ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb8a3440-668e-11dc-a5d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 27, person 94, org 8
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 7. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 65.
4 article
Fa ranní a odpol. lise předp lácí se v Praze v ažminlstral na něse int lets . . . . 6. K —h s dvojí donáškoe a něsln tmt la: 7K k ve tlislkíe na něse . . . . . 2 K 80k Poštout ně an ! . k s drají sásilkes anta: : ko
Praha
5 article Dnešní čislu pre Prahu je o 10 stranách.
Dnešní čislu pre Prahu je o 10 stranách. Jak dopadne volba prvního místopředsedy ve sněmovně poslanců? Mimořádnou pozornost vzbuzuje v kru zích parlamentních a politických doplnění presidia sněmovny poslanců, jež nalezáse na denním pořádku dnešní schůze její. Vynuceným odstoupením statečného zá- stupce Slovinců dra. Ferjančiče z hodnosti prvního místopředsedy za ministerstva Cla- rova zmizel z předsednictví spolu jediný repre- sentant v něm rakouského Slovanstva,a místo toto má se dnes na novo obsaditi. Od let rozhárané poměry parlamentní nejenom že se neurovnaly, ale rozklad jejich, možno li, ještě pokročil od minulého října. Pokus porad na konferenci německo- české, učiněný nynějším ministerstvem, ne- dávnými řečmi německých poslanců dra. Pergelta a Prada, jimiž vztýčen byl Gesslerův klobouk němčiny jakožto státního jazyka, byl nadobro ubit a mluvčím českým dru. Strán- skému a dru. Pacákovi nezbylo leč konsta- tovati, že Němci vystrojil i svým ne- omaleným požadavkem myšlenice mi- nisterstva Körbrova sikutie čný čnbotroz sldnv s pohřeb Jest vůbec nepochopitelno, jak Němci. kteří si diktovali, že konference smířovací musí zůstati obmezeny pouze na Čechya Moravu, mohli na konferencích o německém státním jazyku učiniti i jen zmínku. Poža- davek státní němčiny týká se přece veške- rých neněmeckých národů, ani Po- lákův ani Vlachů nevyjímaje — ale pán Němci s takovýmto požadavkem vytasili se nieméně na konferenci, kde nemohli se ozvati ani Poláci, ani Jihoslované, ani Rumuní, ani Vlachové! Toto faktum samo o sobě jest dů- kazem, že Němci nešli do konference, aby pracovali o slušný, spravedlivý smír v ze- mích českých, ale aby do nich na samém počátku zarazili rozštěpný klín. Tuto roz- kladnou činnost dokončili pp. Pergelt a Prade vzpomenutými řečmi svými na radě říšské.
Gesslerův Pacák Němec Körbrův Vlach Polák Jihoslovan Rumunět Praha Morava Prado
6 article
Nemůže býti ani jinak, než že proto mezi zástupci českými a německými nastalo ještě větší odcizení a stejně urazeni bylii zástupci veškerých neněmeckých národů. vidoucích, jak Němcům jsou i státní základní zákony a veškera ústavnost Hekubou a jak vše obětují své panovačnosti. Tot jeden důležitý moment, s nímž jest jři dnešní volbě prvého místopředsedy po- čllati. Jsou však i jiné, neméně významné. Předsednictví sněmovny jest všude v ůstavních státech jaksi miniaturním obra- tem sněmovny samé. Lze-li to říci o před- sednictví rady říšské? Sněmovna tato nemá tou dobou vůbec nijaké ústrojné většiny. Do nedávna se za ni pokládala fakticky pra- vice, ale jest veřejným tajemstvím již z doby ministerstva hr. Badena, že vlády vídeňské houževnatě překážely tomu, aby za oprav- dovou většinu byla uznána, zmařeno i n for- mální přijetí její adresy a usilováno opětně a opětně, aby se vytvořila většina jiná. Po- slední takovýto krok halil se i v nezdařené konferenci německo-české. Vedle toho příkrým odnětím kusu práva českému jazyku zrušením jazykových naří- zení vnucen byl zástupcům českým na novo tuhý zápas obranný a protože v důsledcíeh jeho Čechové jsou nuceni provozovati nej rozhodnější odpor proti povolení rekrutův. ony strany bývalé pravice, jež jsou vždy pr tak zvané státní nezbytnosti, zaujaly posta- vení proti nám.
