2
masthead
V Praze, v pátek dne II. října.
Praha
3
masthead
K číslu 280.
K číslu 280.
Číslo v Praze za 2h
a na venkové za 3
Praha
4
article
190I.
190I.
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80 b-
Praha
5
article
Kandidátí listina
Kandidátí listina
(Volba koná se dnes 11. října.)
Prahat
1. Staré Město: Václav Němec, klenot-
ník a zat. předseda obch. a živnost.
komory v Praze.
JUDr. Jan Podlipný, advokát
v Praze.
2. Nové Město: Ph. Dr. Gabriel Blažek
professor české techniky v Praze.
Václav Březnovský, rukavičkář
v Praze.
3. Malá strana: JUDr. Ladislav Pinkas.
advokát v Praze.
4. Hradčany, král. Vyšehrad a Holešovice-
Bubny: Jan Kaftan, inženýr v Praze.
Eustach Neubert, inženýr a námě
stek starostův v Praze.
5. Josefov-Libeň: František Filip
hostinský v Praze.
JUDr. Jakub Scharf, advokát v Praze
Městat
6. Karlín: Jindřich Ronz, majite
mlýna v Karlíně.
7. Smíchov: JUDr. Alois Koldinský
advokát a okresní starosta na Smíchově
Václav Němec
JUDr
Podlipná
doktor
Blažek
Březnovská
Pinkas
Kaftan
Eustach Neubert
František Filip
Scharf
Městat
Ronz
Koldinská
Stará město
Praha
Nová město
Hradčany
Vyšehrad
Holešovice
Josefov
Libeň
Karlín
Smíchov
Bubno
6
title
Důvěrníci národní strany svobodomyslné
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Program křesťansko-sociální
strany tyrolské.
Z Vídně, 11. října. Vzhledem na
nové volby do tyrolského sněmu
vydala křesťansko-sociální strana v Tyrolsku,
strana Schöpferova, program, který jest
po leckteré strance zajímavým. Praví sev
něm:
»Uznáváme, že všichni národové sami
sebou jsou rovnoprávnými, že každému
z národu přísluší právo pěstovati svou kul-
turu a svůj jazyk v mezích národního území
vlastního. Zřetele národních zájmů ne-
smějí se však nikdy podporovati
tou měrou jednostranně, aby tím
trpěla jednota státu a spořáda ná
státní správa. Proto jsme a) proti ve-
škerým snahám, které čelí na odloučení
jednotlivých národů ze svazku, anebo které
Schöpferův
Vídeň
Tyrolsko
8
article
pd van n.
by po stránce jazykové činily nemožnou spo-
řádanou správu státní a b) jsme pro jed-
notný jazyk správní, který by měl
platnost zejmena v centrálních úřadech. Jak
historický vývoj Rakouska tak ohledy kul-
turní vylučují k tomu jiný jazyk nežli ně-
mecký.
Po stránce politické trváme předně
na jednotě a nedílnosti říše a tu-
díž odsuzujeme veškeré snahy, které namí-
řeny jsou na porušení této jednoty. Pokud
se týká Tyrol samých, jsme s celou roz-
hodností pro zachování jednoty země tyrol-
ské a potíráme tudíž veškeré snahy, které
čelí na roztržení země. Odmítáme
také opatření, kterými by se zjednal stav,
jenž by podle našeho přesvědčení trhací
plány podporoval a jich zdar připravoval.«
Tak mluví dědicové P. Greutera
bar. Dipaulal
Sloučení advokacie s notářstvím.
Z Vídně, 11. října. Podle zprávy listů
konati se bude ještě v tomto měsíci v mini-
sterstvu spravedlnosti anketa ve příčině
sloučení advokacie s notář-
stvím. Do expertisy budou povoláni také
notáři.
Rakousko
Tyroly
Vídeň
9
article
Szell u audience.
Z Vídně, 11. října. »Wiener Tagblatt-
oznamuje na svůj vrub: Uherský ministr-
president Szell podávaje za poslední své
audience zprávu o volbách, vykona-
ných v Uhrách, uvedl na svůj prospěch,
že tentokráte bylo krveprolití men-
ší nežli při volbách minulých
Císař na to odvětil, že jest politování hodno.
že vůbec tekla krev. Potom Szell refero-
val o volbě ve Vel. Varadě a o porážce Tis-
zově. Císař podotkl, že se musí želeti
porážky té a to nikoliv pouze proto, že
Tisza bude v parlamentě citelně pohřešován.
nýbrž také proto, že bylo by černým ne-
vděkem, kdyby tak záslužný státník byl vy
loučen z politické činnosti.
