Periodikum ALTO Viewer

1

: ., Vachili kaidý den <тШ» т aeděli л svátek. FМрláci « v administraci 0«*B****i «»Ile* Aia. i Koe-п. ■ V PlSMi «»■««■■! eétiAaè .... — il. 90 kr. I lai. кбкг. Čtvrtletní .. а . 70 , Э . 7ft .

Ile Aius

2

. Dopianr traak ováné a podopmné pl^lni

3

OljiOll.

4

r «diaiceer J ▼ Oetrovní nud é. 1MI1L Rukopiafiv aovroame a aepodepeaoýck aodbána

5

.pineta«

6

Jednotlivá dlela po 4 kr. ZftdoBááenf do dona néaléaé 10 kr.

7 . MiuXia,

. MiuXia, aoaapoiotéaé poiýlány bnduá a a 1 rp a- k o,»* a ». baorát» pod tána co atllova^L

8

^islo 61.

9

W Praze, ve étvrtek dae 15. března 1NN3

W Praga NN

10

Ro^nik ЖТ.

11

^MtegM»ng«0ÉÉh*<b=^e5HáBaÍHaHHáMá«aa?.-ui-ii: '-il.. ■■■——■

12 article

Důležitý přlpii. Щ ho nejí viickni v rukou tan predá- letitý připit, který zadal generální ttáb v Ртам ae svým velitelem Králem a jeho pobočníkem Klikou předsednictvu poetane- ckěho klnbn a mimo to i každému poslanci srlášť, ab» takto nikoho z poslanců nebyle, kdo by aevédél. co vše z toho plyne, bude li hlMOvati pro ikolní novella а co vše hrozí od lidu k ne od učiteli! všem poslancům, vzejde-li z tohoto hlasování néjmká mela v národě. Nevellou tou porušuje prý se v základech princip autonomní u věcech školských, tak jako bý nynější dosud platný zákon školní spočíval na základě autonomním a ne centralizačním, ač adělán byl v říšské radě bez nás a proti nám a vehnal takto před 13 lety velikou část našeho národa v tuhý odpor proti celému školskému zařízení. Zákon tento platí nyní našim liberálům za velikou vymoženost, na které se nemá ničeho měniti, poněvadž změna taková byla by v odporu s principem autonomním, kterého zákon dosud platný neuznává. To však našim resolucionářům proti novelle v jejich logice nepřekáží, aniž generálnímu štábu v Praze, odkud všeliká zjevná i tajná pokynutí strategická vycházejí a kde také umluveno a usneseno, aby „Ústřední spolek jednot učitelských" jako zástupce 76 jednot učitelských zaslal v těchto dnech poslancům onen pamětihodný připiš.

Král Klika předsednictvo Praha

13 article

A poněvadž ve všech těchto jednotách |Ísou členy učitelové, zaslán byl připiš ten i jmenem českého učitelstva, a poněvadž uči tělům avěřena jest od rodičů mládež na vychování a na vyučování, dlužno připiš ten pokládali také za projev mládeže i rodičů, tedy za projev lidu nedospělého i dospělého. A to již něeo znamená! Bude to asi hrozný boj pro svobodu a národnost, které, majíce zřídlo v nynějším zákonu školním, jsou školní novelou ohroženy, něhot za ní vězí strašné vid : šestiletá návštěva školní, vláda kněžská a povinnost pro každé ěeeké dítě, že ее něm dně na školách města oských uči ti musíj čímž odpadne remunerace za vyučování to mulo nepovinnému předmětu. A tyto krozné věci má si náš lid dáti libiti, které, nenale taji li se ve školní novelle, nacházejí se aspoň v hlavách liberálních agitátorů a pletou rosum ubohému našemu lidu venkovskému, který nevěda, oč ta jde, má býti nadšen pro reaòluce proti novelle, aby se princip samosprávy obhájil, byt i titíž agitátoři venkovské obce za ten schopný orgán autonomní innznávali, který by mohl samostatné od návštěvy školní v případě nutnosti osvobo- lováti. Lid tonto novellou poškozen prý hade те svém vidělání a nad to i míra vzdělání teského učitelstva bude prý touto novellou mížena, jako by novella tato zapovídala učitelům opravdového vzdělání, které nezáleží jenom ve vědění ale i v ušlechtilém charakteru. jehož přední známkou jest také skromnost. která sluší každému člověku, tím více pak .učiteli, vědělavateli mládeže. Že nyní většina mladších učitelů touto ctností se ho ■osí, kdož by o tom mohl pochybovat!, vida.

