ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eb18f462-e8cf-4047-b302-6e9df3da3d54
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 18, work 2, person 13, org 1
1 masthead
Ročník I. Č. Budějovice, dne 26. září 1902. Číslo 14.
Č . Budějovice
2 title
NOVÝ
3 article
Vychází každý týden v pátek. O Redakce, administrace a expedice 0A Předplácí se: pro Rakousko: ročné K 4*80, půlroči ě Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned ca Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2-40,(čtvrtletně K 1’20. Pro Německo na rok K 548 při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů, • Pro ostatní země na rok K 6’88.
Rakousko Český Budějovice Německo K 4
4 title
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
Adolf Č . Budějovice Český ulice
5 article
V neděli, dne 28. záři t. r. o půl 10 hod.
6 article
dopol. koná se v sále »U srdíčka« přednáška o českém knězi Augustinu Smetanovi.
Augustin Smetan
7 article Socialism v Anglii.
Socialism v Anglii. Četné a významné zkoušky prodělal během ne celého století socialism v Anglii. Ač považována jest Francie za jeho kolébku, nebyl v zemí její v prvých desítiletích po revoluci r. 1879 tak vyvinutý jako v Anglii, která Francii, jak v hnutí dělnickém tak i sociálním předčila. Francouzskému lidu nebyl popřán ani čas, stálými válkami, by organisovati mohl života schopné hnutí socialistické, myšlenky jeho i síly ztrávila jednak revoluce, ostatní zaujaly neustálené poměry státní. Toho všeho Anglie byla ušetřena. Ona byla též toho Času jedinou průmyslovou zemí. V ní vyrůstaly nejdříve veliké továrny, v těchto objevovaly se nové a zdokonalované stroje, nejdříve ruční a po objevení Wattových výsledků, zužitkování páry, stroje pární. Párni stroj, jejž zakoupil kapitalista za veliké peníze, zlákal jej k nesnesitelně dlouhé době pracovní a využitkování dělnictva do nej- krajnosti.
Wattův Anglie Francie
8 article
Tak rostly den ode dne řady proletariátů, zdegenerovaného tělesně i duševně,- a za krátký čas objevily se následky: v některých krajích nebylo dělnictvo schopno plodití zdravé děti a vláda nenacházela svůj počet způsobilých vojáků. S bezměrným vyssáváním rostla mezi dělnictvem i nespokojenost. Ač stává! až do r. 1824 v Anglii zákon proti spolčování se dělníků, spolčovali se tito tajně, za účelem dosažení kratší pracovní doby a obmezení počtu učňů. Bylo to patrně duch dřívejších společenstevních organi- saci tovaryšských, kapitalistickou výrobou zničených, který zpočátku toto tajné hnutí ovládal, jež ale přizpůsobovalo se poměrům novým. Hospodářská literatura, v Anglii značně vyvinutá, vykonávala také svůj vliv. Jí vzdělával se Robert Owen, socialisty celého světa ctěný pro svoji lidumilost i činnost, jakou rozvíjel. Blahodárná zařízení Owena v přádelně v New- Lanarku a v obci celé, dlužno pokládati též za dílo bohaté hospodářské literatury anglické a mnoho Owenových stoupenců bylo jen jí získáno. Jako asi před lety ustavila se v Anglii Fabiánská společnost, která zvolila za své poslání literárně působiti k šíření věd sociálních a získávali politické strany anglického parlamentu pro dělnické a sociálně demokratické požadavky, takovou též zdá se býti snaha anglických filantropů a utopistů na počátku minulého století.
Robert Owen Owenová Anglie NewLanark Owen
9 article
R. 1822 založena byla v Londýně — hlavně vlivem Owenovým — »Britská a zahraniční filantropická společnost pro stálou podporu pracujících tříd«. Úkolem její bylo, starati se o zlepšení stavu tříd pracujících a budovati kooperativní spolky. Spolky kooperativními domnívali se vychovávali a vzdělávali lid, a vymítili z lidské společnosti zla, která různé návyky, chudobu a nevědomost plodí. Než kooperativní spolky neměli na zlepšení ■ dělnického postavení ten vliv, jak se očekávalo a na četných místech sklamaly vůbec. Anglickému proletariátu neprospěly byly by ničím, kdyby činnost tohoto nebyla přešla na jiné pole. R. 1824 odvolán byl zákon, jímž zakazovalo se spolčování dělníkům a tajné organisace vystoupily na veřejnost pod jménem Trades Union (Odborové jednoty). Jim děkuje anglické dělnictvo za ochranné zákonodářství, jehož později dosáhlo, a děkujeme jim za ně ve všech státech vůbec. Dosažením spolčovacího práva, počalo dělnické hnutí v Anglii přibírati ráz politický. R. 1827 zřízena byla »Národní jednota pracujících« a tato domáhala se všeobecného práva hlasovacího. Docílila se volební reforma. A sice již v září r. 1831. Leč, pozorovateli dělnického hnutí v téže době v Anglii neujde, že mezi dělnictvem jevily se již dva směry: politický a ekonomický. Ekonomický směr podporoval hlavně Owen, který založil spolek »Associace všech tříd, neboli všech národů.« Stoupenci směru ekonomického zakládali kooperativní družstva, dělníci politikáři vystupovali zas pro zkrácení doby pracovní a politickou rovnoprávnost.
