2
masthead
V Praze, ve středu dne 7. března 1900.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. lise
předp lácí se
v Praze v ažminlstral
na něse
int lets . . . . 6. K —h
s dvojí donáškoe
a něsln
tmt la: 7K k
ve tlislkíe
na něse . . . . . 2 K 80k
Poštout
ně
an ! . k
s drají sásilkes
anta: : ko
Praha
5
article
Dnešní čislu pre Prahu je o 10 stranách.
Dnešní čislu pre Prahu je o 10 stranách.
Jak dopadne volba prvního
místopředsedy ve sněmovně
poslanců?
Mimořádnou pozornost vzbuzuje v kru
zích parlamentních a politických doplnění
presidia sněmovny poslanců, jež nalezáse
na denním pořádku dnešní schůze její.
Vynuceným odstoupením statečného zá-
stupce Slovinců dra. Ferjančiče z hodnosti
prvního místopředsedy za ministerstva Cla-
rova zmizel z předsednictví spolu jediný repre-
sentant v něm rakouského Slovanstva,a
místo toto má se dnes na novo obsaditi.
Od let rozhárané poměry parlamentní
nejenom že se neurovnaly, ale rozklad jejich,
možno li, ještě pokročil od minulého října.
Pokus porad na konferenci německo-
české, učiněný nynějším ministerstvem, ne-
dávnými řečmi německých poslanců dra.
Pergelta a Prada, jimiž vztýčen byl Gesslerův
klobouk němčiny jakožto státního jazyka, byl
nadobro ubit a mluvčím českým dru. Strán-
skému a dru. Pacákovi nezbylo leč konsta-
tovati, že Němci vystrojil i svým ne-
omaleným požadavkem myšlenice mi-
nisterstva Körbrova sikutie čný
čnbotroz sldnv s
pohřeb
Jest vůbec nepochopitelno, jak Němci.
kteří si diktovali, že konference smířovací
musí zůstati obmezeny pouze na Čechya
Moravu, mohli na konferencích o německém
státním jazyku učiniti i jen zmínku. Poža-
davek státní němčiny týká se přece veške-
rých neněmeckých národů, ani Po-
lákův ani Vlachů nevyjímaje — ale pán
Němci s takovýmto požadavkem vytasili se
nieméně na konferenci, kde nemohli se ozvati
ani Poláci, ani Jihoslované, ani Rumuní, ani
Vlachové! Toto faktum samo o sobě jest dů-
kazem, že Němci nešli do konference, aby
pracovali o slušný, spravedlivý smír v ze-
mích českých, ale aby do nich na samém
počátku zarazili rozštěpný klín. Tuto roz-
kladnou činnost dokončili pp. Pergelt a Prade
vzpomenutými řečmi svými na radě říšské.
Gesslerův
Pacák
Němec
Körbrův
Vlach
Polák
Jihoslovan
Rumunět
Praha
Morava
Prado
6
article
Nemůže býti ani jinak, než že proto
mezi zástupci českými a německými nastalo
ještě větší odcizení a stejně urazeni bylii
zástupci veškerých neněmeckých národů.
vidoucích, jak Němcům jsou i státní základní
zákony a veškera ústavnost Hekubou a jak
vše obětují své panovačnosti.
Tot jeden důležitý moment, s nímž jest
jři dnešní volbě prvého místopředsedy po-
čllati.
Jsou však i jiné, neméně významné.
Předsednictví sněmovny jest všude
v ůstavních státech jaksi miniaturním obra-
tem sněmovny samé. Lze-li to říci o před-
sednictví rady říšské? Sněmovna tato nemá
tou dobou vůbec nijaké ústrojné většiny.
Do nedávna se za ni pokládala fakticky pra-
vice, ale jest veřejným tajemstvím již z doby
ministerstva hr. Badena, že vlády vídeňské
houževnatě překážely tomu, aby za oprav-
dovou většinu byla uznána, zmařeno i n for-
mální přijetí její adresy a usilováno opětně
a opětně, aby se vytvořila většina jiná. Po-
slední takovýto krok halil se i v nezdařené
konferenci německo-české.
Vedle toho příkrým odnětím kusu práva
českému jazyku zrušením jazykových naří-
zení vnucen byl zástupcům českým na novo
tuhý zápas obranný a protože v důsledcíeh
jeho Čechové jsou nuceni provozovati nej
rozhodnější odpor proti povolení rekrutův.
ony strany bývalé pravice, jež jsou vždy pr
tak zvané státní nezbytnosti, zaujaly posta-
vení proti nám.
Němec
Hekuba
Čecho
7
article
Takto tedy v okamžiku volby prvního
místopředsedy rozháranost parlamentu do
h n
stoupila nebývalé příkrosti.
