1
masthead
Ročník XXXXIX.
4
masthead
V Praze, v pondělí 23. srpna 1909.
Praha
6
article
Naranní a večerní listy
předplácí sa-
V Praze v administraci
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měsíe, . . .
na čevrt leta . . . . 7 K enk
vo filiálkáe
na měsio. . . . . . 2 K 80h
Poštoui
na měsie
na čtvrt ieta : . . . K ek
s dvojí zásilkou
na měslc.
na čtvrt lsta . . . . 11 k di
ečerní
Praha
7
article
dání.
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě .
večerní . . . . . . . za 4h
Va filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5b
Inaerátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., B.
Tam nacházeji se táš
redakce, tiskárna a expodloe
„Národnich Listů-
Rukopisy se novraoujl.
Virginie
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z Bienerthovy audience u císaře.
Z Vídně, 23. srpna. »N. Fr. Fr.« ozna-
muje ke včerejší audienci bar. Bienertha:
»Na audienci podávána byla zpráva o ministerské
radě ze dne 18. a 19. t. m., jakož i o akci
Glabiňského. Při přípravách k pod-
zimnímu zasedánl jest hlavním
úkolem vlády uvolniti český sně m.
Ministerský předseda podával zprávu o jednání.
které v tomto směru s národními stranami
velkostatkem zahájil, jakož i o poradách, která
chce konati počátkem září. Ministerský před-
seda posuzuje nynější situaci optimističtěji,
protože slovanské oposiční strany projevují většt
ochotu.
Podaří-li se český sněm ustaviti a od-
býti krátké zasedání sněmů, bude
říšská rada počátkem října s vo-
lána. Jejím hlavním úkolem bude finanční
plán, na němž dr. Biliňski a jeho referenti
tou dobou v Išlu pracují. Co se týká rekon-
strukce kabinetu, neměl ministerský předseda
prý o čem referovati, protože tato otá z ka
tou dobou neexistuje. Také o delega-
cích stala se jen malá zmínka, protože delegace
v Rakousku jsou zvoleny a mohou se kdykoli
sejíti přes to, že zasedání říšské rady bylo uza-
vřeno. Nějaké císařské rozhodnutí se včera ne-
stalo.
Konference bar. Bienertha s nejvyšším mar
šálkem království českého.
Z Vídně, 23. srpna. Velký význam př-
kládá se včerejší konferenci, kterou měl karon
Bienert v Išlu s nejvyšším zemským mar-
šálkem království českého princem Ferdinandem
Lobkovicem.
Bienerthův
Bienerth
Biliňski
Bienert
Lobkovic
Vídeň
Francie
Išlu
Rakousko
9
article
Zase srážka Čechů z Němci u Vídně.
Z Vídně, 23. srpna. (K. k.) »Montags-
revne« oznamuje, že včera odpoledne došlo za
české slavnosti na Kreuzeichenwiese, které zu
častnilo se asi 600 osob, ke srážce
rvačce meziČechy a asi 200 Němei.
kteří chtěli projíti touto loukou. Zakročili stráž-
nici, z nichž jeden byl raněn holi na hlavě-
Když se snesl prudký liják, uchýlily se obě
strany do lesa. Po dešti se pokračovalo ve rvačce
Zaulm dostala policie posilu a oddělila obě
strany.
Čeští athleti ve Švédsku.
Ze Štokholmu, 22. srpna. (Zvl. telegr
»Nár. Listů«.) Při nedělním meetingu dobyli
čeští borci těchto cen: na 1500 m byl Dvořák
třetím, na 3000 m druhým. Ve vrhu oště-
pem byl Klubal druhým, ve vrhu diskem
byl Jodas druhým
Košut v Karlových Varech
Z Karlových Varů, 23 srpna. (K. k.) Mi
nistr obchodu Košut přijel sem včera léčit se
Přestřelka na bulharsko turecké hranici.
Ze Sofije, 23. srpna. (K. k.) Časopisy sdě-
lují z Jebičeva, že v tento pátek byl bulharský
pohraniční strážník v Bílém Kameni přepaden
tureckými vojáky, Z obou stran přikvačily po-
sily, načež za několikahodinné přestřelky bylo
zabito několik tureckých vojáků. Podrobností
není.
Boje v Marokku
Z Melilly, 23. srpna. (K k.) Rifové při-
trhli až k Sidimuse a napadli transport spíže.
