Dne 28. listopadu 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 327. Strana5.

u zahradního plotu domu č. 29 v Kasárenskě ulici. kterýžto dům mu kdysi náležel. Vlasák, jenž kdysi žil v poměrném blahobytu, trpěl nyní nouzi a ta dohnala jej k sebevraždé. Střelil se dle všeho již v sobotu večer, neboť v tu dobu slyšeli okolní oby- vatelé střelnou ránu. *Neštěstí ve mlýně. Mlynář p. Jos. Kune v Podjezině u Rychnova n. K. zachycen byl před několika dny ve svém vlastním mlýně řemenem tak těžce zraněn, že přes všecku pomoc v několika dnech skonal. Zapálil ze msty. Dělník Fr. Pátka ve Vo- lanicích u Jičína, přišel před několika dny ku svoji ženě, s níž nežije a chtěl od ní peníze na kořalku. Když mu jich žena nedala, zapálil stavení a díval se z povzdálí na oheň. Na to odešel do Jičína a tam se u krajského soudu sám udal. *Povětrnost. Střídavě pode mraky a chladné po- časí potrvá.

Směs. ** Licitační hyeny přišly o rebach. Ve Vídni se do dražebních síní dostavuje tolik kupují- cího obecenstva, že zpravidla židovské licitační hyeny přišly na dobro o rebach, který po dlouhá léta ne- zkráceně požívaly z kupování dražbě propadlých předmětů, ke které nikoho nepustily, než členy cha- brusu. Jest hlavně také úlohou křesťanských obchod- níků, aby na dražbách v dražebních síních brali činně podílu. Socialistický náhrobek zapovězen. V Dortmundu zemřel jistý občan redaktor a poručil si na hrob dáti náhrobek s nápisem obsahu asi tohoto: »Bušíme na kovadlině a sděláváme svobodu a smír, nechceme čekat až po smrti, ale za živa chceme štěstí.« Obecní rada dortmundská jakožto správkyně hřbitova dala náhrobek s tímto nápisem odstraniti. ** Žid Bernstein. Známý socialistický vůdce a spisovatel žid Bernstein přesídlí z Londýna do Cu- rychu, poněvadž spolková rada jeho výpověď ze Švý- carska zrušila. * Podařená sněmovna. Jistý spolu- pracovník pařížského měsíčníku »Revue des Revues« uvefejnil v časopisu tom, že z 581 poslanců fran- couzské sněmovny má 130 poslanců zabavené diety. A pak se divme, proč ve Francii dnes panuje žid Reinach.

* Konec podvodníka. Z Bělehradu, 27. listopadu. (T. k.) Jak bylo nyní zjištěno, jest mrtvola vytažená z Dunaje na uherské půdě poblíže vsi Borče opravdu mrtvolou uprchnuvšího pokladníka zdejší Národní banky Michala Iliče. Mrtvola byla dopravena do Pančeva, kdež bude soudně ohledána. Z okolnosti, že na čele mrtvoly jest těžká rána, soudí se, že Ilič byl jakousi třetí osobou zavražděn a vhozen do Dunaje. U mrtvoly bylo nalezeno 80 franků. * Neštěstí na moři. Z Londýna, 27. listopadu. (T. k.) Dle telegramu došlého Lloydy z Quebeku narazil parník »St. Olaf«, sloužící po- břežnímu obchodu, u Seven-Islandon na skalisko utonul. Jsou obavy, že všickni lidé na lodi zahynuli. *Obrovské neštěstí na železnici. Z Lon- dýna, 27. listopadu. (T. k.) Večerní listy uveřejňují telegram z Wheelingu (záp. Virginie), dle něhož se na trati ohijské dráhy blíže Chesapeaku sřítil most pod vlakem. Všichni cestující, asi 200, prý zahynuli. Podrobnosti scházejí. (Nepotvrzuje se. Red)

