Vlád* tudíž podá co ntvidit oinovn o poměr- tiém Mitoupeci.

Vaillant. O Vaillcntovi ointmojf, že na domluvu tvého obhájce již podepiel iádoat ke keiuinlmu toudu, ělmi prý eliká 컫o 15 ei 20 dni. Soeieliité tatím dotfajf. ie pro něho vymohou na preaidentovi Carnotovi miloat. — Zároveň ее oanameje, ie lyoniký anarohiata Fanre vetme к aoki Vaillantovo dcerko Sidonii, kteroni jakáai pani ďOcéa adoptovati oboe. Aoarokiaté viak protetto)! proti nabídce paní ďUaéeovi přijati Vaillantovo dcero ta «»oo, aby ae jim neodoiaila. Na táboře v Lyoně svolili anarobiató Vaillanta ta — a přivolali mu jakož i Ba- deštného předsedo vaoholovi .slávo*.

Kronika církevní. * Jeho Em ndp. kardinál kníže- arcibiskup hrabě Fr. de P. Schönborn věnoval aaohotínikémn ohramo Páně jakožto patron překrásnou věěnoo lampo, v ohni ala- cenon, polt na miiaál, dvě alavnoitní roooha — ěervené a bílé — pak dvě alby, dvě roohety a jiné menil drnhy prádla v ceně okolo 260 alat., jeá sdejíí ohndý koitelíiek postrádal, aa òei vdióni osadníci ae avým dnohovním správcem volají a hloubí srdce .Zaplať Bôb milo stivémo dárci.* * Úmrtí Vřera aemřel ve Vídni farář ve ětvrti Alsergrnnda, kvardián kláitera mino ritekóho p. Bernardin Eapfenberger věku 70 let. — Kanovník Štěpán V o 6 e t i ě v Zábřebě v Pánn aesnul, let maje 67. — Dne 12. t. m. zemřel v Pottenbrunnn o Sv. Hypo lita íestnýkanovník Karel Leohner, n vékn 88 let. R. i. p

* Osobní. V biskupství k r á 1 o v é-h r a d e o k é m. Vyanamenáni json dpp. : Frant, Uiohalitsobbe, farář v Lanibrouně, Ant. Nývlt, děkan v Oustí n. Ori., Josef Macek, farář v Hermanioíoh, obdrželi Ezpositorinm oanooi cale ; Ad. Briz, gymn. katecheta v Lanikronně, farní synodalie. — Ustanoveni json dpp. : Váol. БЫ, farář vidoohovský, aa faráře do Schwarten- thaln ; Josef Holoman, kaplan v Rovni, aa administrátora do Dříče ; Frant. Rybyšar, koop. čeohtioký, aa kaplana do Rovně ; Frant. Holi- mann, admin, aohwaraenthalský, aa kooperatora do Starého Míata; Josef Eltrioh, aa admini atratora do Vidoohova, a Jaroslav Malý, neom. au kaplana do Nové Раку. — Uprázdněná míata: Kotvice, fara, patron, hrab. Deyms, od 29. prosince 1893. a Vidoohov, fara, patron, náboi. matice od 3. ledna 1894. — V biskupství budějovickém. Vysnamenán jest : dp. Jan Stech, vikář a farář v Bílé Hňroe, jmenován budějovickým aroi- kněaem. — Ustanoveni json dpp. : Jan Paclik, farář ve Velkém Hlasivu, aa faráře ve Věžné; Fr. Brožka, aid. kaplan v Mléce, za faráře ve Sv. Magdaleně; Ant. Hejret, admin, ve Věžné, aa admin, ve Velkém Hlasivoi ; Vojt Plihal, kaplan v Hnsinoi, aa kaplana v Monřenoi ; Jan Banda, neomysta, za kaplana v Hnsinoi, Váol. áiróček, neomysta, za kaplana v Ratiboř akých Horách.

