1 dèmo práv#, jak rýchlo dotahuje tvého eflo. Co 4Hve n pouhou hračku považováno, utp&tobuje oo nyní již v pravidelný kult, o novou, nebo abych lépe řekl, v atarou ■ektu pohanskou. Spiritist# mojí již tvůj katechtamue, tvou dogmatiku, avou morálku. — Slyžme néjaké i ní ukázky : (der Spiritist) Udaní o Bohu (vykládá apiritiot) jak je Kriotut udil, jettlidikými doplňky a výpuetky docela převráceno. Ma poli náboženství vládne největií zmatek (Církev av. jest doplňky učení její ipatné, zavrhněte je I) nyní ale nastane ríže nová, láaky a pravdy, (atr. 6. atarý lhář.) _ . , U mne vyplní ae slova Spasitelova: Bude joden ovčinec a jeden pastýř (str. 11). Slov Pán# užívá, aby tím lépe v rouchu beránčím ae skryl.) Účel nái: Přivésti viocky lidi к jedné víře. (Str. 20.) Ať mahomedán, at žid, ať protestant, at katolík, vžickni mají pravé náboženství. Žádného není tadv rozdílu. — Věrouka snadná: Mimo přikázaní božích a několika výroků Spasitelových, nic ae nemusí věřit. Vže jeati klam a blud (str. 11.). Z výroků Páně ovžem jen ty, které ae hodí, druhé odpadají samy sebou.

Ostatně vie jest velmi aladouňké: Bůh jest nái láskyplný otec, který se milostivé amilovává nade viemi dítkami. On neopou- jtí nikoho, kdo к němu přijde a za milost prosí (Klam ďábla, aby se jen směle na milosrdenství Boží až do smrti hřešilo.) A za tento trochei vylhané víry co slibuje? Kdo tak bude žiti, získá život věčný a blaženost. (Str. 21.) Není žádného pekla, ani věčného ohně, ani věčných trestů (tu výroky Pána Ježíše nejsou na místě — protož pryč s nimi) Jestit to vůle Boží, aby nikdo nezahynul. VAickni tedy spaseni budou. Země pohltí jen tělo, duše vrací se к Bohu, do nebe, a je itastna neb nešťastna — dle toho, v dobrém li (v poslouchání slepém rozkazů duchů) postoupila, neb se opozdila. Dle toho bud zůstane v nebi, neb vrací se jako člověk zpět na zem, neb odchází do vyššího neb nižšího zvěta к dočasné odměně neb pokutě. Duie bezbožných nedocházejí žádné blaženosti, litostí a pokáním bytostmi v nižším světě se stávají. (Str. 37.) Bůh neodsuzuje nikoho ku věčnému zavržení. (Str. 42 ) Zpovědi není žádné, dostačí zkroušené vyznání hříchů před Bohem. (Luther.) (Pokračování.)

Pravoslaví a katolická církev v mansko. —к. V přítomné době, kde mluví se mnoho o zřízeni hierarchie v Rumunsku, osval se hlas rumunského nirodovoe v časopise .Románia R beru" v článcích nadepsaných „Papismul in Ro- máaia" proti šířeni katolicismu po rumunském Asemi, pi jetel vžak, snaže se být, jak možno, spravedlivým,věci své nevalně posloužil; nebot z Učeni jeho obou církvi spíše vv svitá doporučeni .papitma" než suvrženi jeho. ftadon otázek vyčítavých táže se orthodoxnlch pravoslavenců. zda eHniit oo к obhájeni svobody a neodvislosti národní, sda obrnili se proti nepřátelům a nebezpečím národnosti, s nimiž předkům bylo již zá- poUti. Odpovídá si pak sám velikým nářkem na ipatnou organised seminářů valašských; nemají prý řádných vůdců, kteří by z chovanců kře- stanské charaktery vychovali. Kněži pak máji v životě praktickém tak bídné postaveni, že prací