Obzor sociální- + Stávka horníků v dolech »Pluto«. Z Mostu, 27. listopadu. (T. k.) Situace na dole »Pluto« se nezměnila. Dnes sjelo do práce ze 160 havířů 1 a ze 110 dělníků šichtovních 36. Práce vázne. Dnes o 8. hodině ráno dostavili se lidé opět k dolu se žádostí, aby správce závodu inženýr Oel- wein byl odstraněn. Pokoj nebyl porušen a vyjednává se dále. + Sjezd c. k. poštmistrů a expeditorů v Rzesowě. V neděli 25 listopadu 1900 odbýval se v Rzeszowě první všeobecný sjezd za četného úča- rtenství c. k. poštmistrů a expeditorů z Haliče a de- legátů z Čech. Sjezd odbýval se o 2. hodině odpo- ledne v sále Sokola. Předsedou sjezdu byl p. Stan. Kaniowski, místopředsedou p. J. Jaworski. Sjezd vy- slovil se pro rychlé upravení otázky expeditorskéa nutnost spojení všech dosavadních spolků poštmistrov- ských a expeditorských v jeden ústřední svazek. — Ministru obchodu svob. pánu Callovi zaslán byl te- legrafický dík za dosavadní podporu a zároveň pro- sba, by ostatním požadavkům poštmistrů, hlavně pak expeditorů vybověno bylo. Čeští delegáti byli srdečně vítáni a předmětem neustálé pozornosti kollegů pol- ských; večer uspořádán byl na jejich počest v míst- nostech urzedníhów poczty a kolci večírek. Mluvčím expeditorů z Čech byl p. J. Klatovský z Prahy. Sjezdu došlo množství souhlasných telegramů z Ha- liče, z Čech, z Moravy a z Vídně.

Divadlo. Z Národního divadla. Björnsonova hra »Nad naši sílu« jako první večern představení lidové. Pondělnímu svému refe- rátu o Börnsonově dramatu jsme dlužni ještě něko- lik poznámek. Nová divadelní správa, volíc pro lidové předsta- vení dobu večerní, vykonala tím zajisté proni- kavou reformu v obvyklém rozvrhu repertoirním. Čin baz odporu záslužný. Nesetkaly-li se intence správy hned poprvé se žádoucím výsledkem, nic nedělá. Ne- zdar po átku nebudiž ji výstrahou. Ale dlužno po našem soudu uvažovati, zda sama volba kusu nezavi- nila nepřítomnost širších vrstev. A v tom, mám za to, byla hlavní příčina, že lid, na který správa appel- lem svým mířla, se nedostavil. Potřebí trochu paeda- gogiky i u výchově lidu k vyšším uměleckým po- žitkům. Začněte s kusem opravdu lido- vým. Tyl, Klicpera a třeba Nestroj poslouží dobře pro začátek, aby dělný lid továren a živnostenských dílen do divadla byl přilákán. Dělnictvo do 6 i7 hodin pracující nemá chuti nějakým vysokým thema- tem, divadelně sabe dovedněji zpracovaným, mořiti svoji hlav. Jest znaven. Hledá zábavy. Lehké stravy musíte dáti jeho duši, chcete-li je vlákati z ovzduší malých hostinců a vřískavé hudby sobotní pod vysoké klenby domu umění. Jest potřebí lid pro divadlo vychovávati. A to lze jediné postupně, po- malu. Od přístupného k těžšímu, známého k nezvá- mému. To jest princip vychovatelský, vždy a všude platný. Proto bych se vřele přimlouval, zkusiti to je- dnou též s kusem v pravdě lidovým. A zkoušku i s finanční obětí opakovati, s tou či onou prací, až věci přijde se na kloub.