V daných poměrech parlamentnícl
vlastně by se mělo přikročiti k obnově ce
lého praesidia sněmovního, protože jeho ny-
nější tvářnost je zbytkem po poměrech jiných.
nyní již minulých.
Prozatím se mluví ovšem jen o případné
změně v hodnosti druhého místopředsedy
(dle telegrafické zprávy prý již odstoupil
s odstoupení to jest ve spojení s řešením
otázky, kdo se stane prvním místopředsedou
Na místo toto kandidují Němci, jak
zámo, Prada, ale volba tato jest pro neně-
necké národy v tomto okamžiku méně sne
sitelná, než kdykoli dříve. Po okázalém pro
hlášení pro státní němčinu, jež se stalo v de
battě o programu nynějšího ministerstva,
znamenala by volba jeho — u znání jeh
stanoviska, nejen pro nás Slovany na
prosto nepřijatelného.
Mimo to by však obsazením místa prv
ního místopředsedy Němcem z levice, když
již místo předsednické zaujímá Němec kon-
servativní, vložena byla v presidiu sněmovny
do rukou německých převaha, poměry ve sně
movně a v obyvatelstvu naprosto nepří-
pustná. Menšina obyvatelstva by dle toho
měla obě první hodnosti sněmovní, a
ohromná většina obyvatelstva říše — měla
by se spokojiti se skromným místem dru-
hého místopředsedy 1?
To pochop, kdo můžeš, my toho nedo-
vedeme. Nejde však jen o to. V souvislosti
s příčinami, jež způsobily odstoupení dra
Ferjančiče, jevila by se volba Pradova ja-
kožto další pokoření Slovinců, jehož i zá-
stupcové klubů ostatních, zvlaště pak klub
poslanců českých, za žádnou cenu nemohou
dopustiti.
Na tom nic nemění, že Slovinci sam
se zříkají kandidatury na místo ono.
Němec
Slovan
Ferjančič
Pradov
Slovinec
Prado
prezídium sněmovna
8
article
Vše to jsou okolnosti, kteréž v tomto
okamžiku naprosto vylučují možnost, aby
místo prvního místopředsedy obsazeno bylo
ať Pradem, ať kterýmkoliv jiným Němcem
z levicejzomiuges dol mnobal
Strany neněmecké mohou za nynějšího
stavu věcí připustiti pouze obsazení místa
druhého místopředsedy Němcem z levice, ale
sdrůžení německé, jak známo, nemíní se
místem tímto spokojiti.
Máme za to, že za daných okolností od-
stoupení dra. Ferjančiče, Němci vynucené, způ-
sobilo krisi v předsednictví sně
movny vůbec a že události při dnešní
volbě prvního místopředsedy krisi tuto vy-
nesou na povrch. I když odstoupí druhý
místopředseda, nic se tím nezíská, proto že
dva Němci na prvých dvou předsednických
místech znamenají zatlačení veške-
rých neněmeckých skupin ve sně-
movně v nebývalou bezvýznam-
nost. Žádný z velkých klubů neněmeckých
nemůže do kombinace této vstoupiti; rovněž
nemůže pracovati k tomu, aby kluby tyto
zůstaly v presidiu zcela nezastoupeny a tak
prašť nebo uhoď, jeví se býti dnešní volba
kvadraturou kruhu, neposkytujíc nijaké mož-
nosti slušného, bal i jen snesitelného rozřešení.
Svědči pak situace tato o postupujícím
rozkladu parlamentu, a dnešek výsledkem
svým asi rozmnoží jej novými jitřivými účinky.
Zasluhuje proto dnešní volba vším právem
zvýšené pozornosti všech, kdož stopují udá-
losti polifické.
Němec
Prado
9
article
Říšská rada.
Říšská rada.
obiv
nsr
Panská sněmovna.
Z Vídně, 6. března.
(Telefonická zpráva » Národních Listů «. )
Sněmovna panská měla dnes mimořádnou
schůzi, jaké náležejí tam k největším
vzácnostem: schůzi dlouhou, šestihodinnou, po-
litiekou, věnovanou výhr dně rozpravě o vládním
programu. Když president kn. Windischgrätz po
3. hodině navrhl přestávku a pokračování
v noci, zamítnut jeho podnět všemi hlasy
proti 3.
Již celá scenerie nasvědčovala událostem
neobyčejným. Senátoři veškerých stran dostavili
se počtem nejhojnějším. Lože byly plny. V mi-
nisterské seděl vedle choti hrab. Sehönborn
cisařův pobočník hr. Paar.