Mně to projelo všemi žílami: mladá otrokýň# vytrhla se kupcům, letí za námi rychle jako střela a srovná к Prokopovi, prosíc za ochranu. Pravda, že to nebylo žádné děvče sprosté, ale do obejmutí ve zlou pospíchalo divili 1 Alo můj milý Prokop místo aby je byl odstrčil a rychle pryč za bránu utíkal, jak bylo třeba, přivinul děvče к prsoum a zaťal silné pěst, chystaje se к boji... Ach licho mojel*) Tu nás se všech stran obklopili Tataři a dále se mne ani neptejte ... S těží jen, s těží a bídou ve- ukou vybavil jsem se z rukou těch psů. Ale krasavice s nimi zápasí, že člověku div srdce nepukne: urvána byvši od tatarských kupců obrad к nám svou hlavu a volá na Prokopa slzami v očích: .kardaš!"**) Padl jí ko­ zák do mladého srdce; ale Bůh mne chraň bratrství takového, pro něž bych musil za vlastní žebro viseti na háku. Nerozvážný Prokop chtěl však i nyní ještě brániti Turkyni. — S těží jsem jej vyvedl za bránu. Mladá Turkyně zůstala kupcům a my jsme živi vrátili se к vám. Mo, dejte ještě krápět pálenky 1* Tak vypravoval zkušený Ilko o příhodě kozácké na trhu porekopském. Prokop míči pohroužen jsa v dumě. Snad že myslí o Turkyni mladé ?... Qj, ta nemá na mysli ! Tam na stepi jest dvorec Damjanův, ve dvorci tom prostranná světnice a v ní Ulana čekající na návrat kozákův. Tot ta Turkyně mladého Prokopa. Na tamto už zapomněl docela; zní mu pouze v uších jméno Gulnara, jímž na ni kupec volal. Jméno však bez osoby prá zagm jest slovem. A Turkyně nezná ni jmeaa Prokopova, — ale možná snad, že jí obnos kozákův padl v mladé srdce? Kdož pak by se ta dověděl pravdy I... (Pokračování.) *) Běda, neštěstí I Příteli, bratře !

hmotnou rodiny svě Uviti mesi, élmi odluiojfl se svému povoláni a dnoba kaěiskébo v eobě| obíjejí. V kostele aeal slyieti kásaal, aeal příkladného tivota u duchovenstva pravoslavného. | Někteří s popi jsoo sároveň viairnlky a kota-l letníky, aby ahájill svoo existenci, podobajíce I nýbrž stávají se se židům v korupci lidu. Mnosl opět oddávají |, Poet er Lloydu* se в disperane nemírnému piti, svědíce ke slu tomu i svěřené ovečky a jiní se slodéji se tovary il. Jsout mesi knéžml rumunskými východní drkve ebchodnlci, kteří kupči s obřady, věcmi bohoslužebnými, praví to .kieftovnlel.* Nepoři dek ten vniká i do klášterů. .Proto čteme", praví dále rozhorlený vlastenec, „o skandálech se života rumunského doohovenstva, jet se tálibon se ve všech novi nách otiskuji !" Naproti tomu staví kárající národovec své církvi římskou církev sa přiklad. Ta prý s důslednosti po tiiloiletl bojuje au primát po celém křestanském světě, jakož i se panství světské v nástupnictví říše římské s vládami a církvemi vsdělaných i nevsdélanj ch národů. Má bohatství v ústavech, v niobi vychovává své zdatné bojovníky : učence, apoštoly, misionáře, kteří v sapřenl sebe sápaal sa svou církev a papete, — slavné kasatele, výtečné spisovatele, maše zbožného, svátého života. Zvláště její řád jesui tův úžas vzbudil po celém světě vytrvalosti, Sjednocenosti a obezřelostl svou. Zrušen byv

