Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází každý den mimo v neděli a svátek O 3. bod..lodpolední. Předplácí se » «dminiitraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11. v Praze: milióni : . 1 iL 10 kr. étvrtletni . 8 , 30 „ půlletně . . 6 „ 80 „ celoročně . 13 . 30 „

Praha

2

DOPISY Iraukovsni a podepiané přijímá г e dL a. 1«: c © ▼ Ostrovní ulici čís. 1508—II. 4

e decilitr a

3

poilou: 1 tl. 85 kr 4 я .

4

RukopisAv nevracíme a nepodepianýoh nedbáme.

5 Jednotlivá čísla 5 kr.

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní přílohon 6 kr.

6

REKLAMACE ecapeóeténé poiýlány nefrankovány.

7

bndtei

8

Inseráty počítáme nejlevnéjl.

9

ČÍSLO 126.

10

V Praze, v úterý dne 5. června 1894.

Praha

11

Ročník XXVI.

12 article První sjezd katolíků českého jazyka v Brně.

První sjezd katolíků českého jazyka v Brně. Katolíci českého národa t V památné encyklice к rakouským biskupům ze dne 3. března 1891. liči sv. Otec Lev XIII. tuhý boj nepřátel proti cirkvi a řádu křesíaoskému, o němž {dí. že .daleko široko rozplál, a třeba že podle rozmanitosti míst rozličnými se vede úskoky a zbraněmi, přece jeden a týž sleduje plán válečný: vybladiti totiž z rodin, ze škol, ze zákonodárství, ze společenských zřizení každou stopu náboženství, církev samu olou- piti o její jmění a vynikající vliv, který má na dobro obecné, a záhubnou nákazou bludů otráviti všecek život rodinný i občanský*. Doporoučí pak sv. Otec lidu křesťanskému, aby po přikladu svých biskupů podobná jako oni shromáždění podle národů, nebo zemí, nebo podle jiných poměrů místních pořádali a konali. — .neboť* — praví výslovně — .scházejí li se na všech mí stech lidé zlí, odvahou a počtem jsouce přemocní, a svorné li pak usilují o to, by je o dar víry, ze všech největší, jakož i o všecky statky z něho plynoucí, věrolomně oloupili : tož zajisté slušno a nutno jest, aby katolíci, vedeni jsouce svými biskupy, všecky své snahy a síly к odporu slučovali, a za četné návštěvy takovýchto shromáždění budou zajisté moci svobodněji a platněji hájiti vyznání svébo, jakož i nepřátelské útoky odrážeti*.

Lev Brno

13 article

V duchu tohoto napomenutí sv. Otce slavily se, a slaví sjezdy po všem světě ka tolickém a též v Rakousku již slavany sjezdy katolíků némeckébo jazyka dvakráte ve Vídni a po třetí v Linci. Poláci n èli loni sjezd v K r a kově, Slovinci v Lublani, Uhři nedávno v Ďudapešti. Účinky sjezdů těch jsou všude patrné. Osvěžujíc a posilňují vědomí křesťanské a mravní, obezna- mují obecenstvo širší s blahodárnými záměry a .zásadami církve naií, zejména vzhledem ku právním a společenským potřebám našim a již tím rozplašují se rozdivné ty předsudky proti církvi a jejím suahám od zlomyslných, často však jen nevědomých ne přátel rozšiřované. Tak na př. nápadný obrat veřejného mínéní v obecenstvu vídeňském, kdežto duch křesťanský čím dále tím utěšeněji se vzmábá naproti bývalé nábo ženské netečnosti lživým liberalismem vypěstovaná, — právem nazvati sluší ovocem také sjezdů tam konaných. Máme-li katolíci českého jazyka sami zůstati němými a nečinnými ? Nemáme-li stejných, ba mnohem naléhavějších příčin přáti sobě podobného osvěžení a sesílení náboženského a mravního ducha v národu pokladu víry a náboženství svého váží jako nejdrahocennějšího dědictví otců svých, kteří je nejprve u nás na Moravě z rukou sv Cyrilla a Methoda byli přijali a nám potomkům vděčným neporušené zachovali přese všechny bouře a zmatky, jež vlast naši druhdy hubily.

