1
masthead
Strana 4. Číslo 63.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 6. března 1900.
4
article
V Praze studoval práva a byl r. 1880 povýšen
na doktoru práv. Svoji literární dráhu začal básni-
ctvím jako mnoho jiných vrstevníků. Básně uveřejnil
v almanachu »Ruchu« a ve »Světozoru« o jiné belle-
tristické práce v jiných časopisech. Také byl výbor-
ným satyrikem »Hum. Listů«. Jest zvláštní shodou
okolností, že u katolického denníku »Čecha« započal
svoji novinářskou činnost, a to již jako student, veda
referát literární.
R. 1876 založil v Chrudimi »Český Východ«.
stal se pak r. 1881 členem redakce německé »Po-
litik« a vůbec dával na jevo vždy organisatorské
nadání.
Založilť s V. Nedomou a Tiskařským i nakla-
datelským družstvem »Národní Politiku«, jejíž hlav-
ním redaktorem byl do r. 1887. Ještě téhož roku s
stal chefredaktorem »Pokroku«, jenž byl přeměněn
v »Hlas Národa« a stal se majetkem »Nár. tiskárny
a nakladatelstva«. Aby vymýtil německé podniky,
založil při »Hl. N.« obrázkovou lpřílohu, která pak
zmohutněla a stala se samostatným listem, jenž do-
posud vychází; je to »Pražský Illustrovaný Kurýr«.
Kromě toho založil »Večerní List Hlasu Národa«.
Byl činným v žurnalistice ve všech směrech,
neobmezuje se na jednotlivý obor. Dr. Hubáček byl
ryzí, šlechetné povahy, karakter žulový, který v nej-
horších dobách pronásledování staročeské strany stál
pevně a neoblomně na svých konservativních zása-
dách, od nichž ani na píď neustoupil. Pracoval také
do posledních chvil s pérem v ruce.
R. 1889 byl protikandidátem dra Herolda na
říšskou radu za městskou skupinu čáslavskou.
Řídil také »Wochenblatt« a přispíval do »Ve-
černích Novin.«
Od r. 1879 byl několik let chefredaktorem
»Čecha«, který za jeho vedení utěšeně vzkvétal. Jeho
úvodníky nalézaly všeobecný ohlas.
Doba pohřbu ještě není určena. Oznámímeji
v zítřejším čísle.
Čest budiž jeho památce!
Čecho
V Nedoma
doktor
Hubáček
Herold
Praha
Huma
Chrudim
Světozor
Český východ
5
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Jeho Milost nejdp. kníže arcibiskup
pražský Lev svobodný pán ze Skrbenských
zavítal včera po 9. hodině do knížecího arcibiskup-
ského semináře a přítomen byl zkoušce z dějepisu
Před 11. hodinou se vrátil, vysloviv svoje uspokojení
nad výsledkem zkoušky.
J. Exe. nejdp. biskup dr. Em. Jan
Schoebel přibyl včerejšího dne o 1 hod. 20 min.
rhy Vsovur vakem ceské severní dráhy
z Litoměřic a ubytoval se v řádovém domě Křižov-
nickém.
Nastolení dra. Vladimíra Srba. Poně-
vadž dr. Vladimír Srb byl ve svém úřadě císařem
potvrzen, koná se slavnost nastolení ve středu, dne
14. března.
