ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb73dbc0-75a5-11dc-b66d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 40, person 46, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 31. července 1908
Praha
3 masthead
Číslo 209.
4 article
lno Fa rannt n odpol. list, předrláeí pe Praze v zdministraci na měsíe . . . . . .. 6 K — na čtvrt leta s dvojí čosáikou na čtnt 1a . . . . 7 K 50k ve slialkšcka na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na tv jela . . . . 9 K 00n s dvojí zásilko ra něs.. . . I1 K e0 n trrt ata
Praha
5 article Nový sněm.
Nový sněm. Dle dosavadních disposic sejde se sněm království českého, letos zvolený, již nejdéle za šest neděl ke svému prvnímu výročnímu zasedání. Mnoho nových mužů zaujme funkci zá- konodárců, nikoli však v nových politických stranách. Nový maršálek zemský povolán bude k řízení schůzí sněmu i k vedení prací zemského výboru. Hodnost nejvyššího maršálka zemského je v království českém opravdu silným úřa- dem. Velikou moc soustředil v něm jednací řád sněmu, předůležitý obor působnosti dává mu nynější útvar zemského výboru. A za dlouhou řadu let vyvrcholil obojí v rozsáh- lou, mnohdy výlučně směrodatnou nadvládu muž takové právnické jistoty, takové životní energie a takové síly a pevnosti vůle, jakým byl kníže Jiří z Lobkovic. Když loni uply- nulo šestiletí, pro které byl panovníkem jmenován maršálkem, vzdal se této hodnosti, poněvadž pocítil tihu pokročilého věku, ale také proto, že sbor poslanců konservativního velkostatku nebyl takovým, jakým si jej vé- voda roudnický míti přál. Od té doby byla na denním pořádku otázka, kdo se stane jeho nástupcem. K ře- šení a rozřešení uzrála, když nový sněm by! zvolen. Tehdy ke staré tradici při ní byla připojena nová varianta. Dle staré tradicese hodnost nejvyššího maršálka zemského v krá- lovství českém vkládala dosud vždy do ru- kou šlechtických, nyní doba zplodila možnost změny: povolání občanského poslance če- ského v úřad maršálský. Celý soubor vy- jednávání se k ní víže. Účastníky jeho byli na jedné straně ministerský předseda jako osobnost, jež panovníkovi navrhne kandidáta. na druhé straně vůdčí poslanci směrodatných skupin sněmovních.
Jiří Lobkovice
6 article
Nový maršálek ještě není jmenován, ale už dávno stalo se opatření, by veřejnostv naší zemi byla tiskem uvědoměna, že jím zase bude šlechtic starého rodu, příslušník konservativního tábora ve sboru poslanců velkostatkářských. Jmenování poslance ob- čanského bylo by důsledkem vládního většinového seskupení v poslanecké sně- movně říšské rady. Takě ohlášenému již jmenování kandidáta z tábora konservativní šlechty náleží v témž oboru zřetelný význam politický: vzhledem k panské sněmovně říšské rady. Tam znamena pro nynější vládu dost okázalou, ale přece jen loyální oposici tábor, z něhož jedině může býti vzat nový zemský maršálek království českého, když jím býti má šlechtický velkostatkář. Vládní kandidaturu z tohoto ústředí lze si tudíž vy- ložiti buď jako snahu barona Becka, slušne se přiblížiti k oposici konservativních tajných radů v panské sněmovně, nebo jako respekt k ní. Německé veto proti českému poslanci. s obvyklou německou brutalitou uveřejněné, mohlo býti na prospěch jenom šlechtě — němectví v zemi však věru nikoli, a mohlo býti jenom na újmu zásadě demokratičnosti a svobodomyslnosti, kterou formálně aspon vyznávají i občanští poslanci němečtí. Vším tím není nikterak dotčena osoba tt vilnvěttván
Beck panská sněmovna
7 article
nového maršálka zemského. Rovnosti směrem dolů odpovídá rovnost uznání také směrem nahoru. Pokud pak jde o poměr lidových poslanců českých k té části šlechty, jež opravdu zůstala věrna plné rovnoprávnosti národní i zásadám státoprávním, je právěv této její věrnosti k oběma těmto stěžejným pilířům národní politiky české místo pro most ke vzájemné úctě: k úctě vzájemné při vší odlišnosti celkového názoru světového. Nový maršálek zemský, ať již jím bude kdokoli, najde před sebou staré strany i staré spory za mocenských poměrů v oboru ná- rodním nezměněných, po stránce politické pak nejistých aspoň pro začátek. Sněm království českého naplněn je po všecek čas svého trvání národním sporem česko-německým; tento problém ovládá směro- datně všecka zasedání sněmu. V jeho zo ném úhlu pohybuje se vše, co sněmu se předloží, ať svou přirozenou povahou náleží kterémukoli oboru poznání a vědění lidského Jest ovšem jen přirozeno, že i sněm jest jevištěm a dějištěm toho, čím prosyceno je celé království. Ale nepřirozeno, politicky abnormní bylo, že třetina sněmu, politickou mocí rovnocenná s jednou každou z obou ostatních třetin sněmu, byla pravidelně, ne-li důsledně, něma ke všemu tomu, co se na sněmě představovalo jako obraz národního zápasu země. Totiž: konservativní poslanci kurie velkých statků sedávali na svých mí stech tak, jako by se jich vůbec netýkalo nic jiného nežli jen to, co náleží ke správn působnosti sněmu. Budiž nyní přiznáno jim se promijelo, co by se žádné jiné ně které skupině poslanců neprominulo, co by se vůči každé jiné skupině nejostřeji vytklo a vším právem pokáralo.
