1
masthead
Ročník XXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 3. prosince 1908.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administrani:
na měsic. . . . . . K —h
na čtvrt lsta .
s dvoji donáškont
na měslo. . . . .
na čtvrt lota . . . . 7 K 50 h
vo fliálkáchí
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštoui
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 9 K on h
na měsle. .. . . . S K so
na čtvrt lota . . . . 1I K ee
Praha
Poštoui
5
article
invr
ecerní
damí
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě
večerní . . . . . . . za dh
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
. 10h
večorní . . . . . . . . 5h
lnneráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a ingerty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se táž
rodakce, tiskárna a oxpedice
„Národnich Llstů
Rukopisy se novracejí.
6
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
7
article
O zrušení slanného práva v Praze.
O zrušení slanného práva v Praze.
Z Vídně, 3. prosince. Sociálně-demo
kratičtí poslancí česko-slovan
ští z celého království, vedení poslanci Něm-
cem, drem Soukupem a drem. Wintrem, o de
brali se za plenární schůze k bar.
Bienerthovi a žádali ministerského před-
sodu, aby neprodleně zrušil stanně
právo v Praze. Prohlásili, že toto jejich
stanovisko není dokonce schvalováním všech
událostí pražských, nýbrž že sociální demokrate
bez rozdílu národnosti jsou proti každému
opatření výminečnému, tudíž tak
proti zavedení náhlého soudu v Praze. Ostatně
jeden člen sociálně-demokratické strany (dr.
Adler) navrhne rosoluci ve smyslu
neprodleného zrušení náhlého
soudu v Praze. Bar. Bienerth odvětil,
že zavedeno bylo stanné právo v Praze jenom
pod tlakem krajní nezbytnosti a že vláda
jest odhodlána stav ten ihned zru-
šiti, jakmile budou tady záruky.
že cbnoven bude pokoj a pořáde
v Praze. Bar. Bienerth dodal, že stane se tak
již ve dnech nejblíže příštíc h.
Pilný návrh českých poslanců na zrušení
stanného práva
Z Vídně, 3. prosince. O 411. hod. seše
se Svaz poslanců českých. Tam bylo
vysloveno, že nemá býti bourána tri-
buna parlamentní, prolože to jest jediné
místo tou dobou, se kterého možno posuzovati
události pražské. Usneseno, podati s polečný
pilný návrh na neprodlené zrušení
náhlého soudu v Praze. Návrh podali
česko-národní poslanci z Prahy a předměstí, a to
dr. Baxa, Buříval, Čech. Choc, Kaftan, Sláma,
dr. Srb a Neumann. (Poslanci Čelakovský
Fiedler nebyli podepsání na pilném návrhu, po-
něvadž nebyl jejich souhlas zajištěn.) Tito nebylo
ské ve schůzi svazové přítomni.
Soukup
Winter
Bienerth
doktor
Adler
Baxa
Buříval
Čo
Choc
Kaftan
Sláma
Srb
Neumann
Čelakovský Fiedler
Praha
Vídeň
Německo
demokratický strana
9
article
Z Vídně, 3. prosince. »N. Wr. Tgblt.e
oznamuje: Poslanec dr. Redlich učiní ve
schůzi poslanecké sněmovny dotaz, zdali snášl
se s hodností rakouského poslance, aby vzhle-
dem na zahraniční situaci působ il n
ulici ve prospěch nepřátelske
moci zahraniční?
Rozhořčení němečtí poslanci.
Z Vídně, 3. prosince. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje: »Němečti poslanci jsou rozhořčeni, že
nebyly již dřive »české revolty« potlačeny (nej-
spíše byl by tento list rád viděl, kdyby byl
císař německý vtrhl s pruskou gardou do Prahy)
a že tísnění pražských Němců trpěno bylo
shovívavě vůči Čechům. Avšak velmi rozezleni
jsou prý němečtí poslanci z království českého
a také poslanci němečtí z jiných provincií, nad
tak zvanou »konejšivou depeš!e po-
slance dra. Chiara (»N. Fr. Pr.« mstí se
předsedovi německé strany lidové tím, že ho
nejmenuje ani baronem) a hr. Kolowra ta
pražským Němcům.«
Buršácká zpupnost va Šlyrském Hradci.