Němec Hekuba Čecho
7 article
Takto tedy v okamžiku volby prvního místopředsedy rozháranost parlamentu do h n stoupila nebývalé příkrosti. V daných poměrech parlamentnícl vlastně by se mělo přikročiti k obnově ce lého praesidia sněmovního, protože jeho ny- nější tvářnost je zbytkem po poměrech jiných. nyní již minulých. Prozatím se mluví ovšem jen o případné změně v hodnosti druhého místopředsedy (dle telegrafické zprávy prý již odstoupil s odstoupení to jest ve spojení s řešením otázky, kdo se stane prvním místopředsedou Na místo toto kandidují Němci, jak zámo, Prada, ale volba tato jest pro neně- necké národy v tomto okamžiku méně sne sitelná, než kdykoli dříve. Po okázalém pro hlášení pro státní němčinu, jež se stalo v de battě o programu nynějšího ministerstva, znamenala by volba jeho — u znání jeh stanoviska, nejen pro nás Slovany na prosto nepřijatelného. Mimo to by však obsazením místa prv ního místopředsedy Němcem z levice, když již místo předsednické zaujímá Němec kon- servativní, vložena byla v presidiu sněmovny do rukou německých převaha, poměry ve sně movně a v obyvatelstvu naprosto nepří- pustná. Menšina obyvatelstva by dle toho měla obě první hodnosti sněmovní, a ohromná většina obyvatelstva říše — měla by se spokojiti se skromným místem dru- hého místopředsedy 1? To pochop, kdo můžeš, my toho nedo- vedeme. Nejde však jen o to. V souvislosti s příčinami, jež způsobily odstoupení dra Ferjančiče, jevila by se volba Pradova ja- kožto další pokoření Slovinců, jehož i zá- stupcové klubů ostatních, zvlaště pak klub poslanců českých, za žádnou cenu nemohou dopustiti. Na tom nic nemění, že Slovinci sam se zříkají kandidatury na místo ono.
Němec Slovan Ferjančič Pradov Slovinec Prado prezídium sněmovna
8 article
Vše to jsou okolnosti, kteréž v tomto okamžiku naprosto vylučují možnost, aby místo prvního místopředsedy obsazeno bylo ať Pradem, ať kterýmkoliv jiným Němcem z levicejzomiuges dol mnobal Strany neněmecké mohou za nynějšího stavu věcí připustiti pouze obsazení místa druhého místopředsedy Němcem z levice, ale sdrůžení německé, jak známo, nemíní se místem tímto spokojiti. Máme za to, že za daných okolností od- stoupení dra. Ferjančiče, Němci vynucené, způ- sobilo krisi v předsednictví sně movny vůbec a že události při dnešní volbě prvního místopředsedy krisi tuto vy- nesou na povrch. I když odstoupí druhý místopředseda, nic se tím nezíská, proto že dva Němci na prvých dvou předsednických místech znamenají zatlačení veške- rých neněmeckých skupin ve sně- movně v nebývalou bezvýznam- nost. Žádný z velkých klubů neněmeckých nemůže do kombinace této vstoupiti; rovněž nemůže pracovati k tomu, aby kluby tyto zůstaly v presidiu zcela nezastoupeny a tak prašť nebo uhoď, jeví se býti dnešní volba kvadraturou kruhu, neposkytujíc nijaké mož- nosti slušného, bal i jen snesitelného rozřešení. Svědči pak situace tato o postupujícím rozkladu parlamentu, a dnešek výsledkem svým asi rozmnoží jej novými jitřivými účinky. Zasluhuje proto dnešní volba vším právem zvýšené pozornosti všech, kdož stopují udá- losti polifické.
Němec Prado
9 article Říšská rada.
