ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f5342e80-8d75-11dc-9d9a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 55, person 83, work 3, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
t áee
3 masthead
Blan
4 masthead
V Praze, v pondělí 23. srpna 1909.
Praha
5 masthead
Číslo 232.
6 article
Naranní a večerní listy předplácí sa- V Praze v administraci na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsíe, . . . na čevrt leta . . . . 7 K enk vo filiálkáe na měsio. . . . . . 2 K 80h Poštoui na měsie na čtvrt ieta : . . . K ek s dvojí zásilkou na měslc. na čtvrt lsta . . . . 11 k di ečerní
Praha
7 article
dání. V drobném prodejie ranní číslo o sobě . večerní . . . . . . . za 4h Va filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5b Inaerátv platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházeji se táš redakce, tiskárna a expodloe „Národnich Listů- Rukopisy se novraoujl.
Virginie
8 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z Bienerthovy audience u císaře. Z Vídně, 23. srpna. »N. Fr. Fr.« ozna- muje ke včerejší audienci bar. Bienertha: »Na audienci podávána byla zpráva o ministerské radě ze dne 18. a 19. t. m., jakož i o akci Glabiňského. Při přípravách k pod- zimnímu zasedánl jest hlavním úkolem vlády uvolniti český sně m. Ministerský předseda podával zprávu o jednání. které v tomto směru s národními stranami velkostatkem zahájil, jakož i o poradách, která chce konati počátkem září. Ministerský před- seda posuzuje nynější situaci optimističtěji, protože slovanské oposiční strany projevují většt ochotu. Podaří-li se český sněm ustaviti a od- býti krátké zasedání sněmů, bude říšská rada počátkem října s vo- lána. Jejím hlavním úkolem bude finanční plán, na němž dr. Biliňski a jeho referenti tou dobou v Išlu pracují. Co se týká rekon- strukce kabinetu, neměl ministerský předseda prý o čem referovati, protože tato otá z ka tou dobou neexistuje. Také o delega- cích stala se jen malá zmínka, protože delegace v Rakousku jsou zvoleny a mohou se kdykoli sejíti přes to, že zasedání říšské rady bylo uza- vřeno. Nějaké císařské rozhodnutí se včera ne- stalo. Konference bar. Bienertha s nejvyšším mar šálkem království českého. Z Vídně, 23. srpna. Velký význam př- kládá se včerejší konferenci, kterou měl karon Bienert v Išlu s nejvyšším zemským mar- šálkem království českého princem Ferdinandem Lobkovicem.
Bienerthův Bienerth Biliňski Bienert Lobkovic Vídeň Francie Išlu Rakousko
9 article
Zase srážka Čechů z Němci u Vídně. Z Vídně, 23. srpna. (K. k.) »Montags- revne« oznamuje, že včera odpoledne došlo za české slavnosti na Kreuzeichenwiese, které zu častnilo se asi 600 osob, ke srážce rvačce meziČechy a asi 200 Němei. kteří chtěli projíti touto loukou. Zakročili stráž- nici, z nichž jeden byl raněn holi na hlavě- Když se snesl prudký liják, uchýlily se obě strany do lesa. Po dešti se pokračovalo ve rvačce Zaulm dostala policie posilu a oddělila obě strany. Čeští athleti ve Švédsku. Ze Štokholmu, 22. srpna. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Při nedělním meetingu dobyli čeští borci těchto cen: na 1500 m byl Dvořák třetím, na 3000 m druhým. Ve vrhu oště- pem byl Klubal druhým, ve vrhu diskem byl Jodas druhým Košut v Karlových Varech Z Karlových Varů, 23 srpna. (K. k.) Mi nistr obchodu Košut přijel sem včera léčit se Přestřelka na bulharsko turecké hranici. Ze Sofije, 23. srpna. (K. k.) Časopisy sdě- lují z Jebičeva, že v tento pátek byl bulharský pohraniční strážník v Bílém Kameni přepaden tureckými vojáky, Z obou stran přikvačily po- sily, načež za několikahodinné přestřelky bylo zabito několik tureckých vojáků. Podrobností není. Boje v Marokku Z Melilly, 23. srpna. (K k.) Rifové při- trhli až k Sidimuse a napadli transport spíže. Sedm vojáků z průvodu bylo raněno.