* Příspěvky na stavbu kathedrály v Českých Budějovicích. P. T.: Jan Ho lob, kaplan v Bere ardici ch 1 al. 10 kr. Václav Švec, farář v Chráěťaneoh 2 al. Václav Brflha, farář v Malé Chýěoe 50 kr. Vít Bant, děkan v Milevska 1 sl. Frantiěek Brabec, farář v Ratajích 1 al. Prokop Procházka, farář v Sepe kově 1 al. Její Jasnost vyaokorodá paní VUe mina kněžna ze Schwaraenbergó na Vorlikn 50 al Z pokladniček děkanského kostela v Bn déjovioích 7 sl. 15 kr. Vojtěch Matouš, knih

průvod к jeskyni Narození Páně. Biskup в assistencí v nádherných rouchách iel za ostatními. Jáhen vykonal před oltářem Narození Páně modlitbu přípravnou, dostav požehnání od biskupa zpívá evangelium, které se čte při mši svaté o půlnoci (Luk. 2, 1—14). Když došel ke slovům: „I porodila syna svého prvorozeného, podali mu rozmilé voskové Jesulátko, které dle dalších slov „ovinul hedvábnou plenkou* a nesl к mistu, kde stály jesličky a položil na místo upravené dle skutečnosti, a za zpěvu : „položila ho v jesle*, položil na místo. Toto znázornění události bible pstří к nejdojemnějším scénám svaté noci. Hlasitý vzlykot a dusený pláč rozlehl se v jeskyni. Komu tane na mysli nevýslovná láska Boží, nemůž’ býti jináče. Po evangeliu zpívají přítomní ve dvou chorech gloria, následuje „Te Deum*, za kterého průvod vrací se do kostela. Choř zpívá Laudy a po nich teprve začínají mše svaté v jeskyni, nikoli n místa narození, toho není dovoleno katolíkům, nýbrž u oltáře, kde mudrcové se Pánn klaněli a dary mu obětovali. Byl jsem zapsán na šestém místě a dlouho nevěděl jsem, budu-li slonžiti před funkcemi rozkolných Řeků, aneb po nich, totiž až v 7 hod. Hojná sv. přijímání maton přesný výpočet. Odalonžil jsem napřed první dvě mše svaté .nahoře n oltáře sv. Antonína; třetí teprve u oltáře mudrců v jeskyni. V ten den jest dovoleno sloužili až do 4 hod. odp. ; nejvíce řeholníci františkánští přinášejí tuto oběť vůči cizincům, postupujíce jim hodiny drívéjií.

tiskař v Budějovicích 5 a). Fran'iiek Him- acbradt, děkan v Kaěperakýoh Horách 6 al. I Tomài Vondráiek, kooperator v Neadáiovij 1 alatý.

Denní zprávy. * Fanatický belveteko-realistický Сан“ odpověděl na náž článek, jímito jsme dobro vyvrátili jeho povídání o domnělých lžích katolického „Čecha*, rustikální a nečte- aanon hrnbostí. n tím oviem doanel bea mučení, že jest poražen. Způsob polemiky pana sntora dotčeného ěl&nkn jest v Prete vžeobecně anámý. Když jest se avon logikou v koncích, aavírá vědeckou bitvu avoji slovy as těmito; Nepochopil nás, neaná aáhsd filosofických, anebo nějským jiným enathematem ex cathedra jako naproti trojici: Brynyoh, Lena, Skrdle, ačkoliv nebylo v celém pojednáni nažem o J. M. pann bisknpovi, ani o dp. Škrdlovi ani řeči, anebo jinými potupnými frásemi. Aviak nadávkami, hrnbostí a rustikální nezdvořilostí nepřesvědčí helvetsko-realistický „Čas* nikoho, že kztolioký „Čech* podle pravdy o jeho patronovi neptal. A poněvadž helvetako realistický „Osa* tvrdí : že json včty pann Tomáži Masarykovi vytýkané ae souvislosti vytržené, a že ■nad drží v knize samé roznm jiný : zveme opět se vil advořilostí katolické, akademické žákovstvo p. t. pana pref. dr. Tomáše Garygne Masaryka, aby srovnalo dotčené věty se spisy svého učitele, a aajisté, že nám pHsvidč', že jsme pravda pověděli. Helvetsko-realistický „čas* se dovolává nsproti nám avěčnělého barona Vogelsang*, který prý jinak posoudil literární plody Masarykovy. Nemáme před se- bon důkaan o tomto schvalování spisů dotěe ných se strany Vogelsangovy, ale to víme, že byl Vogelsang věrný katolík, a v sociálních věcech nad obyčej sběhlý, a proto se vii moinon sdvořilostí dime, že bychom jeda na to viali, ie Vogelsang schválil nějaké spisy páně Masarykovy v celém obsahn, neboť spisů Masarykových nemůže žádný věrný katolík podepsati bez úrasn své viry. Dovolávání se Baiákovy