14 article

Že ai oni především jen školy hledí, žádnou vyšší pelilHteu se nezabývají, pro žádnou politické naší straně škodlivou resold*! ne- agitajf, prèti žádnému pěšin ti nevole avi neprojevují, pakliže tento lůluvé • školství pravda pronáší. To atává ae všecko préio, že páaevé: Král, Frumar, Klika a Skála s de- lou svou klikou dávají v pravý čaa patřičný pokyn učitelstvu, čeho ae má výatřihati a co má podniknoutí. ' A jvat-li že atonpeuec jich p. Kober, švagr Špindlerův, jednou néchce se a dětmi ve škole modlili, dostává so m* ási od nich liberální důtky. Ůkodk jen, že všichni učitelové v Čechách nethtí stoupenci jejich býti а к prapoťu liberálhoati ae hlásili, tím méně pak jejich velení poslušní býti. ŽO vlak poslanci naši v říšské radě přípisom zaslaným se řídíce poslušní budou pokynutí jim daného, o tom nelse poehybovati, nahot je pokyn ten znamením, hrozící střelby revo- lucionářské, kteráž fožbije jedhottľ poslaneckého kluba a zároveň jednotu celé právfce, pak li že připiš ten nepovšimnut zůstane.

Král Frumar Klik Skála Špindlerův Čechy

15 title

FEUILLETON.

16 title

Fantaatioké obrany.od Fetn Kopřivy.

Fetn Kopřiva

17 article

Poslední konec, odboje proti Církvi. — К — Když před 300 lety tak zvaný reformator odboj proti Církvi zahájil, nikdé se nenadál к jakým koncům dozraje. Letos slaví protestantismus v Německu veliké SOOleté jubileum Lutra. Kulturní historik, chce-li jinak býti spravedliv, žasnouti musí nad konsekvencemi onoho epochálního odbojé církevního. Proti Církvi, vlastně proti Bohu odboj zaéal a proti monarebismu či proti vši zákonité autoritě končí. Z pole církevního pošinnl se boj na pole sociální. Tuto dojde na slova Gamalielova : „Co z Boha jest. musí trvati naproti vší lid ské zlobě." Před 300 lety Lotr chvástavé zvolal: „Smrtí budu tvon papežství!" —• A

Gamalielův Německo

18 article

utone, leč právě ve chvíli, kdy reformační potopa nejhůře zuřila. Církev sněmem Tri dentským znovu se zrbdila. ' Po revoluci církevní ve stu letech prote- stantismus roznítil válku äOletou, kteráž zhoubnější všech válek ; na’ světě' byla.' Tu nejkřiklavěji' osvědčily se následky odboje církevního. Poprvtestanštělá knížata německá rozvil nnla sborně i svorně prapor odboje politického proti císaři. Ta ponejprv zaznělo heslo: „Nechceme papeže, nechceme císaře, (ni D i é u, ni e ma i- tre, kdož by neuměl v těchto obon heslech nalézti analogie 1) Z dějin 17. století víme dohře, že císařství mnohem větší pohroma z odboje protestantských knížat vzalo, než-li papežství, a že jedině tomuto mělo co děkovali. ie obstálo. Protestantismus, více’méně co vítěz z odboje vyšlý, šířil se, jakožto p o- litický odboj v katolické Francii, kdež toliko geniálnímu státníku kard. Richelien-mu podařilo se sice týž protestantismus, vlastně kalvinismus co do politické moci ochromiti, ale ne zničiti. Francie v této době, politickými stranami uvnitř seslabená a mravně skleslá, začala připravovali se к oné kata strofální krisi, kteráž o 100 let později veli- věru po celý dlouhý věk zdálo se, že lodička ж Kristova v reformačních bouřích navždy ministerstvom a tentýž politický, či konsti kou revolucí sé zakončila a kterouž ani mno- holhtá. dle ičvnéjlku velini ikvělá vláda Ludvíka XIV. nebýl* t to zadrželi. Francie téhdy podobala se zbílenému hrobu.