Ze členů nově jmenovaných účastno bylo
pět: Bili ski, Šebor, Byland!-Rheidt, Menger
a dr. Plener ml. Bývalý ministr fi-
nancí v kabinetě hr. Badena a ny-
nější guvernér rakousko-uherské
banky skládal slib německy. Proč.
nevíme. Mohl-li hr. Dzieduszyeki první slovo
mezi pairy pronésti polsky, Biliňski také. Bý-
valý president obchodní komory pražské sli-
boval česky. V panské sněmovně čte se pří-
sežní formule také pro Čechy a pro Poláky
jen německy. Tato nepřístojno st
měla býti již dávno uklizena. Po-
malu, ale přece roste česká obec v domě. Tak
pomalu, jak pomalu a poskrovnu poskytují se
Čechům práva v rabouském státě.
Ale již je jich tu houfec: Albert
Hlávka, Randa, Mattuš, Rieger, Tomek, Wohanka,
Šebor.
Předseda nejvyšší společně účtárny dr.
Arnošt Plener — mladý Plener, jak mu ří-
kají — docela sešedivěl, co opustil parlament.
Po 6 letech skoro zase do něho vkročil. Usedl
vedle kn. Fürstenberga na krajní levici. V par-
lamentě rakouském je to, tušíme, první případ.
že otec a syn jsou spolu v téže sněmovně.
V Uhrách bylo takových případů již několik:
v rodinách Tiszově, Andrassově, Zychově a j.
Windischgrätz
Šebor
Byland
Rheidt
Menger
doktor
Plener
Baden
Polák
Čecho
Hlávek
Randa
Mattuš
Rieger
Tomek
Wohanka
Fürstenberg
Andrassův
Zychův
Vídeň
Čechy
Uhry
10
article
Debata nabyla velkých rozměrů. A vš ak
jen málo řečí shalo přes úroven
normální. Dlužno hned konstatovat, že pra-
vice kvalitou mnoho vynikala nad obě strany
druhé. Její všichni čtyři mluvči vykládali na-
zpaměť, nemajíce před sebou ni lístku papíru.
Naproti tomu mluvčí levice a strany střední ve-
směs četli. To jen mimochodem.
Mnohem důležitějším a pozoruhodnějším,
alo také mnohem povážlivějším jest momen
jiný. Lovice i strana střední položily dnes po-
žadavek státní němčiny a to s urputnost
v pravdě podezřelou. Není a nemůže býti ná-
hodou, že tento vyzývavý požadavek vyslovuj
současně levice sněmovny poslanecké a sně
movny panské.
Ale nechať neoddávají se žádnému klamu.
Pověděl jim to s celou určitostí také dr.
Rieger: nedosáhnou ničeho, leč krajního
rozhořčení národů neněmeckých a přiostřen
národních protiv. Kn. Karel A uersperg
hr. Meran, kteří se propůjčili k ministrantské
roli pp. Pergeltovi, Pradovi, Wolfov
a soudruhům, zapomněli, že je nejhrubším
porušením nejprimitivnějšího
práva mezinárodního, v době, kdy
jednání o příměří již počalo, činiti
nové, brutální, druhého kompaci-
scenta urážející a ponižující pod-
mínky.
Třikráte, opakujeme, třikráte vůdce Schmer
lingovy skupiny reklamoval »německý v še-
obecný prostředkovací jazy k«.
Teprve až ten bude zajištěn, bude prý možno
povoliti národům neněmeckým volnost vývoje.
Bez toho prý bylo pochybeno v tom, že se
tempo jejich vývoje nestěsnalo v čas do určitých
mezí. Neněmečtí národové nechať zanechají prý
nacionální marnivosti a státní němčinu dobro-
volně uznají.
Dědie jmena Auerspergova, které náleží
v českém národu k nejproklatějším, je podoben
žandarmu, který spoutav nevinného člověka na
doktor
Rieger
Karel
Wolfov
Auerspergův
Merano
11
article
rukou i na nohou, mu praví: stak a teď se
volně pohybuj.« Český národ není ochoten si
dáti kýmkoli uložit okovy státní němčiny. Každý
pokusa k tomu čelící vzbudil by v něm odpor,
jakého Rakousko nebylo ještě svědkem. u
Mladý Auersperg měl též odvahu, vy-
čítati posledním vládám, že při jmenování
úřadníků měly ohled jen k národnosti uchazečů.
Býlo to zastřené podezřiváni, že se naddržovalo
Čechům.
Dákladně jej odbyl hr. Schönborn.
President správního soudu mu řekl, že musil
přirozeně býti brán zřétel také k jazykové kvali-
fikaci pelentů a že úřadník musí býti mocen
jazyků zemských. oa
Hr. Meran byl důsťojným pandantem
kn. Auersperga. Též on je na stanovisku
plně rovnoprávnosti národů ve smyslu čl. 19.
ústavy, ale — se státní němčinou.