„Svobody* a jeho apůsobn psaní o kuěáícb, že prý nedoveden mlnviti, leč jen o kuchařkách, pivě a o kartech, jest takové sprosťáotví, že nedosahoje výie našeho opovržení. Nedávno jsme minvili ■ jedním nakladatelům pražským, ten nás ujišťoval, ie ti nejčetnějií odběratelé vědeckých spisů vůbec json dnohovní katoličtí, a proto dovedou oni aajisté mlnviti i o věcech vědeckých a vážných, byť se přímo netýkaly oboro vědy katolické. Odmítáme tudíž toto sprosťáotví antera ělánkn v helvetském „času“ rosbodností, jaké jsme vůbec schopni. Tukovou vědeokon výií, *jižto zaujímá pan antor ělánkn, by se véro ani ten nejpoalednějií kaplan nevyoblonbal. Na konec jen tolik připo j ojeme, že dáváme helvetako - reálistiokémn „Casn* plnou výsada, aby nám dále po ohnti své spílal, neboť tím právě odhalí pně fiasko patrona svého, a jelikož tentýž pan patron ne- advořilostí úiasnon nr&ií katolické kněžstvo, ež ho nenraailo, připojuji slova velikého theolaga i filosofa Kleotgena : „Was immer die Ungläubigen in ihrer Wissenaohaft wahrhafc beweisen, das beweisen wir anoh : es ist also eine nichtige Prahlerei, dass sic w.ssen, wir aber nnr gianben. Soweit als ihr Wissen reicht, reicht anoh das unserige. Aber das iat der Yorsng, dessen wir nna in Wahrheit rühmen dürfen, dass wir ansser dem Wissen, das uns mit ihnen gemein ist, dnroh den Glauben ein bfiberes Erkennen haben.* Так Klentgen ve své „Theologie der Vorseit* str. 483. 8m me 1-, redime pana prof. drn. Masarykovi, aby vaal

V deset hodin byla zpívaná mše avatá )ontifikální. Nevyčkal jsem jí. Nával cizinců mne nutil, abych jim postoupil místo. — Druhý svátek sv. Štěpána slaví se v Jerusalemě v našem ústavu. Den Mláďátek světí Betlémští jako větší svátek. V chodbě jeskyně Narození Páně jest oltář jim zasvěcený. Do 28. prosince zůetá- vají železná dvířka do nepravidelné kdtyty vedoucí zavřena. Praví se, že matky ;omto místě ukryly synáčky avé před ukrutným králem, ale byvše vypátrány, musily je obětovali. Nedaleko jeskyně Narození byli i pohřbeni. Následující slavnost sv. Tří králů jest >ro Betlem taková, jako pro Jerusalem Velikonoc. Účastenství i tehdy bývá neobyčejné. Posvátné obřady koná však knstos sv. země v pontifikaliícb. Po první mši svaté kryptě přenáší se Jeznlátko odtud do chrámu, čímž dokončuje se slavnost Narození. Za pobyta francouzských poutníků, kteří oprvé o Vánocích se letos dostavili, pořá ali chovanci školních bratří večírek, při němž dojemným způsobem znázornili odchod mudrců ze své země, příchod do Jerusalema poklonu v Betlemě. Jak vše jest zde do- lemné I O Betlemě, jehož jsme tak blízko, na- >sal sv. Jeroným: Ecce in hoc parvo terrae «ramine caelorum Conditor natus est; hic involutae pannis : hic visos a pastoribus : uc demonstratus a stella: hio adoratus a degis: hic cecineruut Angeli dicentes: I Gloria iu altiasimis Deo : et in terra pax I hominibus bonae voluntatis.

„Cech* anvírá tímto na vždy debato s helvet ským „časem* v této stránce.