Z Vídně, 3. prosince. K nové i nf a mi
německých buršáků ve Štyrském
Hradei sděluje »Zeil«: »Včera shluklos
na 300 německých buršáků před pomníkem cí-
saře Josefa, zazpívali tam »Wacht am Rhein«.
Po řeči pak jednoho studenta odebrali se pře
N Wr
doktor
Redlich
Němec
Čecho
Chiara
Josef
Vídeň
můj ulice
Francie
Praha
Šlyrský Hradec
Zeil
poslanecký sněmovna
Wacht be Rhein
10
article
místnosti slovinského akademického
spolku »Triglav«. Na včerejšek rozbili
buršáci okna domu, ve kterém tento spolek se
nalezá. Slovinci zalepili rozbitá okna slovinským
národním kolkem. Sotva přišli buršáci před
dům, dostavil se správce policie městský rada
dr. Malitz, také patrně veliký Germán původem
a k žádosti německých buršáků
dalihned odstraniti papiry seslo-
vinskými známkami! Když byl tento
blbě svévolný čin vykonán, němečtí bur
šác i odtáhli.
Slovinec
doktor
Malitz
Triglav
11
article
Bar. Haordul a pražské bumly.
Bar. Haordul a pražské bumly.
Z Vídně, 3. prosince. »Zeit« oznamuje
»Ministr vnitra sv. p. Haerdtl, který se stal
za volební reformu tajným radou a chefem po
litické správy cislajtánské 14. min. měsíce, vy
slovil se, že bezohledně způsobl v Praze
návrat pokoje a klidu a nelekne se za tím
účelem ani prostředků nejostřejších. « — O bar.
Haerdtlovi, jenž patrně náleží k lidem, kteř
o Čechách vědí jenom tolik, že v nich ležt
Karlovy Vary, ve kterých se napravují pokažené
žaludky, proslýchají se vůbec věci prazvláštní.
Vypravuje se spolehlivě, že tento baron
jodině jest vinen, že nebylo vyho-
věno návrhu z Prahy došlému, aby
v Praze hned na počátku, po prvni neděli,
o které se strhly bouře, zapovězen by
buml v ten smysl, že by se dočasně za
stavil, jako se stalo r. 1898 Bar. Haerdt
zastaviti pražský buml nedovolil
Vztáhl nad ním ochranné ruce a bar. Beck byl
tak neprozřetelným a slabým, že prohlási
pražský bumi za »zděděné staré právo« Němeů
v Čechách. O bar. Haerdtlovi vypravuje se dále,
že jest on původcem stanného práva v Praze,
ba že on naléhal, aby vyhlášen by
stav výminečný. Jest zajisté pozoruhodno, ž
ostatní byrokracie, zastoupená v provisorním ka
binetu Bienerthově, nesdilela názory a pacií-
kační plány tohoto baronka.
Zamýšlený zájezd buršáků z Německa do Prahy
Z Borlína, 3. prosince. Z Erlangenu sdě-
luje se: Pět buršáků, členů spolku » Germania«
a spolku německých studujících, odjelo d
Prahy. Čtrnáct zástupců jiných korporae
upustilo od cesty následkem zprávy
o slanném právu v Praze a také proto, že n
ministerstvo mnichovské došly zprávy z ně-
meckého konsulátu pražského, ve klerých konsuí
od chystané buršácké— výpsavy zrazuje-
Císařské jubileum.
Haerdtl
Beck
Bienerthův
Vídeň
Praha
Čechy
Karlov Vara
Německo
Erlangen
12
article
Z Říma, 3. prosince. (K. k.) Velvyslanee
hrabě Lützow uspořádal včera v den oslavy
vladařského jubilea cisaře a krále Františka Josefa
přijímání pro rakousko uherskou kolonii. Mez
přítomnými bylo veškeré úřadnietvo velvysla-
nectví, předáci kolonie a několik prelátů.
Zástupce společné vlády nebo jenom znaleo
věcí bosenských?