Soustavné štvanice proti duchoven-
stvu. Piše se nám: Minulý měsíc vyvěšeny byly
za okny místnosti redakce sociálně-demokratického
plátku »Volkswacht« obrázky a nápisy kněžstvoa
církev nejst udnějším způsobem hanobící, a diváků
bylo nesčetných, zvláště školních dětí. Místní ducho-
venstvo zakročilo u kompetentních úřadů, avšak
bez výsledku. Vše zůstalo i na dále vyvěšeno k ne-
smírnému pohoršení všech slušných lidí . . . Minu-
lého roku daroval jeden farář v pensi tu žijící městu
60.000 kor., pravím: šedesát tisíc korun na stavbu
chudobince, a slavná městská rada dar blahosklonně
z ruky kněze přijala; avšak tatáž městská rada ode-
pírá zásadně katechetům měšťanských škol příbyteč-
ného, ačkoli všem učitelům a podučitelům, ba i uči-
telkám industriálním 120—200 korun ročně za tím
účelem dává. Ba, co více: osobní list téže městské
rady »Grenzbote« — vyčetl tyto dny zdejšímu sta-
řičkému děkanovi (čestnému občanovi města) každé
polénko dříví, které od města dostává, a zdejšímu
Skrbenský
J Ex
doktor
em
Schoebel
Srba
Vladimíra Srb
Litoměřice
Lev svobodný pán
řádový dům Křižov
6
article
klášternímu beneficiatu (knězi deficientovi), ba i zvo-
naři kde jaký ten mizerný halíř, který se jim za
trpké služby z městské pokladny vyplácí. To je
přece nobl, ne?! . . .« — A takých nobl kousků
provedlo se tu již více: Když do Šumparka třeba i
jen křivonosí »thurnéři« přitáhnou, staví se slávo-
brány a město bývá samý prapor; avšak když před
dvěma roky kníže-arcibiskup olomoucký k jenerální
visitaci sem zavítal, usnesla se městská rada, že jej
neuvítá a slávobrány nijaké nepostaví, a hlásná trouba
městské rady — »Grenzbote« — svým terrorismem
se již o to postaral, aby lid při příjezdu Jeho kní-
žecí arcibiskupské Milosti domů svých ani jedním
praporem neozdobil.
* Jednota pro obnovu kláštera blah.
Anežky. Činnost této jednoty jest pozoruhodna, po-
něvadž se může vykázati důstojnými výsledky své
práce. Že tyto snahy jsou uznávány, jest viděti z toho,
že zemský sněm království Českého podporuje tyto
snahy, darovalť jednotě 20.000 zl., král. hl. město
Praha 12.000 zl. a řád Křižovníků 2000 zl.; při-
spěvky a ostatní příjmy činily 12.000 zl. Za těchto
slibných podpor bylo možne jednotě zakoupiti kostel
sv. Barbory, která jest nejlepší částí kláštera blab.
Anežky. Kostelík byl opraven nákladem 10.270 zl.
Též nová střecha a vížka sanktusová byla v pořádek
uvedena. Jednota má 3 zakládající členy, 16 členů
skutečných, 111 členů přispívajících po 5 zl, 144
členů podporujících po 1 zl. ročně a 19 dobrodinců.
Úřad předsednický zastává J. M. ndp. Th. dr. Václav
Horák, velmistr Křižovníků.
K sociální činnosti katolické církve.
Anežka
svatý . Barbora
ndp
Th
doktor
Horák
Praha
zl
7
article
Za nynější doby, kdy socialismus s anarchismem činí
hnisající ránu na těle lidstva, třeba jest, aby se ze-
jména řemeslo navrátilo k počestnému účelu, jejž mělo
dříve na praporu svém: »Modli se a pracuj!« Kře-
sťanští rodičové jsou povinni, aby dávajíce synka
svého do učení, zároveň se přesvědčili, má-li také
nutný dohled i mimo tu dobu, kdy jest v dílně za-
městnán. Velmi četné spolky a společky vábí nezku-
šenou mládež v odlehlé místnosti, lákají těžce vydě-
laný peníz a zošklivují učňům poctivé řemeslo, které
má až podnes zlaté dno, když jest řemeslník opatřen
potřebnou pílí, zručností, láskou, vírou v Bohaa
když nezanedbává postupného vzdělání. Ve velkém
městě musí míti učeník upřímného rádce, kterýž by
jej uváděl na pravou cestu života. Šlechetný dobro-
dinec a lidumil pan hrabě Sylva Tarouca koupil
v Salmovské ulici zvláštní dům pro katolické učeníky
»Johaneum«. Chovanci vstávají ráno v 5 hodin, umyjí
a obléknou se, ustelou svá lůška a jdou společně do
domácí kaple na mši sv. V 6 hodin snídají a odchá-
zejí k mistrům do města. V poledue přicházejí k obědu
dostanou chléb na svačinu a jdon zase do dílny.
