2
masthead
V Praze, dne 28. května 1900.
Praha
4
article
Rotalcs, ndtrpslmistraos
oxpodlice
Praha, Pštrossova uliee.
číslo 200—Ni
Nefrankované dopiey se
nopřijímají, rukopisy se
nevracají
Nexapečetěnéreklamace
jou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a pří častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
Y pondělí a po svátku
vřdy po dvenácté ho
dině polední
lednotlivé číslo ka 8
Pštrossův
Praha
5
article
KAl
KAl
Telefen redakce č. 1128.
Slunce vychází ve 4 hodiny 1 minutu ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 55 minut večer.
Kala
7
article
Pondělí:
Sv. Iva. — Sv. Vilíma.
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně
u Maltézů na Malé Straně od 25.—28. května
Fředplamné nro
Prahu
s donáškou do
demu:
měsíčně . . . ..
K 2.80
čtvrtletně ... K 8.40
celoročně . . . . K 38.6e
Pro tuzemsko poštou:
měsíčně. . ... K 8.—
čtvrtletně ... K 8.—
celoročně.. .. K 86.—
Předplatné do cixozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
le, Anglie a Ruska:
tvrtletně . .. K 18.20
seloročně ... K 52.8e
Telefon redakce č. 1126.
Iva
Vilím
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belale
Anglie
Rusko
Italia
8
article
Čtvrtá pouť pražských mužů na Sv. Horu.
Čtvrtá pouť pražských mužů na Sv. Horu.
Dokavad k nebi vrchů posvěcených témě
Na počest Panny svaté bude pnět
I Spasiteli bude pravověrných plémě.
Životem sloužit, duchem náležet.
Včera byl den pro katolickou Prahu skutečně
povzbuzující. 900 mužů, jak intelligence, tak živnost-
níci i dělníci, shromáždili se před 5. hod. ranní
jednak na nádraží císaře Františka Josefa, jednak na
Král. Vinohradech a Vyšehradě i Smíchově, aby spo-
lečně podnikli pouť k Matičce svatohorské, která již
tolik milostí vyprosila jak jednotlivcům, tak společ-
nostem i celému národu. Toto poutní místo leží skoro
uprostřed Čech, proto není divu, že každý upřímný
katolík spěchá k srdci Čechie, aby tam pookřál, po-
silnil se k další práci, a nabyl tam vytrvalosti a roz-
hodnosti ve věcech víry. Za zbožného zpěvu a
nadšené modlitby ubíhala cesta tato, avšak ne cesta,
pouť, která není ovšem tak obtížnou, jako kdyby se
konala pěšký, která však jest neméně záslužnou, vy-
koná-li se správně a řádně.
Proč se pořádají poati? Nepřátelé naši nám vy-
týkají tyto projevy. My bychom měli poukázati na
pouti jejich!. Vždyť právě včerejšího dne konala se
též — pouť, ale svobolomyslná, pouť na Lipany, na
bojiště, kde bratr bratra vraždil, kde nesvornost česká
slavila svoje triumfy! Pouť tato s poutí Marianské
kongregace se nemůže nikterak srovnati, poněvadž
účel jest docela jiný. My podnikáme pouť, abychom
činili pokání za své poklesky, kterými člověk jest
obtížen, jak sv. apoštol prohlásil: »Kdo by řekl, že
jest bez hříchu, lhářem jest«.
Hora
František Josef
Král
Vinohrady
Smíchov
Čechie
Lipany
9
article
My konali jsme dále tuto pout k tomu cmi, any-
chom dali výraz svému náboženskému přesvědčení.
Mužové pražští veřejně vyznali, že jsou pravými do-
brými katolíky, kteří však se tím jen nevychloubají
nýbrž také skutkem dokazují, že jsou věrnými syny
katolické církve. A kdo takým jest, zůstane věren
i svému drahému národu, neboť kdo zradí víru, nemá
daleko od zrady drahé vlasti.
My jsme vykonali tuto pouť společně, abychom
dokázali, že katolíci čeští náležejí k jedné rodině,
k jedné matce, a že si přejí, aby také v naší vlasti
byl jeden ovčinec a jeden pastýř. Tato pouť ponese
zajisté dobré ovoce.