Říšská rada. obiv nsr Panská sněmovna. Z Vídně, 6. března. (Telefonická zpráva » Národních Listů «. ) Sněmovna panská měla dnes mimořádnou schůzi, jaké náležejí tam k největším vzácnostem: schůzi dlouhou, šestihodinnou, po- litiekou, věnovanou výhr dně rozpravě o vládním programu. Když president kn. Windischgrätz po 3. hodině navrhl přestávku a pokračování v noci, zamítnut jeho podnět všemi hlasy proti 3. Již celá scenerie nasvědčovala událostem neobyčejným. Senátoři veškerých stran dostavili se počtem nejhojnějším. Lože byly plny. V mi- nisterské seděl vedle choti hrab. Sehönborn cisařův pobočník hr. Paar. Ze členů nově jmenovaných účastno bylo pět: Bili ski, Šebor, Byland!-Rheidt, Menger a dr. Plener ml. Bývalý ministr fi- nancí v kabinetě hr. Badena a ny- nější guvernér rakousko-uherské banky skládal slib německy. Proč. nevíme. Mohl-li hr. Dzieduszyeki první slovo mezi pairy pronésti polsky, Biliňski také. Bý- valý president obchodní komory pražské sli- boval česky. V panské sněmovně čte se pří- sežní formule také pro Čechy a pro Poláky jen německy. Tato nepřístojno st měla býti již dávno uklizena. Po- malu, ale přece roste česká obec v domě. Tak pomalu, jak pomalu a poskrovnu poskytují se Čechům práva v rabouském státě. Ale již je jich tu houfec: Albert Hlávka, Randa, Mattuš, Rieger, Tomek, Wohanka, Šebor. Předseda nejvyšší společně účtárny dr. Arnošt Plener — mladý Plener, jak mu ří- kají — docela sešedivěl, co opustil parlament. Po 6 letech skoro zase do něho vkročil. Usedl vedle kn. Fürstenberga na krajní levici. V par- lamentě rakouském je to, tušíme, první případ. že otec a syn jsou spolu v téže sněmovně. V Uhrách bylo takových případů již několik: v rodinách Tiszově, Andrassově, Zychově a j.
Windischgrätz Šebor Byland Rheidt Menger doktor Plener Baden Polák Čecho Hlávek Randa Mattuš Rieger Tomek Wohanka Fürstenberg Andrassův Zychův Vídeň Čechy Uhry
10 article
Debata nabyla velkých rozměrů. A vš ak jen málo řečí shalo přes úroven normální. Dlužno hned konstatovat, že pra- vice kvalitou mnoho vynikala nad obě strany druhé. Její všichni čtyři mluvči vykládali na- zpaměť, nemajíce před sebou ni lístku papíru. Naproti tomu mluvčí levice a strany střední ve- směs četli. To jen mimochodem. Mnohem důležitějším a pozoruhodnějším, alo také mnohem povážlivějším jest momen jiný. Lovice i strana střední položily dnes po- žadavek státní němčiny a to s urputnost v pravdě podezřelou. Není a nemůže býti ná- hodou, že tento vyzývavý požadavek vyslovuj současně levice sněmovny poslanecké a sně movny panské. Ale nechať neoddávají se žádnému klamu. Pověděl jim to s celou určitostí také dr. Rieger: nedosáhnou ničeho, leč krajního rozhořčení národů neněmeckých a přiostřen národních protiv. Kn. Karel A uersperg hr. Meran, kteří se propůjčili k ministrantské roli pp. Pergeltovi, Pradovi, Wolfov a soudruhům, zapomněli, že je nejhrubším porušením nejprimitivnějšího práva mezinárodního, v době, kdy jednání o příměří již počalo, činiti nové, brutální, druhého kompaci- scenta urážející a ponižující pod- mínky. Třikráte, opakujeme, třikráte vůdce Schmer lingovy skupiny reklamoval »německý v še- obecný prostředkovací jazy k«. Teprve až ten bude zajištěn, bude prý možno povoliti národům neněmeckým volnost vývoje. Bez toho prý bylo pochybeno v tom, že se tempo jejich vývoje nestěsnalo v čas do určitých mezí. Neněmečtí národové nechať zanechají prý nacionální marnivosti a státní němčinu dobro- volně uznají. Dědie jmena Auerspergova, které náleží v českém národu k nejproklatějším, je podoben žandarmu, který spoutav nevinného člověka na
doktor Rieger Karel Wolfov Auerspergův Merano
11 article
rukou i na nohou, mu praví: stak a teď se volně pohybuj.« Český národ není ochoten si dáti kýmkoli uložit okovy státní němčiny. Každý pokusa k tomu čelící vzbudil by v něm odpor, jakého Rakousko nebylo ještě svědkem. u Mladý Auersperg měl též odvahu, vy- čítati posledním vládám, že při jmenování úřadníků měly ohled jen k národnosti uchazečů. Býlo to zastřené podezřiváni, že se naddržovalo Čechům. Dákladně jej odbyl hr. Schönborn. President správního soudu mu řekl, že musil přirozeně býti brán zřétel také k jazykové kvali- fikaci pelentů a že úřadník musí býti mocen jazyků zemských. oa Hr. Meran byl důsťojným pandantem kn. Auersperga. Též on je na stanovisku plně rovnoprávnosti národů ve smyslu čl. 19. ústavy, ale — se státní němčinou. Strana, jejímž jmenem prohlásil, že a rmád n němčina musí dostati pro život civilní doplněk v německé »staatssprache«, zove se — střední !l Velmi podstatně a příznivě lišil se od obou kn. Max Egon Fürstenberg. Mladý ten kavalir mluvě o českoněmecké konferenci, vy- hnul se obezřele slovům, která by se nemile dotkla Čechů. Naopak, počínal si šetrněa ne smířlivě. Rozumí dohodnutí národů v Čechách ni koliv jako upokojení jedné části, nýbrž jako setkání se v půl cestě. u a Ze všech projevů levice — hr. Kotfuliňsk mluvil pouze o věcech hospodářských — tento působil na pravici nejsympatičtěji, poněvadž po strádal všelikých ostnů a všeliké vypína vosti. Ochotní pochlebníci povýšili kn. Auers perga na státníka. To není však státník, kdo v době rozechvěné rozmnožuje znepokojenía stupňuje hněvy. Pravý státnik upokojujea konejší.