* К vydávání „Kříže“. Z otevřeného úaemf as něm píle: „Křiž* avláitě bych doporučoval knééím „v uzavřeném území*. Zde je tolik pracujícího lido ěeského. „Misereor tnrkae* platí tn po přednosti. „Parvuli petierunt panem,, greges mei in rapinam, et omnes oves meae in devorationem omnium bestiarum agri, eo qnod non esset pastor : , neque enim qnteaiernnt pastores mei gregem menm, sed pascebant pastores semetipsoa, et greges meos non pascebant.* Bděme nad lidem, dokud čas, jinak nám odvykne, na nás zapomene, nám ae odoisí, a morálně ahyne nebudeme-li si jej viímati. „Omni bns omnis faotna sum, nt omnes fsoerem sai vos* (I Gor. 9.) ; dle toho budeme někdy aon- seni, a o ostatní se nestarejme. Název a obrazem tak přešťastně jest volen, že citlivým Němcům nebnde „Kříž* nijak podeařelým. Proto crescat, floreat 1*

* Katolická universita na Moravě. V nedělním „Hiasn* podávají dva dnohovní bratři, farář a kaplan a téže fary na veřejnost myilénkn sřiaení katolické university na Moravě, kteréž by se milo nmoiniti sbírkami na Moravě a v čeoháob. Navrhovatelé mysli, ie by se sebral do konce tohoto století milion sice dle tohoto roapočto. Od farářů morav •kých (když by každý dal 200 sl) sebralo by se (při přibližném jich ocenění na počet 800 160.000 al., od kaplanů (počet 450), kdyby každý dal 100 al. vyhralo by se 45.000 a) od velmožů duchovních a světských snad 100.000 ai., sbírkami po domech knéžfmi ко nanými 100.000 al., od katolíků v Cechách avláitě ud kněžstva by se upsalo a do 5 nebo nejdéle 10 let eplatilo 300.000 al., velká loterie při čilé agitaci by vynesla i 200.000 al., dále ■ legátů od bněii i laiků v 6 letech 200.000 ■latýob. V čelo podniku poatavii by se „Apoštolát sv. Cyrilla a Methoděje.

* Štvanice proti knězi. Proti vdp. převoru argostianského řádu Hejhalovi ve Vrchlabí podána byla — jak ее píše „Pol * — stížnost k predstavenému úřadn a sice obecním aaitnpiteletvem. Hrosné jest věru pro- vieční, jehož se vdp. převor dopustil. Přičinil ■e totiž o to, aby české obyvatelstvo vrchlabské mohlo slyieti slovo Boží v jazyka českém. Ale páni nepochodili ее svou etiinoití. Nebil odmítla ji nejen knížecí arcibiskopeká к nsietoř v Praae, nýbrž i biskupská konsistoř v Hradci a provincial řádu Aognstianů. Tento pak vý •lovně prohlásil při tem, ie hyb povinností vdp. převora konati pro čeohy kásáni česká a modlili se e nimi v jazyka mateřském.

* Json místní odbory povinny zadávat! stanovy ke schváleni? V Novém Jiéiné na Moravě aalošen b)l „národopisný odbor Kravařský* aaúčtlem pořádání výitavky a sbírání materisln pro národopianou výstava československou, členové odboru toho obi slovèni pro přestupek spolčovacího aákona, po nčvadá nepředložili stanovy. Obžalovaní dovolávali se toho, ie komitét к uspořádáni výstavy národopisné v Praze má dle svýoh stanov právo sřisovati místní odbory a ie odbor místní jako organisaoe dočasná neni povinen předkládati itancvy, ntčeá trestní říaeni odročeno. Dne 9. t. m. doručen zástupci žsLvanýca p. drn. Dostálovi v N. Jičíně výměr tamního okres, hejtmanství, kterým se osnamnje, že státní zait pitelstvo odstupuje od isloby a že se trestní Hsení proti obviněným členům místního (dborn zastavuje.

* Z rozpočtové komise sněmovní. Na další vydávání „Arcbivn českého* až do konce rokn 1897 povoluje ее na rok 1893 celkem 3000 al., na r. 1894 též 3000 al. i ile až do roka 1897 taktéž po 3000 al. N» proakonmáni archivů vatikánskýeb a vlaž ekýoh pro rok 1895 a 1894 povoleno 5000 al. na aakonpení, vaabn a aailání knih pro „české odděleni* příruční knihovny ve Vatikáně na rok 1893 povoleno 900 al., na rok 1894 pak 100 al.

