1
masthead
Ročník X00XVIII.
2
masthead
V Prazě, v ponděli 4. května 1908.
4
article
aa ranní a oapol. list,
přodplácí ve:
Praze v adnlnistn
s drojí donsrinlke
k n
n lata
vo atisnkác
Praha
5
article
NARODNÍLISTY.
NARODNÍLISTY.
. rosto
rresle
nki. : . :
sdrojí zisitl ko
zei
6
article
Weliká, nenahraditelná ztráta stihla opět český národ: jeden z předních našich politiků a böřců, jeden z nej-
skvělejších zjevů našeho veřejného života, jeden z nejhorlivějších a nejzdatnějších činitelů v našich národních zápasech
Weliká, nenahraditelná ztráta stihla opět český národ: jeden z předních našich politiků a böřců, jeden z nej-
skvělejších zjevů našeho veřejného života, jeden z nejhorlivějších a nejzdatnějších činitelů v našich národních zápasech
V drobném proueji
renní čtslo o soba
cdpsledni“ . .
Ve alialkách na venkor
nnslalo. . . . . . . . ei
Inseraty
plati se hotově zapíe
Piedelsceni niert pnjis eplnt-
Tam rachárejí ze tež redave
Hiskárnn a ezpodine „Národnich Lista“
Eskonley so nevrane
Národnich List
Eskonley
9
title
S mocným, svrchovaně trapným rozechvěním zvěstujeme vší veřejnosti tuto nevýslovně žalostnou, přímo ohro-
mující událost, která hluboký zármutek způsobí ve všech našich vlastech, v celém Slovanstvu a všude, kde přátelé českého
národa žijí.
10
title
V době nad míru vážné vyrván našim bojovným řadám muž, jenž povolán byl, aby stanul kdysi v jejich čele
jakožto obecně uznaný vůdce; ve chvíli nad jiné snad kritické odvolán ze samé takřka bitvy bojovník, jehož zářící duch
a zbraň budily důvěru v konečné vítězství; v okamžiku, kdy velká a dalekosáhlá snad rozhodnutí se chystají, skoien neli-
tostnou rukou osudu heros, k němuž se poutaly velké naše naděje.
11
article
Život náš politický a národní utrpěl ztrátu nesmírnou, ztrátu, kterouž snad teprve pozdní doby mu nahradí.
Národní naši roli opustil pěstitel, jenž bystrostí ducha a bohatými vědomostmi nad obecný průměr vysoko
vynikal, svojí horlivostí pak a neunavností v práci naprostý obdiv vzbuzoval.
Život náš politický a národní utrpěl ztrátu nesmírnou, ztrátu, kterouž snad teprve pozdní doby mu nahradí.
Národní naši roli opustil pěstitel, jenž bystrostí ducha a bohatými vědomostmi nad obecný průměr vysoko
vynikal, svojí horlivostí pak a neunavností v práci naprostý obdiv vzbuzoval.
Muž opravdu geniální, politik velkého rozhledu, řečník oslňující výmluvnosti, výtečný právník, vynikající znalee
samosprávy, znamenitý organisátor, charakter vzácné, nikdy neochabující energie a Čech vroucího, ba žhavého národního
citu, jehož celá bytost byla prodchnuta láskou k národu a rodné zemi, pravý velikán ducha a činu přestal navždy pro
svůj lid pracovat.
Čo
12
title
Národ český zachová jej po všechen čas ve vroucí, vděčné paměti a politické dějiny naše zapíšou jeho jméno na
14
article
dnes ráno zemřel!
15
article
JUDr. Josef Herold narodil se dne 22. října 1850 ve .
Vršovicích. Po absolvování gymnasia v Praze věnoval se stodiu
práv a v mladistvém věku 24 let povýšen za doktora. Původní
snaha jeho nesla se k tomu, habilitovati se na universitě pro vědy
státní; okolnostmi však donucen, vstoupil do advokátní kanceláre
v Žatci a později v Praze. Již v dobách studia čile zúčastnil se
národního i politického ruchu ve spolcích studentských, jsa výbo-
rem »Všehrdu«, pokladníkem »Akademického členářského spolku«
a jedním ze zakladatelů »Spolku pro vystavění akademického
domu«. R. 1875 zvolen byl do zastopitelstva vršovického, kde
záhy stal se náměstkem starostovým, pak starostou. Jeho přičinč-
ním a za jeho starostenství povýšeny Vršovice za město. R. 1876
zvolen byl za člena okresního zastupitelstva vinohradského, rok
po tom do okresní školní rady, pak do okresního výboru a posléz
v r. 1890 stal se starostou okresu vinohradského.