Tri Kristův Ludvík XIV Francie

19 article

Po Ш9*eOákém tčdy d^bpjů wbf- jenem reformací, nastal odboj politický ve fríUrbuMkr re'tolüci, kterýž život krále a mUtonů lid štva utratil. Od Moskvy al к Lisabonu a od Hamburku až к egyptským pyramidám tlely ko- sti bwovbíků в jedné strany za Uk zvanou svOboen a ■ druhé za tak zvanou reakcí. Dněs náboženský odboj před 300 loty aapočatý, kterýž před stoletím v p o 1 i- tiiký odboj se zvrhnul, přechází t odboj • bkiáltof. V tom jeví se neúprosní logika událostí. Odboj proti Bohu musí vždy za- keéčili se odbojem preti sociálnímu řádu. Kdaien proti Bohu vržený padali musí na hlavu člověka. Svlecme s dnešního stavu věaf moderní roucho, objeví se nám tentýž sociální rozklad, jako za časů pohanského ftíma, kdy kříž vztýčen byl na hoře golgot ské. Tytéž příčiny v dějinách člověčenstva vždy mají tytéž následky. Člověk, jenž vzdorně proti svému Bohu zvedá ruku, zuří vlabtně ve svých útrobách. Až do doby reformace nebylo slýcháno, že by kdy z tak zvané vůle lidu odpráven byl král, jakož se stalo v Anglii na Karlu I. při zakončení války třicetileté. Evangelická svoboda, již Late zahájil ' a kteráž krvavé červánky v řádění zlotřilých „novokřténců" ještě za živobytí jeho na dalekém obzoru ukazovala, osvědčila se v pověstném povstání selském a v odpravení prvního krále protestantským povstáním v Anglii.

bůh Moskva Lisabon Hamburk Anglie Karel I evangelický svoboda

20 article

Dnes protestantismus rozdroben v nesčíslné sektářství umírá a dědicem jeho jest sttiální revoluce. Evangelická svoboda zvrhla se ve svobodu politickou, či ji* nik konštituční в odpovědným panovníkem a tuění liberalismus zvrhá se v sociální r«Mikb44sm«s, ěi anarchii. A na logie jest až příliš patrna. Lutrův indivi- dualismus na poli náboženském přešel na pole politické a s tohoto na pole sociální. Nevěra, či nihilismus v náboženství přechází v nihilismus politický a sociální. Nevěra nikdy dlonho ‘ nemůže udržeti se v theorii, vždy musí přirozenou těhou přecházeti v život skutečný. Sociální demokraté vlastně ad absurdnuť přivádějí liberální zákonodárství. Kulturní historik shledav na cestách svých socialismus, mnsí jako počtář zvolat! : stal se veliký omyl ve státní násobilce, zákonodárcově počítali s nepravými faktory ! Kéž by osudné chyby zákonodárců daly se též honbou smazeti, jako mylné počty matematiků! Této pravdy nedbali sice panovníci, kteříž odboj proti Církvi dříve strojili, avšak dbají dnes, jelikož praktické následky odboje proti Bohu až příliš jsou patrny. Stvrzuje se tímto nemálo případně učení Církve, ž e odbojník proti Bohu zároveňje odbojníkem proti panovníku a proti řádu sociálnímu. A má-li tento odboj se zlomili, musí důsledné i vše eben odboj proti Bohu a Církvi zákonem stejné příaně se trestali jako se trestá: ru šení veřejného pokoje a „velezráda." Žádá# člověk, pokud Boha svého ctil s .pUdVáZ, žádný kře stan, pokud věrným synem Církve byl, ovétské vrchnosti neb. penovníki svém« -úklady negteoiil, jedině beabožec ukládá • bezživsbytí svého panovníka, jakož i ostatky a, hrdla svých spoluobčanů, čohei nejkřikja- véjsíeh dokladův mámo na anarchistech, kteříž nyní černou rukou na deaoek královských osudné: Mona, tokal, nfor- B i n píší.

Mikb Lutrův bůh

21 article

Z říšské rady. (Sněmovna poslanců. — Schůze SSI.), Rozdivft и správa ieloiniéofho výhorO o výhodách pro stavba lokální dráhy ■ černovic de MovosieHce a správa rospočtevéhe výbara 0 dodatečném úvěru к rospoětn ministra vyplováni. — Ministr fnsncl předkládá osnov* aá- ksaa o datlím vybíráni dani pro měsíc dnbem. Předloha dána na denní pořádek dasinl večerní schise. Předseda vzpomíná vřelými slovy na semřrlého řtásbdbo poslance Oskara Falka, a oznsmnje pak nsneienl vierejil tajné sekůse, ie svolila sněmovna к vydáni rytíře Scfabnerera. Sněmovna pokračuje pak v debatě o rospoětn. Při položce „generálni inspekce" naléhá poslanec F&rnkrans na vystavěni dráhy a Kremle do 8v. HypeRta. Ministr obekedn bar. Pino pravi, te povaluje tute trat sa dráho lokální. У poslední době přiblásilt se několik stavebních podniká telů, kteří cbtěji stavbu smlnéaé dráhy provésti a ministr nařídil jii, aby bylo vykonáno ohledáni triti. Pedařl-H se podnikatelům vykáiatl se peněiitými prostředky, jichž к stavbě třeba, pak nebude vláda в provedením této sáleiiteeti »jistě odkládnti. — Položka „generálni in- ěpekoe* byli pak schválena. — Při poleleo „přístavní n námořní služba" lítaje poslanec Wittmann úpadek »koňského obchodníka námorníctve a neldhá na vyřisení vládních předloh v příčině oevobosenl od dnně výdělečné n 1 příjmové pro nově vyetůtvnr pfernflty • pak ir příčině savedenl jednotného plavebního poplatku.

