1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 4. prosince 1908
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláeř ' ne
V Praze v adininistraeir
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt iota . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h
ve fliálkácht
na měsic. . . . . . 2 K nem-
Poštou:
na měsle,
na štvrt iota : . . . 9 K 80 h
s dvoji zásilkou
a měsle
na čtvrt leta . . . . 11 K c99
Praha
5
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
6
article
Eřesťanšlí sociálové na stráži poslanecké
Eřesťanšlí sociálové na stráži poslanecké
sněmovny.
Z Vídně, 4. prosince. Ke včerejším u dá
lostem v poslanecké sněmovn
sděluje orgán křesťansko-sociálního Svazu »Au-
strias: »Křesťanští sociálově jsou odhodláni
stejně jako sociální demokraté chrániti parla-
mentarism také naproti všem Čechům, bylo-li
by toho třeba. Veliké české strany nedalys
do vleku radikálním desperádům. Lépe tak
Kdyby však se byl stal opak, obstrukčníci byl
by narazili na demokratické strany, třebas bylo
i nutno užiti proti nim násilí. Ač hlu
boká jest propast, klerá děll křesťanské sociály
od sociálních demokratů, přece obě strany byly
včera připraveny ke společné akci, kdyby se
byla ukázala potřeba parlament zachrániti a
obyvatelstvo uchrániti od vlády § 14. Vůdeové
sociálně demokratické strany prohlásili nepokrytě
křesťansko-sociálním poslancům ochotu a poho-
tovost společně s nimi bezohledně potírati ne-
přátele parlamentarismu. Křesťanští sociálové
budou neochvějně a neústupně státi na stráží a
pečovati o dělnost poslanecké sněmovny.
Císařův výrok.
Z Vídně, 4. prosince. »N. Wr. Tgblit.«
zaznamenává výrok císařův, dle něhož by moc-
nář nerad viděl, kdyby musil ve chvíli nynějš
parlament opustiti,
Baron Beck ve třeti straně panské sněmovny
Z Vídně, 4. prosince. Bývalý ministersky
předseda sv. p. Beck přistoupil v panské sně-
movně ke straně třeti. Ve straně té
jest nyní trio bývalých ministerských před sedů;
bar. Gautsch, dr. Körber a bar. Beck
Čecho
N Wr
Baron Beck
Beck
Gautsch
doktor
Körber
Vídeň
sociální svaz » Au
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
7
article
Posl. Klofáč v radničním sklepě vídeňském
insultován.
Posl. Klofáč v radničním sklepě vídeňském
insultován.
Z Vídně, 4. prosince. O scéně, jež s
udála proti českým poslancům n
dnešek v noci v radničním skle p
vídeňském, sdělují ranní listy tyto podrob
nosti: »Když křesťansko-sociální zemský posla
nec Arnošt Schneider bral se lokálem
zpozoroval Klofáče, přistoupil k němu
vyzval ho, aby neprodleně opusti
místnost. Posl. Klofáč ignoroval výzvu tu
úplně a zůslal klidně seděti. Mezi ostatními ho
sty rozneslo se zatím, že jest posl Klofáč při-
tomen. Pokřikováno naň bouřlivé, aby zmizel.
Voláno: »Ven s nim! Pryč sezrádeem
lidu! Aťsi jde do Prahy! Aťsi jde
do Srbska! Pryč se zemězrádce m
Pryč s padouchem! Ven s ním
Pryč s uražečem Veličenstva! Zabte ho!« —
Přes to zůstal posl. Klofáč nehnutě sedět a ve
sele popijel dále. Hosté pokládali to za vzdor-
nou vyzývavost a křičeli na Klofáče znova
chystali se hnáti naň útokem od zadu a násilně
jej z místnosti odstraniti. Klofáč poznav, že si
tuace stává se proň vážnou a nebezpečnou
povstal a měl se k odehodu. Několika
hostům podařilo se proklestiti mu cestu, takže
mohl, nebyv insultován, radničn
sklep opustit.