8 article
Chybou, velkou chybou bylo, že se jim to promijelo Na sněmovní pravici, zástupci velko statku obsazené, zpravidla panovalo trapne mlčení a umrtvující ticho v té skupině, jež vyhražena byla silám konservativců. Z toho měl často škodu sněm, mnohdy země roz paky, ale vždy politickou újmu strana kon- servativního velkostatku. Ústavověrní velko- statkáři ji předstihli tak, jakoby oni byl vůdčím činitelem a směrodatným mluvčím celé sněmovní kurie velkých statků. Tím způsobem již druhé desetilelí dějin sněmu zemského nemůže než zaznamenati politický úpadek strany konservativního, kdysi státoprávního českého velkostatku Tento úpadek byl by teď zvětšen, kdyby tato strana pozbyla svého nejvyššího mar- šálka. Bude-li jej znova míti, stane se také pro ni aspoň pokus nápravy snazším. Pro svou nápravu má tato dřive směro- datná skupina sněmu ještě jiné a význam- nější motivy. Nový volební řád pro poslane- ckou sněmovnu říšské rady vyloučil šlechtu jako zvláštní sbor úplně z jejích řad. I zbyly jí vedle panské sněmovny pouze parlamenty zemské. Šlechtě z království če- ského, pokud se pro práci parlamentní de- leguje volbou, zbývá nyní pouze sněm zem- ský jako jediné místo, kde může osvědčiti svoji zdatnost a svoji způsobilost k činnosti
9 article
je za poměrů, kterých ona změniti nemůže jen a jenom jediný: směr národnostní ali dový. Buď mu šlechta porozumí, pak pro spěje zemi, národům i sobě, nebo mu ne porozumí, a pak je naprosto ztracena jia předem. Její nevšímavost, její lhostejnost, její uza vřenost, její politický úpadek pomohly pod vázati křídla sněmu. Tuto nešlechetnou a ne rozumnou práci prováděly pak snáze všecky vídeňské vlády, kolik se jich ve Vídni vystří dalo po Hohenwartovi až do nynějška. Jak se zachová vláda nynější? Onav stejně dobře jako všecka politická veřejnost v naší zemi, česká a rovněž i německá, že lid jeho nejširší vrstvy jako celek i jednotlivé jeho zájmové skupiny podstatně zvýšily své požadavky na sněm zemský. Mají práv a mají spravedlivý, všeobecně uznaný nárok. aby se jim vyhovělo. Splnění jich požadavků znamená zlepšení politické budoucnosti i ho spodářské, osvětové a sociální zdatnosti země Kdo je spravedlivý, napňe své síly, by jim vyhověl, jsa přesvědčen, že spolupůsobí při dobrém díle.
