1
article
patronáty nienntk I Trefně dokládá те epieecb
■▼ýcb BpiioTktal Frant. Pravda : „A t p o e e>
lých Čechách bratntva в i b o d o o
race podávat! a tovarji at přijde,
каш přijde viade jako od svých,
jako od své rodiny, od otce smatky
přijat, od ilého chráněn, kdobrému
veden bode, pak lepil ěasyvykve
ton počestnému ře meв 1 u a n á m s e
a nimi 14pe povede. BAh torna dej
avého poiebnánll* *)
František
Čechy
2
article
Z říšské rady.
Z říšské rady.
(Sněmovna panská. — Schůze 73.)
Několik českých obci podává petici za
■tavbu dráhy z Tábora do Písku к umírnění
Umtjáí bídy. — Sněmovna přechází pak
к dennimu pořádku. Zákon o kompetenci
úřadů při přestupcích proti zákonu o podomním
obchodě odkazuje se v prvním čtení
politické komisi. — Zákony o příspěvku ze
státních prostředků к výlohám upravení
Mury a Ady/a odkazují se rozpočtové komisi.
— Baron Hye podává zprávu výboru o
zákoně v příčině trestních ustanovení proti
maření nucených prodejů. Zákon schvaluje
■e dle původní vládní předlohy v druhém a
▼ třetím čtení. — Panská sněmovna schválila
pak bez debatty dle usnesení sněmovny
poslanecké zákon o odbočkách haličské
příční dráhy, zákon o přivtělení nemovitosti
к sekundogenituře svěřenských statků knížat
Švarcenberků. dodatečný úvěr 248.160 zl. za
rok 1882 pro ministerstvo financí, zákon
Ady
Baron Hy
Tábor
Písek
Mura
3
article
vyřízení. Tak již dnes jedná se v panské sněmovně
o školní novelle, proti niž se в levice
ozve prý velice bouřlivá oposice. Ve sněmovně
poslaniů( jak levičácké listy malomocně hrozí,
bude prý učiněn návrh, aby byla páteční odpověď
hraběte Taaffea v záležitosti známých dvou
nemravných vídeňských fakciosnich listů přikázána
zvláštnímu vy born. Binino tedy očekáv&ti,
ie se levice o to pokusí, aby slibovaná debata j vyjádření
o interpellaci odbyla se při podáni tohoto ná- skutečné,
vrbu Ovšem jest zde předem otázka, zda počínáni
podobné bude moci připuštěno býti dle
jednacího řádu. Ostatně mast sněmovna poslanců
dekončiti ještě debato o kommasačuim
zákoně Pak přijde snad na řadu debata bud-
ietnl. — Výbor živnostenský pokračoval
v rokováni o návrhu zákona otran zřízeni dozor
ů továrních. Členové levice učinili celou
řadu návrhů, z nichž nejdfilsžitejél je ten, aby
dozorcové ustanoveni byli pro živnosti tovární a
pro živnosti, při nichž e užívá páry. Moro
navrhuje, aby nad všecky dozorce postaven byl
dozorce ústřední, з čímž souhlasí i zástupcové
vlády. Poslanec Hevera přimlouvá se za dozoroe
pro veškerý obor živnostenský, pro továrny i řemesla.
Mora
Hevera
4
article
Nyní jest malý řemeslník zcela opnžtěn. Koma
má stížnosti své přednésti? Obec nemá kompetence
Okresní hejtmanství přetíženo jinými przcemi,
nemůže přes nejlepši vůli prospět! zájmům živnostenským,
jak by třeba chtělo. Dozorce bnde
prostředníkem mezi vládon a živnostníky. Ač
posi. Löblich pookazoval k společenstvům, tedy
tyto samy potřebevati budou pro první rozvoj
svůj podpory. Ostatně dozorce v zemích českých
není instituci neznámou; jit na počátku tohoto
století, když zaváděny byly státu! továrny, byli
dozorcové a každý z bývalých cechů měl svého
dozorce. ííečnik obraci so k přltomnémn ministru
obchodu a důrazné pouka uje k tomu,
aby provedeni zákona věnována b,-la péče co
největší. Proti návrhu posi. Moro, aby zřízen
byl ústřední dozorce, tbraci se řečník, ponka
saje k tomn, že by mezi dozorci a dozorcem
ústředním vyvinovalo se plané psáni, jež by k
ničemu nevedlo. Také není ústředních dozorců
školních. Není tedy zapotřebí zavádět! ústředních
dozorců živnostenských. Ко konci varnje řečník
před ponhým napodobením poměrů francouzskýsh.
