ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f2f540d0-65fe-11dc-bd7e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 32, person 74, org 7
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 1. ledna 190.
Praha
3 masthead
Číslo l.
4 article
Na rannr a odpol. lls lkete v Prase v adallnk . dvojí donšrlnle iei 2 rr no s K o r nano
5 article Dnešní čísle pro Prahu je o 18 atranách .
Dnešní čísle pro Prahu je o 18 atranách . Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve středu dne 2. ledna v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Byli jsme a budeme!
Byli jsme a budeme! Na orloji dějin odbila hodina posledn dekády století devatenáctého a svití první jitro věku dvacátého. Nechť víme, že lidským umem stanovené rozhraní časův nemá vliv na proudy vývoje a osudů lidstva, přec mysl naše v pohnutí dnes zalétá vzpomín- kami zpět na dráhu potem a krví zname nané pouti národa našeho a pak zase vzhlé dajíc v zoři nového věku, táže se rozechvěna. zda nese nám a dětem našim nový lepší život světlejší a šťastnější budoucnost, či snač opět jen další strádání, další zkoušky. zápisy a protivenství, ne-li dokonce světo borné bouře a hrozné války rozměrů neslý chaných? Však marno se trudit otázkami, k nimž důnysl smrtelníků nedovede dáti odpovědi. »Zejtřek u boha!« dí trefně staré naše pří- sloví. Jeden sice zákon nezvratný vepsán jesi do knihy člověčenstva, zákon to neustá lého pozvolného jeho pokroku, avšak žel, dráha toho pokroku není přímo stou- pající, ani urovnána, aniž bezpečna, nýbr začasté děsnými prorvami a truchlivými ba- řinami, tu zas krhslomnými propastmi nedostupnými horami překažek zamezena pikdo nemůže předvídat, kdy storak ten nen národ zmůže překážky životní dráy vé, zda šťasten dosáhne vrcholku či ze mdlen padne prostřed cesty. Tu druhy zákon dějinný se ohlašuje: Nevystižnáto proměnlivost losů lidských.
7 article
Nejednou zdá se, že dílo hlav i rukou lidských je přepevně zalaženo a pro věky nerozborně zbudováno. Pojednou však při- kvačí bouře netušená a rozvrátí je v zři- ceninu A naopak: mnohdy los některého ná- roda zdá se býti rozhodnut pro věky. Štěstí od něho odvrátilo svou tvář, jen hoře, bída a hynutí zdá se býti losem jeho. Avšak než vystřídá se jeůne, dvě pokolení — zdra- votní stav trpícího národa se lepší, sil mu přibývá, vlasí se zotavuje a v údy jeho vraci se nová křepkost života zdraveho Takové nenadálé a radostně vyváznůu zmučeného národa z agonie zřelo slunce 19. století ve vlastech českých. Slabý, jedv dýchaje v ně vstupoval, ale dnes, po století stojí tu zdráv, plný sily a chuti k životu vzdélaný a přičinlivý — hlásí se zmužile své dedictví, odolávaje udatně od půl stolet mraynou silou a zbraní ducha svého zlobe mocných svých nepřátel. Tito spoléhajíce na svou dočasnou pře moc ve střední Evropě, ohrožují náš byi znepokojují náš život svými nástrahami úklady jako svými hrozbami a svým ter rorem. Domnívají se, že topoly jejich moc a slávy, vzrostší v poslední třetině věku XIX. za neprozíravé shovívavosti jajick. sdu sedůvkrrene do výše, ve věku dva-
Slabá Evropa
8 article TARO