Hohenwart Vídeň
10 article
Tím je dáno také poslání vlády př sněmování zemském, ačkoli ve směně je vliv její mnohem a mnohem menší nežl v parlamentě vídeňském. Přesvědčení vlády o rozsahu psané pravomoci sněmu zemskéh a její výklad příslušných ustanovení zem- ského zřízení má tu svůj nepopíratelný vý znam, jako její dobrá nebo nedobrá vůle k sněmu zemskému je činitelem, který je způ- sobilý, při sněmování zemském se uplatniti O dobré vůli českých poslanců lidových pochybovati není té chvíle příčiny. Politické přípravy Němců pro sněmování zemské potácejí se dosud v předivu rozporů věc ných i logických, které však pozbudou in tensity v té chvíli, kdy se Němci přesvědčí že vláda není jejich záštitou pro všechny případy. A vláda bude zavázána pro sněm v tom okamžiku, kdy bylo by nesporno, že český tábor v poslanecké sněmovně již ne- strpí takového odstrkování a snižován sněmu, jaké mu trpkým, trapným, bolestným a škodlivým údělem bylo dosud. Tím způsobem možna a proveditelna je náprava, jíž opravdu je potřebí v nepo píratelném zájmu všech.
Němec poslanecký sněmovna
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. července. (Národnostn dělení Čech a Ukrajinci.) Haličským Ukrajincům velmi se zamlouvá resoluce, kterou přijal nedávný liberecký sjezd 55 německýeh a zněmčených měst českých. V resoluci té žá dalo se, jak známo, aby se království české roz dělilo ve dvě „provincie“, českou a německou, němocká „provincie“ Deutschböhmen aby ob držela úplně samostatnou správu státní i auto- nomnou, měla své hlavní město (Liberec) s vy sokými školami, svého mistodržitele, svůj sněm a své úřadnictvo, slovem aby noměla nic spo- lečného s nenáviděným královstvím českým Tato separatistická snaha českých Němců líb se nejvíce Ukrajincům, poněvadž se sboduje s politikou, kterou oni provádějí v Haliči. Jich orgán „Dilo“ tvrdí, že rosoluce němockých purk- mistrů jest zárukou, že otázka národně-teritori álné samosprávy může se za nedlouho státi aktu álnou politickou olázkou v Rakousku. „Dilo? čeká, že požadavek českých Němců stane se dříve nebo později částkou programu všech ně- meckých stran. Pak musí prý dojiti na pře- budování Rakouska ve smyslu liberecké reso- luce. Toho si mají býti vědomi nynější vůdcové ruchu ukrajinského a podporovati v lidu snahu o rozdělení Haliče, aby v rozhodný okamžik Ukrajinci byli připraveni a byli oporou poslanců na říšské radě, kteří tem budou žádati rozdělen Haliče.
Ukrajinec Němec Praha Čechy Liberec Halič Dila Rakousko
12 article
Na toto zbežné přání „Dila“ přichází se studenou sprchou „Gaz. Narod.“ Poučuje ukra- jinofilské „Dilo“, že rosoluci libereckého sjezdu nesmí bráti vážně, poněvadž choutky prusofil ských iredentistů v severních Čechách nikdy nebudou splněny. K rozděloní království českého nesvolí ani koruna, ani dynastie, ani vláda, an parlament a přodevším nikdy a za žád- nou cenu nesvolí k tomu český ná- od, který nedovolí, aby se násilně poněmčily voliké české menšiny v severních okresech mimo to ví, jakému nebezpečí byl by vydán če ský národ, celé království, ba i celý stát, kdyb na branicích německé říše vznikla čistě něme cká, samosprávná provincic, zjevně tihnoucíd Německa.
Dila Čechy Německo
13 article
Ze Lvova, 28. července. (Němci v Ha liči.) Německý „šulferajn“ věnuje v posledn- době zvláštní pozornost Haliči. Není patrně dosl „německých otázek“ v západních korunních ze mích a proto nutno způsobiti novou „německoe otázku“ také v Haliči. „Dz. Pol.“ se dovídá že šulferajn vyslal letos do Haliče svého kočov ného učitele Karla Pochlatko, který dva mě síce jezdil po německých kosoniích a sludova v nich školskou otázku. Vrátiv se do Vídně, po dal o své studijní cestě podrobnou zprávu, jejíž důslodkem je příspěvek 17.630 K z pokladmy šulferajnské na účely německého školství v hia ličských koloniich. Orgán šulferajnu, „Der ge- treue Eckehart“ vyzývá mimo to Němce, aby zvláštními dárky pamatovali na národní a škol- ské potřeby haličských Němců. Výsledku sbírel použije se prý na stavbu německých škol v Ha Z Pešti, 29. července. (Arad proí drakonickým rozsudkům bosen ským.) Redaktoři baňalucké „Oladžbiny“, od- souzení vojenským soudem na mnoho let do ža- láře, byli dopravení do vojenského vězení v Aradě. Ve včerejší schůzi aradského měst- ského zastupitelstva učinil v té věci býv. posl. Nemes dotaz. Nemes protestoval jménem mě- sta Aradu, aby političtí odsouzenci, kteří bojuji za svobodu své vlasti a při tom se dopustili tí- skového přestupku, za nějž na základě z áko n z dob Marie Teresie byli vojenským sou- dem odsouzeni v jednom případě na devět. v druhém na sedm let káznice, byli pod vojen- ským dozorem vláčeni městem v okovech. Proto navrhuje, aby město Arad podalo vládě žádost. by učinila opatření, aby se podobné hnusné di vadlo neopakovalo. Návrh Nemesův byl jedno- myslně schválon. Text žádosti bude předložen příští řádné schůzi městského zastupitelstna v srpnu a pak bude zaslán vládě. liči.