Mora
5
article
T m mezi jihem v Lyonn a mezi severem
(Sait - Qoentio) není žádného rozdtlo, kdežti
mezi čeehy a alpskými zeměmi, mezi Slezskem
a Bnkovinon je hrezuý rozdíl. Přijmonti instituci
v hlavni podstatě dobře jest, ale uotno
pečovali o to, aby vyvíjela se dle poměrů rakouských
a nikoliv dle poměrů francouzských
a anglických. Výbor přijal ČI. 1. předlohy zákona
o dozorcích živnostenských dle návrhu
spravod.je. Vedle článku toho zmocňuje se ministr
obchodu jmenovati potřebný počet dozorců
živnostenských a jednoho ústředního dozorce
živnostenského. Zárurce vlády prohlásil k do-
tasu učiněnému, žo o počtu dozorců živnostenských
nestalo se v ministerské radě jeété žádné
■snešenl. Ve Francii jsst celkem 15 dozorců. —
Týž výbor aěinil br. Belcrediho zpravodajem
o zmenách, jež panská sněmován nčinila v živ
nostenském řádě. — Přítomnost mlstodržitele
kar. Krause ve Vídni souvisí se sáležitostl
nřlsenl lékař-ké fakulty na universitě české
Z míst rozhodujících dožel rozkaz, aby záleží
tost tato byla vyřízena. — V sobotu v poledne
*) Přejíce t plna srde* tomuto a viem podobným
a polkám božského zdaru, žádáme ai òaitèjti
správy o jicb činnoati. R.
Belcredi
Kraus
Lyonn
Saito
Slezsko
Francie
Vídeň
T m mez jih
6
article
v příčině osvobození řízení o vykoupení pe .
něžitých dávek pro kostely, váznoucích na S'ého nikdy ve prospěch nějaké strany poli-
usedlostech v Krajině, od kolků a poplatků tieké, aniž tak kdy učiní !* — .Nordd. AUg.
a konečné zákon o ochraně privilejí pro Zeitung,“ dotýkajíc se článku .Schles. Ztg “ o
předměty na vídeňské elektrické výstavě, i vyjednáváni se sv. Stolici, v němž ponkaanje se
Všechny zákony schváleny také v třetím па zvláštní ustanoveni sv. Stolice ve Würtem-
itení, načež byla schůze skončena. jboraku, praví, že souhlasí se .Schles. Ztg.*
v tom, io kdyby sv Stolice Pruska povolila
o TJ.’ 1^ a ' T tom- ve Würtembereko, nalesen byl by
ŕ OlltlCKy ргешеа domaci. ! ®odns vivendi. Pokus takavéhoto vyrovnáni UČÍ
У Praze, dne 19 února. ! něa byl prý se strany Pruska několikrát«, avšak
Z Vidné. S velikým napnutím očekává se, »těle marně (?). .Nordd. Al'g. Zeitnug* jest prý
průběh události tohoto týhodne, v němž shrnulo !jiät«i že by vláda jeitě dnes zabezpečeni práv
ae několik velice vážných otázek ke konečnému
Nordd
Aug
svatý . Stolica
Schles
Prusek
Zeitung
У Praga
7
article
vykonáno slavnostní zahájeni nová bado vy průmyslového
masen. Ku slavnosti dojel i crciknlie
Rainer jako nástupce Jeho Veličenstva. Ze sá-
stapcd národní strany byl posván pouze p. dr.
rytíř drom jako člen zemskóbo výboru. Ač průmyslové
museum moravské jest probláieuo ia
ústav zemský a rovnoprávný, a ač mlstodržitel
jest předsedou kuratoria, přece mělo zahájeni
ráz úplné německý. Tak vypadá rovnoprávnost
n Němců I
Rainer
doktor
rytíř
Němec
8
article
Politický přehled zahraniční.