Když v r. 1880 otevřel na Král. Vinohradech svou vlastní
advokátní kancelář, zvolen byl. do městského zastupitelstva a po
řadu let zasedal v radě městské. V okresní školní radě působil
od roku 1878 až do roku 1895, kdy zvolen byl do zemské školní
rady. Roku 1896 zvolen byl do zemského výboru král. českého,
kde mu přikázán referát záležitostí obecních, zákonodárství obecní,
lesní, záležitosti Zemské banky a Národního divadla, jehož inten-
dantem byl až dosud.
Nejvýznačnějším zjevem jeho činnosti byla činnost politická.
JUDr
Josef Herold
Všehrda
Král
Vršovice
Praha
Žatec
národní divadlo
16
article
Zvolen byv již roku 1875 za jednatele Klubu národní strany
svobodomyslné, stal se jejím průkopníkem a později jedním z nej-
přednějších představitelů její Roku 1883 byl zvolen za poslance.
za okresy jilovský a tíčanský do sněmu, roku 1895 za okresy
Karlin-Vinohrady. Na sněmu král. českého ziskal si dr. Herold
značných zásluh jako člen vyrovnávací komise, dále jako člen
komise školské (zákon o úpravě platů učitelských), člen komise
pro volební řád a jazykovou rovnoprávnost. Zde vynikal od po-
čátku nejen jako obratný a parátní řečník, nýbrž i jako znamenitý
odborník a znalec zejména v otázkách autonomie a školství.
V oboru tom obdivuhodnou byla jeho neumorná pile a energie,
zvláště ve vyrovnávací komisi, kde jako referent menšiny nejednou
za den až pětkráte řečníval.
Na radu říšskou byl dr. Herold v městské skupině čáslav-
ské zvolen r. 1888, od kteréžto doby nepřetržité důvěrou volič.
stva do poselstva na radě řišské povoláván. Čienem delegací byl
několikráte. Po čelou tu dobu byl duší i mluvčím strany a zi-
skal si v zákonodárných sborech jméno jednoho z nejpřednějších
řečníků parlamentních. Při všech význačných debatách a prohlá-
šeních politických byl to pravidelně dr. Herold, který jménem po-
slanců ujímal se slova. Zejmena byla vynikající činnost jeho na
radě říšské, kde působil po dlouhá léta v komisi rozpočtové. Ač
většinou řeči jeho byly rázu politického, zasáhl i často v debatu
o záložitostech odborných, jako na př. ve věcech skolského a
doktor
Herold značný
Herold
klub národní strana
KarlinVinohrady
17
article
obecního zákonodárství, ve věcech reformy berní, práva domov-
ského a práva jazykového, jsa znalcem oborů těch na slovo
vzatým.
Nesčíslné byly jeho podněty zákonodárné. Jako člen vý-
konného výhoru strany svobodomyslné a komise parlamentární, byl
obyčejně při důležitých manifestacích a usneseních referentem
prohlášení i usnesení programová byla z pravidla jeho pracl.
Vedle vynikající činnosti parlamentní zůčastnil se dr. Herold
měrou neobyčejnou organisační činnosti národní. Dr. Herold byl
jedním z tvůrců Ústřední Matice školské a v poslední době usi-
lovnou prací podařilo se mu uvésti v náležitou činnost Národní
radu, jejíž byl předsedou. Dr. Herold usilovně podporoval taká
propagandu českou v cizině, zúčastnil se meziparlamentních konfe-
renci a o udržování styků francouzských založením » Cores pondence
tehěgue« a osobní intervencí zjednal si značných zásluh.
Obsáhlá činnost politická doplňována byla i činností literární.
Dr. Herold napsal četné články odborné pro »Národní Listy«, jako
o novém soudním řádě, o Gautschových nařízeních atd. a mnohé
drobnější články pro »Samosprávný Obzor«. Jako intendant »Ná-
rodního divadla« pečoval zejména o uměleckou stránku divadla.
Jako praktický právník zjednal si jméno jednoho z nejpřednějších
obhájeů a jinak platil za autoritu v oboru práva veřejného a
správního. Za své zásluhy politické a v oboru samosprávy byl ve
více jak. 40 městech a obcích českých jmenován čestným občanem.
doktor
Herold míra
Herold
Herold usilovně
Gautschův
Ná
18
article
Řečnickému nadání Heroldovu a jeho bystrosti politické vděčí
národní strana svobodomyslná za úspěchy v nejtužších svých zá-
pasech. Přemnohé z jeho řečí, jichž odhaduje se na 600, vzhu-
dily veliký rozruch nejen v českém a slovanském, nýbrž i v za-
hraničním světě. Tak zvláště vynikajicími byly řeči proti Gautschovým
ordonancím, při jednání o vyrovnání (1890), v obžalobě ministra
Schönborna ve Vídni, kde poprvé i lóže českému řečníku tleskaly,
v aféře Špinčičově, při vyvazovacím fondu haličském, o výmine-
ném stavu (1893), v delegacích o politice zahraničné, dále veliká
řeč o poměru českého národa k vládě Badenově, na sněmu če-
ském pak proti Thunovi, následkem které místodržitel tento podal
svoji demisl.