Z Pešti, 2. prosince. (K. k.) Poslanec K-
loman Thaly pozval jako předseda vý
boru pro annexi odborového přednostu
Ludvika šl. Thalloczya do tohoto výboru,
aby podal odborné vysvětlenío
bosenské záležitosti. Některé listy nyní
sdělují, že to vzbudilo mezi poslanci strany ne-
odvislých nelibost, ježto prý není př-
pustno, aby úřadnlci společný ch
ministerstev chodili do výbor
poslanecké sněmovny. Koloman Tha-
ly prohlásil dnes, že mu nic není známo o ně-
jakém takovém výroku žádného člena strany
neodvislých. Strana tato stojí na stanovisku, že
se delegace nelis! od ostatních
Lützow
Ludvik šl
Th
Řím
Pešť
poslanecký sněmovna
král František Josef přijímání
13
article
výborů. Ostatně nebyl Thalloczy pozván jako
odborový přednosta společného ministerstva f-
nancí, nýbrž jako člen uhorské aka-
demie věd (l), poněvadž se po desítiletí zabý
val bosenskou ústavou a považován je v té
věci za znalce prvního řádu, takže může jeho
výkladem orientovati se výbor o všech záležito-
stech bosenských. Předseda výboru si přeje
aby otázka annexe byla důkladně projednán
na podkladě uherských právních dějin a uher
ského státního práva.
Obchodní smlouva mezi Francií a Švédskem
Z Paříže, 2. prosince. (K. k.) Francie
Švédsko uzavřely obchod
smlouvu, již dostává se Franeii za zachování
její minimálních tarifů cenných koncesí při do
vozu francouzských vín do Švědska.
Ukvapený výrok francouzského admirála.
Z Paříže, 2. prošince. (K. k.) Vláda s
rozhodla žádati na veliteli středomořského lod
stva admirálu Germinettovi vysvětlení, jal
mohl říci některým zpravodajům
že válečné loďstvo má nedostateh
střeliva
Zmalky v Persil
Z Teheranu, 2. prosince. (P. t. a.) Ježt
opětně byl vyhláškami oznámen ma ni f es
šachův, že parlament nebude svo-
lán, protestovali ruský a anglický
vyslanec v Teheraně znovu u per
ské vlády.
Z Tavrizu, 2. prosince. (P. t. a.) Dne
provedeny byly nové volby do zdej
šiho endžumenu. Bylo zvoleno 6 kupeů
a 4 duchovní.
vysvětlený
Francie
Švédsko
Paříž
14
article
Revolnce a státní převrat na Haiti.
Z Port au Prince, 2. prosince. (K. k) Dva ame-
rieké a jeden franeouzský křižák vy s a dily
odpoledne vojsko na ochran
svých vyslanectev. Lid zaují má
hrozivé postavení proti presid en-
tovi Nord- Alexiovi, který je dosud ve svém
paláci.
Z Nového Yorku, 3. prosince. (K. k.) Dle
telegramu z Port an Prince řídil státn
převrat generá! Cana l. Nesdělil nikomu
nic o svých úmyslech, až najednou dobře
ozbrojené občanské tlupy přepadly policejn
stráž a obsadily arsonál i přístav. P re, si.
dent Nord Alexis je dosud ve
svém paláci. Diplomatičti zástupci se roz-
nouti uluhciti a urychlitis jeho odjezd z Halii.
Ministři, vysocí vojenšti hodnostové a úřadníci,
kteří zůstali ve městě, uchylují se na různá
vyslanectví
Doplňovaci volba v Anglii.
Z Londýna, 2. prosince. (K. k.) Při do
datečné volbě do dolní sněmov ny
ve středním Ejsexu byl za C. Rasha (unionislu)
zvolen 6152 hlasy Prentiman (unio
nista) proti Dencovi (liberálovi), který dosta
3587 hlasů. Většina Rashova, který se vzda
mandálu, obnášela 454 hlasů.
Obranná síla Belgie.
Z Brusselu, 2. prosince. (K. k.) V dnešní
schůzi sněmovny prohlásil minister
ský předseda Schollaert k dotazu
Woestovu, zda kabinet souhlasí s ministrem vo-
jenství Hellebautem, že ministr vojenství ozná
mil svým kolegům sdělení, jež chtěl učiniti ve
sněmovně. Ministerský předseda pravil dále
že může zůstati u vesla jenom
tehdy, bude-li se moci opříti o ma-
joritu stran pravico. Všichni generá-
lové považují systém dobrovolníků za užitečný.
avšak požadovaný počet dobrovolníků je n e do-
statečným. Belgie má nyní 180.000
mužů pro přlpad války, jimž může,
bude-li třeba, přispěti ku pomoci 44 000 m u ž
občanské gardy. Po řeči liberálního po-
slance Hymannsa byla debata odročena.