Strana, jejímž jmenem prohlásil, že a rmád n
němčina musí dostati pro život civilní doplněk
v německé »staatssprache«, zove se —
střední !l
Velmi podstatně a příznivě lišil se od obou
kn. Max Egon Fürstenberg. Mladý ten
kavalir mluvě o českoněmecké konferenci, vy-
hnul se obezřele slovům, která by se nemile
dotkla Čechů. Naopak, počínal si šetrněa
ne
smířlivě.
Rozumí dohodnutí národů v Čechách ni
koliv jako upokojení jedné části, nýbrž jako
setkání se v půl cestě. u a
Ze všech projevů levice — hr. Kotfuliňsk
mluvil pouze o věcech hospodářských — tento
působil na pravici nejsympatičtěji, poněvadž po
strádal všelikých ostnů a všeliké vypína
vosti.
Ochotní pochlebníci povýšili kn. Auers
perga na státníka. To není však státník, kdo
v době rozechvěné rozmnožuje znepokojenía
stupňuje hněvy. Pravý státnik upokojujea
konejší.
Auersperg
Čecho
Max
Egon
Fürstenberg
Rakousko
Hradec
Merano
Čechy
12
article
J. E. pan dr. Slanislay Madeyski stal
se opatrným. Ani nezavadil o žádnou aktuáln
věc. Hovor jeho byl theoretickou přednáškou
spočívající na zastaralém názoru, že stát a
soubor jeho národů jsou bytosti dvě zcela
zvláštní.
Na této falešné a nemoderní praemisse vy-
stavěl potom své stejně falešné dedukce.
S úctou, jaká sluší veteránu neschýlenému
věkem a dlouhými bojí, vyslechnut dr. Fr. Lad-
Rieger. Po deseti letech ujal se opět slova
ve vídeňském parlamentu. Jeho hlas nepozbyl
povnosti a jeho přednes dřivější svěžesti.
S dynastického stanoviska reklamoval pro
český národ naprostou rovnoprávnost na zá-
kladě dorozumění s Němci, samosprávu a ná
vrat k říjnovému diplomu, byť i nikoli do po
slední litery. Českou otázku postavil na vysoký
piedestal otázky celostátní a nesmlčel, že ně-
mecké strany se nalezají pod tlakem krajních
radikálů.
Svob. p. Lemayr a kn. Auersperg
s ním polemisovali. Onen mínil, že prý je
ústava širokou dost, aby v jejich mezích všecky
národy pokračovaly. To pan Lemayr dokázal
sám nejspíše tím, že dokud on byl v minister-
stvu vyučování, odborné školství české, jehož
rovnost s německým je — dle něho — také
ústavou zaručena, sotva živořilo.
A kdyby strana, k níž náleží, mohla.
ochromila by vývoj neněmeckých národů ve-
škerými prostředky státní moci ještě nyní, tak
jako po desítiletí činila.
Kn. Auersperg holedbal se, že jeho
rakouské vlastenectví je lepší a srdečnější než-li
vlastenectví dra. Riegra, který minil, že ra-
kouská dynastie potřebuje českého národa, ten
pak navzájem jí, a dodal, že za ním, kníž.
doktor
Slanislay Madeyski
Hovor
Rieger
Němec
Lemayr
Auersperg
Riegr
Francie . Lada
13
article
Auerspergem, stojí milliony ! Hlistorickým
stalo se slovo, které bylo vrženo ve tvář velko-
statkáři, mluvícímu za lid: »Za vámi, pane,
stojí jenom vaši komornici.« Za kn. Auers-
pergem nestojí ani ti. Také bar. Czedik
vypravil se proti dru. Riegrovi. Též on
dělal propagandu dorozumívací řeči německé.
domlouvaje nám naivně, to že není státní něm-
čina. Nás etiketa neobloudí, že je v láhvi jed.
Na české vůdce vznesl appell, aby zakročili
proti českým radikálům. Až vyskytne se nějaký
český radikál, který bude hlásati, že Němci
jsou méně cennými, že pro Němce v Čechách
a na Moravě nesmí býti dosazen žádný školni
dozorce, že z krajů českých musí býli vylou-
čeno každé německé slovo, a že čeština v ze-
mích koruny české musí býti výhradním jazy-
kem státním — pak, ale jenom pak bude appel
p. bar. Czedika včasným.
Professor Albert, slovutný učenec, vý
tečný interpret české poesie ja zý kem něme-
ckým, debutoval dnes i jako politik způsobem,
se kterým nemůžeme býti zcela srozuměni.
Auersperg
Riegr
Němec
Albert
Čechy
Morava
14
article
Vylíčil, jak zmohutněl český národ osvětově.
politieky i nacionálně, jakkoli státoprávně ne-
pokročil a jak dnes je roveň národu německ-
mu. Z toho dovozoval, že zbývá jedině na
vzájem se respaktovati.