TARO clim doróstou do nebes a v této pyšné do- mšlivosti své mluví již veřejně o slití se německého severního moře s mořem jižním přes hlavy naše, o smetení té »české hrázee. která překáží jich velikému snu o Vše- německu, sahajícím od Baltu až po Adrii. Nuž, jest se nám té hrozné katastrofy opravda v budoucnosti co báti? Potřebujeme se v zoři dvacátého věku skutečně pře možností podobně záhuby národa našeh chvíti? Rozmlouval kdys (14. listopadu 1879) francouzský diplomat hrabě Chaudordy o této otárce budoucnosti naši s Bismar kem. Francouz zvídal, jaké důvody po bitvě kralohradecké přiměly Bismarka, že poražené Rakousko narozkotal a německé jeho kraje pro své Německo nezabral. Památná odpově Bismarkova ztěla: »To bylo by bývalo o nás čirým šílenstvím. Ne proto jen, že byt Němci rakouští jakožto katolíci sesílili jen opposiční živel latolického Jihoněmecka, což by vedlo opět k rozbití jednoty Německa. ale hlavně proto poněvadž by pak Rusko hleděl, pro sebe podrže všecky Slovany rikouské, zejmena Halič a země českt. Německo však ne- mohlo by mu nikdy vydat Čechy, tuto vysočinu, v níž temení všechny řeky zvlažující severní Něnecko, tento roz sáhlý opevněný tábor, jejž sám bůh stvořil uprosřed evropské matky země. Čechy v rukou Ruka znamenaly by pro Německo služebnost. K dybvchom v' š ak my Němci Čechy zabrat chtěli znamenalo by to zapřísti Ně mecko v nejkrutěiší, nesmíři telnou válku s Ruskem. Vidíte tedy ze zachování Rakouska spočívá ve vlastním našem zájmu životním .
Adrie Chaudorda Francouz Němec Čecho Tara Rakousko Německo Bismarkův Rusko Halič Čechy
9 article
Bisthark je ovšem mrtev, ale důvody jeho nepozbudou své váhy a platnosti, pokud národ český zůttane sobe věrným, v jádru svém zdravým. vzděianým a vlastenetkým ná- rodem, který se nedá porušít i oblomit a nestrpí ve svém organismu prolejných re- negátů, zrádných odpadlikův a bamižných Jidášův, aby mohli myšl jeho lidu otrávit duši českou zkazi. Ano, pokud my Čechové sebe samých neopuseríe, pokud všechny naše strany poli- úcke budou stranami upřímně národními vlasteneckými, vždy hofovy zastrčit meč ta- sený proti sobě do pochvy, jakmi le za- vo a vlast, vždy hotovy znemtornmnelnl všech nechu vzájemfvch, jkinile z á j e národa kde jest detčen mečem nepřátel- ským: slovem, pokud zůstane t naše českoslovanská hal u zdřáva a nenalomena: potud ne- bojme se, že by ji mohla kterakoli ruk cizácká odetnouti ož kmenu slo- vanské lípy a uvrcive svůj krb. Neukazujtež nám na osud hrdinného nárůdk Burův, jehož starý president mešká dnes v témže Hollandsku bledaje marně pomoci pro svou vlasť, jako druhdy náš Amos Ko- menský Pomněte spíše, že náš národ česko- slovanský bytuje ve s tředu Evropy nikoli ve středu Afriky, a te ne ode včíra, nýbrz drahně přes tisie let; ze tento histo-
Jidášův Čecho Amos Evropa Afrika
10 article NILIs
NILIs rický, kulturií národ náš čítá dnes úhrnem na 10 milliont hlav a jest příšlušníkem 150. millionové rodny slovanské, která na roven s ním v prošhim století devatenáctém učinila ve všech svýci národech znamenité kultura i politické pokoky. Pohlédněte od malé Černé Hory až po orovskou svatou Rus na ten rozvoj zdatný A zvláště, jak tato za krátký čas posledníhc půl století se vzmohla a zve- lebila! Toť p krok tak velkolepý, že zajiste pravdu děl onn vtipný Němec Windthorst) když pravil: My Němci nebojímne se nikoh krom Boha a — Rusa!