Polák Slovinec Uher Rakousko Vídeň Lublaň Ďudapešť Morava

14 article

Lid náš nezvratně přesvědčen jest, že víra ta jako za doby Rostislavovy a Svato plukový národ náš zachovala a neodvratnou jinak pohromu národnosti naší odvrátila, tak i na všechny budoucí časy jediným jest prostředkem zabezpečili nám mravní sílu a tím uhájiti též národnost všeliké pohromy. Morava pak jest povinna, by к neporušenému zachování dědictví Cyrillo-Methodějského sobě i všemu národu veškeru sílu svou vy naložila. Sjezd katolický nebude se zabývati otázkami čistě politickými, ve kterých hájíme úplné volnosti přesvědčení svého i jiných, pokud ovšem neodporují kladným zásadám náboženakým. Sjezd katolický vyhne se veškeré neplodné polemice a bude se obirati veskrze vážnou prací positivníaprak- t i с к o u, kterak by nejlépe bylo milovanému národu našemu ku prospěchu ve mravných a hmotných potřebách i zájmech jeho. Snad se sjezdu podaří též vytknouti zásady, na jichžto základě by všichni synové vlasti dobré vůle společně a svorné mohli pra covati. In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus charitas, — ve věcech nutných jednota, ve sporných svoboda, ve všem láska, — tot bude heslem i sjezdu tohoto.

Rostislavův Svata Morava

15 article

Jestiť církev založena pro národy, a jejich pravé a všestranné blaho jest působení jejího a všeho řádu křesťanského cílem posledním. — Také náš národ český našem naproti podvratným živlům také u nabýti má z nepřeberných pokladův osvěd- nás se stále vzmáhajícím, které v ubo- čené a moudré učitelky a vůdkyně národů hém národě všechny svazky svornosti a pravého poučení a návodu v těžkých těchto jednoty trhají a jej ve zmatek a záhubu dobách, kdy tolik lichých proroků se mu uvádějí ? I nabízí za vůdce a rádce. Kdož by chtěl popírati, že jest toho Sjezd katolický má slavné a veřejně právě u nás potřeba svrchovaná, a právě projeviti své přesvědčení: že jediný jest uči proto svolati hodláme jeátě le- tel náš, Ježíš Kristus, jenž jest cestou, prav t o e první sjezd katolíků če* dou i životem pro všechny národy, a jenž ského jazyka do B*rna, což tímto jediný směl pronésti veliké to slovo : .Pravda provoláním v obecnou známost uvádíme, po- osvobodí vás,* a proto .osvobodi-li vás drobnějších zpráv na pozdějšek sobě pone Syn, v pravdě svobodni budete 1* — chávajíce. Práce přípravné jsou z velké části | zdař Bůh prvnímu sjezdu katolíků če- ukončeny, anebo v plném proudu а в pomocí 8kého jazyka v Brné 1 Boží lze doufati v úplný zdar podniku toho důležitého. — Konáme všecky práce se svolením našich nejd. pánů biskupů v nadšeném souhlase s vel. duchovenstvem a ve

Ježíš Kristus Pravda Brná 1 boží

16 article

Y Brně, dne 4. června 1894. Ant. Adamec, regina bisk, alumnatu. — Egbert hrabě Belcredi, aemiký poslanec. — Ludvik shodě s lidem našim katolickým, který sobě hrabě Beloredi, zemský a Lieký poihnee. — Vinoeno Brandì, semiký archi véK — Dr. M*x Brandi, mor.-ilcs. advokát. — Dr. Joief Dvořák, apiritnal biik. alumnatn. — Dr. Karel E ehler, katecheta. — Dr. Frant. Hodáč, mor.- ales. advokát. — Dr. Jakub Hodr, prof, koht- alovf. — Jan Jtlinek, majetn к domo. — Arnold Klfěnfk, majetnik mechanického aávodo. — Dr. Frant. Kolísek, c. k. prof, néboienitvf. — Benedikt Korěian, opat rajhradiký. — Dr. Jan Korec, c. k. gymn. profeaor. — Dr. Josef Kondola, zemiký poslanec, advokát. — Dr. Joief Kopka pr.f. bohosloví. — Dr. Jan rytíř Laohnit. — Antonin Maohái, o. k. profesor a okr. školdozoroe. — Dr. Jan Mayer, o. k. profesor. — Fr. Moravna, továrník hodin. — Dr. Robert Nemohl, prof, bohosloví. — Jan Novotný, feráh — Dr. Joi. Poapíšil, kanovník a prof, bohoalovi. — Dr. Václav Proick, advokát. — Aoaelm Rimbonaek, prelát. — Karel hrabě Seilern, velkostatkář v Milotieích. — Otto hrabě Serenyi, říšský a semaký poalaneo. — Vojtěch Stříl, majetnik továrny. — J. L.