působí a jednon jistě se tam zase dostane. Je prý ho těžko vyhubit, neb má zřízeni se- dnářské (!). Cirkev latinská — svědčí dále literát v .Romftaia libera" — mravnými i hmotnými prostředky vniká do všech končin zeměkoule, nelekajíc se politického pronásledováni, nevěry, so- ci&liemu a nihilismn, nepřátelství, roskolnictva, časového nezdaru. V posledním obral se trpěli-1 ustoupilo vosti a čekáním příhodnější doby. Kde odpor)bor před klústi třeba, rozkáže svým orgánům, a ti pro vádí jej až do krajnosti, opouštějíce svá posta veci a přijímajíce rádi okovy žaláře; hlas papežův jest tu velmocným. Pisatel poukazuje dále na to, že cirkev katolická vzdor všemu pronásledováni politickému a rachu nevěry vzmáhá se v Americe a ve všech dílech světa. Ritualistická sekta v Anglii kloní se ke katolicismu a východní drkev orthodoxnl pod' léhá vyučovacím ústavům jesuitův. V době velikého boje vědy в křesťanským náboženstvím prohlásila církev ta r. 1870 к úžasu světa dogma o neomylnosti papežově, z čehož pohoršeni vzali někteří němečtí kněži a podporováni Bismarkem odtrhli ae od filma, zařídivše zektu starokatoll- kfiv. Bismark vypověděl řehole, podřídil kněi stvo dozoru státnímu a dnes už odvolává svá nařízeni část po části, nemoba sjednat! pokoj v říši, kde 16 milionů katolíků, tedy menšina, rázně si počinů. Chytrost filmu zvítězila nad politickou obratnosti velikého Bismarka. Tolik rumnnský národovec. Dejž Bůh, aby poznáni vlastni slabosti a přednosti církve katolické přispělo k návratu а к udrženi se drkve východní se západní.

P&birky. —K.— Vyučováni katechismu v neděli. Vedle aVsterlandu* usnesla se okresní školní rada v Am&tetten к návrhu děkana Gabi era na tom, aby vyučováni katechismu přeloženo bylo na neděli, ooš odůvodněno bylo ttm, 1. žetlm učitel náboženství o hodinu získá, 2. aby tlm školám filiálním odpadly povozy katechetům a 3. aby dětem v neděli poskytnuto bylo užitečné zaměstnáni, tak že by jim tolik času nezbývalo к různým rospnstib stem. Věc ta zasluhovala by, aby se i u nás v letošních vikariátních poradách o nl pojednalo. Snad mnohý ačitel ntboženatvl, jenž ča stáji v roce slažby Boži koná v kostelich filiti nich, byl by tomu povděčen, kdyby směl si před, nebo po alutbtch Božích mládež žkolnl savolati a ji — snad mláto kázaní — v nábo ženstvl pocvičili a přítomnosti rodičů a jiných zbožných navštčvovatelů lední cvičeni křesťanská - z módy. Chasa po obědě rozchází se dílem na táč, dilem к tanci a na kuželníky, žkolnl mládež к uličnictví, tak to к odpoledním službám Božím zbudou toliko staří lidé. Přenášením křesťanských cvičeni na dobu ranní, jakož již ta a tam se děje, prospělo by se věci dobré nemálo.

Hrozné lesní požáry v Rusku. Vedle statistických dát vlády ruské shoří tam ročně za 6—6 millionů rublů lesu. V severních ga bernilch skoří ročně 200 000 až i 300 000 de- sjatin lesů. R. 1868 jedině po obou stranách Petrohrad • moskevské dráhy vyhořelo na 300 kilometrů lesů. Vláda mamě snaží se, toto zlo činné pastoženl lesů překsziti. Záhubná exerelrka. Po žních sači nají po eelém světě, kde jakého vojáčka mají, rossáhlá cvičeni vojska. Rosami se, že ze všech vojsk evičitelé v Německu ve všem jseu první, ooš se i v těchto dnech opětné osvědčilo. Jakýsi setník Menges zkoušel to, jak by celá kam panie v plné zbroji přeplavala při přišli válee a Francii nějakou francouzskou řeku, 1 velel své setniné v přístavišti berlínském v plaé zbroji piovati Exerelrka ale nevypadla dle jeho přáni. Sotva vojáci do sprovaké vody skočili, začali se topit! a fadt byl, že utopili se jeden poddůstojník a čtyři mužové, lidem život lidský stoji ?l opět, znovu se zrodil, a vyhozen z řlšl přec tam I jeho pokoje, načež přetřeli vežkeré miďarské