Čecho Němec Dvořák Klubal Jodas Košut Vídeň Montags Švédsko Karlová Vary Sofijá Maroko Melilla Němei
10 article
Z Turecka. Z Cařihradu, 23 srpna. (K. k.) Dle zpráv listů zatkla policie v Péře italského anarchistu Pierina. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) »Sabah« přináší zprávu o vítězství tureckého vojska nad vzbouřenými kmeny v Džemenu, které prý utr pěly veliké ztrály Kretská otázka. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Minister- ská rada považuje notu řecké vlády za uspo- kojivou. Proslýchá se, že se radila také o notě kterou Porta podá mocnostem a v níž bude žá- dati, aby se stalo rozhodnutí o autonomii Krety. Dále projednávala ministerská rada společnou notu kretských ochranných mocností, která dle informací z tureckého pramene mimo známé body obsahuje také prohlášení, že se mocnost vynasnaží přátelsky urovnati spor, vznikli li by takový mez Tureckem a Řeckem pro Makedonii Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) V po- zejtřejší ministerské radě bude projednávána odpověď Porty na společnou notu ochranných mocností. Z Cařihradu, 23. srpna. (K. k.) Ministn námořnictví prohlásil v interviewu, že turscké loďstvo zůstane ve vodách u Karpathu, až si tuace na Kretě bude pro Portu uspokojivou.
Pierin Port Kret Turecko Cařihrad Sabah Řecko Makedonie
11 article Výlet vídeňských Čechů do Poštorné.
Výlet vídeňských Čechů do Poštorné. Z Poštorné, 22. srpna. Jako doplněk zprávy, v ranním vydání oti štěné, uveřejňujeme tuto druhé vypsání příběhů v Poštorné, zaslané nám od jiného zpravodaje- Výprava sokolské župy dol no rakouské byla početně značná a skvěle diseiplinovaná. Přes 450 Sokolů — ovšem v kroji občanském — s nimi na další 300 jiných vi- deňských Čechů, mezi nimiž dobře na 100 dam Se Sokoly vypravilo se také předsednictvoa členstvo »Komenského« s posl. Kalinoua mistopředsedou p. Kubelkou v čele, dále s jednatelem p. KlImou, pokladníkem p. Matějkou a jeho obělavou chotí a s panem Růžičkou, členem správního výboru. Výpravu jarého a zdatného Sokolstva dolnorakouského vedl starosta župní br. Šindler a jeho nám- br. Jakš. Na nádraží uvítal je předseda místníhu od- boru »Komenského« v Poštorné, radní obce p. Hlavenka, načež odebrali se před nádraží, kdež po seřazení do čtyřstupů pozdravil je zástupce sokolské jednoty břeclavské a sestra ženského odboru téhož podala náčelníku bru. Šindlerovi krásnou, svěží kytici. Průvod vyčkal na pří jezd obou vlaků od Brna, s nimiž přijeli čelní výletníci brněnští, mezi nimi zastoupení N. P Č., odbor moravský, tajemníkem Riedlem Národní jednoty pro jiho-západní Moravu odb. učitel. Šindelářem. Průvod zahájil vídeňský klub cyklist »Holub« s českými damami, »Sokol« kyjovský a jeho ženský odbor, »Sokol« ze Zlína, jediný v kroji, načež následovali hosté vídeňští a mo ravšti a za těmito konečné jednoty sokolské župy dolnorakouské. Průvod byl imposantní. Naši v Břeclavě — a těch je pořád ještě víe — aklamovali milé hosty co nejardečněji, provolávajíce za každým krokem nadšené »Na zdar!«. Němci, zvláště však židé a odrodilci při spatření průvodu ovšem — zlichli, nanej- výše že zatínali pěsti, prozatím ovšem že ale jenom v kapsách. Průvod prošel Břeclavou