Politický přehled zahraniční.
V Praze, dne 19. února
14èm«eleo. .Observatoře Romano*
plie takto v diplomatickém vyjednáváni se sva
ton Stolici : .Ňejuovéjii údaje ve vyjednáváni
sv. Stolice в hlskon kanceláři v Ber.lně podaly
některým německým listům přlleiitoet к uve
řejoěni neúplných posudků a poznámek, jiebi se
časopisy vlašské také chopily. Tyto listy spatřovaly
skutečně v chováni parlamentárnlho
středu prnského a v oposici jeho proti některým
vládním předlohám překátku pro šádouci
výsledek zmíněného vyjednáváni a následkem
toho i pro náboženský mír Pruska. Kdo po
dobné náhledy chová, prozrazuje však patrně
velice chatrné vědomi o vysokém onom peslánl,
jež sv. Stolici stále před zrakem tane Sv. Stolice
nemá ve svitě jiného posláni, nežli katolickému
lidu viech států zarnčiti mir svědomí,
svobodné vykonáváni vieoh náboženských povinností
a následkem tcho od dotýčných vlád
žádali odstranění viech překážek, jež se na
proti tomo staví. Sv. Stolice, věrna tomuto
vzneienému úkolu, nepoužívá mocného vlivu
svatý . Stolica
Stolica
Praha
Prusko
9
article
státu dle vzoru WUrtemberska přijaln; učinila
by prý sama uávrb takového vyrovnáni, kdyby
měla naději na přijeti jebs se strany sv. Stolice.
Francie. V sobotu dostal se zákon
o pretendenteeh podruhé před senát. Referent
Allou předčítal jmenem komise správu, v niž se
konstatnje, ie nový, sněmovnou stměný návrh
zákona jest jakýmsi druhem souhlasu s pocity
senátu a zároveň smtřenim předešlých prudkých
Leč vše to jest vlče zdánlivé, nežli
nebot v novém tomto návrhu obsažena
jest opětně stará předloha sněmovny, v niž
se vláda splncmoeňnje k počínáni libovolnému
Komise tedy navrboje naprosté zamítnuti. —
O průběhu sel ůze senátu doila jeitě tato dodateční
zpráva: (Challemel Laconr mluvil pro
přijeti zákona o predententech dle n&vrhn Barbe;
e a vyzval sonát, aby povážil následky opět
něho zamítnuti a uvaroval se srážky se sně
movnou. Zpravodaj AUon naproti tomu však
mini, že právě přijetím Barbeyova n&vrhn otevřela
by se cesta k rozmíškám a křísím. —
Leon Say a Waddington mlnviii proti přijeti,
jelikož nechti aby mohlo býti republice vyčítáno
jako kdysi císařství, libovolné počináni.
Na to byla geuerálnl debata ukončena, načež
uzavřeno 140 proti 139 blatům zahájili speciální
poradu. Ministr spravedlnosti Doves
horlil živě proti vývodům Sayovým a přimlouval
se za přijeti návrhu Barbeyova. Při hlasováni
zamítnut článek I. 142 proti 137 hlasům a tolikéž
i článek П. Po zamitnntí ebon článků
navrhnnl předseda, aby dle jednacího řádn o
celkovém návrhu bylo hlasováno. Proneseno bylo
ještě několik poznámek, načež byla schůze
ukončena, aniž bylo došlo ještě k jednomn hlasováni.
— Co se týče situace dotyčně minister
ské krise, stoji tato stále na komže stanovisku.