Z Vidně, 4. prosince. »N. Wr. Tgbit.e
oznamuje: Když posl. Klofáč se zdráhal ode-
jíti, volal naň posl. Sehneider: »Tady sedí
Klofáč, zemězrádce! Ruce nahoru!« Když ho
sté upozorněni byli poktikem Schneidrovým
na Klofáče, vyskočili ze svých mls
a přiběhli ke stolu, u kterého se
děl posl. Klofáč s několika jinými poslane
českými. Seěna byla velmi rozechvěná a vážná.
Na posl. Klofáče voláno: »Ven s nim, s i ce
ho tu zbijeme!« Hostinský Dombacher
pospišil s několika sklepníky Klofáčovi na po-
moc. Obklopili stůl, u kterého seděl Klofáč,
aby ho dle možnosti chránili a výzvali ho
by mistnost opustil, vídouce, jaké jes
rozechvění mezi hosty. Klofáč na smrt bledý
odvětil; »Proslm vás, chraňte m n
Posl
Klofáč
Schneider
N Wr
Vídeň
Praha
Srbsko
8
article
přece!« Restauratér Dombacher slíbil Klofá-
čovi ochranu, ale nemohl zabrániti, aby j ed-
notliví hosté nepolili Klofáče v
nem a vodou. Chráněn sklepníky, vzal posl.
Klofač zimník a klobonk a odešel. Než jeden
host běžel ještě za ním, vzal ho za vlasy
vytahal ho za ně.
Aféra poslance Klofáče.
Z Vidně, 4. prosince. Dr. Kramářa
předsedové českých klubů ode-
brali se dnes k bar. Bienerthovi v záleži
tosti poslance Klofáče. Bar. Bienerth
odvětil, že želí přihody té, že nemůže však
nic podniknouti, poněvadž se vlastně ne
stalo nic proti české delegaci. D
Kramář namitl, že jest konstatováno, že byl-
pokřikováno na české poslance v radničním skle
pě: „Všichni Čechové musí pryčl
Byť nakrásně tohoto nebylo, posl. Klofáč jes
členem české dologace a co se stalo jednonu
jest namířeno proti všem.
Dr. Kramář doložil, že musí poslanci češt
žádati satisfakei a nebude-li udělena,
že mohle by se státi, že by v Praze by la
dána odveta za VIden.
Dr. Luegor odvětil čoským předsedům
že posl. Schneider byl patrně opilý
Lituje, co se stalo Klofáčovi a dáv obeením
zastupitelstvu stejné prohlaše-
ní, a to v ten rozum, že, stalo-li se něco v rad-
ničním sklepě, nebylo to proti českému náradu
a proti poslancům českým, nýbrž proti jed-
nomu poslanci.
President dr. Weiskirchner prohlási
českým poslancům, že za svoji osobu li-
tuje aféry tě, že však učiniti něco ve věci
té jest záležitostí purkmistra. Nej
spíše v záležitosti té podán bude koncem schůz
dotaz.
Dombacher
Klofáč
doktor
Kramářa
Bienerth
Čecho
Kramář
Luegor
Schneider
Weiskirchner
Praha
9
article
Městská rada v Inšpruku Němcům v Čechách
Z Inšpraku, 4. prosince. Obecní zastupi
telstvo zdejší, které patrně o poměrech v Če-
chách asi takové ponětí má, jako o věcech n
měsíci nebo Martu, schválilo jednomyslné tuta
resoluei: »Obecní rada hlavního města In
špruku odsuzuje nejrozhodněji postup vlády
vůči několika událostem pražským, ze kterých
je vidno, že vláda přiměna byla k ráznému za
kročení nikoliv ohrožením Němců na živolech
statcích, jako spíše revolučním duchem. Něm
cům pražským, zejmena studentstvu, vyslovu-
jeme nejvroucnější sdílnost a radujeme se ze
statečné a odhodlané jejich taktiky v téchto
téžkých dnech a prosime vás: »Nestaňte
se kolísavými v obraně a ochraně
národnosti a svých právl« Svým
bratrům v zemích sudetských: »Nezmalomyslnte
chabými slovy poslaneů bar. Chiara, dra. Lue-
gra, hr. Kolowrata a prince Aloisa Liechten-
steina, adresovanými na lichou adresu, slovy
mužů, kteřiž uvedli národ nád k nové zlobě.
o které jsme myslili, že jsme z ni byli za doby
Badenovy vyproštěni.