Adamec Egbert Belcredi Beloredi Brand doktor Joief Dvořák František Hodáč Hodr Jtlinek Klfěnfk Kolísek Korěian Korec Kondol Joief Kopka Jan rytíř Laohnit Antonina Maoháe Mayer profesor Robert Novotná Joi Proick Karel Seilern Otta Serenyi Stříl Francie Milotiee Y Brno Vinoit Brandì Aoaelm Rimbonaek

17 article

Sieben, akad. malíř. — Benedikt Škarda, to- váraik eklomalby. — Vladimír Šťastný, e. k. prof, náboienatvl.—Ant. Váňa, c. k. profeaor. — Frt. Venhnda, ěeaký kaaatel. — Aloia V.k, o. k. profesor. — Jan Křt. Vojtéeb, kanovník. Theodor Wolf, o. k. prof nábclemtví. — Karel Wittek, o. k. aemiký škol. rada na odpočinku. — Dr. Frant. Zeibert, prelát, kap. děkan. My se ku provolání tomu co nejdříve vrátíme.

Škarda Šťastná Váňa profesor Jan Křt Wolf Wittek doktor František Zeibert

18 title

FEUILLETON.

19 article Politicky přehled vnitřní.

Politicky přehled vnitřní. v Praze, dne 5. června. К situaci v Uhrách. Včerejší K.-B. osoamnje a Peíti: Před aahájenim dneiní ■ohůae ehrom&idilo se kolem poslanecké eně movny velké mnoiatví lidu, sněmovní galerie byly přeplněny. Wekerle a Saiiagyi uvítáni hlučným voláním BEjenls Dr. Wekerle praví, ie miniateretvo bylo nuceno podati iádoit aa propoitěnou, když návrhy podané kořeně ne byly v celém roaaahn schváleny. Císař přijal demisi, ale neučinil ještě konečně roahodnuti, pročeš řečník nepovainje aa vhodné, aby ae jednalo o důvodech oditonpení, a prosí, aby se про stilo od rokování o tomto přadméto. Dr. Wekerle navrhuje, aby ae aohůae prozatím odročila a avolala aa v nejbliiiíob dnech ichůze nová, ve které by byly sděleny důvody odstoupeni. Poalaneo Ugron není a projevem dra. Wekerliho spokojen a táie se, proč Wekerle ohee důvody demise vžieti sněmovně na noa tepne poaději. Země má právo svěděti pravdo. Řečník sa nepokoje levioe mlnví o poaledníoh pen iěníoh demonstracích a volá : Koho oboe vláda miti sa bláana? Po opětném napomenutí odnímá předseda poelanoi Dgronovi elovo. Poslanec hrabě Apponyi táže ie, proč byla sněmovna svolána, a iádá aby dr. Wekerle objasnil odpor mesi tím, oo řekl dnes a eo projevil v klubu liberální itrany. Poslanec Hermann povainje aa nebezpečné, aby národ ponechán byl jeitě několik dní v nejistotě, béře však prohlášení Wekerlovo к vědomoatí. Dr. Wekerle odpovídá, ie vláda oditoupils, ale formální iá- dost podala teprve v lobotu, ježto ji nomili podepaati všichni ministři. Před formálním přijetím nelze mlnviti o důvodech odatonpeni již z pouhé conrtoisie. Poslání hraběte Ebnen- Hedeváryho není formálním příkazem к utvoření kabinetu, ale ěeli jen к seanání sitoaoe.