Němec Pol Pochlatko Nemes Marie Teresie Nemesův Lvov Halič Vídeň Pešť Arad Arada
14 article
V drobném prodejít rinní číslo o sobě . . . za. S vddpoles-lni . . . 18 2 ve mlialkách na vonkovši raaní číslo. . . . . . . . 10 vdpolodnl . . . . . . . . s- Inserat platl se botově napře Předpiarení a lnstrty přijímů ndmlul s4race v Masianské vlici č.a Tam nacházejí se též redakee Ulskárna a ezpedice „Návodnich Listů- Lakoplsy se novrapsji.
Masianský
15 title
Politické zprávy zahraničně.
16 article
V Praze, 30. července.
Praha
17 article
Bulharsko a turecká ústava Vládní kruhy bulharské chovají se, jak po chopitelno, k obnovení turecké ústavy velmi zdr- želivě. Obnovením ústavy není makedonská otáz ka nikterak rozřešena, naopak stává se spleti- tější a palčivější, než kdykoli dříve. Ústava může přiněsti pomocí parlamentu, který bude velikou převahou osmanský, mohamedánům velmi mno- ho, ale křesťanské národy sotva jí co získají. Ostatně volební praktiky mohou dáti příštímu parlamentu většinu zpátečnickou právě tak snadno, jako většinu mladotureekou a liberál- nou. Předpovídati nelze ničeho a situace se vy jasní teprv, až se sejde nový turecký parlament. Stejně pessimisticky pohlíží na tureckou ústavu makedonsko-bulharský revoluční komité Abdul Hlamid obnovil ústavu jen proto, aby za- chránil trůn. Jeho hra s ústavou je neupřímná. Mladoturci, kteří tak neočekávaně dobyli vítěz- ství, jsou úzkoprsí nacionálové, jimž nikdy ne- půjde o skutečnou ústavnost. Mezi sultánem a Mladoturky vzniknou jistě spory, za nichž v Ma- kedonii dle přesvědčení bulharských vůdců na- stane anarchie, pro křesťany ještě hroznější, než dosavadní. Revoluční výbor zaujme nyní také vyčkávavé stanovisko, aby Mladolurci jej ne- mohli obviniti, že maří možné účinky nastalého v Turecku převratu. Ale v Makedonii nebude klidu, dckud tam národnostní otázka nebude rozřešena na základé rovnoprávnosti všech ná- rodností a vyznání.
Hlamid Bulharsko Ma Turecko Makedonie
18 article
»Atentát« na Tafta, kandidáta presidentstvi v Unii? Z New Yorku se oznamuje, že na býv mi- nistra Tafta bylo za plavby parníku »Cinemnati střeleno broky. Taft zůstal nezraněn, za lo zra- něna lehce žena, za ním stojíel. Pachatel zů stal nevypátrán. Okolnosti — útučník střili na ve- likou dáli broky! — nasvědčejí ale, že bězí spíše o nahodilou událost, jíž republikánská strana při nenávisti veřejného mínění amerického k ná ilí politickému použivá za reklamu pro svého kandidáls. Německo a převrat v Turecku »Giornale d'Italia« dokazuje, že zajisté ne- bylo to Německo, které pohnulo sultána k ústav nosti. Ovšem ale hodí se Némecku do krámu, že ústavností v Turecku odstraněny anglo-ruské návrhy o Makedonii. Jinak ale Německo, z pře- vratu prospěch míti nebude, poněvadž nyní v Tu recku místo sultána, oddaného zcela Námeům. budou o politice rozhodovati osoby svobodně zvolené a ústavně zodpovědné. Uzdravení »ne- mocného muže« nemůže býti vůbec vhod vel- mocem, poněvadž uzdravený, míní list, vyprovodí lékaře záhy z domu svého. Nám ovšem dlužno se tázati, je-li uzdravení opravdové a nenastanel — recidiva? Předzvěst italské okupace Tripolisu? Vládní římská »Tribuna« líčí situací v Tri polisu nejčernějšimi barvami. Italové tam nejsou životem jisti a nesmějí ani vychá- zeti před brány Tripolisu. Iialům nepřátelský tbo
Taft Italos New York Německo Turecko Makedonie Tripolis Giornale d ' Italia
19 title
FEUILLETON.