Reklor německé university pražské zase
prolestuje.
Z Vídně, 4. prosince. Podle »N. Wr
Tagblita « zaslal rektor německé uni-
versity v Praze dr. Jakach min.
vnitra depeši, kterou protestuje
protizákazu nošení barevný ch
odznaků a čapek v Praze. Zároveň
žádá, aby přesazen byl hr. Couden-
ho ve.
Jihoslovanský svaz a zásadní oposice.
Z Vidně, 4 prosince. Jihoslo van-
ský svaz usnesl se na zásadní opo-
sici proti vládé. Důsledky usnesení toho
ustanoví klub ve schůzi příští. Svaz podnikne
akci za příčinou jednotného postup
všech slovanských stran ve přl
čině předlohy bosenskocheree
govské
Jubilejní podniky a stavby v Brně.
Z Brna, 4. prosince. (K. k.) Moravská jed-
nota krasoumná usnesla se ve slavnostní
Němec
Mart
Chiara
Kolovrat
Liechten
Badenův
N Wr
Jakach
Čechy
Německo
Vídeň
Praha
Brno
12
article
schůzi, konané za předsednietví presidenta Gu-
stava ryt. Schöllera za nadšeného provolán
„slávy“, zaslati děkovný a holdovací telegra
cisaři, jenž věnova! 10.000 K na stav bn
jubilejniho umělockého domu ci-
saře Františka Josefa. Dále schválila
moravská jedn, krasoumná jednomyslně stavbu
jubilejního uměleckého domu, jen
má býti zbudován nákladem 200.000 K a do-
končen v r. 1909.
Z Brna, 4. prosince. (K. k.) V mimořádn.
slavnostní valné hromadě spolku Če
veného kříže pro Moravu, které před
sedal president spolku zemský hejlman hr. Se
renyi a jíž zúčastnili se místodržitel svob. pán
Heinold s chotí, a biskup hr. Huyn, bylo jedno
myslně usneseno vystavěti nemocnie
Červeného kříže jako holdovae
akt spolku na oslavu a trvalou paměť vladař
ského jubilea císařova, jakož i dětský pavi
lon, který by měl jméno císařovo. Dále bude
zřízen odbor pod názvem „Spolek Červeného
kříže pro ošetřování nemocných“. Schůze byla
skončena nadšeným provoláváním „slávy““ el-
saři.
Schöller
František Josef
Heinold
Huyn
Brno
Morava
spolek Červený kříž
13
article
Dementi.
Dementi.
Z Vídně, 4. prosince. Vládní »Fremdenbl.e
uveřejňuje tuto notu ministerstva v-
jenství: V posledních dnech rozšiřovány
byly zvláště v maďarských novinách liché zprávy
všelijaké o srážkách mezi rakouským
vojskem a tlupami v Bosně a Her
cegovině. Zprávy ty jsou naprosto b ez
podstatny. Ministerstvo vojenství prohlá-
silo vládní tiskové kanceláři uherské, že kdyby
taková věc byla se dostala k jeho vědomosti.
minislerstvo vojenství zajisté by si pospišilo ji
dáti na veřejnost. Ministerstvo vojenství neche
takové události, sběhnou-li se, zatajovati, naopak
uvade je novinami ve všeobecnou známost.
Noví rylíři zlatého rouna.
Z Vidně, 4. prosince. (K. k.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval vlastno-
ručním listem z 30. listop. t. r. rytiři řádu zlatého
rouna: Knižete Arnošta WindischGrät ze
hr. Ladislava Pejačevicha, kapilána uher-
ské osobní gardy, generála jízdy Aloise prinee
Ksterhazya, mimořádného a zmocněného
velevyslance Rudolfa hr. Khevenhüller-
Metsche, knižete Alaina Rohana, hrabě
Romana Potockého, mimořádného a zmoe
něného velvyslace Mikuláše hr. S zecsen a
knížete Ferdinanda Zdeňka Lobkowitze.
