalezl práva všude, a sice v kraji něme- ckém, na základě práva, že je tam řečí úřadní,v kraji českém na základě práva, že tam řeč zprostředkovací nebo dorozumi- vací, nebo řečí státní. Kdežto Čech b byl nucen spokojiti se jen s oním právem kraji svém. Však i kdyby toho nebylo, nám káže opatrnost, smutná zkušenost a ohled k mi- nulosti své, střežiti každou píď práva svého jako oko v hlavě a brániti se každé i té nejnepatr- nější nerovnosti ze všech sil, neboť víme, jak z hořčičného zrnka křivdy vyrostlo mnohdy jedovaté bejlí velikosti stromu, jež vůkol všechno hubilo a ničilo, Opřeli bychom se a do posledního dechu opírati se budeme tomu, aby němčina po zákonu stala se jazykem tak zvaných in stancí centralných a vídeňského parlamentu a sice právě proto, že je v tom nerovnos a naše ponížení. Dovozovati nutnost toho tak zvanou jednotností a spolehlivostí správya přesné, rychlé a spolehlivé judikatury, je šalba. My ostatně jednotné správy nechceme, my nechceme jednotného státu vůbec a proto již z této př- činy na nás tento afgument nemůže působili.
Němec Čo Německo Čechy
36 article
Celá ta jednotnost je prázdné heslo, je to škra- boška, kterou přikrývá si ohyzdně šklebivou tvá svou germanisace. Proto musí být v Ra- kousku všechno jednotné, a by t bylo německé. Poněvadž líná Vídeň, která bez pomoci národů neněmeckých byla by pro- vinciálním hnízdem, jako je Linoc, nechce učiti se jazykům národů těch, proto má býti všechn v této říši jednotné — tody německé. Admini- strace státní musí býti upravena dle poměrů dle těch, již mají býti spravováni a ne naopak, ne tak, aby k vůli pohodlným byrokratickým povalovačům byli ve svých právech uráženi cel národové. Jaký to ostatně švindl, dovolávati s při tom státu a jeho interesu 1 Je nepopíra tolné faklum, že všude tam, kde jich nen neb je jich málo, Němci na prohlášení svého jazyka za řeč státní nestojí. V Ha lič i, Bu kovině, jižním Tyrolsku, Terstu,
Vídeň admin jižní Tyrolsko Terst
37 article
Přímoří a Dalmacii na německé staatssprache netrvají. A tyto země jsou přece také součástí státu a v nich m stát dojista také jakýsi interes. Může býti tedy jaké pochybnosti o tom, že ne o stát o jeho zájmy, nýbrž opanovačnosi německou tu jde? A prolo dobře učini poslanec dr. Pacák, prohlásiv, že Němci sam zatarasili dvéře ku konferenční síni tím, že pr klamovali státní němčinu za nezbytnou podmink ku smíření. Dokud neprohlásí, že požadavki toho se vzdali, dotud marné všechnose smlo vání. a — Zemská přirážka na kořalku. se šířilo dosud jen jako pověst, máš státi se np skutkem: Vláda prý rozeslala zemským výboráa jednotlivých zemí dotaz, zda-li by se nedopon čovalo zavésti ku zlepšení financí zemských p rážku z kořalky. Tím mají se choré finan zemské vyléčiti, to má být arkanum, o náml učinit chef kabinetu dr. Körber zmínkul ve ne programové řeči. Vyslovili jsme oi této » pomoto svůj názor již jednou. Zemské finance je v takovém stavu, že odmitnouti nemohou krejearu, nemá-li to dojíti ku finaněnímu banl- rotu zemskému. Jsou ovšem hlasové, kteří n to mají, že by nebyla to škoda, naopak, žet jediný východ z neblahé situace, nápravy k beztoho jinak se nedocílí, než když uvedeno bude nynější hospodářství ad absurdum. So hlasili bychom, kdybychom nevěděli, že ve Vkai. kdyby mohli, zardousili by nejraději i ten skronný zbytek samosprávy, jenž nám ze samostatnéhoč ského státu zbyl. Domnívá-li se ale vláda, ú že již učiněno všechno, tím že povinnostem svjm dostála, když milostivě přípustí, aby země n kolik set tisíc zlatých sehnaly do své pokladny z kořalky, potom na velkém je omylu. Zemsie finance nezachrání vůbec přirážka, tím méně pak přirážka k dani na poživatinu, kteréž aby se zpotřebovalo co nejméně, všemi s
doktor Pacák Němec Körber Dalmacie