Auersperg Čecho Max Egon Fürstenberg Rakousko Hradec Merano Čechy
12 article
J. E. pan dr. Slanislay Madeyski stal se opatrným. Ani nezavadil o žádnou aktuáln věc. Hovor jeho byl theoretickou přednáškou spočívající na zastaralém názoru, že stát a soubor jeho národů jsou bytosti dvě zcela zvláštní. Na této falešné a nemoderní praemisse vy- stavěl potom své stejně falešné dedukce. S úctou, jaká sluší veteránu neschýlenému věkem a dlouhými bojí, vyslechnut dr. Fr. Lad- Rieger. Po deseti letech ujal se opět slova ve vídeňském parlamentu. Jeho hlas nepozbyl povnosti a jeho přednes dřivější svěžesti. S dynastického stanoviska reklamoval pro český národ naprostou rovnoprávnost na zá- kladě dorozumění s Němci, samosprávu a ná vrat k říjnovému diplomu, byť i nikoli do po slední litery. Českou otázku postavil na vysoký piedestal otázky celostátní a nesmlčel, že ně- mecké strany se nalezají pod tlakem krajních radikálů. Svob. p. Lemayr a kn. Auersperg s ním polemisovali. Onen mínil, že prý je ústava širokou dost, aby v jejich mezích všecky národy pokračovaly. To pan Lemayr dokázal sám nejspíše tím, že dokud on byl v minister- stvu vyučování, odborné školství české, jehož rovnost s německým je — dle něho — také ústavou zaručena, sotva živořilo. A kdyby strana, k níž náleží, mohla. ochromila by vývoj neněmeckých národů ve- škerými prostředky státní moci ještě nyní, tak jako po desítiletí činila. Kn. Auersperg holedbal se, že jeho rakouské vlastenectví je lepší a srdečnější než-li vlastenectví dra. Riegra, který minil, že ra- kouská dynastie potřebuje českého národa, ten pak navzájem jí, a dodal, že za ním, kníž.
doktor Slanislay Madeyski Hovor Rieger Němec Lemayr Auersperg Riegr Francie . Lada
13 article
Auerspergem, stojí milliony ! Hlistorickým stalo se slovo, které bylo vrženo ve tvář velko- statkáři, mluvícímu za lid: »Za vámi, pane, stojí jenom vaši komornici.« Za kn. Auers- pergem nestojí ani ti. Také bar. Czedik vypravil se proti dru. Riegrovi. Též on dělal propagandu dorozumívací řeči německé. domlouvaje nám naivně, to že není státní něm- čina. Nás etiketa neobloudí, že je v láhvi jed. Na české vůdce vznesl appell, aby zakročili proti českým radikálům. Až vyskytne se nějaký český radikál, který bude hlásati, že Němci jsou méně cennými, že pro Němce v Čechách a na Moravě nesmí býti dosazen žádný školni dozorce, že z krajů českých musí býli vylou- čeno každé německé slovo, a že čeština v ze- mích koruny české musí býti výhradním jazy- kem státním — pak, ale jenom pak bude appel p. bar. Czedika včasným. Professor Albert, slovutný učenec, vý tečný interpret české poesie ja zý kem něme- ckým, debutoval dnes i jako politik způsobem, se kterým nemůžeme býti zcela srozuměni.