Sedm vojáků z průvodu bylo raněno.
Čecho
Němec
Dvořák
Klubal
Jodas
Košut
Vídeň
Montags
Švédsko
Karlová Vary
Sofijá
Maroko
Melilla
Němei
10
article
Z Turecka.
Z Cařihradu, 23 srpna. (K. k.) Dle zpráv
listů zatkla policie v Péře italského anarchistu
Pierina.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) »Sabah«
přináší zprávu o vítězství tureckého vojska nad
vzbouřenými kmeny v Džemenu, které prý utr
pěly veliké ztrály
Kretská otázka.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Minister-
ská rada považuje notu řecké vlády za uspo-
kojivou. Proslýchá se, že se radila také o notě
kterou Porta podá mocnostem a v níž bude žá-
dati, aby se stalo rozhodnutí o autonomii Krety.
Dále projednávala ministerská rada společnou
notu kretských ochranných mocností, která dle
informací z tureckého pramene mimo známé
body obsahuje také prohlášení, že se mocnost
vynasnaží přátelsky urovnati spor, vznikli li by
takový mez Tureckem a Řeckem pro Makedonii
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) V po-
zejtřejší ministerské radě bude projednávána
odpověď Porty na společnou notu ochranných
mocností.
Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Ministn
námořnictví prohlásil v interviewu, že turscké
loďstvo zůstane ve vodách u Karpathu, až si
tuace na Kretě bude pro Portu uspokojivou.
Pierin
Port
Kret
Turecko
Cařihrad
Sabah
Řecko
Makedonie
11
article
Výlet vídeňských Čechů
do Poštorné.
Výlet vídeňských Čechů
do Poštorné.
Z Poštorné, 22. srpna.
Jako doplněk zprávy, v ranním vydání oti
štěné, uveřejňujeme tuto druhé vypsání příběhů
v Poštorné, zaslané nám od jiného zpravodaje-
Výprava sokolské župy dol no
rakouské byla početně značná a skvěle
diseiplinovaná. Přes 450 Sokolů — ovšem v kroji
občanském — s nimi na další 300 jiných vi-
deňských Čechů, mezi nimiž dobře na 100 dam
Se Sokoly vypravilo se také předsednictvoa
členstvo »Komenského« s posl. Kalinoua
mistopředsedou p. Kubelkou v čele, dále
s jednatelem p. KlImou, pokladníkem p.
Matějkou a jeho obělavou chotí a s panem
Růžičkou, členem správního výboru. Výpravu
jarého a zdatného Sokolstva dolnorakouského
vedl starosta župní br. Šindler a jeho nám-
br. Jakš.
Na nádraží uvítal je předseda místníhu od-
boru »Komenského« v Poštorné, radní obce p.
Hlavenka, načež odebrali se před nádraží, kdež
po seřazení do čtyřstupů pozdravil je zástupce
sokolské jednoty břeclavské a sestra ženského
odboru téhož podala náčelníku bru. Šindlerovi
krásnou, svěží kytici. Průvod vyčkal na pří
jezd obou vlaků od Brna, s nimiž přijeli čelní
výletníci brněnští, mezi nimi zastoupení N. P
Č., odbor moravský, tajemníkem Riedlem
Národní jednoty pro jiho-západní Moravu odb.
učitel. Šindelářem.
Průvod zahájil vídeňský klub cyklist
»Holub« s českými damami, »Sokol« kyjovský
a jeho ženský odbor, »Sokol« ze Zlína, jediný
v kroji, načež následovali hosté vídeňští a mo
ravšti a za těmito konečné jednoty sokolské
župy dolnorakouské. Průvod byl imposantní.
Naši v Břeclavě — a těch je pořád ještě
víe — aklamovali milé hosty co nejardečněji,
provolávajíce za každým krokem nadšené »Na
zdar!«. Němci, zvláště však židé a odrodilci
při spatření průvodu ovšem — zlichli, nanej-
výše že zatínali pěsti, prozatím ovšem že ale
jenom v kapsách. Průvod prošel Břeclavou
Čecho
Sokol
Komenský
Kubelka
Klima
Matějka
Růžička
Šindler
Jakš
Hlavenka
N P Č
Riedl
Němec
Poštorná
Brno
Morava
Zlín
Břeclava
Sokol
Sokol
12
article
klidně. Hodonínský okr. hejtman bar. Friesa
okr. komisař hr. Czernin měli k disposici
72 četníky. Nebylo jich však třeba. Drazía
mili hosté stačili na svou ochranu sami.
