1
masthead
Vychází každý den
mimo v neděli a svátek
O 3. bod..lodpolední.
Předplácí se » «dminiitraci
v Ostrovní ulici číslo 1508—11.
v Praze:
milióni : . 1 iL 10 kr.
étvrtletni . 8 , 30 „
půlletně . . 6 „ 80 „
celoročně . 13 . 30 „
Praha
2
masthead
DOPISY
Iraukovsni a podepiané přijímá
г e dL a. 1«: c ©
▼ Ostrovní ulici čís. 1508—II. 4
e decilitr a
3
masthead
poilou:
1 tl. 85 kr
4 я .
4
masthead
RukopisAv
nevracíme a nepodepianýoh nedbáme.
5
masthead
Jednotlivá čísla 5 kr.
Jednotlivá čísla 5 kr.
8 nedělní přílohon 6 kr.
6
masthead
REKLAMACE
ecapeóeténé poiýlány
nefrankovány.
8
masthead
Inseráty počítáme nejlevnéjl.
10
masthead
V Praze, v úterý dne 5. června 1894.
Praha
12
article
První sjezd katolíků českého jazyka
v Brně.
První sjezd katolíků českého jazyka
v Brně.
Katolíci českého národa t
V památné encyklice к rakouským biskupům
ze dne 3. března 1891. liči sv. Otec
Lev XIII. tuhý boj nepřátel proti cirkvi a
řádu křesíaoskému, o němž {dí. že .daleko
široko rozplál, a třeba že podle rozmanitosti
míst rozličnými se vede úskoky a zbraněmi,
přece jeden a týž sleduje plán válečný:
vybladiti totiž z rodin, ze škol, ze
zákonodárství, ze společenských zřizení každou
stopu náboženství, církev samu olou-
piti o její jmění a vynikající vliv, který má
na dobro obecné, a záhubnou nákazou
bludů otráviti všecek život rodinný i občanský*.
Doporoučí pak sv. Otec lidu křesťanskému,
aby po přikladu svých biskupů podobná
jako oni shromáždění podle národů,
nebo zemí, nebo podle jiných poměrů místních
pořádali a konali. — .neboť* — praví
výslovně — .scházejí li se na všech mí
stech lidé zlí, odvahou a počtem jsouce
přemocní, a svorné li pak usilují o to, by
je o dar víry, ze všech největší, jakož i
o všecky statky z něho plynoucí, věrolomně
oloupili : tož zajisté slušno a nutno jest,
aby katolíci, vedeni jsouce svými biskupy,
všecky své snahy a síly к odporu slučovali,
a za četné návštěvy takovýchto shromáždění
budou zajisté moci svobodněji a platněji
hájiti vyznání svébo, jakož i nepřátelské
útoky odrážeti*.
Lev
Brno
13
article
V duchu tohoto napomenutí sv. Otce
slavily se, a slaví sjezdy po všem světě ka
tolickém a též v Rakousku již slavany
sjezdy katolíků némeckébo jazyka
dvakráte ve Vídni a po třetí
v Linci. Poláci n èli loni sjezd v K r a
kově, Slovinci v Lublani, Uhři nedávno
v Ďudapešti. Účinky sjezdů
těch jsou všude patrné. Osvěžujíc a posilňují
vědomí křesťanské a mravní, obezna-
mují obecenstvo širší s blahodárnými záměry
a .zásadami církve naií, zejména vzhledem
ku právním a společenským potřebám
našim a již tím rozplašují se rozdivné ty
předsudky proti církvi a jejím suahám od
zlomyslných, často však jen nevědomých ne
přátel rozšiřované. Tak na př. nápadný
obrat veřejného mínéní v obecenstvu vídeňském,
kdežto duch křesťanský čím dále tím
utěšeněji se vzmábá naproti bývalé nábo
ženské netečnosti lživým liberalismem vypěstovaná,
— právem nazvati sluší ovocem
také sjezdů tam konaných.
Máme-li katolíci českého jazyka sami
zůstati němými a nečinnými ? Nemáme-li
stejných, ba mnohem naléhavějších příčin
přáti sobě podobného osvěžení a sesílení
náboženského a mravního ducha v národu
pokladu víry a náboženství svého váží jako
nejdrahocennějšího dědictví otců svých, kteří
je nejprve u nás na Moravě z rukou sv
Cyrilla a Methoda byli přijali a nám potomkům
vděčným neporušené zachovali
přese všechny bouře a zmatky, jež vlast naši
druhdy hubily.