Owenová Trades Jim Owen Londýn Anglie
10 article
Zásadní rozdíl obou dělnických stran nebyl patrně z počátku ani pozorován, neboť sám Owen i politického hnutí dělnického se z počátku súčastnil a s nim asi i větší množství dělnictva účastno bylo na obou stranách. Konflikt dostavil se však později. Owenově kosmopolitické associaci všech tříd nebo národů, ač zdálo se z počátku, že nabude rozměru ohromných, nedařilo se, neboť půda pro ni nebyla. Obyčejně vše, co podniká se bez dostatečné kvalifikace a znalosti poměrů, končí s nezdarem, tak nedařilo se ani této associaci, která vyžadovala, aby členové její byli již náležitě vzděláni, než do ni vstoupili; zakladatele její ale mínili, aby stala se teprve dělnictvu vzdělávacím ústavem. Na druhé straně vyhraničoval se stále více boj třídní. Dělnictvu nestačilo, že schválen byl r. 1802 parlamentem prvý zákon na ochranu práce a r. 1819 druhý, poněvadž neměly žádného účinku, neboť nebyl ustanoven žádný úřad, který by bděl nad jich prováděním a kapitalisté bez donucení ustanovení zákonů nedodržovali. Teprve r. 1823 vydán byl lepší zákon, který dělnictvu nějaký užitek přinesl. Byla jím upravena doba pracovní a hlavně práce dětí a mladistvých dělníků se jím omezovala. Než zákon ten vztaho- val se jen na průmysl vlněný, bavlněný, lněný a hedvábný. Dělnictvo odboru jiných pořád ničím uspokojeno nebylo a bouřilo proto dále. Hlavně r. 1830 vyvolala druhá revoluce francouzská v Anglii veliké hnutí, které mělo svůj vliv na shora zmíněnou volební reformu, dosaženou o rok pozdějí, a sice tím, že volby do parlamentu anglického r. 1830 konané, dobrým výsledkem překvapily. Anglie stála tehdy v čele sociálního hnutí celé Evropy a s dělnictvem společně postupovaly i stavy střední.
Owenův Anglie Evropa
11 article
Požadavkům dělnictva nevyhovovala však ještě ani dosažená volební reforma a neuspokojily je všechny další maličkostí. Ono žádalo rovnost všech stavů a nejrozsáhlejší ochranu práce. Středním stavům stačilo zas, co již bylo dosaženo a stálá nespokojenost dělnictva je zne- pokojovala. To mělo za následek úplnou rozluku dělnictva se středními stavy, což stalo se r. 1836. Tak zahájilo anglické dělnictvo třídní boj, aniž by bylo znalo jeho theorii. Poznalo nutnost jeho, když přesvědčily jej všechny okolnosti, že zájmy dělnictva nemohou býti totožné s vyššími stavy. A Marx, jenž theorii třídního boje napsál, čerpal ji jen z podobných skutečností. K dělnictvu, jež již tak dalece dospělo, přidružil se náčelník strany radikální, Feargus 0’ Connor. Seznav přání dělnictva, sformuloval je v Chartu (= listina). Obsahovala pět bodů: 1. všeobecné mužské hlasování, 2. volbu seznamovou (listovou = tajnou volbu hlas, lístky), 3. roční parlamenty, 4. zrušení všeliké kvalifikace za základě vlastnictví a ustanovení platu členům parlamentu, 5. stejné obvody volební. (Odtud tak zvané hnutí chartistů.) V Birminghamu r. 1838 usneseno, by char- ta podána byla jako petice parlamentu. Během pěti měsíců konalo se za tím účelem 500 meetingů, na kterých sebrano na petici tu 1,280.000 podpisu. Parlament zamítl ji však 235 hlasy proti 46 a vláda nařídila nejpřísnější pronásledování chartistů. Tito přenesli agitaci svojí na venek anebo se organisovali tajně ve spolku »Komitét spásy« . Způsobili několik povstání v různých městech, nejsilnější v Newportě, kde 8000 jich udeřilo na město, ale byli vojskem rozehnání. Jediné město Birmiogham opanovali, za 10 dnů byli z něj však vojskem opět vyhnáni.
Marx Connor Birmingham Newporta Birmiogham
12 article
R. 1841 předložili podruhé parlamentu svoji petici, podepsanou 1,300.000 osobami a r. 1848, posilněni novou francouzskou revolucí, opakovali totéž s 5,760.000 podpisy. Leč vždy bezvýsledně, spravedlivé jich požadavky neuznával ani Owen, a vyslovil se proti nim, nazívaje char- tisté nevzdělanou lůzou, nebezpečnou lidem inteligentním. Kdyby však byl býval politikem a postavil se rozvětvenému hnutí v čelo, dospěl by byl mnohém dále, než s neudržitelnými a povahy lidu mnohem vzdálenějšími utopiemi. Chartistické hnutí mělo ale přece ten vliv, že význam dělnictva vzrůstal a parlament zájmu jeho více dbal. R. 1842 zakázána byla práce žen v dolech u upravena práce dětí; r. 1844 vydán byl zákon o tovární inspekci, a práce žen a dětí omezena; r. 1845 upravena práce žen a dětí v tiskárnách; r. 1847 omezena práce žen a hochů do 18 let na deset hodin denně. Chartisté žádali ještě více. Liga národní reformy, která se r. 1848 utvořila, žádala postupné vykupování půdy státem, dolů, právo k rybolovu a t. d. Dělnictvo však, využívajíc příznivých zákonů, věnovalo se organisační práci a když r. 1859 uznáno bylo právo k domáhání se vyšší mzdy, rozpoutal se po celé Anglii boj. Dělnictvo vítězilo na svých zaměstnavatelích a převážná část dělníků ostala na dosaženém pohodlně již seděti. Marným bylo vyzvání na kongresu »Trades Unions« r. 1869 aby angličtí dělníci vstupovali do mezinárodního spolku. Jen část zůstala věrná propagandě socialistické, která ještě týž rok utvořila Ligu půdy a práce s programem: 1. znárodnění půdy, 2. vzdělávání pozemků, které mohou býti vzdělávány a
Owen Anglie Trade Union