Revolnce
Port
Princ
Alexius
Alexis
Rasha
Prentiman
Denc
Rashův
Schollaert
Woestův
Haiti
Nord
Nový York
Cano
Anglie
Londýn
Belgie
Brusel
Lido
15
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Ruské koně pro Srbsko.
Z Bělehradu, 3. prosince. Srbs ká
vláda poslala vojenskou komisi na Rus, aby
tam pro rychlopalná děla koupila
koně. Těchto nakoupeno na 2000
kusů. Dopraveni mají býti přes R amunsko.
Rumunská vláda nedovolí však
provoz a proto srhaká vláda pokusí se do-
praviti koně přes Bulharsko. Kdyby také
toto se zdráhalo, což se vzhledem na trvající
poměr mladého království k Rakousku považuje
za pravdě podobné, budou koně dopravení přes
Turec ko.
Turečlí a černohoršlí důstojníci.
Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) »Jen
Gazella« sděluje, že černohorští důstojníci oplatí
co nejdřive tureckým důstojníkům jich návštěv
ve Skadru.
Před zahájením tureckého parlamentu.
Z Cařihradu, 3. prosince. (K k.) »Jen
Gazetta« sděluje, že meškající zde již poslanei
se usnesli požádati sultána, aby osobne
parlament zahájil a aby, chce-li tak
naprosto učiniti, v Dolmabagdži věnoval tento
palác k zasedání parlamentu, tak že by nebyl
třeba stavěti novou budovu. Deputace po-
slanců tlumočila prý tuto prosbu Portě.
Divisionář Ismail Mahir paša zastřelen.
Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) Včer
večer přišel k divisionáři Ismailovi Ma-
hiru pašovi muž s dopisem od ministra
vojenství, vyzývajícím divisionáře, aby k němu
přišel. Když divisionář ubíral se
k ministru vojenství, byl na cest
jistým důs tojaíkem zastřelen.
Vrah uprchl. Ismail Mshir byl před udá
lostmi v červenci se sběhnuvšími vyslán dva-
kráte do Soluna, aby vyšetřil tam mladoturecko
rejdy. Na to potupil v ministerské radě velko-
vezíra Ferida a byl vypovězen do Brussy.
Mahir
ma
Mshir
Balkán
Srbsko
Bělehrad
Rus
Bulharsko
Rakousko
Turec
Cařihrad
Soluna
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Schůze 113.).
Ve Vídni, 3. prosince.
(Zvláštuí telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna sešla se dnes o 11. ho
dině za naprostého klidu a rokuj
a pracuje dále. Udály se jenom mal
srážky mezi předsednictvem a ná-
rodními sociály a mezi těmito a mini-
strem drem. Schreinerem, konečně pak
mezi národními sociály a poslane
českými, sdruženými v »Národním klubu«.
Nával do dnešní schůze byl ohromný a nebý
valý. Před parlamentním palácem shluklo se
několik set lidí již o 9. hodině, žádajíce vstup
do sněmovny, ale nebyl jim povolen, poněvadž
všechna místa již dávno včera byla rozebrána
Lidé v ložích a na galerii stáli až po strop
zvláště dámy. Pomalu jen plnila se zasedací
síň. V prostřed byli shromáždéni sociální demo-
kraté čekajíce na počátek schůze, která zahá-
jena přesně o 11. hodině. Hned po zahájení
žádal posl. Choc, aby se četly do slova
všechny došlé spisy, návrhy, pilné návrhy
Schreiner
Choc
Vídeň
poslanecký sněmovna
národní klub
17
article
dotazy. President dr Weiskirchner pravil
posl. Chocovi: »Pane Choci, rozmyslete si tol
Trváte na tom?« Posl. Choe: »Trvám !«. Pre-
sident: »Slavná sněmovno! Pan poslanec Choe
navrhuje doslovně čtení došlých spisů. Nechci
vyšetřovati, je-li účelno, aby panem poslancem
Chocem vykonávána byla nejpustší a nejprázd-
nější formou obstrukce (hlučný potlesk a po-
chvala u křestanských sociálů, pokřik u národ-
ních sociálů).
