Strana 6. Číslo67

KAOLICKE

LIsr

Dne 9 března 1902

Z Pešti, 8 března. Během dnešní schůze poslanecké sněmovny předložena byla správa mini- sterského předsedy Szella v příčině pomníku krá- lovny Alžběty. Odpovídaje na poznámku posl. Va- radyho praví ministerský předseda, že vláda v po- mníkové otázce nejedná samostatně, neb tato leží v rukou komise, jejímž předsedou jest ovšem zároveň min'sterský předseda, která však se skládá ze členů sněmovny poslanců, sněmovny magnátů a členů jmenovaných. Vládě se nesmí ukládati zodpovědnost, která jí nenáleží. Mini- sterský předseda a komise vynasnaží se ostatně ze všech sil, aby se pomník stal důstojným vý- razem úcty, kterou jest celá země prodchnuta. (Sou- hlas.) Zpráva byla vzata na vědomí. Z Pešti, 8. března. Před zahájením schůze sněmovny poslanců odbývala se konference, které se súčastnili ministerský předseda Szell, presidium sněmovny, posl. Münich, jako předseda onoho soudního výboru, jenž včera zrušil mandát posl.

Gabanyiho a tři členové strany Košutovy. Uká- zalo se, že jeden člen výboru, Géza Kubinyi. jenž byl do komise jako zástupce posl. Ebergenyiho po- volán, nesložil předepsanou přísahu. Na základě této zjištěné formální chyby bude v záležitosti pro- testované volby, která včera tak veliké rozhořčení vyvolala, zavedeno další řízení, což přispělo k uti- šení myslí. V 10 hodin 30 minut byla zahájena schůze poslanců. z Pešti, 8. března. Košutova frakce strany neodvislosti sešla se včera večer ke konferenci. jež neměla však výsledku, poněvadž mezi Košutem a předsodou ministerstva šl Szellem a předsedou poslanecké sněmovny hr. Apponyim nedošlo k do- hodě. Z Pešti, 8. března. Ve včerejší konferenci liberální strany blahopřál předseda baron Podma- niczky předsedovi ministerstva šl. Szellovi k jeho vyznamenání. Szell za přání poděkoval a pravil, že se sice za svého tříletého úřadování vždy vyna- snažil plniti své povinnosti k vlasti a ke králi, ale takového skvělého důkazu milosti panovníkovy že si přece jen nezasloužil. Pruský sněm. Z Berlína, 8. března. V další poradě o roz- počtu kultu pravil posl. Dasbach (centrum), že dřívější ministr kultu dr. Bosse uznal, že i dnes jsou body, jež jsou nepohodlné, těžké a obtížné pro katolíky, a že se vzhledem k jejich odstranění da- leko příznivěji vyslovil, než nynější ministr. Pokus, dokázati že řeholní slib přivádí řeholníky do sporu se státem, nebyl ani učiněn, neřkuli podán Hrabě Limburg-Stirum (konservativec) praví, že výtky, činěné státní vládě, z části json neodůvod- něny. K zásadní úpravě nepřijde se snad nikdy.

Jest nutno, jednati co možná ochotně a vystříhati se drsností Ale práva státu musí býti hájena, neb jest nutno, zachovati konfessionellní mír. Poslanec Roeren praví: Chceme zákony o řádech odstra- niti, neboť dávají příležitost ke krutým opatřením. V čistě evangelických městech budou naše sestry sotva sídlo zakládati a zdáli bychom se sami sobě pohrdání hodnými, kdybychom v tom nalézali upokojení, že diakonisky se neusadí v krajinách, kde jest dvojí vyznání Řečník mluví pak o vče- rejších stížnostech posl. Stychela a Jadziewského a praví, že otázka, zdali jest dítě zralé ke propu- štění ze školy, může býti zodpovídána jenom zkoumáním jeho vědomostí. Polské děti musí býti polsky z náboženství zkoušeny, pak-li se zdráhají německy odpovídati (Souhlas Poláků Náboženské vyučování nesmí býti zneužíváno k účelům ger- manisace. Jest to křiklavé bezpráví, jež se tu na dětech páše. To však se děje jenom vůči kato- lickým dětem polským, nikoli též proti evange- lickým. (Hlučný souhlas Poláků.) — Ministr kultu Studt praví, že jeho předchůdce měl vážné po- chybnosti vzhledem k zrušení zákonů z dob kul- turního zápasu, poněvadž by se tím obnovily kon- fessionální spory. Ministr považuje za svou po- vinnost připomenouti, že ochota vlády při provo- zování těchto zákonů vůči katolíkům byla da- lekosáblá a odmítá výtku, že správa vyučování po rušila ústavu. Tato má ohledně vyučování úplně volnou ruku. Ministr praví, že se jedná jen o to, aby oěti byly vyučovány náboženství v jazyku jim srozumitelném. — Proti mateřskému ja- zyku se tím nemíří. Správa vyučování přidrží se osvědčeného pravidla nepřipustiti změn systému. Jest si vědoma, že jedná dle rozhodujících zásad katoliků. Pro děti jest hospodářskou výhodou, ovládají-li německý jazyk.