Sluší dodati, že český národ se povznesl
silou vlastní, bez pomoci videňských vlád, ba
proti ním, bez pomoci a sympatie Němců, b
proti ním a že jejich disposice k naším snahám
se nezměnily. V téže sněmovně, ve které
mluvil dnes znamenitý chirurg vídeňské univer
sity, dr. Unger a soudruzi vášnivě bojovali proti
universitě české. V téže sněmovně byla stejně
vášnivá debata proti rovnému právu jazyka če-
ského při vrchním soudě pražském. V téže
sněmovně byla vášnivá debala proti rovnému
právu jazyka českého ve vnitřním úřadování.
Prof. Albert dívá se na skutečnost opti-
misticky, domnívá-li se, že Němci zanechali již
nevraživosti k nám a že nemají protekce vlády.
Právě události posledních let učí opaku.
Jeho tvrzení, že státní právo české upadá.
je nejasným a neurčitým. Minil-li prof. Albert
Němec
doktor
Unger
profesor
Albert
15
article
že uskutečňování českých požadavků státopráv-
ních nepostupuje, nelze mu odporovati. Avšak
mínil-li prof. Albert, že státoprávní vědomí
v českém národě, že stáloprávní přesvědčení a
chtění v národě českém potuchlo proto, že se
vykonala cesta od deklarace k fundamentálkám,
od nich ke vstupu do říšské rady a tam do
majority, pak je dr. Albert na omylu. Státo-
právmí vědomí je v českém národě
stejně silné, jako bylo v letech
šedesátých a sedmdesátých, ba
podle pravdy možno říci, že je sil-
nější nežli bylo, protože vniklo
hlouběji do vědomi veškerého ná-
roda.
nn Největšího úspěchu vnějšího dosáhl hrabě
Bedř. Schönborn. Jeť on nejlepším ora-
torem mezi lordy. Má myšlénky a má vzácný
dar vtipu. Vždy umi něco pověděti. Jak za-
jímavě na příklad postavil se proti obslrukei
vůbec a jak při tom činil viditelný rozdíl mez
odporem Čechů proti berní reformě a mezi
soustavnou a násilnou revoltou stran ně-
meckých. pene
profesor
Albert
doktor
Bedř
Čecho
16
article
Narážeje na scény sociálních demokratů
proti bar. Giovanellovi a německých
nacionálů proti hr. Gloisbachovi ne-
rozpakoval se však řečník žádati přiostření
jednacího řádu proti výtržníkům ve sně-
movně! —
Mistopředseda panské sněmovny nemohl
ovšem pomičeti o národních bojích a národním
smíru. Ze zápasů česko-německých zdá se
mu povšimautí hodným důležité faktum: že
v nich oba národové osvědčili
stejnou cennosť a stejnou zdatnost.
Avšak hr. Bedř. Schönborn opominul
z tohoto historického fakta provésti a vysloviti
důsleděk jedině logieký a jedině spravedlivý.
Po čtvrté v době 13 dní se pronesl ministr-
president dr. Körber o stanovisku vlády. T
spočívá — díe dnešní variace — v tom,ž
vyzvala strany, českou a německou, by měly
v jazykových věcech — odvahu. Nuže, oné
odvahy v jazykových věcech, kterou pan dr.
Körber hledá u poslanců a kterou prý u nich
doufá najíti, jsme u něho sama dosud neviděli
Mistopředseda
Schönborn
doktor
Körber
panská sněmovna
17
article
Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi
o 12.30 hod. spol. u přítomnosti všech ministrů.
Nově jmenovaní členové: ryt. Biliňski, hr.
BylandiRheldt, dvor. rada prof. K. Menger
šl. Arn. Plener a Fr. Šebor složili slib.
Mezi došlými spisy je dotaz hr. Tarnow
ského a spol. se stížností na prohledání kat
ského kláštera Felicianek, v němž pátralo s
po pohřešované židovce Aratenově, dále petice města
Vídně proti zvýšení poplatků převodních, petice dolno-
rakouského průmyslového a rakouskéno vývozníh
spolku, aby se nepokračovalo v úpravě pracovní doby
v hornictví, dokud zákonodárný sbor nevyslechne
náhledy odborníků, petice za stavbu dunajsko-oder-
ského průplavu a brněnská petice za podporování
projektu dunajsko-moravsko oderského průplavu s od-
bočkou do Brna.
Předseda navrhuje ve shodě s navrhovatelem
šl. Lemayrem, aby 1. čtení jeho návrhu dalo
se na denní pořádek příští schůze a dnes dle minu-
lého sněmovního usnešení rokovalo se o vládním
prohlášení.