(Poslanec Lisý na to vylahuje cár z košile
hocha v Praze zraněného, rozvinuje jej a uka-
zuje velikou skvrnu krve.) Upozorňují pana
poslance Choce, že jest na jednacím pořadě
pojišťování dělnictva a musím mu
zůstaviti, chce-li převziti proklatou zodpovědnost
před národy rakouskými (bouřlivý potlesk a po-
chvala u křesťanských sociálů, opětné výkřiky
poslanců Choce a Buřívala, které však zanikají
v obecném lomozu. Tito poslanci samojediní
protestují, poslanci Fresl a Žemlička nejsou ve
Vídní, ostatní národní poslanci čeští nepokřikují).
Opakuji, zdali chce p. posl. Choc vzíli na sebe
proklatou zodpovědnost, kdyby zmařila se před-
loha, která jest v interesu pracujícího a hlado-
vícího lidu takovým návrhem (opětně bouřlivý
prolest u křesťanských sociálů). Táži se
ještě jednou pana posl. Choce,
zdali trvá na tom návrhu, ano či ne?«
Posl Choc: »Ano.« President: »Dám tedy
došlě spisy čísti ke konci schů z ee
(opětné výkřiky u národních sociálů).
Ministerská lavice do téchvíle byla
prázdná. V okamžiku tom vslupuje do sněmovny
ministerský předseda bar. Bienerth
provázen šl. Georgim, drem. Žáčkem a polským mi-
nistrem Abrahamowiczem. Posl. Choc volá na bar.
Weiskirchner
Choc
Posl
Choe
Lisá
Buříval
Fresl
Žemlička
Posl Choc
Bienerth
Georgi
Žáček
Pre
Praha
Vídeň
18
article
Bienertha: „Vy vrahu!“ Posl. Buříval: „Zrovna
lakový lump, jsko Coudenhove!“ Posl. Lisý: „Pa-
ne dre. Žáčku, odstupte!“ Za velikého lomozu udě-
luje president slovo dru. Adlerovi. Posl. Liný
rozvinuje opělně zkrvácený cár, drží jej oběma ru-
kama ve výši a volá: „Všechno pro díté — a tadly
je krev dítěte!“ (Všeobecný lomoz a trvalý
nepokoj v celé sněmovně.) Za tohoto Mlasku
slyšeti občas potlesk, vzdávaný dru. Adlerovi soci-
álními demokraty, který počátkem své řeči pravil:
„V této chvíli všeobecného šílenství mě-
štanských stran. (Hlučný pollesk u sociálních
demoxratů), v této chvíli zaslepenosti a sia-
bosti vlády, v této chvíli, ve které se rozhio lo-
vati mají veliké otázky národní, jest parlament jedi-
nou půdou, na kleré mohou národové rakouští za-
chránili sebe sama a svon budoucnost Pochvala
pollesk u socišlních demokratů). Prolo povz žujema
každého, nechť sedí kdekoliv, třeba na ministerské
lavici, nebo na zastrčených schodech, jet
sáhají až k místům nejvyšším (HIlučný po-
flesk a pochvala), kdo intrikuje proti parlamenlu,
za zrádce na budoucnosti národů rakruských a n
budoucnesti Rakouska vůbec. (HIšný pollesk u st-
ciálních demokratů.) Mluví-li se už v těte stni, pak
náleží náš protest především proti opa-
tření, které se vyhlásilo v Praze. (Hlučný
protest, pochvala u sociálních demokratů.) Náhlý
soud jest skulečně velmi jednoduchým rezřešením.
Bienerth
Posl
Buříval
Coudenhove
Lisá
Adler
Rakousko
Praha
19
article
Netřeba tu mnoho rozumu, stačí jediná na-
da, jediné východiště,, které mohic býti nalezena v
zmatcích, toliž poslati kata do Prahy z Ví-
dně. Konstatujeme, že te není ale jiného, než úpl-
ný bankrot starorakauské methody
vládní. Konstatujeme, že jest to důkaz ú pl ne
neschopnosti dnešních stran vlad-
noucích. Nyní mají pokoi, nysí těm, kteří se ne-
nhli snášeti a dohodnouti, jest slacorakeuzkým oou-
tem, kleré je víže, společná lavice, na kte ce
se uděluje výprask a vpelečná šibeni-
ce, pod kterou se menou národove
Praha
20
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Rusové a francouzština.