10
article
Komu by netanuly na mysli poslední volby do
městského zastupitetstva ve Vídni? Že vítězství my-
šlénky křesťanské tak mohutně se osvědčilo, to dě-
kovati lze mezi jiným též společným poutím mužů
vídeňských, které vodíval do Mariacell slavný kazatel
P. Abel. Až 3000 mužů se jich jedenkráte účast-
nilo. A také u nás podobně se dělo. P. Votka za
svého života vodil katolické muže pražské na pout
k Matičce Staroboleslavské, která se rovněž těší ve-
liké úctě našeho milého obyvatelstva. Na Sv. Horu
pořádá čilá Marianská kongregace pouť mužů již od
čtyř roků a vždy za velmi četného účastenství. Vý-
květ katolické Prahy se tohoto projevu súčastňuje. Na
Sv. Horu putoval obyčejně s průvodem Jeho Emin.
kardinál Schönborn, aby si tam vyprosil milosti ku
správě rozsáhlé arcidiecése. Náš nejdůstojnější arci-
pastýř učinil letos větší pouť, pouť do věčného mě-
sta, aby tam u hrobu sv. apoštolů vyžádal si na
Bohu, dárci všeho dobra, darův a milostí ku svému
obtížnému úřadu.
Na Sv. Horu putoval a putuje výkvět katolické
šlechty české, jsou to Schönbornové, Thunové, Lobko-
wiczové, Schwarzenbergové a jiní, kteří tu skládají
svůj hold Matce křesťanstva.
Za povznešené nálady přijeli poutníci do Pří-
brami po 8. hodině ranní, kde nás mile uvítaly bra-
trské spolky příbramské: Křesťansko-sociální spolek,
katolická to jednota, »Kovkop«, spolek Marianský
spolek sv. Josefa, sv. Václava a sv. Ludmily s pra-
pory a odznaky na důkaz svého přátelství k nám.
Z pražských spolků se súčastnily této významné
slavnosti s prapory neb odznaky obě Marianské kon-
gregace, Jednota katolických tovaryšů, Svatojosefská
jednota Praha-VII., Katolicko-vzdělavací jednota jinochů
a mužů na Král. Vinohradech, dále pak spolek Ka-
toncko-vzdelavacr vessan v 1ne.
P Votka
Hora
Emin
Schönborn
bůh
Thun
Lobko
Schwarzenberg
svatý . Václav
svatý . Ludmila
Král
Vídeň
Praha
křesťanskýsociální spolek
spolek marianský spolek svatý . Josef
Ka
11
article
Též hojně členů všech ostatních katolickýeh
spolků se připojilo k naší pouti, aby tak dokázalo,
že jsou za jedno v osvědčení zásad svého nábo-
ženství, jakož i veliký počet těch, kteří dosud v kato-
lických spolcích nebyli.
Potom se rozestavily spolky, nejdříve mužské
spolky příbramské a okolní, dále pražské, načež krá-
čelo duchovenstvo, Marianská kongregace a ostatní
poutníci, vše v nejlepším pořádku za zbožného zpěvu
i modliteb.
Velebný byl okamžik, když sta katolických
mužů stálo před branami památného kostela svato-
horského. Mile uvítáni byvše laskavými a vlídnými
slovy vdp. rektora Nedbala, jenž jest pečlivým
strážcem svatyně, lidu českému tak drahé, načež se
konal průvod v chodbách. Mši sv. sloužil vsdp. ka-
novník dr. Jos. Burian za assistence, u vedlejšího
oltáře pak superior Tov. Jež. vdp. Ed. Vostatek
z Prahy.
Při ní přistoupila většina mužů k společnému
sv. přijímání, což působilo na všecky účastníky veli-
kolepým dojmem. O 10. hod. dop. pak měl kázání
vsdp. kanovník a čestný člen Marianské kongregace
dr. Jos. Burian, který v řeči nadšené líčil význam
pouti jako okázalého projevu náboženského přesvěd-
čení a vyzýval účastníky, aby praporu naší Matky
Boží zůstali věrni. Dovozoval správně, že náboženství
náleží k bytosti lidské a jest základem lidského štěstí.
Ač po zpívané mši sv. byl vsdp. kanovník unaven,
přece ve prospěch dobré věci milerád se uvázal v ká-
zání, aby dokázal, že jest obětí schopen.
Mil
Nedbal
Jos
Burian
Tov
Jež
Vostatek
doktor
Praha
prapor můj Matek boží
12
article
Odpoledne o půl 3. hodině konala se křížová
cesta, načež účastníci prohlédli si památky poutního
místa. O 4. hodině odpolední pak kázal řiditel Ma-
rianské kongregace dp. P. Ant. Ostrčilík Tov.
