ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f07e2dd5-1148-4d16-85a5-6f44717f8ca2
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 52, place 25, org 2, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
„Nový Jihočeský Dělník."
3 masthead
Císio 12
4 article
jiných, takže s těží lze se rozhodnouti, komu přiznat palmu vítězství, ale právě asi proto jest naše Dělnická výstava tak zajímavou, zde každý předmět má svůj vlastní význam, každý krok vede k něčemu novému, pozoruhodnějšímu prvého. V pravém křídle paláce umístěny jsou práce samouků vedle zdařilé exposice železničních zřízenců, překvapující svou- bohatostí, dokazujíc čilost věčně těkavého ducha lidského. Podivíme se věrnému nápodobení skal a tunelu na trati železniční, lokomotivě, domku hlídačovu, pravidelným signálům ozývajícím se palácem, kolejím, stromku vyrostlému ze skály nad kolejemi strmící, jakož i obrazům malířů amatérů, v jejichž rukou vlastně bývá kladivo nebo červená korouhvička či jiný nástroj, nutný při dopravě, ale štětec jen v prázdné chvíli, místo odpočinku. A tak, jak zaujímá dopravní práce celý život těchto lidí, upoutala k sobě i jejich ducha, celou myšlénku, takže asi ani ve snu nezdá se jim o jiném než o ní a její zodpovědnosti. Vystavují obrazy o pracích svých v dílnách, na trati, ve skladišti a o všem možném, co s povoláním jejich spojeno jest. Vedle toho množství strojů, zhotovených topiči a jinými zřízenci v době prázdné. Diagramy, fotografie nehod na drahách, miliónté číslo »Železničního Zřízence« a mnohé jiné, zdařilou exposici doplňují.
5 article
Za ženskými pracemi ručními, potravními řemesly a pekárnami upoutá na sebe oddělení statistické, literatura strany a znázornění pracovních a životních poměrů dělnictva. Shledáte zde, že nestačí jeden den k prohlédnutí výstavy, máte-li zažit kousek z jejího jádra, ale týden a 14 dní bylo by třeba; každý den zahloubat se do jedné exposice a vyhledávat zajímavosti. Z oddělení malířského odchází jistě každý s lítostí, že jest již unaven, a přeje si, by mohl se sem brzy vrátit a pozorovat dále. Vystavujíť zde proslavení malíři akademičtí nejzdařilejší svoje práce, dyšící uměním a také plné sociálního významu. Jest zde Kupka z Paříže, Zdenka Braunerová, Hofbauer, Homoláč, Honza, Hudeček, Mucha, Novák, Panuška, Růžička, Spiller, Horálek, takže lze si představiti, jaký dojem zmocňuje se člověka, když slyší hlas jejich duší. A jak předstihují se tito v oddělení uměleckém a malířském, předstihují se v sousedství jejich nakladatelé: pp. J. Otta, Topič, Bedř. Kočí, Weinfurter, Hejda, Tuček a Šimáček. V levém křídle průmyslového paláce umístněno jest zpracování kamene a hlíny, malířství průmyslové a malířská škola na Smíchově, per- leťářství, vlásenkářství, oděvnictví, zpracování koží, obchod, knihařství a ozdobnictví, závod p. R. Smíchovského pro průmysl grafický, dále knihtiskařství, litografie, fotografie, fotografové, cinkografie, pak zpracování kovů, stroje, nástroje a zpracování dřeva.