Politický přehled domácí. V Prase, éae ВО. srpal Události v Chorvátsku i v Uhersku nejen I že nepozbyly pranie se hroslvébo svého rása,| stále vice a vlee povážlivými, telegrafuje se se Záhřebu : Bán Pejaůevic oznámil na opětované telegrafické dotazy uherské vládě, že konštituční osetou nelze provésti opětné vyvěšeni štítů. Záhřebský magistrát spečuje se rozhodně spolupůsobitl v sálešitoati té, vládal komisař Hervoič vyjádřil se sice, dotýčný eventuelní rozkaz bánův vyplnili, mysli však, še by pak musel Ihned Záhřeb opustili. Kardinál-arcibiskup Mlhailovio zaslal Tissovi velmi důtklivý telegram, v němž jej prosí, aby vyčkal в provedením ministerských asnešenl, až by v záležitosti té rozhodl říšský sněm. Tissa však seslal do Záhřebu te Ifgrafiokoa odpověď, v niž se pravi, že spoléhá bezpečně na provedeni ministerských usnešenl. Naproti tomu docházej! z Chorvatska snepoko- jujld zprávy, že rozčileni se stále zmáhá a že vžude lid demonstruje baď odtrhováním štítů, bod protestováním proti spojenstvl s Uherskem. Některé podrobnější správy o posledních proti- maďarských bouřích znějí takto : ? noci z pondělka na úterý přišlo někoUk zakuklených mužů do místnosti stanice jižní dráhy v Horal Stubici, zavřeli úředníka, konajícího slnžbu, do

nápisy na stanici černou barvou a po té odešli tiše jako přišli. Také v Kostajnid byly všechny eďarské nápisy zastřeny. Ve Vnkovaru shlukli se Srbové, Chorváti i židi a násilím sňali Štíty na berním úřadě, které pak roztloakli. Také na severa vře to mezi lidem. V Hradišce vžak sjednán jit opět pokoj a setnina pěchoty vrá tila se odtamtud do Záhřebe. — V Iságorsko obyvatelstvo až na ženy a děti do blížícím se vojskem. Až dosud Maďarům přátelští sedláci turopolštl strhali dnes v hod na nádraží ve Velkém Goriazarn všechny maďarské štíty. V Severinu událs se srážka ma- ďarakých hasarú s venkovany. Hasaři, kteříž json vším vinni a svým hrobým chováním srážku vyvolali, musili před přesilou nstoapiti. V Gomirjo u Ogulinu srotilo se 400 osob; strhli maďarské znaky a štíty a trafik. Také ve Vnkovaru a Belovara jest se obávat! podobných výtržnosti. Bylo tam posláno vojsko. V Záhřebu eamém panuje klid. „Nemset" oznamuje, te návrat některých ministrů do Pešti souvisí s vážnými událostmi v Chorvatsko, poněvadž banzpečqje se vykonat! úkol, který mn byl dán. Ostatně bndon mini sterská usnešenl provedena teprv tehdát, až nastane radostná událost v rodině korannlho prince. Neméně děsné správy docházejí z Uherska o tamních protižidovských bouřích. Dle úřadnl zprávy ze Szala-Lóvů byly tam obořeny příbytky veškerých 110 židovských rodin a 13 židovských krámů úplně vyloupeno. Co nemohli výtržnid odnésti, to rozbili a zničili.

Útok na židy stal se. o půl noci a sedláci vedeni byli neznámým mnžem, jenž měl faleiný vous. V nemocnici i v soukromých domech letí mnoho těžce raněných lidi skoro vesměs z okol nich vesnic. Vojsko, jež se dostavilo, učinilo přítrž dalším bouřím. V Szala-Egerszegn paneje (aspoň pro tuto chvíli) klid. Z raněných jit jeden semřel, druhému byla prsa prostřelena, třetíma noha roztříštěna, jiný má obě nohy pra střelené ; ostatní raněni, jichž jest veliký počet, byli dílem od svých druhů odneseni, dílem se nechovali. V obyvatelstvo panuje hrozná panika, židovské rodiny uprchly vesměs z města. Krvavé tyto výtržnosti v komitétech ssalzesském a súmegh ském daly podnět uherským listům к vážným úvahám o situaci, v niž se země octla, a kn napomenutím vtemn obyvatelstvo, aby dle sil a okolnosti к tomu působilo, by zjednán byl opětné pořádek. Z Brnu. Úřadnl liat „Brtnner Z tg." uve řejňaje ohlášeni mlstodržitele, še se doplňovací volby do moravského zemského sněmu konati badou dne 26. záři. — Moravský zemský výbor usnesl se, že předloží sněmu následujíc! rospo čet na r 1884: Spotřeba 2 986.104 sl., vlastni chrámu Páně. Odpo-1 příjmy 472 941 zL Schodek 2,613163 zl. uhradí vycházejí čim dál vlce|ae přirážkami. Přirážka pro zemský fond rospo čtena na 24*6 pet, pro vyvažovači fond na 7 pet Obrané zemské přirážky budoa obnášeli tu dlž v r. 1884 24Vt pet, kdežto v r. 1883 obnášely 26 pot Vshledem к zákonu o nuceném pojišťováni dobytka, který byl právě schválen, usnesl se zemský výbor, že svo.á 16. sáH anketu.