Arnošt WindischGrät
Pejačevich
Alois
Rudolf
Khevenhüller
Metsch
Rohan
Romanus Potocki
Mikuláš
Ferdinand
Zdeňka
Lobkowitz
Vídeň
Boseň
Wiener Zeitung
14
article
Žádná prý mobilisaco.
Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) »Fremden
blatt« píše: Včera kolovaly pověsti o po
sunování sborů a pod. Vznikly tím, že
se právě provádí oznámené kdysi zvýšení míro-
vého stavu 15. sboru. Rovněž dostává se vojsku
rozloženému v Bosně a Hercegovině nováčků
jak se děje každoročně touto dobou. To jes
vojsko, kleré se tam nyní dopravuje.
Ze sněmovních výborů uherských.
Z Pešli, 3. prosince. (K. k.) »Uh. tel. kor
kanc.« oznamuje: Výbor poslaneck
sněmovny pro účetní uzávěrku ko
nal dnes odpolední schůzi, v níž za rokování
o účetní uzávěrce ministerstva vnitra z r. 1906
vytkl zprarodaj Henez, že někdejšímu mini
strovi vnitra Kristoffyovi byla ne
spravedlivě přiznána pense
vrchním županům Beldiovi, Kovacsov
a Ladislavu Nagyovi nespravedlivě vy
pláceny platy z milosti.
Státní tajemník šl. Bezeredy prohla
šuje, že o této pensi a těchto platech z milo
sti nerozhodovalo nynější ministerstvo vnitra
Výbor se pak usnesl ve své zprávě v posla ne
cké sněmovně podati námitky proti tét
pensi a platům z milosti.
Vzájemná živnostenská právní ochrana.
Z Berlina, 3. prosince. (K. k.) Říšskému
sněmu byla předložena smlouva mezi něme-
ckou říší a Rakouskem a smlouv
Nagy
Vídeň
Boseň a Hercegovina
Berlín
Rakousko
poslaneck sněmovna
15
article
damí
mezi Německem a Uhrami o vzá-
jemné živnostenské právní cehraně.
Reforma anglické sněmovny lordů.
Z Londýna, 3. prosince. (K. k.) Komise
horní snémovny, která jest dosazena ku
projednání reformy horní sněmovny
doporučuje ve své zprávě, aby hodnost peerská
neoprávňovala nadále ke členství horni sně-
movny. Komise navrhuje, aby dě
diční peerové volili na příště 200
peerů, k teři je budou zastupovat
po dobu parlamentního zasedání
Bez volby budou členy horní sněmovny : pee
rové, kteří zastávali nejvyěší úřady ve vlasti
anebo byli guverněry ve velkých osadách, dále
peerové, kteří po deset let zasedali v dolní
sněmovně anebo dosáhli hodnosti viceadmirála
či generla-lieutenanta, pokud jsou aktivními
Konečně doporučuje se jmenování peerů doži
votních bez volby až do počtu 40. Osady bu
dou v horní sněmovně zastoupeny ofieiálně.
Revoluce na Haiti
Z Porl au Prince, 3. prosince. (K. k)
Dav napadl minulé noci krámy
obydlí stoupenců presidenta Nor-
da Alexia a vyplenil je. Než zakročily
úřady, bylo 12 lidl pobito. Vojsko
vystřelilo do lidu, při čemž bylo
usmrceno 8 osob. Generál Poidevin byl
dnes jmenován vojenským guvernérem v Por
au Prince. Připluly sem anglický křižák »Seyla«
a americká dělová lodice »Eagle«, takže jes
nyní Port au Prince střeženo pěti cizími váleč-
nými loděmi.
Ze španělské sněmovny.
Z Madridu, 3. prosince. (K. k.) Sněmovna
schválila rozpočet ministerstva veřejných praei
a pokračovala pak v rokování o správě pro
vincií.
Princ
Alexius
Poidevin
Port
Německo
Uhry
Londýn
dolní sněmovna
Haiti
Pearl
Madrid
anglický sněmovna
horní sněmovna
španělský sněmovna
17
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 114.)
Ve Vídni, 4. prosince.
Zvláštní leleť. zpráva »Nár, Listů«.)