Kupka Zdenko Braunerová Hofbauer Homoláč Honza Hudeček Mucha Novák Panuška Růžička Spiller Horálek J Ott Bedř Weinfurter Hejda Tuček Šimáček smíchovský Paříž Smíchov
6 article
Všechno jest zde zajímavě vypraveno, s péčí a pílí uznání hodnou. Horníci příbramští nápodobují zde též zdařile příbramský důl a, nebezpečí, v jakém jest jim stále žít a pracovati. Nejpozoruhodnějším jest však střed levého křídla. Z jedné strany ožívá se křiklavě dílna jednorukého krejčího a vedle této ložnice pekařů. Jest to malá nepoklízená jizba s dvoupatrovou šalandou, pokrytou scuchanou slámou a několika hadry. To slouží dělnictvu pekařskému za lůžko. A dílen, kde odsouzeno jest toto, tak nelidsky spát, jest nesčetná řada. Každý kůň musí míti lépe podestláno. Ze strany druhé vábí pak zvuky ručního stanu, na němž tká kumžatcký tkadlec kapesní Šátky. Celý jeho nuzný příbytek vyplněn jest stavem, jednou chudou postelí a stolem, u nějž obšívačka nitěných knoflíků s dceruškou pracují a tak společně demonstrují bídu dělnictva a zejména dělnictva z českého jihu. Vedle nich pak volá po spravedlnosti obuvnická dílna, plná špíny a útrap, v níž jedinou radostí jest žlutý kanárek, z místa na místo v kleci hopkující. Ale kontrast vší té znázorněné bídy tvoří pak tři moderně vypravené pokoje měšťáctva: kdežto u tkalce i obuvníka slouží malá jizba za kuchyni, prádelnu, ložnici i dílnu a za vše, vždyť jiného ubozí ti proletáři nemají, pyšní se vedle nich o mnohém vyšší a slynoucí nádherou panská jídelna, pak ložnice a konečně salon. Je to zdařilé porovnání společenských poměrů a nikdo je neobejde bez povšímnutí. Kéž přispěje valně k změnění nesrovnalostí společenských a pomáhá dělnictvu k uznání jeho práv a nároků, jako nám výstava zjednala respekt v širokých kruzích veřejnosti.
7 article
Nejzajímavějším v celé královské oboře jest dělnický domek. V něm tísní se po celý den dav lidu aobdivuje pohodlí, které lze snadno zjednat každé dělnické rodině, kdyby bylo u vrchních pánů jen trochu dobré vůle anebo mezi dělnictvem — a to jest to nejhlavnější — mohutné organisace. Dělnický domek jest jen zcela jednoduchý, ale stačí, aby Šťastně v něm žíti mohla dělníkova rodina a blažila se vzájemně kolem domácího krbu. Jest zde jedna světnice, menší pokoj pro dítky, kuchyně, koupelna, prádelna, síň, vše ladně upravené. Na něco však přece navrhovatel zapomněl: Schází zde domácí knihovna a pak obrazů měl by míti každý dělník ve své domácnosti více, zejména obrazů uměleckých.
8 article
Český jih zastoupen jest na výstavě poměrně. Vedle statistiky o hospodářských poměrech dělnictva a všech ročníků časopisu »Jihočeský Dělník« nalezáme zde drobné práce dělnictva z českého jihu a samých též Budějovic. V oddělení strojnickém vystavuje parní strojek zámečník Frant, Líska z Budějovic. Urbánek Jan, kovář z Tábora, vystavuje sbírku podkov a kovaných kopyt. Ve skupině li. (zpracování dřeva) nalezáme četné práce jihočeských bednářů. Vystavují: Frant. Benda z Hluboké: Sud na víno; Jaroslav Beran z Č. Budějovic: Špičák pivovarský, pět korbelů a dvě slánky; Václav Fressl, č. Budějovice: 1/4 hektol. sud na pivo; Linhart Hála, Budějovice: Škopek, putynku a vaničku; Frant. Jiřík, Hluboká: Sud na víno; Fr. Kadlec, Stou- dev na vodu; Jan Lidral, Hluboká: Sud na víno; Tomáš Matějů, Hluboká: Soudek na pivo; Ant. Moun, Hluboká: 1/2 hl. sud na pivo; Frant. Musil, Hluboká: 2hl. sud na pivo; Josef Pechar, Hluboká: Oválový soudek na víno; Jiří Reit- schläger, Budějovice: Soudek na pivo; Matěj Štěpka, Hluboká: Sud na pivo 1 hl.; V. Salák, Budějovice: Lednička na pivo a maso; Václav Tržil, Hluboká: Sud na pivo; Tomáš Zelenka, Budějovice: Škopek a korbelík na pivo.