« — Prvě tedy prvě s veškero malomyslností a pochybností Srdce vzhůru poti příkořím dneška a vítejme nové století s tysli jasnou a s vírou nezdol nou, že čím jsle bývali — budeme opět »Legitmni ten, kdo se dovede udržet, napsal Goethe. Nuže, dokažme jeho epigo nům, kterak sestatně v té své odvěké jediné vlasti dovedene udržet! Pracuj jen každý z nás úsilovně a poctivě o zvelebení svého drahého národa bojuj jen každý věrně s vytrvalýr z apalem za svatá jeho práva — a ni rány pekelné nepře- mohou nás Tak abyb ylo u nás stále — to naše přání, s jkým dnes po 40le tém svém sloužní myšlénce česke zdravíme drahý svůj národ český na prahu XX. stoletíl
Nilis Rus Němec Windthorst bůh Srdce Goethe
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. prosince 1900. (Ro k 1900 v Rakousk u)lokonává neslavně, jako z- počal. Zatímní vlia Wittkova dala mu do vínku § 14. a vláda Kbrova opatřila jej týmž § 14. na cestu na vřipst. Pod tísnivým dojmem zložina, spáchanés na českémmr národě 17. ríjna 1899, převzal poir. Clarovi dr. Wittek 23. pro since 1899 řízen zatimné vlády, jejíž jediným úkolem bylo vyde pomocí § 14. zatímný roz- počet: 20. ledna 900 povoláno ku vládě n o ve ministerstvi Körbrovo, sestavené z samých úřadniků,vyjma jediného parlamentního zástupce Poláků ra. Pietaka, jež se ve svém provolání nazvalo ministerstvem nestranným. V čem záležela ho nestrannost, poučil ná uplynulý rok: bla to smutná řada, ústupko před finančnici brony, před německo nacioná nimi křikl. a před sebevědomou vládou uherskou. ohrožiné u helné slávce, jež zachvátila zejmoen ululné kraje české, mo- há a slozsksbala Köshro va kapituloval před uhelnýmí ktren č rozhodným sloven mohla položiti měze jich lačnosti, mohla zle- šiti bídný osud uhlckopů a ušotriti veškorému obyvatebtvu, zejmena pak průmyslu nopoměrne zdražeri uhli, jež mělo za následek zdražení všech ealecch porreh.
Wittkův doktor Wittek Polák Praha Rakousk
12 article
Jalo se vláda Korbrova ukázala slabou v boji k uhelnou stávkoa, projevila neměně patrně lou slaDo duji parlamentním. Svo- lala sid dorozumívací konferen teskoněmecké, ale dnes je každém jisno, ji tehda neběželo o čestný smír mezi drěma nejdůležitějšími národy tohoto státu nibrž konference byly pouhé mlácení slámy Pátrnýn toho dokladem byly j a zy kové ná v rh y, jež dr. Körber předložil parlamentu jež znatenaly ústup na celé čáře před lrdo- pyšnými požadavky Wolta a Schönorerů. Roz- dělení Čech ve tři jazvkové oblasti, při čemž za měřítko vzaty famosní výsledky sčitání lidu dle obcovacího jazvka, vyloučení češtiny z vnitr- ního úřadování v Čechách z veliké části, na Moravě téměř nadobro — takový byl návrh dra. Körbra, jímž měly býti umlčeny čtyřicetilet stesky národa českého. A když už nebylo po- chybnosti o tom, že česká delegace nemůže práv našeho národa zaprodati za takovou cenu, že se v parlamentě opře chystaněmu násilí, vy- stoupila vláda zjevně proti nám svou »p ra- covní většinou«, k jejímuž sestavenl ochotně se nabídl vůdce polského kola a cel pravice, Apol. Javorský. Následek toho byla »česká muzika« v pamnátné schůzi dne 8. června a uzavření parlamentu, jenž 7. zárí rozpuštěn, když vláda po novém jednání s vůdci české delegace nabyla přesvědčení, ze na dělnost parlamentu za dosavadních pománo není pomyšlení.