Židovsko-odrodilecká Břeclava toho nečekala
Zašla ji proto také na vše další zalím
chuť . .
Jinak bylo už za pohraničním mostem přes
jedno rameno Dyje na území dolnorakouské
vedoucí. Zde očekával hosty obecní vý-
bor poštorenský, hudba a nepřehledné mnežstv
tamějšího i slováckého obyvatelstva z Moravy.
Za řízných národních pochodů její překroči
jsme branice své milé vlasti a vkročili na území
dolnorakouské, kde však už nesměla hráti. Oče
kávalo nás jiné uvítání. Čety a opět čety četníků
ponejvíce německých. Hudba nahražena sokol-
ským zpěvem, za něhož prošli jsme slavobranou
obcí Poštornou při vchodu do této postavenou
Stanuli jsme před vkusnou a útulnou radnie
tamější. Zdo uvital hosty a Sokolstvo statečný
starosta obce p. Havlíček, jenž vzpomenuv
sletu sokolského před 15 lety v Poštorné kona-
ného, pozdravil je dnes na slovácké půdě
poštorenské co nejsrdečněji, dokládaje, že oby-
vatelstvo této obce od nepaměti slovácké vřele
cítí s milými svými hostmi a že dnešní jejich
i svůj svátek oslaví důstojně. Necháme každého
v klidu, leč ve vlastním domově nenecháme se
znepokojovati a urážeti. Slovácká Poštorná byl
odjakživa naše, je naše a naší zůstano! (Potlesk
a volání „výborně!“ a „na zdar!“)
Po poděkování župního náčelníka bra. Šin
dlera za milé, srdečné a krásné uvítání obcí
Poštornou a veškerým slováckým obyvatelstvem
ujal se zemský posl. red. Aný ž slova, jenž
v úchvatně plamenné řeči na slova naší písně;
Czernin
Havlíček
Břeclava
Morava
Poštorná
13
article
„Jazyka dar svěřil nám bůh, bůh náš hromo-
vládný a proto nesmí nám ho vyrvat na tom
světě žádný“ — děkoval poštorenským za to,
že i oni brání jazyk svůj, který že zde, ve své
slovácké obci uhájí, všechen lid český věří
Učini tak ke cti a slávě svě a učiní tak ke cii
a slávě celého národa. (Bouřlivý potlesk. Uhá-
jime! Nedáme se !)
Hosté na to rozešli se po obci za občer
stvením a setrvali po věGšině až do jedné hodiny
v přátelské a upřímné zábavě. Vyrušeni byli
zprávou, že Němci už přicházejí. Přirozeně vše
spěchalo k silnici od Břeclavy, kudy přicházeli
na tu podívanou. Ach, jaká to ubohost! Ani ne
celých 160 až 180 židovských výrostků, ně-
kolik turnérů (as 7) a asi dva, tři buršáci v ku-
lérech. Sokolové, vídeňští hosté a obyvatelstvo
domácí nechtělo ani vyčkati odporného tohoto
„tahu“ provokatérů a seřadivše se do čtyřstupu,
na znamení náčelniekou trubkou otočili se v pra-
vo protichodem k radnici. Trubka — pohyb
zle! Četnictvo, jehož bylo v Poštorné na celé
sto, úprkem hnalo se s bodáky proti — — ni-
čemu. Průvod náš za homérického, ovšem ale
hremového smíchu, ukazoval jim zrovna záda.
Odebral se do radnice. Němci na hranicích vo-
lali na četníky: „Heil, deutsche Wacht!“ A te
taková hrozitánská blamáž ...
Před radnicí promluvil k zástupům posl.
Kalina, dovodiv, že nedáme si vziti, co je
naše a proto přes zpupnost německo- nacionální
český národ nedá si vzíti ani Poštornou. Na tá-
boře, v prostranné zahradě radnice konané, pro-
mluvili pak red. Laube, posl. Anýž a řídíci
školy Komenského Klimeš.
Zvláště účinně o poslání českého Sokolstva
doma a mezi ostatním Slovanstvem v duchu jeho
zakladatelů Fügnera a Tyrše promluvil dr.