Navrh byl přijat a jednání
o vládním prohlášení
bylo hned zahájeno.
K slovu přihlásili se: kn. Auersperg, br. Meran
ryl. Madeyski, kn. Fürstenberg, baron Fr. L Rieger
hr. Koltullnsky, dvorní rada prof. Albert a hr. Bedř
Schönborn.
Windischgrätz
Biliňski
K Menger
Plener
Šebor
Felicianek
Auersperg
Fürstenberg
L Rieger
profesor
Albert
Francie
Vídeň
Brno
Merano
oderský průplav
Bedř Schönborn
18
article
Hr. Auersperg (strana ústavověrná) pokouší
se nejprvé vylíčiti, jakým způsobem bylo přijato pro-
hlášení vládní v řadách strany ústavověrné ve sně-
movně panské. Pokud se tkne hospodářské části pro-
hlášení vládního, víláme s nadšením uskutečnění
loho, co vláda slibuje, obzvláště pozorujeme-li, jak
sousední národové vysílají své, doma pečlivě vypě-
stěné odborníky do ciziny, aby své síly ve vzdá-
lených světa dílech měřili. Řečník poukazuje na vý-
znam nového spojení s Terstem a zřízení terstského
přístavu jako na základní podmínku pro zdárnou
politiku obchodní a dopravní. Podobný význam by
mělo zřízení vodních cest.
Těžce pociťovanému zlu odpomohlo by se též za-
opatřením úřadnictva soukromého pro připad úmrtí
aneb neschopnosti k povolání, jímž by se učinila
přítrž sociálním poměrům opravdu špatným.
Veliký rozsah hospodářské části vládního pro-
gramu prý právě dokazuje, co bylo zanedbáno v letech
minulých a jest třeba upraviti. Řečník mluví o pro-
hlášení, jež učinil ministr zemské obrany v posla-
necké sněmovně při poradě o předloze stran kontin-
gentu nováčků a praví, že z tohoto prohlášení mini-
sterského zřejmě bylo viděti, že dosud trvá ona
vílězná armáda, jež ve dnech štěstí byla nezdolnou.
a v dobách neštěstí jedno zachovala neporušeným
a bez poskyrny: štít své cti ! (Hlučná pochvala.)
Ač řečník vděčně uznává dobrou vůli vlády.
přece prý vznikají v něm obavy, vzpomene-li těžkých
úkolů, jež nastávají vládě při provedení jejího pro-
gramu. Jedná se především o to, zda vláda shledá
práce schopným stroj, jehož k provedení tohoto pro-
gramu nutně jest zapotřebí, a tu bude především
nutno, nalézli způsob, jakým by se přítrž učinila
sporům národnoslním.
Auersperg
Hradec
Terst
19
article
B zprostřední podnět k těmto sporům zavdal
způsob jednání vlády, jež proti duchu, byť i ne
proti doslovnému znění článku konstituce vydala
nařízení ve věci, o níž nelze okamžitů jednati zá-
konodárně.
Boj, který tím rozpředla strana menšiny a jenž
veden byl v parlamentu nebezpečnými, sebevražed-
nými prostředky, jež rozhodně nelze schvalovati
byl prý veden zajisté proto, aby k platnosti přive-
dena byla zásada, že má v důležitých záležitostech
rozhodovati zákon a nikoli nařízení. Nynější boje
prý směřují opět k tomu, aby zákony byly nahra-
ženy nařízeními. Řečník stěžuje si do smutných
zjevů, jež tyto boje měly za následek. Příčina ne-
udržitelnosti těchto poměrů vězí hlouběji: v histo-
rickém vývoji národů rakouských, v neuznávání a
nevšímání si národnostuích pomérů, ve špatném, ted
skoro již 25 let trvajícím zacházení s národy, jež
spočívá na neznalostí poměrů. Rakousko prý jest
za mnohé díky zavázáno německé hegemonil, ale
poměry se změnily. Slovanské národy ve vývoji po-
kročily, utvářily se společensky zcela jinak, než jak
tomu bylo před 30 lety.
Stát, v němž zastoupeny různé národy, nesmí
svévolně jednotlivé národy utlačovati. Stáť takový má
se radovati z vývoje jednotlivých národů. Řečník
stěžuje si do politických poklesků minulosti. Bylo by
bývalo nutno stanoviti mez společnou dorozumivacími
prostředky společnými. Na místo toho byla mez tato
mnohonásobně překročena, jindy ale opět bylo této
meze přesně dodržováno. Tak lze viděli, že zle na-
kládáno s národnostmi právě ve státě, jenž odkázán
Rakousko
20
article
V drobném prodejlt
raaní číslo o zobě ..
odpole diní
. . . ns 2h
Ve flialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 8b
Inseráty
platí se hotevě papřeě.