Petrohradský »Michajlovskij těatr«,
jediné divadlo dobré staré tradice, v němž se
po celou saisonu zimní hraje francouzsky, po-
malu a stále upadá, vykazujíc čím dál povážli-
vější schodky. Faktn ten je zajímavý a char-
akteristický pro ruskou společnost. Ještě pře
deseti i palnácti léty nemival »Mich a jlov
skij těatr« nouzi o svoje obecenstvo. Ru-
ská inteligence v převážné své většině učí se,
umí a ráda mluvi francouzsky a choditi do
francouzského divadla bývalo nejen požadavkem
dobrého vkusu i mody, nýbrž i průkazem
dobrého vzdělání a příslušnosti k užším vrstvám
společenským. Ale s povlovným šiřením vzdě-
lání do lidových vrstev a národním uvědomová-
ním přichází vždy více ke cti ruština a také
v kruzích šlechtických a důstojnických přestává
být francouzština výhradným »obcovacím jazy-
kem«. Ruská inleligence a mládež přestává se
v tak rozsáhlé míře učiti francouzsky a mladá
generace odvyká si spatřovati v navštěvování
francouzského divadla požadavek vkusu a módy.
Rus
Michajlovský
Mich
21
article
A tak pomalu upadá »Michajlovskij tčatre
a ruské časopisy konstatují, že již v loňské
i v lefošní saisoně málokterá novinka dočkala
se tu vůbec — třetího provozování. Dům je
setva vždy z polovice naplněn, při třetí reprise
je prázdný. Jediný kus, který měl trochu trva-
lejší úspěch, byla francouzská veselohra Fler-
sova a Caillavetova »L' amo u
veille« (»Láska bdí«, hraná také u nás loni
na Vinohradech), a to jenom pro svoje mimo-
řádné kvality umělecké. Ostatně i tato vese-
lohra hrála se v Petrohradě současně ruskya
většina obecensiva teprve, když ji poznala v ji-
ných divadlech, šla se pod.vati také, jak ji
atsrín
hrají — Francouzi !
Podobnou zkušenost, jakou činí francouz-
ské divadlo, mají od let i rušti knihkupci, za-
znamenávající zcela pravidelný úbytek odbytu
francouzských knih, zejména belotrie a časo
pisů literárních. Za to přibývá odbytu francouz
ských knih politických, sociologických a národně
hospodářských.
Caillavetův
Francouz
Petrohrad
ský divadlo
22
article
Mezi pozůstalými rukopisy ze-
snulého Vietoriena Sardoua našly se
čtyři téměř úplně hotové kusy divadelní. Jeden
z nich je napsán lehkým veršem a tvoří vlaslně
libreto k opeře »Svátek na Nilu«, kompo
nované vlašským skladatelem Giordanem
jejiž premiéra chystá se v letošní zimě v Řl me
Z ostatních rukopisů jsou dvě komedie, k nime
měl Sardou dle zvyku posledních let spolupra-
covníky a efektní tragedie z doby Velké Revo-
luce »Madame Tallien«. Pompésní závě-
rečný akt její nadiktoval zesnulý dramatik ve
třech dnech téměř bezprostředně před svou
smrlí.
25 listopadu byla v Záhřebě pochován
vynikající česká herečka Krista Rückova.
o jejíž smrti jsme psali, doprovozena celou
chorvatskou obel uměleckou, divadelní i lite-
rární. Nad hrobem rozloučil se s mladou uměl
kyni, předčasně vychladlou, jménem divadelní
správy p. Štefana, jménem přátel a kolegů
režisér Ba ch.
Prosincové číslo orgánu spolku chorvat
ských spisovatelů »Savremenik« bude
věnováno celé památce Sihije St. Kranče
viče, jak je přiměřeno významu poety, jenž
byl formálně i myšlenkově nejvýraznějším před-
stavitelem moderních proudů v chorvatskél
teratuře
Sardou
Giordano
Tallien
Krist Rückův
Štefan
Kranč
Nil
Záhřeb
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Flirt u mohamedánů v Bosně.
Všeobecně rozšířené mínění, že u moba
medánů mají mladí mužové a dívky velmi malou
nebo vůbec žádnou přiležitost, spolu se stýkati,
shodovalo se snad dříve se skulečností, nyní
však tomu tak není a sice také v Bosně, jina
nemohl by Hangi jednu kapitolu své knihy
»Moslimové v Bosně a Hercegovině« nadepsat
významně »Flirt«.