Raše, lázeňský lékař z Luhačovic ...
Bylo už hodně po polednách a hosté stále
ještě přicházeli. Přijel posl. Hajn s rodinou,
bůh
Němec
Sokol
Kalina
Laub
Anýž
Fügner
Tyrš
doktor
Raš
Hajn
Břeclava
Poštorná
Komenský Klimeš
Luhačovice
deutsche Wacht
14
article
další četní hosté z Brna, ale neobyčejné nadšení
budil pokaždé příchod slováckých šohajů z ce-
lého a dosti i vzdálenéhe okolí. První na místě
byli junácí z Týnce u Hodonína, vyšnořeni jak
na sobáš a s praporci. Pak přišli jonáci ze Staré
Břeclavy, z Moravské Nové Vsi, z Lanžhota
Lanštorfa, prý bránit „našich“ v tej rakůskej
Poštorné. Iloši jak jedle a děvušky jako malo-
vaně. Už jenom dívat se byla radost. Byla
ale netrvala dlouho. Sotva prošel průvod ze za-
hrady radniční do obecního sadu, kde měly se
konati konceri, zábava a tanec — vyšli z Bit-
nerova hostince, kde bunďáci protestovali, první
provokatéři: asi tři zpití burši a několik zele-
ných ještě židáčků. První bouře, která díky
zdrželivosti a trpělivosti Čechů odešla bez po-
hromy. Ale sotva odešla — přihnala se druhá,
která byla už mnohem horší. Němci táhli
„dlůhým tahem“ z protestu a sotva zočili slo
vanský praporec, začali „heilovat“, řvát a házel
kamením. Jeden z mladších vídeňských Čechů
byl těžce zraněn nad levým okem ostrým ka-
menem. Slovanský prapor patřil Slovákům, kteř
měli daleko domů a proto pospíchali. Okr. hejt
man mistelbašský ztratil však hlavu a místo, aby
byl pustil dva vozy našich šohajů a Němce za
držel až po odjezdu oněch, udělal pravý opak,
jehož následky o málo mohly býti na nejvýš
osudnými. Ve shluku a vřavě následkem všeho
toho povstalé vystřelil ještě jeden z četníků n
postrach a neštěstí, zdálo se, že je neodvratným.
Čecho
Němec
Slovák
Brno
Týnec
Hodonín
Břeclava
Lanžhot Lanštorf
Poštorná
15
article
Nastala v českém lidu domácím zejména panika.
na straně vídeňských pochopitelné rozčilení
rozhořčení. Nadlidské námaze zejména poslance
Kaliny, starosty Havlíčka, přítomných no-
vinářů českých a pořadatelů podařilo se zabrá-
niti nejhoršímu. Rozhořčení ještě rostlo na če-
ské straně, když Němci pořád z obvodu obce
se nehýbali, ač Čechové vídeňští měli již také
na čase, aby odebrali se do Břeclavy ke vlaku,
což po dlouhém čekání konečně se i stalo. Př
shluku a výtržnosti Němci vyprovokované bylo
prý osm Čechů zatčeno. Sbalený slovanský pra-
porec musili však četníci posl. Kalinovi vydati.
Břeclavou prošel průvod, který vzrostl jistě na
dva tisíce účastníků, prošel za zpěvu národních
písní klidně a Čechové bez nejmenší závady
vsedli do vozů svého zvláštního vlaku a za ne-
obyčejného nadšení a bouřlivých pozdravů svých
rodáků odjeli. Než se tak stalo, pokusili se
břeclavšt a cizí Němci vyraziti na perron ná-
draží a pomstiti se Čechům za nesmrtelnou ostu-
du, kterou si se svým „protestem“ a ubohým
vystoupením v Poštorné utržili. Sami jejich lidé
se za to styděli a hostinský Bittner proklínal
je hned už dopoledne.
Kalina
Havlíček
Němec
Čecho
Bittner
Břeclava
Poštorná
16
article
Zbylí Čechové brněnští a olomoučtí odjeli
za hodinu na to. Zpiti buršáci a „kulturáci“ hu-
stopečtí ztropili ještě před odjezdem indiánský
přímo řev, spílajíce četnictvu a hodonínskému
okr. hejtmanu bar. Friesovi, který skutečně
svou chladnokrevností a energií ráno i večer
udržel pořádek přímo nečekaný. Odtud husto
pečtí dajěnacionálové a buršové přímo běsnili
což opakovalo se i v českém Podivíně, kdež
hozeno do okna kamenem a v Zaječí, kde ta-
mější přednosta stanice „heiloval“ s nimi. Po
dařený to státní úřadník ..