Ústav sv. Jeronýma. Z Říma, 8. března. Včera večer bylo pode- psáno kardinálem Rampollou a zástupcem Černé Hory Vojnovičem ujednání o breve Slavorum Gente. V ujednání se stanoví, že bude »San Giro- lamo pro Croatica gente« bude nahrazen jménem kolleje illyrské, t. j. kolleje pro katolické Jihoslo- vany. Dále byly ustanoveny zvláštní výsady pro arcibiskupství barské, jemuž jiným papežským de- kretem potvrzuje se titul primatu srbského. Papež dal doručiti kardinálem Rampollou Vojnoviči velko- kříž řádu sv. Řehoře. Vojnovič bude dnes přijat papežem v slyšení. Anglická sněmovna poslanců. Z Londýna, 7. března. Dolní sněmovna schválila 182 hlasy proti 54 vládní předlohu ve příčině pohotového stavu vojska. Pruský prine Jldřích v Ameríce. Z New-Yorku, 7. března. Princ Jindřich sem večer přijel. Následkem onemocnění osýpkami na palubě lodi »Hohenzollern« ubytoval se prine Jindřich s družinou v hotelu. Z Číny. Z Pekingu, 8. března. Četa lupičů, skláda- jící se většinou z propuštěných vojáků, unesla kněze z Jesolu (?), 150 mil severozápadně od Pe- kingu. Vláda tam vyslala vojsko pod velením ge- nerála. Ze Šaugaje, 7. března. Z Kobe (v Japon- sku) se oznamuje, že ve schůzi cizozemců všech národností tam konané bylo odepřeno platiti nové daně, poněvadž se tyto příčí mezinárodním smlou- vám, až záležitost ona bude upravena diplomati- ckou cestou. Z Hongkongu, 8. března. Povstalel v pro- vincii Kangsi dorazili do Kaitschou, přepadli tam mandariny, přemohli posádku a zajali srestníky, kteří se k nim přidal Praví se, že společnost »Tro- jice« při loupežných výpravách spolupůsobí s po- vstalci.

Zprávy hospodářské. Rozvaha mostecké uhelné těžařské spo- lečnosti za rok 1901. Pověstná mostecká uhelná těžařská společnost vydala rozvahu za rok 1901, z které vychází na jevo, že má za tento rok 5,649 000 korun čistého zisku. Čistý zisk r. 1900 obnášel 5067 278 korun. Správní rada navrhuje dividendu 44 kor. na jednu akcii. Akcionáři mají bohaté žně a chuďasové, horníci, hledí pro ně stále smrti vstříc. Ceny cukrové řepy. Cukrovarníci konají četné porady, aby se umluvili, jakou mají řepařům nabídnouti cenu za cukrovou řepu pro kampaň roku 1902—1903. Dosud bylo umluveoo, že se bude platit za jeden metrický cent řípy na váze venku 70 kr., a na váza v cukrovaru 75 kr. V některých krajích se nab'z za řepu i s dovozem 70 kr. Řepaři prý tyto ceny všude přijímají. Jihočeská výstava v Táboře. Lhůtu k při- hláškám pp. vystavovatelů prodloužil výkonný výbor dokonce dubna. Upozorňujeme pp. živnostníky, průmyslníky a země- dělce na tuto okolnost a vybízíme je, aby dopsali si do Tá- bora o podrobné programy a přihlašovací listy, které obra- tem pošty budou jim zaslány. Výstava jihočeská bude roz- sáhlá a významna i přispěje zajisté k národohospod. ruchu v tamních krajinách měrou vydatnou.

Ovocnická besidka. Význam rašelíny v oboru zahradnictví a hospodářství vůbec. Píše Antonín Zámečník, farář. Rašelina (-latina — slatinné lázně), jakožto látka světu a organismu odumřelá, chová v sobě nicméně překvapující množství součástek, jež ku zvýšení vzrů- stu a plodivosti rostlin nemalou měrou prospívají.