Z posledního dositiletí pamětihodnými byly jeho řeči v roce
1896, kdy podával návrh na státoprávní adresu sněmu král. če-
ského a odůvodňoval týž v plenu i v komisi, pak řeč při pohřbu
dra Jul. Grégra na Olšanech, v r. 1897, kdy jako generální řeč-
ník pronesl velikou řeč proti rozpočtu ministerstva spravedlnosti
o státoprávních našich požadavcích, v r. 1898, kdy s drem.
Pacákem zdůvodňoval návrh na vydání gemského základního
zákona o nedílnosti král. českého a rovnoprávnosti
obou národů, pak slavnostní řeč při kladení základního kamene
k pomníku Palackého v Praze, v roce 1899, kdy s veškerou
vehemencí na sněmu českém vystoupil na obranu českých
menšin a zejména o školství menšinovém pronesl velikou řeč,
Heroldův
Gautschův
Schönborn
Badenův
Thun
Jula
Grégr
Pacák
Palacký
Vídeň
Špinčičov
Olšany
Praha
19
article
Dále v roc. 1900, kdy mluvil na táboru soběsla vském,
r. 1901 na sjezdu mladší generace, na sněmu proti útokům Prá-
škovým na stranu národně-svobodomyslnou, r. 1902 v parlamenté
o zásadách jazykových a na sněmu o ústavní bídě rakouské,
v r. 1903 nad rakví Riegrovou, na sjezdu mezinárodní konference
míru a na četných sjezdech a schůzích strany v roce tom kona-
ných, r. 1904 na sjezdech strany v Kutné Hoře. Pardubicích,
Král. Vinohradech, Plzni, v Lounech, r. 1905 na sněmu o zem-
ských financích a o změně zřízení zemského, v politickém klubu
vinohradském o významu všeobecného práva volebního, r. 1906
návrh na revisi ústavy ve sněmovně poslanecké, tamtéž o rozšl-
ření autonomie v debatě o volební opravě, v r. 1907 na sjezdu
národní strany svobodomyslné, ve sněmovně poslanecké ku před-
loze o vykonávání soudnictví, na sněmu o poměrech soudcovstva
v král. českém a o úpravě poměrů obecních úřadníků, dále při
odhalení Riegrova obelisku v Hořicích a posléz ve sněmovné po-
slanecké při debatě o rozpočtu.
Pošléz v r. 1908 v Politickém klubu vinohradském o pro-
posicích k českoněmeckému vyrovnáni, na sehůzi voličů v Nuslích,
na Vinohradech, v Žižkově a v Politickém spolku pro okres vino-
hradský proti dru. Bachmannovi.
Poslední politickou jeho řečí vůbec byla v Plzni o jazykové
otázce. Z této schůze vrátil se již churav, ulehl a více nevstal.
Riegrův
Král
Bachmann
Kutná hoře
Pardubice
Plzeň
Louny
Hořice
Nusle
Žižkov
20
article
Jako právník byl pro bystrost a věhlasnost svou hledaným
obhájeem. Po té stránce největší pozornost vzbudila fenomenáln
jeho řeč obhajovací ve známém procesu Valdštýnově, o které se
rozepsaly i zahraniční listy. Obhajovací řeč jeho působila tehdy
na soud, porotce i posluchače tak mohutným dojmem, že druhý
obhájce dr. Fr. Hrdlička prohlásil, že po tak skvělých vývodech
nemůže než vzdáti se slova, aby význam a dojem její neseslabil.
V několika těchto řádeích nebyly ani v nejstručnějších a nej-
markantějších rysech arci vystiženy jeho zásluhy o věc národa
českého. Ale jisto, že kde byl v zápasů plném národ-
nim našem životě boj nejprudší, všude sám py
vyslán dr. Herold v první seč, ze které se vrace
vavříny pokryt. A nikdy slova jeho nevyzněla
na prázdno, ať to bylo pod stropem sněmovny, nebo na tá-
borech lidu pod širým nebem. Vryla se do tisíců českých duší,
jež nadchla anebo aspoň z lhostejnosti probudila. A to byl právé
význam řečí Heroldových, že do lidu dovedly vnášet nadšení
odpůrce odzbrojovat.
Dr. Herold jako všichni politikové zažil za svou veřejnou
činnost dosti trpkostí; ale žádná z nich nestačila, aby bez nároků
na vděk působil zdatně dále ve prospěch svého národa, spokojuje
se vědomím poctivosti svých snah a cílů, jimž zůstal věren až
do své smrtl
Valdštýnův
Hrdlička
doktor
Herold
Heroldová
Francie