Schůzky obou pohlaví konají se ponejvíce
při vylupování kukuřičných klasů, při rodinných
slavnostech, školních zkouškách a pod. Zámožný
hospodář pozve mladé lidi ze sousedstva, aby
mu pomohli při vylupování kukuřičných zr
z klasů a pozvání bývá ochotně vyhověno.
Dívky přícházejí v průvodu svých matek nebo
svobodných bratrů a smějí při vylupování zd-
stati nezastřeny. Matky nemísí se do zábavy
mládeže, zůstávaji stranou, hospodář pak dbi
přisně, aby do místnosti, kde je společnos
shromážděna, nevkročili žádní ženatí mužové
nebo dokonce jinověrci, takže možno nerušen
žertovati, škádliti se a zpivati.
Boseň
Boseň a Hercegovina
24
article
Jo-li jinoch některou dívkou okouzlen, hodí
vyvolené do klína několik kukuřičných klasů
Vezme-li kráska hozené klasy a počne zrnu
hned vylupovati, je v tom přiznání, že jinoch
se jí libí a že s ní smí flirtovati, totiž že bude
rád viděn, přijde-li ke plotu do zahrady, pod
okno nebo k domovním dveřím. K tomuto flirtu
jsou určena odpoledne svátečních dnů, zejměn
pátku. »Ašiklik«, jak se toto dvoření v Bosně
nazývá, vyhoví zajísté svému účelu.
V oněch vyhražených dnech jest mladému
muží dovoleno přibližiti se čestně ke známé
dívce a dvořiti se jí. Děje se to s takovou cud-
ností, že v té věci mohamedáni skutečně zaslu-
hují obdivu. Kromě tichého šepotu nedocház
při ašikliku k ničemu, hubička jest skoro ne
možna a jen překročí-li vášeň meze, staví li s
sňatku překážky v cestu, bývá umluven únos.
jinak v zemi již neobvyklý. Při nevinném flirtu
však zaznívají milostné písně, které nezadají
nejkrásnějším zpěvům západním.
V mohamedánských čtvrtích Sarajeva je
málo domovních dveři, za nimiž by v pátek od-
poledne aspoň jedna dívka nečekala na svého
milence.
Ostatně jsou stejně jako u nás koketní
dívky, které se neobmezují na jediného ctitele
nýbrž přijímají dvoření každého, kdo právě
přijde. Je-li taková dívka hezká, bývá ovšem
mnoho uchazečů, z nichž žádný nechce ustou-
piti, takže nezřidka docházi k hádkám až na
Při flirtu však, kde se po delší době ukáže
na obou stranách upřímné smýslení, vyměňují
se brzy malé dárky, při delším trvání něžného
poměru chovají se dívky stále volněji a jdel
etitel kolem, vybízejí jej přímo k ašikliku tím
že mu hodi květinu nebo jablko.
Od mnohoslibného ašikliku však někd,
bývá ještě velmi daleko k veselému sňatku. L
dová píseň vyličuje, jaké obtíže mívá často
mladý muž, jenž musí překonati odpor rodičů
sourozenců a jiných přibuzných:
Boseň
Sarajevo
26
article
Dnes je tomu devět dlouhých roků,
co se ucházím o milku svoji.
Milka chce mne, matka však mne nechce.
Dal jsem mutce atlasové šaty,
matka chce již, ale nechce otec.
Dal jsem otci jemnou látku na šat,
otec chce již, ale bratr nechce.
Dal jsem bralru svého sokolíka,
bratr chce již, ale nechce sestra.
Dal jsem sestře náramky ze zlata,
sestra svolí, ne však přibuzenstvo.
Dal jsem příbuzným střevice, trepky.
svolili — však mílka už mne nechce
Milka
27
article
Jindy a nyni.
Jindy a nyni.