Tyto součástky, v nichž nezbytný rostlinstvu dusík převládá, tím spíše přicházejí k platnosti, čím více jsou soustředény v objemu a čím přístupnějšími učiní se pro útlé orgány, zejména mladé rostliny. Zkoušky v tom ohledu podniknuté vedly k překvapujícím vý- sledkům a v mnohých krajinách zavdaly podnět ke zkušenostem, jaké dnes nikdo z pomologů nepodce- ňuje. Jest pravidlem, že mladá, k zasazení určená rostlina — ať již strom, keř neb zelina — prve než se svěří půdé, smočí se v husté ředině rašeliny (roz- uměj jen kořeny), v níž delší dobu se ponechá, tak, aby ředina náležité utkvěla na kořínkách a žlazách, načež teprve uloží se do připravené půdy. Tím se stává, že mladá rostlinka nalézá již v prvních dnech svého vývoje náležitě dobré potravy, jež nad to svým antiseptickým (ochranným) vlivem chrání ji před škůdci živočišnými a tvoří ji prostředníka, preparujíc jaksi útlé její součástky — hlavně kořání — pro půdu, v níž mnohdy bez tohoto přechodu by rostlina za své vzala. Rašeliny používejme vždy mleté neb ve způ- sobě prášku, jak přichází do obcho du. Rašelina tato nechová v sobé žá lných látek zemitých, pozůstávajíc jen ze zbytků kořínků a trav zahnilých, jež rozměl- něny jsouce na prášek, v nepatrné vrstvě ulpí na kořínkách a k životnímu jich úkolu bohatým svým obsahem látek mocně přispívá. Na mnohých místech zemí koruny české najdeš louky, veliké lány, kde jsou louky s rašelinou neb slatinné. Majeníci na tom pouze seno sekají, ale seno to je kyselé, pro dobytek nedo- statečné — ale z nouze Franta dobrej! — zvláště

letos, kde je taková nouze o obrok. Takové rašelinn“ louky jsou pro rolníka pravým pokladem, jen že ne umí dodnes téměř žádný toho pokladu využitkovatl Radím tudíž upřímně všem ctěným čtenářům zabrad- níkům, zelinářům, květinářům atd : žádejte pro své zahrady rašelinu, a to u p'satele, jenž je ochoten tak dobrou, osvědčenou půdu (humus) zaopatřiti co nej- dříve. Od Opatovic n. Labem až k Bohdánči u Hradce Králové táhne se luk rašelinou obohacených na kolk set jiter, rolníci — majetníci — tomu nerozumí co mají za poklad, než by louku — prostě řečeno — začali kuchat, raději se každoročně brodí v té kaši a seno bídné z luk potopených vyvážejí. Pod tím drnem je látky až na dva metry hloubí samá rašelina — která, kdyby se vyřezala, vyschnout nechala a pak mlela — jistě mnohému by zaplatila desetkrát tolik — co jiná louka. V rašelině respektive v té půdě daří se vše — hlavně květiny — zelenina ovšem smíšená s pískem a jinými odpadky — že hlavně zákrsky ovocné, semenáčky, pláňata, ovoce na svat- jánčatech by se výborně dařilo, majíc pohnojeno raše- linou, o tom ještě později.

Nyní je tolik nemocí kloubových — rheuma, gicht atd. — jež rašelinou, ktará se spaří ve žhavé vodě a do toho se položit, může sobě každý hnáty opět vyléčit. Vše nastuzsné hleďme vždy jen teplem vyhánět. Rašelina má budoucnost — jsn chutě do toho, pání rolníci, ji také do obchodu přivésti; znám jednu firmu v Libni, která nabízí 1 hektolitr rašeliny mleté za 60 kr.; považte, co by tu bylo peněz, kdybyste své louky na rašelinu bohaté využitkovali opravdově. Tento pokyn věnují hlavně pánům rolníkům, kteří takové louky kyselé mají; — prohlédněte půdu louky, vezměte si třeba znalce od zemědělské rady; o tom vám poradí hospodářský správce, odborník a jiní, abyste něco dělali; — zkrátka, každý majitel role my také věděti, jaký je spodek jeho půdy, a podle toho má také plodiny a jisté druhy ovocné pěstovati — toť důležité.