Politický’ přehled zahraničili. ▼ Prase, dne 80. arpí IVÖmeolKLO. Suchý, čiaté obchodní ráz řečí, kterouž byl včera říšský sněm zahájen, vyhovuje úplně úkolu tohoto nastá vajidho zasedáni. Státní ministr Bötticher přečetl císařské poselství, které oznamuje, že bude říšskému sněasu podána předloha o obchodní amlouvé ae ípaaělskea, a vykládá příčiny, proč nebyl říšský aněm až dosud svolán. Poněvadž však s mnoha stran byly vysloveny stížnosti, že odchýleno se od doslovného zněni ústavy, a popíráno naprosto, še záeada immunitnlho řízeni která jeet v jiných ústavních státech skutečně v platnosti, smi ae uliti také ohledně říšské tavy, a znal císař za dobré, upustlfl od všeho, co by příčilo oe okamžitému zvoláni říšského ■u. — Mimo obchodní smlouvu se Španěl Zač puk takým |akem, podána Hžskému sněmu také amlouva ohledně rybářství v severním moři. Schůzi bylo přítomno 260 poaleueů Přodoednlotve bylo svoleno po návrhu pool. Wiudhorata aklamaci opět. Daeo započne rokováni e obchodní smlouvě.

F^ramol«. To Fraudi panuj« pravý jáaot nad posledními úspěchy v Tonkiau. .Tempa" přináší správa, že Hana and a Ohapeaax byli dnu 23. t. m. v Had přijati dsařem aa všumí přlsnaky besvýminečného podrobeni. Oba tt fraucoasžtt splaomooaénd přináší císaři anam- skémn к podepaánl návrh smlouvy, v němž žádá Francie: 1. zaplaceni válečné daně; 2. obsazeni tvrzi hueských francouzským vojskem až do úplného zaplaceni válečné dané; 8. odvoláni ana- mitskýek sborů, které operuji v deltě Óervené řeky; 4 tyto sbory masl se dáti к disposici generáli Bjudtovi, by pomohly Fraoooasůa, vyhnuti ze země černé vlajky; 6. potvrzeni fran- coasského protektorátu nad celým ▲ namens s nejúplnějšlmi zárukami, jež nebyly vytčeny ve smlouvě z r. 1874. — Francouzské listy naléhají na rychlé vyřízen! této záležitosti a slee в ohledem na Činu. „Télégraphe" uveřejňuje dopis jistého bývalého velitele franko-ěinskéhe sborn, z něhož vysvitá, že sahrsnlčné ministerstvo franoontské již v květnu obdrželo z Ólny znepokojajioi zprávy. Armáda 20 000 mužů, jež by vyslána byla do Tonkina, učinila by prý všemu rázem konec a Ólna jest dnes posad volna, BČiol-li ae ji vhodné návrhy, a Fraudi se mírně dohodnouti. — „Ltberté" opravuje pověsti , že knížeti Hohenlohovt bylo nařízeno', aby stěžoval si oficielně na soustavné útoky francouzských listů proti Německu. Krok vyslancův neměl nijakého výbrůžoého řása. Hobeu- lohe spokojil se s tlm, že upozornil Ghallemelu- Laconra na nepochopitelné výstřednosti časopisů, ktesé lze si sice vysvětliti svobodou tisku, jež vžak jsou přece nemilé pro výklad, jaký ae jim v Německu dává.

Španělmlto. Z Madridu dochází správa, že mezi ministry panuje nesjednocenost jak v příčině zavedeni konstitučnlčh garancii, tak i ohledně cesty královy do Německa. Bpo- člvá-11 zpráva tato na pravdě, nastávala by tedy Španělsko ministerská krise. V případu tom stal by se dle .Tempsu* Segaste předsedou ministerstva. Dle zpráv vídeňských má se však nim státi Serrano, Marios pak zahraničním u Moret finančním ministrem. Kdyby se však tato kombinace nezdařila, stal by se Serrano vyslancem v Paříži, jelikož s jisté velmi mocné strany žádá se odvoláni Nanez ovo, jenž úřad touto nyní zastává.