V půl deváté hodiny společně povečeří, jdou do
kaple k večerní modlitbě a potom se ubírají k spánku.
V »Johaneu« jest též zřízena útuln a pokračovací škola,
kdež se chovanci vyučníjí všem předmětům pro bu-
doucí povolání potřebným; do této školy mohou cho-
diti také učňové, kteří v »Jobaneu« nebydlí. Cho-
vanci »Jobanea« neplatí za vyučování a dostávají
potřeby školní zdarmá a mohou čísti knihy z hojné
domácí knihovny. Kdo chce do ústavu býti přijat
přinese školní propouštěcí vysvědčení doporučením od
svého duchovního a slíbí, že domácí pořádek svědo-
mitě zachová. Každý chovanec maje potřebný šat.
Tarouca
Kře
8
article
prádlo a obuv zapraví za postel 14 korun. Měsíční
poplatek 16 korun platí zámožnější rodiče sami, u méně
zámožných jest uhrazován společně rodiči a mistry z
týden. Úplně chudým dostává se v »Johaneu« za-
opatření zdarma. Čím více bude platících, tím více
může přijato býti chudých. Správa ústavu nahrasuje
nutné vydání z příspěvků dobrodinců a z darů šle-
chetných lidumilů. R. 1899 bylo všech chovanců přes
200, z nichžto vyučeno bylo 21. Důstojní duchovní
správcové, nechť laskavě hodné hochy na školách
upozorní na tento ústav, aby mladé dělnictvo bylo
zachováno ve víře a poctivosti a neutonulo v hnusném
bahně časových neřestí. Správa ústavu pozorujíc ny-
nější směr řemesel, dává upřímopu radu rodičům, by
nedávaii svých synů tak četně na zámečnictví. Dnes
se hrne k tomuto odvětví kde kdo. Jediná naděje
kyne zámečníkům ovšem na dráze. Avšak i tam bude
za několik let pfebytek, jak vidíme u rukavičkářůa
zlatníků. Den co den docházejí do ústavu vážení
mistři sedláři, lakýrníci. truhláři a jiní. Pokračovací
škola měla za r. 1899 výloh 3514 98 korun, přijato
na podporách 2500 korun, schodek 1014 98 korun
nahrazen ze jmění útulny. Kdož chtí své syny dáti
do Prahy nebo na předměstí na řemeslo, nechť do-
píše správě ústavu. Právě se hlásí majitel závodu
knihařského, že by přijal mravného, urostlého hocha.
Adresa: Správa Johanea v Praze, Salmovská ulice
čís. 8.
Praha
9
article
* Volby do obec. zastupitelstva v Rych-
nově n. Kn. Píše se nám: Ve II sboru byli zvo-
leni: Josef Charfreitag obchodník, Rudolf Grof, pekař,
Otto Habelt, obchodník, Ignác Havel, měšťan, Josef
Krejčí, řiditel měšťanské školy, Bedřich Petrides, ob-
chodník, Karel Rathouzský, knihkupec, Alois Švásta,
obchodník, Rudolf Vostřobal, obchodník, Alois Volf.
lékárník. V I. sboru byli zvoleni: Vincenc Kleprlík,
bisk. vikář a děkan, Em. Hegrlík, měšťan, Vojtěch
Balcar, soukenník, Alvín Ježke, c. k. notář, Vojtěch
Koláček, soukenník, dr. Tom. Kouřil, c. k. gymn.
profesor, dr. Vincenc Langr, advokát, Ant. Melchar,
hraběcí lesní, Karel Plachetka, sládek a israelita Theod.