20 article Literatura
Literatura Ant Klášterský a jeho nová kniha Svou osmnáctou knihu veršů — nečítaje dvou básnických knih pro děti a sedmi svazko překladů z cizí poesie — klade známý plodný básník na stůl čtenářův. Neodstrašen nepřízn doby, nezmaten hesly koterií a křivými úsudky svého umělecky poctívého díla, A ntonín Klášterský s železnou vytrvalosti jde za svým cilem. Praeuje jako ryzí umělec, vzdálen hluku reklam, povznešen, jak žádá Goethe, nad chválu i hanu, a přece tak blízek veškerému ruchu a víření života, jemuž jest poesie jeho citlivě měřícím udavatelem, ohlasem záchvěvů jeho nejjemnějších. Ant. Klášterský byl z prvých, kdož u nás v básnictví uvedli směr realistický a také v sociální poesii jeho »Písněmi z práce«, vy- vřelými důsledkem jeho reálního pojímání ži- vota, náleží mu v novodobém básnictví česk ém časově jedno z předních míst. Zprvu genri sta odstínu Coppéova, jehož vliv koncem let osm- desátých ať přímo, ať prostředím překladů Vrchlického bylo pozorovali na tak mnohém nově do literatury vcházejícím talentu, na př.
Klášterský Goethe Vrchlický verš
21 article
Sovovi, panu z Čenkova, částečně i Svobodovi prohluboval se v básníka stále vniternějšího, takže doba jeho zralosti jeví jej, ač v podstatě realistického, t. j. opravdového, věrného, přímé- ho nazírání nezměněna, k realitě životní od jeho východiska skoro v opačném poměru. Dřive byla to skutečnost se svým povrchem, jež se obrá- žela v jeho díle. Nyní je to jeho nitro, jež re- fiekluje skutečnost. Realitu zhutněnější, bytnější protavenou ohněm myšlení, ne pouhou náhod- nost genru. Nová kniha Klášterského »Sonety prchavých okamžiků« (vydaná Nakl družstvem Máje), jest do jisté míry pokračo váním jeho »Sonetů tiché pohody« z r. 1899. Táž dokonalá, až k virtuositě vyzkoušená forma znělky, jež u nás od dob Kollárových hlavně vlivem Vrchlického stala se nejjemněj ším instrumentem básnického myšlení a dostou pila výše, kde není se jí lekati soutěže svě- tově. Týž čistý, klassicky přesný jazyk, který je pro celou tvorbu Klášterského tal víznačný. Totéž povznešené stanovisko, s něhož
Sova Kollárův Vrchlický Čenkov
22 article
politické. A směr, kudy k ní může dospěti
23 article
hledí soucitně a s porozuměním do proudu života. Jenom že tam byly to nálady vyrovnané. vysluněné, smířené, skutečné harmonie tiché pohody. Sem zapadlo něco trpkosti, něco bo lesti, rodící se z pomijejíenosti. Sonety prchavých okamžiků ! Dobře volený název. Již z něho vane ta melancholie, ta re- signace, jež tvoří tu fundamentální bas, nad nímž rozvijejí se měkké, teskné melodie bás- níkovy. Již z něho tušiti lze tu kaleidoskopi ckou rozmanitost námětů, zachycených bedlivým pozorovatelem života jeho rychle měnícím se sceneriím. Genrista ani zde nezapřel se v těch momentkách, jež jsou věrným odrazem dojmů jak přináší je život, náhoda, osud, výměna myšlenek, umění, četba. Ale vše jest promit