Presideně Weisskirchner
hrozí poslancům trestním
soudem!
Včera pravil posl. Udržal, že stanné právo
není ještě vyhlášeno v parlamentě. Dne
bylo toto stanné právo v parlamentě
yhlášeno presidentem drem. Weisa-
lirchu rem, klerý, když poslanci Fresl
Lisý a Choc pískali na píšťalky
rámusili na trubky — trvalo to arei
jenom necelé dvě minuty —
pohrozil sondním trestním zakro-
čením
proti každému, kdo ve sněmo vn
koná něco jiného nežli mluví
hlasuje.
Pravil totiž president: »Nedotknutelno
beztrestno je toliko slovo, mluvení, kdo však
pískotem ruší veřejné jednání, páchá zle čin
veřejného násilí. (Dlouhotrvající potlesk
pochvala u křesťanských sociálů.)
Sotva schůze zahájena, posl. Buři v
žádal, aby se četly všechny došlé spisy.
President: »Dám nyní čísti
toliko návrhy a petice v podstat-
ném jejich obsahu. Dolazy dám číst
do slova na k nci schůze« (poilesk
křesťanských sociálů a odpor u národních so-
ciálů).
Začínají písk ti napřed posl
Fresl a po něm Lisý, konečn
Choc.
Lomoz u křesťanských sociálů.
President dr. Weiskirchner konejší kle
stanské sociály rukou a praví: „Prosí m, pá no-
Udržal
Fresl Lisá
Choc
Fresl
Lisá
doktor
Weiskirchner
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
V drobném prodeji:
ranní čislo o sobě . . za s
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliälkách na venkovš
ranni cislo . . . . . . . l
večerní
. . . . . . . 5 h
lnserátv
platí se hotově napřed
ředplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., J.
Tam nacházeji se též
redakee. tiskárna a expedice
„Národních Llstů-
Rukopísy so novracají.
národní Llstus
19
article
vé, zachovejte klidl Nedejte se nikle-
rak znepokojitir“ Prosident udčluje hned slovo
poslanci P. Šilingrovi, třebas jde o pilnost za-
tímního rozpočlu. Pískot jmenovaných tří
národních sociálů trvá dále. Ined polom
president pronesl hrozbu shora připomenutou, že
odevzdá rušitele trontnímu soudu. Mezi P. Šilin-
grem a národními socišly doslo ke srážce. P -
slanci Lisý, Sláma a Choc běželi k P. Šilingrovi a
svedli s ním krátkou slovní půtku. Pak ale molí
Šilnger mluviti leprve nerušeně a klilně dále. Ne-
kolikrát ho vyrušil výkřiky jenom posl. dr. Lecher
Posl. Šilinger prohlásil v německy pronešené le-
či, že zástupci jeho strany pod«psali
jen v zájmu zachování parlamentaris-
mu návrh na pilné projednání zatim-
niho rozpočtu, poněvadž za nynějších poměrů
bylo by zločiném, odnímati rakouským národůma
tudiž i českému národu jedinou tribunu v Rakousku.
Ovšem se situace zatím pro záslupee
českělo národa změnila a dokud budev
Praze šibenice, budou sotva s to aby hl a so-
vali pro pilnost zatímního rozpočtu
Členové slrany řečníkovy nepodepsali pilný ná-
vrh prolo, aby se vládě zalichotili. Ti, kdož vchro-
mením parlamentů vyvolávají § 14., projevují
vládě mnohem věíší důvěru, než ti, kdož chlějí, aby
rozpočet byl parlamentem ústavně projednán.
P Šilingr
P Šilin
Lisá
Sláma
Choc
Šilingr
doktor
Lecher Posl
Šilinger
Člen
Rakousko
Praha
20
article
Strana řečníkova lituje co nejhlonošji
události pražských, nebot Praha jest všem
příslušníkům českého národa hlavou
královstvi! Všichni tíhnou do Prahy a osud tohsto
měsla jest lěž osudem českého národa. Před vyhla-
žením slanného práva mělo se vyčkati jaký úči-
nek budemítitelezram, zaslaný poslan-
ci obyvatelstvu pražskému. Proti ukva-
penému vyhlášení stanného práva řeč-
ník a jeho strana bezpodmínečně prolestujía
žádaji, aby slanné právo bylo co možná nejdrive
opel zrušeno, (Hlučná pochvala u Čechů)
Výtržností v Praze dlužno zajisté litovali, by lo
však pevinností vlády, zavčas zakre-
čiti a utlumiti zlo ihned v začáteích.