doktor Wekerle elův Apponyi Hermann Wekerlův Ebnen Praha Uhry

20 article

Dr. Wekerle praví, ie vše vynaloží na to, aby se poměry co nejdříve objaanily. Na to schválen návrh dra. Wekerleho, aby dalli lobůae byla odroěena. — Mcgnátská sněmovna byla navštívena po akrovnn. Schůzi zahájil odpoledne několik minut po 2. hodině místopředseda strážce koruny Sslavy. Wekerle pak něinil totéž prohlášení, jako v dolní sněmovně a končil slovy: Nemůžeme sastupovati politicky předlohy, o nichž by se sde jednat! mohlo, a proto neráč sněmovno, konati schůzi, doknd nově stanovené ministerstvo nefande moci převaíti také politické zastupováni předloh. Hrabě M. M. Evterházy pl& se předsedy ministerstva, proč vyslovil se v klubn liberální (vládní) strany o příčinách svého odstonpení a proč podobné vyjádření v této sněmovně povsžujs sa nevčasné. Svým jednáním sarasil, ne-li dokonce ochromil různé ústavní činitele. Wekerle prohlašuje, ie svým jednáním nesarazil ani jednoho ústavního činitele a bylo by smutné, kdyby tak prosté prohlášeni a ochromovalo* ony činitele. {Ostatně je pcvinen podati správu pouse o svém poměru к sákonodárnému sboru. Místopředseda Sslavy prohlásil potom uinciení, ie horní sněmovna bode miti sohůsi až se rosřeii ministerská krise. — Císař přibyl do Pešti včera v 5 hod. 40 min. ráno. Na nádraií ie dostavila všecka vynikající oposiee církevně politických předloh vládních obon sněmoven. Veliké sástupy oba« eenstva před nádraiím .nvítalo císaře voláním aE jenl* O 9. hodině pak přijal císař hraběte Khnena Hederváryho v delší (audienci ; odpo-

doktor Wekerle M M dolní sněmovna Pešť Mcgnátský sněmovna horní sněmovna Khnen Hederváry

21 article Жjerelli z ltroži.*>

Жjerelli z ltroži.*> Bůh s Vámi ! Já přicházím z půlnoci dálné, vás uvidět z blízka, se vyplakat s vámi; já přes lesy spěchala, po cesté žalné : ji krvavé stopy v sníh kreslily samy, dech mrazivých vichrů mi zatínal rány, vlas rozcuchal, ramena obnažil, ... studi... mně na rukou okovy cinkají sklány, krev svěží, krev červená srčí mi z hrudi... Vy ptáte se, kdo jsem? Ach — v besedy středu vám jevím se v nečas jak sen kdy sem zírá ; zdaž víte, co zří к vám z ran krvavých sledů ? a odkud jdu? Z Kroií I Já poleká jsem víra . ..

22 article

Vám pobledly líce .... vám nohy se chvěji . . . kol hrobové ticho sem sletělo plaše . . . vy znáte mne : smutečným rouchem se hřeji, já pro hold si přicházím — královna vaše. Let dobíhá tisíc — já přišla v ty kraje, a vy jste mne vítali solí a chlebem ;

23 article

*) Z „Prieglsdo powstechnego*, vztahuje se na známou ret ruských katolíků. Pom. red.

24 article

kříž vnesla jsem v pohanské úoubravy, háje, a příměří nové vám hlásala — в nebem. Já prošla vám kraje — jak z dáli v dál běží : od Gopla až к Visle, až к Sánu, až к Buhn . . . mne po polích vítaly děvušky svěží mne vítali pastýři, kmetové v pluhu. Já ruce jim vzkládala na vlasy plavé, jim tajemná do ucha šeptala slova, jim do duše vnášela království smavé : tot království lásky, toť ducha říš nová A vy jste mne zvolili královnou svojí, svých Piastů královský šarlat mi dali, a korunu piastovou v skráň dali moji, a před světem mocnou, mne velkou jste zvali. Já klestila za to vám ke slávě stezku, vám věnčila vavřinem čel bílých něhu, váš vítězný orel nes’ zhoubu, děs blesků až nad Volho, nad Balt, až к Euxinu břehu Já stanula v pomezí tvrdé zdi silou, bych příbojům Východu zastřela nivy; ja v královském nachu šla na Litvu milou, křtu vodu lít na skráň, v lid bratrský, snivý. A knížata vůkol šla s poklonou ke mně, a krajina celá zní veselím jarým, křiž v slunečním třpytn vzpjal ramena jemně zde, nad polskou zemí mou, Vavelem starým. Dnes — Patite I Již koruna a hlavy mi spadla, vrah urval mi znamení pozemské síly, a velí vám hlásat že v boji jsem padla, že nevstanu. Nevěřte t Klamat vás pílí t Já žiju I