Prolita tedy v Poštorně přece jenom česká
krev, leč den minul pro tamější Čechy i vídeň-
ské jich hosty, zejména pro vysoce ukázněnou
sokolskou župu dolnorakouskou velmi pěkně
důstojně a — vítězně. A na tom, na vítězstv
české věci v české obci záleželo všem, kdož
tam byli a kdož tam i na dále trvalo zůstanou
Fries
Podivín
Zaječí
Poštorno
Čechy
17
article
Sjezd jednoty samosprávného úřad-
nictva v Klatovech.
(Původní zpráva »Národních Listů-.)
Jednota samosprávného úřadnictva svolala na
neděli 22. t. m. do Klatov svůj, sjezd.
V sobotu sešli se účastníci jeho v sokolovně
ku přátelskému večírku, který za přispění zábavního
výboru „Sckola“, za účinkování pěveckého jeho
kroužku a za produkce humoristy p. Michla z Prahv
trval do pozdních hodin nočních
Hlavním sjezdovým dnem byla neděle. Sjezdovš
schůze, na kterou přihlášeno bylo na 300 účastníků,
konala se v hořejším sále sokolovny za předsednictví
předsedy jednoty p. Azamita, okr, tajemníka v Če-
ském Brodě.
Po zahájení schůze poukázal posl. Prunar na ne-
dostatky nových zákonů o úpravě poměrů a platů
samosprávného úřadnictva, načež místopředseda
Svazu českých měst p. Ant. Sládek, starosta města
Kolína, pozdravil sjezd jměnem sjezdu českých měst
a ubezpečil samosprávné úřadnictvo přízní i podpo-
rou samosprávných funkcionářů. (Výborně! Potlesk.)
Poslanec dr. Mašek uvítal účastníky jménem
města jako jeho starosta a jménem výkonného vý-
boru národní strany svobodomyslné, byv jím k úkolu
tomu delegován. Ujistil úřadnictvo sympatiemi ná-
rodní strany svobodomyslné, jež její poslanci proje-
vili skutkem i v dobách těžkých a nejtěžších a pro-
hlásil, že i jako poslanec i jako samosprávný funkcio-
nář považuje za nutnost, aby volení činovníci samo-
správy posuzovali úřadnictvo dle kvalifikace, aby
hájili jeho naprosté volnosti občanské a politickéa
aby se starali o náležité jeho hmotné zabezpečení
Skončil pak přáním, aby úřadnictvu samosprávnému
nejlépe se dařilo a aby se podařily snahy též o ú-
pravu poměrů samosprávných zřízenců, jichž práce
je resnadná a vyžaduje dobrých lidí. (Výborně! P -
tlesk.)
Michl
Prahv
Sládek
doktor
Mašek
Klatovy
ský Brod
Kolín
svaz český město
18
article
Tajemník Ústř. Matice školské p. Dvořák uvítal
sjezd jménem Ustř. Matice školské, poukázal na její
úkoly, uznal horlivou činnost samosprávného úřadní-
ctva pro tento první náš spolek a skončil projevem
tužby, by samosprávné úřadnicivo i dále věnovalo
Ústř. Matici školské svoji součinnost. (Výborně! Po-
tlesk.)
Když byl p. Malkovský z Klatov jménem samo-
správného úřadnictva klatovského poděkoval za svo-
lání sjezdu do Klatov, uvítal sjezd p. Vančura z Ne-
chanic jakožto člen výkonného výboru české strany
agrární a jménem jeho prohlásil, že strana agrární
bude pracovati pro povznesení samosprávného úřad-
nictva. (Výborně! Potlesk.)
Předseda p. Azamit poděkoval za všechiny pro-
jevy a poukázal na jejich význam.
Potom přednášel p. JUDr. Kříž z Plzně o práv-
ním postavení samosprávného úřad-
nictva.
Po stručném úvodu historickém, znázorňujícím
postavení samosprávných úřadníků (písařů měst-
ských) v XVI. a XVII. století, přešel na dobu nynější,
za základ své úvahy vzav zákony o zřízení obecním
a okresním. Vyvodil z nich poučky o postavení ú-
řadnictva; úsudek poučuje, že zákony ty byly úřad-
nictvu obecnímu a okresnímu celkem málo příznivy.