Korbrův Körber Čechy Morava
13 article
Nové volby vypsány schválně na dobu nejdozdější, aby bylo dáno dosti času agitacim proti nepohodlným stranám většiny, zejmena prot české straně svobodomyslně. Německo-liberální listy se netajily, že contralistům záleží přede- vším na tom, aby novými volbami znemožněno bylo obnovení starého železného kruhu pravice, tedy že jim jde o porážku konservativných Poláků v Haliči a přívrženců svobodomyslné strany v Če- chách a na Moravě. V Haliči jsou volby roz hodnuty a polské kolo vyšlo z nich vítězem A nejinak bude i při volbách v Čechách a n Moravě. I česká delegace vrátí se do Vídně n - seslabena, aby v novém století pokračovala v boj tam, kde v posledním roce minulého stoleu přestala.
Polák Halič Morava Čechy a můj Morava Vídeň
14 article
Porážku od vlády uherské ntržil si dr. Körber v jednání o bosenské dráhy. Koloman Szell, prevzav r. 1899 po bar. Banffovi před- sednictvo v uherském ministeratvě, dovedlv krátkém čase obnoviti klid v zemi a skupii kolem sebe sedmiosminovou většinu colé sně- movny a opíraje se o tuto spolehlivou pomoe, mohl směle diktovati své podminky při jednán o rozšíření bosenské železniční síté. Nad to da si jestě zatlačiti svou věrnou sněmovní opposicí Uměl totiž projednáváni deklar a c arciknižete FrantiškaFerdina n d z Este v záležilosti sňatku s hr. Chotkovou ve sněmovně protáhnouti a na odpor opposic ukazovati tak dlouho, až zástupci rakouských zájmů povolili a Uhry dosátry, čeho chtély, totiž dalstho v yloučeni Dalmacie ze spojení roskou zeleznižní sítí a zbavení Bäakousk přtiněns spojení s Bosnou. Přimý následek této porážky byla poslední blamáž vlády s koralečni předl o ho na zemských sněmích. Neupřímnost vlády ku spravedlivým požadavkům neněmeckých národů, jež se jevila při jarních konferencich jazykových, objevila se i tentokrát. Nemožně vjůnv— něhož vláda učinila závíslou pomoc zemským finanetm, pomoe tuto po záporném votu dalmat ského sněmu zmařilo. Zbývala už jen poslední stanice: vydání z atimného rozpočtu n celou polovinu přištiho roku pomoci § 14., prvého zatímného rozpočtu hez předehozího předložen celého rozpočtu v parlamenté. S timto smutným účtem překračuje vláda Körbrova práh nového stolatl. Jak se s nim vypořádá, ješt její věe. Mly
doktor Körber Szell Este Chotkův Uhry Dalmacie Bosna
15 article
V drobném prodejie V. slianác sa reskor pol jele. 1ns.raty platí sa katovž sspře. Delcení isnry rjsdpl tiskárnt espadsce stoe. Hukopiny ao avveanei
16 article
jsme přežili již horší časy a dá bůh, že ve zdravt přežijeme i »nestrannou« vládu Körbrovu.
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. prosince. Pro právo národního jazyka v katolickém kostele. Zůstane na vždy památným faktem, že na samém sklonku stol. XIX., v době, kdy bojovný pangormanism Slovanům odnímá právo užívati svěho národniho jazyka v úřadech, kdy jej vy- hání ze škol, ze spolkův, ano stopuje jej s obuchem až ke krbu domácímu, církev kato- lická nevydržela, aby neosvěděila, že její latini- sace je starým, nerozlučným dvojčetem ger- manisaco. Osvědčením tím je nedávný okružník katolických biskupů mezi Slovany k podřizenému duchovenstvu, jímž přisně se zapovídá každé nelatinské slovo při oltáři a nařizuje se, aby i věřici nuceni byli zpívati po latinsku. Tento latinisátorský ruch dostal se také do Ruska, avšak tam — což je pozoruhodnoa významno — narazil na odpor varšavského arci- biskupa Popela, jenž vydal k duchovenstvu svá arcidieceze pastýrský list právě opačného smyslu, než byl námi i jinými českými listy uveřejněný okružník pražského arcibiskupa Skrbens kého.