Polák
Slovinec
Uher
Rakousko
Vídeň
Lublaň
Ďudapešť
Morava
14
article
Lid náš nezvratně přesvědčen jest, že
víra ta jako za doby Rostislavovy a Svato
plukový národ náš zachovala a neodvratnou
jinak pohromu národnosti naší odvrátila,
tak i na všechny budoucí časy jediným
jest prostředkem zabezpečili nám mravní
sílu a tím uhájiti též národnost
všeliké pohromy. Morava pak
jest povinna, by к neporušenému zachování
dědictví Cyrillo-Methodějského sobě
i všemu národu veškeru sílu svou vy
naložila.
Sjezd katolický nebude se zabývati
otázkami čistě politickými, ve kterých hájíme
úplné volnosti přesvědčení svého i jiných,
pokud ovšem neodporují kladným zásadám
náboženakým.
Sjezd katolický vyhne se veškeré neplodné
polemice a bude se obirati veskrze
vážnou prací positivníaprak-
t i с к o u, kterak by nejlépe bylo milovanému
národu našemu ku prospěchu
ve mravných a hmotných potřebách
i zájmech jeho. Snad se sjezdu
podaří též vytknouti zásady, na jichžto základě
by všichni synové vlasti dobré
vůle společně a svorné mohli pra
covati.
In necessariis unitas, in dubiis libertas,
in omnibus charitas, — ve věcech nutných
jednota, ve sporných svoboda, ve
všem láska, — tot bude heslem i sjezdu
tohoto.
Rostislavův
Svata
Morava
15
article
Jestiť církev založena pro národy,
a jejich pravé a všestranné blaho jest působení
jejího a všeho řádu křesťanského cílem
posledním. — Také náš národ český
našem naproti podvratným živlům také u nabýti má z nepřeberných pokladův osvěd-
nás se stále vzmáhajícím, které v ubo- čené a moudré učitelky a vůdkyně národů
hém národě všechny svazky svornosti a pravého poučení a návodu v těžkých těchto
jednoty trhají a jej ve zmatek a záhubu dobách, kdy tolik lichých proroků se mu
uvádějí ? I nabízí za vůdce a rádce.
Kdož by chtěl popírati, že jest toho Sjezd katolický má slavné a veřejně
právě u nás potřeba svrchovaná, a právě projeviti své přesvědčení: že jediný jest uči
proto svolati hodláme jeátě le- tel náš, Ježíš Kristus, jenž jest cestou, prav
t o e první sjezd katolíků če* dou i životem pro všechny národy, a jenž
ského jazyka do B*rna, což tímto jediný směl pronésti veliké to slovo : .Pravda
provoláním v obecnou známost uvádíme, po- osvobodí vás,* a proto .osvobodi-li vás
drobnějších zpráv na pozdějšek sobě pone Syn, v pravdě svobodni budete 1* —
chávajíce. Práce přípravné jsou z velké části | zdař Bůh prvnímu sjezdu katolíků če-
ukončeny, anebo v plném proudu а в pomocí 8kého jazyka v Brné 1
Boží lze doufati v úplný zdar podniku toho
důležitého. — Konáme všecky práce se svolením
našich nejd. pánů biskupů v nadšeném
souhlase s vel. duchovenstvem a ve
Ježíš Kristus
Pravda
Brná 1 boží
16
article
Y Brně, dne 4. června 1894.
Ant. Adamec, regina bisk, alumnatu. — Egbert
hrabě Belcredi, aemiký poslanec. — Ludvik
shodě s lidem našim katolickým, který sobě hrabě Beloredi, zemský a Lieký poihnee. —
Vinoeno Brandì, semiký archi véK — Dr. M*x
Brandi, mor.-ilcs. advokát. — Dr. Joief Dvořák,
apiritnal biik. alumnatn. — Dr. Karel
E ehler, katecheta. — Dr. Frant. Hodáč, mor.-
ales. advokát. — Dr. Jakub Hodr, prof, koht-
alovf. — Jan Jtlinek, majetn к domo. — Arnold
Klfěnfk, majetnik mechanického aávodo. —
Dr. Frant. Kolísek, c. k. prof, néboienitvf. —
Benedikt Korěian, opat rajhradiký. — Dr. Jan
Korec, c. k. gymn. profeaor. — Dr. Josef
Kondola, zemiký poslanec, advokát. — Dr.