* Proč vydávali Noviny České r. 1719. Impres-
sor knih v Král. Starém Městě Pražském, na Uhclněm
trhu v domě „u Zlatého kříže“, Karel Frant. Rosen-
müller zahájil vydávání Českého Postiliona r. 1719
s tímlo programem a pozváním: Oznamuje se všen
list tento čtoucím, jednomu každému s náležitou uct-
vostí, kterak já, maje na to od vysoce vzáctné vrch-
nosti milostivé dovolení, jakož i od Jeho Milosti Cl-
sarské obzvláštné privilegium, neboližto nadání z oně
lásky, kterou jakožto pravý vlastenec k mě nejmi-
lejší vlasti, to jest k národu a jazyku českému po vše
časy zachovávám, pro ty vše spoluvlastence mě
kteří, jak na pravé syny sluší, s jazykem matky svě
milé nepohrdají, nýbrž jej zachovati, rozmnožitia
v květ uvésti vinšují, noviny aneb sepsání příběh
nových v dotčeném jazyku tisknouti a na jevo vydá-
vati jsem sobě umínil. Jakož i od mnohých již let
od moudrých i vzáctných lidí vinšováno bylo. A za-
jistě mnozí až posavad slušně a náležitě se divili,
jak by se to vyrozuměti mělo, že, když ve Vlašich
žádné skoro jiné noviny, než vlaské, v Francou-
zích francouzské, v Španihelích španihelské a tak
dále slyšeti není, v Čechách ve všech jiných
téměř jazycích, krom toliko samého na-
šeho českého čtené a slyšené bývají.
Král
Karel František
Rosen
Jindo
Franca
Čechy
28
article
Poněvadž nicměně řeč tato naše netoliko v vzáctno-
sti, obširnosti a libosti všem jiným rovná, ale i nad
mnohé jiné přednější a našemu milému patronua
dědici svatému Vácslavu nade vše milejší jest: tak
že i od starších předkův a olcův našich nejináč, než
řeč svalovácslavská nazvána bývala: pročež abych
jednou oumysl můj v skutek uvedl, vysílám list tento
přítomný jako nějakého předchůdce a vše pravé vla-
stence, jmenovilě pak všecky vzáciných staročeských
rodův vysoce urozené potomkyt vše slaročeských
měst slavný magistráty a obce, vše jazyku našeho
pravé milovníky a učené Čechy k čtení novin těchto
respectivě poníženě a služebně zůvi (zvu) a při tom
následující správy dodávám: Předně: Že mé tyto
noviny vše to v sobě obsahovati budou, cokoliv ob-
zvláštnějšího ve všech jiných novinách vyhledávati
se může. Anobrž i obzvláštností některých u mne
se dočte laskavý čtenář, které by v jiných poštov-
ských správách nadarmo vyhledával. Přidám i v no-
vinách mých vše pamětihodnější příběhy celého kr-
1ovství tohoto a obzvláště slavných Měst Pražských
se dotýkající. Za druhé: K konci tomu žádám po-
níženě, aby kdo čeho znamenitčjšího dříve než já
se doví a to skrze obecné noviny k rozhlášení hod-
né uzná, mi čím dříve, tím lipe též oznámil. Pakli
by kdo stálou korrespondenci k cíli těmuž se mnou
míti chtěl (což s škodou jeho se nestane), podobně
čím dříve, tím lípe se ohlásil. Za třetí: Noviny
pivní ponejprv vydávati se budou v tu sobotu p
hromnicích, to jest: dne 4. měsíce února léta přítom-
ného 1719. Kdežto v prvuích novinách tak říkaje
grunt založím celého mého budoucího předsevzelí.
29
article
Stav celé Evropy laskavému čtenáři zkrátka před oři
postavím. Za čtvrté: Za noviny dotčené ročně
platiti se bude osm zlatých rejnských. Kdo by tedy
kolivěk jich oučasten býti chtěl, tomu ať se líbí časně
ohlásiti a plat čtvrt aneb půlletní k ulehčení mých
velikých outrat napřed složiti. Za páté. Doufám
naproti tomu, že předsevzetí mě netoliko k oslavení
a rozšíření jazyku našeho, ale i k obveselení a užit-
ku čtenářův mých nemálo užitečné bude; těm pak
obzvláštně, kteří řeči naši nepovědomi jsouce dle
polřeby ouřadův svých, aneb z jiných hlavních pří-
čin ji se učili aneb k lepší dokonalosti přiučiti miní,
jenž noviny mě čte, tak říkaje, hraje, žádosti své ou-
častní učiněni býti mohou Laskavý čtenáři, dobře s
mžj a mně, jako i přodsevzetí mému příznivý budl
Č. Zíbrt.
Evropa
Č . Zíbrt