V Björnsonově hře představil se též nový re- gisseur našeho divadla p. J. Kvapil. Vítáme upřímně autora »Pampelišky« a »Bludičky« v této nové funkci. Dramatičtí spisovatelé jako re- gisseuři leckde již se osvědčili. Tvořivý duch může i v úpravě scény mnoho vykonati. A pan Kvapil již ve výstavním divadle »Uranii« podal znamenité ukázky svého regisseurského talentu. I cesty po di- vadlech cizích poskytly mu zajisté mnohou, vzácnou zkušenost. Proč by se mu mělo stěžovati působení. k němuž přináší v každém ohledu dostatek duševního fondu, chuti, lásky i energie? Na výpravě Björnsonovy práce všechno to již osvědčil. A jestlí nelze na př. ku konci dramatu zpě- vem vyvolati týž effekt, jako při řícení se hory jestli tudíž závěr prvého aktu zdá se býti silnější než druhého — jest to zcela vysvětlitelno. Autor zcela lehce napíše: »Chvílí se zdá, že toto A lle- luja zvedá dům.« Ale prosím, dokažte to aby po sluchačům se zdálo, že Alleluja dům zvedá ! Nastudování hry bylo pečlivé. Pí. Kvapilová jako Klára Sangová byla výborná. Záchvaty těžké hysterie byly sehrány s překvapapující pravdi- vostí. Pastora Sanga, divotvůrce, přejal p. Seifert.

Hrál jej se vším svým fondem deklamačním i váž- ných pós. Nepřilehala by však úloha lépe herecké individualitě p. Slukova? Bratta, v němž hoří žízeň zázraku, dával p. Vojan. Všechen respekt k jeho výkonu. Ale mluviti i s tou nedočkavostí před sborem několika pastorů, v předpokoji choré ženy. jest zajisté něco jiného, nežli řečniti na foru lidu nad mrtvolou Caesarovou. Vdovu po faráři, melou episodku, účinně sehrála p. Danzerová. Rovněž p. Vá- vra jako Kröjer mluvil s vroucností svého přesvěd- čení. Ostatní menší úlohy, v nichž vystoupili pí. Laudová, slč. Grégrova, p. Focht, Slu- kov, Želenský a j. byly pečlivě sehrány. Uměním pozvedati duševní úroveň lidu, jest za- jisté velice žádoucí a záslužné. Ruskin svými kni- hami v Anglii mnoho tak dokázal. Ale Ruskin, hluboce zbožný, byť jako puritán i bojovný, všude též se snažil vštípiti lidu svoji víru v Boha a jeho prozřetelnost. Jest snad u nás, v době všeobecného rozkladu, vhodné a žádoucí nalévati do duší davu proudy Björnsonovy skepse? Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpo- ledne jest představení pro lid; dává se Bozděchova veselo- hra »Žkouška státníkova« za režie p. Chva- lovského s pí. Sklenářovou-Malou (Marie Terezie), p. Slu- kovem (císař František), p. Bittnerem (hrabě Kounic), p.

Šamberkem (markýz Hautefort), p. Pštrossem (hrabě Pode- vils) p. Inemannem (Procházka z Treuenfelsu) a p. Fo chtem (komorník), a Jar. Vrchlického veselohra »V sudě D io- gena« za režie p. Seifertovy s pí. Kvapilovou (Melissa , p. Seifertem (Alexandr Veliký), p Matějovským (Parmenion), p. Šmahou (Diogenes) a p. Fechtem (Eutychides). Ceny k tomuto představeaí jsou nejmenší: lože 5 kor., křeslo a sedadlo v přízemí, a na balkonech 1 kor., I. gal. 60 hal., II. gal. 40 hal. — Dnes večer hraje se Dvořákova opera »Čert a Káča« (1. čtvrtka předpl.) za režie p. Polá- kovy a řízení kapelníka p. M. Angra. Káču zpívá slč. Kett- nerova, Jirku p. Pták, Káčinu matku pí. Bradáčová, kněžnu pí. M turová, komornou pí. Hájková, Marbuela p. Kliment, Lucifera p. Polák, čerta-vrátného p. Veverka — Zítra jest poprvé v novém obsazení a nastudování Flotowova opera