Celá ona záležitost počala chebským jazykovým sp-
rem. Němci nesmějí zapomínali, ze
češlí obyvatelé Čech nikdy nedopasti,
aby s Čechem zacházelo se v jeho vlasí-
nl vlasti jako s cizincem! Království české
jest pro oba národy a oběma musí se v něm dosint
po právu
Čecho
Němec
Praha
Čechy
21
article
Buml německých sludenlá
není zajisté žádnou existenění podmín-
kou německého národa a mluví-li Němei
o něm jako o historickém právu, dlužno oproti tomu
podolknouti, že vládám nenapadlo, sta rši
historická práva českého národa ha-
jiti vojskem. Jeli dnes buml po vyhlásen
stanného práva zakázán, mohlo se to za ji ste
státi také dříve, před vyhlášením ná-
hlého soudu. Ze všeho tcho vysvíiá, ze není ji-
ného způsobu k zavedení pořádku, než vydání zá-
kona na ochranu národních monšin po stránce kul-
turní i politicbé.
Přecházeje ku poměrům na Moravě, pravt
řečník, že také v Brná slílali v posledních dnech nč-
mečli studenli z revolverů.
Pesl. Lecher: To není pravda! Šlo c spo-
lečný loyální (!) projev Němců a rozumných
Čechů a pouze lidová strana rušila tento projer.
Kdyby nebylo bývalo toho, byl by loyalitní pro-
jev Němců i Čechů býval jednotným a byl by
minal v naprostém klidu.
Posl. Šillinger: Faktum jest, že německý
dům v Brně zůstal bez pohromy, kdežto okna
českého besedního domu byla vytlučena.
V Brně ovšem nebylo vyhlášeno stan-
ne právo, a také toho není potřebí, ježto t am
má starosta policii, která po oely rok vykonává
stanné právo.
Posl. Lechor: Polieie musí dělati pořá
Posl. Šillinger: Proto jsme také žá-
dali, aby brněnská polieie byla po-
státněnal
Posl. Lecher: K tomu jest kompetentním
zemský sněm. To byste měl věděl, důstojnostil
dekl
Buml
Lecher
Němec
Čecho
Posl
Morava
Brná
Brno
22
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V Kodani nabízeny byly v lěchto dnecl
na trhu uměleckém obrazy Henri k
Ibsena, pocházející z doby mládi básníkova
Je to devět krajin, jež byly dotud majetkem
norského slatkáře Petra Zejera v Dalu.
Jejich umělecká cena není valná a Ibsen sám
se o nich vždycky vyslovoval víe než nemilo
srdně. Do rodiny statkářovy dustaly se před
lety jako přiležitostný svatební dar. Dnes mají
arci cenu kuriosity a byly téměř ihned roze-
brány za vysoké ceny.
V Lipsku konala se minulý týden
dražba vzácných miniatur v závodě
Boernerově. Byl mezi nimi také starý
český graduál z 13. stoleti, jenž vydra
žen za 2290 marek. Processionál z roku 1480
prodán za 4850 marek, několik francouzských
miniatur z 15. stoleti vydraženo po 700 —80o
markách-
Dvorní opera v Pešti laboruje již delse
dobu vleklou krisi finančnl. V několika posled-
nich letech byl průměrný její roční defici
okrouhle čivrt milionu korun. Z tohoto stavu
vznikly už několikrát pověsti, že »Královská
opera« bude dána do nájmu soukromému pod-
nikateli. Na oficielní dementi se odpovídalo, že
nelze patrné nalézti podnikatele, který bysi
troufal vážný umělecký ústav najmouti —
v Peštil Že však v odpovědných kruzích se
myšlenkou opravdu vážně obírají, o tom svědčí
nedávná schůze členův orkestru, kteří se usnesli
na prudké resoluci proti připadné změně režimu
Schůze ostatních těles dvorní opery budou ná
sledovati.