Joief Kopka pr.f. bohosloví. — Dr. Jan rytíř
Laohnit. — Antonin Maohái, o. k. profesor a
okr. školdozoroe. — Dr. Jan Mayer, o. k.
profesor. — Fr. Moravna, továrník hodin. —
Dr. Robert Nemohl, prof, bohosloví. — Jan
Novotný, feráh — Dr. Joi. Poapíšil, kanovník
a prof, bohoalovi. — Dr. Václav Proick, advokát.
— Aoaelm Rimbonaek, prelát. — Karel
hrabě Seilern, velkostatkář v Milotieích. —
Otto hrabě Serenyi, říšský a semaký poalaneo.
— Vojtěch Stříl, majetnik továrny. — J. L.
Adamec
Egbert
Belcredi
Beloredi
Brand
doktor
Joief Dvořák
František
Hodáč
Hodr
Jtlinek
Klfěnfk
Kolísek
Korěian
Korec
Kondol
Joief Kopka
Jan
rytíř
Laohnit
Antonina Maoháe
Mayer
profesor
Robert
Novotná
Joi
Proick
Karel
Seilern
Otta
Serenyi
Stříl
Francie
Milotiee
Y Brno
Vinoit Brandì
Aoaelm Rimbonaek
17
article
Sieben, akad. malíř. — Benedikt Škarda, to-
váraik eklomalby. — Vladimír Šťastný, e. k.
prof, náboienatvl.—Ant. Váňa, c. k. profeaor.
— Frt. Venhnda, ěeaký kaaatel. — Aloia V.k,
o. k. profesor. — Jan Křt. Vojtéeb, kanovník.
Theodor Wolf, o. k. prof nábclemtví. — Karel
Wittek, o. k. aemiký škol. rada na odpočinku.
— Dr. Frant. Zeibert, prelát, kap. děkan.
My se ku provolání tomu co nejdříve
vrátíme.
Škarda
Šťastná
Váňa
profesor
Jan Křt
Wolf
Wittek
doktor
František
Zeibert
19
article
Politicky přehled vnitřní.
Politicky přehled vnitřní.
v Praze, dne 5. června.
К situaci v Uhrách. Včerejší K.-B.
osoamnje a Peíti: Před aahájenim dneiní
■ohůae ehrom&idilo se kolem poslanecké eně
movny velké mnoiatví lidu, sněmovní galerie
byly přeplněny. Wekerle a Saiiagyi uvítáni
hlučným voláním BEjenls Dr. Wekerle praví,
ie miniateretvo bylo nuceno podati iádoit aa
propoitěnou, když návrhy podané kořeně ne
byly v celém roaaahn schváleny. Císař přijal
demisi, ale neučinil ještě konečně roahodnuti,
pročeš řečník nepovainje aa vhodné, aby ae
jednalo o důvodech oditonpení, a prosí, aby se
про stilo od rokování o tomto přadméto. Dr.
Wekerle navrhuje, aby ae aohůae prozatím odročila
a avolala aa v nejbliiiíob dnech ichůze
nová, ve které by byly sděleny důvody odstoupeni.
Poalaneo Ugron není a projevem dra.
Wekerliho spokojen a táie se, proč Wekerle
ohee důvody demise vžieti sněmovně na noa
tepne poaději. Země má právo svěděti pravdo.
Řečník sa nepokoje levioe mlnví o poaledníoh
pen iěníoh demonstracích a volá : Koho oboe
vláda miti sa bláana? Po opětném napomenutí
odnímá předseda poelanoi Dgronovi elovo. Poslanec
hrabě Apponyi táže ie, proč byla sněmovna
svolána, a iádá aby dr. Wekerle objasnil
odpor mesi tím, oo řekl dnes a eo projevil
v klubu liberální itrany. Poslanec Hermann
povainje aa nebezpečné, aby národ ponechán
byl jeitě několik dní v nejistotě, béře však
prohlášení Wekerlovo к vědomoatí. Dr. Wekerle
odpovídá, ie vláda oditoupils, ale formální iá-
dost podala teprve v lobotu, ježto ji nomili
podepaati všichni ministři. Před formálním přijetím
nelze mlnviti o důvodech odatonpeni již
z pouhé conrtoisie. Poslání hraběte Ebnen-
Hedeváryho není formálním příkazem к utvoření
kabinetu, ale ěeli jen к seanání sitoaoe.