»Alessandro Stradella« (2. čtvrtka předpl.). Dílo toto bylo u českého obecenstva velice oblíbeno; uvedeno jsouc poprvé na jeviště prozatímního divadla r. 1863, drželo se od té doby stále na repertoiru až do otevření Národního divadla, V Národním divadle provedeno bylo pouze jedno r. 1885. Není pochyby, že Flotowova opera v novém na- stupování působiti bude po 15leté přestávce jako novinka. — V pátek opakovati se bude Björnsonova hra »Nad naši sílu« (3. čtvrtka předpl.), která i při včerejší reprise působila stejně úchvatně jako při sobotní premiéře. — Dnešní číslo »M eziaktí« přináší zdařilou podobiznu právě ze- snulé herečky Národního divadla paní Hedviky Málkové- Skopcové, se vzpomínkou »Za Hedvikou Málkovou« od paní Hanny Kvapilové. Mimo to obsahuje číslo případné články o Emanueli Bozděchovi, Jarosl. Vrchlickém a o Dvořákově opeře »Čert a Káčaz. Cena čísla 20 hal. »Meziaktí« vy- chází každodenně a možno je obdržeti u všech čelných knih- kupců, jakož i o každém představení u billetářů a u diva- delní pokladny.

Spolkový věstník. * Lékařská komora král. Českého konala včera plenární schůzi sa předsednictví presidenta vládního rady p. prof. dr. Petřiny. Po vyřízení běžných záleži- tostí vyslovil předseda politování, že lékařská komora jest odstrkována a nepožívá vzhledem ke svému blahodárnému účinkování té vážnosti jako obchodní a advokátní komora, ani u zemského ani u městského zastupitelstva Čestnou vý- jimku činí v té věci místodržitel král. Českého hr. Cou- denhove, který vždy stará se o komoru a také zástupci lékařské komory jsou vždy vítáni. Rozpočet na příští rok byl schválen. Pan dr. Batěk z Plas navrhoval, aby ne- budou-li sazby pro soudní lékaře do Nového roku minister- stvem schváleny, komora potřebné zařídila, jakož aby i o každém případě nemusila se vystavovat zvláštní stvrzenka. Oba návrhy postoupeny předsednictvu komory. — Před tím konána o 3. hod. odpol. schůze české sekce lékařské komory, v níž dostalo se dosavadnímu předsedvi p okresnímu lé- kaři dru. Nečasovi velikých ovací za jeho zdatnou čin- nost na prospěch českých lékařů. Pan dr. Nečas k politování všech členů sekce nepřijme více čestné hodnosti předsednické ani vicepresidentské. z Ústředního spolku českých žen. Ve čtvrtek, dne 29. t. m. přednášeti budo o 5. hodině odpol. v sále Typografické Besedy ve Smečkách spisovatelka paní Terezie Nováková: »O práci žen ve prospěch mírn«. Touto vysoce zajímavou přednáškou zahájí se cyklus čtvrtečních přednášek, loni velice oblíbených. Obecenstvo se srdečně zve k hojné účasti * Hudební odbor Umělecké Besedy koná dnes, ve středu, dne 28. listopadu o 8. hod. več. v míst- nostech besedních svou schůzi. Jednati se bude o činnosti nynějšího výboru, který podá výklad o činnosti své. Jelikož jest tato záležitost velmi důležitá, jest přítomnost všech členů velmi žádoucí.

Ze soudní síně. V pražském zátiší. (Dokončení.) Ve při té, při níž jednalo se o zločiny krádeže, veřejného násilí, úča- stenství na krádeži a přestupku proti veřejným zřízeníma opatřením jednáno i včera před zdejší porotou. Při tom odehrál se při výslechu různých svědků vývodních theatrální výstup a na konec mocně vzrušující scéna. Po přečtení ně- kolika svědeckých protokolů povstal prudce obžalovaný Uřídil, a obrátiy se k ostatním obžalovaným, zvolal: »Tak vy pořád ještě nemáte nade mnou kouska citu? Chcete, abych trpěl za vás? Tenhle je ten arcizloděj! (Ukázal na Šenkýře) Ten to všechno schovával, ten je původce. Je to hanba od vás, že chcete, abych já byl pro vás trestán!« Předseda napomíná Uřídila, aby se obrátil k soudu.