K tomu připojil císař naději, že Tis za
nebude dlouho z parlamentu oddálen.
Szell doložil, že on a jeho strana učiní
seč budou, aby přiměli Tiszu přijati mandát
jiný. Císař pravil: To čekám.
Pro uražení císaře Viléma
Z Vídně, 11. října. Zdejší »Arbei-
ter Ztg.« byla v Berlíně žalována pro
Szell
Tisza
Vilém
Szell
Vídeň
Uhry
Vela
Tisa
Berlín
Tisza
Wiener Tagblatt
10
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
noticku o princi Čunovi, kterou se poklá-
dal německý císař Vilém uraženým. Zod-
povědný redaktor »Arbeiter Ztg.« Kralík
byl vyzván, aby se dostavil k zem. soudu berlín-
skému zejtra. K tomu podotýká dnes »Arbei-
ter Ztg.«: Protože náš soudruh jest zaměst-
nán dosti při soudech vídeňských a
protože na druhé straně bylo nám sděleno,
že rozsudek bude vynesen také za jeho ne-
přítomnosti, pan Kralík cestu do Berlína ne-
vykoná.
Čun
Vilém
Arbeiter Ztg
Kralík
Berlín
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Boje na Filipinách.
Z Manily, 10. října. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Oddíl americké
pěchoty srazil se s četou povstalců, čítající
asi 300 mužů, která nedaleko Lipy silně za-
hrazena byla. Na americké straně padl po-
ručík a jeden muž byl poraněn. Po dvou-
hodinném bojiAmeričané ustou-
pili, aby vyčkali posil. Policejní hlídka
z Catangu v provincii taybasské, čítající 11
mužů, byla od povstalců potřena.
Otázka afganská.
Z Petrohradu, 10. října. (C.-B.)
»Svět« dokazuje, že se Afganistan
musí státi na Rusku závislým, po případě
že si jej Rusko musí podmanit. Teprv až
se Afganistan stane ruskou pro-
vincií, zavládne mezi Anglií a Ruskem
klid a mír, ne-li navždy, aspoň na mnoho
let.
Vyznamenáni.
Z Vídně, dne 11. října. (C.-B.) Dnešni
»W. Ztg.« sděluje: Císař udělil řádnému pro-
fessoru fysiologie na universitě vídeňské,
dvornímu radovi dru. Zikmundu Exne-
rovi rytířský kříž řádu Leopoldova s pro-
minutím poplatku.
Z Vídně, 11. října. (C.-B.) Ministerský
předseda jako správce ministerstva vnitra
schválil na základě usnesení XXVIII. řádné
valné hromady akciové společnosti strojírny
dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze, ze
dne 27. května 1900 provedenou změnu stanov.
Ze Štyrského Hradce, 10. října.
(C.-B.) V dnešní schůzi obecní rady zvolen
byl znovu dosavadní purkmistr dr. Graf.
Z Pešti, 11. října. (C.-B.) V Zentě byl
zvolen říšským poslancem Mikuláš Bartha
(Ugronovec.)
W Ztg
Exne
Breitfeld
Daněk
doktor
Graf
Barth
Ugronovec
Filipíny
Reut
Petrohrad
Afghánistán
Rusko
Anglie
Vídeň
Leopoldov
Praha
Štyrský Hradec
Pešť
Zenta
XXVIII
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jak byl Mozart pohřben.
W. A. Mozart pocházel, jak známo,
z rodiny muzikantské, úplně chudé a prožil
první mládí své na »uměleckých« cestách, je-
jichž »výnos« vždy aspoň potud stačil, že téhož
dne žádný z členů rodiny neumřel alespoň
hlady — a toto protloukání se životem, toto
hmotné živoření bez jmění, bez pozemských ja-
kýchkoliv statků, bylo Mozartovi průvodčím ne-
jen až k jeho chvilce života poslední, ale i až
do samého hrobu! Bylť Mozart pochován jako
ten nejchudší z chudých, v šachtě!
Muž, jehož čarovná hudba dovedla vše
srdce rozehřáti a který oslňoval nádherou svého
umění, ten v bohaté a přepychem oplývající
Vídni žil v chudobě, strádal a nadarmo i noci
nasazoval, aby domohl se něčeho, čemu říkáme
blahobyt. Leč nadarmo! A není proto s podi-
vením, že síly tohoto hudebního titána byly ko-
nečně vyčerpány dřív, než by se byl kdo snad
nadál.