Henri
Ibsen
Petro Zejer
Boernerův
Kodaň
Dal
Lipsko
Pešť
královský opera
23
article
Rozšířený berlinský divadelní list »Bühn
und Welt« přinesl zajímavou a podrobnou
studii o »Leonidu Andrejevu ja ko
dramatiku«. Autor studie upírá spisovateli
že by rozuměl scénické tvorbě ve smyslu tech-
niky (v tom má mnoho pravdy), a neobyčejný
úspěch některých jeho kusů (tak na př. »Života
člověka«) na Rusi i v ciziné vysvětluje pouze
jeho výminečnými sujety a suggestivností nálady,
strhujicí silou jeho visl Závratně stoupajíeí
obliba a popularila Andrejeva v ruské veřejno-
sti samotné je mu dokladem rychle vyspívajícího
kritického smyslu v inleligenci ruské i ve vrat-
vách lidovějších, o nějž má zásluhu výborná
publicistika a vysoká úroveň literární kritiky.
Výborně redigovaný moskevský týdenník
knižete Truběckého »Moskovskij Je-
ženědělnik« věnoval velmi včasnou pozor
nost hrozně záplavě tak zv. dotektivn
literatury, která se v posledních dvou le
tech na Rusi šíří jako mor. Svoje vývody po-
depírá autor článku několika pozoruhodnými
statistickými daty. Za měsíc srpen letošního
roku objevilo se na knižním trhu ruském 53
brožurek, zabývajících se dobrodružnými histo-
riemi různých Sherloek-Holmesů, Pinkerlonůa
Carterů a vytisklo se jich 898 710 exemplářů.
Aby jasněji deklaroval tuto číslici, uvádí autor,
že toto obrovské množství »literatury« váží
okrouhle asi 29 tisíce pudů a nevešlo by se
ani do 4 nákladních vozů. Výroba detektivní
a podobné sensační literatury za letošní rok
odhaduje se mírně na 10 a půl milionu
exemplářů, což znamená ovšem strašlivou ránu
pro literaturu slušnou, dává názornou illustraci
o hrozném úpadku literárniho vkusu a vysvě-
Andrejev
Holmes
Pinkerlonů Carter
Rus
Bühn und Welt
24
article
iluje z velké části, odkud se béře úžasné pro
cento popletených horkých hlav sludentských
horujíeích o rovolučních a jiných dobrodružnýcl
plánech.
26
article
Oklamaní milionáři.
Oklamaní milionáři.
K aféře dobrodruha Myersa, jenž s neoby
čejnou rafinovanosti využil rozčilení ve voleb
ním zápasu o presidentství a vystupoval v Ame
rice jako zástupce Rothschildův, sdělují se dalš
podrobnosti.
Bylo to v pozdním létě t. r. a obě velké
strany „země dolarů“ právě vyhlásily kandida
tury Tafta a Bryana, když na parníku, přijíždě
jicím z Australie, přibyl do Nového Yorku bez
vadně oděný gentleman, jehož distinguovaný zje
se zvláště vyznačoval van Dyckovským vousem
Zval se Montefiore Myers, udával jako své bydli
ště elegantní čtvrt Londýna a měl s sebou množ
ství doporučujících listů, podepsaných nejzná-
mějšími politiky a milionáři Spojených států.
Zvláště příznivé doporučení měl od amerického
vyslance v Londýně Mr. Whitelawa Reida. Ele-
gantní Mr. Myers odebral se z Nového Yorku do
Pittsburgu, kdež se vydával za zástupce londýn-
ského Rothschilda, při čemž s roztomilým úsmě-
vem podotýkal, že je zmocněn, uložiti v am iri-
ckých průmyslových podnicích 800 milionů do
larů, jakmile bude jisto, že Taft bude zvolen
presidentem.