Popel Praha Rusko Slovan
18 article
Pastýrský list arcibiskupa varšavského čin nejprve výtku »některým mladým kaplanům«, že bez vědomí a svolení biskupů, s větším zá- palem než moudrostí začínaji bojovati prot chvalitebnému a všude rozpovšechnénému zvyku zpívati veřejně v kostolích jak mezi mší, tak i po ní žalmy, hymny, litanie a nábožně plsně v jazyku národním. Arcibiskup dále nazývá vy- hánění jazyka národního z kostela nechvali- tebným a zbytečným novotářstvím, odporujícím výslovnámu schválení papežské stolice. V při- čině této žádných novot netřeba a zpívání žalmů. hymen, antifon, Iitanií a j. v jazyku národním nechť se děje jako dosud s vyjímkou mší slav- ných, kdo zpěv obstarávají sami mši sloužící duchovní. Z toho vyplývá, že tím spiše jesté je doveleno užívání jazyka národního při pro- cestvích, hodmkách, pašliích, májových pobož- nostech atd. Arcibiskup kchečně, všaclina sol podřízené duchovenstvo zavazuje aby stárého obyčeje nejen vroucně se delo, nýbrž mu holdovalo.
19 article Z říse VIléma m
Z říse VIléma m Nový přísogkek ke kapitole an glieký ch úplatků v Německu! »Rh. Westphal Zlgr« 0 pádu Marshalla (býv. st. tajemníka pro věc zahraničné, jenž byl pak do Catihradu za vy- slance přeložen. Pozn. red.) prasovala anglická strana. Sílu svou čerpala ze zdánlivě nevýrovna- telných prctiv mezi carem a Vilémem II., i sklá- dala se, pokud o osobnosti jde, ze živlů nej- různorodéjších, mezi nimiž příj e m noricke) bvly nejnebez- tajemníka pro věci zahraničné z vyslance přivolán. Pozn. red.) nalezl situa i. kterouz byl ihned zanešen v anglické proud on sám ostatné chýlil se silně k britské strané Tak klesali jsme krok za kroke mo, ažna konec německá říše nesměla se ani odvá ziti (z ohlodu na Anglil) na-
Vilém m Westphal Zlgr Marshall Vilém II Německo
20 title
FEUILLETON.
21 article Na obloze mezi dvěma věky.
Na obloze mezi dvěma věky. Hvězdářské capricio. Podává V ile m. D r da. Vstoupiv dne 14. prosince do sousluní ukryv se téhož dne na nebi západním zůplna všetečným zrakům zvědavých pozemčanů z desku sluneční, odložil všemohouci Jupiter n okamžik kormidlo své, ponechal svět točiti s chvili setrvačností svou dále, a — zadumal se. Billiony billionů let brázdí již svou lodi etherově vlny světového oceanu, stále, bez pre stávky, bez oddechu. Ustavičně kolotá on — největší a nejmocnější mezi oběžnicemi — ko vševládnoucího slunce, pomáhiaje mu zachová- vati světovou rovnováhu, sám však zůstávaje pouhým jeho manem. Jen tu a tam některá oběžnice, zabloudili v okruh jeho moci, poklont se moenému náměstku, prodlí s ním kratší nek delší dobu ve svorném sousedství, však znov jej opouští, spěchajíc ke svrchovanému maje- státu slunečnímu.
22 article
Žehrá již Perun na tu centralistickou vládu sluneční. Stále aby mocným kormidlem svým vyrovnával všecky poruchy svých spolubratro, aby v potu tváře zadržoval kometv, létavice, roje a sháněl je zpět do jícnu slunečniho, br měli tam čím zatápěti: co zpět odtamtud k němu se vrací — jen pouhý dým a pára ! Mrkli na sebe Uran po jeho pravici a S- turn po levici. Prvý zapadl již dřive před tím. než slunce zašlo; druhý ztráceje se v mlz obzoru, učiní tak za krátko po něm, a marně nyní zvědavé oko lidské pátrá po trojící hvězd. »Zdá se, že starý zas filosofuje« ; zašeptal Uranovi trochu jízlivě Saturn. Máť na Joviše »oněkud svrchu. Nebýti jeho, byl by náměst- ken slunečním sám, jet po Jupiteru nej- mocmsí. A dojista lépe dovedl by se repre- sentovat se svými třemi prsteny ze zlata než Jupiter — — svěmi pěti trabanty ! »Tuším, po- síla as slunce »ase ke všem rohatým !« »Hm!« odlusil vážně Uran; »každý rád by se dočkal!« A jako by vzpominaje na vlastn mladá léta, belhal se pomalu v před. po neko- nečné dráze. »Zvláště když se již dosti napra- coval! doložil.