President Grévy se jeitě nijak nerozhodl.
svatý . Stolica
AUon
Barbeyův
Say
Doves
Grévy
Francie
Alloa
senát
10
article
Anglie. O dunajské konferenci plie
.Daily News,* jež jak známo často přináší
zprávy inspirované, že jest velice pocbybno,
zda vůči oposice Rnmnnskabnde miti konference
praktický výsledok, čilého spomocníka nalezlo
Rumunsko v radikálním křidle liberální strany
v dolní sněmovně anglické, kdež se připravuje
návrh, aby vládě bylo dodáno v parlamentě ně
kolik detazů v této záležitosti. Gladstone od
převzetí předsednutvi ministerstva nepenžil sice
politického svého hesla: .Hands off* avšak
radikální přívrženci jeho mlovi stále o nepřátelství
proti Rakouskn-Uherskn a o .bratrství*
vůči malým křesfanskýra státům na Danaji Tato
skupina liberální sírany není ovšem příliš četná,
avšak používá velkého vlivu na vládu a protož
činnost její nelze jen tak přehlédnout!. Ostatně
Le velmi těžko věřiti, že by totéž .Foreign
office,* jež vyslovilo se již ve prospěch Rakouska,
nyní smýžlenl své náhle změnilo, neb ze
vůbec v zásadách svých tak potáeelo.
H00U.0. Při budžatni debattě v poslanecké
sněmovně vyslovila se oposice proti
povoleni dani, nebadon-li vydaje smenieay.
ftll.sVc.0. „Peterb. Vědom.* přináiejl
veliee interessantnl článek o konkurenci mesi
Ruskem a Rakouskem v záležitosti získáni slovanských
národnosti. .Komu připadne Carihrad?*
táže se zmíněný list a praví pak dále:
.Mnoho jest těch, jimž se o tom sni, Rusové,
Řekové, Bulhaři, v poslední době i Rakušané
a již dlouho, oviem ve vši tichosti, i Angličané.
Hands
Rus
Řek
Bulhar
Rakušan
Angličan
Anglie
Rumunsko
Rakousko
Rusko
dolní sněmovna
11
article
Práva Řecka jsou prý ovšem veliee skrovné.
V obledu tomto rovná se Řvcko žebráka, jenž
dovolává se majetku, jenž náležel kdysi jeho
předkům, aviak již po několik století kultivo
ván a spravován byl jinými. Totéž Ise prý při
povrchním pozorováni říci i o Bulharsku, ano
toto mělo by ještě méui nároků na Cařihrad,
než-li Řecko. Avšak, Bulharsko, jež leii mnohem
bilte Ctřibradu not li Řecko, jest slovenská
země e v tom leží jeho sila a převaha nad
Řeckem. Za Bolbarekem stoji Rusko a celý
slovanský svět. Kdo tedy dříve, zda Vldeň-Pett,
neb Mozkva Petrohrad, získá pro sebe slovanský
svět, ten prý může pomýšlet! ua Cařihrad.
Řecko
Isa
Bulharsko
Cařihrad
Rusko
Mozkva Petrohrad
12
article
.V tomto taklu nelež! nebezpečí*, pravi zmíněný
list, .nýbrž v té okolnosti, že vůči němá
oči zavíráme. Otevřeme li je a dáme-li pravdě
svědeetvl, pak mniime se přiznat!, že nalézá ze
Rakousko k dii toma, zlskati pro sebe Slovanstvo.
mnohem blíže, než-li my. Z Vidné dosici
lze Cařibradn skoro ponhým hmatem roky, až
bade viak vystavena dráha .Mitroviee-Solaň",
pak zmizl i toto .skoro*. — Rakousko činí
prý Slovanům den co den větší ústupky. Co
má činit! nyní Raško vůči těmto adáloetem a
vůči viklajiclmn se trůnu etambnlskéma? Odpověď
na to ualezti lze ve výpovědi nezapomenu
telného básníka Žákovského: .Rašku jest zapotřebí
vnitřního, přísně neustávajícího vnitřního
vyvíjeni.* Kdyby Rusko chtělo dáti Slovanům
to, co jim dává Rakousko, postavili by se prý
jistě na stranu Ruska. A kdyby se tak stale,
pak by si podali Bulhaři přes Balkán na vsá-
jem ruce, postoupili by co slovanská .avant
garda* k Cařibradn a ruská korouhev zavlála
by hrdě a na vždy nad Bospocem co vieslovan-
ský prapor. Jinak zanjme místo ono dříve či
později korouhev rakouská; jiného východiité ze
záležitosti této prý není.