Čecho Sokol Komenský Kubelka Klima Matějka Růžička Šindler Jakš Hlavenka N P Č Riedl Němec Poštorná Brno Morava Zlín Břeclava Sokol Sokol
12 article
klidně. Hodonínský okr. hejtman bar. Friesa okr. komisař hr. Czernin měli k disposici 72 četníky. Nebylo jich však třeba. Drazía mili hosté stačili na svou ochranu sami. Židovsko-odrodilecká Břeclava toho nečekala Zašla ji proto také na vše další zalím chuť . . Jinak bylo už za pohraničním mostem přes jedno rameno Dyje na území dolnorakouské vedoucí. Zde očekával hosty obecní vý- bor poštorenský, hudba a nepřehledné mnežstv tamějšího i slováckého obyvatelstva z Moravy. Za řízných národních pochodů její překroči jsme branice své milé vlasti a vkročili na území dolnorakouské, kde však už nesměla hráti. Oče kávalo nás jiné uvítání. Čety a opět čety četníků ponejvíce německých. Hudba nahražena sokol- ským zpěvem, za něhož prošli jsme slavobranou obcí Poštornou při vchodu do této postavenou Stanuli jsme před vkusnou a útulnou radnie tamější. Zdo uvital hosty a Sokolstvo statečný starosta obce p. Havlíček, jenž vzpomenuv sletu sokolského před 15 lety v Poštorné kona- ného, pozdravil je dnes na slovácké půdě poštorenské co nejsrdečněji, dokládaje, že oby- vatelstvo této obce od nepaměti slovácké vřele cítí s milými svými hostmi a že dnešní jejich i svůj svátek oslaví důstojně. Necháme každého v klidu, leč ve vlastním domově nenecháme se znepokojovati a urážeti. Slovácká Poštorná byl odjakživa naše, je naše a naší zůstano! (Potlesk a volání „výborně!“ a „na zdar!“) Po poděkování župního náčelníka bra. Šin dlera za milé, srdečné a krásné uvítání obcí Poštornou a veškerým slováckým obyvatelstvem ujal se zemský posl. red. Aný ž slova, jenž v úchvatně plamenné řeči na slova naší písně;
Czernin Havlíček Břeclava Morava Poštorná
13 article
„Jazyka dar svěřil nám bůh, bůh náš hromo- vládný a proto nesmí nám ho vyrvat na tom světě žádný“ — děkoval poštorenským za to, že i oni brání jazyk svůj, který že zde, ve své slovácké obci uhájí, všechen lid český věří Učini tak ke cti a slávě svě a učiní tak ke cii a slávě celého národa. (Bouřlivý potlesk. Uhá- jime! Nedáme se !) Hosté na to rozešli se po obci za občer stvením a setrvali po věGšině až do jedné hodiny v přátelské a upřímné zábavě. Vyrušeni byli zprávou, že Němci už přicházejí. Přirozeně vše spěchalo k silnici od Břeclavy, kudy přicházeli na tu podívanou. Ach, jaká to ubohost! Ani ne celých 160 až 180 židovských výrostků, ně- kolik turnérů (as 7) a asi dva, tři buršáci v ku- lérech. Sokolové, vídeňští hosté a obyvatelstvo domácí nechtělo ani vyčkati odporného tohoto „tahu“ provokatérů a seřadivše se do čtyřstupu, na znamení náčelniekou trubkou otočili se v pra- vo protichodem k radnici. Trubka — pohyb zle! Četnictvo, jehož bylo v Poštorné na celé sto, úprkem hnalo se s bodáky proti — — ni- čemu. Průvod náš za homérického, ovšem ale hremového smíchu, ukazoval jim zrovna záda. Odebral se do radnice. Němci na hranicích vo- lali na četníky: „Heil, deutsche Wacht!“ A te taková hrozitánská blamáž ... Před radnicí promluvil k zástupům posl. Kalina, dovodiv, že nedáme si vziti, co je naše a proto přes zpupnost německo- nacionální český národ nedá si vzíti ani Poštornou. Na tá- boře, v prostranné zahradě radnice konané, pro- mluvili pak red. Laube, posl. Anýž a řídíci školy Komenského Klimeš. Zvláště účinně o poslání českého Sokolstva doma a mezi ostatním Slovanstvem v duchu jeho zakladatelů Fügnera a Tyrše promluvil dr. Raše, lázeňský lékař z Luhačovic ... Bylo už hodně po polednách a hosté stále ještě přicházeli. Přijel posl. Hajn s rodinou,