Jež., za nemalé účasti všech procesí, která hojným
počtem se byla dostavila na sv. Horu.
O 5. hod. byly zpívány litanie, proslulé svato-
horské »Zdrávas«, které se vůkol velebně rozléhalo,
načež bylo sv. požehnání a pak podávána milostná
soška k líbání.
Po 6. hod. pak nadešel čas k rozloučení od po-
svátných míst v témže pořádku, což stalo se po
upřímných modlitbách, v nichž jsme ještě jedenkráte
shrnuli všecky svoje prosby, které jsme královně ne-
bes byli přednesli, žádajíce o milostivé vyslyšení.
iaa l:
kem a v 10 hod. jsme přibyli na Smíchov, většina
pak o půl 11. vystoupila na nádraží pražském. Kromě
jmenovaných súčastnili se průvodu kněží dpp.: farář
Dolák, kaplan Heřman a red. Fr. Zundá-
lek, za Svatováclavský ústav školských bratří bratr
Methodius s chovanci. — Jeho Excel. ndp. kní-
žeti arcibiskupu byl zaslán telegram.
Tak tedy čtvrtá pouť mužů pražských skvěle se
vydařila a můžeme pronésti jen přání: Kéž to símě
dobré, které bylo zaseto v srdcích všech účastníků,
vzklíčí ve strom mohutný a ponese stonásobný užitek.
Výsledek pouti nechť jest rozhodný a znatelný v na-
šem veřejném životě, neboť jest potřebí, aby se pro-
vádělo křesťanství prakticky, totiž aby veškeren
život náš domácí i veřejný byl prodchnut zásadami
Ostrčilík Tov
Jež
Hora
Dolák
Heřman
Ma
Smíchov
Francie
svatováclavský ústav školský bratr
Methodius
13
article
Ze světa.
Ze světa.
* Katolíci a vzdělanost. Stále se volá
v listech svobodomyslných, radikálních a socialisti-
ckých, že katolíci jsou nepřátelé vzdělanosti. To jsou
ovšem jen fráze, které nedokazují nic jiného, než že
pisatelé podobných článečků jsou úplně neznalými
věci samé. Nepotřebujeme choditi do Belgie, kde škol-
ství za katolické vlády v pravdě rozkvetlo; pohleďme
na naši říši samu. Nejlépe to pozorujeme podle lidí
neznalých čísti a psáti. Roku 1899 ke konci bylo
v Dolních Rakousích, Vorarlberku a Hor. Rakousích
po 3 ze 100, v Solnohradsku, v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku 4 ze 10, ve Štýrsku 10, v Korutanech
13, v Terstu 18, v Gorici a Gradišce 21, v Kraňsku
23, v Istrii 48, v Dalmacii 58, v Haliči 60 a v Bu-
kovině 70 ze 100. Samé »Freie deutsche Schulzeitung«
jsou tyto číslice podivny, když tvrdí: »Tyto číslice
dokazují, že i v silně kterikálních, avšak Němci obý-
vaných korunních zemích stojí vzdělanost výše, nežli
v zemi jazykově smíšené, ač klerikalismus (prý) není
přítelem školství.« Katolická strana horlí vždy pro
vzdělanost a její zvýšení, poněvadž pravý vzdě-
lanec touží po pravdě, a tu nalézá v zásadách našeho
náboženství. Poloviční vzdělanost však jest nejhorší,
poněvadž si osobuje právo takový člověk, který při-
čichl ke knihám, rozhodovati o nejspletitějších zá-
hadách náboženských, o kterých bádají jen největší
učenci s nemalými potížemi. Newton byl zajisté ve-
likým učencem, ale přece žil podle své víry v celém
svém životě. Zpátečníkem ho tedy nazvati nemohou
polovzdělanci. Katolíci horlí jen proti jednostrannému
vzdělání, které o církvi a víře katolické nemá ponětí,
a proto jí pohrdá.