Auersperg Riegr Němec Albert Čechy Morava
14 article
Vylíčil, jak zmohutněl český národ osvětově. politieky i nacionálně, jakkoli státoprávně ne- pokročil a jak dnes je roveň národu německ- mu. Z toho dovozoval, že zbývá jedině na vzájem se respaktovati. Sluší dodati, že český národ se povznesl silou vlastní, bez pomoci videňských vlád, ba proti ním, bez pomoci a sympatie Němců, b proti ním a že jejich disposice k naším snahám se nezměnily. V téže sněmovně, ve které mluvil dnes znamenitý chirurg vídeňské univer sity, dr. Unger a soudruzi vášnivě bojovali proti universitě české. V téže sněmovně byla stejně vášnivá debata proti rovnému právu jazyka če- ského při vrchním soudě pražském. V téže sněmovně byla vášnivá debala proti rovnému právu jazyka českého ve vnitřním úřadování. Prof. Albert dívá se na skutečnost opti- misticky, domnívá-li se, že Němci zanechali již nevraživosti k nám a že nemají protekce vlády. Právě události posledních let učí opaku. Jeho tvrzení, že státní právo české upadá. je nejasným a neurčitým. Minil-li prof. Albert
Němec doktor Unger profesor Albert
15 article
že uskutečňování českých požadavků státopráv- ních nepostupuje, nelze mu odporovati. Avšak mínil-li prof. Albert, že státoprávní vědomí v českém národě, že stáloprávní přesvědčení a chtění v národě českém potuchlo proto, že se vykonala cesta od deklarace k fundamentálkám, od nich ke vstupu do říšské rady a tam do majority, pak je dr. Albert na omylu. Státo- právmí vědomí je v českém národě stejně silné, jako bylo v letech šedesátých a sedmdesátých, ba podle pravdy možno říci, že je sil- nější nežli bylo, protože vniklo hlouběji do vědomi veškerého ná- roda. nn Největšího úspěchu vnějšího dosáhl hrabě Bedř. Schönborn. Jeť on nejlepším ora- torem mezi lordy. Má myšlénky a má vzácný dar vtipu. Vždy umi něco pověděti. Jak za- jímavě na příklad postavil se proti obslrukei vůbec a jak při tom činil viditelný rozdíl mez odporem Čechů proti berní reformě a mezi soustavnou a násilnou revoltou stran ně- meckých. pene
profesor Albert doktor Bedř Čecho
16 article
Narážeje na scény sociálních demokratů proti bar. Giovanellovi a německých nacionálů proti hr. Gloisbachovi ne- rozpakoval se však řečník žádati přiostření jednacího řádu proti výtržníkům ve sně- movně! — Mistopředseda panské sněmovny nemohl ovšem pomičeti o národních bojích a národním smíru. Ze zápasů česko-německých zdá se mu povšimautí hodným důležité faktum: že v nich oba národové osvědčili stejnou cennosť a stejnou zdatnost. Avšak hr. Bedř. Schönborn opominul z tohoto historického fakta provésti a vysloviti důsleděk jedině logieký a jedině spravedlivý. Po čtvrté v době 13 dní se pronesl ministr- president dr. Körber o stanovisku vlády. T spočívá — díe dnešní variace — v tom,ž vyzvala strany, českou a německou, by měly v jazykových věcech — odvahu. Nuže, oné odvahy v jazykových věcech, kterou pan dr. Körber hledá u poslanců a kterou prý u nich doufá najíti, jsme u něho sama dosud neviděli
Mistopředseda Schönborn doktor Körber panská sněmovna
17 article
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi o 12.30 hod. spol. u přítomnosti všech ministrů. Nově jmenovaní členové: ryt. Biliňski, hr. BylandiRheldt, dvor. rada prof. K. Menger šl. Arn. Plener a Fr. Šebor složili slib. Mezi došlými spisy je dotaz hr. Tarnow ského a spol. se stížností na prohledání kat ského kláštera Felicianek, v němž pátralo s po pohřešované židovce Aratenově, dále petice města Vídně proti zvýšení poplatků převodních, petice dolno- rakouského průmyslového a rakouskéno vývozníh spolku, aby se nepokračovalo v úpravě pracovní doby v hornictví, dokud zákonodárný sbor nevyslechne náhledy odborníků, petice za stavbu dunajsko-oder- ského průplavu a brněnská petice za podporování projektu dunajsko-moravsko oderského průplavu s od- bočkou do Brna. Předseda navrhuje ve shodě s navrhovatelem šl. Lemayrem, aby 1. čtení jeho návrhu dalo se na denní pořádek příští schůze a dnes dle minu- lého sněmovního usnešení rokovalo se o vládním prohlášení. Navrh byl přijat a jednání o vládním prohlášení bylo hned zahájeno. K slovu přihlásili se: kn. Auersperg, br. Meran ryl. Madeyski, kn. Fürstenberg, baron Fr. L Rieger hr. Koltullnsky, dvorní rada prof. Albert a hr. Bedř Schönborn.