Předplseení a insarty přijimá »dminl-
strace v Mavianské ulici č. 3..
Tamonacházají se t91 rečakee.
tiskárna aszpedics , Názodliních Lástáe
Dukopisy se novracsji.
Mavianský ulice
Názodline Lástá Dukopisa
21
article
jest na vývoj národností. Vinu toho nese ale nejen
vláda, ale i strany politické. Jednostranný program
národnostní by nutně vedl ku zničení všech politi-
ckých stran. Výsledek dnešní politiky národnostní
jest, že politické strany klesají pod tíhou obětí, jež
se od nich žádají. Tak prý to nemůže déle zůstati:
Ke společnému jednotnému prostředku dorozumívacímu
mezi jednotlivými národy musí dojíti. Rozřešení otázky
jazykové je dnes první státní nezbytností. Řečník
s obavou se táže, je-li říšská rada vůbec s to,
aby zákoni jazykový vůbec ještě zkoncovala. Před
očividnými událostmi nelze uzavírati očí. Rakousko
má býti baštou mnohojazyčných národů spojených
po staletí. To státi se může jedině společným pro-
středkem dorozumívacím. Dokud břemeno sociální,
politické a národnostní, jež na národech spočívá se
neodstraní, nápravy nadíti se nelze.
Hr. Meran shledává podnětem nynější debaty
přání, by strany mohly vysloviti své názory. Uvádí
vládní opatření, o nichž by se mělo také pojednati.
Je povděčen hospodářskému programu vlády a její
snaze o moderní vedení správy. Akce za ukončením
stávky měla se podniknout jen s bezpečnou nadějí
na zdar. Pracovní doba a minimální mzda mohou se
upraviti až po stávce. Dělníci ochotní pracovati měli
by se chrániti.
Politické poměry zlepší se úpravou otázky jazy-
kové. Dorozumívací konference je vhodným pro-
středkem k tomuto cíli. Rád by, aby němčina usta-
novila se zákonem za prostředkovací řeč ve státě.
Rakousko
Hradec
Merano
22
article
Střední sirana má na zřeteli jen prý státní zájmy
a jednotnou správu; ostatně je pro rovnoprávnost
všech národností. Rozhořčený národní boj vede
k obstrukci, radikalismu a otřásání státní auto-
rilou
Střední strana schvaluje zásady, vylčené v
vládním programu a bude je též účinně podporovati.
(Hlučná pochvala.)
Posl. Madeyski vyličuje své osobní náhledy
o politické situaci. Poukazuje na sousední, v nitru
svém silné státy, jak řeší problemy nového věkua
na tříletou nedělnost parlamentu rakouského. Nynější
vláda má před sebou rozpočet, schválení uherského
vyrovnání a řešení národnostní otázky. Pojednává
o nesnázích státní politiky rakouské, vyplývajících
z historicky odůvodněné různosti jednotlivých ná-
rodů. K jejich překonání je třeba zvláštního systemu
rakouského ducha. Proto třeba prý, aby politické
strany sřekly se ze svých v zásadě odůvodněných
nároků tolika, kolika třeba, by se vyhovělo sprave-
dlivým polřebám všech inleressovaných kruhův a
tak společným stálním zájmům.
Nesluší vyhýbati se řešení politických otázek,
nebo se tím stát ochromuje a nemůže držeti s jiným
stejný krok v oboru hospodářském. V obecenstvu
odchovává se strannictví, jež otupuje smysl pro vše-
obecnost. Nejlepší podněty setkávají se s odporem.
To by mohlo věsti k převratu stálního pořádku.
Troulá, že nynější vláda najde pravou cestu a dojde.
účinné podpory nejširších vrstev. Panská sněmovna
ať pozvedne svého hlasu a varuje před škodnými
bludy politického života, jaké se vyskytly za posled-
ních let. Je toho třeba také proto, aby za všeobecné
neperadnosti poukázalo se na vědomí povinnosti, na
něž stát může se vždy bezpečiti k vůli zachování
zdravého ústavního života.
Posl
Madeyski
23
article
Kn. Fürstenberg poukazoval na dvojdílnosl
vládního programu. Je povděčen svolání dorozumí-
vací konference, neboťjen ústně lze docíliti nějakého
výsledku. Protivy nejsou tak velké a možná, že ča-
sem dospěje se ke shodě. O zemském volebním řádu
a jazykové otázce u samosprávných úřadů docílila
se již nějakého výsledku. Troufá proto, že konference
budou míti positirný výsledek, jejž také lid schválí.
Růd by, aby se zachovalo postavení Němců ve vlasti
proto, že prý je to státní nezbylností.