jít MovosieHce Falk Wittmann

22 article

— Zpnvodaj Jindř. C1 a m praví, ie výbor požne o těchto předlohách brzy jednali — Položka pak achválena. — Při pololce „polty, a telegrafy" stěžuje si posi. Hall vri qh na ne- ietřeni listovního tajemství v pohraničních okresích. (Posi. Schönem volá: 81y ite! Sly ite!) Řečník nvadi několik připedů, které jeoa křiklavým poraicním listovního tajemství a navrhuje následující resoluci : Vláda se vyaývá, aby nařídila co aejpřlsněji podřlseným úřadům se- jmena v pohraničních okresích, by listovního tajemství áetřily. (Pochvala.) Ministr obchodu baron Pino ehrsinje во proti tomu, že by se v Rakouska listovního tajemství neáetřilo. Jednotlivé případy nesmi se sobeebovati. Jest možná, ie listovní tajemství byle ponieno, jak předehosl řečník naznačil, ale zodpovédnest nesmi se svalovali na vláda. V Rakouska lotři se přísně Hstevniha tajemství a oznámené přestupky se atikejí. ■— Posi. dr. Roser kárá sdlonhavon poitovnl manipulaci, že nedodává poitovnl poukásky a $á* sylky dosti rychle. Řečník liči přlliiné namáháni se poitovnleh sřfzencŮ n domnívá ae, ie platy jvjich nejsou vyhoněné práci nikteraká

Zpnvodaj Hall Schön Pina Hstevniha Pos doktor Roser Rakousko C 1

23 article

Obraz Ш. Nováček. 1ST a. stráži.

Nováček 1 St a

24 article

Skoro hodinu centy za pevností T ... e prachárna u níž ve dne v noci itráž stojí.

25 article

VtAj,ý pravém poledni čtyři vojáčkové z pev- tosti odcházejí ku pnehárné na stráž. Vy- tlonžilci újišlují, že zde je „varta* ze všech lejmrzutéjší. Prachárna stojí v šírém poli o mmotě. nikdo ne к ní nepřiblíží, nikdo o ni tezavadí, leda jen krkavci kolem ní krouží, átří-Jí mrtvolinu, aneb kaloua na střeše ai «houkne, cítí-li, že nčkdo umře. .Уефе budky, u prachárny do zemi při itté jept dlouhé prkno, na němž vojáčkovi est so procházeti, prií-U a neprší-li. může He Uhosti, kolem malé posnůstky se procká- oti ne zbraní na rameně, krok za krokem ridy stejné: tap .— tep, tep — tep, tep Aj prává dnes, >— na podaim t pp sv. stehně asi před deifci. lety — prochází ее teto.'— roztomilý , vojáčok-no váčok « pipate vi*» »tejná: tep— tep, tep-*-tep, ip t- tep rr-- lo-ho to neomraí! ■ Chudaček! by- vojaček - navážek věděl eo vypravovať féthúdnou buchty pekla á tatíček starostliví čuměl na stráži ! ■ do. aititi ,»choakn. že mu jen veliké modrá-a proč jeho-'myšlenky jako to zaschlé listí sem a tem popocházél. tu zdálo se mi. že , ti *, Дои sak oarveaýeh tváří- ven čonhújí. vž4y dále za hory až do té cbaloúpky; matička infvté vedou tèsto slzami zadělávala ' ' *»k jy vpjihé modrá oči a to bílá éolo nad bloudí? —