doktor
Wekerle
elův
Apponyi
Hermann
Wekerlův
Ebnen
Praha
Uhry
20
article
Dr. Wekerle praví, ie vše vynaloží na to, aby
se poměry co nejdříve objaanily. Na to schválen
návrh dra. Wekerleho, aby dalli lobůae byla
odroěena. — Mcgnátská sněmovna byla navštívena
po akrovnn. Schůzi zahájil odpoledne několik
minut po 2. hodině místopředseda strážce
koruny Sslavy. Wekerle pak něinil totéž prohlášení,
jako v dolní sněmovně a končil slovy:
Nemůžeme sastupovati politicky předlohy, o
nichž by se sde jednat! mohlo, a proto neráč
sněmovno, konati schůzi, doknd nově stanovené
ministerstvo nefande moci převaíti také politické
zastupováni předloh. Hrabě M. M. Evterházy
pl& se předsedy ministerstva, proč vyslovil se
v klubn liberální (vládní) strany o příčinách
svého odstonpení a proč podobné vyjádření
v této sněmovně povsžujs sa nevčasné. Svým
jednáním sarasil, ne-li dokonce ochromil různé
ústavní činitele. Wekerle prohlašuje, ie svým
jednáním nesarazil ani jednoho ústavního činitele
a bylo by smutné, kdyby tak prosté prohlášeni
a ochromovalo* ony činitele. {Ostatně je
pcvinen podati správu pouse o svém poměru
к sákonodárnému sboru. Místopředseda Sslavy
prohlásil potom uinciení, ie horní sněmovna
bode miti sohůsi až se rosřeii ministerská
krise. — Císař přibyl do Pešti včera v 5 hod.
40 min. ráno. Na nádraií ie dostavila všecka
vynikající oposiee církevně politických předloh
vládních obon sněmoven. Veliké sástupy oba«
eenstva před nádraiím .nvítalo císaře voláním
aE jenl* O 9. hodině pak přijal císař hraběte
Khnena Hederváryho v delší (audienci ; odpo-
doktor
Wekerle
M M
dolní sněmovna
Pešť
Mcgnátský sněmovna
horní sněmovna
Khnen Hederváry
21
article
Жjerelli z ltroži.*>
Жjerelli z ltroži.*>
Bůh s Vámi ! Já přicházím z půlnoci dálné,
vás uvidět z blízka, se vyplakat s vámi;
já přes lesy spěchala, po cesté žalné :
ji krvavé stopy v sníh kreslily samy,
dech mrazivých vichrů mi zatínal rány,
vlas rozcuchal, ramena obnažil, ... studi...
mně na rukou okovy cinkají sklány,
krev svěží, krev červená srčí mi z hrudi...
Vy ptáte se, kdo jsem? Ach — v besedy
středu
vám jevím se v nečas jak sen kdy sem
zírá ;
zdaž víte, co zří к vám z ran krvavých
sledů ?
a odkud jdu?
Z Kroií I
Já poleká jsem víra . ..
22
article
Vám pobledly líce .... vám nohy se
chvěji . . .
kol hrobové ticho sem sletělo plaše . . .
vy znáte mne : smutečným rouchem se
hřeji,
já pro hold si přicházím — královna vaše.
Let dobíhá tisíc — já přišla v ty kraje,
a vy jste mne vítali solí a chlebem ;
23
article
*) Z „Prieglsdo powstechnego*, vztahuje se
na známou ret ruských katolíků.
Pom. red.
24
article
kříž vnesla jsem v pohanské úoubravy, háje,
a příměří nové vám hlásala — в nebem.
Já prošla vám kraje — jak z dáli v dál
běží :
od Gopla až к Visle, až к Sánu, až
к Buhn . . .
mne po polích vítaly děvušky svěží
mne vítali pastýři, kmetové v pluhu.
Já ruce jim vzkládala na vlasy plavé,
jim tajemná do ucha šeptala slova,
jim do duše vnášela království smavé :
tot království lásky, toť ducha říš nová
A vy jste mne zvolili královnou svojí,
svých Piastů královský šarlat mi dali,
a korunu piastovou v skráň dali moji,
a před světem mocnou, mne velkou jste
zvali.
Já klestila za to vám ke slávě stezku,
vám věnčila vavřinem čel bílých něhu,
váš vítězný orel nes’ zhoubu, děs blesků
až nad Volho, nad Balt, až к Euxinu
břehu
Já stanula v pomezí tvrdé zdi silou,
bych příbojům Východu zastřela nivy;
ja v královském nachu šla na Litvu milou,
křtu vodu lít na skráň, v lid bratrský,
snivý.