bůh Němec Sokol Kalina Laub Anýž Fügner Tyrš doktor Raš Hajn Břeclava Poštorná Komenský Klimeš Luhačovice deutsche Wacht
14 article
další četní hosté z Brna, ale neobyčejné nadšení budil pokaždé příchod slováckých šohajů z ce- lého a dosti i vzdálenéhe okolí. První na místě byli junácí z Týnce u Hodonína, vyšnořeni jak na sobáš a s praporci. Pak přišli jonáci ze Staré Břeclavy, z Moravské Nové Vsi, z Lanžhota Lanštorfa, prý bránit „našich“ v tej rakůskej Poštorné. Iloši jak jedle a děvušky jako malo- vaně. Už jenom dívat se byla radost. Byla ale netrvala dlouho. Sotva prošel průvod ze za- hrady radniční do obecního sadu, kde měly se konati konceri, zábava a tanec — vyšli z Bit- nerova hostince, kde bunďáci protestovali, první provokatéři: asi tři zpití burši a několik zele- ných ještě židáčků. První bouře, která díky zdrželivosti a trpělivosti Čechů odešla bez po- hromy. Ale sotva odešla — přihnala se druhá, která byla už mnohem horší. Němci táhli „dlůhým tahem“ z protestu a sotva zočili slo vanský praporec, začali „heilovat“, řvát a házel kamením. Jeden z mladších vídeňských Čechů byl těžce zraněn nad levým okem ostrým ka- menem. Slovanský prapor patřil Slovákům, kteř měli daleko domů a proto pospíchali. Okr. hejt man mistelbašský ztratil však hlavu a místo, aby byl pustil dva vozy našich šohajů a Němce za držel až po odjezdu oněch, udělal pravý opak, jehož následky o málo mohly býti na nejvýš osudnými. Ve shluku a vřavě následkem všeho toho povstalé vystřelil ještě jeden z četníků n postrach a neštěstí, zdálo se, že je neodvratným.
Čecho Němec Slovák Brno Týnec Hodonín Břeclava Lanžhot Lanštorf Poštorná
15 article
Nastala v českém lidu domácím zejména panika. na straně vídeňských pochopitelné rozčilení rozhořčení. Nadlidské námaze zejména poslance Kaliny, starosty Havlíčka, přítomných no- vinářů českých a pořadatelů podařilo se zabrá- niti nejhoršímu. Rozhořčení ještě rostlo na če- ské straně, když Němci pořád z obvodu obce se nehýbali, ač Čechové vídeňští měli již také na čase, aby odebrali se do Břeclavy ke vlaku, což po dlouhém čekání konečně se i stalo. Př shluku a výtržnosti Němci vyprovokované bylo prý osm Čechů zatčeno. Sbalený slovanský pra- porec musili však četníci posl. Kalinovi vydati. Břeclavou prošel průvod, který vzrostl jistě na dva tisíce účastníků, prošel za zpěvu národních písní klidně a Čechové bez nejmenší závady vsedli do vozů svého zvláštního vlaku a za ne- obyčejného nadšení a bouřlivých pozdravů svých rodáků odjeli. Než se tak stalo, pokusili se břeclavšt a cizí Němci vyraziti na perron ná- draží a pomstiti se Čechům za nesmrtelnou ostu- du, kterou si se svým „protestem“ a ubohým vystoupením v Poštorné utržili. Sami jejich lidé se za to styděli a hostinský Bittner proklínal je hned už dopoledne.