Perun Uran Joviš Jupiter Saturn
23 article »Jiní také musí čekat«, odvětil s přídechem
»Jiní také musí čekat«, odvětil s přídechem ironie Saturn.
Saturn
24 article »Však se mnozí — vůbec nedočkaií Se
»Však se mnozí — vůbec nedočkaií Se stárnou, upracuj jako myl« Obrátiv se pak k Jupiteru, jehož měl dosti v lásce, neboť byl jediný, s nímž si alespon jednou za 14 let mohl zabesedovati — na úště- pačného Saturna čekati musil skoro 40, a n nejvzdálenějšího Neptuna přes 160 let — vy- trhi je upřímným pozdravem ze zadumání: »Dej bůh zdravi, Jupiteře !“ Néjak jsi s zamyslil, nepozorujes ani, jak dokonáváme zase starý rok, stojíme na bodu sylvestrovském !« »Mnoho zdaru, bratře! Právě proto ! Možno si na chvili aspoň odpočinonti, narovnati své polá- mané údy. Tam dole beztoho všecko se veseli, ra- duje, ostavuje Syívestra; kdo z nich vzpomene na nás vzdálené, zde u kormidla ?e »Nežehrej na osud, Joviši ! Jsi v plné síle svého zdravi; nevíš, eo ješté na teb čeká !« Jupiter smutně máchl rukou: »Eh, což naděje : tof pozlacené pouzdro — bolesti! — Však, co dělají tam dole ? Nedobře ještě mi slouží zrak po ne lávném sousluní ; tr přece již trochu se pooddálil. Mluv, co pozo »Právě odskočil směrem k nám maličk
Dej Joviš Jupiter
25 article
Merkur. Však se mi zdá, přicházeje do jedné čáry mezi tebe a zelni, ten pudivitr jde k tobe na návštěvu!« Skutečně zaklepal krátce na to »rychlo nohý«, ač poněkud pokulhávajíci, kupecký ml deneček na dvéře Jupiterovy a spusil stavidl na plnou vodu, nehledě aní přísně, někdy -li s i zaprášilo »Sťastny a veselý nový rok, Jupiteře. P - užívám vzácné příležitosti, bych přiblížil se ve- lebné tvé tváři, bych složil svou nejhlubší po- klonu a vyslovil svou nejdokonalejší úctu na- šemu nejjasnějšímu panu náměstkovi« »Nápodobně,« usmál se Jupiter. »Však co nového tam dole u vás ?e »Všecko jen stále obracelo zraků svých tato místa, čekajíc, kdy opustí tvář tvé dokona losti nebe západní a objeví se zase na východě. Až dosud jen já a Venuše zhasínali jsme tam ráno ostatní hvězdičky, svítfce jako jitřenky mezi souhvězdím stíra a vah. Od 14. prosince, kdy k nám jsi se přidružil, blaženi jsme, ž nastávající přitomnost tvá na obloze jitřní dod nám větší váhy a zvýšeného lesku.« »Však se letos ješté častěji uhlídáme!e přerušil proud řeči Jupiter. »A co dělá ministr války Mlars ?e
Jupiterův Jupitery Jupiter Venuš Jupiter
26 article
ruješ ?