V dalším výkladu konstatoval, že poslední dva
zákony zemské (o právním postavení a o úpravě
hmolných poměrů samosprávného úřadnictva) zna-
menají pro ně veliký pokrok, protože upravují jejich
kvalifikaci tak, že je staví na roveň úřadníkům zem-
ským a státním.
Tento fakt opodstatňuje zvýšeně požadavky sa-
mosprávného úřadnictva obecního a okresního: žádá,
aby se mu dostalo oprávnění iniciativního a v auto-
nomních korporacích též práva hlasovacího stejného,
jaké mají činovníci volení. Tyto požadavky odůvod-
ňoval jednak vzděláním úřadnictva, jednak neodvis-
Dvořák
Ustř
Malkovský
Vančura
JUDr
Kříž
Klatovy
Plzeň
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Holčička.
20
article
Pro „Nižegorodský Sborník“ napsal Maxím Gorkij
Přeložil T antris.
Kdysi na večer, udřený po práci, ležel jsem
na zemi u zdi velkého kamenného domu, — ža-
lostné, staré budovy. Červené paprsky zapadají
cího slunce obnažovaly hluboké trhliny a vrstvy
špíny na jejích stěnách.
Uvnitř domu ve dne v noci hemžili se hla-
doví, špinaví lidé, jako krysy v tmavém sklepě.
Jejich těla stále byla jenem napolo oděna v hadry.
kdežto černé duše — zeela nahé, a stejně špi
navě, jako těla.
Z oken domu pomalu a hustě, jako šedivý
dým požáru, valil se jednotvárný hukot života,
proudícího v něm. Naslouchal jsem tomuto
dávno mně známému, poplašnému a unylému šu-
mu, a podřimoval jsem, neočekávaje, že bych
v něm zaslechl, třeba jen na krátko, nového
zvuku.
Pojednou však kdesi blízko mne, z hro-
mady prázdných sudů a polámaných beden, roz
lehl se tichý, něžný hlas:
Spi, miláčku, spi, děťátko! .v.
houpy, houpy-hý.
spi, děťátko mý...
Nikdy jsem před tím neslýchal, že by v tom
to domě matky hýčkaly svoje děti takovým hla-
sem. Vstal jsem potichounku, nahlédl za sudy.
a co jsem uviděl: v jedné z beden seděla malá
holčička. Hluboko sklánějíc rusou, kadeřavou
hlavičku, pohoupávala se tiše, a zádumčivě po-
pěvovala:
„Spi, děťátko, spi.
zavři očka svý .
V malých špinavých rukou držela rukoje
dřevěné lžíce, obalenou červeným hadrem,
a hlídala jí velikýma, smutnýma očima.
Krásné oči mělo to dítě: jasné, něžné,a
Gorkij
T antrid
21
article
jaksi nedětsky žalobné. Všimnuv si jejich vý
razu, neviděl jsem už špíny na tvářích a rukou
holčičiných.
Ve vzduchu nad ní, jako mračna sazí a po
pela nesly se křiky, nadávky, opilý smícha
pláč. Kolem ní po špinavé zemi všecko polá-
máno, zpřevraceno, a paprsky večerního slunce
zbarvující úlomky rozbitých beden a sudů jas-
nou červení, dávaly jim podivnou a zlověstnou
podobu jakéhosi velkého organismu, rozrušeného
těžkou a surovou rukou zhouby.
Pojednou jsem se pohnul, holčička sebou
trhla, uviděla mě, její oči se podezřívavě súžily.
a celá se bojácně schoulila, jako myš před
kočkou,
S úsměvem pohlížel jsem v její umazanou,
nesmělou a žalostnou tvář. Sevřela pevně ústa,
a tenké brvy její se zježily.
Pak vstala, pečlivě srovnala svoje roze-
drané, kdysi růžové šatičky, zastrčila svou lout
ku do kapsy a zvučným, jasným hlasem se mne
zeptala:
— „Co koukáš?“
Bylo jí asi jedenáct let. Tenoučká, hubená.
pozorně si mne prohlížela, a brvy se jí pořád
ježily.
22
article
— „No? — pokračovala, pomlčevši
chvilku. — „Co chceš?“
— „Nic, hrej si jen, já odejdu...“ —
řekl jsem.