Lederer. Až dosavade vždy v obec. zastupitelství byli
vždy 2 neb 3 židé, při letošních volbách neměl žádný
žid býti volen do obec. zastupitelstva, toť bylo přání
všech voličů, a jen netečností několika voličů zI.
sboru k volbě se nedostavivších se stalo, že byl zvolen
v I. sboru žid. V táboře israelitů ovšem byla veliká
radost, že přece zvítězili.
Furor teutonicus pohnul kněze německého,
že nám odevzdal sto franků pro nový kostel v Brá-
níku pod královským Vyšehradem.
Charfreitag
Grof
Habelt
Havel
Krejčí
Petrides
Rathouzský
Švásta
Vostřobal
Volf
Kleprlík
Balcar
Alvín Ježke
Koláček
doktor
Tom
Kouřil
Langr
Plachetka
Theod
Lederer
Brat
královský Vyšehrad
10
article
Ze sehůze soudních auskultantůa
právních praktikantů. V neděli dopoledne ko-
nala se v restauraci Kolářově v Celetné ulici schůze
auskultantů a právních praktikantů soudních praž-
ského obvodu. Přítomni byli také delegáti z Plzně,
Hradce Králové a Mostu. Trvala od 10. hod. dopol.
až do čtvrt na 1. hod. odpol. a měla průběh velmi
pohnutý. Schůzi zahájil jménem komise ústřední pan
auskultant Keck a na jeho návrh zvoleno presidium.
Jménem komise ústřední referoval p. Keck, že po-
dáno bylo na podzim memorandum předsedům posl-
neckých klubů na radě říšské. Navázány styky s kol-
legy 4 obvodů vrchních zem. soudů rakouských. De-
putace do Vídně nebyla vyslána, poněvadž pro ten
čas z toho bylo zrazováno vzhledem k nestálým po-
měrům a změnám vlády. Komise usnesla se dáti své
mandáty kollegům k disposici a navrhnouti nové
volby. — Zpráva pokladní podána byla p. Hladíkem,
zástupcem německých kollegů v ústřední komisi. Při
volných návrzích došlo k dlouhé a prudké debatě.
Kolářův
Keck
Hladík
Celetná ulice
Plzeň
Hradec Králové
Most
Vídeň
11
article
Dr. Tolman jménem královéhradeckých kollegů vy-
slovil nedůvěru ústřední komisi. Naproti tomu vy-
slovil uznání plzeňským kollegům, kteří sami na svůj
náklad a se souhlasem četných kollegů z jiných ob-
vodů kraj. soudů vyslali ad informandum deputeci
do Vídně. Pp. Pavlík a dr. Rychlík hájí ústřední
komisi; všichni členové do ní zvolení prací se ne-
účastnili. Jinak stěžují si také na liknavost vlády
vzhledem k úpravě poměrů auskultantských. Proti
komisi mluví pp. Bradáč a Kittler. Jejich řeči vy-
zněly v trpké stesky na postavení auskultantů. Řada
auskultantů 12, 14, 16 měsíců slouží zdarma a jsou
smutné vyhlídky, že některým bude až 18 měsíců
na adjutum čekati. Nyní nemá auskultant naděje, že
se za 5 let stane adjunktem. Auskultanti se svými
500 zl. nemohou býti živi, nepodporuje-li je otec. Naši
otcové, praví řečník p. Kittler, vydržují státu úřad-
níky. Jménem plzeňských auskultantů mluvil pan
doktor
Tolman
Pavlík
Bradáč
Kittler
Vídeň
12
article
Zpěvák, který vyslovil přání rázného postupu. Pak
konána volba nové komise a navržena tato sesoluce:
Právní praktikanti a auskultanti shromáždění dne 4.
března 1900 na veřejné schůzi v Praze, porokovavše
o hmotném postavení svém a prostředcích čelících
k zlepšení tohoto postavení, prohlašují, že trvají na
požadavcích svých, jak byly sjezdem auskaltantůa
právních praktikantů v Praze dne 6. srpna 1899 po-
řádaným stanoveny a že chtějí všemi zákonitými pro-
středky cestou nejrozhodnější splnění
těchto svých spravedlivých požadavků se domáhati.