* Ku společnosti přátel starožit nosti českých v Praze aa členy nově při Btonpili pp. Antonín Zátvorka, rolník v Slapá- nicíoh, V. Amort, akademioký malíř v Berouně, dr. Jindřich Vaačnra, o. k. gymnasiale! profesor, V В adeems, с. к. gym asciai ní profesor a Josef árom, bohoslovec v Hradci Králově, Josef Dobiáš, ev. ref. farář v Bokovoi, Frant Orimm mladil a slavná Měiťanská beseda na Horách Kalných, Frantiěek Janáčak, starosta v Sásavě, B. V. Konečný, filosof, J. Neobleba. technik, R. rytíř a Weinaierlů a B, Šnireb, akad. aoohař v Praae, Jotef Branii, profesor v č. Bodřjoviofoh. * K úpravě Václavského náměstí. Dle nsneieni městské rady aakoapiti ss má pro Václavská náměstí potřebné stromoví t üovi jeho úpravě. Na vypsané ofertní Hsení došlo oim ofert na dodávko stromův. Rada ašitaká přijala nabídka firmy Můllera a Laegenrn o Trevira a noe 100 jilmů (Ulmos efljsa) dvt- do rnkon sp'sy téhož velikého učeno«: „Die krát« přesaaovwnýeh s vlastního pžstžní v sil« Theologi« d«r Vorseit* a „Die Filosofie dar 18 ti 20 eae. ss 180 aank (asi 108 sl.) Voravit*, tam nalemne jasné vyložený Themis- Dál« usneseno, nby konpeno bylo 200 jilmů mos i Sootismns, n nebude sa skytečnž aa- j mladiloh к domácímu pěstění, hanbovsti svým sondern nad Thomismem a j * Z městské rady pražské. Spolku Sootismem. Radili byobom jemu : Sommn theo- „Vinoentinnm* pro podporování chudých s krá- logiokon sv. Tomàie, a filosofickou, ale ty jsou lovstvi českého povoleno bylo, aby umístil kromě jiných věcí přilil obiírny. Katolický ; svláétní skěrnn к účelům spolkn n sochy Panny et non erat, qui frangeret eis.* Dcchovní chléb j Alfonsa šlechtice Rostborna řádným profe- jim eob&sf. 1 sde platí slova Pánč : „Facti snnt eurem porodnictví nn německé universitě v Pruse

Marie na Karlově mostě.

* Osobní. President zemského sonda v Prese pan Karel Manx vysnamenán byl při svém odchodu na trvalý odpočinek titulem presi dsnta senátu.

* Jmenovaní. Úřední 1st osnamnje : Císař jmenoval mimořádného professora dra. ■onkromého docenta dra. Alfreda barona Bergera mimořádným professorem esthetiky na universitě vídeňské. * Ztratil se chlapec. Desítiletý iák čtvrté třídy obecné na Smíchově. Gustav Zelinka, byl poslán v sobota dae 13. ledna o 2. hodině odpoledne do Prahy a od té doby •• pohřešuje. Byl slabé poetavy, měl bledý podlouhlý obličej, oči modrošedé, čelo níaké, hnitý plavý via* a malý tnpý nos. Oblečen byl v tmavomodrý aimnik, pruhované spodky, měl černon krymrovon čepici na hlavč a botky šněrovaní. Zároveň mši při sobě tři učebné knihy a sešit ku psaní. Žádá se kaidý, kdož by o chlapci tom vždšl, aby tak omámil n o k. úřadův nebo pod adressoo : Kare Zelinka v Horymirově ulici šišlo 718 na Novém Smíchově.

* Záhadné zmrznuti. V tyto dny (12 ledna) spatřili v Dolním Krnskn u Mladé Boleslavi na ledě řeky Jizery člověka moie amr- ■lého. Vysvlečen byl ae šatů ai na košili a podvlékačky; na nobon měl bílé punčochy. Oděv jebo slušný nalezen byl v pořádkn ilo- iený na blíakn na břehu, — Známek bliiiíoh dle niohi ky se osobnosť smralého dala nečiti, žádných nebylo naleaeno. Na temeně hlavy byla prý shledána rána od udeřeni, která vžak nezdála se býti smrtelnou. Mrtvols byla pohřbena na hřbitově krneekém, naletený pak oblek nsohov&n jest n pana starosty Dubského к nahlédnuti každému, kdož by snad ve amr- slém pohřeiovanon osobnost dle tcho chtěl ■jistiti a pomati. Blišií popis mrtvoly smralého jest nepochybně n farního a obecního úřadn v Krnskn. — Stalo-li|se toto amrznnti a úmysln samovraiednébo a nebo-li jinak, těiko říci.