27 article
oželi své idealy
28 article
»O desáté večer vychází pobliž Regula v Velkén vu nade Prahou. Obhilíží pak — tou dobou žliný ze všech oběžnic — svým rudým okem celou ostatní moc královstvi české. », proč právě tam? Čož dosud není Čecháclvšecko v pořádku? To je tam, tuším kde se knohli kdysi dohodnouti o purkmistra?- O, luž dávno bývávalo! — Dnes není něčem Robněm slechu. Všecky obce praž ské a bí kch předměsti spravuje dnes jediné velkoměsisi zastupitelatvo s okresním starostou v čele, jeliž autonomně i politicky podřízeni jsou staroké jednotlivých pražských měst, starajíce se své užší i širší zájmy. Otázka Velko-Prahy la tak ku všestranné spokoje- nosti rozřešem Město vzrostlo a rozkvetlo ne- tušenou měrou. »Hledne,ledme, jak se časy mění ! — A jak se srovnizií Čechové s Němci ? »Všecko výzeno. Po nesčetných komisích. poradách a koferencích dosazena na kone komise mathematiká s neomezenou mocí. vyšetřila vše ciferé a srovnala všecky. Čechům sice přiřčeny millirdy korun náhradou, avšak ti s nejvalší blakvolností rozdělili se o s Němci. Od těch iob panuje klid a pokoj.e »Ku podivu! A jak otázka sociální? trnul Joviš. »Není už žádné Bohati mecenáši — jak dřive Náprstkové, Olivivé, Hlávkové, Pöltingové Schnellové, Kadičíkové — stále a stále odka zují všecko své jměli účelům všeobeeným skoro již veškeré jměníi jednotliveů soustředi se v rukách národa. Sana sebou tak se v řídila pulčivá otázka; a proto právě obcház tam na obloze Mars, aby prostudovav ji, řeši ji podobně také jinde.
Čecho Němec Joviš Náprstek Olivivý Hlávek Pöltingová Schnell Kadičíková San Praha Regula Velkény
29 article
»Toť bude pomalu v Čechách lépe než nás v nebi !« Jupiter na to závistivě. »0, dozajista !« opět zanícen Merku »Kdybych nebyl Dobropánen, chtěl bych bý v Čechách — kmánem e V tom zarachotilo to v Mlízkém mikro fonu a v zápětí ozval se hlas vzdálsného — Slunce »Co se to tam u vás nahoře děje, Jupi teře? Již po 14 dní pátrám, kde to vázne, odkud ten nepořádek v soustavě, a ono u vás Což chcete, aby svět zůstal stát? Hned ať s uvede vše do pořádku! — Také se poohléd- něte, kam zatoulal se Merkur, marně ho hledám na patřičném místě !« »No, no, no,« bručel do sebe Jupiter. »opravdu hůře nežli v Čechách. — Merkurečku, seskoč zase dolů na své místo Cestou se poohlédni, kde dlí Neptun. Pošli mu světelný signál, at naplní v čas všecky bassiny vodou. Zejtra po Sylvestru zvlášť bude vody zapotřebí« »S radosti,« poroučí se Merkur. »Neptun dli právě v souhvězdí Býka v opáčné strané lebe za sluncem v opposici. Vyhledám jej daleko- hledem a sdělím s ním okamžitě tvé přání. — Bud zdráv, Joviši, vládni štastně !« Osamolněl Joviš. — Obrátiv se ještě hněv- ným zrakem v tu stranu, kde blýskalo se vy- pinavé slunce, počal se rozhlizeti po nebeském svém kolostroji. Rozposlal měsičky, aby budile topiče, strojníky, konduktory; přilil olejedo mazniček, utáhl šroubky, přehazoval řemeny na hřidele, když v tom šustlo cosi mezi dveřmi před ustrnulým Jovišem stanula divukrásná. lepá — panna.