nuto z vnitra, kde prošlo tříbícím a zduševňu- jíeím procesem. Básníkova píseň jest jako ta sfinx úvodníh sonetu, jež nemůže uzamknouti očí, třeba slzan zrosených a neviděti všech těch hádanek, těch luzně kvetoucích klamů života znovu a znovu Vi, že vše marno, ale přec, i ve svěm posup ném klidu, nemůže se ubrániti soucitu. Jak bás ník tím sonetem bystře vyznačil stanovisko své poesie! Třeba s resignací hleděla v marnos života, rozechvěje se každým jeho vznětem, pro žívá jeho radosti a žaly, jeho tišivé prósy i po vznášející momenty vždy znovu a znovu. Ol mžiky prchají, ale bohata jest úroda, kterou zanechávají v nitru básníkově. Velkonoce mluv k němu vzpominkami z dětství, svou poesií jar ního z mrtvých vstání, hlasy jejich zvonů pře- livají se v jeho verších na kletbu katanům, po krytcům a lhářům. Krásně cítěna je znělka „Ba- rabbáš“, rozhořčeností vlasteneckou ztrpkly
Ola
24 article
„České pašije“, navinul „Hořký sonet“, z tých pocitů vyvřel „Sonet, vysněný před ostatky Ko) lárovými při převezení jich do Prahy“. Ze sku tečné příhody při Kollárově druhém pohřbu, ji byli jsme přítomni, že totiž kostlivec na orloj staroměstském začal právě zvonit, když z rad nice hnul se pohřební průvod, vyrostl sonet ná sledující, duchaplně pointovaný uklánějícími s apoštoly svému druhu, velkému apoštolu Slo vanstva. Zhavou myšlenku vlasteneckou vyslo vuje „Hrob Máchův“. Básník ohražuje se prot převezení ostatků pěvcových: 6, nechte spát jej, kde svě zaspal žaly, však meče v pěst — ať půda ta je našel Myšlenka sama byla v podstatě vysloven již dříve jinde, ale zde dostalo se jí básnicky koncisního břitkého výrazu.
Kollárův Máchův ko Praha Český pašije
25 article
Vedlo by nás příliš daleko, kdybychom chtěli probírat sonet za sonetem. Jsou tu vzpo mínky na Italii, obrázky z přírody, nálady p lední, večerní, noční, hlasy lesa, svity světlušek a květy šípků, reflexy z literatury a umění, vše vyjádřeno exquisitně a duchaplně motivováno Rád obírá se básník záhadami zásvětí, problé mem smrti. Děsí se, že snad neporozuměl někdy hlasu mrtvých, proti skeptickému duchu raděj staví se na stranu srdce, jež „snad že pravdů blíž, se chvěje,“ s melancholickou resignae volá: „Čas všemu, všemu, všemu s bohom dáti!“ Zvláště zdařilé a původní jsou z tohoto okruhu „Episoda“ a „Můj stín“. V prvnějsí znělce básník vidí starého přítele míjeti kol svého prahu a vzpomíná, jak také tak kdys minul hrob svého přitele. I zachví se mu bolest. ná otázka na stech: „O, co as onen mrtvý tehdy cítil!“ V znělce druhé jde kolem hřbitova, jeho stín přehoupne se přes zed „e jakby čekal, zdal- skočím za ním .. A takových hluboce cítěných a bystře po střebnutých básní je v sbírce colá řada. Možno otevříti knížku na kterékoli stránce. „Sonety prehavých okamžiků- náležejí k nejzávažnějším básnickým publikacin poslední doby. Staví Klášterského v mladší gene raci poctů na místo z nejpřednějších.