* „Omladina“. Přelíčení a „Omladinon* bylo prohlášeno aa tajné, kaidý obžalovaný viak má právo, aby si jmenoval tři důvěrníky, kteříž tajnému líčeni mohou býti přítomni ; ka přelíčení přibyli i někteří žnrnelieté oilí. — Obžalovaný pak Emil Hoch, 161etý hodinářský pomocník, se nedostavil, neboť dle udání kteréhosi ae svýoh «ondrnhů prý njsl. Z obhájců dostavili se dr. černohorský, dr. Kliment, dr. Stránský, dr. Šmans, dr. Веха, dr. Žalud adr. Jnst. Nsprosto nedostatečná „porotní síň* jest oviem přepínána tak, že se do ní ani viichni nevejdou, a kteréžto pHčiny předseda byl pHnocen prohlásili, že a důvěrníkův bndon pokaždé připuštěni ponte ti, kteH přijdou, dokud „porotní síň* nebude ještě plna. Na atole pro aond nrěeném json růmá corpora delicti, sponsty růanýoh spisův, listin a cedulek, celé svátky „Pokrokových Listů* я „Ne- odvislosti*, hektogrsf, píiťslky, „kri-kri* (pověstné kovové malé klapačky), lak želeaitý, imi mátány byly poštovní skHnky atd. Na počátku pak líčení odpoledního oanámil předseda. ie obžalovanému Rudolfovi Melinovi, ponadrářskémn pomooníkn a Vídně, jenž byl žádal, aby mn aond poskytl a toho důvodn podpory, ie nemá býti a čeho živ, — ie ее mn dostane denního příspěvku 5 kr. a tak av. ipitálské stravy. Dnes byla čtena obžaloba, jež trvali bode několik hodin. * Následky karbanu. Předevčírem ve Svitavoe přepadli čtyři mužové dělníka Svoaila, který pK hře v karty anačnějií anmn vyhrál, akolili jej bodnými ranami.

* Pověra — pomocnice éetnikova. Na jedné osadí aůatávaly v ohalnpé dvě vdovy pod jedním doe krovem, ale ve dvon příbytcích, majitelka a nájemnice, které obě chndy živily se nádeničinon a měly se rády pilně se na- větěvnjice. Stalo ae, ie hospodyně ntriila za chmel v aahradě natáčený 20 al. a aaváaavěi peníte do ěátko, nechala je leieti na poetali. Myslíc si, ie ai veier po práoi aakonpí si a nieh potřebné věci. Bylo к softem. Právě mělo býti divadelní představení, neboť byli v té dědině právě heroi a bráli 2krátě týdně a p. Stefan roanáiel cedale. Coodil viode; byl také v té ohalnpé, dal ceduli na postel a iel pryč. Na prahn potká hospodyni, která právč a chléva od milých kosiček ■ mlékem se vracela apit. „Má úcta — právě jsem tam cedali položil na postel. Má úcta* — a iel dile Hospodyně cedale nevšimla a ila po svých, dojiti, sttáti, trocha toho kafé nvařiti a byl nž večer, než ■ tím hotova byla; pak teprve do kráma ■ penězi. Ale to sdšieni — šátek pryč a penise • nim, en cedule tn. Chudák I Poslední krejcar pryi. Co jiný nebyl, než ten tnlák, ten darebák, ten kňnpák atd.. ten herec. A hned k e. k. ftetal kovi ndat. četník ji to ehtěl ty mlnviti ale nadarmo, chtěl podeařeni nvéiti na nájemnici ale nadarmo. Tak mějte strpení. Z jitra se aloděj nkáže! V Žitci nosí jeden výherně bádati a má ;aké arcadia v kterém se aloděj zjeví. Já Um