Kalina Havlíček Němec Čecho Bittner Břeclava Poštorná
16 article
Zbylí Čechové brněnští a olomoučtí odjeli za hodinu na to. Zpiti buršáci a „kulturáci“ hu- stopečtí ztropili ještě před odjezdem indiánský přímo řev, spílajíce četnictvu a hodonínskému okr. hejtmanu bar. Friesovi, který skutečně svou chladnokrevností a energií ráno i večer udržel pořádek přímo nečekaný. Odtud husto pečtí dajěnacionálové a buršové přímo běsnili což opakovalo se i v českém Podivíně, kdež hozeno do okna kamenem a v Zaječí, kde ta- mější přednosta stanice „heiloval“ s nimi. Po dařený to státní úřadník .. Prolita tedy v Poštorně přece jenom česká krev, leč den minul pro tamější Čechy i vídeň- ské jich hosty, zejména pro vysoce ukázněnou sokolskou župu dolnorakouskou velmi pěkně důstojně a — vítězně. A na tom, na vítězstv české věci v české obci záleželo všem, kdož tam byli a kdož tam i na dále trvalo zůstanou
Fries Podivín Zaječí Poštorno Čechy
17 article
Sjezd jednoty samosprávného úřad- nictva v Klatovech. (Původní zpráva »Národních Listů-.) Jednota samosprávného úřadnictva svolala na neděli 22. t. m. do Klatov svůj, sjezd. V sobotu sešli se účastníci jeho v sokolovně ku přátelskému večírku, který za přispění zábavního výboru „Sckola“, za účinkování pěveckého jeho kroužku a za produkce humoristy p. Michla z Prahv trval do pozdních hodin nočních Hlavním sjezdovým dnem byla neděle. Sjezdovš schůze, na kterou přihlášeno bylo na 300 účastníků, konala se v hořejším sále sokolovny za předsednictví předsedy jednoty p. Azamita, okr, tajemníka v Če- ském Brodě. Po zahájení schůze poukázal posl. Prunar na ne- dostatky nových zákonů o úpravě poměrů a platů samosprávného úřadnictva, načež místopředseda Svazu českých měst p. Ant. Sládek, starosta města Kolína, pozdravil sjezd jměnem sjezdu českých měst a ubezpečil samosprávné úřadnictvo přízní i podpo- rou samosprávných funkcionářů. (Výborně! Potlesk.) Poslanec dr. Mašek uvítal účastníky jménem města jako jeho starosta a jménem výkonného vý- boru národní strany svobodomyslné, byv jím k úkolu tomu delegován. Ujistil úřadnictvo sympatiemi ná- rodní strany svobodomyslné, jež její poslanci proje- vili skutkem i v dobách těžkých a nejtěžších a pro- hlásil, že i jako poslanec i jako samosprávný funkcio- nář považuje za nutnost, aby volení činovníci samo- správy posuzovali úřadnictvo dle kvalifikace, aby hájili jeho naprosté volnosti občanské a politickéa aby se starali o náležité jeho hmotné zabezpečení Skončil pak přáním, aby úřadnictvu samosprávnému nejlépe se dařilo a aby se podařily snahy též o ú- pravu poměrů samosprávných zřízenců, jichž práce je resnadná a vyžaduje dobrých lidí. (Výborně! P - tlesk.)
Michl Prahv Sládek doktor Mašek Klatovy ský Brod Kolín svaz český město
18 article
Tajemník Ústř. Matice školské p. Dvořák uvítal sjezd jménem Ustř. Matice školské, poukázal na její úkoly, uznal horlivou činnost samosprávného úřadní- ctva pro tento první náš spolek a skončil projevem tužby, by samosprávné úřadnicivo i dále věnovalo Ústř. Matici školské svoji součinnost. (Výborně! Po- tlesk.) Když byl p. Malkovský z Klatov jménem samo- správného úřadnictva klatovského poděkoval za svo- lání sjezdu do Klatov, uvítal sjezd p. Vančura z Ne- chanic jakožto člen výkonného výboru české strany agrární a jménem jeho prohlásil, že strana agrární bude pracovati pro povznesení samosprávného úřad- nictva. (Výborně! Potlesk.) Předseda p. Azamit poděkoval za všechiny pro- jevy a poukázal na jejich význam. Potom přednášel p. JUDr. Kříž z Plzně o práv- ním postavení samosprávného úřad- nictva. Po stručném úvodu historickém, znázorňujícím postavení samosprávných úřadníků (písařů měst- ských) v XVI. a XVII. století, přešel na dobu nynější, za základ své úvahy vzav zákony o zřízení obecním a okresním. Vyvodil z nich poučky o postavení ú- řadnictva; úsudek poučuje, že zákony ty byly úřad- nictvu obecnímu a okresnímu celkem málo příznivy. V dalším výkladu konstatoval, že poslední dva zákony zemské (o právním postavení a o úpravě hmolných poměrů samosprávného úřadnictva) zna- menají pro ně veliký pokrok, protože upravují jejich kvalifikaci tak, že je staví na roveň úřadníkům zem- ským a státním. Tento fakt opodstatňuje zvýšeně požadavky sa- mosprávného úřadnictva obecního a okresního: žádá, aby se mu dostalo oprávnění iniciativního a v auto- nomních korporacích též práva hlasovacího stejného, jaké mají činovníci volení. Tyto požadavky odůvod- ňoval jednak vzděláním úřadnictva, jednak neodvis-
Dvořák Ustř Malkovský Vančura JUDr Kříž Klatovy Plzeň
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Holčička.