Bursovní a tržní zprávy. Vídeňská peněžní bursa. Dne 8. března. (Závěrečné kursy.) Únorová renta 101.45. Květnová renta 101.6 1. Rakouská korunová renta 99.10 Střibrná renta 101.40. Rakouská zlatá renta 120 75. Uherská zlatá renta 120.10. Uherská korunová renta 97.20. Losy z r 1860 celé 155 40. Losy z r. 1860 pět. 183 50. Losy z r. 1864 244 —. Losy kreditní 426.—. Losy z roku 1854 194.—. Komunální losy 413 —. Tisské losy 158.—. Turecké losy 109.50, Úvěrni akcie 692 50. Anglobanka 285.50. Unionka 568.—. Banka pro země rak. 430 60. Uherské kreditky 766.—. Bankovní jednota 464.—. Ústav pro úvěr pozem. 944.—. Unionky pražské 251.—. Živnostenská banka 263.—. Lvov-černovická ——. Státní dráha 676.50. Lombardy 70 —. Štyrsko-hrad.- köfl. —.—. Severní dráha ——. Severozáp. dráha 465.— Česká záp. dráha —.—. Pardubická dráha — —. Polab- ská dráha 472.00 Česká severní dráha 409.—. Buštěhrad- ská A) —.—. Buštěhradská B) 1000. Pražsko-duchcovská draha 195 —. Duchcovsko-podmokelská 250.—. Ústecko-te- plická —. Pouliční dráha A) 287.—-. Pouliční dráha B) 283 —. Dunaj. paroplavba 872.—. Tur. tabák. rež. 296 (0. Tov. na zbraně 328 —. Alpinky 387.50. Rim.-muráňské 494.00. Pražské železářské 1420. Česká mont. spol. 1220 Záp.-české uhelné —.—. Sev.-české uhelné —. Moste- cké uhelné 738.—. Schodnica ——. Napoleony 19.7 8. Paříž 95 55. Londýn 240.15 Německá města 117.27. Márky 117.27. Ruble papír. 253 75 Z Vídně, 8. března. (T. k.) Po mnohém ko- lísání závěrek klidný, kursy dodržující. Mostecké pevny Eskontní sazby 23/4—31/2. Pražská plodinová bursa. Dne 8 března 1902.

Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 76—79 kg na 1 hektolitr 9.30—9.75. Žito 71—.74 kg české 7.90—8.15. Ječmen výběr 8 25—8 30, obyčejný 7.45 až 7.50. Oves prima 7.85—7.90, obyčejný 7.75—7.80. Kuku- řice nová 6 45—6.55. Seno lisované 4 10—4.30, nelisované 4.10—4 30. Sláma cepy mlácená 3.50—4.—, sláma ke krmení 2.75—2.85, sláma ku stlaní 2.50—2.90. Mouka a mlý n- ské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. 0: 30.00—31.00, č. : 29.00—30.00, č. 2: 28.00—29.0), č. 3: 25.50—26.50, č. 4: 00.00—24.50, č. 5: 00.00—23.50, č. 6: 20.00—21.50, č. 7: 18.00—19.00. č. 8: 14.50—15.00. Žitná mouka za 100 kg. č. I.: 25.00—25.50, č. II.: 24.00—24.50, č. III.: 18.50—19.50 č IV. 14.50—15.50. Pšeničné otruby 11.00—11.20, žitné otruby 11.20— 1 50. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9.25—10.25, ke krmení 0.00—0.— Hrách k vaření žlutý 9.50—10.50, k vaření zelený 13.25 až 13.75. Čočka 11.00—16.—. Zemčata k jídlu 1.30 st 1.60, k pálení lihu 1.10—1 20. — O lejnatá semen a Řepka 14.70—15.00. Mák 28.50—29.—. Kmín 26.00—26.50. Sušené ovoce: Švestky 8.00—-12.—, hrušky 15.— až 30 —, křížaly 8.00—10.—. Jetelová semena: čer- vená 45.00 až 54.—, bílá 60.— až 85.—. Sušená če- kanka: 7.00—7.10. Pražské tržní ceny ze dne 8. března. Prodáno bylo 100 kg. brambor za K 3.6)—4.00, sena za K 9.20 at 10.80, slámy krmné za K 0.00—0.—, slámy žitné (dlouhé až K 7.20—7.70. Král. české zemské divadlo v Praze NÁRODNÍ DIVADLO. V neděli, 9. března. Začátek o 1/23. hod. CARME N. Opera o 4 dějstvích od Jiří Bizeta. Slova dle novelly Me riméovy od Meilhaca a Halévyho. Přeložila Eliška Krásno horská. V neděli, 9. března. 148. hra (4. čtvrtka v předpl) ROMEO A JULIE. Tragedie o 5 dějstvích. Anglicky napsal William Shakes- peare. Začátek o 7. hod. Konec po 10 hod.