TIXi'«ol«. O. Papežský delegát Roteili
přibyl již do Cařibradn a byl francouzským vý-
slancem s obvyklými obřady přijat.
Raška
Slovan
Bulhar
Rakousko
Rusko
Balkán
Roteit
13
title
Denní zprávy pražské.
14
article
Kronika církevní.
Kronika církevní.
* Ze Šárky. Na třetí neděli postní
konali se bade na Šárce n sv. Matěje kostelní
slavnost čili .pont*. O půl 8 hodině sloužena
bade ranni mše sv., o 10. hodině drželi bade
poutal kázaní kaplan a katecheta n Karmelitáců
vp Oudř j Sehoster, načež velké služby Boži
konali bnde sldelni kanovník vyšehradský, vdp.
dr. Antoniu Lenz.
Šárek
Matěj
Oudř
doktor
Antonius Lenz
Karmelitáce
15
article
V Praze, dno 19,
února
Praha
16
article
• Orgány veřejné nemravnosti .Tag-
blatt* a . Vorstadtzeituiig* obránce našly v našem
pražském orgánu divoké svobody. Vydavatel
a šéfredaktor .Tsgblatta* M Szeps po řlzaé
odpovědi Taaffeho uveřejnil ve svém předvčerejším
čísle otevřený list hraběti Taaffemn, ve kterémž
spůsebem velmi drzým — ,N. L.*
plžou velmi obratným — snaží ae rány
pana ministra odráželi a velice nestoudnými —
,N. L.* píšou velice peprnými — poznámkami
provázeti. V listu tom žid vytýká, proč prý nedával
p. ministr list jeho koníLkovati, kdykoliv
něm koifi kačal orgány neležali něco nem av
něho, protiiákunnéhc, a proč případně nepohá
něl jej k sondu ! — Tot nestoudně Učená nai-
vuost! — Na říšské radě se strany konserva
timi již několikráto bjlo touženo toho, kterak
ten jistý druh frkciosni žurnalistiky snaží se
perfidnost a ničemnost svoji takým spůsobem
obecenstva podávali, ie mn každý čtenář dobře
porozumí, aniž by policie, neb soud dostačitelné
přlčioy měl list také stihati. ,N. L.* konečně
proloženým písmem vytiskly největší trumf pana
S z e p s e (!), že prý „Tagblatt* n e n f psán
pro kajicniky ani anachorety.
Szeps
Taaffe
Taaffemn
N L
17
article
Ovšem ne pro kajicniky, ani anachorety, ale téměř
výhradně, jak poslední strana insertai dosvědčuje
— pro polovzdělance a pro ten jistý
polosvět, jenž korupci v každém ohledá : tedy
penčžnickon, politickon, občanskou i mravní pěstuje
a z ni těží. — Po boku našich .Národních*
barcoje těš židovský orgán: .Poster
Lloyd*. Ovšem : Trána vráně oči nevyklove I
* Plesy v dobé evatopostni. Kdysi
prvui kavalír říše, až dosud nejvyššl maršálek
Lloyd
18
article
Karlos Anersperk uspořádal — dle Politik
— po svím návršiu z Vidné v pátek večer
ve svém paiáei na Malé Straně šlechtický ples,
jeni však byl nad mira slabě navštíven. Ze
svanýeb bostt dostavili se totii pouze uejdůvěr-
nžjši přátelé mariálkovi. Z hodnostářů, jet dosud
nikdy neopomeanli svon přítomnosti zvýžiti lesk divadla dáti razit pamětní pealz. Za tím účelem
plesů Anersperkem pořádaných, nepřiiel ani i požádal městskou radn, aby mn byly vydány
jediný. Navštívilo ples ten ponze třináct dam. j menši zbytky Instrn, jeni se při požáru byl ros-
Tlm se také в dostatek vysvětluje, že německé Ш a jež jsou uschovány v městském museu. Ž4-
listy. jež každoročně přináiely o skvělém plesa dosti té bade vyhověno.
knížete Kariöse Acersperka sáhodlouhé referáty, * Okružní dráha. Podnikatel závoda
letos úplné jej pomíjej! mlčením. Jasný knlie a telefonského Resenfeld žádá, aby mn městská
první kavalír řlie bezpochyb« že za vzor si vzal rada pro ten případ, že by se pražská nádraží
onoho mladého kavalíra, kterýž před mnoha někdy měla spojit tak zvanon drábon okružní,
lety, aby okázal, jak bodným jest synem svých zajistila právo vystaveni této dráhy O šáleli-
katolických předků, o veliký pátek sezval tosti té má se vyslovili právnická a technická
si několik ileshtických synků k hostině, po niž komise mést. rady.