Stane-li se parlamentarismus nemožným, budou
následovati nekonečné zápletky a proto každý vlaste-
nec má varovati před takou budoucností. Jedná se
o celý veřejný život. Jinak nabudou také Uhry
převahy.
Také obchodní smlouvy nejsou možny bez par-
lamenta.
Poukázav na hojnost práce, již vláda předložila,
vyzývá shromážděné, by přispěli k uzavření trvalého
míru a pokroku na cestu smíření. (Hlučná pochvala.)
M.p. dr. Körber praví, že vláda je povděčna
rokování o svém prohlášení, neboť slovo panské sně-
movny má zvláštní cenu. Sněmovna talo je hradem
ústavního života v Rakousku. Je povděčen prohlá-
šení jmenem střední strany, že bude podporovati
hospodářskou a politickou akci vlády. V jazykové
otázce musí se vyhověti skutečným potřebám. Cile
toho dosáhne se všeobecnou ochotou. Neví, jaký
bude konec dorozumívací konference. O žádné z nej
důležitějších otázek se tam ještě nejednalo, ale i tam
je pozorovati kontury úpravy. Konference jsou pře-
rušeny jen dočasně. Ústní jednání přispívá nemálo
k uhlazení a zmírnění protiv. Připouští, že správní
otázky pozbyly pravé své povahy národními mo-
menty a pozbylo se měřítka klidného postupování.
Fürstenberg
Protiva
Němec
Uher
doktor
Körber
Rakousko
24
article
Vedle národních stojí v popředí otázky hospo-
dářské a vláda je povděčna, že tyto setkávají se
zde s takou přízní. Doufá, že přijde čas, kdy spo-
lečné a živoucím státu nejlépe zabezpečené zájmy
zvítězí nad národnostními neshodami.
Uznává, že vláda je povinna postarati se o mír
také v hornické olázce a lichotí jí, že uznávají se
její snahy v oboru správním. Možná, že bude třeba
nějakých změn v organisaci správních úřadů.
Váznutí zákonodárství je politováníhodným zje-
vem. Jen dělný parlament pracuje také na svém
vlastním vývoji. V tom smyslu vyřkl jsem na jed-
nom místě: Stát musí žíti, t. j. blaho celku je nade
všecky zvláštní zájmy. Síly, jež spojeny jsouce tvoří
moc celku, musí se sbírat a pěstovat, aby stát měl
prostředky k vyplnění svého úkolu, jenž je přede-
psán každé velké říši ve jménu lidské kultury.
25
article
Nás vede jen pomyšlení na blaho říše, na to se
sněmovna může bezpečiti. (Hlučná pochvala.)
Dr. Rieger: Ujímám-li se ve svém vysokém
stáří slova, nechť mne omluví, že velectění můžové
v této sněmovně mne k tomu vyzvali. Mám-li více
než 50letou zkušenost v politickém životě, bude mi
snad možno promluviti slovo pravdy, které při sho-
vívavosti a blahovůli sněmovny dojde snad povšim-
nutí. Zajistě nikdo z vás nepochybuje, že jsem oprav-
dovým a obětavým přítelem svého lidu. Protože však
jsem přesvědčen, že český národ svoji budoucnost
v této říši zajistiti si musí, uvěříte zajisté, že jsem
na stanovisku upřímně rakouském, nechí si řeknu
cokoliv. (Pochvala.) Trvám také na stanovisku upřímně
dynastickém a připomínám-li si, že snad jednotlivý
rozlad a některá nedorozumění byla mezi českým
národem a dynastií v minulých letech, jsem pře-
svědčen, že dynastie a národ náš se najíti musí,
protože navzájem se potřebují a protože nemohou
býti myšleny bez sebe. (Pochvala.)
Program ministerstva obsahuje veledůležité věci,
teré se týkají hlavně národního hospodářství. Je
vidět, že byl sdělán zdatnými odborníky, kteří maji
opravdovou vůli raziti nové cesty našemu lidu po
stránce hospodářské. Nechci však se věci tou zaby-
vati, poněvadž jest nepopíratelno, že je těžiskem pří-
tomnosti otázka česká. Tato otázka není dle mého
soudu pouze jazykovou, jest v podstatě politickou
a ústavní.
doktor
Rieger
26
article
Ministerstvo prohlašuje, že chce ji vyříditin po.
stupem ústavním. Je sice nepochybno, že vláda tim,
že svolala dorozumivací akci, dala se cestou pravou,
záleží jen na tom, povedou-li tyto konference k ně-
jakému výsledku, čehož si zajisté přejeme, a kterak
byla nastoupena. K oboru působnosti říšské rady
dle ústavy náleží všecky záležitosti; které jsou všem
zemím monarchie společné. Protože však jde jen
o speciální zákon, o speciální otázku českou, není
to zajisté věcí, která se týká všech zemí monarchie.