Windischgrätz Biliňski K Menger Plener Šebor Felicianek Auersperg Fürstenberg L Rieger profesor Albert Francie Vídeň Brno Merano oderský průplav Bedř Schönborn
18 article
Hr. Auersperg (strana ústavověrná) pokouší se nejprvé vylíčiti, jakým způsobem bylo přijato pro- hlášení vládní v řadách strany ústavověrné ve sně- movně panské. Pokud se tkne hospodářské části pro- hlášení vládního, víláme s nadšením uskutečnění loho, co vláda slibuje, obzvláště pozorujeme-li, jak sousední národové vysílají své, doma pečlivě vypě- stěné odborníky do ciziny, aby své síly ve vzdá- lených světa dílech měřili. Řečník poukazuje na vý- znam nového spojení s Terstem a zřízení terstského přístavu jako na základní podmínku pro zdárnou politiku obchodní a dopravní. Podobný význam by mělo zřízení vodních cest. Těžce pociťovanému zlu odpomohlo by se též za- opatřením úřadnictva soukromého pro připad úmrtí aneb neschopnosti k povolání, jímž by se učinila přítrž sociálním poměrům opravdu špatným. Veliký rozsah hospodářské části vládního pro- gramu prý právě dokazuje, co bylo zanedbáno v letech minulých a jest třeba upraviti. Řečník mluví o pro- hlášení, jež učinil ministr zemské obrany v posla- necké sněmovně při poradě o předloze stran kontin- gentu nováčků a praví, že z tohoto prohlášení mini- sterského zřejmě bylo viděti, že dosud trvá ona vílězná armáda, jež ve dnech štěstí byla nezdolnou. a v dobách neštěstí jedno zachovala neporušeným a bez poskyrny: štít své cti ! (Hlučná pochvala.) Ač řečník vděčně uznává dobrou vůli vlády. přece prý vznikají v něm obavy, vzpomene-li těžkých úkolů, jež nastávají vládě při provedení jejího pro- gramu. Jedná se především o to, zda vláda shledá práce schopným stroj, jehož k provedení tohoto pro- gramu nutně jest zapotřebí, a tu bude především nutno, nalézli způsob, jakým by se přítrž učinila sporům národnoslním.
Auersperg Hradec Terst
19 article
B zprostřední podnět k těmto sporům zavdal způsob jednání vlády, jež proti duchu, byť i ne proti doslovnému znění článku konstituce vydala nařízení ve věci, o níž nelze okamžitů jednati zá- konodárně. Boj, který tím rozpředla strana menšiny a jenž veden byl v parlamentu nebezpečnými, sebevražed- nými prostředky, jež rozhodně nelze schvalovati byl prý veden zajisté proto, aby k platnosti přive- dena byla zásada, že má v důležitých záležitostech rozhodovati zákon a nikoli nařízení. Nynější boje prý směřují opět k tomu, aby zákony byly nahra- ženy nařízeními. Řečník stěžuje si do smutných zjevů, jež tyto boje měly za následek. Příčina ne- udržitelnosti těchto poměrů vězí hlouběji: v histo- rickém vývoji národů rakouských, v neuznávání a nevšímání si národnostuích pomérů, ve špatném, ted skoro již 25 let trvajícím zacházení s národy, jež spočívá na neznalostí poměrů. Rakousko prý jest za mnohé díky zavázáno německé hegemonil, ale poměry se změnily. Slovanské národy ve vývoji po- kročily, utvářily se společensky zcela jinak, než jak tomu bylo před 30 lety. Stát, v němž zastoupeny různé národy, nesmí svévolně jednotlivé národy utlačovati. Stáť takový má se radovati z vývoje jednotlivých národů. Řečník stěžuje si do politických poklesků minulosti. Bylo by bývalo nutno stanoviti mez společnou dorozumivacími prostředky společnými. Na místo toho byla mez tato mnohonásobně překročena, jindy ale opět bylo této meze přesně dodržováno. Tak lze viděli, že zle na- kládáno s národnostmi právě ve státě, jenž odkázán
Rakousko
20 article
V drobném prodejlt raaní číslo o zobě .. odpole diní . . . ns 2h Ve flialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 8b Inseráty platí se hotevě papřeě. Předplseení a insarty přijimá »dminl- strace v Mavianské ulici č. 3.. Tamonacházají se t91 rečakee. tiskárna aszpedics , Názodliních Lástáe Dukopisy se novracsji.