A knížata vůkol šla s poklonou ke mně,
a krajina celá zní veselím jarým,
křiž v slunečním třpytn vzpjal ramena jemně
zde, nad polskou zemí mou, Vavelem starým.
Dnes — Patite I Již koruna a hlavy mi
spadla,
vrah urval mi znamení pozemské síly,
a velí vám hlásat že v boji jsem padla,
že nevstanu. Nevěřte t Klamat vás pílí t
Já žiju I
Buhn
Patite
Visla
Litva
Volha
Balt
25
title
W. Piatziewitz.
W Piatziewitz
26
article
Ač jeho meč prsa mi raní,
ač ruce mi okovem železným kruší,
já cítím se volnou! Já, královna, paní,
mu zůstavím těla — jsem královnou duší.
Vy mysleli jste ai, že třeba mi blesků,
že kozácké roty mne přemohou v boji ;
jsem věčná, vždyť víte, že s nebe mám stezku ;
krev Boží! Já v Golgotě vzplála v tvém
zdroji 1
Je v trpění moc má, ne v pozemské sile.
Ne loutny — zpěv chvály, však — bouře
mi hrají ;
já vítézím — křížem ; a v haleně zbylé
jsem větší než v purpuru v Jagellů kraji.
Ha 1 Nevěrní I V kraje ty půlnoční jděte,
kde všude stín smutku kol černý se vésí,
kde pláče můj národ, jejž siroba hněte,
v tom hřbitově velkém — stín Joba, jenž
désí ;
tam v tišině lesů střed lidu já žila,
jim zpívala po chrámech, modlíc se s nimi,
pláč v popeli spálených klášterů kryla,
mlád ve školách aOtče náš* učíc rty svými.
A večerem pozdním, kdy jasně louč svití,
'já po chatách životy svátých jim četla,
šla na pole ■ nimi, ať síti, ať žiti,
a n hranic vsí jejich na stráž jsem létla.
Já — stihaná — unikla s očí jim tiše,
a nad tmavé střechy jich v blankytu létla,
a sílu jim do duše spouštěla s výše,
a v prsou jim tajemné záchvěvy vznétla,
a lid teu se zbudil.
Ach! Dnes ještě vídám
jich sukmany bílé, jich zjasněná čela,
; v tu strašnou noc hrůzy, noc úslužnou bídám,
kdy zlověstným křikem se třásla ves celá.
V chrám vtrhl dav žoldnérů — zvěř — s di-
, vým jekem
vjel na koních, v čapkách, bil, zběsile sekal,
vyl, bodal kříž, obrazy — vše drtil,
vztekem....
Golgota
Jagell kraj
27
article
Lid růženec nahlas se modlil a — čekal,
a stál jako zeď. Krev jich červená lila
se purpurem к oltářům, třísnila stěny
v zvon na poplach srdce tak bolestně bila,
a rakve se v zemi chvi — slyšíc jich steny ?
Ach — bylo tam strašno ! Vrah zuřil ....
v dnech žalných
vše na Sibiř vozil a okovy přidal,
a spěněná Kroženta na vlnách kalných
krev nesla i těla . . .
Bůh mlčel — však hlídal...
Já nad peklem břichů těch,[s korunou skvoucí
co královna-kněžka jsem v oblaku stála
jim sílila duše a krev jejich vroucí
jsem před oltář Beránka v kalichu stlala.
Tot triumfy moje!
Dim vůdcům, dim kněžím !
Můj nad polským Siónem prapor ať vlaje,
a na Zigmunt zvoňte — já pro hold si běžím
jen v sukmaně veská — v muk koruně —
z ráje.
Já přicházím přervat vám sny v růžích blahé,
jdu v ohništích zhaslých žár vznítiti prvý,
s hor hlásat svůj královský vzkaz vlasti drahé
a muže i v kolébkách mlád kropit krvi.
Já přišla vám sokolí připjati křidla,
a tu na strunách z ocele к činu vám hráti,
slz vašich i bolů jdu sebrati vřídla,
slít s krví je bratři a na váhu dáti
Jdu — první vám úsvitu ukázat vzplání,
jež v skrání dnů příátích se vysoko třpytí,
jdu do duší sílu vám ku vytrvání,
moc, udatnost, naději liti - . .
Sibiř
Sión
Lido