František Urbánek Jan Benda Beran Fressl Linhart Hála Škopek Jiřík Kadlec Lidral Matějů Musil Pechar Jiří Reit Matěj Štěpka V Salák Tržil Sud Zelenka Budějovice Tábor Č . Budějovice Francie Hluboká Budějovice Sud na pivo
9 article
V písemnictví vystavuje přednášku o dějinách železnic Frant. Sváček, železniční zřízenec v Jindř. Hradci. Bohuš Weber, strojvůdce ve Veselí-Mezimostí, vystavuje 3 obrazy nehod železničních: Vyšinutí stroje u osobního vlaku ve stanici Kostelec-Cejl, dne 24. září 1900; II. Sří- cení stroje do točny v Č. Budějovicích, dne 16. listopadu 1901; III. Dva ve sněhu uvázlé stroje u Jarošova, dne 19. prosince 1900. Dále zde nalezáme: Perleťové zboží odborného spolku knoflíkářů v Žirovnici; tableau ak- cidenčních prací filiálky „Typografické Besedy" v C. Budějovicích; 2 tableau akcidencí Františka Hodka, akc. saseče ve Strakonicích; sbírku rukopisů a autografů soud. Adolfa Heyska z Č. Budějovic; fotografii dělnického bytu, opatřenou všeob. sdruženým spolkem „Svornost“ v Jindr. Hradci; dvě ryté perleťové skořápky Fr. Švika, perletáře v Táboře, a kořenku Fr. Chaloupky, železničního zřízence tamtéž.
František Sváček Weber Hodek Heyska Chaloupek Jindřichův Hradec Mezimostí KostelecCejl Č . Budějovice Žirovnice Strakonice Tábor Francie u Jarošův
10 article
Mimo četného zastoupení rozdal český jih První dělnické výstavě v Praze svůj hold i osobní účastí. Soudruzi tábořstí vypravili dne 7. září do Prahy zvlaštní zábavní vlak, jejž použilo 480 osob. Soudruhů budějovických putovalo týž den do Prahy 80. Ve dnech 7. a 8. září hemžila se Praha tak- měř sociálními demokraty, sjetými se v ní ze všech končin Rakouska. Všude zřeli jsme záplavu rudých karafiátů a výstavních medailí. Z Plzně přijelo zábavním vlakem 1200 osob a několik set vlakem obyčejným. Z Vídně asi 1000 osob. Přes dvě stě z Brna a mnoho tisíc z jiných míst v pražském okolí. Celková návštěva výstavy dostoupila v tyto dny na 242.591 osob. Než dostane se list do rukou našich čtenářů, dávno lapen již bude čtvrtmiliontý a obdařen nástennými hodinami ceně 120 K, keramickými maličkostnia 50 výstavními losy.
Praha Rakousko Plzeň Vídeň Brno
11 article
K umělé soše Svobody v pavilonu u prostřed průmyslového paláce přibyl dne 7. září vzácný dar. Soudruzi vídenští přivezli sebou do Prahy skvostný rudý prápor a věnovali jej pražským soudruhům za utrpení jejich a posměch, jaký museli poslední dobou zakoušeti. Předali jej výstavnímu výboru mezi zvletnou řečí soud. Steinera, jenž s pravým proletářským pohnutím pražské soudruhy vslovil: Vážení přátelé! Těžko je nalézti slova, jimiž by se daly vysloviti všechny city českého sociálně-demokratického dělnictva při zaslechnutí zprávy o výstavě. My tam máme druhý domov, trudný dosti; tisíce českých rukou tam pracují, ale česká práce nedodělá se tam ani toho, aby se mluvilo kolektivně o České práci. Byli jsme potěšeni, když jsme zvěděli, že se pražští soudruzi uchopili myšlénky, vynutiti z dosti tupé veřejností uznání práce, respekt. My děkujeme vám za váš namáhavý podnik, za to, že jste se postavili v čelo působnosti práce v novém oboru našeho snažení. Přijmětež. tudíž náš srdečný dík za úspěchy, získané výstavou.