V tom holčička ke mně přikročila, tvář se
jí ošklivě stáhla, a hlasitě, jasně mne pobídla;
„Pojď se mnou za dvacetník ..
Neporozuměl jsem jí hned, jenom, pama-
tuji se, jsem se zachvěl v tušení čehosi úžas-
ného.
A ona pokročila až ke mne, přitiskla se
tělem k mému boku, a odvrátivši tvář stranou
od mého pohledu, pokračovala zasmušilým
smutným hlasem:
— „No pojď, co?... Nerada hledám hosta
na ulici... a ani vyjít nemám v čem: mamin-
čin milovník i moje šaty propil... No, pojd-
me . ..“
Mlčky a tiše jsem ji od sebe odstrkoval,
ona podívala se mi do očí podezřívavě, nechá-
pavě: ústa se jí podivně zkřivila, zvedla hlavu
a hledíc kamsi nahoru široce otevřenýma, jas-
nýma, žalostnýma očima, tiše a teskně pronesla
„Co se pitvoříš? Mysliš si — když jsen
maličká, tak že budu křičet? Neboj se — to
jsem dřív křičela... ale toď už...“
A nedokončivši svou větu, lhostejně vyplivla .
Odešel jsem od ní, odnášeje si v duši těžký
úžas, a žalostný pohled jasných dělských očí
Mlček
23
article
Germánská kritika německého
studentstva.
E. V. von Voss vychvaluje v „British Jour
nal of Inebriety“ (Časopis o opilosti) anglický
způsob mravního vychovávání v tom ohledu, že se
jím kažlému vzdělanému jedinci, muží jako ženě
poskytuje neobmezené právo vypěstování své osob-
nosti, aniž by musil se poddávati jhu nějaké spole-
čenské tyranie. Anglický mladík může svou osobnos
vyvíjeti, aniž by narážel na jiné překážky, nežl
které vyžadují sesílení jeho mravních schopností.
Naproti tomu panují v Německu pijácké obyčeje
akademické, vnucované studujícím mladíkům spole-
čenským terrorismem. Němci mají slovo „Trink-
zwang“, jež doslovně přeloženo znamená „nucení ke
chlastu“, kterému se musí podvoliti každý mladík.
jenž vstupuje na německé vysoké školy.
Tento akademický pijácký obyčej jest anachro-
nismem v nynější době osobní svobody a kulturn
osvícenosti a skufečnost, že takový obyčej dosud
svrchovaně ovládá akademickou mládež Německa
jest zajisté důkazem slabosti mravní výchovy něme-
ckého národa. Nedá se popříti, že slabost tato uvád
všechen německý národ do vážného nebezpečí, co
také uznávají vážní a ctihodní mužové němečtí, jako
Forel, von Bunge, Kräpelin a Popert, kteří obracejí
pozornost veřejnosti k morové nákaze, otravující fy-
sické ústrojí vscho národa.
Každý, kdo se seznámí s neobyčejně vážnými
jasnými vývody Emila Kräpelina, profesora psychia
trie v Mnichově, jimiž sťudentstvo důtklivě nabáda
E V Voss
Němec
Bunge
Kräpelin
Popert
Německo
Mnichov
British Jour
24
article
aby se zbavilo nebezpečného toho obyčeje dříve
nežli se stane nerozlučnou částí jeho bytosti, must
býti hluboce dojat jeho varovným hlasem.