Mozart, tvůrce »Kouzelné flétny«, »Don
Juana« a jiných skvostů, jimž i dnes, po stu
létech se obdivujeme stejně nadšeně, ten roku
1791 při komponování svého »Requiem« sko-
rem umíral hlady! Jaký to hřích mají krajané
jeho odčiniti a jak musí jim být hořko, že tak
velký národ nedovedl uživiti ani svého jediného
Mozart
Juan
Vídeň
kouzelný flétna
14
article
Mozarta a že nechali jej v bídě zahynout
v bídě i umřít! První spáry neodbytné smrti
zasáhly jej při komponování velebného «Lacry-
mosa« a slova »huic ergo parce ...« byla t
poslední, jež Mozart v partituře byl napsal —
a o jedné hodině s půlnoci ze dne 3. na 4.
prosince roku 1791 vypustil Mozart svou utý-
ranou duši !
Pozůstalost Mozartova byla chudičká a oce-
něna byla v celku obnosem asi 400 zl., při
čemž proti tomu stály knihovní dluhy 800 zl.
A za takovýchto trudných poměrů byl pohřeb
Mozartův vypraven. Jelikož nebylo prostředků.
nebylo vydáno ani obvyklé úmrtní oznámenía
Vídeň se ani skoro nedozvěděla o úmrtí »svého«
Mozarta ..
Dne 6. prosince 1791, kdy Mozart byl po
hřben, bylo počasí sychravé a pošmourné.
smutné a truchlé. Šedé olověné mraky pokrý-
valy oblohu a sesílaly sněhem promísený ledový
déšť na zemi. A přesně o 3. hodině odpolední
byla za přítomnosti několika věrných přátel ra-
kev pod Kapistranovou kazatelnou v kapli sv.
Kříže v dómě svatoštěpánském vykropenaa
smutný, prostinký průvod — pouhých 5 osob
a sice hrabě Svieten, kapelníci Salieri, Roser,
Süssmayer a cellista Orsler — ubíral se k bráně
»Stubenthor« zvané, kde »družina« ponechala
mrtvolu Mozartovu přiřčenému osudu: Beze
všeho účastenství, bez jakéhokoliv doprovodu
dojel totiž pohřební vůz sám samotinký na hrbi-
tov, kde slavený Mozart, umělec bohem posvě-
cený, titán své doby, pochován do společného
chudině hrobu, do šachty, která vždy po něko-
lika letech se vyprázdňuje, aby dostalo se místa
zas hostům novým . . .!
Mozart
Mozartův
Kříž
Svieten
Salieri
Roser
Süssmayer
Orsler
bůh
Vídeň
15
article
Bezzvučně byl král tónů pohřben. A ani
jediná slza nezkanula do hrobu jeho, ani je-
diný vzdech nebyl duši jeho průvodčím na věč-
nost! Nebylo tu ani přátel ani příbuzných, ne-
byli tu ani jeho obdivovatelé, ani ti, jež Mozart
ještě před nedávnem byl obveseloval; nebyl tu
nikdo z těch, kdož finančně z práce Mozartovy
kořistili! Ba ani choť Mozartova nemohla po-
slední hroudu na rakev jeho hoditi, jsouc těžkou
nemocí k lůžku poutána !
Po několika letech si však přec někdo
vzpomněl (byl to prý zpěvák Deiner), že bylo
by záhodno, aby místo, kde Mozart byl pocho-
ván, bylo nějak označeno — leč s ustrnutím
shledáno, že to zhola nemožno, neboť nebylo
lze místo to nikterak vypátrati! Starý hrobník,
který Mozarta totiž pochovával a jediný o místě
tom věděl, již nežil a jeho nástupce nevěděl
pranic o věci té. Vždyť to byla jen šachta!
A tak neví dnes nikdo z těch, kdož krá-
sám děl Mozartových se obdivují, kde tělo mi-
strovo odpočívá a národ, jehož synem Mozart
byl, ani při nejlepší vůli nemůže rov jeho pa-
mátníkem označiti a zajisté studem rdíti se
musí, když neumí zodpovědíti, kde je hrob Mo-
zartův . . I
Alois Rublli č.
Mozart
Mozartův
Deimer
Rublli