Němec
Newton
Belgie
Dolní Rakousy
Rakousy
Solnohradsko
Čechy
Morava
Štýrsko
Korutany
Terst
Gorica
Kraňsko
Istria
Dalmacie
Halič
Gradiška 21
Frei deutsche Schulzeitung
14
article
*Lidnatost ve Francii. Poměry lidnatosti
ve Francii jsou velmi neutěšeny. Obyvatelstva stále
ubývá, tak že povolaní činitelé s obavou pohlížejí do
budoucnosti, poněvadž se strachují, že národ fran-
couzoký zahyne úbytěmi. Zdá se nám býti případným
srovnání nynější mravní spousty ve Francii s úpad-
kem mravů za poslední doby císařství. Jako v římské
říši bylo potřebí vypisovati ceny na řádné manželství,
tak tomu jest také ve Francii. Roku 1893 narodilo
se tamtéž 446.957 hochů, r. 1894 jen 436.663 a
počet ten klesl r. 1895 na 425.889 místo co by se
zvýšil. Úbytek tedy nastal ve třech letech o 21.086.
Největší potíže mají v té véci ministr války a od-
vodní komise, které z nečetných rekrutů nemohou vy-
brati si řádných vojáků. Občanský sňatek, časté roz-
vody, rozhárané poměry manželské, požívavost a ve-
řejná prostituce jsou příčinou, proč nastaly tak neu-
těšené poměry. V té věci Německo jest ve veliké pře-
vaze, poněvadž venkovské obyvatelstvo jest dosud za-
chovalé. V uzavíraném území v Čechách však ná-
sledkem podobných poměrů, v pravdě francouzských,
ubývá Němců a proto následkem nedostatku pracov-
ného lidu jsou tam voláni čeští dělníci, české služky,
čeští průmyslníci; a pak křičí Němci o utlačování!
*Veterán z Watterloo. Před několika
dny zemřel major mimo službu Edvard Vilém z Lin-
singen ve věku 102 let v Osnabrücku. Týž byl
jedním z nejstarších vojínů, kteří se súčastnili boje
u Watterloo. Narodil se v Messině r. 1798 jako syn
důstojníka hannoversko anglické legie.
Němec
Edvard Vilém
Francie
Německo
Čechy
Osnabrück
Messina
Linsingen
15
article
*Podivný dopis. V Meranu šel těchto dnů
kněz řiditel Tappeiner do dívčí školy, kde vyučoval
náboženství. Na cestě dostavila se k němu spěšně
neznámá, hustým závojem zahalená dáma, která mu
podala dopis a rychle se vzdálila. Řiditel otevřel dopis
ve škole a byl jím nemálo překvapen. Neznámá pi-
satelka mu zvěstovala, že 24. t. m. o 9. hod. nebude
již žíti. Pisatelka patrně ze msty si dovolila ne-
včasný žert.
Ku vraždě v Chojnicích. Berlínská
»Germania« oznamuje ze dne 26. května toto: V po-
sledních dnech staly se rozhodné kroky k odhalení
záhadného zločinu. Vše nasvědčuje tomu, že zatčený
košerák Israelski spáchal zločin: Návrh obhajce dra.
Maschka, aby Israelski byl propuštěn na svobodu,
byl státním návladním zamítnut. Kriminální soudce
Wehn vede soudní šetření s neobyčejnou horlivostí.
Dosud chybí z těla zavražděného levá ruka, pravá
noha a vnitřnosti. Ku pohřbu, který byl určen na
neděli, odeslány byly vojenské čety.
* První pomoc raněným. Ve válce jest ve-
lice důležito, aby každý vojín měl nutné znalosti o
první pomoci, které se má poskytnouti raněným. Dle
zprávy »British Medical Journal« byl jistý anglický
vojín střelen do kolena. Ze způsobu ranění poznal
vojín, že mu byla prostřelena tepna a viděl nebezpečí
vykrvácení a jisté smrti, kdyby nepřišla brzy pomoc.
Odpásal se a řemenem stáhl pevně nohu nad kolenou
a zabránil tím vykrvácení.
Maschek
Israelski
Merano
British Vocal journal
16
article
* Transvaalské doly. Stále se mluví, že
transvaalské zlaté doly mají býti zpustošeny domo-
rodým obyvatelstvem, aby nepadly do rukou angli-
ckého vojska. Tylo doly náležejí k nejvýnosnějším na
celé zemi. Již r. 1854 bylo objeveno zlaté ložisko
blíže Johannesburgu, avšak Boerové zabránili zužit-
kování, poněvadž se báli, že budou ohroženi přílivem
zlatokopů. Teprve r. 1872 počali kopati zlato u Ce-
sterlingu, následujícího roku byla otevřena zlatá lo-
Boer
Johannesburg