Průmysloví magnáti v Pittsburgu přijali je
s otevřenou náručí a na gentlemana, zastupuj
Myersa
Rothschildův
Taft
Bryan
Montefiore Myers
Whitelaw Reid
Myers
Rothschild
Austrálie
Nový York
Londýn
spojený stát
Pittsburg
27
article
cího Rothschildovy miliony, sypala se přímo
pozvání ke slavnostem a banketům, kdež by
oslavován jako mocný muž. Každý chtěl potřásti
rukou muži, jenž se chlubil důvěrnými styky
s Rooseveltem, Taftem, Rockefellerem a Mo
ganem. V přepychovém hotelu obýval řadu po
kojů, jejichž stěny byly vyzdobeny fotografova-
nými autografy zmíněných a jiných proslulýel
mužů. Na psacím stole ležely malebně rozho-
zeny dopisy knížat, princů a vynikajících uměl-
kyň z celého světa.
S všestranným Myersem seznámil se ovšem
také známý divadelní ředitel David Belasco
Pittsburgu, jemuž Myers slíbil milion na zbudo-
vání vzorného divadla. Pln radosti, jezdil diva-
delní ředitel s ochotným mecenášem v automo
bilu po celém Pittsburgu, kdež si prohlíželi
vhodná staveniště pro novou divadelní budovu
Na dinor, které Belasco uspořádal na počest zá
stupce Rothochiklova v hotelu Lincolnově,
oslavoval jej v nadšeném připitku. V dramati
ckém rozohnění, mávaje rukama ve vzduchu
volal divadelní řoditel: „Gentlemeni, podívejte
se dobře na tohoto muže, neboť jemu rovného už
nikdy nespatřite. Tento muž má za sebou jmění
800 milionů dolarů, je to muž, jenž bude finan
covati naše nové divadlo.“
Mr. Myers, takto slavený, sklonil hlavu
skromně se zardívaje a vypravil ze sebe pouze;
„Zahanbujete mne, pánové.“
Ve čtvrtek minulého týdne byl Mr. Myera
generálním státním zástupcem Bonapartem uve-
den ke skvělému banketu, který uspořádala „Ná-
rodní municipální liga“. Druhého dne z rána
Roosevelt
Taft
Rockefeller
Myers
Belasco
Lincolnův
Mister
Myer
Bonaparte
Pittsburg
28
article
byl odhalen. Nejprve vyšla na jevo pouze krádež
pěti akcil v ceně 25.000 K, kterou spáchal
únoru minulého roku, brzy však se zjistilo, že
Mr. Montefiore Myers žil výhradně z dobrodruž-
ných podvodů a jeho přátelé v Pittsburgu, poli-
tikové a průmysloví magnáti, byli jako s nebe
spadli, když zvěděli, že jejich slavený host, ob-
viněný z četných podvodných manipulací, byl
v Novém Yorku vsazen do vězení, ještě větší
pak bylo jejich překvapení, když se výslechem
zatčeného před policejním soudem zjistilo, že
domnělý zástupee Rothschildův kdysi v Novém
Yorku roztloukal štěrk a nemaje bytu, spával
ve vozech novoyorské podzemní dráhy.
= Daň z rodného domku Shakespeerova v
Stratfordě. Zajimavý spor provedla správa Shakes-
pearova rodného domku ve Siratfordě. Dle zákona
z roku 1843 jsou vědecké jednoty osvobozeny od
daní. Ale spolek pro zachování rodného domku
Shakespearova byl donucován ke placení daně po-
zemlové, protože prý oslavy velkého Brita neděií
se vždy způsobem jen literárním. Rodný domek
Shakespearův má ročního důchodu asi 1600 liber
šterlinků a musí plalit ročně 112 liber šterlinků míst-
ní daně. Obyvatelé stratfordští mají však právo, na-
vštěvovati domek bezplatně, kdežto všichní cizinci
musí platiti vstupně. Přes to obec stratfordská od
předepsané daně nechtěla ustoupiti a obecní berní
komise vedla spor se spolkem, ve Warwicku však
v II. instanci podlehla, neboť bylo uznáno, že všecky
ústavy, spolkem založené a spravovaně, jsou k dobru
národa a obce stratfordské, třeba to ve stanovách
spolku nebylo vytčeno.
Mister
Myers
Rothschildův
Shakespearův
Brito
Pittsburg
Nový York
Warwick