Klášterský
26 article
* Karel Horký: Pátek. Prosy, feuilletony zápisky. V Praze, 1908. Tiskem a nákladem knih tiskárny E. Leschingra. Cena 2 K- Neutěšená a mdlá nálada, která od počátku sto letí provází nezhojitelně veškerá odvětví domácího pisemnictví, objevuje se ve svých neradostných d sledcích i ve tvorbě leuilletonícké. Ne že by nebylo dosti ochotných pracovníků. Kdo má příloži tost prohlédnouti venkovské listy z království i zem sesterských, všude najde hojnou žeň télo drobno kulturní práce; ale všemu tomu množství schází umě lecká ukázněnost a osobní nestrannost vě- ci čtenářstvu. A tak vývojová vlnovka feuilletonu — od pokus Tylových a žehavého humoru Havlíčkova, až k vlast nímu tvůrci jeho Nerudovi, který teprve této nedefi novatelné části časopisů určil niternou hodnotu v pevný rámec spoutal těkavý její myšlenkový vzruch, od nadšenou humanností překypujícího Hálk až ku přemítavému Sv. Čechovi a dnešním soupr covníkům na poli feuillelonu — vykazuje krome sporých výjimek jen nesmělé vzdouvání a chaotický Ke všem těm přidružuje se nyní p. Karel Hor- ký, tento mladý, vášnivý odvážlivec, který za po- měrně krátkou dobu jako redaktor a tvůrce „Ná Obzoru“ uplatnil svůj hlas v rozhodujících záleži tostech našeho kulturního i sociálního živola. Žei z tohoto období v šinším výběru obsahuje právo
Horká Pátek Prosa E Leschingr Tylův Havlíčkův Neruda Čecho Karel hora Praha
27 article
Jiné spisy- vir.
28 article
„Pátek“, kniha celou svojí slavbou úspěáně s odlišující od všeho, co u p. Horkého předcházelo Jeho veršované práce, jimiž se uvedl do litera- tury, předznamenávaly příliš ostrou toninu pro své nápěvy. Byly drané, cynicky pointované, výsměšne a urážející. Ve feuilletonech p. Horkého najdele také tent ton, ale zní již přirozeněji, není v něm afektace není násilného motivování. Je tu rázem zjovný po- krok od útočných satír veršovaných k seriosně z- ložené práci umělecké, která s vášnivou odhodlanost bojuje pro vše, co se jí zdá býti dobré, účelné spravedlivé. Po této stránce, při veškeré upřílišněné subjekli- vitě autorově i námitkách, které proti knize mám zůstane vždy „Pátak“ svěžím dokladem rozvoje stavu tverby feuilletonické v přílomné době. Škoda, že kniha neobsahuje pouze feuilletony Úvodní tři prósy charuklerisují p. Horkého jen stylově, lendenčně připomínají filosofii Dostojev- ského, chmurnos! Hamsunovu a z našich připodob- ňují se prósám Mahenovým, ač nad tyto vynikaj hlubším a vážnějším provedením a pevnější stavbou Také zápišky v závěru, tyto někdy obdivuhodné drobnosti i při celkovém svém úsměvném, ironí- ckém či lyrickém pableskování, lámou jednolný do- jem knihy, jejíž jádro i podslata spočívá a tkvěti bude vždy v střední její čásli, ve výboru Ieuillelonů, oli- štěných z „Nár. Obzoru“, ač nelze ani tu upříti, ž práce ty vyrámovány z okolí rodného listu, zlrácej svojí samostatností povážlivě na svém účinu.
Pátek Horký Hamsunův Mahenův Ieuillelon
29 article
Pan Ilorký mnoho viděl, mnoho zkusil, mnoh procestoval a rád o tom vypravuje, s horlivostí. která snad až příliš ostre slaví osobu autorovu do popřed. Také Neruda s oblibou a vlipem vzpomínal svých cest, aby vzdálené obrazy porovnal s blízkými, ale při tom vždy sám zůstával co nejvíce v pozadí. Bá- sník tu byl satyrem ukrytým v růžové houštině. A šířeji možno ještě založiti paralelu a přiznali že, kde Neruda bojoval pro své přesvědčení elegant ním a jemným tahem, p. Horký jde i tam, kde b postačila prostě březová metla, na všechno se sto- pudovou železnou palicí, jako nějský obr z pohádky ač sám je přesvědčen, že „nesmí se na přestupel choditi se sekyrou“. (Rameno spravedlnosti.) Jeho útoky jsou vždy prudké, plné barbar- ských slov, často vyprovokované (feuilleton o Hradci Králové v „Pátku“ nezařadděný, někaly kontradikční s obsahem dotyčného