Buhn Patite Visla Litva Volha Balt

25 title

W. Piatziewitz.

W Piatziewitz

26 article

Ač jeho meč prsa mi raní, ač ruce mi okovem železným kruší, já cítím se volnou! Já, královna, paní, mu zůstavím těla — jsem královnou duší. Vy mysleli jste ai, že třeba mi blesků, že kozácké roty mne přemohou v boji ; jsem věčná, vždyť víte, že s nebe mám stezku ; krev Boží! Já v Golgotě vzplála v tvém zdroji 1 Je v trpění moc má, ne v pozemské sile. Ne loutny — zpěv chvály, však — bouře mi hrají ; já vítézím — křížem ; a v haleně zbylé jsem větší než v purpuru v Jagellů kraji. Ha 1 Nevěrní I V kraje ty půlnoční jděte, kde všude stín smutku kol černý se vésí, kde pláče můj národ, jejž siroba hněte, v tom hřbitově velkém — stín Joba, jenž désí ; tam v tišině lesů střed lidu já žila, jim zpívala po chrámech, modlíc se s nimi, pláč v popeli spálených klášterů kryla, mlád ve školách aOtče náš* učíc rty svými. A večerem pozdním, kdy jasně louč svití, 'já po chatách životy svátých jim četla, šla na pole ■ nimi, ať síti, ať žiti, a n hranic vsí jejich na stráž jsem létla. Já — stihaná — unikla s očí jim tiše, a nad tmavé střechy jich v blankytu létla, a sílu jim do duše spouštěla s výše, a v prsou jim tajemné záchvěvy vznétla, a lid teu se zbudil. Ach! Dnes ještě vídám jich sukmany bílé, jich zjasněná čela, ; v tu strašnou noc hrůzy, noc úslužnou bídám, kdy zlověstným křikem se třásla ves celá. V chrám vtrhl dav žoldnérů — zvěř — s di- , vým jekem vjel na koních, v čapkách, bil, zběsile sekal, vyl, bodal kříž, obrazy — vše drtil, vztekem....

Golgota Jagell kraj

27 article

Lid růženec nahlas se modlil a — čekal, a stál jako zeď. Krev jich červená lila se purpurem к oltářům, třísnila stěny v zvon na poplach srdce tak bolestně bila, a rakve se v zemi chvi — slyšíc jich steny ? Ach — bylo tam strašno ! Vrah zuřil .... v dnech žalných vše na Sibiř vozil a okovy přidal, a spěněná Kroženta na vlnách kalných krev nesla i těla . . . Bůh mlčel — však hlídal... Já nad peklem břichů těch,[s korunou skvoucí co královna-kněžka jsem v oblaku stála jim sílila duše a krev jejich vroucí jsem před oltář Beránka v kalichu stlala. Tot triumfy moje! Dim vůdcům, dim kněžím ! Můj nad polským Siónem prapor ať vlaje, a na Zigmunt zvoňte — já pro hold si běžím jen v sukmaně veská — v muk koruně — z ráje. Já přicházím přervat vám sny v růžích blahé, jdu v ohništích zhaslých žár vznítiti prvý, s hor hlásat svůj královský vzkaz vlasti drahé a muže i v kolébkách mlád kropit krvi. Já přišla vám sokolí připjati křidla, a tu na strunách z ocele к činu vám hráti, slz vašich i bolů jdu sebrati vřídla, slít s krví je bratři a na váhu dáti Jdu — první vám úsvitu ukázat vzplání, jež v skrání dnů příátích se vysoko třpytí, jdu do duší sílu vám ku vytrvání, moc, udatnost, naději liti - . .

Sibiř Sión Lido