20 article
Pro „Nižegorodský Sborník“ napsal Maxím Gorkij Přeložil T antris. Kdysi na večer, udřený po práci, ležel jsem na zemi u zdi velkého kamenného domu, — ža- lostné, staré budovy. Červené paprsky zapadají cího slunce obnažovaly hluboké trhliny a vrstvy špíny na jejích stěnách. Uvnitř domu ve dne v noci hemžili se hla- doví, špinaví lidé, jako krysy v tmavém sklepě. Jejich těla stále byla jenem napolo oděna v hadry. kdežto černé duše — zeela nahé, a stejně špi navě, jako těla. Z oken domu pomalu a hustě, jako šedivý dým požáru, valil se jednotvárný hukot života, proudícího v něm. Naslouchal jsem tomuto dávno mně známému, poplašnému a unylému šu- mu, a podřimoval jsem, neočekávaje, že bych v něm zaslechl, třeba jen na krátko, nového zvuku. Pojednou však kdesi blízko mne, z hro- mady prázdných sudů a polámaných beden, roz lehl se tichý, něžný hlas: Spi, miláčku, spi, děťátko! .v. houpy, houpy-hý. spi, děťátko mý... Nikdy jsem před tím neslýchal, že by v tom to domě matky hýčkaly svoje děti takovým hla- sem. Vstal jsem potichounku, nahlédl za sudy. a co jsem uviděl: v jedné z beden seděla malá holčička. Hluboko sklánějíc rusou, kadeřavou hlavičku, pohoupávala se tiše, a zádumčivě po- pěvovala: „Spi, děťátko, spi. zavři očka svý . V malých špinavých rukou držela rukoje dřevěné lžíce, obalenou červeným hadrem, a hlídala jí velikýma, smutnýma očima. Krásné oči mělo to dítě: jasné, něžné,a
Gorkij T antrid
21 article
jaksi nedětsky žalobné. Všimnuv si jejich vý razu, neviděl jsem už špíny na tvářích a rukou holčičiných. Ve vzduchu nad ní, jako mračna sazí a po pela nesly se křiky, nadávky, opilý smícha pláč. Kolem ní po špinavé zemi všecko polá- máno, zpřevraceno, a paprsky večerního slunce zbarvující úlomky rozbitých beden a sudů jas- nou červení, dávaly jim podivnou a zlověstnou podobu jakéhosi velkého organismu, rozrušeného těžkou a surovou rukou zhouby. Pojednou jsem se pohnul, holčička sebou trhla, uviděla mě, její oči se podezřívavě súžily. a celá se bojácně schoulila, jako myš před kočkou, S úsměvem pohlížel jsem v její umazanou, nesmělou a žalostnou tvář. Sevřela pevně ústa, a tenké brvy její se zježily. Pak vstala, pečlivě srovnala svoje roze- drané, kdysi růžové šatičky, zastrčila svou lout ku do kapsy a zvučným, jasným hlasem se mne zeptala: — „Co koukáš?“ Bylo jí asi jedenáct let. Tenoučká, hubená. pozorně si mne prohlížela, a brvy se jí pořád ježily.