Kollegům plzeňským, kteří až dosud s uznání hodnou
horlivostí v akci této pracovali, vyslovují uznánía
žádají od nové ústřední komise podobný rozhodný
postup práce. — Po jiných ješté bodech byla schůze.
skončena.
K úpravě venkovského poštovnictví.
Dotaz poslance dr. Stojana a soudruhů na ministra
obchodu. Se všech stran již po leta žádána úprava
venkovského poštovnictví. Úprava ta měla na jedné
straně odpomoci nedostatečnému platu venkovských
poštmistrů, aby byl v poměru s prací konanou, na
druhé straně aby venkov osvobozen byl od poštovních
poplatků. Přírůstek výdajů má se uhraditi zvýšenými
sazbami poštovními. Prvního ledna 1900 zvýšeny
sice sazby poštovní, avšak ostatní sliby c. k. mini-
sterstva obchodu netoliko nesplněny, nýbrž učiněn
krok další. Zastavením poplatků za docházky poselné
a poštovného utrpěli venkovští zřízenci poštovní ne-
malou škodu hmotnou, neb úprava platů venkovských
zřízenců poštovních dosud — ač slíbena — neprc-
vedena. Náhrada pod titulem služební paušál, jenž
doktor
Stojan
Praha
13
article
za všechnu obsluhu při venkovském poštovním
úřadě, které nemůže poštmistr vykonávati, určen dle
hodin na den, tak že jsou úřady poštovní s dvou-,
tří- až čtyřihodinnou službou poselnou za den. Avšak
nemožno dostati nyní někoho mnohdy toliko na dvě
neb tři hodiny denně, by službu konal, poněvadž mu
služba taká ku výživě nestačí. A tak musí ze svého
dosazovati poštmistr a zase přichází ke škodě. Zru-
šením poštovních poplatků od dodávek neposlouženo
ani obecenstvu a nevyhověno oprávněnému požadavku,
neb poplatky zrušeny toliko v místě poštovním,
kdežto v osadách i nejbližších, které tvoří největší
počet obyvatelstva, doposud se vybírají. Podepsaní
dotazují se: 1. je-li vláda ochotna provésti úpravu
venkovských poštmistrů; 2. je-li volna služební
paušál upraviti dle skutečných výkonů pracovních a
3. je-li ochotna provésti poznenáhla všeobecné ven-
kovské listonošství a po celém venkově zrušiti po-
platky poštovní.
* Hnanec ubit průvodčím? Dne 23. m.
m. poslán byl zámečnický pomocník Václav Rychter
z Prahy do Hoštic u Karlína postrkem. Rychtr ne-
došel do své domovské obce, nýbrž padl — podle
všeobecné domněnky následkem dloby — v polích,
načež jeho průvodce došel ještě až do Hoštic, kde
mu starosta p. Topol vystavil na hnance v polích
ležícího potvrzení. Když p. Topol po několika hodi-
nách poslal obecního strážníka pro Rychtra, byl tento
již mrtev. Patrně zmrznul. Obvodní lékař pan dr.
Fišer z Klecan, jenž zpozoroval na mirtvole stopy
násilí, poslal ji do path. ústavu v Praze, odkud však
zatím žádná zpráva zaslána nebyla. Věc zdála se již
Rychter
Rychtr
Topol
doktor
Fišer
Klecan
Praha
Hoštice u Karlín
Hoštice