Karlos Anersperk
Kariös Acersperka
Ž 4
19
article
to aranžovala se vslk lepá bra na kulečníka, j * Týkat příspěvků na Ústřední Ma-
— Jung gelem:, alt gethan! — Y některých tici školskou. Přenos posledního výkaia
šlechtických krazicb panoje dosud náhled, ie 329.091 zl. 79 kr Nových sbírek 2.256 sl.
mají výsada, když se jim zachce i pe hlavě 80 kr. Úhrnem 231.348 al. 69 kr. Yydánl do
skákat k pohorieul křesťanského lidi. Na 31. prosince m. r. 71.166 zl. 56 kr. Zbývá
itěitl bade Pán Bůh šlechtice i nešlechtíce sen- 160.192 cl. 03 kr. Y Prase, 31. ledna 1883. Adolf
dit dle jedné s prevedi nosti. I obyčejný občánek B. Stýblo, pokladník »Ústřední Matice školské*,
bode šlechtické plesy v době avatopostnl posa- j * Jedenatřicet motýlů Y sobota odbý-
■ovati asi tak: co směji dovoliti ■ i vaio se a členy tohoto spolku n okresního eoada
páni, proč ne i my. 'od 9 do 3 hodin závěrečné přelíčeni, jel vedl
* Plesy V době evatopostni. Yzhledem adjunkt zemského sondo K. Reichel a funkcionářem
státního návladnietvl byl policejní komisař
p. G. Janata. Žaloba opírala *e o §. 49 a 3G
zákona o spolčováni a odsonzeni byli pan K.
Prccházka. jakož náčelník spolku .Motýl*, zvaný
obermotýl k -'okutě 10 sl., výborové: hostinský
Jung
Adolf
Stýblo
K Reichel
G Janata
K Prccházek
Ma
20
article
kn správě o kostomnl zábavě spolku S . . . v čt
sie naiem ae dne 14. únore padali nám zástupcové
natoačeoébo spolku toto vysvětleni : »Původně
byln zábava srčena na poslední dni maso-
pastn, aviak pro aahodilé, nepředvídané překážky,
když již veškeré, se snadnými výlohami spojeno p. Jos. Potůček, P. čejka, pokladník, F. Chalupa,
přípravy vykonány byly, otři dni byla přeložena
a sice na základě a přeané (?) dle úřadnlbo povoleni,
kteréž samo sebon veškery, zpravodajem
naiim vytknuté .nepřístojnosti* napřed již vyl*,
čuje, a že tudíž tyté ani se nepřihodily. Bpo.
lečnost sama, sestávajíc! naskrz ■ lidi vzdělaných,
podobných výstřednosti naprosto neschopných,
byla složná a dobrému jméno, jakéž spolek
tento požívá, přiměřena a že dámy, zábavy
se účastnivil, náleží k nejlepilm třídám pražského
obecenstva.* I my vysvětleni tomato rádi
véřime, že jmenovitě všecky pikantní jednotlivo-
sti našim zpravodajem byly vymyšleny a ie inai
zábavnlci na kostomnlm plesa napozlod se i
modlili; my konečné proti plesům v době sváto-
postní potnd ničehož více nenamítáme, poknd,
jak z prvějil zprávy o pleso ilecbtickém vysvitá,
za neslošné se nemá, že .první kavalír řlie* »
maršálek zemský v době evatopostni a sice v
pátek v suchém duu plesy pořádá. Co první
občan sa noblessn považuje, nnsml ani poslednímu
za neslušné se miti.