Mavianský ulice Názodline Lástá Dukopisa
21 article
jest na vývoj národností. Vinu toho nese ale nejen vláda, ale i strany politické. Jednostranný program národnostní by nutně vedl ku zničení všech politi- ckých stran. Výsledek dnešní politiky národnostní jest, že politické strany klesají pod tíhou obětí, jež se od nich žádají. Tak prý to nemůže déle zůstati: Ke společnému jednotnému prostředku dorozumívacímu mezi jednotlivými národy musí dojíti. Rozřešení otázky jazykové je dnes první státní nezbytností. Řečník s obavou se táže, je-li říšská rada vůbec s to, aby zákoni jazykový vůbec ještě zkoncovala. Před očividnými událostmi nelze uzavírati očí. Rakousko má býti baštou mnohojazyčných národů spojených po staletí. To státi se může jedině společným pro- středkem dorozumívacím. Dokud břemeno sociální, politické a národnostní, jež na národech spočívá se neodstraní, nápravy nadíti se nelze. Hr. Meran shledává podnětem nynější debaty přání, by strany mohly vysloviti své názory. Uvádí vládní opatření, o nichž by se mělo také pojednati. Je povděčen hospodářskému programu vlády a její snaze o moderní vedení správy. Akce za ukončením stávky měla se podniknout jen s bezpečnou nadějí na zdar. Pracovní doba a minimální mzda mohou se upraviti až po stávce. Dělníci ochotní pracovati měli by se chrániti. Politické poměry zlepší se úpravou otázky jazy- kové. Dorozumívací konference je vhodným pro- středkem k tomuto cíli. Rád by, aby němčina usta- novila se zákonem za prostředkovací řeč ve státě.
Rakousko Hradec Merano
22 article
Střední sirana má na zřeteli jen prý státní zájmy a jednotnou správu; ostatně je pro rovnoprávnost všech národností. Rozhořčený národní boj vede k obstrukci, radikalismu a otřásání státní auto- rilou Střední strana schvaluje zásady, vylčené v vládním programu a bude je též účinně podporovati. (Hlučná pochvala.) Posl. Madeyski vyličuje své osobní náhledy o politické situaci. Poukazuje na sousední, v nitru svém silné státy, jak řeší problemy nového věkua na tříletou nedělnost parlamentu rakouského. Nynější vláda má před sebou rozpočet, schválení uherského vyrovnání a řešení národnostní otázky. Pojednává o nesnázích státní politiky rakouské, vyplývajících z historicky odůvodněné různosti jednotlivých ná- rodů. K jejich překonání je třeba zvláštního systemu rakouského ducha. Proto třeba prý, aby politické strany sřekly se ze svých v zásadě odůvodněných nároků tolika, kolika třeba, by se vyhovělo sprave- dlivým polřebám všech inleressovaných kruhův a tak společným stálním zájmům. Nesluší vyhýbati se řešení politických otázek, nebo se tím stát ochromuje a nemůže držeti s jiným stejný krok v oboru hospodářském. V obecenstvu odchovává se strannictví, jež otupuje smysl pro vše- obecnost. Nejlepší podněty setkávají se s odporem. To by mohlo věsti k převratu stálního pořádku. Troulá, že nynější vláda najde pravou cestu a dojde. účinné podpory nejširších vrstev. Panská sněmovna ať pozvedne svého hlasu a varuje před škodnými bludy politického života, jaké se vyskytly za posled- ních let. Je toho třeba také proto, aby za všeobecné neperadnosti poukázalo se na vědomí povinnosti, na něž stát může se vždy bezpečiti k vůli zachování zdravého ústavního života.