Kronika církevní. * Blahopřání. Včera odebralo se duchovenstvo svatovítské к ndp. světícímu biskupovi dru. Karla Fr. Průchovi, by mu své blahopřáni к uděleni řádu Leopoldova předneslo. MlavČisu duchovenstva byl vdp. knlž. ardb. notář a farář u sv. Vita Václav Hodlk. fiečntk podotkl, s jakou radosti duchovenstvo opětné vysnamoaáaí kapitolnlbo děkana nvltalo a přál ndp. světícímu biskupovi, by z této vznešené miloati pò dlouhá leta se těšil. * Úmrtí. Ve Veltrabeoh zemřel tyto dny stařičký tamní farář dp. Josef Cvrček, don sáhaav 81 let. Zesnulý narodil se 13 března 1802 v Jičíně a požíval ve svém působišti, kdiž účinkoval 46 let, neomezené úcty a vážnosti. * Přestoupila к víře katolické. V neděli dne 2. záři o slavnosti Andělů Strážných bude v Nelahozevsi (a Kralup) při ranních službách Božích slavnostním spůvobem přijata do lůna Církve katjlické Kateřina Nosová, dosud vjzaáol evangel, helvetskébo.

" Z Radnic. Dne 2; záři konati se bode zde vzácná cirkevní slavnost, bade to tit svěcena nová křílová cesta vedoucí kn .Kalvárii" nad městem malebně položené. Táto kaple .Kalvárie" v pěkném sloha renaisančním provedená, zevně i uvnitř bohatě rozčlánkovanými římsami, aloapy a výklenky ozdobená a mile dojímající čistotou pečlivě aacbovaaou vystavěna byla roka 1736 tebdejěim držitelem panství radnického Janem Václavem hrabětem s Bubna a Litio a vyzdobena jest oltářem predatavujidm Krista uprostřed lotrů na kříži rozpjatého, pod nim« skupení p. Marie, Magdaleny a Jana. Skupeni teta e»> atávajid te soch životni velikosti a provedené řezbo« mistrnou, čini hluboký dojem na pozorovatele hned při vkročeni do kaple. Kn svýiení dojmu Mio přispi raji nemálo aoeby proroků starého zákona, ztojid ve výklendch kolem hlavni lodi a drild v nikou desky ■ přiměřenými prúpovědmi se av. plama. — Uměle ae pnond české klenutí nad lodi kapia dovršuje velebný dojem celkový, kterému! ardť nevkusný, neěžastně umístěný lustr a nemístné věnce a květiny značné jsou na překážku. К této kapli vedo od cestu oadobil Jan Nepom. hrabě ae Šternberka roku 17B8 čtrnácti kamennými aloapy ■ hlavicemi a na příslušných podstavdeb, tak zvanými .kapličkami", ■ nichž každý nesl vyobrazení jedné zaatávky křížové cesty.

Obrazy, malované na plechu, motely již mnohokráte aahraieny býti novými, nebot vydány jaeece v almě v letě ikodlivým vlivům povětrnosti, utrpěly vždy au nedlouho velikou pohroma. Leč po uplynuti vlec než celého století aeěly i kamenné .kapličky" tak aUné, te nahraěeay mutely býti novými. A ta, kde nebyl* žádného fondu, mutalo býti appdováae, lake obyčejné, na dobročinnom soukromou a teas a přičiněním vp. kaplana Karáska a pana Aat RtUčky snažná částka, lež pne celý náklad S60 slet přece doaod nedostatečná, ačkoliv někteří jednotlivci, tak agjmana zdej či rodák p. Aat. Pokorný, krabád éftchodd v Stratové 110 alat a mnozí jimi značnými dary přispěli. Nynějh nové .kapličky", vytiž no ch valně náasé éfluy p. Ciagrato v Plani, provoděny json ve sloku jednoduchém dec, vlak vlastnímu jich určeni scala pHmtfeném, O jich postavěni, opraveni oeaty kolem veéood a Mtjdůlatttůjži i uqjviee namáhavé práce postaral m a příkladhoc ochotou mlynář na odpočinku pnu Jooef Bůtek, sjednav sobě takto památku téměř nehynoucí Ka и ■ Prahy vép. F.