Jiný na slovo vzatý a autoritativní spisovatel —
dr. Hermann M. Popert v Hamburku, jenž sám byl
studujícím práv a dokonale jest obeznámen s po-
drobnostmi této otázky — napsal o ní mnohé, c
vzbuzuje velikou pozornost a dává látku ku přemý-
šlení. Popert připomíná mimo jiné:
„Akademické pijácké obyčeje vyšších tříd překá
žejí Německu v zaujmuti toho postavení ve světě, na
jaké by jinak mělo nároků. Přicházejí nám velic
draze, neboť trpíce jich, pozbýváme vážnosti u ji-
ných národů, nejen u Rusů, Španělů. Italů a Fran-
couzů, ale což jest důležitějším, také u germánských
kmenů severu a západu, u Skandinávců. Angličanů
a Severoameričanů — kde se nás to nejtěsněji do-
týká. Jakým dojmem působí to na tyto naše sou-
kmenovce, když vidí, že se přidržují takových oby-
čejů ti, kdo představují naši národní vzdělaností
Nejshovívavější úsudek, jehož se můžeme nadíti, jes
ten, že naše akademické orzie vzbuzují takovou po-
zornost a takové ocenění jako tance Nigrů a Hotten-
totů ve stavu úplné divokosti; avšak nemůžeme se
zbaviti obav, že spíše vyvolávají ustěpačné opovrho-
vání námi, když se pozoruje, že připoušlíme, aby
naše vysoké školy ničily a zblbovaly naše mla-
distvé síly.“
„Když se student do toho pořádku vpraví, brzo
zbavuje se všeho hnutí svědomí, které by se v něm
mohlo ozývati, když poprvé se stává svědkem hnu
ných podrobností, které obyčejně provázejí akade
mická symposia — podrobností to, která nám připo
mínají bankety císařského Říma, s tím hlavním roz-
dílem, že přežravší se Říman vyprazdňoval si žalu
dek, aby udělal místo nové dávce, kdežto německý
student obmezuje své zastronomické choutky na pi-
vo a jedině na pivo.
doktor
Hermann M Popert
Rus
Španěl
Italos
Fran
Skandinávec
Angličan
Severoameričan
Nigr
Říman
Hamburk
Německo
Řím
25
article
„Představme si mravní účinek donucování k
podvolení se takovým hnusným obřadnostem! Mno-
hý, kdo ve stáří dvaceti let seznal, že na povel ji-
něho, staršího sotva o rok neb dvě léta, musí do
sebe líti pivo až se mu žaludek dávením obraci
ztrácí na konec síly mravního smyslu pro dobro
navyká si omamovati svůj intellekt a své ústrojí na
povel jiného, kdo jej pak libovolně ovládá.
Toto jsou slova německého učence, jenž je nepro-
náší ve zlobě a nenávisti k Němcům, nýbrž ve sta-
rostlivesti o budoucnost německého národa. Ještě
hůře dopadá však kritika dra. Poperta z Hamburku,
jenž se o německých studentech vyslovuje, že jsou
národu nebezpeční v ohledu zdravotním, což takto
odůvodňuje:
„Pckud vzdělaně třídy budou trpěti akademické
pijácké obyčeje, potud budou zodpovědny za poško-
zování zdravosti všeho národa, jakým není žádný
jiný germánský národ ani v přibližně míře ohrožen.
Němec
Popert
Mno
Hamburk
26
article
Bylo by čirou hypokrisí, pozastavovati se nad opil-
stvím nevzdělaného lidu, pokud se trpí, aby se mu
akademickými chlastounskými obyčeji dával tak špat-
ný příklad.“
„Avšak pathologické následky tohoto zla mají
ještě jinou, vážnější stránku, způsobenou právě tím
akademickým knajpováním. Kdo mají odvahy hloděti
nepopíratelným skutečnostem přímo do očí, nemo-
hou popříti, že trvá úzká spojitost mezi pijáckými
orgiemi a venerickými nemocemi.
V temto ohledě mnohem jasněji se vyslovuje
Kräpelin ve své přednášce o „Akademické mládeži
a otázce alkoholismu“, ve které tvrdí:
„Jest veřejným tajemstvím, zjištěným státním
studentským pojišťovacím výborem nemocenským,
podle jehož statistiky 25% studentů, vycházejících
z berlínské university, jest nakaženo přijící, v čemž
není zahrnuta nákaza gonorrhocální, která vykazuje
mnohem vyšší procento onemocnění.“
Takovým jest tedy podle úsudku samých něme-
ckých učenců ten německý dorost národní, k jehož
ochraně, když se mezi pijáckými orgiemi vyvětrává,
se povolává na sta četníků, kdežto by mu měly býti
vlastně ze zdravotních ohledů veřejné místnosti za-
kázány. A inteligence takověto mravní hodnoty, pře-
dáci z takovéhoto ovzduší vyšlí, řídí zákeřnické vý-
pravy proti slovanským národům. Není divu, že po-
ciťujíce tuto svou mravní a fysickou hodnotu, mají
Němci strach, že v boji se Slovanstvem musí pod-
fehnouti a že všechnu svou naději na spásu mohou
jedině skládati ve hrubé násilnictvt
Kräpelin
Němec