Posl Madeyski
23 article
Kn. Fürstenberg poukazoval na dvojdílnosl vládního programu. Je povděčen svolání dorozumí- vací konference, neboťjen ústně lze docíliti nějakého výsledku. Protivy nejsou tak velké a možná, že ča- sem dospěje se ke shodě. O zemském volebním řádu a jazykové otázce u samosprávných úřadů docílila se již nějakého výsledku. Troufá proto, že konference budou míti positirný výsledek, jejž také lid schválí. Růd by, aby se zachovalo postavení Němců ve vlasti proto, že prý je to státní nezbylností. Stane-li se parlamentarismus nemožným, budou následovati nekonečné zápletky a proto každý vlaste- nec má varovati před takou budoucností. Jedná se o celý veřejný život. Jinak nabudou také Uhry převahy. Také obchodní smlouvy nejsou možny bez par- lamenta. Poukázav na hojnost práce, již vláda předložila, vyzývá shromážděné, by přispěli k uzavření trvalého míru a pokroku na cestu smíření. (Hlučná pochvala.) M.p. dr. Körber praví, že vláda je povděčna rokování o svém prohlášení, neboť slovo panské sně- movny má zvláštní cenu. Sněmovna talo je hradem ústavního života v Rakousku. Je povděčen prohlá- šení jmenem střední strany, že bude podporovati hospodářskou a politickou akci vlády. V jazykové otázce musí se vyhověti skutečným potřebám. Cile toho dosáhne se všeobecnou ochotou. Neví, jaký bude konec dorozumívací konference. O žádné z nej důležitějších otázek se tam ještě nejednalo, ale i tam je pozorovati kontury úpravy. Konference jsou pře- rušeny jen dočasně. Ústní jednání přispívá nemálo k uhlazení a zmírnění protiv. Připouští, že správní otázky pozbyly pravé své povahy národními mo- menty a pozbylo se měřítka klidného postupování.
Fürstenberg Protiva Němec Uher doktor Körber Rakousko
24 article
Vedle národních stojí v popředí otázky hospo- dářské a vláda je povděčna, že tyto setkávají se zde s takou přízní. Doufá, že přijde čas, kdy spo- lečné a živoucím státu nejlépe zabezpečené zájmy zvítězí nad národnostními neshodami. Uznává, že vláda je povinna postarati se o mír také v hornické olázce a lichotí jí, že uznávají se její snahy v oboru správním. Možná, že bude třeba nějakých změn v organisaci správních úřadů. Váznutí zákonodárství je politováníhodným zje- vem. Jen dělný parlament pracuje také na svém vlastním vývoji. V tom smyslu vyřkl jsem na jed- nom místě: Stát musí žíti, t. j. blaho celku je nade všecky zvláštní zájmy. Síly, jež spojeny jsouce tvoří moc celku, musí se sbírat a pěstovat, aby stát měl prostředky k vyplnění svého úkolu, jenž je přede- psán každé velké říši ve jménu lidské kultury.
25 article
Nás vede jen pomyšlení na blaho říše, na to se sněmovna může bezpečiti. (Hlučná pochvala.) Dr. Rieger: Ujímám-li se ve svém vysokém stáří slova, nechť mne omluví, že velectění můžové v této sněmovně mne k tomu vyzvali. Mám-li více než 50letou zkušenost v politickém životě, bude mi snad možno promluviti slovo pravdy, které při sho- vívavosti a blahovůli sněmovny dojde snad povšim- nutí. Zajistě nikdo z vás nepochybuje, že jsem oprav- dovým a obětavým přítelem svého lidu. Protože však jsem přesvědčen, že český národ svoji budoucnost v této říši zajistiti si musí, uvěříte zajisté, že jsem na stanovisku upřímně rakouském, nechí si řeknu cokoliv. (Pochvala.) Trvám také na stanovisku upřímně dynastickém a připomínám-li si, že snad jednotlivý rozlad a některá nedorozumění byla mezi českým národem a dynastií v minulých letech, jsem pře- svědčen, že dynastie a národ náš se najíti musí, protože navzájem se potřebují a protože nemohou býti myšleny bez sebe. (Pochvala.) Program ministerstva obsahuje veledůležité věci, teré se týkají hlavně národního hospodářství. Je vidět, že byl sdělán zdatnými odborníky, kteří maji opravdovou vůli raziti nové cesty našemu lidu po stránce hospodářské. Nechci však se věci tou zaby- vati, poněvadž jest nepopíratelno, že je těžiskem pří- tomnosti otázka česká. Tato otázka není dle mého soudu pouze jazykovou, jest v podstatě politickou a ústavní.
doktor Rieger
26 article
Ministerstvo prohlašuje, že chce ji vyříditin po. stupem ústavním. Je sice nepochybno, že vláda tim, že svolala dorozumivací akci, dala se cestou pravou, záleží jen na tom, povedou-li tyto konference k ně- jakému výsledku, čehož si zajisté přejeme, a kterak byla nastoupena. K oboru působnosti říšské rady dle ústavy náleží všecky záležitosti; které jsou všem zemím monarchie společné. Protože však jde jen o speciální zákon, o speciální otázku českou, není to zajisté věcí, která se týká všech zemí monarchie.