čísla „Nár Obzoru“. Starý a nový dům a lokálka o J. Vrchli ckém) Nelze se nezeplnli, jsme-li skutečně již tak o tu pělí, že by nám nepostačilo šetrnější poukázání třeba i hořký výsměch, ale vše ve výraze ušlechli lejším? Není právě tato vášnivě polemická form feuillelonu p. Horkého jistým podezřením citlivost národního našeho charakteru? A přece nelze vylknouti autoru „Pátku“ ne poctivosli ni falešného cílění ani tam, kde b šedesát jiných na jeho místě myslilo i psalo jinal než an (Třináctý agát) asi tam, kde tendenčnos přlis dotěrně vystrkuje svoje čertova kopýtka. (I terární bohéma)
Ilorký Neruda J cký Pátek Hradec Králové Pátek
30 article
Je tu palrně ještě zbytek přerodného krystalo vání, jiskření v mlhách, závěrečného varu, ale z toho co „Pátek“ podává, prosvitá již také blízkost vílězslví Mezi feuilletony postrádám nerad některých, zvláště toho, klerý byl psán u příležitosti loňského příjezdu panovníkova do Prahy (Zelené mrtvoly)a jejž pokládám za nejlepší z prací p. Horkého vůbed. V něm ozvala se poprvě, a je mým přesvědče ním, že bez nucenosti, něžně i odhodlaně lyrická nola básníka „Giosbachu“, jež stejně vroucně, ale na struně jinak zladěné, zpívá z vřele cítěného feuilletonu „Srdce“, nejcennějšího čísla „Pátku Chtěl anad aufor ve svých pracích zúmyslně vzdáliti se toholo hodvábnějšího zachvění? Těžk Hcil P. Horký v předmluvě ke knize, dedikovanép Kočímu, píše, že měl nejlepší úmysly, jsal-li někdy se šťovíkem za knoflkovou dírkou. Připusťme i tuto zálibu Není však třeba i u nás ozdobili se někdy rů- ží, třeba jen prostým květem ze šígkového keříkuz Ouido Maria Vyskočil. vůbec.
Pátek Hcil P Horká Vyskočil Praha
31 article
* K refenátu o Bídlových „Dějinách Ruskav XIX. stoleti“ (viz „Nár. Listy“ č. 181 z 3. července 1908). Způsob, jakým psán jest referát o mých „Dě- jinách Ruska v XIX. sloletí“ C,Nár. Listy“ č. 181 ze dne 3. července 1908) nutí mě, abych se ozval. Pisatel referátu pohřešuje v mém spise:1. hlubší analysu ruského vývoje a rozvoje, stanovení posledních příčin jeho. Nerozumím, co tím referent chce říci, neboť v mé knize nenajde čtenář pouhý vý- čet faktů, nýbrž zároveň i jejich molivaci. Předmluva podává celou exposici, klerá jest ve spise samém dů- sledně prcvedona a kterou každý pozornější čtenát snadne může sledovati. Jedná-li se referentovi o to aby vývoj dějin ruských byl založen na jistém jed- nolném filosoficko-lástorickém principu, jest to po- žadavek na tu dobu neuskutečnitelný, jak nejlépe se může poučiti z nejnovější souborně lstorija Ros- sii v XIX. věkě, jejíž I. díl (do r. 1840) nedávno vyšel, kde ani jednotliví spolupracovníci tohoto mo- nografického díla v základním názoru nejsou svorní
Rusko Ruskav XIX
32 article
Kdybychom Rusku tak rozuměli, že bychom s bez- pečností znali podstatu jeho vývoje, pak by se pro- blém jeho ohrození řešil mnohem snáze. Ostatně tolik, kolik dosavadní literatura o tom podává, je v mé kníze obsaženo. Kdo čleš, rozuměj! 2. Jestliže referát z mého líčení vyvozuje možný závěr, „že Rusku..bylo vždy nejlépe, když nad ním vládla silná reakční ruka“ atd., za to ovšem nese zodpo- vědnost rám. Základní myšlenka měho spisu je na- prosto jiná a vysvítá již z oxposice: je to nutná po- třeba reforem hospodářských, sociálních i politi- ckých, jejímuž řádnému provedení překáží reakcio- nářství byrokracie, která jest vlastním držitelem moci samodržavně. Nechť referent ještě jednou si můj spis přečie — a uvidí. 3. Co se týče neantikvování Ram- bauda mojí knihou — jednak je te pravda a jednak to není pravda. Namnoze Rambaud antikvován jest Že není antikvován úplně — kdo by se divil? Ram- baudův spis vyniká v líčení diplomatické a válečné historie — přirozeně v těchto partiích podrží ješti dále svou cenu. Jestlize referent mínil, že mým spi
Rambaud Rusko Rama