Aj Chudaček

26 article

nima jsou jaksi zachmuřeny. Ký div 1 Venku fičí ostrý, sychravý vítr, jenž tam vedle do staré hrášky v šírém poli zle se opírá a za schlé listí z ní škube. Letí list za listem; vítr jej odnáší dál a dál do polí a letí a letí myšlenka za myšlenkon z hlavy vojáčka-* nováčka dál a dál do polí a přes pole a přes um ty černé lesy, co v dáli jako dlouhý tmavý pruh je vidéti i přes ty hory, co ta lesy sněhem pokryty září a hned za horami v rozkošném údolíčku stojí chaloupka ano až sem sychravý podzimní vítr zanáší myšlenky vojáčka • nováčka na stráži. Zde v chaloupce a za horami dlí — matfeka? — ba nikoliv, matička dlí oviem hned vedle v jiné chaloupce, a vojáček-nováček na "ni též čaato myslí, jmenovité tehdy, když tnn je hrýzti tvrdý, suchý komisárok a on si vzpomíná na mazané krajíčky z měkkého, domá-' čího chleba v chaloupce té přebývá někdo jiný. Právě zírá nevelikým okénkem ven na sněžné bory a za hory vždý dále až de pevoosti T .... a snad i vedle ku prachárně a snad že myšlenky obou se potkaly * pozdravily, Ano, zírá ven dvě jako chrpa modrých, lesklých, sářnýeh očí Sidovic Bé- tušký a pod očima usmívají se roztomile čer- ékami v ňádrech něco jí hodné, je to vxdhch, | zpěiu, dokud Bé bolná jakási upomínka — po kom aai? Však1 Ale kdyl přišlo

27 article

Тар *— tip, tap — Up. — tap — tap! vojáček-nóváčék vždy stejné vede ai T -C-1- — vojáčkem - nováčkům to trhlo, se- avou na stráži. Jest vojínem, má hleděli Opětné se ohlednul, zdaž ho nikdo nepozo- mužně, srdnatě a jemu je jaksi do pláče. Je ! ruje. Zastavil se a o zeď opřel. Zdálo se mu to vidět na modrých velikých očích. ! mu, že nohy nechtí ho více nésti a Plaše se ohlédne za sebe, zdaž pan zá- jak smutné bylo loučení s Bětnžkon. — — vodčf jej nepozoruje, zahne za roh, zbraň Byla to první jeho а к tomu tejná láska, s ramena boře a kolbon zlostné o zem praští, první kvét jeho jnnáckého srdce a květ tento — Raději bych se na ivčté neviděl, byl tak krásný a tak vonný, že mu to ted než-li zde na stráži stát! — »hubuje si po- při pouhé upomínce srdce hořem svítalo, lohlasné, avšak ihned zase se ohlíží, zdaž Viděl Bětušku před sebon tak živé. jako bý jej někdo nepozoruje. Viudež ticho. Kama- jemu po boku zrovna jako tehdý pod koia- rádi dřímají na pryčně. Může smèle si po- tou lípou stála a on ji к srdci svémn domati a těkavým myšlenkám nzdn popu- tisknul a vojáček-nováček tiskl к srdci stiti. studenou, smrtonosnou pušku I — Ha. ty

T C Bětuška Kama

28 article

Pojd, Pepíku — hovoří vojáček ošklivá zbrani, vyhnala * mne z objetí., nováček sám к sobě, — pojd zajdi za roh jejího ! — vzkřikl v ducha — Тар tep, a zasteskhi si po domové. Co asi děláš tap tep, tep tep. — Mrazivý vítr fičí, sníh má zlatá Bětnlko? Vzpomínáš si na mne mu kolem rozduaané hlavy poletuje, jako bý tak čaato, jako já na tebe ? — tep — tep, tisíc čertíků kolem něho laškovalo. A jako tep — tep! — sníh venku se chtunelí, tak se to i v l^av,è Ba že nevspotňináš ! Vzpomínáš ai na ha- vojáčka-nováčka podivné rojí a ekumeU a veliké posvícení, když jsme spola raku v ruce v srdci tek chladno a teskno I Zpropadená . pod košaton lípou stáli ? — Ach tehdy — varta zde na tom čertové hnízdě, kterak tp tehdy — a jak jsme spolu celou noc tančili tek pusto a smutno! Na pevnosti kdes meai a já s kokardbn na čepici výskal a zpíval: hradbám: když stojí ns stráži, Ijrajou ai až my budem mašírovat, před kaprálem děti, proběhne mimo tn pán, ta paní, tu vené tvářičky, však tn najednon pod tváři- haptákevať ano tehdy bylo tni ještě'^o sterá, tn mladá, hodí očkem po pladém, Bétuška na mne se usmívala I ketkém vojáčkovi, časem se na něhp i lončení, když matička na usměje, ale zde v té čertí díře aby poi

Pepík

29 article

vřelo ma ruce, z prsou draly se vzdechy > v modrých velikých očích zaleskly se slze.