Jupiter Neptun Sylvestr Neptun dlít Joviš Čechy Buda
30 article
Hedvábné, řasnatě roucho, měníci duhové své barvy z rubinové v safirovou a ze zlato žluté ve fialovou, marně snažilo se zastři bujné, kypré formy alabastrového tilka, odkrý- vajíe hned běloskvouci nožku, hned kulaté ra- žové rámě, hned zas povolujíe tluku bujných. plných ňader. Zlatoskvoucí dlouhiý vlas vlnil s kol nejpravidelnější hlavy, jejíz usmivajícis rtíky zvonivým hláskem šveholily vůči Japiteru »Což mne nepoznáváš, strýčku ? Neznás už svoji. — Venuši ? »Jak jsi spanilá, Venušinko!« v ustrnut zvolal Joviš, cíle nepoznaný dosud žár probí hati eelým tělem. »Kterak jsi povyrostla ! S koketním úsměvem vpadla Venuše strý- čkovi do náruče, objala ho teplýma ručkama svýma a tisknouc upřímné polibky na ústa jeho zvonila dále : »Nemohla jsem opominouti, dřive než opět vyjdu, blahopřáti svému milému strýčko šťastné nové — stoleti « »Jsem ti vděčen !« odpovidal v rozpacie Joviš. »Nevíš ani, jakou starostí naplňujes mo duši. Vždyť ty's na vdávání, děvče ! — A koh pro tebe vybrati v celé soustavě sluneční ? Klopíe cudně zraky tulila se Venuše k strýčkovi a tiskla polibky na rozpálené jeho ».. Merkur, ten větroplach, mladší je než ty sama ! Svou sestru — zemi — vzlti si nemůžeš. — Mars — ha, Mars, ten voják v tvém sousedství,« dupl Jupiter zlostně. »Ne- zapřádá s tebou pletky?« »Ale, strýčku . . . « čelo.
Neznás Venuš Joviš Mars Jupiter Al Mars Venušinko
31 article
»Neměj s ním ničeho, děvče, měj se na pozoru! Nasadí ti červa v srdce, a voják zů- stane — vojákem! — Ovšem, uvážím-li, ze by se mohlo státi, že dnes nep zejtra slunce zhasne — astronomové na něm beztoho stále nové skvrny objevvují — zle by dopadlo vámi všemí tam dole, s Merkurkem, tehou, zemi i tim zlopověstným Marsem . . « »6, strýčku, jak mne děsls !« zaštkal, Venuše. „... Mlč, mlč a upokoj se, Venušinko to víš, že bych na tebe nezapomněl. Svát b se točit nepřestal, a hospodářství bych prevzal zkrátka — já! — Přemýšlím-li však dále, zda by se k tobě hodil — Saturn. — »Ach, ne, strejčínku; ty jeho kruhy jak pouta mi připadají — - — Či starý Uran neb dokonce Neptun, tam za vodami ? . . « »Ale, strejčínku,« tulila se k němu V - nuše lichotivě; »což — na sebo zapomln ász — Odhánís mne od sebe? — Čí se ti n- libím? . . , «
Venuš Uran Al Neptun Saturn
32 article
»Him,« rozpačitě a chvějícím se Bilasem mumlal Jupiter, tiskna ji k sobě a ztápěje zrak svůj ve vnadách Venušiných, »ovšem — ovšem — nejsem již žádným mladikem — žádným — — — V okamžiku tom začalo to však zvonit tlouci ve všech apparátech, div nepotrhaly s všecky dráty telegrafů, telefonů, mikrofonůa fonograťů, a současně slyšeti bylo — nikoliv hlas — než spise řev vzdáleného slunce »Táhněte hned oba od sebe mám v nebi čeládku ? ! — Jestě teře, a všech tvých pět měsíců n hlavu spadati! — Okamužitě — na a ku svým povinnostem!« — — Zlostně zaklel Jupiter a zadiva malomyslne dolů k zemi, kam jako ji zakutálela a duhovými barvami na rozl zahrála — krásná Venuše. — Pak u svůj — poněkud pocuchaný — vous, p se na kormidelnický můstek, stisknul knolli elektrických zvonků, pokynul vlidně třpytne Capelle ve Vozkovi, aby připřáhla Pegasa k neboskému Vozu, a obrátiv se ku svém prvnímu strojmistrovi, řekl přátelsky, s příd- chem tiché resignace »Tak to pustte, pane kollego! Vzhůru — do století dvacsték ole
Bilas Jupiter Venušin Jestě Okamužita Venuš Pegas