Steiner Praha
12 article
Nemilo nám, co musíte zde vytrpěti, jakými zbraněmi se na tento významný kulturní podnik šlehalo. Mluvili pohrdlivě o rudém praporu, o praporu nenávisti. Je pravda, rudý prapor je symbolem nenávisti všeho zla, sobství, falše, všech nectností. Ale on je i symbolem velké, převážné části dělnictva českého ve Vídni a i jinde, a to považuje ho za symbol všeho dobra, lásky, boje za osvobození dělnictva. Za .váš úspěch výstavou nabytý po stránce mravní nemůžeme se vám jinak odvděčili, než darem toho rudého praporu, jsouce přesvědčeni,, že vás ten symbol povede k novým bojům, k vítězství. Velký potlesk, bouřlivé volání „Na zdar!“ z řad účastníků tvořilo konec Steinerovy řeči. Hudba intonovala pochod „První máj“. Na to pak jménem soudruhů pražských nadšenými slovy děkoval soudr. Vaněk, jenž také prapor přejal v majetek pražských soudruhů a postavil jej k soše Svobody.
Steinerův Vaněk Svoboda Vídeň
13 article Z českého jihu.
Z českého jihu. + Trocha charakteristiky. Místní společenstvo kadeřníků pořádalo jako slavnostní ukončení kursu odborného, dne 7. t. m. v hotelu »u Slunce« veřejné česání dám. Ač to bylo společenstvo české a pořádalo slavnost v českém hostinci a byla rozdávána pouze česká pozvání a ve všech místních Českých časopisech byla publikace uveřejněna, přece se z tak zvané české inteligence nedostavil ani jediný. — Vzdor tomu, že byly Č.Budě- jovice prvním městem v Čechách, kde se veřejné česání dám pořádalo, nedostavil se ani jediný zástupce zdejších Českých měšťáckých časopisů. Jest to zvláštní, že zdejší české vedení nemá pro snahy místních řemeslných živnostníků žádné porozumění a při všech podobných příležitostech se tak zvaná česká smetánka stkví svojí nepřítomností. Takovým způsobem se sebevědomí jednotlivých živnostníků, kteří se snaží jít s duchem času ku předu, nepovzbudí. A co jest to nejhezčí? Že ani »Jihočeský Živnostník«, který přec, jak neustále tvrdí, zastupuje zájmy živnostníků, taktéž nevyslal ku slavnosti žádného referenta. Jak se má potom veřejnost dozvědět o pokroku jednotlivých řemesel, když není časopisu, který by o tom podal zprávy? Či mají zdejší místní časopisy jenom to na práci, jak by zdejší obecenstvo rozeštvaly?
Buda Čechy jihočeský živnostník
14 article
— Panské výsady. Známá výstavní restaurace »na Bečvárně«, která byla svědkem mnohých blahých dnů táborských buržoů, jimž se to při těch různých representačních hostinách za výstavní a obecní peníze tak pěkně papalo i bumbalo, ta má ku velké radosti těchto býti zachována. Pochopujeme, jaké to blahé city vynoří se z hloubí vnitra mnohým účastníkům oněch trachtací, když opět uzří její zdi, když vzpomenou zašlých časů, pohladivše kulatý břich a toužně jen asi pronesou: »Ach, tenkrát! . . .« Vidte, pane Kroupo et Comp.? Jistě blahovolně přikyvujete hlavou oslavným řádkům »Českého Jihu«, které dovedou polehtat vaše prorostlé Já stejně, jako projevují uznalou ochotu, tkvící ve vděčnosti za insert p. Brdlíkem zadaný. — Oh, zlaté péro někdejšího anarchisty obč. Kaliny,, t. č. redaktora »Č. J.«, zlaté věru! — A ten insert! O čem k nám hovoří? Nadpis náš napovídá: O panských výsadách. Pan Brdlík nemá ještě koncessi v rukou a již pronajímá onu restauraci na 3 léta. Ale on také napřed je si jist, že jeho kolegové z městské rady dají své
Kroupa Brdlík Kalina