Jos
Potůček
spolek S
21
article
* Staví se v neděli. Základem veškerého
vychováni mládeže jest aby mládež navy-
kala dobrému a varovala se zlého. Aby se tak
dělo, potřebí jsst mimo dobrá naučeni dávat!
mládeži dobrý příklad, nebo slova hýbají, příklady
lákají. Ve škole vykládá se mládeži :
Pomni, abys den sváteční světil ! A ve mnohých
ulicích pražských, kde se domy stavějí,
mládež vidi opak toho, eo ve ikole slyiela. Lidé
tam, at je neděle, a( svátek, pracoji od rána do
večera. Slova zde pronešená platí zvláitě o
školách, jež obec v ulici Vladislavově staví.
Vladislavův stavit
22
article
Máme za to, že již na tom nesejde, bndou-li
školy otevřeny o 14 dni dříve nebo později.
Když ebee dopouští, aby se neděle a svátky oo-
světily, potom noni se co diviti, že i ostatní
obecenstvo přikázaní božleb nedbá. A kdyby
to i nebylo přikázaní boží, jest to přikázaní
lidskosti. Uposorňnjiee na to rozhodující krnhy,
končíme pořekadlem: .V den svátý práce m^jí
státi. *
* Komorní produkci pořádá .Umělecká
Beseda* v Konvikté ve čtvrtek o půl 5.
hodině. Na pregr&nn jest vedle našich skladeb
od Smetany a Dvořáka a vedle nového trio
slavného ruského skladatele Čajkovského, také
velice znamenitá novinka z péra proslulého
dvaasedmdesátiletého abbé Frani. Liszt a,
slořená loňského roku v Římě. Vznešená t*
skladba zove : .Angelas.* (.La priore пах
anges gardiens,*) tedy modlitba k andělům
strážným i byla provedena z rnkopisa v Římě
a nedávno v Drářďaneoh, načež se rozšířila po
celém nméleckém světě po.ěst o zbožném
vzletu jejím. Nyní vyšla tiskem a první město,
kde se provozuje z tištěných not, jest nyní
Praha. Lístky k této produkci po 3 zl., 2 zl,
1 zl. a 60 kr prodávají se v mnohých knihkupectvích,
jmenovité n pana B. Stýbla na Václavském
náměstí a v den zahájeni koncertu
u kasy.
* Jmenováni. Katechetou na něm. měšťan
ské dívčí ikole starjměst-ké jmenován byl nu
místě zemřelého P. Herodeka knéz řádn křižov-
tichého P. Grossmanu. 4
Smetan
Dvořák
Čajkovský
Fraňo
Liszt
P Grossman
Řím
Drářďaneoh
Praha
Václavský náměstí
23
article
* Schůze obecních starších. PHití
čtvrtek odbývali se hade schůze obec. starších,
ve které jedaati se bude o záležitosti Hor-
schitzcvě a o suspendován! stavebního rady
Jenšovského, a bode nčiněn návrh, aby sospendo
váni teto bylo schváleno, čímž sezeni toto bnde
zvláitě důležité i zajímavé.
* Z městské rady. Ředitelství všeobecné
nemocnice oznámilo místodržitelství, že je nemocnice
přeplnčna a žádalo o nějaké novémist-
no ti. Místodržitelství obrátilo se na méstsk n
rada se žádostí, aby k torna konci propůjčila
místnosti na Karlově, v nichž již r. 1871 byla
nemocnice pro neitovičné. Městská rada odpoví
v ten roznm, že žádosti místodržitelstva vyhověli
nelze, poněvadž se následkem zvětšeni se
počtu oietřovanců v městské chorobnici na Karlově,
jakož i přibráním k nim dočasně opuštěných
dítek viecb tamních místnosti mnaelo pontili.
Zároveň bnde místodržitelství požádáno,
aby k tomu působilo, by si okolní města zřídila
své nemocnice. Yšeob. nemocnice pražská, která
zřizena je vlastně jen pro Prahn, přeplňuje se
totiž nemocnými osobami hlavně z těchto předměstí.
* Pamětní peníz. Stavební výbor národního
divadla zamýšlí k slavnostníma otevření
Jenšovský
Karlov
národní divadlo