Uřídil (obrátí se, ale hned zase ukáže na Dobrovolného): Ta ..... ti chtěla pomoct, ale nepomůže ti, tys zahrabanej a (ukáže na Fišera ty taky! Ale proč já mám být zahra- banej s vámi? (Rozčilením dává se do pláče.) — Předseda: Proč jste tedy neřekl pravdu již včera? Mluvte tedy pravdu nyní, ale pouhou pravdu. Jest to tak, jak jste to udal panu vyšetřujícímu soudci do protokolu? — Obžalo- vaný: Není. Byl jsem jen na první krádeži. — Před- seda: Byli jste spolu v hospodě. — Obžalovaný: Byli. — Předseda: Kdo vlezl do okna? — Obž.: Fišere. Já byl venku a hlídal jsem. Potom jsem přeskočil seď a šli jsme spolu. — Předseda: Vyšli jste na krádež? — Obž. : Ne, já myslil, že jdeme jen do hospody; nevěděl jsem o ničem. — Předseda: Kdo z vás si posvítil a koukal na nápis? — Obž.: Žádný se nekoukal, jaké je tam pivo. Ten pán se mýlil. My hledali záchod. (Obratí se opět k žalovaným). A já se přiznal ke všemu jen k vůli dětem, jež měly hlad, a k vůli ženě, jež jest v koutě . . . . . (Pláče.) a vy ne- máte žádného smilování?! Tady máte (ukazuje na Šenkýře) svého čerta! Proč jste se dali od něho svést !? To je ten zlý duch! (Obrácen k soudu.) Ale já jsem se spo- léhal, že konečně řeknou pravdu, ale když nechtějí, řeknu to slavné porotě sám. Předs.: Vy jste čekal v lesíku? — Obž.: Ano. — Předs.: To tedy bylo v noci na 30. srpna?

— Obž.: Ano. — Předs.: V Říčanech jste také byli? — Obž.: Ano. Měli kufr a pytel. Prodávali to a Kuželová do- stala z toho také 3 zl. To je pravda, a tak ... falešně pří- sahala. Dobrovolný: Člověče, já vás neznám. A při tom dal se Fišera do usedavého, patrně fingovaného pláče, ba pa dl před Uřidilem na kolena se sepjatýma rukama a dí: Pro Boha tě prosím, nedělej mě nešťast- ným.. . To byla scéna vzrušující, zloději sehráli komedii. Uřidil: Tak tedy jmenuj pravého pachatele! Fischera: On je darebák, on lže — ať sám řekne pravého pachatele! — A scéna stala se ještě pohnutější, když Uřídil vyčetl Dobro- volnému, že mu slíbil, žebvde podporov ati jeho ženu.... Tím scéna skončena, zahájena závěrečné řeči, načež porotě předloženo 7 otázek hlavních, týkajících se jednotlivých žalovaných a stihaných deliktů a ke všem krom poslední stran obviněné ženy, jež byla 8 hlasy zamít- nuta, zněla odpověď kladně a to skorem vždy jednohlasně, při čemž škoda vzniklá vinou druhého z ohžalovaných (Uří- dila) snížena pod 600 korun. Na základě verdiktu toho uznáni byli 4 obžalovaní vinnými stihanými zločiny a odsouzeni: Josef Fišera na deset let, Fr. Uřídil na půldruha roku a Melichar Dobrovolný na šest let do těžkého žaláře, zostřeného čtvrtletně postem a Václav Šenkýř na šest měsíců do prostého žaláře, zostřeného měsíčně postem a Barbora Šenkýřová byla propuštěna z obžaloby. Rozsudek i důvody jeho byly vyslechnuty obžalovanými zdán- livě bez jakéhokoli pohnutí a skrovným obecenstvem za hlu- bokého ticha. Když řízení prohlášeno za skončené, obža- lovaní jeden přes druhého s míst svých shrnuli se ke stolu obhajeů s hlasitými protesty proti víně i trestu. Na oka- mžik zavládl v síni zmatený šum, z něhož hlasněji vyzní-