22 article
— „No? — pokračovala, pomlčevši chvilku. — „Co chceš?“ — „Nic, hrej si jen, já odejdu...“ — řekl jsem. V tom holčička ke mně přikročila, tvář se jí ošklivě stáhla, a hlasitě, jasně mne pobídla; „Pojď se mnou za dvacetník .. Neporozuměl jsem jí hned, jenom, pama- tuji se, jsem se zachvěl v tušení čehosi úžas- ného. A ona pokročila až ke mne, přitiskla se tělem k mému boku, a odvrátivši tvář stranou od mého pohledu, pokračovala zasmušilým smutným hlasem: — „No pojď, co?... Nerada hledám hosta na ulici... a ani vyjít nemám v čem: mamin- čin milovník i moje šaty propil... No, pojd- me . ..“ Mlčky a tiše jsem ji od sebe odstrkoval, ona podívala se mi do očí podezřívavě, nechá- pavě: ústa se jí podivně zkřivila, zvedla hlavu a hledíc kamsi nahoru široce otevřenýma, jas- nýma, žalostnýma očima, tiše a teskně pronesla „Co se pitvoříš? Mysliš si — když jsen maličká, tak že budu křičet? Neboj se — to jsem dřív křičela... ale toď už...“ A nedokončivši svou větu, lhostejně vyplivla . Odešel jsem od ní, odnášeje si v duši těžký úžas, a žalostný pohled jasných dělských očí
Mlček
23 article
Germánská kritika německého studentstva. E. V. von Voss vychvaluje v „British Jour nal of Inebriety“ (Časopis o opilosti) anglický způsob mravního vychovávání v tom ohledu, že se jím kažlému vzdělanému jedinci, muží jako ženě poskytuje neobmezené právo vypěstování své osob- nosti, aniž by musil se poddávati jhu nějaké spole- čenské tyranie. Anglický mladík může svou osobnos vyvíjeti, aniž by narážel na jiné překážky, nežl které vyžadují sesílení jeho mravních schopností. Naproti tomu panují v Německu pijácké obyčeje akademické, vnucované studujícím mladíkům spole- čenským terrorismem. Němci mají slovo „Trink- zwang“, jež doslovně přeloženo znamená „nucení ke chlastu“, kterému se musí podvoliti každý mladík. jenž vstupuje na německé vysoké školy. Tento akademický pijácký obyčej jest anachro- nismem v nynější době osobní svobody a kulturn osvícenosti a skufečnost, že takový obyčej dosud svrchovaně ovládá akademickou mládež Německa jest zajisté důkazem slabosti mravní výchovy něme- ckého národa. Nedá se popříti, že slabost tato uvád všechen německý národ do vážného nebezpečí, co také uznávají vážní a ctihodní mužové němečtí, jako Forel, von Bunge, Kräpelin a Popert, kteří obracejí pozornost veřejnosti k morové nákaze, otravující fy- sické ústrojí vscho národa. Každý, kdo se seznámí s neobyčejně vážnými jasnými vývody Emila Kräpelina, profesora psychia trie v Mnichově, jimiž sťudentstvo důtklivě nabáda
E V Voss Němec Bunge Kräpelin Popert Německo Mnichov British Jour
24 article
aby se zbavilo nebezpečného toho obyčeje dříve nežli se stane nerozlučnou částí jeho bytosti, must býti hluboce dojat jeho varovným hlasem. Jiný na slovo vzatý a autoritativní spisovatel — dr. Hermann M. Popert v Hamburku, jenž sám byl studujícím práv a dokonale jest obeznámen s po- drobnostmi této otázky — napsal o ní mnohé, c vzbuzuje velikou pozornost a dává látku ku přemý- šlení. Popert připomíná mimo jiné: „Akademické pijácké obyčeje vyšších tříd překá žejí Německu v zaujmuti toho postavení ve světě, na jaké by jinak mělo nároků. Přicházejí nám velic draze, neboť trpíce jich, pozbýváme vážnosti u ji- ných národů, nejen u Rusů, Španělů. Italů a Fran- couzů, ale což jest důležitějším, také u germánských kmenů severu a západu, u Skandinávců. Angličanů a Severoameričanů — kde se nás to nejtěsněji do- týká. Jakým dojmem působí to na tyto naše sou- kmenovce, když vidí, že se přidržují takových oby- čejů ti, kdo představují naši národní vzdělaností Nejshovívavější úsudek, jehož se můžeme nadíti, jes ten, že naše akademické orzie vzbuzují takovou po- zornost a takové ocenění jako tance Nigrů a Hotten- totů ve stavu úplné divokosti; avšak nemůžeme se zbaviti obav, že spíše vyvolávají ustěpačné opovrho- vání námi, když se pozoruje, že připoušlíme, aby naše vysoké školy ničily a zblbovaly naše mla- distvé síly.“ „Když se student do toho pořádku vpraví, brzo zbavuje se všeho hnutí svědomí, které by se v něm mohlo ozývati, když poprvé se stává svědkem hnu ných podrobností, které obyčejně provázejí akade mická symposia — podrobností to, která nám připo mínají bankety císařského Říma, s tím hlavním roz- dílem, že přežravší se Říman vyprazdňoval si žalu dek, aby udělal místo nové dávce, kdežto německý student obmezuje své zastronomické choutky na pi- vo a jedině na pivo.
doktor Hermann M Popert Rus Španěl Italos Fran Skandinávec Angličan Severoameričan Nigr Říman Hamburk Německo Řím
25 article
„Představme si mravní účinek donucování k podvolení se takovým hnusným obřadnostem! Mno- hý, kdo ve stáří dvaceti let seznal, že na povel ji- něho, staršího sotva o rok neb dvě léta, musí do sebe líti pivo až se mu žaludek dávením obraci ztrácí na konec síly mravního smyslu pro dobro navyká si omamovati svůj intellekt a své ústrojí na povel jiného, kdo jej pak libovolně ovládá. Toto jsou slova německého učence, jenž je nepro- náší ve zlobě a nenávisti k Němcům, nýbrž ve sta- rostlivesti o budoucnost německého národa. Ještě hůře dopadá však kritika dra. Poperta z Hamburku, jenž se o německých studentech vyslovuje, že jsou národu nebezpeční v ohledu zdravotním, což takto odůvodňuje: „Pckud vzdělaně třídy budou trpěti akademické pijácké obyčeje, potud budou zodpovědny za poško- zování zdravosti všeho národa, jakým není žádný jiný germánský národ ani v přibližně míře ohrožen.
Němec Popert Mno Hamburk
26 article
Bylo by čirou hypokrisí, pozastavovati se nad opil- stvím nevzdělaného lidu, pokud se trpí, aby se mu akademickými chlastounskými obyčeji dával tak špat- ný příklad.“ „Avšak pathologické následky tohoto zla mají ještě jinou, vážnější stránku, způsobenou právě tím akademickým knajpováním. Kdo mají odvahy hloděti nepopíratelným skutečnostem přímo do očí, nemo- hou popříti, že trvá úzká spojitost mezi pijáckými orgiemi a venerickými nemocemi. V temto ohledě mnohem jasněji se vyslovuje Kräpelin ve své přednášce o „Akademické mládeži a otázce alkoholismu“, ve které tvrdí: „Jest veřejným tajemstvím, zjištěným státním studentským pojišťovacím výborem nemocenským, podle jehož statistiky 25% studentů, vycházejících z berlínské university, jest nakaženo přijící, v čemž není zahrnuta nákaza gonorrhocální, která vykazuje mnohem vyšší procento onemocnění.“ Takovým jest tedy podle úsudku samých něme- ckých učenců ten německý dorost národní, k jehož ochraně, když se mezi pijáckými orgiemi vyvětrává, se povolává na sta četníků, kdežto by mu měly býti vlastně ze zdravotních ohledů veřejné místnosti za- kázány. A inteligence takověto mravní hodnoty, pře- dáci z takovéhoto ovzduší vyšlí, řídí zákeřnické vý- pravy proti slovanským národům. Není divu, že po- ciťujíce tuto svou mravní a fysickou hodnotu, mají Němci strach, že v boji se Slovanstvem musí pod- fehnouti a že všechnu svou naději na spásu mohou jedině skládati ve hrubé násilnictvt
Kräpelin Němec